Ekosystém

Nenechte se oklamat jejich nenápadným vzhledem! Hraboši může převrátit vaši zahradu naruby. Proč riskovat zničení úrody, když stačí použít přírodní metody? Zdroj

V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu. Lužní krajina je na vodě existenčně závislá. V minulosti její pestrou mozaiku lokalit, od mokřadů a tůní přes vlhké nivní louky až po sušší vyvýšeniny, vytvářely záplavy a proměnlivá hladina podzemní vody. Historické regulace řek, hráze a výstavba vodních nádrží však přirozenou dynamiku rozlivů podle správy omezily. „Přirozené rozlivy byly do jisté míry nahrazeny řízeným povodňováním, u kterého je třeba dodat, že není dostatečné. Do toho vstupuje klimatická změna, která přináší vyšší teploty a delší období sucha. Výsledkem je, že voda z krajiny rychleji mizí, hladina podzemní vody klesá a některá stanoviště zůstávají bez dostatečného přísunu vody po delší dobu,“ uvedla správa. Dlouhodobý nedostatek vody se projevuje především na dřevinách. Stromy ztrácejí vitalitu, mají menší přírůstky a klesá jejich schopnost odolávat chorobám a škůdcům. „Strom oslabený suchem se zkrátka nedokáže bránit. Přicházíme tak o jilmy, jasany, ubývá starodubů, které vyrůstaly za jiných úrovní podzemní vody a jejich kořenový systém na ni již nemusí dosáhnout, přibývá babyky nebo invazních druhů,“ upozornila správa. Vysychání mění také vegetaci na loukách a v podrostu. Vlhkomilné druhy ustupují a prosazují se rostliny snášející sušší podmínky. Podle ochránců jde o posun od vlhkomilných nivních společenstev ke společenstvům středně vlhkých až sušších stanovišť, což vede ke ztrátě původní rozmanitosti. Problémy mají i hospodáři kvůli nižší produkci sena. Pokud po první seči nepřijdou dostatečné srážky, druhá seč travního porostu je výrazně nižší nebo se porost nevytvoří vůbec. To má dopad i na udržení druhově bohatých luk, pro něž je hospodaření zásadní. Soutok Moravy a Dyje leží v teplé panonské oblasti, je proto přirozeně vystaven vyšším teplotám a vodnímu stresu. Klimatická změna však tento tlak podle správy dále zesiluje. Budoucnost lužních lesů a nivních luk proto podle ochranářů nebude záviset jen na tom, kolik během roku naprší, ale především na tom, zda se voda na jaře bude moct pravidelně vracet do nivy a jak dlouho voda v krajině zůstane. Břeclav 13. srpna

V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu.

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.

Dolní Morava rozšířila nabídku rodinných aktivit v přírodě o novou naučnou stezku s tématikou života kůrovce. Doprovází ji nejdelší kuličkodráha v České republice. Další naučnou stezku zaměřenou na vnímání přírody všemi smysly plánuje resort otevřít ještě v letošní letní sezóně. Trasa naučné stezky je dlouhá cca 2 kilometry, vede od horní stanice lanové dráhy směrem do centra resortu po značené turistické trase. Seznámí se životem brouka z čeledi nosatcovitých, který zásadně ovlivňuje lesy v celé České republice. Cestu zpestří a děti na nové stezce pobaví 200 metrů dlouhá kuličkodráha, nejdelší svého druhu v České republice. Na začátku stezky se návštěvník dozví základní informace a zakoupí dřevěnou kuličku. Na trase čeká 5 tematických a interaktivních zastavení zaměřených na život kůrovce i fungování celého ekosystému. Trasa stezky je nenáročná, vhodná i pro rodiny s malými dětmi. ČTK

Jak vážně poznamená rekordní nedostatek srážek a vysychání řek zdejší ekosystém? Jak významná je pro vládu premiéra Magyara volba nového maďarského prezidenta? A proč až dnes došlo k soudní rehabilitaci muže, kterého se snažil bývalý komunistický režim zneužít v případu tzv. číhošťského zázraku?

Slunečné a teplé počasí, extrémní horka a déšť v nedohlednu. Sucho trápí i lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Nejmladší chráněná krajinná oblast Soutok vysychá. „Očekáváme minimum deště a extrémní půdní sucho stále přetrvává. Dobře na tom nejsou ani řeky a podzemní voda,“ řekl Vladan Riedl, vedoucí CHKO Soutok.

Už deset let v Evropské unii existuje seznam invazních druhů rostlin a zvířat, u kterých platí zákaz dovozu, chovu a vypouštění do volné přírody. Mezi ně patří i mýval severní, který se do Polska, ale i do Česka dostal z Německa. Malé šelmě se v našich přírodních podmínkách na úkor původních živočišných a rostlinných druhů daří.

Na jednom z nejnehostinnějších míst světa, v jednom z nejpodivnějších ekosystémů u sopky se stálým lávovým jezerem, žijí Afarové – drsní, vysocí a krásní lidé adaptovaní na extrémní podmínky. A to s téměř věčným úsměvem.

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad - od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.

Apple začal pracovat na vývoji funkce, která umožní přímé kopírování a vkládání obsahu mezi iPhony a počítači se systémem Windows.

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.

Změna klimatu je fakt. Podle OSN se ovšem oblast Středomoří otepluje ještě o 20 procent rychleji, než je celosvětový průměr. Vědci uvádějí, že se do roku 2100 může toto moře oteplit o další 2 až 6 °C. Teplejší voda však způsobuje velké problémy už nyní. Místním i turistům například aktuálně hrozí závažné zdravotní komplikace.

Objevit mraveniště uprostřed opečovávaného trávníku, dětského hřiště nebo zahradního posezení asi nepotěší žádného zahrádkáře. Než ale sáhnete po chemii, měli byste vědět, že mravenci nejsou žádní škůdci. Kromě toho existují i šetrnější cesty, jak jejich přítomnost v trávníku omezit. Zeptali jsme se proto odbornice, co v takové situaci dělat.

Americké sankce proti vývozu pokročilých procesorů do Číny měly za cíl zpomalit postup asijského giganta v oblasti umělé inteligence. Účinek byl však opačný.

Zaplatíte tisíce za cestu do ráje, ale realita na plážích vás může zaskočit. Letošní sezóna na Sardinii trápí turisty nánosem mořské trávy, přes kterou se do vody ani nedostanete.

Tajfuny se stávají se změnou klimatu silnějšími. To umocní jejich dopad na oceánské systémy, protože podle nové studie mohou silně promíchávat jinak oddělené vrstvy mořské vody. A tím způsobují závažné změny jak v chemii, tak i v podmínkách pro mořský život.

Bezobratlí tvorové vybavení chapadly žijí v oceánech stovky milionů let a zatím se dokázali adaptovat na jakékoliv změny. Nový experiment ale naznačuje, že tempo současných změn klimatu na ně může být příliš rychlé.

Ten, kdo tu a tam jezdí MHD, jistě zaznamenal pohozené vajgly u laviček. Ačkoliv se na zastávkách nesmí kouřit, úklidové služby často nestíhají udržovat zastávky čisté. Odhození takového vajglu přitom může provětrat vaši peněženku.

Trápí vás zelená nebo zakalená voda? Správně zvolené bakterie do jezírka pomáhají rozkládat organické nečistoty, podporují biologickou rovnováhu a mohou výrazně omezit růst řas. Důležité ale je vědět, kdy a jak je správně používat.

Android a Apple nabízejí dva odlišné světy. Rozdíl pocítíte hlavně v tom, jak telefon funguje, co dovolí a jak snadno si na něj zvyknete.

Nová studie přináší překvapivě optimistickou zprávu: vegetace na Zemi může přežít ještě přibližně 1,8 miliardy let. Výrazně déle, než naznačovaly dřívější výpočty. Jenže než se začneme radovat, stojí za to podívat se, co nás čeká mnohem dříve.

Vyhynutí včel vyvolává obavy z celosvětového hladomoru a konce lidstva. Jaké by byly skutečné dopady úbytku opylovačů na přírodu i produkci potravin?

Odměnu za lov jedovatého čtverzubce stříbropásého mohou získat řečtí rybáři. Vláda jim podle listu The Independent nabízí 5,33 eura (zhruba 129 korun) za kilogram. Chce tak omezit šíření invazního druhu, který se do Středozemního moře rozšířil z Indického a Tichého oceánu. Jeho toxin může způsobit srdeční selhání a poruchy dýchání.

Svět africké přírody je nesmírně rozmanitý a také plný extrémů – od nejsušších oblastí na Sahaře přes ledovcové i zasněžené vrcholky hor až po nejvlhčí a na povrchovou vodu nejbohatší povodí řeky Kongo.

Na jemenském ostrově Sokotra roste strom, jehož koruna není ozdobou, ale funkční záchytnou plochou pro mlhu, a právě díky ní přežívá celý ekosystém pod ním.

V Chráněné krajinné oblasti Beskydy byl letos v červnu nalezen nejstarší buk v České republice. Je mu 492 let a v okolí Velkých Karlovic na Zlínsku ho našli vědci z pralesního týmu Modrá kočka z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu. Jde o senzaci, protože tento buk je důkazem, že tyto stromy mohou v krajině přežívat celá staletí.

Jedovatá ryba způsobuje značné škody rybářům i v místním ekosystému.

Hrozba pro vodní ekosystém Medkovy rybníky jsou jedinou známou lokalitou ve Zlínském kraji, kde se tento druh vyskytuje. Během dvou dnů zde odborníci z Akademie věd ČR ve spolupráci s Moravským rybářským svazem odlovili celkem 2 599 kusů sumečka černého o celkové hmotnosti přes 46,5 kilogramu a 62 kusů sumečka amerického.

Vrstva sopečného popela před 74,6 miliony let pohřbila celý les v oblasti dnešního Nového Mexika a zachovala jej s úžasnou podrobností.

Uprostřed brazilského deštného pralesa probíhá experiment, který nemá v historii obdoby. Vědci zde vytvořili umělou atmosféru budoucnosti a sledují, jak na ni reagují stromy a celý ekosystém. Výsledky tohoto projektu mohou zásadně ovlivnit naše chápání klimatických změn a ukázat, zda největší tropický prales planety přežije následující desetiletí, nebo se změní v savanu.

V lesním areálu Zoo Ostrava hnízdí tři druhy strakapoudů. Tesají dutiny, pomáhají dalším ptákům a udržují les zdravější.

Radioaktivitou kontaminovaná oblast Černobylu rozhodně nebyla probíhající válkou ušetřena. Vědci nyní říkají, že vojenská okupace poškodila tamní populaci divoce žijící zvěře.

Vědcům se podařilo zaznamenat zvuky kolonie osik známé jako Pando, která je považována za největší živý organismus na Zemi podle hmotnosti.

"Spolupracujme s přírodou, ona bude spolupracovat s námi." To je motto spolku Přírodní zahrada v jižních Čechách.

Léto už je tu a spolu s ním i koupání na oblíbeném Jadranu. Tisíce Čechů, kteří se letos vydají do Chorvatska čeká ale nečekaně teplé moře. Má mít podle odhadů až třicet stupňů Celsia. Přilákat tak může podle expertů i nebezpečné tvory z jiných oblastí. Máme se zkrátka na co „těšit“.

Brousíte si zuby na nablýskané perleťové mušle, mořský písek nebo vzácně barevné kameny přímo ze Sardinie? Raději na tuto činnost rychle zapomeňte. I jedna zakutálená mušle mezi spodním prádlem vás může o dovolené vyjít draho. Pokuta na vás číhá v podobě desetitisíců korun. Jedna turistka již na to doplatila.

Madagaskar je místem, které fascinuje vědce, cestovatele i milovníky přírody po celém světě. Tento obří ostrov, ležící v Indickém oceánu východně od pobřeží Afriky, je díky své dlouhodobé izolaci od okolního světa naprosto jedinečným ekosystémem. Často se mu přezdívá osmý kontinent, protože většina zdejších živočichů a rostlin nežije nikde jinde na Zemi. Pojďme se podívat na základní geografická a přírodní fakta o tomto exotickém státě, který láká svou nespoutanou krásou, ikonickými stromy i pestrou kulturou, a zjistit, čím je pro naši planetu tak nepostradatelný.

Vosy považujeme za zbytečný a otravný hmyz, který ničemu neslouží. Opak je ale pravdou. Jak se ale jejich dotěrnosti v blízkosti obydlí zbavit?

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.

Krátce střižený trávník, túje v řadě a dokonalý pořádek. Přesně tak vypadá mnoho zahrad, které jsou pro volně žijící živočichy téměř neobyvatelné. Přitom stačí několik jednoduchých změn a pozemek se může proměnit v živý ekosystém.

Mravenci patří k létu stejně neodmyslitelně jako rozkvetlé záhony nebo vůně čerstvě posekané trávy. Když si ale vybudují hnízdo v květináči nebo začnou vytvářet nevzhledná mraveniště v trávníku, dokážou zahrádkářům pořádně zkomplikovat život.

Na galapážský ostrov Floreana se po zhruba 180 letech vrátily želvy sloní. Ochranáři tam vypustili 158 jedinců, kteří byli odchováni na ostrově Santa Cruz a pečlivě připraveni na život ve volné přírodě. Každá želva před návratem prošla karanténou a dostala čip, aby ji vědci mohli dál sledovat.

Vlastnit kousek ráje ve Středozemním moři je snem mnoha miliardářů i obyčejných lidí. V listopadu se spustí aukce řeckého ostrova, jehož vyvolávací cena je srovnatelná s cenou menšího bytu v Praze. Téměř nedotčený ostrov Makri obklopený azurovými vodami Jónského moře působí idylicky, s jeho koupí je ale spojený jeden zásadní háček, který může i za jeho neobvykle nízkou cenu.

Pořádnou ostudu si uřízly české turistky, které se vydaly do Tater. I přes veškerá upozornění se rozhodly o víkendu vykoupat v horském plese. To je však s ohledem na křehkost tatranského ekosystému přísně zakázáno. Že podle všeho byly na veřejnosti úplně nahé, už jen doplňuje jejich ostudné chování.

Plavání s delfíny, želvami nebo krásně barevnými rybami v okolí korálových útesů je poměrně běžnou věcí. Napadlo vás ale někdy, že plavat se dá i s medúzami? Překvapivě je to hodně populární.

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.

Slimáci patří k nejnepříjemnějším škůdcům, se kterými se pěstitelé setkávají. Dokážou během jediné noci zničit čerstvě vysazené sazenice, okousat listy i květy a často se pustí také do stonků nebo hlíz. Kromě přímých škod zanechávají na rostlinách a půdě slizké stopy, podle kterých je snadno poznáte.

Slyšeli jste o pěstování rostlin ve skle? Způsob, který si může zkusit každý, kdo chce vyzkoušet něco nového, jakožto ocení ti, kteří zkrátka sem tam zapomenou na zálivku pokojovek.

Mlha bývá vnímána hlavně jako kulisa hororů, sychravých podzimních rán nebo silničních nehod. Ve skutečnosti však na mnoha místech planety je doslova životadárná. Pro některé lesy, rostliny, živočichy, ale i lidské komunity je dokonce důležitější než déšť.

Ježek na zahradě většinou znamená, že jste se k přírodě zachovali líp, než tušíte.

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.

Na Oneplay je nyní v české premiéře dostupný nizozemský přírodovědný dokument Přátelé půdy: Tajemný svět pod zemí (2023), který odhaluje neuvěřitelně komplexní a dosud přehlížený svět ukrytý přímo pod povrchem naší planety. Snímek režiséra Marka Verkerka, tvůrce oceňovaného dokumentu Nová divočina, ukazuje půdu tak, jak ji ještě nikdo neviděl.

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.

S teplým počasím začíná také koupací sezóna a hygienici již proto zahájili pravidelné kontroly kvality vody na řadě koupacích vod po celé České republice.