Ekosystém

V ledem pokrytém Weddellově moři v Antarktidě byla objevena chovná kolonie 60 milionů ryb – unikátní a dříve neznámý ekosystém pokrývá oblast o velikosti Malty.

Nová studie ukázala, jak mohli mobilní lovci a sběrači na jihozápadním pobřeží Madagaskaru změnit ekologii. Už dříve našli v oblasti důkazy o přítomnosti starověkých rybářských komunit, které zde přetrvávaly téměř dvě tisíciletí.

Amazonský deštný prales mizí naprosto alarmujícím tempem. A i přes všechna ujištění příslušných vlád o razantních krocích žádná reálná změna nepřichází.

V tuto chvíli žije v oceánech Země jen asi 15 % známého života. Dneska to posuneme na vyšší úroveň. Takže pozor, my všichni i zvěř se stěhujeme pod hladinu.

První viditelnou změnou na těle, ke které dochází 15 až 20 minut po smrti, je pallor mortis, neboli smrtelná bledost, která nastává poté, co krev přestane protékat kapilárami, nejmenšími krevními cévami v těle. Tento proces je stejný pro všechny lidi na světě.

Na největší erupci podvodní sopky, ke které došlo v roce 2012, lidstvo málem nepřišlo. Zaznamenat se ji podařilo díky lidem, kteří cestovali letadlem z tropického Kiwi.

Ekosystémy na Šumavě se zotavují z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo, a to i v dobách klimatických změn.

Epochy vývoje Země se ve své podstatě opakují. A konec permu je dost možná nejlepším příkladem doby, která vypadala velmi podobně jako náš současný svět.

Vědci pozorovali v těch největších hlubinách oceánu, kam nedosáhne ani sluneční světlo a panuje tam pro člověka nepřijatelný tlak, vzácnou chobotnici známou zejména ze vzorků ve špatném stavu. .

V pralesích na poloostrově Yucatán se na nachází skrytý svět ve světě. Les, který pamatuje pravěk.

Migrace zvířat za účelem reprodukce do severních zeměpisných šířek odedávna spoléhala na řadu výhod včetně zajištění většího množství sezónně dostupné potravy, menšího ohrožení parazity a nižší predace během reprodukce v porovnání s oblastmi okolo rovníku.

Nová publikace v časopise Nature ukazuje, že ke stanovení více než 70 procentům funkčnosti ekosystému stačí pouze 3 proměnné.

Vymírání se netýká pouze zvířat, ale také rostlin. Mezi nejohroženější skupiny patří stromy, které představují jeden ze základních kamenů ekosystému. Potřeba zemědělské půdy a těžba mění lesy v pole a mýtiny. Za jejich ochranu minulý rok položilo život 23 lidí, stromy jsou ale stále v ohrožení.

Je nutné padlý strom okamžitě odvést z lesa pryč nebo je lepší nechat ho na místě? Právě to zkoumají čeští a zahraniční vědci na Šumavě. Tlející dřevo je podle výzkumů nepostradatelnou součástí lesních ekosystémů a je důležité pro zachování druhové rozmanitosti naší přírody.

Podle výzkumu českých vědců u ryb, žijících v nelegálními drogami znečištěných vodách, může dojít k závislosti, k abstinenčním příznakům a ke změně v chování, což může mít negativní dopad na fungování celých ekosystémů.

Vysoká poptávka po palmovém oleji celkově velmi negativně ovlivňuje náš ekosystém. Tentokrát na to doplatila dvojice orangutanů, z čehož mládě přišlo o život.

V lyžařském středisku Paprsek na Staroměstsku v Rychlebských horách již od předloňska probíhá nelegální výstavba soukromé přehradní nádrže, která devastuje ohrožené druhy a necitlivě zasahuje do místních ekosystémů. Zjištění Jana Moláčka, původně zveřejněná v Deníku N, doplňujeme o další detaily z místa.

Policie škodu na poli odhadla na více než 350 tisíc korun, případ vyšetřuje. Agrofert čin odsoudil.

Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové.

Včera dopoledne se v čínské Šanghaji konal nejnovější summit ekologických partnerů Huawei HarmonyOS s průmyslovými partnery na téma „Vytvořme společně nekonečné možnosti“.

Příroda si nejlépe pomůže sama. Přirozená obnova lesů je levná a podporuje rozmanitost ekosystému. Navíc podporuje zadržování vody v krajině a zkvalitňování půdy.

Když čekáme samé špatné zprávy, snadno přehlédneme, že s nimi v houfu přichází i novinky podnětné a dobré. A to je přesně případ studie uveřejněné v žurnálu Frontiers in Forest and Global Change. V médiích se výtah z této odborné práce prezentoval světu titulkem konstatujícím: "za netknuté, neovlivněné člověkem lze považovat méně než 3 % pevninských ekosystémů". Což asi nikoho nepotěší. Jenže kromě konstatování neradostného stavu autorský tým badatelů nabízí i vcelku slibné řešení.

Vosy alespoň podvědomě nemá ráda většina z nás. Ukazuje se, že vosy si tento postoj nezaslouží, mohou být totiž užitečné v zemědělství, ekonomice i zdraví lidí.

Osli i další koňovití jsou známí tím, že v oblastech, kde je suchá zem, hledají vodu a hrabou díry do země. Vytvoří tak jakési studny. Nový výzkum naznačuje, že z toho může těžit mnoho zvířat, neboť se tím zvýší počet míst s dostupnou vodou.

Po dvaceti letech pátrání vědci konečně znají odpověď na otázku, co v devadesátých letech zabilo stovky ptáků v okolí severoamerických jezer. Na vině podivných úmrtí byla invazivní rostlina a neurotoxin.

Vývoj lidské civilizace jde ruku v ruce s nevratnými změnami zemského ekosystému. Rostoucí vliv člověka na naši planetu za sebou zanechává stopy, které definuje stále nejasnější epocha antropocén.

Národní park Serengeti v severní Tanzanii je rájem na zemi a definicí neporušeného ekosystému. Na chráněném africkém území patřícímu ke světovému dědictví UNESCO v bohaté vegetaci žije velké množství různorodé zvěře.

Ekologicky neporušené ekosystémy, kde stále najdete spleť složitých vztahů, které společně udržují bohatou rozmanitost života, jsou velmi vzácné. Vědci uvádějí, že za posledních více než 500 let bylo ztraceno či zredukováno mnoho druhů.

Nad Údolní nádrží Lipno vyroste mobilní konstrukce, která bude sloužit k omezení tahu nežádoucích druhů ryb z nádrže do horní Vltavy. Jedná se přitom o stovky tisíc jedinců ročně, kteří vytvářejí nežádoucí konkurenční tlak na původní říční druhy ryb, zejména pstruha obecného. Obdobná konstrukce může být využitá všude, kde je potřeba zastavit nebo odklonit migraci ryb, aby nedocházelo k ekologickým škodám. Projekt, který povede k revitalizaci významné části ekosystému, finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci Programu Epsilon.

Drtivý dopad asteroidu Chicxulub znamenal konec dinosauří éry, zároveň však s velkou pravděpodobností zapříčinil vznik dnešního jihoamerického pralesa.

Pokračující devastace přírodního prostředí stále budí značné obavy o udržitelnost života na naší planetě. Příroda je přetvářena a využívána pro uspokojení rostoucích nároků lidí. Ztráta ekosystémů a biodiverzity však doposud nebyla vnímána jako překážka prosperity. Proto mezinárodní úsilí směřovalo již delší dobu k hledání cest, jak začlenit hodnotu přírody a „přírodního kapitálu“ do ekonomických účtů. Tato snaha vyvrcholila nyní v březnu, kdy Statistická komise OSN na svém výročním zasedání schválila nový rámec pro měření hodnot přírody. Ekosystémové účetnictví jakožto součást mezinárodně uznávaného Systému environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA EA) poskytuje návod, jakým způsobem mají státy začleňovat hodnotu přírody a jejích přínosů do svých statistických systémů a národních účtů.

Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí.

Amazonský deštný prales přestává plnit svou hlavní funkci. Místo ochlazování zemské atmosféry ji naopak otepluje.

Biotopy sladkovodních druhů ryb jsou ohroženy globálním oteplováním, zejména v důsledku rostoucích teplot vody. Zvýšení průměrné globální teploty o 3,2 °C by, podle nové studie, ohrozilo více než polovinu stanovišť jedné třetiny všech druhů sladkovodních ryb.

Máte blízko k přírodě a toužíte podpořit velice důležité tvory našeho ekosystému – včely? Pokud ano a nezaleknete se bodnutí i jiných nesnází, můžete se stát včelařem.

Dřevní hmota ponechaná v lesních porostech k rozkladu je jedním ze základních činitelů v koloběhu látek v lesních ekosystémech. Správa Krkonošského národního parku v lesích, které obhospodařuje, nechává více než 60 kubíků na hektar. To je čtyřikrát více, než je běžné v ostatních lesích v Česku.

Akvárium je nejen krásnou dekorací bytu, pokud je správně a hezky udržované, ale pohled do něj je i velmi uklidňující. Mít kousek fungujícího, vodního ekosystému doma, je prostě paráda.

Respirace (dýchání) ekosystémů je hlavní složkou globálního uhlíkového cyklu. Respirace významně závisí na teplotě vzduchu a půdy a rozhoduje o tom, zda pevninské ekosystémy budou úložištěm, nebo zdrojem uhlíku.

Globální změna klimatu přináší stále častěji extrémní projevy počasí, jako jsou dlouhodobá sucha nebo přívalové srážky způsobující bleskové povodně. Co se ale při nich děje v ekosystému? A dokáže se ekosystém sám obnovit? Tým vědců z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích zjistil, že během povodně dojde k vypláchnutí téměř veškerých organismů v rybníce, které je následováno překvapivě rychlou obnovou původních společenstev přibližně za 14 dní. Závěry svého výzkumu vědci shrnuli na konci ledna v prestižním vědeckém časopise Nature Microbiology. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

Plastů je čím dál víc, stejně jako varovných prognóz, že ekosystém jejich nápor už nezvládá. Chcete žít ve větším souladu s přírodou a k této katastrofě nepřispívat? Klasický šampon vyměňte za ten v tyčince!

Globální změna klimatu přináší stále častěji extrémní projevy počasí, jako jsou dlouhodobá sucha nebo přívalové srážky způsobující bleskové povodně. Co se ale při nich děje v ekosystému? A dokáže se ekosystém sám obnovit?

Mít vlastní zahradu, ať malou či velikou, přináší spoustu radosti ale i práce. Zvlášť pokud se v ní začnou objevovat nevítaní hosté a spásat vaši úrodu, či ničit milovaný trávník. Jsou to především hlemýždi, krtci, mravenci a hraboši a kuny, koho se chceme účinně a zároveň mírumilovně zbavit. Vyzkoušejte proti nim účinné přírodní metody, které jsou mnohem bezpečnější pro životní prostředí a nenaruší ekosystém.

Systém rozlehlých a vodou zaplněných jeskyní je domovem ryb vyvíjejících se zcela odděleně po tisíce let. Bránu do podzemního komplexu tvoří trhlina zvaná Ďáblova díra.

V minulosti byly původní lesní ekosystémy přeměněny na přehoustlé stejnověké smrkové porosty. Do takto zranitelného lesa proto lesníci dosazují jiné jehličnany a listnaté stromy, čímž lépe odolá extrémnímu počasí i přemnoženému kůrovci. Pokud má z malých stromků vyrůst nový les, je ale třeba je náležitě ochránit. Informuje o tom Krkonošský národní park.

Rok 2020 byl možná zlomový a zatím jej v čerstvých vzpomínkách vnímáme dost černě. I přesto loni vědci, biologové terénní i laboratorní, po celém světě pozorovali a objevovali zajímavosti ekosystémů, procházeli letité herbáře, sekvenovali DNA organismů. Protože ale zpravodajství dominovaly zprávy o pandemii, bylo snadné přehlédnout jejich dobré zprávy z přírody. O stovkách nových popsaných druhů, živočichů a rostlin.

Hroši podle vědců narušují kolumbijský ekosystém. Jejich moč a výkaly mohou být pro jiné druhy i člověka jedovaté a způsobovat různá onemocnění.

Nejen vozidla pro carsharing či doručovatelské společnosti, ale i napojené služby, např. po stránce softwaru pro spravování dat či energetiky, chce Renault nabízet pod značkou Mobilize. První vozidlo vypadá jako nástupce Renaultu Twizy.

V jeskyni nacházející se v oblasti jihovýchodního Rumunska vědci objevili velice zvláštního živočicha, kterému přezdívají „král podsvětí“. Tento tvor je totiž zatím na samém vrcholu tamního ekosystému, kde živočichové žijí ve zcela toxickém a miliony let odděleném prostředí.

Proč naše země dlouhodobě v oblasti technologického startupového světa zaostává?

Tak jako každý rok přichází Vánoce, vychází už několik let Zpráva o stavu evropského technologického startupového světa od Atomica. Ta letos do líbivé grafiky zabalila spoustu příjemných překvapení – ale Česko si, už tradičně, opět nadělilo poněkud skličující data. Proč naše země dlouhodobě zaostává?

Ledovcový gigant má dvakrát větší rozlohu než Lucembursko. Na místní faunu by srážka mohla mít ničivý dopad.

Již několik výzkumů mořských biologů naznačuje, že se v nitru naší planety nachází množství života daleko větší, než se předpokládalo. Tyto velké ekosystémy tvoří obrovské množství mikroorganismů, které pod povrchem obývají rozsáhlý prostor, který je ekvivalentem několika ploch našich oceánů.

„Lidstvo a příroda jsou do sebe již dlouho těsně a beznadějně zapleteny,“ říká ředitel Centra pro teoretická studia Petr Pokorný (1972), spolueditor a spoluautor sborníku Antropocén (Academia 2020). V něm se přední čeští vědci a vědkyně přírodních i humanitních oborů snaží uchopit fenomén antropocénu – věku, kdy člověk svou činností zásadně formuje globální ekosystém.

Největší ledovec na světě je na kolizním kurzu se vzdáleným jihoatlantickým ostrovem, který je domovem tisíců tučňáků a tuleňů a který by mohl bránit jejich schopnosti shromažďovat potravu, uvedli vědci pro agenturu AFP..

Miniaturní ekosystém neboli zahrada v láhvi je ideální variantou pro líné botaniky. Vyrobíte si ji snadno sami a nemusíte se o ni skoro vůbec starat.