Diplomacie

Osm muslimských zemí vydalo společné prohlášení, v němž připsaly Izraeli přímou odpovědnost za blokování mírového procesu v Gaze. Odmítnutí patnáctibodového plánu ze strany vlády Benjamina Netanjahua vyvolalo ostrou diplomatickou reakci a znovu otevřelo otázku, zda má Trumpův mírový projekt vůbec šanci uspět. Článek Osm muslimských zemí se postavilo proti Izraeli. Netanjahua viní z blokování míru se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Tel Aviv - Dnešní schůzka mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a vyjednavačem a zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem skončila dohodou, která prozatím umožní Izraeli pokračovat v cílených úderech v Pásmu Gazy. Izraelskému deníku Haarec to řekl informovaný zdroj. Podle zdroje agentury AFP Netanjahu požádal USA, aby na odzbrojení teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy dohlédl americký generál. Podle agentury Reuters tak Kushnerova dvoudenní jednání se zástupci Izraele a představiteli Hamásu patrně nepřinesla průlom v patové situaci.

Americký prezident Donald Trump pohrozil bombardováním Ománu, pokud se tato země postaví do cesty Spojeným státům, zatímco s Íránem vyjednává o pravidlech plavby Hormuzským průlivem. Stanice Fox News dnes uvedla, že to republikánský prezident řekl jejímu reportérovi Treyi Yingstovi. Šéf Bílého domu podle stanice rovněž řekl, že Washington má přímý neoficiální komunikační kanál s představiteli íránských revolučních gard.

Balíček by navýšil celkový počet sankcionovaných ruských subjektů o třetinu. Seznam sankcí by byl nejrozsáhlejší od začátku války. Šéfka evropské diplomacie Kallasová však neuvedla časový harmonogram implementování sankcí.

NÁZOR / Ruský Z-bloger Kotěnok má dojem, že mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová hovoří o západních politicích příliš jemně a diplomaticky. Domnívá se, že by se na to mělo jít víc z…

Každých pár let se stěhovat, hledat nové školy a za několik let se zase vracet zpět. Takový je život diplomatů, kteří mnohdy mění posty napříč celým světem. Zatímco pro velvyslance a velvyslankyně je to jejich práce, rodiny se musejí přizpůsobit. „Nejtěžší jsou odjezdy. Lidé se stanou součástí vašeho života, a pak přijde chvíle, kdy se musíte loučit,” popisuje v pořadu Bruselské chlebíčky Catharina Jevrellová, manželka švédského velvyslance u nás.

Soul/Washington - Jižní Korea se zabývá aktuálními výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, bude nicméně se Spojenými státy i nadále koordinovat společnou obrannou strategii, včetně společných cvičení a výcviku. Uvedl to dnes tiskových agentur úřad jihokorejského prezidenta v reakci na Trumpovo rozhodnutí omezit účast armády USA na společných cvičeních s Jižní Koreou. Každoroční vojenské cvičení obou zemí začalo pod názvem Ulchi Freedom Shield právě dnes a podle plánu, potvrdil agentuře Reuters jihokorejský generální štáb, trvat má do 27. srpna.

Vládu radikálního hnutí Tálibán v Afghánistánu zatím oficiálně uznalo jenom Rusko, komunikační kanály však otevírá řada dalších zemí, včetně těch evropských. Kábul hovoří o normalizaci vztahů a to považuje za své vítězství.

Zástupci Hamásu jednají v Egyptě o dalším postupu v americkém mírovém plánu pro Pásmo Gazy. Hamás s návrhem, který mimo jiné předpokládá jeho odzbrojení, souhlasil. Izrael ho však v současné podobě odmítá.

Káhira - Zeť a vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se dnes v Egyptě setkal s členy vedení teroristického hnutí Hamás. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura AFP. Setkání se odehrálo v době, kdy se Washington snaží urovnat rozpory mezi Izraelem a Hamásem ohledně realizace amerického plánu pro Pásmo Gazy. Zástupci Hamásu v Egyptě jednali také s šéfem egyptské rozvědky Hasanem Rašádem či s katarskými a tureckými vyjednávači, uvedla agentura Reuters.

Před rokem se Donald Trump a Vladimir Putin sešli na Aljašce s příslibem průlomu. Červený koberec, velká očekávání a kamery celého světa ale k míru nevedly. Válka pokračuje a pozice obou stran zůstávají velmi vzdálené.

Severní Korea je pro Rusko důležitým spojencem, obzvlášť v boji proti Ukrajině. Kim Čong-un v dopise pro Putina uvedl, že věří v to, že Rusko pod Putinovým vedením bude nadále bránit svou územní celistvost.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro ruskou státní televizi jasně naznačil, kudy se bude ruská strategie ubírat: Moskva hodlá zintenzivnit útoky na veškerou západní vojenskou pomoc dodávanou Ukrajině. A okamžité příměří? To podle něj nepřipadá v úvahu. Válka, která trvá bezmála čtyři a půl roku, tak dostala další diplomatický signál — tentokrát ve formě otevřené hrozby. Článek O mír nestojíme. Lavrov pohrozil zničením veškeré západní pomoci směřující na Ukrajinu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Kyjev - Ruské síly dnes brzy ráno zaútočily balistickými raketami na Kyjev. V několika částech ukrajinské metropole vypukly požáry a nejméně tři lidé byli zraněni, uvedly místní úřady. Jeden člověk pak zemřel a 13 lidí bylo zraněno při útoku na ukrajinské město Kryvyj Rih, uvedl náčelník vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Celkem čtyři mrtvé hlásí také úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Utajená diplomacie na ostří nože: Jak byl Václav Havel krůček od navrácení majetků sudetským Němcům. Byl to tajný rozhovor za pevně zavřenými dveřmi, o kterém neměli v té době nejmenší tušení ani samotní premiéři české a slovenské vlády, přestože seděli ve stejné budově. Když v květnu roku 1991 dorazil tehdejší československý prezident Václav Havel na oficiální návštěvu Bonnu, vytáhl před německým kancléřem Helmutem Kohlem návrh, který neměl v poválečné historii obou národů vůbec žádnou obdobu.

Bukurešť - Nad rumunským územím byl sestřelen dron, který narušil vzdušný prostor této členské země Severoatlantické aliance. S odkazem na sdělení rumunského ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura Reuters. Velitelství NATO uvedlo, že šlo patrně o ruský bezpilotní prostředek. V Rumunsku je to letos už čtvrtý sestřelený dron.

Dosud neznámý soudní spor se odehrává v tuzemské diplomacii. Jak zjistil iROZHLAS.cz, proti ukončení služebního poměru se brání bývalý velvyslanec v Libanonu. Jeho vynucenému konci předcházely dvě výtky od nadřízeného. Jednu z nich dostal za to, jakým způsobem prodal na misi vůz ambasády. Bývalý diplomat se nechce k případu vyjadřovat.

Pchjongjang - Severokorejský vůdce Kim Čong-un řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že je hrdý na silné vztahy mezi jejich zeměmi. Informují o tom dnes podle agentury AFP severokorejská média. KLDR poskytla Rusku vojenskou podporu pro válku na Ukrajině.

Po válce chci „americký“ Hormuz, prohlásil žertovným tónem prezident USA Donald Trump. „Hormuzský průliv nelze zabrat tweetem ani letadlovou lodí," reagoval Teherán s tím, že Hormuz je a zůstane íránský. Slovní přestřelka o strategický průliv houstne, diplomatický průlom však zůstává v nedohlednu.

Praha - Tálibánu se za pět let od návratu k moci podařilo vládu nad Afghánistánem stabilizovat a ovládnout prakticky celé území země. Režim ale zůstává zranitelný především kvůli špatné ekonomické a humanitární situaci, přetrvávajícím bezpečnostním hrozbám a nízké legitimitě. Shodují se na tom experti, které oslovila ČTK k pátému výročí pádu Kábulu. Západní působení v zemi podle nich skončilo z hlediska budování stabilního demokratického státu neúspěchem, v afghánské společnosti po něm ale zůstaly některé trvalejší změny.

Washington - Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu. Ptá se jich, zda veřejně podporují americkou zahraniční politiku, ale i na to, jak omezily využívání svých vojenských základen armádou USA. Dnes to napsala agentura Bloomberg, která má dokument k dispozici.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po měsících vyhrocených sporů s prezidentem Petrem Pavlem náhle změnil tón. Prohlásil, že s hlavou státu nechce mít konflikty a že by nebylo dobré, aby spolu „válčili“. Ješt…

Rabat - Bezpečnostní složky dnes na severu Maroka poblíž hranic se španělskou exklávou Ceutou zadržely několik desítek běženců, převážně občanů subsaharské Afriky. Informovala o tom agentura AFP. Z Maroka do Ceuty před dvěma týdny ilegálně vnikly desítky tisíc lidí a na internetu se pak objevily výzvy k další takové akci plánované na dnešní den.

Rusko odmítlo myšlenku příměří s Ukrajinou v Černém moři s argumentem, že nevidí důvod pro „polovičatá opatření“, která by nabídla bránící se zemi oddech. Moskva kromě toho hrozí, že v zimě Ukrajinu „zmrazí“. Kyjev na to reagoval s ironií.

Moskva - Rusko zesílí své snahy zničit všechno, co Ukrajině dodává Západ. Dnes to v rozhovoru s ruskou státní televizí řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vyloučil také možnost okamžitého zastavení bojů. Ukrajina se ruské agresi s pomocí Západu brání bezmála čtyři a půl roku.

Praha - Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva bude organizovat Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 spolu s Nadací Charty 77, která se podílela i na pořádání jeho předchozích ročníků s Knihovnou Václava Havla. Garantem ocenění udělovaného od roku 2013 zůstane Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Havlova knihovna už spoluorganizátorem nebude. V tiskové zprávě to uvedli zástupci nadací.

Íránská státní média využila utajenou výměnu letadla amerického prezidenta Donalda Trumpa k výsměchu. V ulicích Teheránu se mezitím objevují billboardy s otevřenými výhrůžkami jeho zabitím.

Praha - Nedávné výroky bývalého vrchního velitele ukrajinské armády a současného velvyslance v Británii Valerije Zalužného o případném členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO) otevírají téma, které dříve v ukrajinské debatě nebyla. Mohou zároveň přispět k vnímání Ukrajiny jako samostatnějšího bezpečnostního aktéra. Pro ČTK to uvedli analytici Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška a Pavel Havlíček.

Írán mluví jedním hlasem jen zdálky. Zblízka je slyšet spor o moc, válku i dohodu s USA. A právě tyto trhliny mohou rozhodnout o dalším vývoji.

KOMENTÁŘ / Ve čtvrtek 13. srpna přistál Vladimir Putin na ostrově Iturup. Ochutnal kaviár, prošel si rybí závod, nakoukl do nemocnice a školy a s místními prohodil pár zdvořilostních frází o poča…

Moskva - Rusko dnes odmítlo odmítlo myšlenku příměří s Ukrajinou v Černém moři s argumentem, že nevidí důvod pro "polovičatá opatření", která by nabídla druhé straně oddech, uvedla agentura Reuters. Rusko i Ukrajina v posledních týdnech zesílily útoky proti obchodním lodím v Černém moři, což vedlo k růstu cen obilí na světovém trhu.

Premiér Babiš oznámil obnovení Národní koalice proti suchu. Jak může pomoci soukromým zemědělcům? Podle 70 000 Kanaďanů by měl ve funkci skončit velvyslanec Spojených států v Ottawě. Jaké jsou vztahy mezi oběma severoamerickými zeměmi? Sicilská Etna znovu chrlí lávu a tisíce lidí to chtějí vidět na vlastní oči. Jak nebezpečná atrakce to může být?

Uprostřed pátého roku plnohodnotné ruské invaze zaznělo z Kyjeva něco, co zní jako příslib, ale i jako varování: Ukrajina a její spojenci prý mají společný plán, jak přimět Vladimira Putina k ukončení války. Zelenskyj to řekl nahlas. Otázka je, co přesně se za slovem „plán“ skrývá. Článek „Máme plán.“ Zelenskyj tvrdí, že ví, jak přinutit Putina zastavit válku se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.

Soud začal řešit spor o dlužné nájemné za budovy, které v Česku využívá ruská diplomatická mise. Stát požaduje po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Městský soud v Praze začal ve čtvrtek se čtením listinných důkazů. Žalobu podal Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát. The post Ruské velvyslanectví u soudu. Česká diplomacie po něm chce miliony za nájem appeared first on Česká justice.

Česko vymáhá po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun za dlužné nájemné. Jde o pozemky, u nichž vláda zrušila bezplatné užívání. Rusko žalobu odmítá.

Petice vyzývající k vyhoštění amerického velvyslance v Kanadě Petea Hoekstry získala více než 70 tisíc podpisů, informuje ve čtvrtek zpravodajský web BBC. Podle signatářů se Hoekstra opakovaně...

Kyjev - Setkání v Oválné pracovně mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským bylo diplomatické fiasko. Prudká hádka v únoru 2025, tři roky po začátku války, nebyla jen vášnivou veřejnou výměnou názorů: Ukrajinská delegace byla požádána, aby opustila Bílý dům, a Washington krátce pozastavil sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. V následujících měsících, kdy Rusko pomalu, ale jistě dosahovalo pokroků na bojišti, Trump vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce a zdálo se, že je připraven dotlačit Ukrajinu k nevýhodné mírové dohodě, včetně donucení k odevzdání území, připomíná agentura AP.

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.

Uprostřed léta se diplomatická situace kolem Ukrajiny znovu posunula. Kyjev předal Spojeným státům nové návrhy na ukončení války a zároveň varoval před možnou podzimní mobilizací v Rusku. Mír zůstává v nedohlednu, diplomatická jednání ale znovu ožila. Článek Ukrajina poslala USA nový plán. Kreml mezitím čelí dalším obviněním se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Není tajemstvím, že mezi Kanaďany není prezident Trump kvůli svým výpadům proti jejich zemi a celní válce příliš oblíben. Lépe na tom není ani jeho velvyslanec v Ottawě Pete Hoekstra.

SVĚT VE VARU - Česká debata o realismu v zahraniční politice se propadá do karikatury. Podle ní realismus znamená přitakání hrubé síle a nám nezbývá, než se přizpůsobit, píše politolog Ondřej Ditrych, působící v Paříži.

Praha - Za nájemné za pozemky s ruskými budovami, které se nacházejí v pražských Stodůlkách, náleží českému státu od firmy Simply Service Rent doplatek 6,3 milionu korun. Pravomocně to potvrdil Městský soud v Praze. Stát ve sporu zastupovala příspěvková organizace ministerstva zahraničí Diplomatický servis (DS). V žalobě požadovala původně zhruba 16 milionů korun, později částku snížila. Proti rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Podle právního zástupce firmy společnost již peníze státu uhradila. Ministerstvo zahraničí ČTK sdělilo, že verdikt vítá.

Moskva - Severoatlantická aliance se snaží proniknout do asijsko-tichomořského regionu a vytváří také napětí v Arktidě. Podle ruských agentur to dnes uvedl ruský prezident Vladimir Putin, který se zúčastnil cvičení ruské Tichomořské flotily. Putin rovněž prohlásil, že Rusko bude reagovat na snahy Západu zabavovat ruské obchodní lodě.

Ministr zahraničí Petr Macinka plánuje v říjnu otevřít nový generální konzulát v Miami, aby mělo Česko blíže k americké administrativě. V jeho čele by měl stanout muž z éry Jana Lipavského, občanský demokrat Jiří Kozák.

Jedenáct mrtvých Peruánců, 114 pohřešovaných a tři zajatí ukrajinskými silami: to jsou čísla, která vedla peruánskou vládu k přijetí rázného diplomatického rozhodnutí.

Ceny ropy Brent za poslední týden stouply o 5 procent na 89 dolarů za barel, zatímco trh čeká na výsledek jednání mezi Íránem a Ománem o obnovení transportu ropy přes Hormuzský průliv. Nové informace však naznačují spíše komplikace.

Budova ruského velvyslanectví na berlínské třídě Unter den Linden vypadá jako každé jiné velvyslanectví. Jenže podle německých bezpečnostních složek jde přinejmenším o jedno z nejvytíženějších zpravodajských center v Evropě. Německo od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostilo přibližně 400 ruských občanů – a většina z nich podle německých úřadů nebyla diplomaty v tom pravém slova smyslu. Článek Berlínská ambasáda jako špionážní uzel: Německo vyhostilo přes 400 Rusů se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Švédská bezpečnostní služba Säpo v pondělí oznámila, že zmařila operaci ruských zpravodajských služeb, jejímž cílem bylo zdiskreditovat Švédsko, Severoatlantickou alianci i Evropskou unii a do níž byl…

Americký akciový trh minulý týden stoupl na nová historická maxima v reakci na to, že prezident Donald Trump a jeho ministr financí promluvili o brzkém uzavření dohody s Íránem. Dohoda zatím není, trh na rekordu ano. Jak to?

Opava byla vždy regionálním centrem rakouského Slezska, ovšem to v širším evropském měřítku znamenalo jen velmi málo. Přesto v roce 1820 zde svolal kníže Metternich kongres Svaté aliance a do provinčního města se sjely diplomatické sbory největších evropských mocností a nechyběl ani pruský král a ruský car.

Moldavsko v pondělí povolalo zpět svého velvyslance v Moskvě Liliana Dariiho ke konzultacím. Učinilo tak kvůli nedělnímu incidentu, kdy na moldavské území dopadl dron. Tamní ministerstvo zahraničí to napsalo na Telegramu s tím, že šlo o závažnou situaci a také o ohrožení bezpečnosti moldavských občanů.

Rusko vzkazuje, že na pouhé „zmrazení“ války na Ukrajině nepřistoupí. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Michaila Galuzina musí před případným zastavením bojů dojít k odstranění toho, co Moskva označuje za prvotní příčiny konfliktu. Kreml kritizuje Spojené státy za dodávky zbraní a zpravodajských informací Kyjevu. Ukrajinský prezident podle Putina ztratil veškerý kontakt s realitou.

StB využívala prostitutky k tomu, aby získala kompromitující materiál na západní diplomaty. Pokoje pražských interhotelů ukrývaly mikrofony i kamery a záznam z jediné noci mohl později posloužit k nátlaku.

Vládní účty na sociálních sítích často využívají memy, aby jejich příspěvky oslovily širší publikum. Právě používání postav z nejznámějších japonských herních a anime značek americkou vládou však začalo vadit japonským úřadům. Oblíbené franšízy jsou totiž využívány k propagaci vládní politiky a jednotlivých vládních iniciativ bez svolení jejich držitelů práv.

Čínské zahraniční policejní stanice po odhalení z roku 2022 formálně skončily. Bezpečnostní experti a výpovědi členů diaspory ale ukazují, že mechanismy, jimiž Peking monitoruje a zastrašuje kritiky v Evropě, nezmizely – jen se hůře dokazují a častěji fungují pod civilním či digitálním krytím. I přesto, že Čína v roce 2022 formálně uzavřela své „policejní stanice“

Veřejným prostorem české mediální bažiny zarezonoval rozhovor prezidenta Václava Klause pro TV Nova. Rozhovor, u kterého se musel člověk až zastydět nad urválkovskou umanutostí moderátorky.

Washington - Po měsících války s Íránem dnes americký prezident Donald Trump v rozhovoru s webem Axios prohlásil, že jeho administrativa sleduje, jak se blízkovýchodní země dostává pod rostoucí ekonomický tlak. Teherán je dlouhodobě terčem amerických sankcí. Spojené státy navíc během konfliktu zahájily blokádu íránských přístavů.