Farmacie

Jedna z největších italských farmaceutických společností Alfasigma se dohodla na převzetí amerického rivala, společnost Intercept Pharmaceuticals. Jejím cílem je posílit svou přítomnost na trhu Spojených států. Nebyl o však jediný byznysový úspěch evropských farmaceutických firem v uplynulém týdnu. Na frankfurtskou akciovou burzu vstoupila německá společnost Schott Pharma, což představovalo největší německý burzovní debut tohoto roku napříč obory.

Němečtí lékárníci „odměnili“ ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha pískáním za jeho plánovanou reformu lékárenství. Ministr prosazuje pobočkové lékárny bez farmaceuta a digitálně navázané na hlavní lékárny. Řeší tím výpadky na venkově.

Zatímco dnes se umělá inteligence prosazuje ve zdravotnictví kvůli přísné regulaci a obavám o bezpečnost pacientů jen ztěžka, do budoucna by mohla přinést do odvětví doslova revoluci. Například v podobě výrazného urychlení vývoje nových léků. Jejich uvedení na trh dnes může trvat i deset a více let a míra neúspěchu během klinického výzkumu často dosahuje 90 %. AI však má podle expertů společnosti Atradius z divize Pharmaceuticals mimořádný potenciál tyto statistiky od základů změnit.

V souvislosti s nástupem nové ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který ministerstvo zdravotnictví oznámilo minulý týden, se Zdravotnický deník zeptal některých stakeholderů, v jakých oblastech a krocích by podle nich mělo nové vedení SÚKL navázat na kroky vedení dosavadního, a v čem by naopak mělo postupovat jinak.

Umělá inteligence (AI) se nyní prosazuje ve zdravotnictví kvůli přísné regulaci a obavám o bezpečnost pacientů jen ztěžka, ale v budoucnu by mohla přinést do odvětví revoluci, například v podobě výrazného urychlení vývoje nových léků. Vyplývá to z analýzy farmaceutické divize úvěrové pojišťovny Atradius.

Letošní situace kolem dostupnosti léků je oproti loňsku diametrálně odlišná, hodnotí stav v rozhovoru pro Zdravé Zprávy prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Ale i dodává, že všechny léky nejsou a ani nebudou ve všech lékárnách.

Výrobce dostává za balení penicilinu 60 až 130 korun, marže jsou velmi malé a náklady rostou. Evropské firmy nejsou schopné cenami konkurovat Asii. Na dotaz ČTK to řekl ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli v České televizi uvedl, že chce obnovit výrobu penicilinu v Česku. Oslovit podle něj není nutné jen farmaceutické firmy. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jsou mezi povolenými výrobci léků také například některé fakultní nemocnice, univerzity nebo výzkumné ústavy.

Sezóna respiračních nemocí je za dveřmi a USA řeší nedostatek amoxicilinu, nejpředepisovanějšího antibiotika v zemi. Toho se lékárnám nedostává ve formě sirupu, který bývá preskribován dětským pacientům. Odborníci navíc upozorňují, že nejde jen o jeden lék, selhává systém a chybí například i léky na rakovinu.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v České republice. Začít by mohla během roku či roku a půl, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. S nedostatkem některých antibiotik včetně penicilinu se ČR potýká několik měsíců. Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila.

První podstatné snižování cen léků na předpis má ve Spojených státech přijít až v roce 2026, ale už nyní se vedou diskuse o dopadech takzvaného protiinflačního zákona (IRA) na farmaceutický trh. Zastánci mechanismu, který má výrazně přibrzdit zdražování nezbytných léků, poukazují na nenasytnost farmaceutických firem a nutnost výdaje na léky redukovat.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) za úřadování předchozí ředitelky Ireny Storové nedostatečně spolupracoval s lékaři, lékárníky a pacienty v informování o nedostatcích léků. To by se nyní pod vedením Kateřiny Podrazilové mělo změnit, jinak budou padat hlavy. V pořadu Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v České republice. Začít by mohla během roku či roku a půl, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. S nedostatkem některých antibiotik včetně penicilinu se ČR potýká několik měsíců. Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila.

Odhaduje se, že Alzheimerovou nemocí trpí ve věku 65 let každý desátý člověk, v 80 letech každý pátý a v 90 letech již každý druhý. Obávané duševní onemocnění se přitom může projevovat různě – zhoršením paměti, řeči, schopnosti koncentrace či prostorové orientace.

Někdejší předsedkyně Lékové komise ve Svazu zdravotních pojišťoven České republiky a ředitelka Sekce cen a úhrad Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová byla včera jmenována do čela ústavu. Funkci přebrala po bývalé ředitelce Ireně Storové, které letos skončil mandát.

Léky chybí, ale ne vždy a ne všude. Některé lékárny jich mají dost, jiné pár krabiček, nebo žádné. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že současná legislativa neumožňuje dostat léky do všech lékáren, i když už zajistilo jejich dovoz do Česka. Tím ale nepřímo potvrzuje, kde jsou kořeny současné krize.

Revize cen a úhrad léků, které každý měsíc provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), dělají lékárníkům čáru přes rozpočet. Změna jim totiž mnohdy znehodnotí již nakoupené léky.

Tržby opavské farmaceutické společnosti Teva Czech Industries za výrobky, zboží a služby loni poprvé v historii přesáhly 11 miliard korun, činily 11,271 miliardy korun. Meziročně byly vyšší o 1,732 miliardy, tedy 18,2 procenta. Čistý zisk firmě stoupl o 809,4 milionu na 1,996 miliardy korun. Teva to uvedla ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin. Uvedla, že kladného hospodářského výsledku dosáhla navzdory náročné ekonomické situaci.

Nová studie amerických vědců ukázala, že použití psychedelika známého jako extáze účinně pomáhá pacientům trpícím posttraumatickou stresovou poruchou, kterým tlumí příznaky jejich nemoci. Autoři výzkumu věří, že se jedná o posun, který umožní užití extáze v léčbě legalizovat. Někteří odborníci s nimi ale nesouhlasí a poukazují na to, že výsledky nejsou zase tak moc přesvědčivé.

Velké sítě lékáren v Česku mají nyní dostatek zásob penicilinu i dalších antibiotik, v posledních dnech dostaly nové dodávky. Problémem nadále zůstávají dětské antibiotické sirupy, které jsou dostupné pouze lokálně. Vyplývá to z informací řetězců pro ČTK. S výpadky dodávek léků, zejména antibiotik, se Česko i další země potýkají od konce loňského roku. Podle výrobců budou dodávky o desítky procent vyšší než loni na podzim, u antibiotických sirupů přibude další výrobce.

Výrobci léků dodají na podzim do Česka o stovky tisíc balení penicilinových antibiotik meziročně víc. Půjde až o dvojnásobek, uvedla v tiskové zprávě Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Statisícové zásoby jsou podle ní pro nadcházející sezonu také dětských sirupů na horečku a bolest, které byly loni na podzim také nedostatkové. S výpadky dodávek antibiotik se Česko i další země potýkají už od konce loňského roku.

Zákon proti nedostatku léků je sice důležitý, ale pouze první krok na cestě k řešení váznoucích dodávek u stovek druhů léků, kterému Německo čelí už řadu měsíců až několik let. Spolková vláda, a zejména Spolkové ministerstvo zdravotnictví musí činit mnohem více, aby se problém podařilo postupně eliminovat.

Pacientky, které užívají léky s topiramátem, by neměly buď vůbec otěhotnět, nebo je po poradě s lékařem přestat brát, zjistí-li, že jsou těhotné. Lékové autority potvrdily, že topirámát zvyšuje riziko poškození plodu, a vydaly nová doporučení k léčbě epilepsie a migrény. Léky s topiramátem jsou registrované i v ČR, hradí je zdravotní pojišťovny. Některé ženy se bez nich neobejdou ani v těhotenství. Topiramát patří do skupiny léčiv označovaných jako antikonvulzíva nebo antiepileptika. Používá se k léčbě u dospělých a dětí od 12 let.

Situaci v českém zdravotnictví by prospělo, kdyby tuzemští farmaceuti mohli v lékárnách očkovat proti chřipce. Vakcinace v lékárnách funguje v řade evropských zemí a vše je odborně i legislativně připravené i u nás, ale chybí potřebná domluva lékárníků s lékaři. To si myslí předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

Nedostatek některých léků představuje v současnosti nejen pro české zdravotnictví jednu z největších výzev.

Na nadcházející sezónu je zajištěno dostatečné množství antibiotik, problémem zůstává jen nerovnoměrné rozložení těchto léků v lékárnách. Některé ho mají nadbytek, jiným chybí. Na pravidelné tiskové konferenci k řešení nedostatku léků to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (více zde).

Výdaje na reklamu na léky léčivé přípravky jdou v posledních letech každoročně do vyšších miliard dolarů. Loňská celková suma převýšila osm miliard, podobně jako v roce 2021. Největší částku spolykal lék Dupixent, a to téměř půl miliardy dolarů. Ovšem v porovnání s tržbami, které inzerované léky farmaceutickým firmám přinášejí, se jedná o poměrně malá čísla.

Nedostatek solidních dat a spíše obecné rady než studiemi podložená odborná doporučení, taková je podle souhrnné studie publikované v žurnálu PLOS ONE situace kojících matek, které potřebují užívat léky.

S mottem „Jsme lékárníci“ spustily lékárny Dr. Max kampaň, která má přiblížit veřejnosti roli lékárníka ve zdravotním systému a povzbudit mladé lidi k zájmu o studium farmacie i podpořit nábor pro největší lékárenskou síť v ČR. V kampani představuje lékárnické osobnosti – zaměstnance Dr. Max, a to v práci i soukromí.

V České republice nedošlo k situaci, kdy by byly kvůli výpadku léčiv ohroženy životy, řekl dnes na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Odborníci vedle toho zažehnali obavy, že by byl problém s výpadkem jednoho léku na léčbu průjmu, který lze podle nich bez problémů nahradit.

Za jeden ze zásadních důvodů nedostatku léků v Česku považuje exministr zdravotnictví Roman Prymula nízké ceny, za které je ČR od výrobců nakupuje. Například Německo si léky zajistilo právě navýšením cen jejich výrobcům.

S návrhem novely zákona o léčivech nelze souhlasit, protože v oblasti lékové politiky nepředkládá žádné řešení pro budoucnost a v některých ohledech stávající situaci dokonce zhorší, řekl v rozhovoru pro Zdravotnický deník předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

V létě 2021 vědci Massachusettského technologického institutu (MIT) a kanadské McMasterovy Univerzity spustili algoritmus, který měl na základě vložení sedmi tisíc chemických sloučenin identifikovat jednu, která by byla účinná proti superbakterii Acinetobacter baumannii. Ukázalo se, že umělá inteligence může výrazně urychlit proces vývoje nových antibiotik, která by si poradila s narůstající antimikrobiální rezistencí.

V pražské tržnici Sapa celníci minulý týden zabavili nelegálně prodávané léky. Celkem šlo o 89 kusů přípravků. Před nákupy léků mimo legální a kontrolované sítě varuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, který ve věci uděluje i postihy.

Americká investiční společnost Thoma Bravo akvíruje poskytovatele softwaru pro zdravotnictví NextGen Healthcare. Transakci v objemu 1,6 miliardy USD [36,2 mld. Kč] potvrdily [6.9.] obě společnosti.

Finance vynaložené na centrové léky dnes již stojí více než celá praktická péče a gynekologové dohromady. A pro příští rok navíc hrozí ještě vyšší nárůst, upozornil ve své tiskové zprávě Svaz zdravotních pojišťoven. Podle prezidenta svazu by řešením mohlo být nalezení jiného způsobu financování těchto léků.

„Nerozhodí nás žádný rukopis. [...] Jsme odborníci na míchání,“ například to, ale i další o své profesi říkají lékárníci skupiny Dr. Max v nové propagační kampani. Ta se opírá o reálné lékárnické osobnosti – zaměstnance Dr. Max.

Poslední významná akvizice, kterou americká farmaceutická skupina Johnson & Johnson zaznamenala, proběhla už před třemi lety. To když v srpnu 2020 pod svá křídla převzala biofarmaceutickou společnost Momenta Pharmaceuticals. Tehdy Johnson & Johnson za Momentu zaplatil 6,5 miliardy dolarů. Od té doby zůstalo jen u nabídek, které ale přeplatily konkurenční firmy.

Bedlivé sledování dodávek a propočítávání spotřeby, průběžná jednání s výrobci i rychlé přijímání opatření – to všechno jsou kroky, které podniká ministerstvo zdravotnictví a lékový ústav k tomu, aby čeští pacienti dostali léky, které potřebují.

Nedostatek léků, výpadky v zásobování kvůli zpřetrhaným dodavatelským řetězcům coby dědictví covidové krize. Jenže pandemie covidu jen urychlila odhalení v plné nahotě problému, kterému řada evropských zemí čelí již mnoho let. Informace o dírách v zásobování léky prosakovaly již před covidem, jenže nyní se krize dodávek týká mnohem většího okruhu lidí, což nás teprve nutí k hledání účinného řešení.

Posílení výroby v Česku by mohlo do budoucna pomoct se zajištěním některých léků. Už před několika měsíci mluvili zástupci ministerstva zdravotnictví o tom, že k tomu vznikne sektorová analýza. Aby se vědělo, kolik farmaceutických firem v Česku vlastně je a jak by mohly své kapacity navýšit. Doteď ale firmy nikdo neoslovil a analýzu podle zjištění Práva nikdo nedělá.

Stále stejná pravidla už více než dvacet let. V regulaci reklamy na léky a informování o nich jsme se v Česku neposunuli ani o píď, a to i přesto, že praxe jde nezastavitelně kupředu. Do regulativních opatření týkajících se reklamy navíc poměrně nelítostně „hodil vidle“ vznik internetu, který nabízí lékařům i pacientům bezednou studnici informací.

S blížícím se koncem léta se široká veřejnost opět začíná ptát, zda bude na podzim dostatek léků pro léčbu bakteriálních nebo virových infekcí. Téma stále intenzivněji rezonuje v České republice, přičemž z ministerstva zdravotnictví opakovaně zní, že se na příchod respiračních onemocnění připravuje.

Dánská firma je lídrem v boji s obezitou. Její prášky jsou tak populární, že firma táhne celou ekonomiku země. Ekonomové varují, že se stát nesmí stát příliš závislý na jednom hráči. Jinak však upozorňují hlavně na pozitiva.

Nadváhou či obezitou trpí v Evropě skoro 60 procent dospělé populace a téměř jedna třetina dětí. Kila navíc představují obrovskou zátěž nejen pro systémy zdravotní péče, ale mají také nezanedbatelné nepřímé ekonomické náklady. Na trh směřují léky, které mohou pomoci tento problém radikálně zmenšit.

V době, kdy nejen v USA začíná období návratu dětí do škol, vyvolává tamní rostoucí nedostatek léků na ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) mezi rodiči a pedagogy obavy. Tento nedostatek, na který FDA upozornila již v říjnu 2022, se nyní ještě prohloubil v důsledku nebývale vysoké poptávky.

Skupina lékáren Dr. Max instalovala v nemocniční lékárně v Roudnici nad Labem jako vůbec první síťová lékárna v České republice moderního expedičního robota léků BD Rowa. Jedná se o prověřenou technologii stejnojmenné německé firmy.

Zatímco Německo se už pěknou řádku let potýká s problémem poklesu počtu lékáren, Norsko zažívá přesně opačný trend. Ve skandinávské zemi lékárny v posledních dvaceti letech rostly doslova jako houby po dešti. Jejich počet se od roku 2001 zvětšil 2,5násobně, zatímco v Německu mají historicky nejméně lékáren v přepočtu na obyvatele.

Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach má plán, jak vrátit Německu pozici jedné ze světových velmocí ve vývoji nových léků. Do konce letošního roku chce připravit a předložit potřebné změny zákonů, které mají například usnadnit procesy při schvalování nových léčiv, jejichž producenti je chtějí uvést na trh.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil vůbec první vakcínu pro těhotné určenou k prevenci onemocnění dolních cest dýchacích a jejich závažného průběhu způsobeného respiračním syncyciálním virem (RSV).

Všichni máme ve svém okolí maminky, tatínky a zejména babičky a dědečky, kteří bezmezně věří lékařům a navíc za každý drobný úkon donesou bonboniéru nebo lahvičku něčeho ostřejšího. Ale leckdo z nás již ví, že je někdy potřeba si věci ověřovat.

Současná spotřeba antibiotik v Česku podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] kopíruje loňský scénář. Resort dosud nasmlouval zhruba 300 tisíc balení tablet penicilinu i sirupů pro děti. Což má pokrýt poptávku i rezervu.

Američanům dělá stále větší starosti to, kolik zaplatí za léky, když je budou potřebovat. Přestože ceny léků byly jedním z témat prezidentských voleb v USA již v roce 2016, kdy o Bílý dům soupeřili Donald Trump a Hillary Clintonová, tento problém zdaleka nevyhasl. Ba naopak, zdá se, že je mezi americkými voliči stále palčivější.

Řešení nedostatku léků a jejich přetrvávajících výpadků považuje premiér Petr Fiala [ODS] za zásadní úkol ministerstva zdravotnictví. Stejně jako vyřešení dění kolem osoby ředitele IKEM Martina Stiborka.

Akcie americké farmaceutické společnosti Eli Lilly posílily od začátku tohoto roku už téměř o polovinu. Za posledních pět let pak přírůstek činí přes 400 procent. Podobnou jízdu mají za sebou akcie dánského rivala, společnosti Novo Nordisk. Obě firmy spojuje sázka na lukrativní kartu: vývoj léků proti obezitě, jak popisuje britský list Financial Times.

Kateřina Podrazilová, Lenka Vostalová a Irena Storová. To jsou jména tří odbornic na lékovou politiku, které se přihlásily do výběrového řízení na post ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Všechny to potvrdily Zdravotnickému deníku. Ministerstvo zdravotnictví vypsalo výběrové řízení na ředitele SÚKL letos již podruhé. Pohovory s kandidátkami proběhnou v polovině září.

Snažila se o co nejrychlejší, ale zároveň nejbezpečnější zpřístupnění prevence a terapie covid-19, komunikovala směrem k veřejnosti nejnovější poznatky i vyvracela dezinformace. Role Evropské lékové agentury (EMA) byla během covidové krize důležitější než kdy dříve – a protože se osvědčila, posílil i její mandát.

Farmaceutická společnost Novo Nordisk při svém raketovém vzestupu podpořenému příznivými zprávami o jejím přípravku na hubnutí Wegovy dosáhla dalšího milníku. Tržní hodnota dánské společnosti překročila velikost domácí ekonomiky, upozornila agentura Bloomberg.

Společnost PPF Biotech uzavřela smlouvu o vložení aktiv dceřiné společnosti SCTbio do firmy eureKING, francouzské účelové akviziční společnosti (SPAC). Po dokončení transakce získá PPF Biotech menšinový podíl v eureKING. Bude se tak podílet na vytvoření nového evropského lídra v biotechnologické výrobě, jehož akcie budou obchodovány na burze cenných papírů Euronext v Paříži.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil vůbec první perorální lék k léčbě poporodní deprese. Dosud byla léčba dostupná pouze injekční formou s tím, že ji bylo možné podávat jen ve vybraných zdravotnických zařízeních.

Další úspěch v boji proti obezitě, hlásí dánská společnost Novo Nordisk. Ta představila výsledky svého léku Wegovy, který dle výsledků pomohl snížit riziko srdečních infarktů a mozkových mrtvic u obézních pacientů až o dvacet procent. Agentura Bloomberg uvádí, že díky představené studii vzrostly akcie společnosti o 16,7 procenta, což je největší intradenní skok za dvě desetiletí. Akcie společnosti za poslední dva roky vzrostly téměř o 150 procent.