Zavřít
Eduard Marek

Eduard Marek

Nejnovější články na Seznamu na téma Eduard Marek
  • Asenior

    Je to možné? Rekordy českých seniorů

    Před 3 roky
    Zmapovali jsme pro vás pár zajímavostí o aktivitách některých našich spoluobčanů ve vyšším věku. Samotné nás překvapilo, jací borci mezi námi jsou.
     Komentáře
  • Náš region

    Vaše 3: Odešel Hroznýš, nejstarší český skaut. Bylo mu 104 let

    Před 3 roky
    Žižkovský rodák, kterého věznili nacisté i komunisté, byl spojen se skautem téměř od jeho založení. Navzdory problémům, které zažíval za každého režimu, neztrácel optimismus…
     Komentáře
  • Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře

    19 min

    Podcast
    Odpolední publicistika: Johnsonovy problémy. Národní park na Křivoklátsku. Malé podniky a karanténa

    Před 3 roky

    ·

    19 minut

    Jaký smysl by mělo vyhlášení národního parku na části Křivoklátska? Podaří se britskému premiérovi Johnsonovi uniknout z večírkové aféry? A jak menší firmy zvládají časté absence zaměstnanců kvůli karanténě nebo izolaci?
     Komentáře
  • Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře

    19 min

    Podcast
    Polední publicistika: Konec epidemie? Hranice Ruska s Ukrajinou. Neil Young versus Spotify

    Před 3 roky

    ·

    19 minut

    Konec epidemie covidu-19 a protiepidemických opatření? Obavy lidí žijících nedaleko hranic Ukrajiny s Ruskem. Spor hudebníka Neila Younga s platformou Spotify.
     Komentáře
  • Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře

    19 min

    Podcast
    Polední publicistika: Distanční výuka plošně? Zklidnění kolem Ukrajiny? Ohlédnutí za Australian Open

    Před 3 roky

    ·

    19 minut

    Nakolik se nynější epidemická situace dotýká středních škol a proč Studentská unie žádá 14denní plošný přechod na distanční výuku? Může se po tomto týdnu začít postupně uklidňovat napětí mezi Ruskem a Západem vyhrocené sporem kolem Ukrajiny? Poznamenal vážněji letošní ročník tenisového granslam turnaje v Melbourne fakt, že úřady neumožnily účast dosavadní jedničky žebříčku, Srba Djokoviče?
     Komentáře
  • Novinky

    FOTO: Poslední sbohem pro Hroznýše. Lidé se rozloučili s Eduardem Markem

    Před 3 roky
    V pražském kostele svaté Anežky České se lidé naposledy rozloučili s nejstarším českým skautem, Eduardem Markem řečeným Hroznýš. Zemřel minulou neděli ve věku 104 let. Za války ho za pomoc Židům věznili nacisté, po únoru 1948 zase komunisté.
    Poslední rozloučení se konalo v kostele svaté Anežky České, kam Eduard Marek pravidelně chodil na bohoslužby.
    Pohřbu se zúčastnili skauti, kteří Marka znali už od znovuzaložení skautu v roce 1989.
    Celý pohřeb zajišťovali dobrovolníci ze strany skautů, kteří drželi čestnou stráž u vchodu kostela stejně jako u rakve.
    Skautka drží sborovou vlajku s typickou lilií ve znaku.
    Eduard Marek patřil k jedněm z pár skautů, kteří nosili nejvyšší Řád stříbrného vlka.
    Za Hroznýše odsloužil biskup František mši a přidal i klasický skautský pozdrav.
    Členové sboru vystoupili se svými projevy, aby připomněli Markův nelehký život. Mezi důležité milníky v jeho životě bylo věznění nacisty a následně i komunistický režimem.
    V první řadě se shromáždili nositelé Řádu stříbrného vlka.
    Na pohřeb dorazil i Hayato Okamura.
    Mladí skauti drželi po celou dobu obřadu u rakve stráž.
    Přítomní se několikrát pomodlili za Eduarda Marka, který byl dlouholetým katolíkem.
    Skauti odnášejí Hroznýšovu rakev po konci obřadu.
    Biskup František vyjádřil svou soustrast pozůstalé rodině.
    Biskup František vyjádřil svou soustrast pozůstalé rodině.
    +
     Komentáře
  • České noviny

    V Praze se lidé naposledy rozloučili s českým skautem Eduardem Markem

    Před 3 roky
    V pražském Kostele svaté Anežky České v Záběhlicích se odehrálo poslední rozloučení s Eduardem Markem řečeným Hroznýšem, nejstarším českým skautem. Zemřel 22. ledna před půlnocí. Rozloučilo se s ním několik set lidí. Kondolenci poslala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Eduard Marek, držitel Řádu stříbrného vlka, se dožil 104 let.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Skaut Eduard Marek pomáhal lidem v nouzi. Potrestali ho za to nacisti i komunisti

    Před 3 roky
    Za války pomáhal Židům, za komunistů lidem, které režim pronásledoval. A vždycky zůstal skautem. Pomáhat druhým pokládal za svou povinnost.
    Otec Eduarda Marka Antonín se do Prahy přistěhoval z Lipnice, kde byl kovářem. Maminka Františka, rozená Švandelíková, pocházela z Orlických hor.
    Eduard se narodil 17. března 1917 na Žižkově. S oblibou prohlašoval, že je starší než Československá republika. Ke svérázné pražské čtvrti a jejím rodákům se celý život hrdě hlásil. (Na snímku Klubu přátel Žižkova je zahrádkářská kolonie Na Červené skále, nyní mezi ulicemi Jeseniovou a Jana Želivského.)
    Žižkovákem byl celý život. Když vzpomínal na časy komunistického Československa, často vyprávěl o některých stranických funkcionářích, že byli "v první řadě Žižkováci a pak teprve komunisté". Ilustrovalo to pozitivní přístup k lidem, který byl pro něj typický. Klub přátel Žižkova, jehož byl Eduard členem, mu věnoval vzpomínku na svých facebookových stránkách.
    Ke skautingu se Eduard dostal za první republiky. V 17 letech vstoupil do skautského oddílu Legio Angelica, vedeného benediktinským knězem Klementem Methodem (na snímku) v pražských Emauzích.
    Oddíl byl složený z kluků, kteří chodili ministrovat do kostela. Eduard ministroval v žižkovském kostele svatého Prokopa.
    Přezdívku Hroznýš dostal na táboře od skautek, které kritizoval za špatné loupání brambor. V tu chvíli pro ně byl "hrozný". "Mně se ale přezdívka líbila, protože hroznýš byl hodný had Ká z Mauglího," vyprávěl pro DVTV. (Na snímku stojí Eduard zcela vpravo.)
    Rok po vstupu do oddílu složil Eduard skautský slib a stal se rádcem družiny Čápů. Z výprav do Prokopského údolí si pamatoval Jaroslava Foglara, který pod přezdívkou Jestřáb vedl v Praze skautský oddíl Dvojka. (Na snímku jsou skauti v Prokopském údolí v roce 1911 zachycení na fotografii zakladatele českého skautingu Antonína Benjamina Svojsíka.)
    V roce 1936 odešel jako dobrovolník na vojnu k 1. leteckému pluku T. G. Masaryka na pražské letiště Kbely. Po základním výcviku absolvoval poddůstojnickou školu v Chebu. S plukem se pak stěhoval do Hradce Králové.
    Právě v Hradci Králové ho zastihla mobilizace v září 1938. Pro Paměť národa později vzpomínal, jak se vojáci cítili rozčarovaní postoupením pohraničí nacistickému Německu a obsadili sklad zbraní. "Dneska ale vím, že by to byla bývala zkáza národa. Němci by nás vyvraždili. Myslím, že to bylo správné rozhodnutí," dodal.
    Po návratu do civilu začal tajně pomáhat Židům, proti kterým zahájil nacistický režim vyhlazovací kampaň. Doručoval jim peníze a nejrůznější materiální pomoc. Byl ale prozrazen a 8. května 1942 zatčen gestapem. (Na snímku je starý židovský hřbitov na Žižkově.)
    Jeho advokát postavil obhajobu na tom, že se Eduard se Židy stýkal jen v obchodních záležitostech. Vysvětloval to tím, že prvorepublikový skaut pracoval v realitní kanceláři. Eduard si tak odseděl jen tři měsíce, přestože mohl skončit v koncentračním táboře. (Na snímku jeho propustka z vězení.)
    Po propuštění pracoval jako účetní u obchodní a průmyslové společnosti Bananas. (Na snímku jeho potvrzení o zaměstnání z roku 1944.)
    Skautingu se Eduard nehodlal vzdát ani za války, kdy ho nacisté zakázali. Děti vedl tajně, pod hlavičkou Dělnické tělovýchovné jednoty na Žižkově. Skauty tehdy kryl pověřenec protektorátního kuratoria pro výchovu mládeže Josef Langhammer.
    V květnu 1945 se Eduard zapojil do Pražského povstání. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů působil jako spojka mezi vojenským velitelstvím v Karlíně a policií. Mimo jiné podával telefonická hlášení veliteli povstání, generálovi Karlu Kutlvašrovi, o situaci v Karlíně.
    Spolupracoval také při vyzbrojování povstalců na pomoc Českému rozhlasu. (Momentka z bojů o boční vchod do budovy rozhlasu v Balbínově ulici.)
    V dokumentárním filmu Moje století vypráví Eduard, jak chtěl k rozhlasu také vyrazit bojovat. Zdržel ho ale policista a rozhodnutému skautovi kvůli tomu odjel poslední náklaďák k rozhlasu.
    Nejprve byl Eduard naštvaný, pak ale zjistil, že poslední vůz zasáhli Němci. Nikdo nepřežil. "Takže bych nebyl slavnej, ale mrtvej. Takhle je to lepší," říká ve filmu.
    Bezprostředně po válce založil na Žižkově s kamarádem Aloisem Vlachem skautské středisko Pochodeň. Brzy poté byl jmenován okrskovým náčelníkem Junáka v Karlíně. Obnovený skauting ale netrval dlouho, komunisté ho krátce po únorovém puči v roce 1948 znovu zakázali. (Ilustrační foto.)
    Po komunistickém převratu se Eduard s manželkou a přáteli od skautů zapojili do protikomunistické odbojové skupiny „Dr. E. Beneš“. Chystali se pomáhat s přechodem hranic na západ, podporovat stíhané novým režimem nebo vydávat a roznášet letáky.
    Než mohli svoji činnost pořádně rozjet, pozavírala je začátkem roku 1949 Státní bezpečnost. Jejich případ šel k soudu v době procesu s Miladou Horákovou, kdy ve vykonstruovaných kauzách padaly vysoké, exemplární tresty. Hroznýšovi hrozilo 25 let, ale zarputile zapíral. Nakonec dostal deset let, jeho žena ještě o rok více. Jejich pětiletý syn, Eduard mladší, putoval do dětského domova v Počernicích.
    První dva roky trestu strávil Eduard v Horním Slavkově, kde se budovaly lágry a šachty pro těžbu uranu. Pak byl tři měsíce ve věznici na Borech, kde nemusel pracovat. Čas si krátil myšlenkami na skauting. „Představoval jsem si, jak na Rohanském ostrově bude skautské středisko. Sehnal jsem si tužku a na toaletní papír si vše kreslil. Nákresy se mi podařilo propašovat až domů,“ vyprávěl později pro Paměť národa.
    Na dalších pět let skončil v Jáchymově, v táboře Mariánská. Uranová ruda odtud putovala do Sovětského svazu v rámci projektu s krycím jménem Chalupa. Informace o těžbě, dodávkách a cenách byly přísně tajné.
    Eduard tu pracoval bez ochranných pomůcek na ruční třídírně rudy. Se spoluvězni se snažili míchat ji s kamením tak, aby prošla kontrolou, ale zároveň obsahovala cenné suroviny co nejméně: „Čistej smolinec jsme do Ruska neposílali. Každý týden jely dva vlaky – strašný množství,“ vzpomínal pro Paměť národa.
    Několikrát musel do korekce, ke zostřenému trestu. „Na Mariánské byl nějakej Vašíček. To byl vrchní číšník z Plzně, pak se z něj stal nadporučík. Toho potkat znamenalo jít na čtrnáct dní do korekce. Korekci představovala betonová stavba s několika místnostmi, kde nebyla lůžka, jenom beton. Netopilo se tam. Obyčejně nás tam dávali v zimě," líčil Paměti národa.
    Ani v lágru nepřestal Hroznýš skautovat. "I slib se tam skládal. Praskly na to troje spodky. Jedny bílý, jedny červený a jedny modrý, abychom mohli mít vlajku, a slib se skládal na vlajku," vzpomínal pro Paměť národa.
    Na šachtě si schovával osobní věci v nepromokavém obalu na vojenský obvazový balíček. Například svůj vězeňský deník. Sešit, kam napsal i pohádku pro svého syna, se mu z lágru podařilo propašovat ven.
    Po sedmi letech byl v roce 1956 z vězení podmínečně propuštěn. Po návratu domů se živil na stavbách jako dělník.
    Když se v roce 1968 začal komunistický režim uvolňovat, podílel se Hroznýš na další obnově skautské organizace v Československu. Jako jeden ze zkušených vedoucích pomáhal zakládat oddíly a budovat organizaci hnutí. Skauti vyjeli na tábory a začali se scházet během roku. V roce 1970 ale komunisté hnutí znovu zakázali.
    Během takzvané normalizace v 70. a 80. letech fungovala řada oddílů pod turistickými či vodáckými organizacemi nebo jako mládež Českého svazu ochránců přírody. Některé pokračovaly ve skautském duchu pod hlavičkou Pionýra. Eduard byl jedním z náčelníků ilegálního skautského okrsku na Praze 2.
    Přestože byl jako bývalý politický vězeň pod dohledem Státní bezpečnosti, udržoval kontakty se spřátelenými oddíly. Podporoval a navštěvoval například 43. oddíl pražských skautů vedený Petrem Maišaidrem zvaným Kim. Tento oddíl i v komunistické době nosil skautské kroje a jeho členové skládali skautský slib. Eduard si nový kroj nechal ušít v říjnu 1988, protože očekával, že režim brzy padne. Uvedl to později pro stránky Junáka.
    I ve vysokém věku zůstával aktivní a v dobré kondici. Překonal rakovinu i dočasné ochrnutí nohou. Pořád byl mezi dětmi a mladými, na besedách i při skautské činnosti. Byl členem čestného Svojsíkova oddílu a Skautského oddílu Velena Fanderlika, tedy sdružení oldskautů zapojených do 3. odboje a exilových skautských organizací.
    Za celoživotní službu skautingu obdržel Eduard Marek v roce 2009 nejvyšší skautské vyznamenání, Řád stříbrného vlka. Ten byl zřízen už v roce 1919 a najednou ho může nést jen 12 žijících nositelů. Je obdobou nejvyššího celosvětového skautského vyznamenání Bronzového vlka udělovaného mezinárodním ústředím.
    Kromě toho byl Hroznýš držitelem řady dalších vyznamenání - Junáckého kříže Za vlast 1939–45, Za službu vlasti, Medailí povstání 1945, Medailí Zasloužilý bojovník II. stupně či Řádem junácké lilie.
    Angažoval se ve Společnosti křesťanů a Židů či Konfederaci politických vězňů ČR. (Na snímku je Eduard Marek u Národního památníku na Vítkově, zcela vpravo.)
    Přátelé o Eduardovi říkají, že celý život zůstal mladý. Dokázal to například v červnu 2019, kdy v Paraškole Impact absolvoval tandemový seskok padákem. To mu bylo 102 let. Stal se tak jedním ze tří nejstarších lidí na světě, kteří s padákem seskočili.
    V červenci 2019 prezentovali jeho příběh čeští skauti na jamboree v Západní Virginii v USA. Jamboree je celosvětový sraz skautů a skautek organizovaný světovou skautskou organizací (WOSM). Koná se jednou za čtyři roky a účastní se ho kolem 40 tisíc mladých lidí.
    V posledních letech psal Eduard Marek své paměti. Žil sám v Praze na Spořilově, teprve po dovršení sta let se přestěhoval do domu s pečovatelskou službou v Braníku. Používal mobilní telefon i počítač, pročtením e-mailové schránky začínal každý den. Měl účet na Facebooku, přes který s přáteli také komunikoval.
    Okolí neustále něčím překvapoval. V červenci 2021 dal na své facebookové stránky Ústav sociálních služeb v Praze 4 tuto fotku s textem: "Tento týden se tu v kanceláři jen tak mimoděk stavil pan Marek s tím, že byl před pár dny oceněn Českou atlantickou komisí NATO titulem Plukovník – Velitel." Autor příspěvku dodal, že by mu nejspíš měli v domově s pečovatelskou službou začít salutovat.
    Po úrazu z roku 2021 přestal Hroznýš chodit. Dál ho ale navštěvovali přátelé. Zemřel 22. ledna 2022, necelé dva měsíce před 105. narozeninami. Vzpomínku mu věnovala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, jež mu v roce 2019 předávala ocenění za občanskou statečnost Biela vrana. "Dělejte každý den dobrý skutek a služte své zemi a bližnímu – toto pravidlo Eduard Marek oddaně naplňoval po celý svůj život. Přesto byl vězněn oběma totalitními režimy, nacisty a komunisty za pomoc těm, kteří to nejvíce potřebovali," napsala na svůj Facebook.
    Po úrazu z roku 2021 přestal Hroznýš chodit. Dál ho ale navštěvovali přátelé. Zemřel 22. ledna 2022, necelé dva měsíce před 105. narozeninami. Vzpomínku mu věnovala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, jež mu v roce 2019 předávala ocenění za občanskou statečnost Biela vrana. "Dělejte každý den dobrý skutek a služte své zemi a bližnímu – toto pravidlo Eduard Marek oddaně naplňoval po celý svůj život. Přesto byl vězněn oběma totalitními režimy, nacisty a komunisty za pomoc těm, kteří to nejvíce potřebovali," napsala na svůj Facebook.
    +
     Komentáře
  • Pražská Drbna

    Zemřel Eduard Marek, nejstarší český skaut vězněný nacisty i komunisty a hrdý žižkovský rodák

    Před 3 roky
    Ve věku 104 let zemřel v neděli 23. ledna Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté. Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Podle mluvčí organizace Junák Barbory Trojak byl nejstarším skautem v Česku a mimořádným člověkem.
     Komentáře
  • Žena

    Moderátorka Perkausová se tajně vdala. Prozradila to během vysílání zpráv

    Před 3 roky
    Během vysílání zpráv oznámila, že se vdala. Kromě jejího nejbližšího okolí o tom prý nikdo neměl tušení.
     Komentáře
  • Forum 24

    Zemřel nejstarší český skaut – Hroznýš. Věznili ho nacisté i komunisté

    Před 3 roky
    Ve věku 104 let v neděli zemřel Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté. Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Za odboj si odseděl sedm let. Je nositelem mnoha medailí a ocenění.
     Komentáře
  • TN

    Zemřel skaut a odbojář Eduard Marek. Věznili ho nacisti i komunisti

    Před 3 roky
    Ve 104 letech zemřel v neděli skaut Eduard Marek. Ten byl za svého života odbojářem i politickým vězněm a podílel se na obnovení skautingu v letech 1968 a 1989. Za druhé světové války ho věznili nacisti za to, že pomáhal Židům. Prošel si také komunistickými lágry na Jáchymovsku.
     Komentáře
  • Hlídací pes

    Zemřel nejstarší český skaut – Hroznýš. Věznili ho nacisté i komunisté

    Před 3 roky
    Ve věku 104 let v neděli zemřel Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté. Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Věznili ho nacisté i komunisté. Za odboj si odseděl sedm let. Je nositelem mnoha medailí
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Zemřel Eduard Marek, nejstarší český skaut

    Před 3 roky
    Ve věku 104 let dnes zemřel Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté.
  • CNN Prima News

    Věznili ho nacisti i komunisti. Zemřel nejstarší český skaut Eduard Marek, bylo mu 104 let

    Před 3 roky
    Ve věku 104 let zemřel nejstarší český skaut Eduard Marek, rovněž známý také jako bratr Hroznýš. Za války ho za pomoc Židům věznili nacisté, po únoru 1948 zase komunisté.
     Komentáře
  • Novinky

    Zemřel Eduard Marek

    Před 3 roky
    V neděli zemřel ve věku 104 let dlouholetý člen skautského hnutí Eduard Marek. Za druhé světové války ho věznili nacisté, po únoru 1948 komunisté.
     Komentáře
  • České noviny

    Ve 104 letech zemřel Eduard Marek, nejstarší český skaut

    Před 3 roky
    Ve věku 104 let dnes zemřel Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté. Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Byl nejstarším skautem v Česku a mimořádným člověkem, sdělila ČTK mluvčí organizace Junák Barbora Trojak.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Hroznýš, který přežil nacisty i komunisty. Zemřel nejstarší český skaut Eduard Marek

    Před 3 roky
    Marek se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989.
     Komentáře
  • Žena

    Podprdu, nalíčit oči a na plac. Podívejte se na proměnu Jiřího Langmajera v ženu

    Před 3 roky
    Komedie Po čem muži touží, jež se před čtyřmi lety stala divácky nejúspěšnějším českým snímkem, se dočká pokračování. Premiéra proběhne 21. dubna.
     Komentáře
  • Paměť národa

    Nejstarší český skaut Eduard Marek slaví 104. narozeniny

    Před 4 roky
    „Činit dobro, to člověka dělá šťastným. Šťastný nemůže být člověk, když někomu ubližuje," říká Eduard Marek přezdívaný Hroznýš, kterého nacisté stíhali za pomoc Židům a komunisté za odbojovou činnost.
     Komentáře
  • Tváře vzdoru

    Moje skautská, křesťanská povinnost byla pomáhat tam, kde je potřeba, říká Eduard Marek

    Před 4 roky
    Od mládí se Eduard Marek (1917) aktivně věnoval skautingu. Za války pomáhal svému židovskému příteli F. Reimannovi, byl za to na několik měsíců odsouzen. Po válce obnovil rodinnou realitní kancelář a vedl junácký oddíl. Po komunistickém puči s přáteli založil odbojovou skupinu “Dr. E. Beneš”, napojenou na francouzskou špionáž. Počátkem roku 1949 byla skupina Richarda Lederera prozrazena a Marek dostal za protistátní činnost deset let, většinu trestu prožil v lágru Mariánská na Jáchymovsku, kde třídil uranovou rudu. Jeho manželka byla odsouzena na jedenáct let, pětiletý syn skončil v ústavu. Z vězení se dostal po sedmi, manželka po šesti letech. Znovu se ilegálně věnoval skautingu. Po roce 1989 se stal předsedou Okresní rady Junáka na Praze 2.
     Komentáře
  • Reportér Magazín

    Ve vězení mě nebili, ale trestali hladem, vzpomíná stotříletý skaut

    Před 5 roky
    Jak jste prožíval poslední měsíce? Zasáhla váš život koronavirová krize?
     Komentáře
  • Nebát se.

    Ve 102 letech skočil padákem. "Kdo má strach, není svobodný", říká skaut

    Před 5 roky
    Skaut Eduard Marek nemohl kvůli koroně veřejně oslavit své 103 narozeniny, slaví je proto až nyní. Jednomu z největší frajerů mezi námi tak i dnes dodatečně přejeme co nejvíce zdraví, přátel a mailů, které tak rád dostává z celého světa. Před nedávnem jsme s ním natočili tento rozhovor o odvaze. A že měl o čem povídat: zažil mimo jiné nacistické i komunistické vězení. A jen tak mimochodem loni skočil s padákem ze tří kilometrů. Jaký je jeho recept proti strachu? Musíte se pořád na něco těšit, třeba na to až vás z toho vězení pustí. „Strachem člověk přichází o svobodu. Když má strach, není svobodný. Svoboda je vlastně spokojenost,“ vysvětluje.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Tváře vzdoru '89: Tři skauti, které nezlomily ani dvě totality. Věřili v lidské dobro

    Před 6 roky
    Skauting pro ně znamená víru v lidské dobro, pomoc slabším, ale i nesmiřitelný boj se zlem, a tedy i totalitou v jakékoliv podobě.
     Komentáře
Reklama