Brexit

Krajní pravice a populisté tvrdí, že vracejí moc do rukou obyčejných lidí. Při pohledu na jejich účetnictví ale zjistíme, že bývají závislí na ultrabohatých.

Málokdo by čekal, že obyčejná britská mince může být vstupenkou k bohatství. Stačí najít kousek kovu s vadným datem a máte statisíce. Královská mincovna měla všechny kusy zničit, jenže některé unikly. Dnes se prodávají za částky, které vyrazí dech.

Počet migrantů, kteří loni přišli do Velké Británie, je téměř o polovinu nižší než o rok dříve. Konkrétně loni do Británie přišlo 171 tisíc lidí, zatímco v roce 2024 jich bylo 331 tisíc. Že je v posledních letech pokles přistěhovalectví do Spojeného království výrazný, vynikne při srovnání s rokem 2023. Tehdy činil počet příchozích migrantů rekordních 944 tisíc.

Britský velvyslanec Matt Field strávil den v Budějcích. Přivezl s sebou doubledecker, legendární letoun Spitfire i celý tým ambasády, aby podle svých slov ukázal, že britská diplomacie se nekoná jen v Praze. Během návštěvy jihočeské metropole mluvil o vztazích mezi oběma zeměmi, Brexitu, své nové knize i o tom, proč by britští turisté měli vyrazit za hranice hlavního města.

Diskuse o možné změně v Downing Street 10 vrátily do popředí otázku brexitu. Mezi politiky i voliči sílí poptávka po jeho revizi. Zatímco lídři hledají odvahu se k tématu postavit čelem, my se můžeme podívat, jaké možnosti mají.

Bývalí vyjednavači Bruselu mají jasno: pokud se Londýn rozhodne vrátit do Evropské unie, žádné speciální podmínky nedostane. Debata o možném opětovném připojení Británie k bloku, která se v posledních týdnech rozhořela v Labouristické straně, naráží na tvrdou realitu – éra britské výjimečnosti v EU je definitivně u konce. Článek Návrat do EU? Británie by musela zapomenout na výsadní postavení se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Bývalý britský ministr zdravotnictví Wes Streeting oznámil, že chce kandidovat na předsedu Labouristické strany. Současnému lídrovi a premiérovi Keiru Starmerovi vyčítá ztrátu důvěry, špatné volební výsledky i nedostatečně odvážný směr. Zároveň ostře označil brexit za katastrofální chybu a řekl, že Británie by se jednou měla vrátit do Evropské unie.

Bývalý ministr Wes Streeting potvrdil svou kandidaturu a oživil tak jednoho z velkých strašáků britské levice

Britský exministr zdravotnictví Wes Streeting v sobotu oznámil, že chce kandidovat na lídra Labouristické strany, kterou vede premiér Keir Starmer. Toho by pak Streeting ve funkci premiéra patrně i nahradil. Podle serveru stanice BBC také řekl, že vystoupení Británie z Evropské unie před několika lety byla katastrofální chyba a že jeho země by se do EU jednoho dne měla vrátit.

Deset let od referenda o brexitu se v Evropě stále drží narativ o britské sebevraždě. Média citují studie o ztrátě 6–8 % HDP, politici mluví o „poučení“ pro euroskeptiky. Jenže když se podíváme na čísla pořádně, zjistíme něco překvapivého: Británie si vede podobně jako Francie nebo Německo. A tvrzení o ekonomickém kolapsu stojí na velmi vratké metodice.

V Británii zaměňují politickou debatu za otázku leadershipu. Skoro nikdo nerozebírá, jakou politickou agendu mají vyzyvatelé a kritici Starmera a jakou šanci má tato agenda v případě střetu s realitou.

Ve Velké Británii existuje od roku 1972 United Reformed Church (URC – Sjednocená reformovaná církev). Vznikla spojením Presbyterní církve Anglie a Kongregacionalistické církve Anglie a Walesu.

Pod britským premiérem Keirem Starmerem se povážlivě houpe židle. Ve snaze zachránit svůj mandát se obrací k nepravděpodobnému spojenci. Podporu své strany i voličů si chce získat návratem do Evropy. Bude ale jeho opatrný přístup k uklidnění kritiků stačit?

Převáděl migranty z Blízkého východu až do Británie, zatímco sám zůstával v anonymitě. Investigace reportérů britské BBC teď odhalila jeho skutečnou identitu.

Spojené království zažívá největší politické zemětřesení za poslední desetiletí. Místní volby ukázaly, že britští voliči definitivně opouštějí tradiční stabilitu labouristů a konzervativců ve prospěch pěti zhruba stejně silných hráčů. Vítězem se stal Nigel Farage a jeho Reform UK. S drtivým ziskem téměř 1500 mandátů zastavili probíhající sbližování Británie s Unií.

Britská vláda bude podle premiéra Keira Starmera usilovat o sblížení s Evropskou unií. Ministerský předseda to podle agentur uvedl v pondělním proslovu poté, co jeho labouristická strana utrpěla značné ztráty v místních volbách. Naopak posílila protiimigrační strana Reform UK vedená jedním z hlavních zastánců brexitu Nigelem Faragem.

Britský premiér Keir Starmer to řekl poté, co labouristická strana v místních volbách ztratila více než polovinu křesel ve prospěch protiimigrační strany Reform UK.

Britská vláda bude podle premiéra Keira Starmera usilovat o sblížení s Evropskou unií. Ministerský předseda to podle agentur uvedl v pondělním proslovu poté, co jeho labouristická strana utrpěla značn…

Londýn - Britská vláda bude podle premiéra Keira Starmera usilovat o sblížení s Evropskou unií. Ministerský předseda to podle agentur uvedl v dnešním proslovu poté, co jeho labouristická strana utrpěla značné ztráty v místních volbách. Naopak posílila protiimigrační strana Reform UK vedená jedním z hlavních zastánců brexitu Nigelem Faragem.

Británie si odchodem z Evropské unie pod sebou podřízla větev. Tedy aspoň z pohledu zájmu investorů o britský akciový trh a jeho výkonnosti. Po zhruba dekádě se začaly objevovat známky obratu. Ocenění britských akcií je po letech podvýkonnosti trhu atraktivní a londýnská burza má co nabídnout i konzervativněji orientovaným investorům. Vyhráno ale ostrovní království nemá.

Brexit se stal v otázkách bezpečnosti minulostí. Spojené království pod vedením premiéra Keira Starmera otáčí kormidlem a stává se klíčovým pilířem evropské obrany proti agresivnímu Rusku. Britské námořnictvo navíc podepsalo historický pakt o vytvoření společné flotily deseti zemí.

Velká Británie se po pěti letech vrací do programu Erasmus+, což znovu otevírá českým studentům cestu na tamní univerzity. Otázkou ale zůstává finanční dostupnost studia. Zkušenosti studentů ukazují, že pobyt je nákladný – stipendia jsou totiž nastavena jako příspěvek a často pokryjí jen část výdajů. Bez vlastních úspor se tak řada studentů neobejde.

Velká Británie by měla začít mluvit o připojení zpět k Evropské unii, napsal v pátečním komentáři bývalý britský státní tajemník pro brexit Philip Rycroft. Podle něj je potřeba „s čistou hlavou“ přehodnotit, co může ostrovní země členstvím v EU získat. Cesta zpět ale prý může být „dlouhá a klikatá“.

Irská letecká společnost odmítá odpovědnost, zatímco rodiny jsou nuceny čekat ve frontách na italských a španělských letištích, přičemž rodiny musely hledat náhradní trasy, které stály tisíce liber.

KOMENTÁŘ. Jedním z nejoblíbenějších témat většiny našich i východoevropských politiků je obrana národních zájmů a národní suverenity. Vypadá to, že jde stále o nejspolehlivější způsob, jak oslovit dostatek voličů, a těžko najdete politika, který by se k hájení národních zájmů nehlásil. Zároveň platí, že čím jde o většího populistu, tím plamenněji slibuje, že za jeho

Mít v kapse milion a půl a vůbec o tom nevědět zní jako přehnaný příběh, ale v numismatice se to občas opravdu stává. Stačí se jen pozorně podívat na drobné. Tentokrát jde o britskou padesátipenci, která připomíná jednu z největších politických změn posledních let – Brexit.

Když Britové v červnu 2016 hlasovali pro odchod z Evropské unie, málokdo čekal, že cesta zpět povede přes Ukrajinu. Přesně to se ale děje. Brusel signalizuje, že Londýn se může zapojit do masivního úvěrového programu pro Kyjev v hodnotě 90 miliard eur – a britská vláda neváhá. Není to jen o penězích. Je to o tom, jak válka mění pravidla hry v mezinárodní politice. Článek Británie se vrací k Evropě. Cesta vede přes Kyjev se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

V rámci dotazníku nevládní organizace Best for Britain se pro opětovné připojení k Evropské unii vyslovila kladně více než polovina respondentů. Podle průzkumu připravuje „mlčení“ vlády ohledně vztahů s EU labouristy o voliče.

Premiér Velké Británie Keir Starmer si je dobře vědom toho, že válka v Íránu znamená ekonomickou krizi pro celý svět. Podle jeho slov je nutné, aby se Británie vydala jiným směrem, než kterým doposud mířila. Aby po dvou desetiletích krizí vznikl stát, který je vyrovnaný a připravený na nestálý a nebezpečný svět.

Studium na elitních britských univerzitách se po brexitu stalo pro mnoho českých a slovenských studentů nedosažitelným snem. Školné vystřelilo do milionů a výhodné vládní půjčky pro občany EU definitivně zmizely. Dvacetiletá Nina Fořtíková, studentka Cambridge, se proto rozhodla jednat. Spolu s dalšími jedenácti spolužáky z Oxfordu a Cambridge založila začátkem roku 2026 projekt Oxbridge Stipendium, jehož cílem je propojit přijaté studenty s dárci a firmami tak, aby o studiu na elitních univerzitách nerozhodoval stav rodinného účtu, ale akademický potenciál. „Hodně lidí si dnes myslí, že se na Oxford nebo Cambridge ani nemá smysl hlásit,“ říká.

Marmeláda je už dlouho ikonickým britským pokladem. Recepty některých rodin se předávají z generace na generaci. Již brzy by se ale mohla na pultech britských obchodů mírně změnit její etiketa. Podle nové potravinářské dohody s EU bude muset být klasická marmeláda prodávána jako "citrusová marmeláda", upozornil server televize BBC.

Britskou marmeládu možná čeká změna názvu. Kvůli novým pravidlům Evropské unie by se mohla prodávat jako „citrusová marmeláda“. Recept ani chuť se nemění, debata ale otevírá otázky tradice.

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že nestabilní mezinárodní situace vyžaduje užší partnerství s Evropskou unií. Londýn a Brusel mají na připravovaném summitu projednat hlubší hospodářskou a bezpečnostní spolupráci. Brexit podle labouristického premiéra způsobil britské ekonomice „hluboké škody" – a příležitosti k posílení bezpečnosti jsou příliš velké na to, aby je ignoroval. Článek Starmer chce Británii blíž k EU. Nestabilní svět mu k tomu dává alibi se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Rachel Reeves, která právě navštívila Madrid, věří, že „normativní sladění Spojeného království s Evropskou unií by mělo být normou, nikoli výjimkou“

Evropská unie a Spojené království mají před sebou květnový summit, na kterém chtějí představit novou kapitolu vzájemných vztahů. Jenže čas se krátí a jednání uvázla na nečekaném místě – na otázce, kolik zaplatí evropští studenti za studium v Británii. Pokud se to nepodaří vyřešit, může celý ambiciózní „reset“ skončit fiaskem dřív, než pořádně začal. Článek Nová éra vztahů? EU a Británie se zasekly na banální věci se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropa se snaží v době ochlazení vztahů se Spojenými státy co nejvíce sblížit se Spojeným královstvím, které v roce 2020 opustilo Unii. Přestože šéfka Komise Ursula von der Leyenová mluví o přátelství a společném evropském smýšlení, labouristická vláda ale odmítá návrat celní unie i obnovení volného pohybu osob. Zejména v reakci na rostoucí preference protievropské strany Reform UK.

Nigel Farage suverénně vede volební průzkumy, imigrace je vnímána jako jeden ze dvou největších problémů země a přesto je podpora návratu do EU mezi Brity rekordní. Jak je to možné?

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner už více než patnáct let žije v Londýně, kde našla nejen nový hudební směr, ale i rodinu. Jak se z popové hvězdy stala spíš nenápadná londýnská máma?

Britská vláda by měla konečně říct nahlas, co vlastně chce od Evropské unie. Výbor pro zahraniční věci parlamentu v Londýně ji vyzývá k větší otevřenosti – a má pravdu. Šest let po odchodu z EU je čas přestat si hrát na tajnosti. Článek Británie tají plán na reset Brexitu. Parlament chce odpovědi se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Podle posledních průzkumů YouGov (červen 2025) dnes většina Britů považuje Brexit za chybu a v opakovaném referendu by volila setrvání v EU. Brexit ale měl i jeden konkrétní pozitivní efekt – v Anglii od 13. 11. 2025 platí prováděcí pravidla k Genetic Technology (Precision Breeding) Act 2023, která zavádějí nový režim pro „precision bred“ organismy, […]

V Británii skončilo 14 tisíc hospod – a analýza ukázala, že šlo hlavně o ty izolované, v jejichž okolí žádné další hospoda nebyla.

KOMENTÁŘ / Britský premiér Keir Starmer na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci definitivně pohřbil jednu éru. Jeho projev nebyl jen cvičením v diplomatické zdvořilosti, ale brutálně upřímným přiznáním, že Spojené království už není zemí „brexitových let“. Starmer v Mnichově bez obalu deklaroval, že v dnešním nebezpečném světě neznamená izolace „převzetí kontroly“, nýbrž dobrovolnou kapitulaci.

Šest let po brexitu britská ministryně financí Rachel Reevesová říká nahlas, co mnozí v Londýně dosud jen šeptali: užší integrace s Evropskou unií je pro britskou ekonomiku důležitější než vztahy s USA nebo Čínou. „Pouze jeden z těchto bloků je na našem prahu," zdůraznila Reevesová. Vytlačuje pragmatismus konečně ideologii? Článek Po brexitu přichází realita: Londýn potřebuje EU víc než čekal se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská unie schválila dlouho očekávanou půjčku pro Kyjev ve výši 90 miliard eur. Spojené království dostalo nabídku: pokud přispěje na úroky, britské zbrojovky mohou dodávat zbraně financované z evropských peněz. Jde o pragmatickou dohodu, která může posílit britsko-evropskou spolupráci v obraně – a zároveň ukázat, jak složité je hledat společnou řeč po brexitu. Článek Britské firmy mohou vydělat na evropské půjčce Ukrajině. Pokud Londýn zaplatí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Pět let po brexitu, tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie, jednají zástupci britské vlády a Evropské komise o tom, jak vazby opět prohloubit. Děje se tak kvůli sílícím vnějším geopolitickým tlakům a nejistotám, které souvisí hlavně s agresivní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Brusel by byl „otevřený“ diskusi o užších obchodních vztazích se Spojeným královstvím, včetně možnosti spolupráce na celní unii, prohlásil evropský komisař pro finance Valdis Dombrovskis po pondělním jednání s ministryní financí Rachel Reevesovou.

Přesně před šesti lety Velká Británie opustila Evropskou unii. Navzdory původním představám brexit nebyl jednorázový šok, ale odstartoval dlouhou a bolestivou adaptaci na novou realitu. S následky svého historického kroku...

Některé evropské země zvažují podle médií možnost obnovení kontaktů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zdůvodňují to obavami, že by Donald Trump mohl s Putinem uzavřít dohodu o Ukrajině za zády Evropy. Podle britského historika Marka Galeottiho udělala Evropa chybu tím, že s Rusy nemluvila už dříve a promeškala tím svoji příležitost.

Současné dění v Íránu nám kromě jiného připomnělo jednu věc. Nejen Rusko a Čína, ale i teheránský islamistický režim má zájem o vyvolávání rozporů v Evropě s cílem rozložit ji zevnitř. Všeobecně se už dlouho ví, že Rusko aktivně podporovalo například úsilí o Brexit. To ukázal v plné nahotě případ prokremelského europoslance Nathana Gilla. Nyní vychází najevo, že i Írán měl zájem zasahovat do vnitřních záležitostí Velké Británie.

Amsterodam je nyní pro firmy evropská jednička. CSG tam může sahat po vůbec největší české tržní kapitalizaci.

Ve firmě HOT-CHIP vyrábějí z chilli papriček široké portfolio potravin – od snacků, jerky a tyčinek až po přísady pro vaření.

Britský premiér Keir Starmer se chystá na jednu z nejtvrdších parlamentních bitev od svého nástupu do úřadu. Připravuje zákon, který má „resetovat" vztahy s Evropskou unií – a který by mohl zásadně změnit podobu brexitu. Odpůrci si už brousí zuby, příznivci vidí šanci na ekonomický restart. Co vlastně Británie chystá? Článek Starmer chystá zákon, který může přepsat britský brexit. Čeká ho bitva se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Britský premiér Keir Starmer dal jasně najevo, jak si představuje vztahy s Evropskou unií. O obchodní sblížení stojí, před návratem do celní unie však dává přednost bližším vazbám na jednotný trh EU. Ve svém nejtvrdším vyjádření o budoucích vztazích s Bruselem uvedl, že pokud je to „v národním zájmu… měli bychom se tomu věnovat a jít tak daleko“.

Britské automobilky míří do dalšího „brexitového“ bodu zlomu. Zatímco v posledních letech platilo, že elektromobily vyrobené ve Spojeném království mohou do EU proudit bez cla, tento režim je jen dočasný. EU a Spojené království si sice na konci roku 2023 odsouhlasily jednorázové prodloužení stávajících pravidel původu až do 31. prosince 2026, aby se odvrátila okamžitá ›››

Británie se znovu zapojí do programů Erasmus a Erasmus+. Ty umožňují studentům až rok studia v zahraničí, zprostředkovávají také vzdělávací stáže či zahraniční pracovní nabídky. Obyvatelé Spojeného království o tyto benefity dříve přišli kvůli brexitu v roce 2020. Studenti, kteří přijedou na vzdělávací pobyt na ostrovy, ovšem budou muset hradit školné.

Británie a Evropská unie se dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+.

Británie a EU se dnes dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.

Spojené království a Evropská unie opět umožní britským studentům účast ve výměnném programu Erasmus. Velká Británie na program Erasmus+ vydá v příštím roce téměř 14 miliard korun. Zapojit by se tak mohlo přes sto tisíc studentů.