Ekosystém

Vosy žily na naší planetě mnohem dříve než včely. Jak si staví svá papírová hnízda a proč celá kolonie nepřežije do dalšího jara?

Podle květnové zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) obsahovalo 38% evropských potravin analyzovaných v roce 2024 měřitelné stopy pesticidů. Nadměrné koncentrace pesticidů vykázalo 3,3 procenta analyzovaných potravin. Bez reziduí pesticidů bylo jen něco přes polovinu testovaných produktů.

Dokonale posekaný trávník už není jediným symbolem krásné zahrady.

Celoroční zákaz vstupu a pohybu mimo značené trasy v některých lokalitách národního parku Šumava obstál před Nejvyšším správním soudem (NSS). Důvodem omezení je ochrana…

Zatímco v Evropě se plastové tašky v obchodech pouze zpoplatňují, v Tanzanii (včetně Zanzibaru) platí jejich úplná stopka. Země, která dala světu Freddieho Mercuryho a pyšní se unikátní přírodou, začíná být pod náporem turistů extrémně znečištěnou.

Zkuste si představit ptáka, který vážil víc než lední medvěd a dorůstal asi do tří metrů. Nejde přitom o žádného dinosaura z pravěku, ale o tvora který tu byl ještě v době, kdy už existovaly první lidské civilizace. Mluvíme o druhu Vorombe titan, vůbec největším známém ptákovi.

Vlci se po více než sto letech vracejí do české krajiny. Jsou nebezpečím pro člověka a hospodářská zvířata, nebo důležitou součástí přirozeného ekosystému? O návratu velkých šelem do Krušných hor, jej

Domorodé komunity na jihozápadě Austrálie a na Aljašce spojily síly v neobvyklém výzkumném projektu: společně sledují migrační trasu buřňáka tenkozobého, mořského ptáka, který každoročně urazí až 15 000 kilometrů mezi oběma konci Tichého oceánu. Cílem je lépe pochopit, proč ptáci stále častěji hynou a mění své tradiční trasy, napsal list The Guardian.

Při problematice zvyšování hladiny oceánů se většinou mluví o ročních průměrech. Problémem by však mohla být i sezonní variabilita, jejíž výkyvy se podle nové studie zvětšují. To může být problém pro pobřežní ekosystémy, které trpí zvýšeným fyziologickým stresem.

Na první pohled působí jako kus černého kamene na dně rybníka. Vodomil černý je ale jeden z největších vodních brouků Evropy a tvor, jehož život je mnohem podivnější, než by člověk čekal.

Americký technologický gigant Nvidia v loňském roce výrazně šlápl na plyn a začal masivně investovat do společností napříč celým infrastrukturním řetězcem pro umělou inteligenci. Strategickým cílem je financovat podniky, které se následně mohou stát odběrateli čipových technologií samotné Nvidie. Tato snaha se ukazuje jako mimořádně lukrativní, když se původní sázka ve výši pět miliard dolarů na společnost Intel zhodnotila na více než 25 miliard dolarů, což představuje historickou návratnost během pouhých několika měsíců, podotýká server CNBC.

Přesně před rokem se exmoorští koně přestěhovali na novou pastvinu u obce Havraníky na Znojemsku. Tam spásají trávu a další rostliny v lese a pomáhají tak ochranářům udržovat tamní porosty. Lidé se o tom mohli dozvědět na sobotní komentované procházce národním parkem.

Zní to zvláštně? Do skrytých strategií přírody totiž často nevidíme - a tam, kde my někdy vidíme tragédii, sleduje příroda často jen své přirozené pokračování.

Včely, motýli i další opylovači zajišťují bohatou úrodu, podporují zdravý růst rostlin a přispívají k přirozené rovnováze ekosystému. Pokud chcete mít krásnou, kvetoucí a plodnou zahradu, je důležité vytvořit prostředí, které tento hmyz přiláká a udrží.

Loňské referendum ve třech obcích v Rychlebských horách sice jednoznačně odmítlo výstavbu naddimenzovaného větrného parku a dotčené obce dokonce již přistoupily k výpovědi smluv, investor ale podle informací Hanáckých novinek dál usiluje o stavební povolení. Stavba 230 metrů vysokých monster by se ale dotkla života v obci velmi výrazně. Větrníky naruší a poškodí místní ekosystém, upozorňuje Jiří Hala, vlastník nové firmy Z Rychleb, která převzala otěže po firmě působící v oblasti již řadu let.

To, že lidé mění klima na Zemi je nevyvratitelný fakt. Už s tím asi nic nenaděláme. Na co se tedy můžeme připravit? A Bude se taková změna týkat nás samých, nebo až našich dětí?

Národní zemědělské muzem v Praze: Nejsladší den v muzeu je opět tady! Nechte se vtáhnout do fascinujícího světa včel a dalších opylovačů. Den plný včel a včelích produktů rozbzučí budovu muzea i dvorek vzdělávacími i prodejními aktivitami. Ponořte se s námi do hutného programu pro malé i velké. Termín konání akce – 23.05.2026 | 10:00–17:00 […]

Rostliny s květy dokážou proměnit běžnou zahradu v živý ekosystém, který přitahuje kolibříky, včely i další opylovače. Správně zvolený výběr druhů vytváří bohatý zdroj nektaru, díky kterému se zahrada mění v nepřetržité přírodní divadlo plné pohybu a barev.

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti.

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.

Koexistence ve městě není abstraktní téma: začíná u půdy, světla a vody. Ukazuju na konkrétním dubnovém dni na pražské pastvině, proč hrabeme louky, proč prosvětlujeme okraje lesa a jak tyhle drobné zásahy udržují pestré a stabilní prostředí.

Správa Krkonošského národního parku obhájila mezinárodní certifikát FSC potvrzující šetrné hospodaření v lesích. Certifikační audit znovu potvrdil, že krkonošské lesy jsou v dobrém stavu, informovali dnes ČTK zástupci Správy KRNAP. Certifikát drží správa parku od roku 2009. Území KRNAP je největším souvislým územím v Česku a jediným národním parkem, který v současnosti certifikaci lesů FSC má. „Letos jsme podstoupili další certifikační audit, který nenašel žádné nedostatky v plnění závazných podmínek. Každoroční audit prověřuje naplňování závazku nakládat s lesy podle standardů FSC. Základní myšlenkou je nakládat s lesy šetrně, ekonomicky a s přínosem i v sociální oblasti,“ sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37.000 hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné. Vlivem změny klimatu v současnosti probíhá změna druhové skladby lesů, bude klesat zastoupení smrku ve prospěch listnatých dřevin. Standardy mezinárodní certifikace lesů FSC mají lesy lépe chránit před negativními dopady klimatické změny a adaptovat je na ni. „Cílem Správy KRNAP již od jejich převzetí od státního podniku Lesy ČR v roce 1994 je změna druhové skladby, struktury a návrat k co nejblíže k přirozenému stavu. Patrné je zejména postupné snižování podílu smrku ztepilého v nižších polohách, navýšení objemu mrtvého dřeva v porostech a výrazná změna jejich struktury,“ uvedl Drahný. Hospodaření podle standardu FSC se odlišuje od běžného lesního hospodaření zejména tím, že omezuje vytváření holosečí, používání pesticidů či pálení klestu v lese. „Lesy jsou postupně převáděny na věkově rozrůzněné lesy s větším podílem listnatých stromů a jedle, které budou odolnější před větrnými, sněhovými a kůrovcovými kalamitami. Část lesních porostů je ponechána bez zásahů,“ uvedl Drahný. Mrtvým dřevem se označuje dřevo, které zůstává v lese k zetlení a přispívá ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, k obnově půdního prostředí, k vyššímu zachycení vodních srážek a celkovému zdraví ekosystému. Systém FSC je založen na deseti celosvětově uznávaných principech a 56 kritériích, sloužících pro hodnocení a jejich dodržování. Audity se u držitelů certifikátu každoročně opakují a po pěti letech je potřeba absolvovat nový certifikační audit. Organizaci a značku FSC vytvořily na začátku 90. let minulého století společně velké mezinárodní ekologické organizace, například WWF či Greenpeace, dále obchodní a dřevařské společnosti, sdružení domorodých obyvatel a obchodníků se dřevem z celého světa, uvedli zástupci parku. Systém FSC zohledňuje ekologické, sociální i ekonomické zájmy a audituje udržitelnost hospodaření. Vrchlabí 27. dubna

Italské úřady vyšetřují úhyn nejméně 18 vlků a několika dalších zvířat nalezených v posledních dnech v Národním parku Abruzzo ve střední části země. Úřady mají podezření na úmyslnou hromadnou otravu a skupiny na ochranu přírody uvádějí, že jde o jeden z nejhorších útoků na volně žijící zvířata v Itá...

Na několika místech národního parku Abruzzo a jeho okolí se našlo 18 mrtvých vlků. Ministr životního prostředí označil jejich zabíjení za hrozné.

Monitoring zpráv z myslivosti ze všech médií - noviny, časopisy, televize, rádia, internetové zdroje

Obyvatelé i rekreanti si v posledních letech stěžují na zhoršování kvality vody v Lipně. Hlavním viníkem je masivní růst sinic, které zbarvují hladinu do zelena a přetrvávají nyní již od jara až do pozdního podzimu. Poslední zima se stala varovným signálem. Na jejím začátku se sešlo několik nepříznivých faktorů, které odhalily vážnost tohoto problému. Zelené Lipno bylo viditelné dokonce ze satelitů a v prosinci jsme byli svědky bezprecedentního jevu – sinice se ve vodě zamrzly a led na jezeře se zbarvil do zelena.

Tim Cook oznámil, že po patnácti letech ve vedení Applu končí. Do čela firmy se od prvního září postaví hardwarový expert John Ternus, který v Applu pracuje přes 20 let.

Přeletí klidně i čtyři státy Evropy, než si najde vhodné místo k uhnízdění. Jenže člověk byl fenomenálnímu letci velkým nepřítelem. Největší středoevropský dravec s rozpětím křídel až 2,4 metru se ale po více než sto letech konečně vrátil i k nám.

DJI chystá mimořádně nabitý duben 2026. Mezi 16. a 28. dubnem představí čtyři nové produkty napříč kategoriemi. Kamera, dron, audio i energie. Nejde jen o novinky, ale o jasný tah směrem k uzavřenému ekosystému.

Okavango Delta v Botswaně patří k nejpozoruhodnějším přírodním oblastem světa. Voda tu neproudí do moře, ale rozlévá se do pouště a vytváří jedinečný ekosystém plný života. Každý rok se krajina proměňuje a nabízí jiné podmínky i zážitky. Právě to dělá z delty jedno z nejvyhledávanějších safari míst v Africe.

Společnost Apple nedávno oslavila své 50. výročí jako jedna z nejhodnotnějších firem na světě, avšak cesta k tomuto úspěchu byla trnitá. Z podniku, který se ocitl na pokraji bankrotu, se stal globální lídr s obrovským vlivem nejen na technologie, ale i na kapitálové trhy. Klíčové přitom nebyly jen ikonické produkty, ale především schopnost propojit je […]

Čína realizuje masivní zalesňovací projekt v poušti Taklamakan, který mění mrtvou krajinu ve funkční ekosystém. Miliardy vysazených stromů brání šíření písku, zpevňují půdu a prokazatelně snižují množství oxidu uhličitého v atmosféře.

Bobři na Olomoucku nevymizeli, naopak. V současnosti je jich víc. Tok Nemilanky si upravují po svém. Před pár dny si tu postavili novou hráz. Hotovo měli během pár hodin. Působí tu celkem tři bobří rodiny.

Lesy v jižní Dalmácii jsou stále častěji domovem vlků, kteří se objevují i blízko oblíbených turistických oblastí.

Českokrumlovští policisté se od sobotního večera zabývají nálezem uhynulého vlka. Toho kolemjdoucí našel v lese u Horního Dvořiště. Další okolnosti jeho uhynutí nejsou zatím jasné.

Rostoucí rozpor mezi náklady a výnosy nutí AI firmy přehodnocovat plány. Na první pohled to vypadá, že se jednoduše hroutí další technologická bublina, ale je to tak?

Desítky dětí, zavařovací sklenice a malý funkční ekosystém. I tak může vypadat projekt, který uspěl v celostátní soutěži Enersol. Ta se letos konala v Bystřici nad Pernštejnem a Vysočina si odvezla třetí místo.

Na první pohled odpudiví tvorové se slizkou stopou skrývají překvapivě zajímavý život. Oranžový plzák španělský dal slimákům špatnou pověst, přitom většina našich druhů je pro zahrady užitečná.

Apple a Samsung jsou na jednu stranu partneři (Samsung vyrábí a dodává komponenty Applu), ve světě smartphonů jsou však velkými konkurenty.

Apple před několika týdny představil nový notebook MacBook Neo. V USA startuje...

Rys ostrovid je naší největší kočkovitou šelmou. Na českém území byl v minulosti vyhuben a teprve v poslední době se k nám vrátil. Naštěstí se zdá, že se mu u nás daří. Vydrží nám to?

Český buddhistický mnich byl na Srí Lance zabit levhartem, potvrdila v pátek tamní policie. Mladý Čech, který v jeskyni meditoval, byl nalezen druhý den s velkými ranami na krku a hrudi. Na místě se našly levhartí stopy. „Mohlo jít o jedince, který byl vyrušen ze svého přirozeného prostředí nebo utekl ze soukromého chovu,“ říká pro Aktuálně.cz Dorota Gremlicová, kurátorka šelem pro Zoo Liberec.

Kvůli změně klimatu se rostlinné ekosystémy na horách mění pětkrát rychleji než v lesích nebo na loukách. S těmito výsledky přišel nový výzkum publikovaný v časopise Nature, na kterém spolupracovali i čeští vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

V české krajině operují sérioví vrazi dravců a psovodka Klára Hlubocká je tou, která jim jde po krku. „Je to hnusný sajrajt, zvíře se udusí při plném vědomí,“ popisuje účinky zakázaného jedu karbofuranu. Poslechněte si záznam z adrenalinového živého natáčení podcastu Hlas Heroine na festivalu Jeden svět s hlavní hrdinkou environmentální detektivky Při zemi, která právě teď v kinech odhaluje drsnou realitu české přírody, kde o životě a smrti rozhoduje lidská bezohlednost i čtvrtina čajové lžičky pesticidu.

Po třech stoletích se do Krkonoš symbolicky vrací medvědi. Nová stezka nabízí autentický zážitek z jejich pozorování přímo v horském lese.

Zástupci zemědělství, myslivosti a dalších hospodářských subjektů upozorňují na pokles biodiverzity v české krajině. V tom se shodují s vědeckými poznatky. Shoda však končí ve chvíli, kdy se začneme ptát na příčiny.

Většina druhů velryb překonala kritickou hranici pro přežití díky konci intenzivního dlouhodobého lovu a nyní se úspěšně rozmnožují a navracejí do moří a oceánů. Chybí jim ale krill, který se mezitím lidé naučili zpracovat.

Verbena bonariensis, známá také jako sporýš argentinský, je jednou z nejoblíbenějších trvalek v moderních zahradách

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.

Google zavádí přísné a povinné ověřování všech nezávislých vývojářů aplikací. Instalace softwaru z alternativních zdrojů bude pro uživatele téměř nemožná. Systém centrální registrace navíc vytváří obrovský prostor pro globální cenzuru.

V posledních dnech zaznamenali obyvatelé a návštěvníci severočeských oblastí pozorování vzácného šelmy – rysa ostrovida. Tento tajemný a ohrožený predátor, který je v Evropě považován za symbol divoké přírody, se v poslední době objevuje na hranicích Národního parku České Švýcarsko a Lužických hor.

Poprvé jsem to viděla na vlastní oči. Moje dcera má jakýmsi záhadným počítačovým algoritmem jiný word než já, bůhví proč. Máme obě písíčka a kompy nám konfigurovali stejně.

Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, oznámila podle agentury AFP a ruské služby BBC moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.

V areálu Pražského hradu je více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu a 700 druhů rostlin, některé z nich jsou i vzácné a…

Zahrada funguje nejlépe jako ekosystém, kde má každý živočich svou roli. Ježek likviduje plže a housenky, beruška sežere 150 mšic denně, žížala kypří půdu a včela opyluje úrodu. Přesto mnoho zahrádkářů tyto pomocníky zahání nebo jim nevědomky ničí prostředí. Tady je deset živočichů, které byste na zahradě měli vítat a jak jim vytvořit podmínky, aby zůstali.

Nejnovější paleontologické výzkumy naznačují, že nejznámější predátor všech dob dospíval mnohem pomaleji, než jsme si dosud mysleli. Zatímco dříve vědci odhadovali konec jeho růstu kolem dvacátého roku života, nové analýzy fosilií posouvají hranici dospělosti až ke čtyřicítce.