Ekosystém

Výzkumné lodi Schmidt Ocean Institute (SOI) Falkor trvalo 30 dní, než dokončila svou expedici a přinesla domů jeden z největších objevů za 46 let studia hydrotermálních průduchů.

Mikroorganismy v lesní půdě, bakterie a houby, ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní ekosystémy mají přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhají ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Poukázali na to odborníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve svém článku, který publikoval časopis Nature Reviews Microbiology.

Ruské zbrojení v Barentsově moři ničí arktické životní prostředí, tvrdí vědci a zdejší obyvatelé. Může za to zvýšená lodní doprava a těžba.

Kvetou žlutě a vínově. Vytvářejí dojem, že trávník v městské zástavbě je pestrou loukou. Jde přitom o poloparazitické rostliny kokrhel luštinec a černýš rolní, považované dříve za plevel. Vědci z brněnské Masarykovy univerzity je testují na školních trávních v kampusu v Bohunicích. Trávníky jsou díky nim plné květin, a navíc není třeba je tak často sekat.

Revitalizace parku Mrázovka pokračuje úspěšně. V druhé etapě kácení stromů, která se uskuteční v posledním červencovém týdnu, budou odstraněny dřeviny, které narušují ekosystém parku nebo mohou představovat riziko pro bezpečný pohyb návštěvníků.

Španělský národní park Doñana vysychá kvůli nedostatku srážek a intenzivnímu zemědělství. Z andaluské provincie Huelva, kde leží většina parku, pochází až 98 % jahod vypěstovaných ve Španělsku. Vláda tohoto jižního regionu chce uvolnit ruce farmářům, kteří k zavlažování záhonů používají vodu z nelegálních studní.

V důsledku klimatických změn se mění i barva oceánů, naznačuje nová studie zveřejněná ve středu v  v prestižním vědeckém časopise Nature. Oceány se postupně a nepřirozeně stávají stále více zelenými, a to kvůli populacím planktonu. Jedná se zejména o plankton rostlinného typu neboli tzv. fytoplankton.

Mořská tráva je zásadní součástí ekosystému pro řešení současné klimatické krize, důležitým zdrojem potravy pro mořské živočichy a domovem pro hejna ryb. V mořích a oceánech jí však stále rychleji ubývá.

Díky stanicím na monitorování kvality ovzduší mohou vědci zjistit, jaké druhy rostlin a zvířat žijí v místním ekosystému. Spolu se ztrátou srsti, peří, šupin nebo pylu v přírodě po sobě organismy totiž zanechávají také genetickou stopu, která je přístroji čitelná. O projektu, který probíhá v Británii, informovala tento týden agentura AP.

O „třetí fázi antropocénu“ provázené ekologickou krizí, o nadvládě jazyka znemožňující souvislý popis dnešního světa, o mezích vědeckého poznání i o nutnosti chránit pestrost – o tom všem si Salon povídal s Davidem Storchem, působícím na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia při UK a AV ČR.

Na pokraji vyhynutí je ve Spojených státech 40 procent všech zvířat a 34 procent všech rostlin. Vyplývá to ze zjištění výzkumné skupiny zabývající se ochranou přírody NatureServe, podle které je navíc 41 procent amerických ekosystémů na pokraji kolapsu. Informovala o tom agentura Reuters.

Přestože byla přijata všechna myslitelná opatření, příroda opět dokázala, že si vždycky najde cestu. Na tomto ostrově to potvrdila opravdu zajímavým způsobem.

Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost.

Lidé mají jen pár let, aby dokázali zabránit tragickému kolapsu ekosystémů. Tvrdí to OSN, která kvůli tomu svolala do kanadského Montrealu světovou konferenci. Jaké kroky teď nezbytně musíme přijmout?

Pokrok je většinou ku prospěchu. Příkladů z minulosti jsou stovky.

Tým soustředěný okolo doc. Petra Kuneše z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy už sedm let usilovně zkoumá prehistorii šumavských jezer.

Rumunská jeskyně Movile není na první pohled ničím výjimečná - neoplývá úctyhodnou velikostí ani krásnými krápníky. Přesto je však zcela jedinečná.

Mořští biologové objevili hluboko v oceánu dosud neznámý ekosystém, který byl objeven v hloubce okolo půl kilometru poblíž souostroví Maledivy. Za objevem stojí nezisková organizace Nekton, která byla založena s cílem podpořit a urychlit výzkum oceánů a pro ochranu mořských ekosystémů.

V posledních letech vědce trápila otázka, proč se u pobřeží Jihoafrické republiky méně vyskytují velcí bílí žraloci a co je z jejich typického prostředí vyhání. Jednou z hypotéz bylo, že je loví kosatky. Teď to potvrdilo video.

Známý Suezský průplav byl otevřen v roce 1869 francouzským diplomatem Ferdinandem de Lessepsem. Díky průplavu se výrazně zkrátila obchodní trasa lodí plujících z Rudého do Středozemního moře.

Je tomu už několik let, co badatelé důkladně zkoumali jeskyně, které roztály v antarktickém ledu. Nalezli zde stopy flóry a fauny patřící druhům, které jsou pro vědu zcela nové.

Podmořští koráli na Galapágách se dostali na pokraj vyhynutí. Místní strážci parku se proto snaží vodní ekosystémy postupně obnovovat.

Oppo po vzoru Huawei a několika dalších konkurenčních značek, chce do budoucna maximálně zjednodušit, zefektivnit a propojit vlastní služby.

Říkají mu Ztracené město, ale žádné reálné město, které by před tisíciletími vybudovala nějaká dávná civilizace, to ve skutečnosti není. Nicméně jde o úkaz, který ještě nikdo nikdy neviděl.

Byl svědkem toho, jak u pobřeží Floridy mizí život. Vášnivého potápěče situace deprimovala, ovšem Aarav Chavda nelenil a spolu s dalšími ekologickými nadšenci se rozhodl úbytek ryb v mořích vyřešit poněkud nečekaným způsobem, a to rybolovem!

Dešťová voda je naprosto skvělý způsob závlahy bez použití jakýchkoliv chemikálií. Naopak obsahuje řadu usazenin a minerálů, které rostliny na vaší zahradě velmi ocení, a navíc vás nebude stát ani korunu. Jak ji využít?

Ne-smrtící infekce parazity u pasoucích se zvířat zřejmě přispívají ke stabilizaci ekosystémů.

Valná většina odlesňování se v dnešní době odehrává v tropických oblastech. Ať se ale půda vyklučí kdekoli, má to dopad na klima celé naší planety.

Tušíte, co se děje s tělem poté, co zemřeme? Vědci přirovnávají rozkládající se tělo k ekosystému. Pokud se ale chcete dozvědět, jak ke změnám dochází, čtěte dále.

V podzemní řece hluboko pod ledovým povrchem v Antarktidě se skrývá dosud neobjevený a zcela neočekávaný ekosystém. Vědci tento „skrytý svět“ objevili teprve nedávno, pod ledovým příkrovem odhalili tajemnou jeskyni plnou mořských tvorů.

Pro někoho je zahrada plná hmyzu noční můrou. S jistotou však lze říci, že přítomnost hmyzu nemusí být nutně důvodem k obavám.

Dosud neznámé stopy fauny a flóry objevili badatelé poté, co sopečná pára před několika lety vytvořila v ledu Antarktidy rozsáhlé jeskyně.

Koncem února se při pokusu o odtažení do přístavu potopila těžce poškozená a vyhořelá nákladní loď Felicity Ace spolu s nákladem tisíců automobilů značky Volkswagen, Porsche, ale také modely značek Lamborghini a Bentley. Plavidlo leží přibližně 200 námořních mil od Azorských ostrovů, a to v hloubce okolo tří kilometrů.

Profesorka Bodil Bluhm je privilegovaná osoba. Pracovala na těch nejodlehlejších místech této planety a viděla tak formy života, o kterých ví jen malá, zasvěcená hrstka lidí.

Podle vědců z německé Konstanze klesá globální diverzita rostlin. Rostlinná společenstva na celém světě si jsou stále podobnější.

Dnes je světový den mokřadů, který má upozornit na jejich důležitost v krajině. Mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tak zvané Ramsarské úmluvy patří od roku 1993 taky Úpské rašeliniště a Pančavská louka v Krkonoších. Správa KRNAP se v posledních letech snaží chránit tento důležitý přírodní ekosystém i v terénu. Mokřadů totiž rapidně ubývá.

Voda je nejdůležitějším prvkem pro život. Bez ní by člověk jen těžko přežil déle než tři dny.

Jsou roztomilé a neváhají si vzít kousek mrkve rovnou z ruky. Ve městech si nutrie žijí doslova v blahobytu a rodiny s dětmi se je s oblibou vydávají krmit. Jedná se však o invazní druh, který nemá ve volné přírodě predátora a může výrazně ovlivnit původní druhy, zejména bobra evropského. S desítkami hlodavců se potýkají například v Rokycanech, kde zbytky po nutriích dojídají potkani.

V ledem pokrytém Weddellově moři v Antarktidě byla objevena chovná kolonie 60 milionů ryb – unikátní a dříve neznámý ekosystém pokrývá oblast o velikosti Malty.

Nová studie ukázala, jak mohli mobilní lovci a sběrači na jihozápadním pobřeží Madagaskaru změnit ekologii. Už dříve našli v oblasti důkazy o přítomnosti starověkých rybářských komunit, které zde přetrvávaly téměř dvě tisíciletí.

Amazonský deštný prales mizí naprosto alarmujícím tempem. A i přes všechna ujištění příslušných vlád o razantních krocích žádná reálná změna nepřichází.

V tuto chvíli žije v oceánech Země jen asi 15 % známého života. Dneska to posuneme na vyšší úroveň. Takže pozor, my všichni i zvěř se stěhujeme pod hladinu.

První viditelnou změnou na těle, ke které dochází 15 až 20 minut po smrti, je pallor mortis, neboli smrtelná bledost, která nastává poté, co krev přestane protékat kapilárami, nejmenšími krevními cévami v těle. Tento proces je stejný pro všechny lidi na světě.

Na největší erupci podvodní sopky, ke které došlo v roce 2012, lidstvo málem nepřišlo. Zaznamenat se ji podařilo díky lidem, kteří cestovali letadlem z tropického Kiwi.

Ekosystémy na Šumavě se zotavují z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo, a to i v dobách klimatických změn.

Epochy vývoje Země se ve své podstatě opakují. A konec permu je dost možná nejlepším příkladem doby, která vypadala velmi podobně jako náš současný svět.

Vědci pozorovali v těch největších hlubinách oceánu, kam nedosáhne ani sluneční světlo a panuje tam pro člověka nepřijatelný tlak, vzácnou chobotnici známou zejména ze vzorků ve špatném stavu. .

V pralesích na poloostrově Yucatán se na nachází skrytý svět ve světě. Les, který pamatuje pravěk.

Migrace zvířat za účelem reprodukce do severních zeměpisných šířek odedávna spoléhala na řadu výhod včetně zajištění většího množství sezónně dostupné potravy, menšího ohrožení parazity a nižší predace během reprodukce v porovnání s oblastmi okolo rovníku.

Nová publikace v časopise Nature ukazuje, že ke stanovení více než 70 procentům funkčnosti ekosystému stačí pouze 3 proměnné.

Vymírání se netýká pouze zvířat, ale také rostlin. Mezi nejohroženější skupiny patří stromy, které představují jeden ze základních kamenů ekosystému. Potřeba zemědělské půdy a těžba mění lesy v pole a mýtiny. Za jejich ochranu minulý rok položilo život 23 lidí, stromy jsou ale stále v ohrožení.