Bystřice nad Pernštejnem

Zatímco z lesních zákoutí sotva zmizel sníh, v tichých údolích kolem potoků u začínají rozkvétat první jarní květy. Na slunečných místech už mezi zelenými lístky zatím nesměle vystrkují své hlavičky bílé bledule, které časem budou následovat jemné šafrány. Právě jaro představuje ideální čas vydat se na některou ze stezek v oblasti Koruny Vysočiny, kde můžete spojit výlet do přírody s objevováním křehké krásy prvních květů.

Hledáte tip, jak dětem ukázat velikonoční tradice a přitom si užít první jarní výlet? Vysočina nabídne jarmarky, tvoření i otevřené památky.

Jihlava před deseti lety od plánů na výstavbu spalovny (ZEVO -zařízení pro energetické využití odpadů) ustoupila. Svou roli v tom sehrálo i referendum, ve kterém ji zúčastnění občané odmítli. Co se nepodařilo v Jihlavě, uskuteční nyní Žďár nad Sázavou. Zde má za dva roky začít výstavba Teplárny Jihlavská. Toto zařízení přinese městu energetickou soběstačnost i možnost spalování komunálního odpadu. Ten budou do Žďáru vyvážet i z Jihlavy, Nového Města na Moravě a Bystřice nad Pernštejnem. Žďár nyní odebírá teplo pro centrální vytápění z uhelné kotelny firmy Žďas. Díky rekonstrukci teplárny Libušín, která bude hotova v polovině příštího roku, a následné stavbě Teplárny Jihlavská se však město stane v zásobovaní teplem soběstačným. „Přinášíme tímto projektem určitou jistotu pro domácnosti, obce v regionu i firmy,“ sdělil starosta Žďáru Martin Mrkos (Žďár – živé město). Kromě stabilizace ceny tepla pro žďárské domácnosti je podle něj hlavní výhodou výstavby teplárny možnost zpracování směsného komunálního odpadu. Řešení i pro Jihlavu Nejen pro Žďár, ale také pro Jihlavu, Nové Město na Moravě, Bystřici nad Pernštejnem a obce v jejich působnosti je stavba spalovny řešením zákazu skládkování odpadu, který začne platit v roce 2030. „Pro Jihlavu je to docela zásadní věc. V době, kdy se nebude moci skládkovat, budeme moci vozit odpad do tohoto nového zařízení. Pevně věřím, že to bude dlouhodobé řešení pro velkou část Vysočiny“ sdělil primátor Jihlavy Petr Ryška (ODS). Dodal, že krajské město v současné době vyprodukuje přibližně 8 až 9 tisíc tun komunálního odpadu ročně. Dohromady s okolím Jihlavy je to asi 20 tisíc tun odpadu, který se bude od roku 2030 vyvážet do nové teplárny ve Žďáru. „My počítáme s tím, že z Jihlavy budeme odebírat přibližně 20 kilotun, ze Žďáru nad Sázavou přibližně 6 kilotun, z Nového Města 5 kilotun a z Bystřice nad Pernštejnem předpokládám také kolem 5 kilotun,“ popsal ředitel společnosti Satt Petr Scheib. Města, která budou v teplárně odpad spalovat, mají se společností Satt podepsané memorandum o spolupráci. Během následujícího roku je v plánu podpis smlouvy o smlouvě budoucí, kterým bude spolupráce oficiálně stvrzena. Projekt Teplárny Jihlavská s předpokládanými náklady okolo 1,6 miliardy korun má na starosti společnost Satt, která patří městu. Část nákladů pokryje dotace ve výši 737 milionů korun. „V současné době už probíhají tržní konzultace s potenciálními dodavateli. Zájem je poměrně velký,“ sdělil Petr Scheib. Doplnil také, že začátek výstavby je plánován na rok 2028 a dokončení před koncem roku 2029. V roce 2030 už by mělo být zařízení plně v provozu. Spalovna vyroste na okraji Žďáru u spojnice ulic Brněnská a Jihlavská. Ročně se zde zpracuje přibližně 40 tisíc tun odpadu, který bude zužitkován jako palivo k výrobě tepla a elektřiny. Minimálně 70 % paliva musí tvořit biologicky rozložitelná složka, komunální odpad je možné doplnit také dřevní štěpkou, velkoobjemovým odpadem nebo čistírenským kalem.

Než začne platit v roce 2030 zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, vyroste na okraji Žďáru nad Sázavou teplárna, která většinu odpadu spálí. Provoz, jehož stavba vyjde městem ovládanou společnost Satt na zhruba 1,6 miliardy korun, pojme i obsah popelnic z Novoměstska, Bystřicka a také Jihlavska. Celková kapacita bude až 40 tisíc tun ročně.

DOMANÍN - V lednovém vydání Domanínského zpravodaje mohli obyvatelé objevit nepřehlédnutelnou reklamu místní prodejny. Překvapivě však nejde o iniciativu družstva COOP Havlíčkův Brod, které obchod provozuje, nýbrž akci domanínské radnice. Reklama patří k řadě aktivit, jimiž chce obec podpořit zachování služby v době, kdy se drobné venkovské prodejny stávají nerentabilními.

Ledová stěna je uměle vytvořený ledopád, uznaný jako cvičný terén Českého horolezeckého svazu, sloužící k nácviku ledového lezení. Největší v České republice se nachází v obci Vír na Českomoravské vrchovině v hlubokém údolí řeky Svratky, které poskytlo ideální podmínky k vytvoření tohoto největšího projektu. Umělý ledopád nad řekou Svratkou ve Víru už mohou zájemci využívat od soboty 9. ledna. Ledovou stěnu vytváří tamní spolek na skalách vysokých až 40 metrů, lezecké cesty jsou dlouhé 15 až 25 metrů. Organizátoři netají, že letos jim situaci trochu komplikovala zamrzlá řeka Svratka. Stěna byla v provozu zhruba čtrnáct dní na sklonku minulého roku, pak led odtál. „Končí zahajovací víkend sezóny, který pro nás bývá vždy nejtěžší. Jako když v těchto mrazech nastartujete dieselový motor a rovnou ho vyženete do otáček. No, a navíc už celkem jetej motor. V pohodě, něco ještě vydržíme. Trochu jsme se promazali a teď už pojedeme klidně i delší trasu,“ objevilo se včera ráno na facebooku. Nejen stěna Horolezectví a Vír, to není jenom Ledová stěna. O rozvoj horolezectví ve Víru usilují členové spolku Ledová stěna Vír, díky jejichž činnosti lze Vír navštívit i jako oblast skalního lezení či ferratovou oblast a v případě nepřízně počasí umělou stěnu v kulturním domě. Skály v obci Vír jsou nepřehlédnutelnou dominantou údolí zejména pro návštěvníky, jejichž zálibou je horolezectví. Historie tamního skalního lezení se dá tušit pouze z nálezů několika starých skob a jednoho zašlého vklíněnce. O současný rozvoj horolezectví se starají členové horolezeckého spolku Ledová stěna Vír, jimž se podařilo získat oficiální povolení k provozování skalního lezení v této oblasti mimo jiné v sektorech, které podléhají ochraně přírody. Vírské skály jsou tak registrovány mezi skalní oblasti a nabízí tři sektory. Maratonka, skála na levém břehu řeky Svratky, se vypíná na hranici přírodní rezervace Vírská skalka přímo nad komunikací směřující na Vírskou přehradu. Maratonka je tvořena tvrdšími rulovými partiemi mezi převládajícím měkčím svorem. Větší část skály je zvětralá, proto je k lezení využitelný pouze pás vlevo od výrazného pilíře s šířkou přibližně sedm metrů a výškou okolo 25 metrů. Velká a Malá věž, skály na pravém břehu řeky Svratky, dvě samostatné věže byly do roku 2008 pokryty hustým porostem a pro horolezectví tudíž zcela nepoužitelné. Očištěná věž V průběhu podzimu 2008 byla nejprve očištěna Velká věž a od této doby je každou zimu využívána jako Ledová stěna. O rok později byla očištěna i Malá věž. Obě mají velký potenciál i pro letní sportovní lezení. Pro potřeby Ledové stěny jsou obě skály osazeny jistícími stanovišti z lepených borháků - jistících prostředků. Vlastník pozemku s provozováním horolezectví souhlasí, prostor skal nepodléhá žádnému režimu ochrany přírody. Skály na levém břehu řeky Svratky se nacházejí přímo nad silnicí vedoucí z Víru na přehradní hráz. Výrazné jsou až po pracném očištění od náletových porostů, kvalita horniny je však ze všech vírských skal nejlepší, přičemž tyto kompaktní stěny nabízejí ideální lezecký terén s potenciálem až pro 30 cest. V roce 2015 vznikly ve Víru dvě via ferraty (pozn. red. železná cesta) – Ledová stěna a Jezerní stěna. O pět let později přibyla třetí – Horní vyhlídka.

V pátek 9. ledna, krátce po šesté hodině ranní, přijali policisté v Bystřici nad Pernštejnem oznámení o odcizení vozidla Volkswagen z nedaleké obce. Díky okamžité reakci hlídek a rychlé ...

TÁBOR/PRAHA - Těžká nehoda kamionu a osobního auta s následným požárem uzavřela silnici č. 3 na úrovni Bystřice ve směru od Tábora na Prahu v neděli 28. prosince odpoledne. Na místě zasahují všechny složky IZS včetně vrtulníku.

Na silnici I/3 mezi Prahou a Táborem se u Bystřice na Benešovsku čelně srazila v neděli odpoledne dvě auta. Jednoho člověka záchranné složky resuscitovaly,…

V neděli 14. prosince 2025, okolo 14:20, došlo na silnici I/3 u Bystřice na Benešovsku k vážné dopravní nehodě. Došlo zde je střetu dvou osobních automobilů. Na místo byli vysláni profesionální ...

Nezvyklý případ řeší od včerejška policisté v Bystřici nad Pernštejnem. Zatím neznámý člověk si přes e-mail dvakrát objednal pizzy, ale následně si je v restauraci nevyzvedl. Podniku vznikla škoda skoro za dva tisíce korun.