Ekosystém

Byl svědkem toho, jak u pobřeží Floridy mizí život. Vášnivého potápěče situace deprimovala, ovšem Aarav Chavda nelenil a spolu s dalšími ekologickými nadšenci se rozhodl úbytek ryb v mořích vyřešit poněkud nečekaným způsobem, a to rybolovem!

Dešťová voda je naprosto skvělý způsob závlahy bez použití jakýchkoliv chemikálií. Naopak obsahuje řadu usazenin a minerálů, které rostliny na vaší zahradě velmi ocení, a navíc vás nebude stát ani korunu. Jak ji využít?

Ne-smrtící infekce parazity u pasoucích se zvířat zřejmě přispívají ke stabilizaci ekosystémů.

Valná většina odlesňování se v dnešní době odehrává v tropických oblastech. Ať se ale půda vyklučí kdekoli, má to dopad na klima celé naší planety.

Tušíte, co se děje s tělem poté, co zemřeme? Vědci přirovnávají rozkládající se tělo k ekosystému. Pokud se ale chcete dozvědět, jak ke změnám dochází, čtěte dále.

V podzemní řece hluboko pod ledovým povrchem v Antarktidě se skrývá dosud neobjevený a zcela neočekávaný ekosystém. Vědci tento „skrytý svět“ objevili teprve nedávno, pod ledovým příkrovem odhalili tajemnou jeskyni plnou mořských tvorů.

Pro někoho je zahrada plná hmyzu noční můrou. S jistotou však lze říci, že přítomnost hmyzu nemusí být nutně důvodem k obavám.

Dosud neznámé stopy fauny a flóry objevili badatelé poté, co sopečná pára před několika lety vytvořila v ledu Antarktidy rozsáhlé jeskyně.

Koncem února se při pokusu o odtažení do přístavu potopila těžce poškozená a vyhořelá nákladní loď Felicity Ace spolu s nákladem tisíců automobilů značky Volkswagen, Porsche, ale také modely značek Lamborghini a Bentley. Plavidlo leží přibližně 200 námořních mil od Azorských ostrovů, a to v hloubce okolo tří kilometrů.

Profesorka Bodil Bluhm je privilegovaná osoba. Pracovala na těch nejodlehlejších místech této planety a viděla tak formy života, o kterých ví jen malá, zasvěcená hrstka lidí.

Podle vědců z německé Konstanze klesá globální diverzita rostlin. Rostlinná společenstva na celém světě si jsou stále podobnější.

Dnes je světový den mokřadů, který má upozornit na jejich důležitost v krajině. Mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tak zvané Ramsarské úmluvy patří od roku 1993 taky Úpské rašeliniště a Pančavská louka v Krkonoších. Správa KRNAP se v posledních letech snaží chránit tento důležitý přírodní ekosystém i v terénu. Mokřadů totiž rapidně ubývá.

Voda je nejdůležitějším prvkem pro život. Bez ní by člověk jen těžko přežil déle než tři dny.

Jsou roztomilé a neváhají si vzít kousek mrkve rovnou z ruky. Ve městech si nutrie žijí doslova v blahobytu a rodiny s dětmi se je s oblibou vydávají krmit. Jedná se však o invazní druh, který nemá ve volné přírodě predátora a může výrazně ovlivnit původní druhy, zejména bobra evropského. S desítkami hlodavců se potýkají například v Rokycanech, kde zbytky po nutriích dojídají potkani.

V ledem pokrytém Weddellově moři v Antarktidě byla objevena chovná kolonie 60 milionů ryb – unikátní a dříve neznámý ekosystém pokrývá oblast o velikosti Malty.

Nová studie ukázala, jak mohli mobilní lovci a sběrači na jihozápadním pobřeží Madagaskaru změnit ekologii. Už dříve našli v oblasti důkazy o přítomnosti starověkých rybářských komunit, které zde přetrvávaly téměř dvě tisíciletí.

Amazonský deštný prales mizí naprosto alarmujícím tempem. A i přes všechna ujištění příslušných vlád o razantních krocích žádná reálná změna nepřichází.

V tuto chvíli žije v oceánech Země jen asi 15 % známého života. Dneska to posuneme na vyšší úroveň. Takže pozor, my všichni i zvěř se stěhujeme pod hladinu.

První viditelnou změnou na těle, ke které dochází 15 až 20 minut po smrti, je pallor mortis, neboli smrtelná bledost, která nastává poté, co krev přestane protékat kapilárami, nejmenšími krevními cévami v těle. Tento proces je stejný pro všechny lidi na světě.

Na největší erupci podvodní sopky, ke které došlo v roce 2012, lidstvo málem nepřišlo. Zaznamenat se ji podařilo díky lidem, kteří cestovali letadlem z tropického Kiwi.

Ekosystémy na Šumavě se zotavují z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo, a to i v dobách klimatických změn.

Epochy vývoje Země se ve své podstatě opakují. A konec permu je dost možná nejlepším příkladem doby, která vypadala velmi podobně jako náš současný svět.

Vědci pozorovali v těch největších hlubinách oceánu, kam nedosáhne ani sluneční světlo a panuje tam pro člověka nepřijatelný tlak, vzácnou chobotnici známou zejména ze vzorků ve špatném stavu. .

V pralesích na poloostrově Yucatán se na nachází skrytý svět ve světě. Les, který pamatuje pravěk.

Migrace zvířat za účelem reprodukce do severních zeměpisných šířek odedávna spoléhala na řadu výhod včetně zajištění většího množství sezónně dostupné potravy, menšího ohrožení parazity a nižší predace během reprodukce v porovnání s oblastmi okolo rovníku.

Nová publikace v časopise Nature ukazuje, že ke stanovení více než 70 procentům funkčnosti ekosystému stačí pouze 3 proměnné.

Vymírání se netýká pouze zvířat, ale také rostlin. Mezi nejohroženější skupiny patří stromy, které představují jeden ze základních kamenů ekosystému. Potřeba zemědělské půdy a těžba mění lesy v pole a mýtiny. Za jejich ochranu minulý rok položilo život 23 lidí, stromy jsou ale stále v ohrožení.

Je nutné padlý strom okamžitě odvést z lesa pryč nebo je lepší nechat ho na místě? Právě to zkoumají čeští a zahraniční vědci na Šumavě. Tlející dřevo je podle výzkumů nepostradatelnou součástí lesních ekosystémů a je důležité pro zachování druhové rozmanitosti naší přírody.

Podle výzkumu českých vědců u ryb, žijících v nelegálními drogami znečištěných vodách, může dojít k závislosti, k abstinenčním příznakům a ke změně v chování, což může mít negativní dopad na fungování celých ekosystémů.

Vysoká poptávka po palmovém oleji celkově velmi negativně ovlivňuje náš ekosystém. Tentokrát na to doplatila dvojice orangutanů, z čehož mládě přišlo o život.

V lyžařském středisku Paprsek na Staroměstsku v Rychlebských horách již od předloňska probíhá nelegální výstavba soukromé přehradní nádrže, která devastuje ohrožené druhy a necitlivě zasahuje do místních ekosystémů. Zjištění Jana Moláčka, původně zveřejněná v Deníku N, doplňujeme o další detaily z místa.

Policie škodu na poli odhadla na více než 350 tisíc korun, případ vyšetřuje. Agrofert čin odsoudil.

Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové.

Včera dopoledne se v čínské Šanghaji konal nejnovější summit ekologických partnerů Huawei HarmonyOS s průmyslovými partnery na téma „Vytvořme společně nekonečné možnosti“.

Příroda si nejlépe pomůže sama. Přirozená obnova lesů je levná a podporuje rozmanitost ekosystému. Navíc podporuje zadržování vody v krajině a zkvalitňování půdy.

Když čekáme samé špatné zprávy, snadno přehlédneme, že s nimi v houfu přichází i novinky podnětné a dobré. A to je přesně případ studie uveřejněné v žurnálu Frontiers in Forest and Global Change. V médiích se výtah z této odborné práce prezentoval světu titulkem konstatujícím: "za netknuté, neovlivněné člověkem lze považovat méně než 3 % pevninských ekosystémů". Což asi nikoho nepotěší. Jenže kromě konstatování neradostného stavu autorský tým badatelů nabízí i vcelku slibné řešení.

Vosy alespoň podvědomě nemá ráda většina z nás. Ukazuje se, že vosy si tento postoj nezaslouží, mohou být totiž užitečné v zemědělství, ekonomice i zdraví lidí.

Osli i další koňovití jsou známí tím, že v oblastech, kde je suchá zem, hledají vodu a hrabou díry do země. Vytvoří tak jakési studny. Nový výzkum naznačuje, že z toho může těžit mnoho zvířat, neboť se tím zvýší počet míst s dostupnou vodou.

Po dvaceti letech pátrání vědci konečně znají odpověď na otázku, co v devadesátých letech zabilo stovky ptáků v okolí severoamerických jezer. Na vině podivných úmrtí byla invazivní rostlina a neurotoxin.

Vývoj lidské civilizace jde ruku v ruce s nevratnými změnami zemského ekosystému. Rostoucí vliv člověka na naši planetu za sebou zanechává stopy, které definuje stále nejasnější epocha antropocén.

Národní park Serengeti v severní Tanzanii je rájem na zemi a definicí neporušeného ekosystému. Na chráněném africkém území patřícímu ke světovému dědictví UNESCO v bohaté vegetaci žije velké množství různorodé zvěře.

Ekologicky neporušené ekosystémy, kde stále najdete spleť složitých vztahů, které společně udržují bohatou rozmanitost života, jsou velmi vzácné. Vědci uvádějí, že za posledních více než 500 let bylo ztraceno či zredukováno mnoho druhů.

Nad Údolní nádrží Lipno vyroste mobilní konstrukce, která bude sloužit k omezení tahu nežádoucích druhů ryb z nádrže do horní Vltavy. Jedná se přitom o stovky tisíc jedinců ročně, kteří vytvářejí nežádoucí konkurenční tlak na původní říční druhy ryb, zejména pstruha obecného. Obdobná konstrukce může být využitá všude, kde je potřeba zastavit nebo odklonit migraci ryb, aby nedocházelo k ekologickým škodám. Projekt, který povede k revitalizaci významné části ekosystému, finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci Programu Epsilon.

Drtivý dopad asteroidu Chicxulub znamenal konec dinosauří éry, zároveň však s velkou pravděpodobností zapříčinil vznik dnešního jihoamerického pralesa.

Pokračující devastace přírodního prostředí stále budí značné obavy o udržitelnost života na naší planetě. Příroda je přetvářena a využívána pro uspokojení rostoucích nároků lidí. Ztráta ekosystémů a biodiverzity však doposud nebyla vnímána jako překážka prosperity. Proto mezinárodní úsilí směřovalo již delší dobu k hledání cest, jak začlenit hodnotu přírody a „přírodního kapitálu“ do ekonomických účtů. Tato snaha vyvrcholila nyní v březnu, kdy Statistická komise OSN na svém výročním zasedání schválila nový rámec pro měření hodnot přírody. Ekosystémové účetnictví jakožto součást mezinárodně uznávaného Systému environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA EA) poskytuje návod, jakým způsobem mají státy začleňovat hodnotu přírody a jejích přínosů do svých statistických systémů a národních účtů.

Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí.

Amazonský deštný prales přestává plnit svou hlavní funkci. Místo ochlazování zemské atmosféry ji naopak otepluje.

Biotopy sladkovodních druhů ryb jsou ohroženy globálním oteplováním, zejména v důsledku rostoucích teplot vody. Zvýšení průměrné globální teploty o 3,2 °C by, podle nové studie, ohrozilo více než polovinu stanovišť jedné třetiny všech druhů sladkovodních ryb.

Máte blízko k přírodě a toužíte podpořit velice důležité tvory našeho ekosystému – včely? Pokud ano a nezaleknete se bodnutí i jiných nesnází, můžete se stát včelařem.

Dřevní hmota ponechaná v lesních porostech k rozkladu je jedním ze základních činitelů v koloběhu látek v lesních ekosystémech. Správa Krkonošského národního parku v lesích, které obhospodařuje, nechává více než 60 kubíků na hektar. To je čtyřikrát více, než je běžné v ostatních lesích v Česku.

Akvárium je nejen krásnou dekorací bytu, pokud je správně a hezky udržované, ale pohled do něj je i velmi uklidňující. Mít kousek fungujícího, vodního ekosystému doma, je prostě paráda.

Respirace (dýchání) ekosystémů je hlavní složkou globálního uhlíkového cyklu. Respirace významně závisí na teplotě vzduchu a půdy a rozhoduje o tom, zda pevninské ekosystémy budou úložištěm, nebo zdrojem uhlíku.

Globální změna klimatu přináší stále častěji extrémní projevy počasí, jako jsou dlouhodobá sucha nebo přívalové srážky způsobující bleskové povodně. Co se ale při nich děje v ekosystému? A dokáže se ekosystém sám obnovit? Tým vědců z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích zjistil, že během povodně dojde k vypláchnutí téměř veškerých organismů v rybníce, které je následováno překvapivě rychlou obnovou původních společenstev přibližně za 14 dní. Závěry svého výzkumu vědci shrnuli na konci ledna v prestižním vědeckém časopise Nature Microbiology. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

Plastů je čím dál víc, stejně jako varovných prognóz, že ekosystém jejich nápor už nezvládá. Chcete žít ve větším souladu s přírodou a k této katastrofě nepřispívat? Klasický šampon vyměňte za ten v tyčince!