Eva Zažímalová

Pietní akce, ale i demonstrace, pochody, happeningy, koncerty či konference připomenou o čtvrtečním státním svátku výročí 17. listopadu. Námětem akcí bude nejen období 33 let od počátku pádu komunistického režimu a 83 let od uzavření vysokých škol nacisty, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady.

Nové technologie budou podle vědců hrát zásadní roli v době, kdy se svět bude muset vyrovnávat s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel.

Na kus řeči s mladými vědci, do laboratoří i chodeb badatelských institucí, na přednášky, workshopy i koncert či ochutnávku cizokrajných jídel – letošní ročník festivalu Týden Akademie věd ČR láká návštěvníky na opět plně prezenční program po celé republice. .

Nové metody genetických úprav rostlin jsou cestou, jak do budoucna zabezpečit udržitelnou produkci potravin pro celou planetu. Na konferenci o genových editacích to uvedli…

Nové metody genetických úprav rostlin jsou cestou, jak do budoucna zabezpečit udržitelnou produkci potravin pro celou planetu. Na konferenci o genových editacích to uvedli zástupci Akademie věd ČR i hosté ze zahraničí. Podporu těmto metodám vyjádřilo i několik europoslanců, evropská legislativa zatím ale neumožňuje jejich využití. Takzvané molekulární nůžky mohou umožnit vyšlechtění například plodin odolných proti nákazám nebo zlepšit jejich výživové vlastnosti.

Drahé energie komplikují provoz Akademie věd. Instituce za ně v letošním a příštím roce zaplatí zhruba o 550 milionů korun víc než loni. Bez zastropování cen vládou by to jenom v roce 2023 byla skoro miliarda. Přestože se ústavy Akademie věd snaží šetřit, není to podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové jednoduché, protože většina pracovišť potřebuje elektřinu nebo plyn na provoz laboratoří.

Biologické centrum Akademie věd České republiky významně posílí výzkum rostlin. V českobudějovickém areálu vzniknou dvě nové skupiny zaměřené na molekulární biologii rostlin, posílí se rostlinný výzkum a vznikne šestičlenná mezinárodní vědecká rada. Na pětiletý projekt míří evropský grant v hodnotě více než 63 milionů eur.

S radostí vám představujeme nové číslo Heroine. Tentokrát se v něm věnujeme především úžasným ženám ze světa vědy.  Společným jmenovatelem srpnového vydání je hledání odpovědi na otázku, proč stále uvažujeme tak stereotypně. Proč ženy na cestě ke své kariéře (samozřejmě nejen ve vědě) musejí překonávat bariéry, které mužům do cesty nikdo nestaví? V době, kdy ženy na celém světě děsí rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, v jehož důsledku lze Američankám omezit právo na potrat, působí tyhle otázky ještě palčivěji.

V Dolních Břežanech vznikne inovační centrum, pomůže malým a středním podnikům i státní správě. Nové technologie si v něm instituce budou moci nejdříve vyzkoušet, aby prověřily, jejich funkčnost a přínos.

Více než jedna miliarda korun by měla jít na projekt Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění neboli CarDia.

Pandemie covidu-19 ukázala, nakolik může řádění jeho viru globálně omezit lidské životy. V Česku proto vzniká nová instituce, která má koordinovat vědecké týmy napříč republikou a zkoumat dopady virů a bakterií na lidské zdraví.

Od rozpadu Československa nemá Česká republika svůj virologický ústav, který by na jednom místě soustředil vědecké špičky. Že jde o užitečnou věc, se ukázalo při pandemii covidu.

Připravit se na zdravotní hrozby jakou byl covid má Česku pomoci Národní institut virologie a bakteriologie, zatím ve virtuální podobě. Z EU na něj vědci na 3,5 roku dostali 1,3 mld. Kč.

Budoucí epidemie, které podle vědců dříve či později přijdou, by měl v Česku pomoci zvládnout nově vytvořený Národní institut virologie a bakteriologie. Jeho cílem je propojit téměř tři desítky vědeckých pracovišť.

Efektní science shows, přednášky, workshopy i exponáty, které letos viděli návštěvníci EXPO 2020 v Dubaji. Letošní Veletrh vědy zve na expozice ze všech oborů, které jsou interaktivní, zábavné a přitom poučné.

Letošní Veletrh vědy zve na expozice ze všech oborů, které jsou interaktivní, zábavné a přitom poučné. Návštěvníci mají možnost vyzkoušet vědeckou práci včetně pokusů, zeptat se na všechno, co je zajímá. Veletrh vědy začíná 2. června, program pro dospělé i děti potrvá do 4. června a je zdarma.

Vědci Ústavu jaderné fyziky AV ČR mají vůbec první laboratoř urychlovačové hmotnostní spektrometrie v České republice. Metoda urychlovačové hmotnostní spektrometrie se využívá například k určování stáří archeologických předmětů, sledování vývoje klimatu nebo dodržovaní záruk o nešíření jaderných zbraní.

Vysoce postavený manažer zastřešoval projekt osmi ústavů zkoumajících Čínu. Zároveň pro čínskou propagandu opěvoval tamní komunistický režim.

Cílené genové úpravy plodin, podpora nízkoemisní energetiky a odolná společnost jsou hlavní témata, na které se chce Akademie věd ČR (AV) zaměřit při českém předsednictví v Radě Evropské unie. Na dnešním zasedání Akademického sněmu v Praze to řekla předsedkyně AV Eva Zažímalová. Premiér Petr Fiala (ODS) v projevu na sněmu označil podporu vědy za jednu z klíčových priorit vlády. Zdůraznil potřebu finanční stability výzkumných institucí.

Nejtěžší a nejkrizovější situace obvykle ukážou, co v lidech skutečně je. Nejinak je tomu i v případě války, která včera vypukla na Ukrajině. Neziskové organizace vyhlašují sbírky, lidé si mění profilové fotky na ukrajinskou vlajku a srocují se na náměstích, kde demonstrují proti ruské agresi a násilí. Všichni si přejeme jediné – mír. Na stranu Ukrajinců se postavily i významné české osobnosti a organizace.

Učená společnost České republiky zaznamenala opakující se případy zákroků Policie České republiky s následným trestním postihem týkající se držení chráněných druhů hmyzu amatérskými entomology v jejich soukromých sbírkách (viz např. článek předsedy České společnosti entomologické RNDr. Davida Krále, Ph.D., a jeho kolegů v časopise Vesmír). Přestože příslušné úřady postupovaly dle litery zákona, považujeme tento postup za kontraproduktivní a vysloveně škodlivý z hlediska obsahu a smyslu příslušného zákona, kterým je ochrana přírody, v tomto konkrétním případě hmyzích populací.

Česko zná výsledky prestižní ankety top ženy roku 2021, kterou vyhlašují Hospodářské noviny. V kategorii manažerek získala první místo finanční ředitelka skupiny PPF, majitele TV Nova, Kateřina Jirásková a mezi nejlepšími je i ředitelka TV Nova Klára Brachtlová.

Po dvou letech příprav uvedli vědci do provozu nový špičkový transmisní elektronový mikroskop. V Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně bude sloužit k výzkumu i vývoji nových materiálů.

Akademie věd ČR (AV ČR) by měla v příštím roce hospodařit se 7,002 miliardy korun, což je meziročně zhruba o tři procenta více. Návrh rozpočtu dnes schválil Akademický sněm AV ČR, uvedla instituce v tiskové zprávě. Zástupci akademie však kritizují to, že střednědobý výhled pro léta 2023 a 2024 nepočítá s navýšením peněz na rozvoj instituce.

Stalo se tak potom, co Aktuálně.cz upozornilo, že Marka Hrubce angažoval think-tank podezřívaný ze špionáže pro čínskou vládu.

Výzkumy, které posilují prestiž české vědy v mezinárodním srovnání, dnes ocení předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Pokrývají širokou škálu oborů a spojuje je orientace na společenské priority. Akademie věd to uvádí v dnešní tiskové zprávě.

S čínskou organizací podezřelou ze špionáže spolupracuje i hlava programu, který na prestižní instituci zkoumá i Čínu. Nyní akademik o post přijde.

Detailní část květu zvonku, jeskynní bahenní oči nebo pylová zrnka kopretin. Takové záběry patří mezi oceněné letošního ročníku soutěže Věda fotogenická. Ta každoročně vybírá nejlepší snímky pořízené vědci, zpravidla při práci. Ukážeme vám ty letošní.

I za běžnými každodenními činnostmi se skrývají geniální vědecké objevy. Jak funguje počítač, žárovka či 3D tiskárna, proč jsou důležité včely nebo jak vznikl vesmír, se žáci základních a středních škol dozví v nové knize Akademie věd ČR s názvem NEzkreslená věda.

Víceúčelový pavilon s čistými prostory pro pokročilé technologie a biofyzikální laboratoře, které vědcům umožní používat extrémně citlivé přístroje potřebné pro jejich bádání. Fyzikální ústav AV ČR otevřel ve středu 22.

V novém centru pro špičkový výzkum fyziky pevných látek, které stojí v pražském Ládví, budou vědci Akademie věd ČR (AV ČR) bádat od listopadu.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se neshodly na podobě rozpočtu pro resort práce na příští rok. Důvodem je částka na sociální služby. Maláčová žádá ještě 1,5 miliardy na provoz a 3,1 miliardy na platy. Na ostatních položkách je shoda. Po dvouhodinovém jednání to ministryně řekly novinářům. Ministerstvo práce musí ještě dodat další podklady, o částkách by měla rozhodnout vláda. Výdaje na vědu a výzkum vzrostou zhruba o 1,9 miliardy korun na 39,4 miliardy.

Zástupci akademické sféry a některých organizací kritizují návrh ministerstva financí (MF), podle kterého se by se měly příští rok snížit výdaje na vědu proti letošku o 3,6 procenta na 36,1 miliardy korun. Postup ministerstva je krátkozraký, zaznělo dnes na tiskové konferenci na Akademii věd (AV) v Praze. Snížení rozpočtu podle kritiků oslabí možnosti výzkumu, utlumí investice do vědy a v budoucnu může stát za vyšším odlivem talentovaných vědců do zahraničí. Ministerstvo uvedlo, že výzkum pro něj zůstává prioritou a o rozpočtu se bude ještě jednat.

Podpořit vzdělávání doktorandů má nově založená Škola doktorských studií v přírodních vědách. Cílí také na větší zapojení studentů do výzkumu, což by zlepšilo start jejich vědecké kariéry.

Prezident Miloš Zeman se kvůli onemocnění nohou rozhodl přesunout na vozík. Zatím ho občas používá jak na Pražském hradě, tak v Lánech, řekl v rozhovoru serveru Blesk.cz. Doplnil, že je to velmi pohodlné a že na vozíku plánuje absolvovat i předávání státních vyznamenání 28. října ve Vladislavském sále.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Fyzikální ústav Akademie věd ČR (AV ČR) se dohodly na testování pražské MHD na přítomnost viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19.

V Česku by měl letos vzniknout nový fond pro biotechnologické start-upy. Na podporu jejich zakládání a rozvoje má jít v příštích pěti letech více než miliarda korun. Nový fond je výsledkem spolupráce pražského biotechnologického inkubátoru i&i Prague a Evropského investičního fondu (EIF).

V Česku by měl letos vzniknout nový fond pro biotechnologické start-upy. Na podporu jejich zakládání a rozvoje má jít v příštích pěti letech více než miliarda korun. Nový fond je výsledkem spolupráce pražského biotechnologického inkubátoru i&i Prague a Evropského investičního fondu (EIF). První investice jsou v plánu už letos. Za Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV) o tom ČTK v tiskové zprávě informoval Dušan Brinzanik. Inkubátor i&i Prague patří do inovačního ekosystému ÚOCHB.

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval Evu Zažímalovou předsedkyní Akademie věd ČR (AV). Svého druhého funkčního období se odbornice na experimentální botaniku ujme koncem března. V čele Akademie věd je od roku 2017.

Kvůli pandemii se fungování Akademie věd ČR (AV) přesunulo z velké části do on-line prostředí. Výzvou byl například vývoj systému pro tajnou volbu na Akademickém sněmu, řekla ČTK předsedkyně Eva Zažímalová. Zklamalo ji, že střednědobý návrh rozpočtu na vědu a výzkum nepočítá s navýšením peněz na rozvoj AV a vysokých škol. Dopad pandemie přitom ukazuje, jak je kvalitní vědecká základna v zemi potřebná, dodala.

Spolumajitelka a výkonná ředitelka společnosti Alca plast Radka Prokopová obhájila titul v kategorii Podnikatelka.

V anketě TOP ženy Česka roku 2020 zvítězily Radka Prokopová, Daniela Pešková a Eva Zažímalová. Spolumajitelka a výkonná ředitelka společnosti Alca plast Radka Prokopová obhájila titul v kategorii Podnikatelka a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová byla znovu nejúspěšnější v kategorii Veřejná sféra. Členka představenstva České spořitelny Daniela Pešková se stala nejúspěšnější manažerkou. Výsledky 16. ročníku ankety dnes zveřejnilo pořádající vydavatelství Economia.

Kromě pandemie podle předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové mezi největší výzvy Evropy patří i klimatická změna a s ní související problémy s produkcí potravin. Co poradí Bruselu, až jako první Češka zasedne ve sboru vědeckých poradců?

Své druhé funkční období Zažímalová začne 25. března 2021.

Pětašedesátiletá odbornice na experimentální botaniku měla podporu většiny z 54 ústavů akademie. Instituci má vést v letech 2021-2025.

Předsedkyní Akademie věd ČR by i v letech 2021 až 2025 měla zůstat Eva Zažímalová. V dnešní volbě pro ni hlasovalo 209 z 224 přítomných členů akademického sněmu. Volbu akademiků ještě projedná vláda, poté kandidátku jmenuje prezident Miloš Zeman. Své druhé funkční období by pak Zažímalová začala 25. března 2021. ČTK dnes o výsledku volby informovali zástupci Akademie věd (AV).

Předsedkyní Akademie věd ČR by i v letech 2021 až 2025 měla zůstat Eva Zažímalová. V pondělní volbě pro ni hlasovalo 209 z 224 přítomných členů akademického sněmu. Volbu akademiků ještě projedná vláda, poté kandidátku jmenuje prezident Miloš Zeman. Své druhé funkční období by pak Zažímalová začala 25. března 2021. O výsledku volby informovali zástupci Akademie věd (AV).

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová byla vybrána do sboru vědeckých poradců Evropské komise. Problémem číslo jedna, se kterým bude radit politikům, je pandemie. EU by se podle ní měla především připravit na tu další.

Stojí v čele instituce s rozpočtem 6,5 miliardy a 9500 zaměstnanci. Magazín Byznys ale první dámu české vědy ukázal jinak. Tipnete si, jaká sbírka zdobí její pracovní stůl?

Letošní 20. ročník festivalu Týden vědy a techniky Akademie věd ČR, který začal, bude letos kvůli koronaviru převážně on-line. Přinese přednášky předních českých vědců i dokumenty zdarma.

V pondělí 2. listopadu odstartoval 20. ročník festivalu Týden vědy a techniky Akademie věd ČR. Věnován je památce kvantového chemika a bývalého předsedy akademie Rudolfa Zahradníka.

Ve věku 92 let dnes zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Rudolf Zahradník. Na svém webu to oznámila Akademie věd ČR. Zahradník byl předsedou akademie v jejích začátcích po rozdělení Československa i zakládajícím členem a předsedou Učené společnosti ČR. Mimo jiné byl také v 80. letech školitelem pozdější německé kancléřky Angely Merkelové.

Ve věku 92 let v sobotu zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Rudolf Zahradník. Oznámila to Akademie věd ČR. Zahradník byl předsedou akademie v jejích začátcích po rozdělení Československa i zakládajícím členem a předsedou Učené společnosti ČR. Mimo jiné byl také v 80. letech školitelem pozdější německé kancléřky Angely Merkelové.

Zahradník je autorem či spoluautorem více než 350 vědeckých článků a deseti knih.

Ve věku 92 let dnes zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Rudolf Zahradník. Na svém webu to oznámila Akademie věd ČR. Zahradník byl předsedou akademie v jejích začátcích po rozdělení Československa i zakládajícím členem a předsedou Učené společnosti ČR. Mimo jiné byl také v 80. letech školitelem pozdější německé kancléřky Angely Merkelové.

Profesorka Eva Zažímalová potvrdila Seznam Zprávám, že se bude v prosinci na Akademickém sněmu ucházet o další čtyři roky v čele Akademie věd.