Demonstrace

Jak za dávných nesvobodných dob Rakousko-Uherska probíhaly v Praze demonstrace? To vám přiblíží historický článek a fotografie z roku 1906.

Organizátoři letenské demonstrace zvolili atmosférické ladění modelu Listopad. Což mělo to pozitivum, že se ke slovu nedostaly módní ideologie. Takové ty, jež by určitě akci dodaly větší publicitu v západních médiích. Žádný boj za klima. Žádný boj proti fake news. Čínská a ruská hrozba se neřešila. Naopak by západní reportéři, kteří by se chtěli podrobněji rozepsat, museli čtenářům nějak opatrně předžvýkat sdělení, že dav si uctivě vyslechl i Danu Němcovou, jež se mu svěřila, že přichází z katolické mše.

Monika Pajerová byla jednou ze studentských vůdkyň sametové revoluce a spoluorganizátorkou demonstrace 17. listopadu 1989.

Jiří Dienstbier mladší, syn prvního polistopadového ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, který byl za minulého režimu jedním z hlavních postav protikomunistického odboje. Dá se říct, že jde v otcových stopách. I on je aktivní v politice a ve veřejném životě vůbec. Narodil se před padesáti lety do rodiny tehdejších disidentů a právě do politiky, jak on sám říká, se narodil. Jeho dětství bylo do velké míry dané životním postojem a názory rodičů – jedněch z prvních signatářů Charty 77. Rozhodně ale nebylo fádní a Jiří Dienstbier na něj nevzpomíná jako na ponuré. Naopak, v plno směrech je evidentně rád, že vyrostl v prostředí, v jakém vyrostl.

Půlroku po poslední demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii dorazilo na pražskou Letnou opět téměř tři sta tisíc lidí. Sobotní účast tak překvapila i samotné pořadatele. Premiéra Andreje Babiše (ANO) demonstrující znovu vyzvali k rezignaci, tentokrát ale ke konkrétnímu datu, odstoupit dle nich má do 31. prosince. Pokud se tak nestane, slibuje spolek „silnější a kreativnější protesty“. Ultimátum se nelíbí zástupcům ANO. Naopak zástupci opozičních stran ve velkém na Letnou dorazili a s požadavky demonstratů mnohdy souznějí.

Kdy bude další akce proti premiéru Babišovi? Do ulic vyjdeme, když překročí jednu z červených linií, varovali organizátoři.

Toto psal tisk před třiceti lety.

Masové demonstraci na Letné přihlíželo z luxusního výhledu i několik speciálních hostů. Zhruba patnáct malých a středních zemědělců dorazila do Prahy projevit nesouhlas s politikou vlády a zejména premiéra i se svými traktory. Mohutné stroje se seřadily podél jedné strany Letenské pláně.

Sobotní dění na Letenské pláni se dostalo do světových médií. Ve většině případů média připodobňovala demonstraci k „sametové“ situaci před 30 lety, ve velkém se ale psalo také o osobnosti českého premiéra.

Je otázka, jestli nemá vzniknout nějaká nová strana. Opozici držím palce, ale zatím to trošku skřípe, míní herec Ivan Trojan.

V Paříži bylo do večera zatčeno 105 lidí, bez násilí se protest neobešel ani v Montpellier nebo Nantes.

Že druhá demonstrace na Letné v předvečer sametové revoluce bude pro budoucnost Milionu chvilek pro demokracii zlomovým momentem, nepochyboval nikdo z pořádajícího spolku včetně jeho dvou hlavních tváří Mikuláše Mináře a Benjamina Rolla. Protest se totiž uskutečnil poté, co bylo zastaveno trestní stíhání premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, kterému čelil kvůli podezření z padesátimiliónového dotačního podvodu ohledně stavby luxusního střediska Čapí hnízdo.

Babiš má podle pořadatelů protestu do konce roku odstoupit, pokud neodvolá ministryni spravedlnosti Marii Benešovou a nezbaví se Agrofertu.

Americká televize CNN vydala zprávu o dnešní masové protivládní demonstraci v Praze a dala ji do souvislosti s výročím listopadové revoluce. Přitom nešetřila českého premiéra Andreje Babiše a uvedla řadu důvodů, proč mají nyní po třiceti letech Češi opět důvod vyjít do ulic.

O tom, co se od 17. listopadu děje v Praze, jsem se poprvé dozvěděl ze Svobodné Evropy, naše sdělovací prostředky mlčely, nebo mlžily. V Jihlavě jsme se k demonstracím připojili o několik dní později. Bylo vidět, že tehdejší vládnoucí strana nevěří ve změnu, která nakonec nastala. Tak vzpomíná na události staré třicet let jihlavský badatel Vilém Wodák.

I kdyby se status quo nezměnil, naprosto to neznamená, že demonstrace „nemají smysl“. Politika nejsou kupecké počty nebo zápasy v přetahování lanem.

Konání další velké demonstrace na pražské Letné je – navzdory všem oprávněným výhradám - dobrou zprávou. Jednak proto, že lidem není jedno, co se v této zemi a v jejím politickém vedení děje. A hlavně, že je vůbec možné takové protivládní demonstrace pořádat. To je pochopitelně symbolické i vzhledem k 30. výročí listopadových událostí. Režim protesty nezakazuje, jejich účastníky nekriminalizuje a některé složky veřejné moci při jejich konání i asistují. Dneska samozřejmost, ale dříve u nás - a někde jinde doposud - nikoliv.

Sedlák Daniel Pitek vstával v 5 hodin nad ránem, aby od Milešovky, pod níž žije a hospodaří, dojel na demonstraci v Praze včas. Jak řekl deníku FORUM 24, na Letné byl už před 30 lety.

Lidi tady mají pocit, že jim někdo něco nalhává, kauza Čapí hnízdo není průzračná, ať se Andrej Babiš očistí, a pak se může vrátit, říká herec.

Organizátoři akce uvedli, že pokud Benešová do konce roku neodstoupí a Babiš se nezbaví vazeb na holding Agrofert, měl by premiér složit funkci.

Zneužití data sedmnáctého listopadu a žádný důvod k demonstraci. I tak komentují poslanci za ANO Barbora Kořanová a Pavel Juříček sobotní demonstraci Milionu chvilek na Letenské pláni.

Premiér Andrej Babiš už není trestně stíhanou osobou, což bylo hlavním požadavkem červnové demonstrace pořádané Milionem chvilek pro demokracii.

Chyby se mají opravovat, je třeba se postavit proti tomu, co nevyhovuje, není to vše jen o Babišovi, je o i o nás, my jsme volili.

V Paříži a dalších městech ve Francii se shromáždily tisíce lidí.

Premiér Andrej Babiš má podle pořadatelů sobotní demonstrace na Letné odstoupit do 31. prosince, pokud neodvolá ministryni spravedlnosti Marii Benešovou a nezbaví se Agrofertu. Milion chvilek v lednu svolá nové protesty, uvedl na demonstraci mluvčí spolku Milion chvilek Mikuláš Minář.

Na Letenské pláni začala krátce po 14:00 demonstrace spolku Milion chvilek proti premiérovi Andreji Babišovi. Pražská doprava nápor lidí podle zpravodajů ČTK zatím zvládla. Na minulém protestu v červnu se na Letnou vydalo více než čtvrt milionu lidí, doprava v okolí Letné tehdy kolabovala. Podle zpravodajů ČTK dnes nápor metro zvládalo, ve špičce jezdily vlakové soupravy každou 1,5 minutu. Podle prvních odhadů je účast menší, než tomu bylo v létě, jde ale o shromáždění desítek tisíc lidí.

Pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, kterého německé pořádkové jednotky zastřelily při demonstraci konané v den 21. výročí vzniku Československa, vyústil v další velký protest proti okupační moci.

Už zítra si připomeneme 30 let od chvíle, kdy byla brutálně potlačena pokojná demonstrace na pražské Národní třídě. Událost ze 17. listopadu 1989 spustila lavinu událostí. Následovaly další protesty a shromáždění, stávky a nakonec i pád komunistického režimu. Událostem se věnuje Festival svobody.

Kulaté výročí pádu komunismu v bývalém Československu připomene víc akcí, než se každoročně ve výroční den začátku sametové revoluce koná. Vláda na oslavy tohoto a ještě dalších dvou výročí, která připadají na letošní rok, vyčlenila 55 milionů korun. Jednou ze stěžejních akcí bude otevření nové stálé expozice Národního muzea věnované českým a slovenským dějinám 20. století.

Ivan Miloš Havel, vědec, spisovatel a bratr bývalého prezidenta Václava Havla promluvil v pořadu Prostor X o tom, jak by současné dění vnímal jeho bratr. Podle něj by Václav nebyl s dnešní situací v politice spokojený, ale líbil by se mu fakt, že lidé proti politikům demonstrují. „Občanská společnost pro něj znamenalo, že vznikají nezávisle na politice,skupiny lidí, organizace i demonstrace v případě, že nejsou agresivní.“

V Brně se odehrál svérázný protest za seriály.

Rok 1989 přinesl nejen demonstrace a pád komunistického režimu, ale i vzácné nebeské úkazy. Jeden z nich se navíc objevil právě v revoluční den 17. listopadu. Lidé, kteří se na pražské Národní třídě nezúčastnili tvrdě potlačené manifestace, mohli toho večera uzřít jasnou a na naše poměry velmi vzácnou polární záři.

V sobotu na Letné proběhne Demonstrace pro demokracii, v neděli pak řada míst ve městě ožije oslavami 30. výročí sametové revoluce.

Sametová revoluce v Česku nebyla izolovaným procesem, ale spíše pozdní reakcí na proces demokratizace v ostatních zemích východního bloku. V osmdesátých letech se pod vlivem řady okolností politická a hospodářská situace v evropském komunistickém skanzenu stala neudržitelnou. Režimy nakonec v roce 1989 zkolabovaly v šesti zemích, každá si ale ke svobodě došla vlastní cestou.

Frontman kapely Už jsme doma Miroslav Wanek byl před třiceti lety jedním z tahounů sametové revoluce v Teplicích. Dostal se do epicentra všeho listopadového dění v Teplicích vlastně náhodou, protože měl silný hlas.

Do činnosti Občanského fóra se disident Petr Pithart zapojil až sedmý den sametové revoluce, v předvečer demonstrace na Letné, která se konala v sobotu 25. listopadu 1989. Nakonec sehrál významnou roli pro zvolení Václava Havla prezidentem. „Nechtělo se mi tam cpát, protože jsem věděl, že se tam cpe spousta lidí, až když mi moji nepolitičtí přátelé vynadali: ‚Na co čekáš, že pro tebe pošlou,‘“ popisuje své začátky.

Když vyšlo loni 17. listopadu do ulic a na kruhové objezdy více než čtvrt milionu Francouzů, zrodilo se hnutí žlutých vest. Teď slaví rok existence a jeho stoupenci sice nadále o sobotách protestují, místo statisíců už jich ale jsou sotva jednotky tisíc. Hnutí utichá a stejně tak vymizely dramatické scény „pouliční války“. Nic to ale nemění na tom, že nespokojenost řady pracujících zejména na venkově trvá.

Konec komunistického režimu v Československu odstartoval před 30 lety pochod studentů na Národní třídu v Praze. Násilný zásah policie následně vyvolal vlnu masových demonstrací a protestů. Jak tehdy prožívali revoluční dny, jak hodnotí 30 let svobody či zda by našli na době před revolucí něco pozitivního, jsme se dotazovali lidí přímo v Praze.

Smrt Jana Opletala a jeho následný pohřeb znamenaly v roce 1939 protest proti nacistickému Německu, o padesát let později zase vzdor proti režimu socialistickému.

Česko slaví třicet let svobody. Výročí sametové revoluce doprovodí o víkendu oslavy v ulicích, výstavy, nové knihy, projevy pamětníků, ale i demonstrance proti současné vládě a prezidentovi.

O víkendu čeká Prahu několik významných událostí, které ovlivní dopravu i bezpečnost. Pražský dopravní podnik (DPP) proto v sobotu a neděli posílí metro i tramvajovou dopravu. V sobotu se od 14 hodin na Letenské pláni uskuteční Demonstrace pro demokracii, při níž není plánovaná žádná uzavírka.

Co začalo jako protestní výzva „Chvilka pro Andreje“, přerostlo v největší demonstrace od revoluce.

Když Češi 28. října 1939 vyráželi do pražských ulic na protinacistickou demonstraci, bylo jasné, že se to neobejde bez komplikací. Že to bude stát život dva mladé muže, studenta medicíny Jana Opletala a pekařského pomocníka Václava Sedláčka (který zemřel hned ten den během převozu do nemocnice), ale nečekal asi nikdo.

Podle čínského prezidenta je zastavení protestů a nastolení pořádku v oblasti prioritou číslo jedna.

O tom, zda byl Miloš Zeman 17. listopadu 1989 u masakru na Národní třídě, se vedou vášnivé diskuse.

O tom, zda byl Miloš Zeman 17. listopadu 1989 u masakru na Národní třídě, se vedou vášnivé diskuse. Zatímco se prezident chlubí osobní účastí na demonstraci, která vedla k pádu komunistického režimu, četní historici, členové vyšetřovací komise 17. listopadu i přímí účastníci policejního zásahu na Národní třídě viní Zemana ze lži.

Jako student Růžička se nechal zatknout na demonstraci nebo podepsal Několik vět. Ve skutečnosti Ludvík Zifčák pracoval pro komunistickou tajnou službu. Stále tvrdí, že během zákroku na Národní třídě v listopadu 1989 měl sehrát roli mrtvého studenta Martina Šmída a pomoci tak k politickým změnám.

Tajné teologické studium, skrývání před komunisty i rodinou a emigrace. Římskokatolický kněz a salesián Ladislav Heryán toho má za sebou hodně a umí o víře a Bohu mluvit neuvěřitelně poutavě. Tvrdí, že právě dnes má člověku co dát. Nesouhlasí s názory kardinála Duky a aktivně se účastní demonstrací.