Eva Zažímalová

Výstava se nachází za velkými dřevěnými dveřmi, které vzbuzují očekávání spíše klasicky pojaté expozice. O to větší překvapení nastane při vstupu. Návštěvníka uvítá roboticky znějící hlas avatara – umělé bytosti promlouvající z velkoplošné obrazovky. Pozve ho dovnitř a naláká na videopříspěvky a exponáty, které demonstrují výzkumné programy Strategie AV21. Přes hranice oborů Klíčovým prvkem Strategie AV21, který ji odlišuje od podobně pojatých grantových výzev, je silný důraz na mezioborovou spolupráci. V jednom projektu se tak setkávají například historici s informatiky, sociologové s biology nebo fyzici s ekonomy. Zpočátku bývá náročné najít společný jazyk, o to zajímavější a pro společnost přínosnější výsledky ale stojí na konci. „Na výstavě představujeme výzkumné programy, jež překračují hranice oborů, hledají praktická řešení, a především slouží celé naší společnosti,“ uvedl na vernisáži, která se konala v úterý 30. září 2025, předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. „Akademie věd České republiky je tradičně vnímána jako instituce špičkového základního výzkumu, což nás pochopitelně těší. Strategie AV21 ale jasně ukazuje, že se profilujeme také jako otevřená a společensky odpovědná instituce, která svými aplikačními výstupy reaguje na výzvy současného světa,“ dodal a ve svém projevu také poděkoval Jiřímu Drahošovi, jenž jako předseda Akademie věd v letech 2009–2017 stál u zrodu Strategie AV21. Výstavu v úterý 30. září 2025 zahájil předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Ve službách veřejnosti „Každá krize může být zároveň příležitostí,“ řekl poté Jiří Drahoš, současný místopředseda Senátu Parlamentu ČR. Vzpomínal, jak v roce 2009 vrcholily snahy vlády razantně snížit rozpočet Akademie věd ČR a instituce doslova bojovala o svou další existenci. Tehdejší situace podle jeho slov jasně ukázala, jak důležitá je podpora veřejnosti a schopnost s ní komunikovat. „Právě s touto reflexí byla spojena příprava Strategie AV21, kterou jsme pružně reagovali na konkrétní společenské problémy,“ doplnil. Poděkování bývalému předsedovi Jiřímu Drahošovi, jeho pokračovatelce Evě Zažímalové (2017–2025) i současné hlavě Akademie věd Radomíru Pánkovi zaznělo pak od člena Akademické rady Jiřího Pleška, který má v současnosti koordinaci a rozvoj programů Strategie AV21 na starosti a byl iniciátorem vzniku výstavy. Tokamak a pratuři Celý její prostor propojují videa, interaktivní prvky a exponáty se zaměřením na tři vybrané programy: Udržitelná energetika, Záchrana a obnova krajiny a Město jako laboratoř změny. Lidé tak mohou (virtuálně) nahlédnout třeba do zařízení jaderné fúze zvaného tokamak, projít se podzemím Pražského hradu nebo sledovat proměnu milovické krajiny v přírodní rezervaci, kde se dnes prohánějí divocí koně a pratuři. V prostoru jsou ale k dispozici i „kukátka“ pro pozorování a prostudování ostatních, stručně popsaných programů Strategie AV21. Za tři vybrané tematické programy Strategie AV21 na vernisáži promluvili Miloslav Jirků, Adéla Gjuričová a Patrik Zima (zleva). Na snímku odpovídají na otázky moderátorky Elišky Zvolánkové. Návštěvníci výstavy mají možnost na témata reagovat a zapsat své dojmy a nápady na stěnu, která tvoří pomyslnou laboratoř myšlenek. Další texty můžou přidat také do návštěvní knihy u východu z expozice. Výstava Věda ve službách veřejnosti je otevřena od 1. října do 16. listopadu 2025 v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR v Praze 1 každý všední den od 10 do 18 hodin. Ve dnech 8. až 16. listopadu je výjimečně přístupná i o víkendech. Vstup je zdarma. Přijít bude možné rovněž v rámci popularizační akce Týden Akademie věd, která se koná od 3. do 11. listopadu. Více info

V pražské zoologické zahradě se zrodil plán, který má pomoct nejen v záchraně koní Převalského, ale i dalších ohrožených savců. Zoo Praha společně s Akademií věd ČR a dalšími výzkumnými ústavy budou spolupracovat na ochraně přírody díky propojení vědy a moderních technologií.

Zoo Praha s Akademií věd ČR (AV ČR) se zavázaly k vzájemné spolupráci na ochraně ohrožených savců, jako je například kůň Převalského. Společně s dalšími výzkumnými institucemi dnes podepsali memorandum. Dokument vymezuje zachování genetického materiálu a ochranu výskytu těchto druhů v místě jejich výskytu i mimo něj. Akademie věd ČR uvedla, že podobný komplexní program dosud v Česku chyběl.

Slavnostního otevření skleníku, který nahradil zastaralého předchůdce v areálu pracoviště v pražských Lysolajích, se zúčastnila mimo jiné i bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Ústav experimentální botaniky je totiž jejím domovským pracovištěm. „Ač jsme experimentální botanici a pracujeme s rostlinami takzvaně v roztoku, potřebujeme skleník – celou rostlinu nic nenahradí,“ vysvětlila. Skleník má systém vlhčení vzduchu, úsporné LED osvětlení a energeticky šetrné vytápění tepelnými čerpadly. Zavlažování zajišťuje systém, který využívá dešťovou vodu z podzemního zásobníku. Část střechy je osázena sukulenty a doplněna o fotovoltaické panely. Pásku skleníku slavnostně přestřihli (zleva): Jiří Kotek z Akademické rady AV ČR, bývalá předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová, ředitel pracoviště Jan Martinec. Možnosti rozvoje Ředitel pracoviště Jan Martinec přiblížil, že projekt se zrodil přibližně před šesti lety. „Zatím ve skleníku neuvidíte mnoho rostlin, teprve začínáme. Plánujeme v něm ale spoustu experimentů,“ zdůraznil a doplnil, že se pod skleníkem skrývají další prostory. „Máme zde velké ‚rozvojové území‘, kde budou kultivační místnosti či boxy, které jsme dosud neměli. Díky nim se posuneme o krok dál.“ Umožňují totiž přesnější kontrolu podmínek při pěstování pokusných rostlin. Místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová dodala, že skleník nebude přínosem pouze pro rostliny: „Jsem přesvědčená, že skleník přiláká i mladé vědce, a to nejen z Česka, ale i ze zahraničí.“ V novém skleníku se odehraje spousta experimentů. Mít kde složit hlavu Součástí nové budovy jsou také ubytovací prostory, které využijí například mimopražští badatelé. Pokoje jsou určené spíše ke krátkodobým pobytům. „Ubytování umožní větší internacionalizaci ústavu a přiláká nové lidi,“ věří Jan Martinec. Přínos zázemí chválila také Eva Zažímalová: „Soulad mezi profesním a soukromým životem je důležitý – a je dobře, že na to kolegové pamatovali.“ Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Vodohospodáři monitorují při výrobě pitné vody stále více látek. Mnohé tam byly i dřív, ale nedokázali jsme je měřit. Objevují se pesticidy či látky použité k výrobě nepromokavého textilu. I tak platí, že Češi pijí kvalitní vodu.

Slavnostní událost se uskutečnila 24. března, tedy poslední den druhého funkčního období předsedkyně Evy Zažímalové. Čelní představitelé Akademie věd a další významní hosté se sešli ve dvoraně Knihovny AV ČR na Národní třídě v Praze. Zúčastnili se mimo jiné předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová a rovněž bývalí předsedové Akademie věd Helena Illnerová, Václav Pačes a Jiří Drahoš. Biochemička Eva Zažímalová působila ve funkci předsedkyně Akademie věd ČR od roku 2017. Hosty přivítala Eva Zažímalová a krátce shrnula uplynulých osm let. „Mé působení v čele Akademie věd bylo do velké míry pokračováním cesty Jiřího Drahoše, jenž ji pomohl uhájit v období velké existenční nejistoty. Často jsem zastávala spíše funkci krizové manažerky – v dobách pandemie covidu, energetické krize i válek na Ukrajině a v Gaze,“ uvedla na úvod. Svému nástupci poté popřála štěstí na spolupracovníky, co nejméně problémů a dostatek sil na jejich řešení. Nechyběl ani symbolický dar, replika římského meče. Vytvořili ji v brněnském Archeologickém ústavu AV ČR a jde o typ spatha, tedy jednoruční dvousečný meč. Originální předlohy z druhé poloviny 2. století pocházejí z výzkumů římské pevnosti Hradisko u Mušova. Čepel má damaškovou konstrukci a kování pochvy tvar delfína. „Vnímám jej zejména jako symbol spravedlivého vedení, které dává Akademii jasný směr a slouží k ochraně hodnot, v něž věříme,“ doplnila předsedkyně. Předlohou repliky římského meče byly archeologické nálezy z výzkumů Balázse Komoróczyho, ředitele brněnského Archeologického ústavu AV ČR. Věda nepřešlapuje na místě Vyzbrojen symbolickým darem promluvil také nastupující předseda Radomír Pánek: „Stojí před námi nové výzvy. Už několik let žijeme v nejisté době, která si žádá srozumitelné a pevné postoje. Stejně tak vyžaduje, abychom bránili demokratické principy. Věda nepřešlapuje na místě, svět se mění a my s ním musíme držet krok.“ Fyzika Radomíra Pánka, dosavadního ředitele Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, vybral Akademický sněm 10. prosince 2024 v prvním kole tajného hlasování. O pozici předsedy Akademie věd ČR usilovali také Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky, David Honys z Ústavu experimentální botaniky a Libor Grubhoffer z Biologického centra. Pavel Baran z Filosofického ústavu svou kandidaturu před hlasováním stáhl. Prezident Petr Pavel nového předsedu jmenoval 13. března 2025 na Pražském hradě. Čtyřleté funkční období Radomíra Pánka začíná 25. března 2025 a potrvá do 24. března 2029. Fyzik Radomír Pánek povede Akademii věd ČR v letech 2025 až 2029. Jaké plány má Radomír Pánek a co ho baví ve volném čase? Přečtěte si také rozhovor s novým předsedou Akademie věd ČR. Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Českou vědu chce dostat mezi světovou špičku, přilákat chce i osobnosti ze Západu. Fyzik Radomír Pánek se ujal řízení Akademie věd ČR. Důležitá je podle něj finanční podpora, ale i spolupráce s průmyslem a politiky.

Před pěti lety se probíralo, že „lidstvo zpychlo“ a „příroda nám připomněla svoji sílu“. Kdo tomu dnes rozumí?

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd ČR. Nahradí biochemičku Evu Zažímalovou, které 24. března skončí druhé čtyřleté funkční období.

Proč Nobelova cena putovala do rukou českého vědce naposledy před 66 lety? A v jakých oborech máme našlápnuto na světový úspěch? Eva Zažímalová bilancuje svých osm let ve vedení Akademie věd.

Biochemička Eva Zažímalová, která za pár týdnů završí svou osmiletou misi v čele Akademie věd ČR, popisuje, jak se ve funkci potýkala se třemi vládami, nedostatkem financí a občasným nepochopením vědeckých doporučení.

Některé ústavy Akademie věd ČR už spolupracují s Národním muzeem dlouhodobě. Memorandum tak představuje širší formální krok, který zastřeší další kooperaci v přírodních vědách, archeologii, muzikologii, etnologii, archivnictví a jiných oborech. Zahrnuje například zpracovávání sbírek a artefaktů, odborné konzultace a chystání společných výstupů výzkumu. „Jsem moc rád, že naše dvě instituce posunuly už tak bohatou spolupráci o další krok vpřed. Možností je nespočet – od součinnosti při expediční činnosti a určování rukopisných sbírek či přírodnin až po využití umělé inteligence ve správě sbírek a navazujícím výzkumu,“ říká místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek. Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová Instituce hodlají mimo jiné také připravovat společné projekty ve výzkumu i vzdělávání či prohloubit součinnost na popularizaci například v podobě společných publikací nebo výstav. Spolupracovat plánují také na digitalizaci a zpřístupňování dat. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Národní muzeum Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Výzkum, výuka, ale také srozumitelná prezentace vědy veřejnosti. Akademie věd ČR a Univerzita Karlova chtějí vytvářet příležitosti pro setkávání, sdílení a větší propojení klíčových aktérů komunikace vědy. Ve spolupráci s platformou SciComHub připravili první společnou akci: konferenci Komunikace vědy 360°. Uskuteční se v Praze ve čtvrtek 6. února a její dopolední část je přístupná veřejnosti online od 9.30.

Věděli jste, že každá nová odrůda jabloně má vlastní rodokmen? Jak vznikají, se dozvíte na výstavě v Botanické zahradě Liberec. Mezi 70 představenými odrůdami je i 16, které se zrodily ve šlechtitelské stanici ve Střížovicích, jež je součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Kromě lahodné chuti mají odolnost proti některým chorobám. Nevyžadují tak tolik chemických postřiků, případně se bez nich obejdou úplně. Zájemci si také mohou koupit vstupenku na řízenou degustaci jablek a přednášku o správné péči o stromy, případně knihu, v níž najdou příběhy vybraných odrůd ze Střížovic. Součástí programu je také veřejně přístupná zahrádkářská poradna. Návštěvníci si mohou na výstavě zakoupit knihu o odrůdách ze Střížovic. Rozebrat a smíchat V únoru 2024 vytvořili šlechtitelé ze Střížovic společně s Botanickou zahradou Liberec výstavu o tradičních i současných odrůdách jabloně. Akce se setkala s velkým zájmem. Spolupráce tak pokračuje i letos s odlišným zaměřením. Miroslav Srba, vedoucí administrátor sbírek Botanické zahrady Liberec, vysvětluje, že loňská expozice ukázala, jak jablka ze Střížovic postupně dobyla trhy a letěla i do vesmíru. Letošní výstava vysvětluje, jak šlechtitelé kombinují vlohy a vlastnosti jablek. „Snažíme se návštěvníkům ukázat, že šlechtitelská práce je podobná práci barmana. Šlechtitel bere jednotlivé ingredience, například staré východní odrůdy, a mixuje je tak, aby vzniklo nové moderní jablko, které zaujme pěstitele i konzumenty.“ Zahájení výstavy navštívila i předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová (uprostřed). Výstava se koná od 30. ledna do 9. února 2025 v expozičních sklenících Botanické zahrady Liberec. Otevřeno je denně od 9:00 do 16:00 hodin. O šlechtitelské stanici ve Střížovicích a práci tamních odborníků se dozvíte více i v Podcastu Akademie věd a ve fotostory časopisu A / Magazín. Text: Zuzana Dupalová, s využitím zprávy Ústavu experimentální botaniky AV ČR Foto: Botanická zahrada Liberec; Ústav experimentální botaniky AV ČR Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Akademii věd ČR v příštích čtyřech letech povede fyzik Radomír Pánek. O jeho zvolení rozhodl [10.12.] Akademický sněm AV ČR. Od jeho členů Pánek získal nadpoloviční většinu hlasů již v prvním kole volby.

Na post předsedy Akademie věd ČR by měl Radomír Pánek nastoupit příští rok v březnu a ve funkci by měl vystřídat Evu Zažímalovou. Jeho volbu musí ještě schválit vláda. Pokud k tomu dojde, Pánka do funkce jmenuje prezident.

Už v prvním kole byl zvolen nástupce Evy Zažímalové ve vedení Akademie věd, stal se jím Radomír Pánek, dosavadní ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Porazil tak další čtyři uchazeče. Zažímalové na jaře skončí druhé funkční období, takže znovu už kandidovat nemohla.

Novým předsedou Akademie věd ČR (AV ČR) byl zvolen stávající ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek. Stávající předsedkyni Evě Zažímalové na jaře skončí druhé funkční období.

V příštím týdnu se bude konat volba předsedy Akademie věd České republiky (AV ČR). O nejdůležitější místo v tuzemské vědě se 10. prosince utká pět kandidátů.

Unikátní archeologický výzkum nebo zkoumání adaptace rostlin na klimatické změny ocenila Akademie věd ČR. Mezi další počiny, které si vysloužily Cenu AV ČR za mimořádné výsledky, patří studie o teorii rozhodování a výzkum o dějinách šlechtických elit či o osudech chudých aristokratek.

Akademie věd ČR uděluje medaile za zásluhy v konkrétních oborech či obecně za zásluhy ve vědě. Šestice expertů je převezme dnes 21. listopadu odpoledne ve vile Lanna v Praze z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové. Například medailí De scientia et humanitate optime meritis za zvláště záslužnou činnost v oblasti vědy a humanitních idejí ocení AV ČR práci Michaela Grätzla, po němž je pojmenován solární článek.

Česko si od nedělního rána připomíná 35. výročí "Sametové revoluce". Nejen politici od rána přicházejí na Národní třídu připomenout si události, které vedly k pádu komunistického režimu a návratu svobody. U pamětní desky zapalují svíčky, nosí květiny, občas si vyměňují názory příznivci a odpůrci současného režimu.

Praha - Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová na dnešním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze připomenula důležitost skutečného dialogu jako klíčového předpokladu pro demokratické soužití. Dialog je nejlepší prevencí před nenávistí, člověk s jiným názorem není nepřítel, uvedla s odkazem na pnutí v současné společnosti. Po setkání u koleje spojené s obětí nacistické perzekuce Janem Opletalem se lidé odebrali do nedaleké Žitné ulice, kde pamětní deska připomíná jeho i méně známou oběť listopadu 1939, dělníka Václava Sedláčka.

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Česko ožívá vědou. Celý první listopadový týden mohou lidé navštívit „bašty“ výzkumu, poslechnout si desítky přednášek, zhlédnout výstavy i filmy, nechat se vtáhnout do debat s odborníky nebo zažít science show.

Na 400 akcí ve 23 městech po celé republice slibuje festival Týden Akademie věd ČR, který začíná 4. listopadu. Zájemci mohou do 10. listopadu navštívit bašty výzkumu, poslechnout si přednášky, zhlédnout výstavy i filmy, nechat se vtáhnout do debat s odborníky nebo zažít science show. Program je zdarma, na některé akce se lidé musejí či museli registrovat.

Šest mladých talentů a tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, dostali z rukou předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Evy Zažímalové prestižní ocenění Praemium Academiae 2024 a prémii Lumina quaeruntur.

Co se děje v ústavech Akademie věd, jak vypadají špičkové laboratoře, vědecké knihovny či provozní prostory nebo jaké jsou novinky ve výzkumu, mohou zájemci zjistit na festivalu Týden Akademie věd ČR, který se koná od 4. do 10. listopadu po celé republice.

Jádrem festivalu Týden AV ČR jsou akce v jednotlivých akademických pracovištích, a to nejen v hlavním městě, ale také v Brně, Olomouci, Plzni, a dokonce v malých obcích jako je třeba Nový Knín ve středních Čechách. Vědci a vědkyně vezmou zájemce do svých laboratoří i do zákulisí a mluvit budou nejen o svém výzkumu. Festival totiž nabízí vědu, která je dostupná a srozumitelná každému. Bát se není třeba ani jaderné fyziky – výzkumné instituce v Řeži u Prahy připravily prohlídku jaderného reaktoru, urychlovače iontů a dalších zařízení, jejichž funkce je běžnému smrtelníkovi záhadou. „Festival Týden AV ČR chce poukázat na pestrost vědy a také trochu oslavit, čím vším už jednotlivé ústavy k poznání světa a společnosti přispěly,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Zároveň je to jedinečná možnost se dostat přímo tam, kde se věda ‚vaří‘, a nahlédnout expertům pod ruce.“ Malí návštěvníci si můžou vyzkoušet práci v chemické laboratoři. Kvantové počítače a gorily v mlze Týden AV ČR si může do diáře zapsat i ten, kdo se zajímá o nejnovějších technologie kvantových počítačů. V hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze může přijít na přednášku Martina Friáka z Ústavu fyziky materiálů AV ČR na téma Kvantové počítače: naděje i hrozba. V Brně, přímo v Ústavu fyziky materiálů AV ČR, se pak chystá Kvantová „kovárna“, akce určená i pro rodiny s dětmi, na které se návštěvníci dozví, jak se změnil vývoj nových materiálů od dob kovářů. Na akci navazuje science show. Kdo dává přednost živé přírodě, rozhodně by si neměl nechat ujít přednášku Barbory Červené z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, nazvanou: Gorily v mlze: Příběh ochrany lidoopů, který znají všichni. Anebo ne? Barbora Červená má vystudované veterinární lékařství a specializuje se na parazitologii primátů. Ve své přednášce bude mluvit nejen o parazitech goril, ale také o zážitcích z terénních výzkumů přímo v Africe. Velkou výhodou festivalu je možnost promluvit přímo s vědci a zeptat se jich na jejich práci. Panelovky i podcast Součástí Týdne Akademie věd jsou už tradičně panelové diskuze. O klimatické krizi budou ve středu 6. listopadu v sále kina Přítomnost v Praze 3 debatovat Pavel Krč z Ústavu informatiky AV ČR, Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR a Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a CzechGlobe-Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Téma toxicita kolem nás pak o den později, ve čtvrtek 7. listopadu, rozeberou Táňa Závodná z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Návštěvníci budou moct navštívit také živé nahrávání dvou podcastů. Jitka Kostelníková vyzpovídá v Podcastu Akademie věd Julii Chytilovou a Michala Bauera z CERGE-EI a FSV UK, jejichž výzkum se pohybuje na rozhraní ekonomie a psychologie. Podcast se za přítomnosti diváků bude natáčet v pondělí 4. listopadu v podvečer v historickém sále Národohospodářského ústavu AV ČR v ulici Politických vězňů v Praze. Koho zajímá chemie, může se přijít podívat na živé natáčení podcastu CHEmic s Veronikou Sedláčkovou, které je naplánováno na úterý 5. listopadu v 18 hodin do budovy Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR na Flemingově náměstí v Praze. Vystoupí v něm Lubomír Rulíšek, který se věnuje výzkumu proteinů, a Pavel Majer, který je úspěšný ve vývoji látek s protirakovinnými účinky. Tradiční součástí Týdne AV ČR jsou přednášky, zejména ty dopolední navštěvují studenti v rámci výuky, v podvečer pak přicházejí lidé z širší veřejnosti. Zeptej se vědce! a mediální workshop Přímo v budově AV ČR na Národní třídě v Praze budou moci zájemci navš

Čtyři zahraniční lektoři, 14 laboratoří a více než 150 studentů a studentek zajímajících se o experimenty na elektronových mikroskopech, ale také o nejnovější poznatky z oboru. Tak bude vypadat 11. ročník Podzimní školy elektronové mikroskopie, kterou od pondělí 14. do pátku 18. října pořádá brněnský Ústav přístrojové techniky AV ČR. Do akce se zapojí také partnerské firmy z regionu. Akce patří k svého druhu největším v Evropě.

Vyznamenané projekty základního výzkumu přispěly k prohloubení znalostí, ale také mají praktické využití. „Vybrané výzkumy těží z mezinárodní spolupráce a mají potenciál přesáhnout do aplikovaného výzkumu. Řešitelé ukazují, že i v České republice lze dělat vědu na světové úrovni a jsou inspirací pro budoucí generace,“ uvedl předseda Grantové agentury ČR Petr Baldrian. Předseda Grantové agentury ČR Petr Baldrian Cenu udělují předsedové a předsedkyně od roku 2003 za mimořádné výsledky, kterých vědci a vědkyně dosáhli při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Na doporučení stovek hodnotitelů tradičně oceňují výzkumy v pěti oblastech: technické vědy, vědy o neživé přírodě, společenské a humanitní vědy, zemědělské a biologicko-enviromentální vědy a lékařské a biologické vědy. Ceremoniálu se zúčastnili také zástupci ministra pro vědu výzkum a inovace, ministerstva školství, Rady pro výzkum, vývoj a inovace, univerzit, Akademie věd ČR včetně předsedkyně Evy Zažímalové a další významní hosté. Unikátní slitiny, jedinečné vlastnosti Tým Hanuše Seinera z Ústavu termomechaniky AV ČR v projektu Pokročilá laserově-ultrazvuková charakterizace strukturních přechodů v kovech – analýza mimo platnost předpokladu homogenity navrhl laserově-ultrazvukové metody pro charakterizaci nově vyvíjených generací slitin. Ty mají často složité mikrostruktury a neobvyklé elastické vlastnosti. Materiály mají rozsáhlé uplatnění, například v optických přístrojích nebo v kloubních implantátech. Výzkum dopomohl i k objevu několika nových slitin s unikátními vlastnostmi. Hanuš Seiner Odklonit nebezpečí z vesmíru Jak vesmírné sondy a nové objevy pomáhají chránit Zemi před srážkou, zjišťoval tým Petra Pravce z Astronomického ústavu AV ČR v projektu Fyzikální a dynamické vlastnosti asteroidů cílených kosmickými sondami a jejich evoluční dráhy. Vědci a vědkyně analyzovali fyzikální vlastnosti a parametry asteroidů na základě změn jejich světelného toku. Podíleli se také na americké misi DART, která testovala technologii odklonění potenciálně nebezpečných asteroidů na asteroidu Dimorphos. Petr Pravec Bludný kruh chudoby Jak finanční tíseň ovlivňuje etiku a rozhodování? Nejen na tuto otázku odpovídal projekt Julie Chytilové z Národohospodářského ústavu AV ČR Determinanty prosociálního a antisociálního chování: poznatky z terénních ekonomických experimentů. Výzkum mezi ugandskými farmáři ukázal, že chudoba a finanční tíseň vedou k netrpělivému chování. Lidé dávají přednost okamžité spotřebě a nechtějí čekat na dlouhodobější výsledky. Může to zhoršit jejich situaci a udržet je v „bludném kruhu chudoby“. Finanční tíseň také zvyšuje riziko neetického chování. Výsledky výzkumu naznačují, že i krátkodobá pomoc může dlouhodobě zlepšit rozhodování a ekonomickou situaci chudých. O výzkumech Julie Chytilové se více dozvíte v časopise A / Věda a výzkum (v současnosti vychází pod názvem A / Magazín ) a v podcastu A / Věda na dosah (nyní Podcast Akademie věd). Julie Chytilová Čím vrby přitahují predátory Tajemství chemické výbavy vrb a obranu rostlin rozkrýval se svým týmem Martin Volf z Biologického centra AV ČR v projektu Proč je chemická obrana rostlin tak pestrá: role hmyzích herbivorů v diverzifikaci obranných mechanismů vrb. Rostliny produkují statisíce chemických látek. Jejich produkci uzpůsobují, aby přežily v různém prostředí. V nepříznivých klimatických podmínkách produkují vysoké koncentrace méně látek, zatímco při útoku hmyzu je to velké množství chemikálií – a to včetně těch, které přitahují predátory daného hmyzu. Výzkum odhalil, jak se vyvíjí chemické strategie rostlin a jak dané látky vznikají. Martin Volf Nové cesty v léčbě ra

Lidé rádi sází na známé tváře a například na Praze 2 se ve druhém kole senátních voleb schyluje k zajímavému duelu. V pořadu Zprávy PLUS to řekl vedoucí oddělení komunikace skupiny Tipsport Václav Sochor. Sázení na politiku je podle něj čím dál populárnější. Prozradil také, jaké volby táhnou nejvíce.

V sobotu 28. září oslaví Zoo Praha 93. výročí svého otevření. Celodenní program za přítomnosti vzácných hostů bude tentokrát ve stylu 50. let. Ústředním tématem budou totiž oslavy 65 let Mezinárodní plemenné knihy koně Převalského, jejímž vedením byla pražská zoo pověřena v roce 1959. Hlavní oslavy proběhnou od 13 hodin před expozicí Gobi za účasti primátora hlavního města Prahy Bohuslava …

Pavel Fischer je jediným kandidátem, který ve volbách zvítězil již v prvním kole. V ostatních volebních okrscích je ale situace jiná a kromě Prahy 4 lze i v druhém kole očekávat velmi těsné výsledky. Jen málo neúspěšných kandidátů navíc podpořilo ty úspěšné.

Sedmadvacátý ročník Ceny Wernera von Siemense pro studenty, pedagogy a mladé vědce z technických a přírodovědeckých oborů byl vyhlášen

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 2 postoupil obhajující senátor Marek Hilšer (MHS). Za týden se utká s Miroslavem Bártou (STAN). Hilšer má nyní 29,16 procenta hlasů, druhý Bárta má 27,75 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo přibližně 24,57 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů.

Ve volebním obvodu číslo 26, který zahrnuje zejména území Prahy 2, vede po sečtení hlasů v polovině volebních okrsků v senátním obvodu Praha 2 Marek Hilšer (MHS). Následuje Miroslav Bárta (za ST+TOP), třetí je Eva Zažímalová (za ODS).

Uspěje koalice, nebo posílí ANO? Bude Senát dál konzervativní? Jak do voleb zasáhnou povodně? A proč Marek Hilšer atakuje egyptologa Miroslava Bártu? Seznam Zprávy přináší odlehčenou analýzu nejzajímavějšího ze senátních voleb.

Ve dnech 20. a 21. září se na území České republiky uskuteční volby do třetiny Senátu Parlamentu České republiky a také do zastupitelstev jednotlivých krajů. Zastupitelstvo Pražané sice volit nebudou, ale ve čtyřech volebních obvodech budou moci zvolit nové senátory. Volby se týkají volebních obvodů Praha 2, Praha 4, Praha 8 a Praha 12, volí ale i obyvatelé jiných městských částí, které do obvodů spadají.

Brno - Čeští vědci jako první na světě zobrazili povrchovou strukturu chromozomu v přirozeném stavu. Na nové zobrazovací metodě s mnohostranným využitím spolupracovali odborníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR v Brně s kolegy z Ústavu experimentální botaniky. Odhalení povrchové struktury s různými miniaturními výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit například medicínu nebo zemědělství. Chromozomy jsou vysoce citlivé struktury, ve kterých je uložena dědičná informace.

Vládní strany vysílají v senátních volbách v Praze 2 proti sobě hned tři výrazné kandidáty.

Ceremoniál udílení Čestných oborových medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách se konal ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR v pátek 21. června 2024. „Dnešní laureáti nejenže posouvají hranice vědy, ale také jsou inspirací pro mnoho svých studentů i dalších badatelů. Oceněným děkuji za to, že se významně podílejí na skvělém renomé Akademie věd ČR a přeji jim vše dobré do dalších let,“ řekla při slavnostním udílení předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Výzkum šumavských jezer Jaroslav Vrba začínal v oboru mikrobiální ekologie vody, soustředil se zejména na výzkum acidifikace horských jezer. V současné době zkoumá zotavování šumavských jezer a údolních nádrží. „Věnujeme se také výzkumu rybníků, protože potřebujeme pochopit, co se v nich děje, proč jsou často v tak špatném stavu,“ přiblížil badatel. „Je příjemné vědět, že si někdo cení práce, které se věnuji celý život. Radost mám o to větší, že jsem medaili přebíral společně s Jiřím Nedomou, se kterým jsme dlouhá léta spolupracovali,“ doplnil Jaroslav Vrba. Hydrobiolog Jaroslav Vrba s rodinou a s Čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách Jak velké jsou bakterie a řasy? Jiří Nedoma původně studoval fyziologii živočichů, později se zaměřil na mikrobiální ekologii vody. Pro porozumění ekologii jezer a nádrží používá nejrůznější sofistikované metody, z nichž některé sám vyvinul a úspěšně otestoval. Je například průkopníkem využití analýzy obrazů pro zjišťování velikosti bakterií a řas, které vedlo k významnému posunu ve znalostech o fungování mikrobiálních společenstev a potravních vztahů. „Udělením medaile jsem byl velmi zaskočen, protože se považuji spíše za dělníka vědy. Zabývám se hlavně statistikou a analýzou dlouhodobých údajů, máme až čtyřicetileté řady dat, které se snažíme vyhodnotit, a tím zužitkovat práci našich předchůdců,“ řekl po ceremoniálu Jiří Nedoma. Oceněný Jiří Nedoma s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou a členem Akademické rady AV ČR Tomášem Kosteleckým Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách založila Československá akademie věd v roce 1965 jako oborovou plaketu k ocenění vynikajících výsledků v základních oborech biologických a zemědělských věd. Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Aktinium-225 (225Ac), které má vysoký potenciál pro léčbu malých nádorů a metastáz, by se mohlo v budoucnu vyrábět podle technologie vyvinuté českými vědci. Laboratoř s unikátní aparaturou, kde by měla výroba probíhat, se včera otevřela v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy. Předcházely tomu dva roky spolupráce týmu špičkového experta na radionuklidy Ondřeje Lebedy s německou společností Eckert & Ziegler Radiopharma. Do vývoje přístrojů a technologie investovala firma 100 milionů korun.

Vyučující a studující humanitních a společenských oborů s iniciativy Hodina Pravdy varují před kolapsem systému vysokých škol. Nazvali tak proto i svůj pondělní protest. Požadují navýšení peněz na vysoké školství o 11 miliard. „Pokud srovnáme naše platy se zahraničím, tak jsou mnohem nižší. Když někomu v zahraničí řeknu, jakou mám mzdu, tak je to opravdu ostudné,“ popsala ve vysílání Českého rozhlasu Plus předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

Hlavní myšlenkou Veletrhu vědy, který startuje ve čtvrtek v pražských Letňanech, je zažít a objevovat, že výzkum není jen nějaká nuda v pracovnách či laboratořích. Letošní ročník láká na pestré expozice ze všech vědních oborů, hry, praktické ukázky, virtuální realitu nebo rozpravy s experty.

Spolupráce Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Akademie věd ČR má letitou tradici. „Příběh začal asi před deseti lety, kdy jsme se setkali s tehdejším předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem a dohodli se, že bychom mohli jednou za rok uspořádat koncert Pražských symfoniků pro zaměstnance a přátele Akademie věd,“ vzpomněl ředitel orchestru Daniel Sobotka. „Minulé roky jsme v projevech pojmenovávali podobnosti mezi uměním a vědou – jmenovali jsme například talent a kreativitu, ale jednu věc jsme nezmínili. Umění i věda potřebují svobodu, ochotu i odvahu jít proti paradigmatům i stylům,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Koncert pořádaný k 80. výročí narození Petra Hapky je podle ní v tomto směru symbolický. „Myslím, že právě Petr Hapka svobodu ctil a měl také svůj osobitý styl.“ Eva Zažímalová a Daniel Sobotka Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, který na pódiu „zpíval“ – u úvodní písně Yo soy el cantante i doslova – pod taktovkou uznávané dirigentky Michaely Rózsa Růžičkové, doprovázel sólisty Ondřeje Rumla a Lenku Novou. Doplnil je Matej Benko Quintet. Zaměstnanci a hosté Akademie věd ČR si tak poslechli orchestrálně barevné úpravy proslulých, ale i méně známých písní nejen od autorského tandemu Hapka a Horáček, které tvořily polovinu repertoáru. Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Ačkoli politické strany a hnutí nyní žijí volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat za měsíc, čeká je v následujících týdnech a měsících rozhodování, koho pošlou na podzim do senátních voleb. V těch se bude obměňovat třetina horní komory Parlamentu ČR. Během prvomájových oslav ODS na Kampě padlo ve středu poprvé na veřejnosti jméno političky, která za občanské demokraty zabojuje v senátním obvodu 23 – Praha 8. Bude to členka strany a současná místostarostka osmé městské části pro zdravotnictví a sociální věci Vladimíra Ludková.

Helena Langšádlová zůstane po rezignaci na post ministryně pro vědu a výzkum poslankyní TOP 09. Strana ji vyšle do sněmovní komise pro hybridní hrozby, dál se bude věnovat boji s dezinformacemi, uvedla na tiskové konferenci předsedkyně strany a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. O budoucnosti Langšádlové ve středu jednalo předsednictvo strany. Langšádlová dávala více úsilí do obsahové části práce než prezentaci navenek, i to je ale práce ministra, uvedla dnes Pekarová Adamová.

Čestné medaile Akademie věd ČR za zásluhy v různých vědeckých oborech ve čtvrtek z rukou předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové převzali geolog Ivan Horáček, historik Christian Lübke a archeolog Jan Mařík. Medaile oceněným vědcům předala při slavnostním ceremoniálu v budově AV ČR na Národní v Praze. Jde o ocenění za zásadní přínos v jejich oborech.

Praha - Stále ještě nelze s klidným svědomím říci, že postavení žen ve společnosti je v současnosti rovnoprávné. Prezident Petr Pavel to dnes řekl v krátkém projevu na Pražském hradě, kde společně s manželkou Evou při příležitosti Mezinárodního dne žen (MDŽ) přijali 20 žen úspěšných ve svých oborech, například ve vědě, ekonomii, v právu, medicíně, žurnalistice, kultuře či sociální práci.

Akademie věd České republiky (AV ČR) chce v Turnově postavit nové výzkumné centrum TOPTEC s laboratořemi. Po třinácti letech, kdy ve městě funguje, musí najít nové prostory, neboť sídlí v bývalé Dioptře a její vlastníci mají v úmyslu část objektu zbourat a postavit tu bytové domy. Akademie věd proto uzavřela memorandum s Libereckým krajem a městem Turnov o spolupráci na vybudování nového sídla TOPTEC.

Genomicky šlechtěné plodiny mohou pomoct s produkcí potravin v situaci, kdy v důsledku klimatických změn v současnosti ubývá orné půdy a roste počet lidí na planetě. V rozhovoru, který ČTK zaslala Akademie věd ČR (AV ČR), to uvedla předsedkyně akademie Eva Zažímalová. Genomicky šlechtěné plodiny jsou odolnější proti suchu i škůdcům a méně náročné na půdu, mohou získat také lepší výživové vlastnosti. V EU využití takových plodin doposud není možné, ale tento týden europoslanci podpořili mírnější regulaci právě pro některé rostliny upravené pomocí těchto nových technik.

Současný potravinový systém negativně ovlivňuje životní prostředí a nekvalitní stravování navíc vede k onemocněním, která postihují přibližně 60 % dospělých v Evropě. Proto se Evropa snaží přejít na udržitelnou spotřebu potravin. Vědci vydali stanovisko určené Evropské komisi, ve kterém mimo jiné doporučují, aby se politici zaměřili na to, jak udělat z udržitelných a zdravých potravin cenově dostupnou volbu pro všechny.