Egon Bondy

Oslavy jsou pojaté velkolepě a to rovnou světovou premiérou pod taktovkou Agon Orchestra.

Literární historik v knize argumentuje, proč je někdejší podzemní kultura důležitá pro dnešek.

Ve čtvrtek zemřel český kazatel, básník a publicista Erwin Kukuczka, bylo mu 78 let. Informovala o tom dnes orlickoústecká radnice. Husitský kněz dlouhodobě působil v regionu. V Ústí nad Orlicí žil od 80. let, obdržel Cenu města Ústí nad Orlicí a v letech 1994 až 2006 byl i městským zastupitelem.

Nová vyhlídková věž na Smíchově, pocta Egonu Bondymu, interaktivní Vzduchohledna upozorňující na změny v životním prostředí, nebo díla zaměřená na mizející zeleň či možnosti využití dešťové vody. Letošní Landscape festival přináší od dnešního dne do hlavního města na pět desítek uměleckých a architektonických intervencí a děl renomovaných tvůrců z Čech i zahraničí i studentů uměleckých škol a architektury.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v červnu roku 1992?

Podtitulem festivalu je Pražská nádraží ne/využitá

Petr Kužvart se narodil v roce 1956, kdy ruské tanky rozdrtily Maďarské povstání za svobodu. A odešel v roce, kdy – tentokrát na Ukrajině – se zase s Rusy bojuje nejen za svobodu, ale i možnost vůbec žít.

Oblíbené místo v Letenských sadech se po dvouleté nejisté době plné lockdownů vrací v plném rozsahu. Kulturní centrum Stalin zahájilo v dubnu svoji osmou sezónu…

Egon Bondy bývá vnímán v lepším případě jako spisovatel, v tom horším jako mýtická postavička, která se nějak „motala kolem Plastiků“. Byl to ovšem také filozof s obrovským rozhledem, což dokazuje i nové vydání jeho spisu Indická filozofie.

Co charakterizuje proudy radikálně levicového hnutí v někdejším Československu? I na to jsme se zeptali historika Jana Mervarta. Přetiskujeme článek z nového čísla A2, jehož hlavním tématem je československá radikální levice.

Režisér Tomáš Mašín zahájil na začátku letošního ledna natáčení nového vztahového dramatu s detektivní zápletkou podle scénáře Alice Nellis. Tvůrci filmu Němá tajemství v něm slibují napětí a síť lží, intrik a složitých vztahů.

Na pražské Kampě, v cestě podél zdi u Sovových mlýnů, je umístěn soubor čtrnácti litinových reliéfů-kanálových poklopů. Cyklus, jehož autorem je Viktor Karlík, má název Hlasy z podzemí. Odhalení instalace, kterou zařídila Galerie hlavního města Prahy, proběhlo v den výročí 17. listopadu 1989. Mělo to svou logiku, ale také to způsobilo, že v nečetných mediálních zprávách byl rozměr díla poněkud

Zaměří se na intriky, rodinné vztahy a život pod vlivem poruchy řeči zvané afázie. Tou trpí více než 60 tisíc Čechů.

Režisérka Alice Nellis napsala scénář napínavého filmu s detektivní zápletkou, který natočí Tomáš Mašín. V hlavní roli se představí Jana Plodková a slovenský herec Marián Mitaš. Děj filmu Němá tajemství nesleduje jen vyšetřování vraždy, hlavním motivem jsou intriky, rodinné vztahy a život pod vlivem poruchy řeči zvané afázie. ČTK o tom za tvůrce informovala Barbora Doleželová.

Opilec, hrubián, nenapravitelný buřič. Ale také básník, sečtělý vzdělanec, hybná síla kulturní scény a citlivá bytost neochotná snášet nespravedlnost mocnářů. To vše byl Ivan Martin Jirous.

Hostem podcastu Petra Viziny je spisovatel Jáchym Topol. Mluví o posmrtně vydaných textech svého bratra i pádu do propasti, který nešlo zastavit.

Ocelové roury evokující zvukovod lodi, ze kterých proudí po zatočení klikou slova. Převážně básně, ale i krátké úvahy, próza či specifické zvuky. Poesiomaty jsou v současnosti hlavním projektem autora městských projektů pro veřejnost Ondřeje Kobzy. Pandemie uštědřila ránu jak gastronomii, tak kultuře, proto se zaměřil na originální automaty evokující akustické sochy. Jedna z nich přibyla včera i na smíchovském hřbitově v Praze na Malvazinkách, stojí u hlavního (východního) vchodu.

Kvůli svému pojetí Marxe se velmi brzy stal ve své době nepohodlným. Byl signatářem Charty 77. Šlo o jednoho z nejvýznamnějších českých filozofů. Slovy Egona Bondyho to byl okouzlují člověk, jenž jako jeden z mála dokázal přednášet dějiny po linii horizontální i vertikální. Zabýval se největšími postavami české filozofie a myšlení, ale také křesťanstvím a později třeba i ekologií. Kdo byl Milan Machovec?

Bohumil Hrabal vzdal svou novelou Něžný barbar poctu svému kamarádovi, grafikovi Vladimíru Boudníkovi (1924 – 1968), se kterým strávil spoustu krásných, zdánlivě obyčejných chvil. Příběh je zároveň stylizovaným obrazem atmosféry počátku 50. let, v níž se pohybují tři bohémové: Vladimír Boudník, spisovatel Bohumil Hrabal a filozof Egon Bondy.

Film Něžný barbar vznikl na motivy autobiograficky laděné knihy spisovatele Bohumila Hrabala. Figurují v ní tři postavy – on a jeho dva kamarádi, Boudník a Bondy. Všichni tři však zemřeli za podivných okolností. Skoro to vypadalo, jako by odchod z tohoto světa plánovali společně. Je něco takového možné?

Je to zvláštní příběh – skoro vše, co Egon Bondy (1930–2007) napsal před rokem 1989, se dochovalo a vesměs poměrně brzy po změně režimu vyšlo. Knížka Dlouhé ucho, kterou napsal roku 1997, se ztratila v nakladatelském provozu, a ač toho prý autor dost želel, neboť si přál její brzkou publikaci, našla se až po mnoha letech a vychází teď (v nakladatelství Akropolis), třináct let po Bondyho smrti a třiadvacet let po svém vzniku.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Americký spisovatel Charles Bukowski by letos oslavil 100 let. Celosvětově uznávaný autor se dočkal také nové knižní řady s jednotnou grafikou v nakladatelství Argo.

Protagonistou poslední prózy Egona Bondyho je starý čínský filozof Lao-c’. Nikde na cestě nenajde pochopení, vyhrožují mu či se ho bojí, nikým není přijat.

Próza Egona Bondyho Dlouhé ucho vyšla tak trochu zázrakem. Před 23 lety se zašantročila a vynořila se až dlouho po Bondyho smrti. Staročínský filozof v ní uzří marnost všeho konání a odjíždí od královského dvora do bezdomoví ponořen do svých úvah.

Rodiče a prarodiče se zase stávají klackem, jímž lze někoho podle potřeby přetáhnout. A to jsou často zcela vymyšlení.

13 let po jeho smrti vychází poslední próza Egona Bondyho, která byla považována za ztracenou. "Je to dáno dosti podivuhodnými osudy rukopisu a především počítačového opisu s autorovými korekturami," vysvětluje Martin Machovec.

V těchto dnech vychází poslední próza českého básníka, prozaika a filozofa Egona Bondyho nazvaná Dlouhé ucho, která byla považována za ztracenou. Hlavním hrdinou knihy je čínský filozof Dlouhé ucho, jehož předobrazem je Lao-c', zakladatel taoismu. Autor vychází z nejstaršího historického záznamu o Lao-c’ovi, o němž však není jisté, zda je autentický. Rukopis poslední Bondyho prózy byl po 20 let považován za ztracený. ČTK o tom za nakladatelství Akropolis informovala Drahomíra Cormier.

„Já jsem živnostník, když někdo přijde a dá si pivo, tak mu ho natočím. Ale nějaký Sarajevo, politika nebo nebožtík arcivévoda, to pro nás nic není, z toho nic nekouká než Pankrác.“ Natočím!

Na hrob Karla Gotta, který je na pražských Malvazinkách, lidé stále přinášejí květiny a svíčky. Skupiny žen i mužů si tam dělají nejen nedělní vycházky. Ne každý ví, že poblíž Gottova hrobu je hrob další známé persony - básníka, prozaika, filozofa a představitele československého undegroundu Egona Bondyho, vlastním jménem Zbyňka Fišera.

Česká kapela B4 natočila “zprávu o stavu domoviny”. Žádný chvalozpěv o zemském ráji na pohled to není.

Vdova po zesnulém zpěvákovi Karlu Gottovi Ivana zveřejnila místo posledního odpočinku svého muže. Bude jím hřbitov na pražských Malvazinkách.