Elektronická evidence tržeb (EET) se má vrátit v nové formě. Co to bude znamenat pro gastronomii, obchodníky i spotřebitele? Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v rozhovoru pro pořad eMoney na platformě FocusOn rozebírá, proč současný stav pokřivuje trh, jak rychle Češi přecházejí na digitální platby a proč hotovost přes technologický pokrok nezmizí. Doplňuje konkrétní čísla i příklady, které ukazují, kde stát selhává a co může změnit.Podle Tomáše Prouzy je návrat EET logickým krokem, který může odstranit dlouhodobou nerovnost mezi poctivými a nepoctivými podniky. „Dnes máme v gastronomii dvě skupiny lidí. Jedni se snaží podnikat poctivě, řídí provoz přes data a platí daně. A pak máte přes ulici podobný podnik, který dokáže prodávat o dvacet procent levněji. Není to proto, že by měl o dvacet procent lepší podnikatelský koncept,“ upozorňuje.Zavedení EET podle něj pomůže otevřít diskusi o spravedlivém daňovém zatížení v oboru. „Pokud se narovná prostředí a bude jasné, že je správné platit daně, můžeme se bavit o tom, jak mají vypadat. Ale když je pro část lidí základním byznysovým modelem obejít systém, tak se se státem jedná výrazně hůř,“ říká.Prouza upozorňuje i na kreativní způsoby vyhýbání se evidenci. „Setkal jsem se s podnikem, který mi řekl, že mohu platit kartou, ale automaticky k účtu přirazí dvacet procent,“ popisuje.Digitalizace společně s pohodlím mění platební návykyDigitální platby podle Prouzy nezažívají trend, ale zásadní proměnu způsobu, jak lidé platí. „Lidé přirozeně přecházejí k tomu, co je pohodlné,“ říká. V pražských restauracích už zaznamenávají výrazný posun. „U poledních meníček dnes zhruba sedmdesát procent plateb probíhá přes QR kód na stole,“ uvádí.Technologický pokrok podle něj mění i to, jak lidé přemýšlejí o placení. „Historicky jste museli vytáhnout kartu, zasunout ji a zadat PIN. Dnes jen pípnete mobilem a máte zaplaceno. Rozjíždějí se platební prsteny a těžko říct, kam se technologie posune dál,“ dodává.Hotovost přesto podle něj nezmizí. „Nikdo nepřijde a neřekne, že zakazuje hotovost. Člověk má mít právo výběru,“ říká. Sám stále nosí v peněžence rezervu. „Mám v peněžence asi dva tisíce korun pro případ, že by se něco stalo,“ uvádí.Ústava není místo pro hotovostČást politiků navrhuje zakotvit právo na hotovost do ústavy. Podle Prouzy je to ale zbytečné. „Hotovost nikdo lidem nebere. Je to klasický slaměný panák. Vytvořím problém a pak s ním statečně bojuji,“ říká.Použití hotovosti je podle něj stále běžné, i když lidé preferují pohodlí. „Na pražském hlavním nádraží můžete na toaletách zaplatit dvacetikorunou nebo kartou. A dnes už více než osmdesát procent plateb je kartou,“ uvádí jako příklad. Přesto podle něj není důvod měnit ústavu. „Kdyby někdo přišel se zákonem, který zakazuje hotovost, budu první, kdo bude proti,“ dodává.Digitální euro není hrozba. Skutečný problém je finanční gramotnostProuza odmítá obavy, že digitální euro povede ke sledování každodenních plateb. „Představa, že stát sleduje každou platbu a analyzuje, jestli jsem si koupil dva nebo čtyři rohlíky, je nesmysl. Stát na to nemá kapacity,“ vysvětluje.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jaké konkrétní případy neférového účtování kartou Tomáš Prouza osobně zažil?Co se podle něj stane s platebním trhem, až okamžitá platba opravdu zrychlí na jednu či dvě vteřiny?Jaká osobní zkušenost jej vedla k přesvědčení, že finanční gramotnost je větší problém než digitalizace sama?Jak přesně fungují malé obchody, které přes den přecházejí z živé obsluhy do plně samoobslužného provozu?Proč někteří zákazníci preferují kontakt s pokladní, přestože samoobslužné pokl
