Augustin Heřman

Staří Římané tvrdili, že území bez přístupu k moři je jen bezvýznamná provincie. V současnosti pouze 44 zemí světa nemá přístup k moři. Patří k nim i Česká republika. Nicméně, s římskou moudrostí kategoricky nesouhlasíme a kontrujeme tvrzením, že i Čechům, Moravanům a Slezanům nebylo a není moře lhostejné.

Spojené státy slaví 250 let. Česko-americké vztahy mají ještě delší historii. Amerika poskytovala útočiště našim exulantům již od Bílé hory. Slavné kariéry tam záhy dosáhl hned náš první imigrant Augustin Heřman, člen devítičlenné Nejvyšší rady guvernéra severoamerických kolonií a zakladatel Českého panství v Marylandu.

Byl to největší český dobrodruh všech dob. Augustin Heřman přepadal španělské lodě, vlastnil kus dnešního New Yorku a v Marylandu si vybudoval své království. Nebál se krve, intrik ani mocných guvernérů a byl legendou své doby.

Dnes se až 1 700 000 Američanů hlásí k českému původu. Po celých USA najdete desítky osad a městeček s českými názvy, jen do první světové války se z naší kotliny přestěhovalo přes Atlantik za lepším životem na 350 000 lidí a mnozí jste možná slýchávali rodinné legendy o bohatých strýčcích kdesi v Americe.

České země, historický státní útvar v srdci Evropy. K nejbližšímu moři je to 300 km daleko. Přesto se Češi v historii dokázali prosadit v něčem tak zdánlivě vzdáleném, jako je námořní řemeslo.

Ač Česká republika nemá moře a řada lidí spílá praotci Čechovi, že nedoputoval o kus dál, středočeský Veletov se může pochlubit atrakcí, jež s nedozírnou vodní plochou se zpěněnými vlnami souvisí. Ve střední Evropě jiná taková neexistuje.

Zimu 1862-1863 trávila Konfederační armáda Severní Virginie v zimních táborech u Fredericksburgu. Zimní vojenské tábory tehdy připomínaly vesnice, kterými křižovaly cesty, byly tam kostely i několik obchodů. Kvůli sněhu a zabláceným cestám byly takové tábory často odříznuté od okolního světa a vojáci byli odkázáni sami na sebe. Jak to už bývá během válek té doby, v táborech zuřily nemoci, které pak často zabily více vojáků než nepřátelské střely.

Moře brázdily již před čtyřmi tisíci lety v Indonésii, hojně je využívali Vikingové a zlatou éru zažily v době zámořských objevů. Plachetnice se ovšem těší oblibě i dnes, o čemž svědčí řada replik těch nejkrásnějších a nejslavnějších z nich.