Egon Bondy

Byl žebrákem i doktorem filozofie, undergroundovou ikonou i donašečem StB. Egon Bondy rozbíjí pohodlné představy o disentu i morálce. Proč se k němu vracíme i dnes?

Publikace Revolver Revue – Out Of Ghetto Magazine (Jak se dělal samizdat) se ohlíží za čtrnácti samizdatovými čísly tohoto časopisu. Nabízí možnost seznámit se se vším, co se za vydáváním důležité předlistopadové revue skrývalo a co vše to vůbec obnášelo, zároveň připomíná jak dobový kontext, tak zcela normální odvahu, jíž bylo tehdy třeba.

RECENZE: Není mnoho významnějších jmen, o kterých bych v souvislosti s československým undergroundem a disentem mohl delší dobu mluvit nebo psát. Pavel Kohout k nim bezesporu patří. Opomenout nesmím ani prozaické či poetické práce Václava Havla, Edy Kriseové, Egona Bondyho, Petra Placáka nebo Vratislava Brabence.

Ve věku 82 let zemřel v Londýně známý český fyzik, básník a aktivista, který mimo jiné proslul i svými enormně dlouhými dredy – Ivan Hartel. Zprávu o jeho smrti zveřejnil na sociálních sítích bývalý disident, chartista a publicista Jiří Fiedor.

Literární podcast TL;DR opět přichází s historickým dílem. Tentokrát jsme se podívali, jak Bohumil Hrabal v Listopadovém uragánu psal o 17. listopadu.

Někdy se v tuzemské kinematografii objeví projekt, který má všechno, vizuální odvahu, hvězdné herecké obsazení, velké ambice i výrobní rozpočet, který by stačil na menší byt v Praze pro půl filmového štábu. A přesto se kina pokloní úplně jiným titulům, často mnohem skromnějším.

Ve věku 95 let zemřel v noci 17. listopadu grafik, ilustrátor, malíř a karikaturista Oldřich Jelínek, byl také známý jako výtvarník televizních pořadů. Úmrtí košického rodáka, člena Sdružení českých umělců grafiků Hollar, ČTK sdělila jeho manželka Milica Pechánková. Jelínek byl umělecky aktivní i ve vysokém věku.

Ve věku 95 let zemřel v noci 17. listopadu grafik, ilustrátor, malíř a karikaturista Oldřich Jelínek. Byl také známý jako výtvarník televizních pořadů. Úmrtí košického rodáka, člena Sdružení českých umělců grafiků Hollar, oznámila jeho manželka Milica Pechánková. O podobě posledního rozloučení rodina rozhodne v nejbližších dnech.

Praha - Ve věku 95 let zemřel v noci 17. listopadu grafik, ilustrátor, malíř a karikaturista Oldřich Jelínek, byl také známý jako výtvarník televizních pořadů. Úmrtí košického rodáka, člena Sdružení českých umělců grafiků Hollar, ČTK sdělila jeho manželka Milica Pechánková. O podobě posledního rozloučení rodina rozhodne v nejbližších dnech.

Festival Den poezie od pondělí 10. do neděle 23. listopadu nabídne veřejná čtení českých i zahraničních básníků a další kulturní program.

Hlavní protagonista letošního vítězného filmu karlovarského festivalu Raději zešílet v divočině František Klišík zemřel v Ohrobci u Prahy bez přičinění dalších lidí. Policie došla k tomuto závěru po ukončení závěrů soudní pitvy.

Uf. Včera jsem v havlbrodském žurnalistickém semináři pro nezávislé stihl dvakrát přednášet i navštívit jeho dvojče, oficiálního mazánka jménem LŽŠ.

Obě se narodily ve znamení Lva. Spisovatelka, překladatelka a protinacistická odbojářka Milena Jesenská přišla na svět 10. srpna 1896, její dcera Jana Krejcarová 14. srpna 1928. Obě též předčasně zemřely. První v sedmačtyřiceti v koncentračním táboře, druhá ve dvaapadesáti při autonehodě. V šedesátých letech poznal Janu, tehdy už Černou, vydavatel Divokého vína a pozdější zakladatel babyboxů Ludvík Hess. „Vydal jsem její knížku Adresát Milena Jesenská, kde vzpomínala na maminku,“ popisuje Hess v rozhovoru pro Deník.cz.

Nečekaná smrt Františka Klišíka šokovala celou veřejnost. Ještě pár hodin před smrtí zářil na filmovém festivalu v Karlových Varech. Všechny tak šokovalo, když našli jeho tělo v rybníce v Ohrobci u Prahy.

Druhý den brněnského festivalu Pop Messe přinesl silné hudební zážitky. Vládla mu Róisín Murphy s Monikou Načevou v těsném závěsu.

František Klišík, hlavní postava vítězného dokumentu z KVIFF, byl nalezen mrtvý v rybníku u Prahy.

Ještě před několika dny si užíval své okamžiky slávy na karlovarském filmovém festivalu, nyní mu jeho nejbližší budou strojit pohřeb. Život Františka Klišíka vyhasl v rybníce. Kdo ale tento svérázný muž vlastně byl?

Smutný konec potkal protagonistu vítězného snímku z karlovarského filmového festivalu Františka Klišíka. Ten měl jen pár dní po ocenění utonout v rybníku u obce Ohrobec nedaleko Prahy. Podle některých svědectví na sociálních sítích předtím pil v nedaleké restauraci. Nebylo to však prý poprvé, kdy se Klišík dostal na hranici života a smrti.

Klišíkovi, který byl v 80. letech aktivní v jihočeském disentu, bylo 62 let.

Klišíkovi, který byl v 80. letech aktivní v jihočeském disentu, bylo 62 let.

V sobotu večer ještě slavil se svým bratrem Velkou cenu hlavní soutěže na karlovarském filmovém festivalu. O den později přišla krutá zpráva. Podle některých médií byl František Klišík, jeden z protagonistů vítězného dokumentu režiséra Mira Rema, nalezen mrtvý v rybníku v Ohrobci u Prahy. Policie totožnost oficiálně nepotvrdila, uvedla ale, že nalezený muž se narodil v roce 1963, což odpovídá Klišíkovým údajům. Informace potvrdila ČTK.

V rybníku v Ohrobci u Prahy našli lidé v neděli ráno mrtvého dvaašedesátiletého Františka Klišíka, jednoho z bratrů, jejichž příběh zachycuje dokumentární film Raději zešílet v divočině. Právě tento snímek, inspirovaný životem dvojčat žijících na šumavské samotě, získal v sobotu večer hlavní cenu Křišťálový glóbus na 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. "Oznámení o nálezu těla ve vodě jsme přijali v 8:30," uvedla pro ŽivotvČesku.cz policejní mluvčí Michaela Richterová. Na místě zasahovali policejní potápěči, kteří tělo muže vyprostili z vody.

Praha - Zemřel František Klišík, jeden ze dvou hlavních představitelů filmového dokumentu Raději zešílet v divočině, který v sobotu získal Velkou cenu v hlavní soutěži karlovarského filmového festivalu. Uvedl to Český rozhlas Radiožurnál (ČRo) s odvoláním na autora stejnojmenné knižní předlohy filmu Aleše Palána. Klišíkovi, který byl v 80. letech aktivní v jihočeském disentu, bylo 62 let.

Zemřel František Klišík, jeden z představitelů dokumentu Raději zešílet v divočině. Radiožurnálu to potvrdil autor stejnojmenné knižní předlohy Aleš Palán. Dokument v sobotu na festivalu v Karlových Varech získal Křišťálový glóbus – velkou cenu v hlavní soutěži přehlídky. Klišíkovi, který byl v 80. letech aktivní v jihočeském disentu, bylo 62 let.

Jeho telefon v pátek spotřebuje hodně energie. Věhlasný fotbalový kouč Ladislav Škorpil bude přijímat a odpovídat na mnohé gratulace. Trenérská legenda slaví osmdesátiny. V exkluzivním rozhovoru hovoří o dlouhověkosti, o starcích-prezidentech USA, známých bonmotech a specifickém humoru, pohledu na současný fotbal či o tom, zda se cítí jako boomer.

O kvalitách poezie Egona Bondyho není proč pochybovat, o to větší rozpaky se však vynořují nad jeho osobností, tedy nad mírou jeho angažmá ve službách StB. Kniha Zbyněk Fišer / Egon Bondy a Státní bezpečnost k tomu přináší mnoho důkazů, které značně otřásají obrazem Bondyho bojovníka, jaký o sobě vytvářel nejen on sám, ale i jeho obdivovatelé.

„Nerespektoval takřka žádná pravidla a normy.“ Zbyněk Fišer jako jedna z nejvýraznějších postav českého undergroundu. A také spolupracovník StB. Označují ho za jednoho z nejvýznamnějších autorů a myslitelů 20. století. Ve Slovníku české literatury najdete u jména Egon Bondy poznámku, že byl vůdčím protagonistou českého undergroundu. Jenže to je jen část pravdy. Ta menší. Ve zbytku se jak červená nit vine jeho dlouholetá spolupráce s komunistickou Státní bezpečností, lži, manipulace. „Nerespektoval takřka žádná pravidla a normy.

Národní filmový archiv spustil koncem loňského roku nový YouTube kanál Filmová klasika, který postupně zpřístupní vybrané české filmy. Nabídne především tituly, které obecenstvo v běžné nabídce televizí nebo VOD platforem nenajde. Diváci se budou moci těšit na dva nové filmy týdně, v úterý a v pátek.

Historie Korejského poloostrova je pro nás stále nepříliš známá. Han Kang nám ve své knize osvětlí počátky Korejské republiky a zmíní i krvavé povstání s ní spojené. Marina Feltlová zase představí život a dílo známého sochaře Kurta Gebauera. Významnou osobností naší kulturní scény byl i básník (ale i spolupracovník STB) Egon Bondy. Jeho příběh zpracovali autoři Vodrážka a Blažek. Kromě toho najdeme v této nabídce návod, jak mít na jaře zahradu plnou ptáků, detektivku ze syrových švédských reálií, ale i audioknihu s příběhem vztahu osamělého mladíka k ženě bankéře s nacistickou minulostí.

Únorový časopis Neovlivní.cz přináší také obsáhlé retro Kdo a proč brzdil vyšetřování vraždy Františka Mrázka či demaskování mýtu jménem Egon Bondy. PŘEDPLATNÉ. Milí čtenáři, předplatitelům jsme právě rozeslali únorové vydání tištěného časopisu Neovlivní.cz. Přinášíme detailní investigaci o komunistech, které chce Kateřina Konečná pod značkou Stačilo! dostat znovu k moci. A má šanci, že se jí to v podzimních volbách povede. Kdo skrytě tlačí stranu do Sněmovny? Najdete v textu Pragmatická mise Kateřiny Konečné. Věnujeme se také poněkud opomíjenému tématu Čecha zatčeného ve Venezuele.

Nová kniha „Zbyněk Fišer. Egon Bondy a Státní bezpečnost“ má dvě části. Skládá se ze studie Miroslava Vodrážky a z edice archivních dokumentů Státní bezpečnosti let 1949-1989. Ty vybíral a opatřil poznámkami historik Petr Blažek a je jich 234, nicméně v původním konvolutu jich bylo přes tisíc.

Výběr toho nejlepšího z televizního programu ČT art v týdnu od 27. ledna 2025.

Ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka ji představili v zaplněné pražské Knihovně Václava Havla.

Praha - Ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka se v knize Zbyněk Fišer | Egon Bondy a Státní bezpečnost zabývají kontroverzní postavou Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a zároveň spolupracovníka Státní bezpečnosti (StB). Disident Vodrážka se ve své části mimo jiné zaměřil na zkoumání nejrůznějších poloh bondyovského mýtu. Historik Blažek publikaci doplnil poznámkami doplněnými archivními dokumenty Státní bezpečnosti z let 1949 až 1989. Knihu, která vychází u příležitosti nedožitých 95. narozenin levicového filozofa, básníka a bouřliváka Fišera, dnes autoři představili ve zcela zaplněné Knihovně Václava Havla v Praze.

Výběr toho nejlepšího z televizního programu ČT art v týdnu od 20. ledna 2025.

Pro Načevu je nezařaditelnost stavem bytí. Už od devadesátých let platí za jednu z nejvýraznějších osobností domácí alternativy a o relevanci nepřichází ani v novém tisíciletí. S letošní deskou "Jdem temným dnem" se podruhé, po albu "Zdivočelí koně", obrátila směrem k textům perzekuovaných básníků.

O jedné svérázné kulturní figuře ze statutárního města Brna, kde každý rok probíhá Měsíc autorského čtení (MAČ). Největší evropský festival v tomto žánru.

Považuji Krajské listy za jedno z posledních skutečně pluralitních českých médií, volnou tribunu, kde můžu své říci já i Štěpán Cháb, kteří kritizujeme dnešní vládu za její asociálnost a militarismus, ale i Tomáš Vodvářka, pro nějž je dnešní vláda naopak ještě málo proválečná a liberalistická. Tento text chce být pokusem posunout otevřenost Krajských listů ještě dál…

Orchestr BERG se s letošním rokem rozloučí v prvním prosincovém týdnu hned dvěma akcemi. Lidskému hlasu a poezii je věnovaný večer v sále DOX+, na kterém se jako sólistky představí dvě výjimečné zpěvačky: Annabelle Plum a Pavla Radostová. Zaznějí dvě české a jedna světová premiéra. Hned vzápětí, první prosincovou středu, rozezvučí Anežský klášter další z poledních mikrokoncertů ke zkoušce sirén.

A ne jen tak obyčejné ctitele! Všech deset skladeb je zkomponováno na texty básníků, kteří patří k okrajovým, chcete-li excentrickým nebo beatnickým osobnostem české poezie 20. století, úžasným umělcům s podivnými osudy a abstraktním viděním světa, nasáklého totalitou i v těch nejnižších patrech lidského života. „Jdem temným dnem kojíme se jenom snem…“ Egon Bondy

„Strašidlo národních států se vrací,“ říká frontman slovenské kapely Berlin Manson Adam Dragun. V rozhovoru mluví o oslavách sametové revoluce mezi punkery a squattery, východoevropském barbarství i fascinaci destrukcí.

Čtyři roky od vydání alba Zdivočelí koně navazuje zpěvačka Monika Načeva na projekt zhudebňování básní umělců pronásledovaných minulým režimem ze šedesátých až osmdesátých let novinkou Jdem temným dnem. Deska představí deset písní s texty Šárky Smazalové, Vladimíry Čerepkové, Ivana Blatného, Jana Hanče, Pavla Zajíčka, Milana Kocha, Věry Jirousové a Egona Bondyho, jehož báseň dala i... Continue Reading »

Egon Bondy byl pro jedny pilíř undergroundu, básník, filosof a znalec východních náboženských systémů. Pro druhé flákač, samolibý primitiv a fízlovský udavač po dlouhých třicet let.

Načeva vydává první singl z připravovaného alba Jdem temným dnem. Fouká vítr tečou řeky je zhudebněnou básní Egona Bondyho, jehož tvorba dala i název celé desce. Aranž Fouká vítr tečou řeky vznikala v brněnském studiu Dinn is not noise spoluproducenta a hudebníka Tomáše Vtípila během jamování kapely. V té se Načevě podařilo spojit hudebníky z... Continue Reading »

FREE OPEN AIR FESTIVAL PODVINÍ 2024 5. 9. 2024 od 16:30 hodin, přírodní park Podviní ve Vysočanech Městská část Praha 9 Vás zve na 25. ročník Free Open Air Festival PODVINÍ 2024 ČTVRTSTOLETÍ OPEN AIR FESTIVALU PODVINI Program: PPU - EGON BONDY 50 BBP - podzemní orchestr ZUBY NEHTY TY SYČÁCI MAJEROVY BRZDOVÉ TABULKY kopeckal 14. 8. 2024 - 13:55

Jaroslav Libánský s romantickou přezdívkou „Abbé“ na svých fotografiích zachycoval život pražského undergroundu v sedmdesátých a začátkem osmdesátých let. Represe nemohly udolat sounáležitost tohoto společenství.

Sestava v čele s klávesistou a zpěvákem Josefem Janíčkem vystoupí tento čtvrtek v Praze. Následovat budou Brno, Olomouc a další tucet měst.

Bývalí členové The Plastic People of the Universe se vydávají na poměrně rozsáhlé turné, na kterém oslaví padesát let od natočení debutového alba. Zahřívací vystoupení pro přátele (podle některých spíš veřejnou zkoušku) si vystřihli v pondělí 25. března v pražském Kaštanu.

Praha - Bývalí členové skupiny The Plastic People of the Universe (PPU) na sérii koncertů připomenou 50. výročí začátku natáčení zakazovaného alba Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned. Turné nazvané PPU Egon Bondy Tour 2024 zahájí 4. dubna vystoupení v pražském Paláci Akropolis. Jako host vystoupí Krch Off Band, skupina básníka J. H. Krchovského, jehož dílo kritika srovnává s tvorbou dekadentů Františka Gellnera či Karla Hlaváčka nebo prokletých básníků Baudelaira a Rimbauda. ČTK o tom informoval Vladimír "Lábus" Drápal z vydavatelství Guerilla Records.

Sbírka poezie Miroslava Ptáčka vyšla roku 1981 v samizdatu, ale téměř celý náklad zničila StB. Až teď se verše poprvé oficiálně dostávají ke čtenářům.

Letos to bude 50 let, co se začalo nahrávat jedno z nejslavnějších alb skupiny The Plastic People of the Universe, deska Egon Bondy´s Happy Hearts Cub Banned. Vydavatelství Guerilla Records ji nejenom vydává v reedici, ale také oslovilo hudebníky, kteří jsou s kapelou spjati, aby si výročí připomenuli. Vznikla tak koncertní sestava ve složení: Josef Janíček (klávesy, zpěv), Jan Brabec (bicí, zpěv), Vladimír Dědek (trombón), Tomáš Schilla (violoncello, zpěv) a Ivan „Váňa“ Bierhanzl (basová kytara).

Cambridgeské dálkové studium v rámci bytových seminářů bylo v normalizačním Československu naprostým zjevením. „Turisté“, tedy hostující profesoři, ovšem přijížděli tajně. Nesměli mít na přednášky ani poznámky. Na semináře vzpomíná jejich organizátorka i účastník. Jiří Schneider studoval v osmdesátých letech minulého století geodézii a kartografii na ČVUT v Praze. Nebyl to jeho vysněný obor, ale sám byl překvapen, že ho

Cambridgeské dálkové studium v rámci bytových seminářů bylo v normalizačním ČSSR naprostým zjevením. „Turisté“, tedy hostující profesoři, ovšem přijížděli tajně. Nesměli mít na přednášky ani poznámky. Na semináře vzpomíná jejich organizátorka i účastník.

Jak vzpomínají někdejší studenti na přelomový rok 1968, na atmosféru na fakultě a její další vývoj? Kterým katedrám se podařilo udržet smysluplný studijní program? A kdo byli ti největší normalizátoři? Část výuky se přesunula mimo akademickou půdu…

Poslouchat, co chci, číst, co chci... pro nás dnes naprosto samozřejmá záležitost, pro generace před námi nikoliv.

Poslouchat, co chci, číst, co chci pro nás dnes naprosto samozřejmá záležitost, pro generace před námi nikoliv. V polovině listopadu nám tuhle nemilou vzpomínku připomněla hned dvě výročí.