Farmacie

Vytvoří umělá inteligence příští průlomový lék? Celá léta se do schopnosti umělé inteligence vyvíjet léky investovaly miliardy dolarů. A nyní se zdá, že se začnou vracet.

Výsledkem jednání sněmovní delegace v Jižní Koreji nejsou „jen“ dodávky v Koreji vyrobených léků do Česka pro následující sezonu respiračních nemocí. Při návštěvě zazněly i úvahy o přesunu části farma výroby do České republiky.

„K výpadkům léků bude docházet i nadále. Stanou se vzhledem k aktuální situaci novým normálem. To minimálně na několik let,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel české pobočky německé firmy Stada Martin Šlégl.

Zaměnitelnost biosimilárního léku s originálem, pečlivý průzkum trhu či vícekriteriální hodnocení jako stabilita dodávek léků, místo výroby v Evropské unii a dopad výroby na životní prostředí. Ministerstvo zdravotnictví vydalo první závazné doporučení pro zadávání veřejných zakázek na nákup léčiv ve svých přímo řízených nemocnicích.

Evropská komise by měla již za pár dní představit první návrh revize lékové legislativy v Evropské unii. Předložení návrhu má oproti původnímu plánu malé zpoždění. Zástupci farmaceutických firem doufají, že jde o známku určité revize. Z původních uniklých částí totiž vyplývalo, že patentová ochrana na nové léky se v sedmadvacítce zkrátí o dva roky.

Hollywoodská hubnoucí injekce přichází také do Evropy. Převrat v hubnutí. Jezte, píchněte si a zase znovu. To jsou jen některé titulky článků, které nadšeně popisují, že léky s obsahem semaglutidu byly oficiálně schváleny jako léčba obezity britským National Institute for Health and Care Excellence (NICE).

Celosvětové výpadky léčiv tvrdě dopadají i na Spojené státy. Ve středu se kvůli tomu konalo zasedání amerického senátního výboru pro vnitřní bezpečnost. Zaznělo na něm, že nedostatky léků jsou natolik závažné, že pro národní bezpečnost představují hrozbu. Na vině jsou nejen ekonomické faktory, nýbrž i fakt, že se drtivá většina farmak vyrábí v zahraničí.

Ve výzkumu a vývoji nových léčiv a v jejich uvádění na trh je v posledních letech nejsilnější oblastí onkologie. Evropská léková agentura schválila za poslední dva roky 24 nových onkologických léků a většina z nich by v dohledné době měla vstoupit na tuzemský trh.

Příští inovativní lék, který bude zachraňovat lidské životy, může být vyvinut umělou inteligencí. Celý proces nejen vývoje a výzkumu, ale i klinického testování a uvádění nových léčivých přípravků na trh se díky tomu může výrazně zrychlit.

Oprava porouchané DNA pomocí genové terapie boomuje v příštích pěti letech. Skýtá naději pro miliony pacientů s nevyléčitelnými nemocemi. Genová terapie ale má svá úskalí. Je drahá, ne všem dostupná a hrozí její zneužití v reprodukční medicíně.

Britský vládní zdravotní ústav NICE tento týden schválil pro použití v Anglii injekce na hubnutí Wegovy společnosti Novo Nordisk. Injekce jsou podle úřadu bezpečné, účinné a cenově dostupné. Léku ale předchází kontroverzní pověst.

Bulharsko vzneslo požadavek na Evropskou komisi na vypovězení smluv se společnostní Pfizer a BioNTech o dodávkách vakcín proti covidu. Podle zástupců českého ministerstva zdravotnictví by ale takový krok přinesl jen potíže.

Lékárníkům sokolovské nemocnice nově pomáhá automatizovaný robotický systém. Zrychluje výdeje léků pacientům i jejich příjem na sklad. Léky při naskladnění ověřuje robotická jednotka.

Zentiva letos již popáté ocenila nadějné mladé vědce z Centra aplikovaného farmaceutického výzkumu [The Parc]. Studentské ceny společnost uděluje ve dvou kategoriích.

Odolné superbakterie stále více ohrožují zdraví lidí na celé planetě. Svůj podíl na sílící bakteriální rezistenci nesou průmyslová odvětví, zemědělství a obecně nadměrná spotřeba.

Lék Zolgensma patří mezi nejdražší léky, které v Česku zdravotní pojišťovny hradí. Léčí se jím děti se spinální svalovou atrofií [SMA]. SMA ovlivňuje dovednosti pacienta, jako je schopnost sedět, chodit, jíst a dýchat.

Tržby za volně prodejné léky loni meziročně vzrostly o 12 procent na 32 miliard korun. Prodeje léků na předpis posílily o šest procent, o rok dříve o deset procent. V průměru léky loni zdražily o deset procent.

Prodeje léků na předpis na českém farmaceutickém trhu v roce 2022 vzrostly meziročně o šest procent. Hodnota trhu s léky na předpis, která v tržbách výrobců zahrnuje platby zákazníků za volně prodejné léky, i úhrady pojišťoven a doplatky pacientů za léky na předpis, tak činila 87 miliard korun. Výrazněji stoupal zájem o volně prodejné léky, kde tržby prodejů meziročně vzrostly o 12 procent na celkem 32 miliard korun. Vedle tržeb rostly i objemy prodaných léků. U léků na předpis meziročně o čtyři procenta, u volně prodejných o devět procent. V průměru léky loni zdražily zhruba o deset procent. Vyplývá to z dat, které dnes ČTK poskytla analytická společnost IQVIA.

„Pokud vytvoříme novou povinnost držet zásoby u většiny přípravků na tuzemském trhu, může to mít opačný efekt, než ministerstvo zamýšlí,“ říká k novele o léčivech výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.

Výrobci léků kritizují návrh ministerstva zdravotnictví, aby drželi měsíční či dvouměsíční zásoby léků na předpis. To od nich žádá připravovaná novela zákona o léčivech. Zároveň si stěžují, že za léky v Česku dostávají málo peněz. Ministerstvo to odmítá.

Výrobci léků kritizují návrh ministerstva zdravotnictví, aby drželi dvouměsíční zásoby léků na předpis. Výpadky podle nich nevyřeší, naopak je může ještě zhoršit. Kvůli vyšším nákladům výrobců hrozí i zvýšení cen léků či ukončení dodávek do ČR. Na tiskové konferenci to řekli ředitelé České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel a Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

„Od výrobců potřebujeme záruky, že nám dodají léky, které pacienti potřebují. A já prostě nechci stát a odpovídat do kamer, proč někdo umřel, protože neměl svůj lék. Prostě nechci,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

EU chce dostat nové léky na unijní trh rychleji a levněji. To ale naráží na zájmy inovativního farmaceutického průmyslu. Ten odmítá návrh EU na zkrácení patentové ochrany u léků, jenž by umožnil rychlejší vstup generických léčiv na trh.

V USA i západní Evropě jsou již k dostání léky na hubnutí. V klinických studiích nová generace přípravků dokázala účinně snížit hmotnost obézních lidí zhruba o pětinu. Do Česka tyto léky teprve přijdou.

Lékárníci se ohradili proti doporučení antimonopolního úřadu na zavedení online výdeje léků na předpis. Doporučení je součástí výsledku šetření, ve kterém úřad hodnotí konkurenci v oblasti distribuce léčiv.

Stabilitu lékovému trhu v Česku přinese nyní připomínkovaná novela o léčivech, slibuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Platit by mohla od 1.7. 2023, v horším případě od ledna 2024.

Produkci léčiv nelze podle České asociace farmaceutických firem (ČAFF) navýšit okamžitě, plánuje se dlouho dopředu a volné kapacity navíc nejsou.

ÚOHS došel k závěru, že přímá distribuce léků na předpis nemá negativní vliv na hospodářskou soutěž. Naopak jde podle Úřadu o efektivní článek distribuce, který snižuje i reexporty léků.

Generálním ředitelem největší lékárenské sítě v ČR Dr.Max i sesterské společnosti Viapharma se od 1. března stane Jan Žák. Ten dosud působil jako CEO lékáren Dr.Max na Slovensku. Jan Žák střídá Daniela Horáka.

Evropská skupina MSSG, která se zabývá nedostatkem léků, na svém posledním zasedání zkonstatovala, že dostupnost antibiotika amoxicilin se v některých zemích EU povedlo zlepšit.

Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že nedostatková antibiotika budou v lékárnách k dostání v několika dnech. To díky urychlení dodávky 20 tisíc balení penicilinových antibiotik pro děti ve formě suspenze.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a americká farmaceutická společnost Gilead Sciences oznámily obnovení společného výzkumného programu Gilead Sciences Research Centre at IOCB Prague.

Lékárenská péče dlouhodobě představuje nejsnáze dostupnou zdravotní službu. Zároveň jde ale v rámci zdravotnictví o nejvíce podfinancovaný segment, upozorňují opakovaně lékárníci. Nejinak tomu bylo v debatě o financování lékárenství na nedávné konferenci MediDays 2003, kterou uspořádali společně Mladí lékaři a Mladí lékárníci. „Počty lékáren jdou v posledních letech dolů, trend je jasný.

Americká farmaceutická společnost Pfizer, jeden z hlavních výrobců vakcíny proti covidu-19, loni zvýšila tržby o 21,3 procenta na rekordních 100,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun). Více než polovinu tržeb, a to 56,7 miliardy dolarů, zajistil prodej vakcíny proti covidu a léku Paxlovid. Firma nyní ale očekává, že jejich prodej letos prudce klesne, protože vlády je přestávají objednávat. Čistý zisk firma loni zvýšila o 43 procent na 31,4 miliardy Kč.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uvedl, že Státní ústav pro kontrolu léčiv má důsledněji využívat nástroje zamezující reexporty léků. Uvedl to minulý týden.

Evropští politici se musí rozhodnout, zda chtějí mít ze starého kontinentu výzkumného lídra v oblasti life sciences, nebo zda upřednostní nízké výdaje na léky na úkor všeho ostatního. Před takovou volbou prý Evropa stojí. Pokud se rozhodne pro laciné léky, světový výzkum se bude přesouvat tam, kde pro něho bude atraktivnější prostředí.

Výrobci a distributoři do lékáren zavážejí mimořádné dodávky antibiotik. Podle ministerstva zdravotnictví se situace na trhu brzy uklidní. Resort přistoupil i k zákazu reexportu některých léků.

„Vezměte si, že jedno espresso v Čechách stojí přibližně 49 Kč, den léčby přípravky Zentivy vychází v průměru na 4,20 koruny,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz na téma nedostatek léků v ČR generální ředitel společnosti Zentiva Boris Sananes.

Jen několik hodin po tiskovém briefingu ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové ohledně mizení léků z lékáren a jejím podezření z organizovaného nelegálního vývozu zareagovala na její prohlášení Česká lékárnická komora (ČLnK).

Nízké ceny léků na předpis v Česku jsou lákadlem pro jejich vývoz do zahraničí, kde za ně překupníci dostanou vyšší ceny. Státní ústav pro kontrolu léčiv potvrdil ztrátu přes 130 tisíc balení léků z oficiální distribuční sítě.

Kontroly Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) odhalily čtrnáct případů, kdy si provozovatelé lékáren objednali léčivé přípravky vázané na předpis, ale po dodání do lékárny je nezaevidovali. V případech, které SÚKL již pravomocně potrestal, se mimo evidenci dostalo více než 130 tisíc balení registrovaných léčiv v ceně dosahující téměř 67 milionů korun.

Už třicet let v Česku zastupuje farma firmy zabývající se vývojem nových léků Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Dnes sdružuje 34 výrobců originálních léčiv a za sebou má řadu úspěšných projektů.

Českou republiku, podobně jako celou řadu dalších států, trápí rozsáhlý výpadek léčiv sahající od antibiotik až po oční kapky. V některých případech je možné připravit v lékárně náhradu, nejde ovšem o řešení, které by šlo použít ve větším měřítku.

BCG vakcína , která je již více než sto let úspěšně používaná proti tuberkulóze, se americkým vědcům jevila jako nadějná i pro léčbu diabetu u dětí.

Jen před několika málo dny dvě americké farmaceutické společnosti oznámily, že se stahují z dobrovolného schématu stanovování úhrad za léky, který používá britská Národní zdravotní služba.

Evropská komise nejspíš už letos v březnu předloží ambiciózní revizi unijní farmaceutické legislativy. Má jít o nejrozsáhlejší dokument za posledních 20 let. Norma mimo jiné upravuje lhůty patentové ochrany léků.

Výrobce a distributory zdravotnických prostředků nemile zaskočilo, že se ministerstvo zdravotnictví na poslední chvíli rozhodlo nevydat cenové rozhodnutí, které mělo vyjít společně s cenovým předpisem umožňujícím meziroční růst cen zdravotnických prostředků o osm procent. Rozhodnutí přitom mělo deregulovat cenu u zdravotnických prostředků, u nichž na trhu existuje konkurence.

U pacientů často užívajících antibiotika existuje podle nové studie větší pravděpodobnost, že se u nich během života vyvinou idiopatické střevní záněty (anglicky Inflammatory Bowel Disease – IBD). Studie byla publikovaná v odborném časopisu GUT. Mezi náchylnější pacienty se řadí lidé, kteří užívají předepsaná antibiotika k léčbě takzvaných gastrointestinálních patogenů neboli infekcí trávicího traktu.

I když zdravotníky v tuto chvíli nejvíce pálí, že pro pacienty nemají léky, které potřebují, mohly by mít výpadky antibiotik dlouhodobější dopad. Lékaři totiž mohou být při rozsáhlejších výpadcích nuceni použít širokospektrá antibiotika, jejichž nadužívání podněcuje vznik antibiotické rezistence.

Farmaceutická společnost Zentiva by měla v příštích měsících navýšit výrobu léků pro český trh. V tuzemských lékárnách by se tyto léky měly objevit na podzim. Stát chce zároveň jednat o zvýšení výroby a dodávek léčiv i s dalšími firmami. Po dnešní návštěvě pražského závodu Zentivy to uvedli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle nich se situace kolem nedostatku některých léků v Česku postupně zlepšuje.

Do konce února do Česka dorazí mimořádná dodávka téměř půl milionu balení antibiotik. Vláda dnes [18.1.] schválila mimořádnou úhradu neregistrovaných léků ze zdravotního pojištění. Platí 12 měsíců.

Být lépe připraveni na krizové řízení v oblasti léčiv a zdravotnických prostředků – to je hlavní cíl evropského nařízení 2022/123, které má být implementováno i do české legislativy. Novela, která nyní prošla připomínkovým řízením, mimo jiné ukládá výrobcům, distributorům i dalším poskytnout lékovému ústavu údaje o výrobcích umístěných na seznamu kriticky důležitých prostředků.

Farmaceutické firmy Eli Lilly a AbbVie kvůli raketově rostoucím výrobním nákladům odstoupily od cenové dohody o lécích, které dodávají britské Národní zdravotní službě (NHS). Jsou vůbec prvními výrobci léků, kteří k takovému rozhodnutí dospěli, jak informoval britský deník Financial Times.

Před pěti lety, v lednu 2018, začali lékaři povinně předepisovat léky elektronicky. V následujících letech se eRecept stal běžnou součástí života lékařů, lékárníků i pacientů, kteří jej ocenili zejména v minulých dvou letech, během covidových uzávěr a karantén. Do konce roku 2022 lékaři předepsali téměř 370 milionů eReceptů.

I letos patří tuzemský výrobce generik společnost Zentiva k nejlepším zaměstnavatelům v Česku. Již podruhé v řadě obhájila prestižní certifikaci Top Employer ČR. Ocenění získaly ale i frmy MSD a Novartis.

Loni uložil Státní ústav pro kontrolu léčiv pokuty za téměř 42,5 milionu korun. Nejvyšší pokutu 9 milionů korun za porušování zákona o cenách vyměřil společnosti Balmir, která se zabývá distribucí léčiv.

Americká farmaceutická skupina Pfizer odmítla, že by se zástupci Číny jednala o možnosti vyrábět na jejím území generickou verzi léku proti covidu Paxlovid. Výkonný ředitel Pfizeru Albert Bourla však připustil, že obě strany o Paxlovidu jednaly, ovšem v jiném kontextu, než bylo zmíněno, uvedla agentura Reuters. „Neprobíhají mezi námi rozhovory.

Po 12 letech byla na 26. kongresu nemocniční farmacie, který se konal loni 11. – 13. listopadu, představena nová koncepce nemocniční farmacie. Reaguje na aktuální vývoj oboru v posledních letech, přičemž se inspiruje trendy v Evropě. Nově definuje a vymezuje obsah, rozsah a podmínky farmaceutické péče v nemocnicích a její cíle.

V lednu a únoru dorazí do ČR téměř půl milionu antibiotik různých kategorií. Sirupu na horečku pro malé děti se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka dovezlo již dostatečné množství na čtvrt roku.

Farmaceutický průmysl v Německu má před sebou velmi obtížné období. Paradoxně za to může i konec koronavirové pandemie. Farmabyznys zároveň čelí, podobně jako další průmyslová odvětví, energetické krizi. Výrobcům léků v Německu tak nejspíše letos klesnou nejen tržby, ale dramaticky také zisky. Vyplývá to z odhadu Výzkumné asociace výrobců léků.