Farmacie

Praha - Farmaceutické firmy v Česku řeší kvůli konfliktu na Blízkém východě problémy v logistice dodávek, některé produkty totiž nabírají zpoždění. Spolu s tím rostou i náklady na energie či pojištění. Výpadky léčiv na tuzemském trhu ovšem v současné době zatím nehrozí. Z dlouhodobějšího hlediska ale bude záležet především na délce a intenzitě dalších bojů v Perském zálivu. ČTK to dnes sdělil výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel.

Jeden z faktorů, které ovlivnily jednání mezi Velkou Británií a Spojenými státy o cenách léků a jejich clech na dovoz do USA byl příslib farmaceutických firem, že budou i nadále relativně silně investovat právě ve Spojeném království. Britská vláda koncem minulého týdne přislíbila, že ze systému veřejného zdravotnictví půjde více na inovativní léky.

Závislost nevzniká jen na heroin nebo kokain. Odborníci varují, že stejné riziko se skrývá i v látkách, které má mnoho lidí doma a považuje je za bezpečné. Právě tato dostupnost z nich dělá největší tichou hrozbu současnosti.

Americký prezident Trump oznámil nová cla na farmaceutické produkty. Léky z EU budou podléhat clu ve výši 15 %.

Jakmile se začalo hovořit o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, zrodily se i plány využít její farmaceutický průmysl. „Ukrajinská léčiva totiž mohou sehrát pozitivní roli a utlumit evropskou závislost na dodávkách přípravků z mimoevropských regionů,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Josef Suchopár, expert na léčiva a někdejší náměstek ministra zdravotnictví.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši 15 procent, zatímco dovoz z Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.

Výzkumný tým zabývající se medicínskou chemií na VŠCHT v Praze zahájí výzkum léku na agresivní nádor v mozku u dětí.

Pro pacienty s relabujícím malobuněčným karcinomem plic byly dosud možnosti léčby velmi omezené. Evropská léková agentura (EMA) nyní schválila lék, který v klinických studiích prokázal zásadní prodloužení života. Na druhou stranu úřad změnil svůj pohled na jediný registrovaný přípravek k léčbě mpox (onemocnění dříve známé jako opičí neštovice). Studie totiž ukázaly, že pacientům nepomáhá.

Uplynulý týden přinesl další dvě velké akvizice ve farmaceutickém sektoru. Americké společnosti MSD (v USA vystupující pod názvem Merck) a Gilead Sciences pokračují v přebírání biotechnologických společností. MSD se tak chystá na brzký konec patentové ochrany svého největšího generátoru tržeb, Gilead Sciences posiluje svůj inovativní potenciál. O detailech akvizic informoval britský list Financial Times.

Za licenci na vývoj, výrobu a prodej léků vyvinutých s pomocí AI zaplatí americká Eli Lilly firmě Insilico až 2,75 mld. USD [cca 58 mld. Kč].

Luxusní krémy, „vědecké“ sliby a rychlé výsledky. Proč lidé věří produktům, které často neřeší téměř nic?

Indové už prodávají generika léku na hubnutí dánské Novo Nordisk. Ceny dramaticky klesly. Patent Dánům brzy vyprší i v Číně.

Sparta a Slavia, Hradec a Pardubice, Apple a Samsung. Rivalita, kterou známe spíše ze sportovního a později technologického prostředí, se už definitivně přenesla i do farmaceutického sektoru. Konkrétně na trh s léky na hubnutí.

Ceny akcií farmaceutických firem, jež vyrábějí léky na hubnutí, klesly. Důvody jsou přehnaná očekávání zisků a tlak na nejnižší cenu v USA.

V lékárnách očkuje asi šedesát zemí světa, z toho velká část připadá na státy v Evropě. Brzy by se mohlo k očkování v lékárnách přidat Česko.

Lékárny drží velký potenciál v posílení ochrany veřejného zdraví. Vedle očkování by se mohly podílet i na onkologické prevenci.

Lidé je „zobou“ jako lentilky – statistiky udávají, že se ročně do českých lékáren doveze asi 80 milionů denních dávek těchto medikamentů. Řeč je o zolpidemech, které mají pomáhat s nespavostí. Jenomže podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv se u nich začínají množit nebezpečné nežádoucí účinky. Kromě toho, že jsou při dlouhodobějším užívání návykové, mohou tyto léky způsobovat i náměsíčnost.

Neuvěřitelné 103. narozeniny oslavila paní Solodunová ze Staré Role. Obyvatelka Karlových Varů za sebou má zajímavý životní příběh, nyní tvoří nerozlučnou dvojku se svou spolubydlící.

Po lednovém přistoupení sítě Lékárny EUC do APLEKS nyní vstoupily Lékárny ipc. Asociace tak pokračuje v rozšiřování své členské základny.

Velké farmaceutické společnosti za sebou mají velice úspěšný rok. Většina z nich loni zaznamenala růst tržeb i zisků, a tím pádem také tržní hodnoty svých akcií. A vedení úspěšných firem je za tento vývoj solidně odměňováno.

Zasílání léků na předpis do výdejních míst nebo boxů by využilo 70 % dospělých Čechů a dalších 16 % to zvažuje. Zhruba čtyři pětiny si myslí, že je služba bezpečná, naopak za určitě nebezpečnou ji považují tři procenta lidí.

Vztah mezi ochranou duševního vlastnictví a dostupností léčiv připomíná jemné vyvažování na lékárnických vahách. Na jedné straně stojí potřeba odměnit nákladný výzkum, na straně druhé tlak na udržitelnost zdravotních systémů. V centru této debaty se nachází fenomén zvaný „evergreening“ – strategie, která pomocí takzvaných sekundárních patentů prodlužuje exkluzivitu léků na trhu.

„Bili mě a vyhrožovali mi,“ vzpomíná Íránka žijící v Česku na návrat domů. „Okamžitě mě vyslýchali,“ přidává další. Seznam Zprávy popisují, jak Íránci pobývající v Česku vnímají dění ve své vlasti. A v co doufají.

Evropa má ještě v živé paměti problémy se zásobováním důležitých léků v době covidové pandemie. Strategie farmaceutických firem, které snižovaly náklady na výrobu tím, že přesouvaly svou produkci do Asie, se ukázala jako chybná. Po pár letech se situace v menším a kvalitativně jiném měřítku opakuje, když vypukl vojenský konflikt na Blízkém východě.

Farmaceutické firmy po celém světě intenzivně investují do vývoje nových léků proti obezitě. Podle odhadů jich bylo v roce 2025 ve vývoji více než 160 a využívaly desítky různých mechanismů účinku. Server Medscape Medical News proto sestavil přehled projektů, které by mohly léčbu obezity výrazně posunout. Obezita patří mezi nejzávažnější zdravotní problémy současnosti.

S návrhem hnutí SPD na zrušení úhrady vakcín proti chřipce pro seniory a chronicky nemocné nesouhlasí vakcinologové.

Nizozemská firma uniQure, která vyvíjí lék na Huntingtonovu nemoc, prozatím neuspěla u FDA. Nyní se karta ale možná obrací.

Vláda si do svého programového prohlášení vepsala ambiciózní cíl – nulovou DPH na léky na předpis. Cesta k levnějším lékům by ale podle všeho vedla přes rozpočtovou propast hlubokou 14 miliard korun.

Experimentální lék společnosti Pfizer na atopickou dermatitidu splnil hlavní cíl ve střední fázi klinické studie. Farmaceutická firma teď plánuje zahájit pokročilé testování ve fázi III ještě v průběhu letošního roku.

Které léky Češi nejčastěji kupovali v roce 2025? Tady je přehled 20 nejobchodovanějších přípravků podle počtu balení, který pro web Peníze.cz na základě dat od distributorů sestavil Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Ukrajina urychluje přípravy na vznik Ukrajinské lékové agentury, která má sjednotit dohled nad léky i dalšími citlivými produkty podle evropských pravidel. Projekt vzniká s podporou Evropské komise a patří mezi podmínky nutné pro vstup země do Evropské unie.

Zrušení DPH na léky na předpis patří mezi závazky vlády. Jeho naplnění ale zůstává nejisté. Stejně tak je otázkou, zda by se snížení daně vůbec projevilo v cenách pro pacienty, nebo by si prodejci jen zvedli marže.

Přípravky na obezitu snižují chuť k jídlu a navozují sytost. Hradí se diabetikům, ale zatím ne obézním lidem či s nadváhou.

Aktualizováno 5. 3. 2026, 14:30 – Omezená letecká doprava kvůli aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě nechala v zahraničí tisíce českých občanů. Při čekání na možnost návratu domů řeší někteří kromě logistiky i další problém – docházející léky.

Léky na hubnutí píšou jeden z největších současných tržních příběhů. Takzvané GLP-1 terapie změnily nejen přístup ke 'kilům navíc', ale i to, jak investoři vnímají ocenění farmaceutických firem a vůbec jejich roli v portfoliu. Část sektoru, který byl dřív vnímaný jako defenzivní a jenom pomalu rostoucí, se začala povahou rychle přibližovat růstovému technologickému odvětví.

Tisíce českých občanů, kteří kvůli eskalujícímu konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA nedobrovolně uvízli ve Spojených arabských emirátech, mohou čelit nečekanému problému – docházejícím lékům. Ministerstvo zdravotnictví proto ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) zavádí prioritní linku pro vyhledávání místních náhrad.

Současná medicína stále nemá účinné léky na stovky závažných onemocnění a vývoj nových léčiv je extrémně rizikový, až 90 procent kandidátů selže v klinických studiíchNa řešení tohoto problému se zaměřuje britsko-americký startup Antiverse. Jeho cílem je vyvíjet a testovat protilátky, které by měly léčit závažné nemoci, včetně rakoviny, neurologických poruch a cystické fibrózyAby urychlili návrh a ověření účinných léčiv, sázejí jeho lidé při vývoji na kombinaci umělé inteligence s laboratorními testy, Nedávná investice 190 milionů korun od českého fondu Soulmates Ventures a dalších partnerů umožní firmě škálovat technologickou platformu a posunout vývoj protilátek blíže ke klinickým studiím a pacientům Dnešní medicína sice dokáže mnohé, stále však existují stovky závažných onemocnění, které dostupnými léky a metodami zasáhnout neumí. Tím spíš když vývoj nových léčiv bývá extrémně drahý a rizikový, neboť až 90 procent slibných kandidátů nakonec klinickými studiemi vůbec neprojde. A právě na tuto mezeru mezi vědeckým poznáním a reálnou terapií cílí startup Antiverse, jehož technologie kombinuje umělou inteligenci a počítačové modelování s prací v interních laboratořích.

Současná medicína stále nemá účinné léky na stovky závažných onemocnění a vývoj nových léčiv je extrémně rizikový, až 90 procent kandidátů selže v klinických studiích Na řešení tohoto problému se zaměřuje b ritsko-americký startup Antiverse. Jeho cílem je vyvíjet a testovat protilátky, které by měly léčit závažné nemoci, včetně rakoviny, neurologických poruch a cystické fibrózy Aby urychlili návrh a ověření účinných léčiv, sázejí jeho lidé při vývoji na kombinaci umělé inteligence s laboratorními testy, Nedávná investice 190 milionů korun od českého fondu Soulmates Ventures a dalších partnerů umožní firmě škálovat technologickou platformu a posunout vývoj protilátek blíže ke klinickým studiím a pacientům

Bylinky jsou po staletí považovány za jemnější a přirozenější alternativu péče o zdraví. Mnoho lidí proto předpokládá, že jejich užívání je vždy bezpečné. Moderní medicína však ukazuje, že i rostliny obsahují silné účinné látky a mohou výrazně ovlivnit účinek léčiv. Právě interakce bylinek a léků patří mezi nejčastěji podceňovaná zdravotní rizika. Problém nevzniká jen při […] Příspěvek Když se potká příroda a farmacie: jak spolu reagují bylinky a léky pochází z Bylinkopedie.cz

Únorové zasedání Evropské lékové agentury (EMA) přineslo zásadní zprávy pro miliony Evropanů. Historicky první kombinovaná mRNA vakcína slibuje zjednodušení podzimního očkování proti chřipce a covidu jedinou dávkou. Velký posun nastal i v dětské onkologii, kde nová cílená terapie otevírá další možnosti v léčbě nejčastějšího mozkového nádoru u dětí.

Od 1. března 2026 se stává 15 bývalých lékáren společnosti Sanovia součástí lékárenské sítě Dr. Max. Téměř polovina z nich je v hlavním městě.

Radiofarmaka k diagnostice a léčbě nemocí by si mohla některá zdravotnická zařízení vyrábět sama. Čekají na změnu zákona.

Jeden zástupce Evropy a dva Spojených států v uplynulém týdnu oznámili akvizice či spolupráce ve farmaceutickém sektoru. Dánská společnost Novo Nordisk se spojila s americkou společností Vivtex za účelem vývoje přípravků nové generace pro léčbu diabetu a obezity. Gilead Sciences pod svá křídla převezme společnost Arcellx, a posílí tak svou pozici v onkologické léčbě.

Nejúčinnější zbraně proti HIV vznikly v Praze. Profesor Antonín Holý vyvinul látky, které změnily smrtelnou nemoc v léčitelné onemocnění. Díky jeho genialitě dnes žijí miliony lidí a česká věda patří k absolutní světové špičce.

Léky na vzácná onemocnění vstupují do úhrad, ale ne vždy hladce. Odůvodnění jsou nekonzistentní a problém je i byrokracie.

„Současnou léčbu bolesti si nedokážeme bez konopí představit,“ říká doktor Radovan Hřib z Centra pro léčbu bolesti FN u sv. Anny v Brně.

Zlepšit diagnostiku a obecně péči o pacienty se vzácným onemocněním má Národní strategie pro vzácná onemocnění.

Na obzoru se rýsuje nový byznysový příběh na pomezí farmacie, regulace a kapitálových trhů. Společnost Compass Pathways oznámila, že její syntetická forma psilocybinu, halucinogenní látky z tzv. magických hub, úspěšně prošla druhou rozsáhlou klinickou studií.

Pacienti si mohou od čtvrtka ve vybraných lékárnách v České republice vyzvednout léky předepsané na eRecept v Rakousku. Kontaktním místem pro elektronické zdravotnictví je Kraj Vysočina, který o spuštění přeshraniční výměny informoval na svém webu. Možnost výdeje léku na český elektronický recept v rakouských lékárnách kraj připravuje. Termín zatím neupřesnil.

Ani liberalizace ani prohibice, říká protidrogový koordinátor Pavel Bém, jak nastavit pravidla pro užívání konopí pro vlastní potřebu.

V Česku přibylo 25 orphan léčiv, VZP za ně uhradila přes 8 miliard. Moderní terapie mění léčbu vzácných onemocnění.

Bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová se částečně vrací k práci pro státní sektor. Ministr Adam Vojtěch ji jmenoval předsedkyní Poradního orgánu pro úhradu léčiv určených k léčbě vzácných onemocnění (tzv. orphan drug). Ve funkci vystřídá Marka Orko Váchu. „Rozhodování založené na datech a odbornosti,“ označila Storová svoji hlavní prioritu.

Farmaceutická firma Zentiva kritizuje rozhodnutí Soudního dvora EU týkající se směrnice o čištění městských odpadních vod. Schválená směrnice podle ní představuje významné riziko pro bezpečné zásobování základními léky v Evropě. Firma proto znovu vyvíjí iniciativu k jejímu zastavení. Zentiva v loňském roce podala žalobu se žádostí o zrušení směrnice.

Slovenský antimonopolní úřad vyměřil dodavatelům léků Phoenix a Transmedic Slovakia za kartel pokutu bezmála 7,8 mil. eur (cca 189 mil. Kč).

Dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk, který stál na začátku boomu injekcí na hubnutí, čelí rostoucímu tlaku na svůj klíčový byznys. Společnost, jež díky úspěchu léků Ozempic a Wegovy na čas získala titul nejhodnotnější veřejně obchodované firmy v Evropě, nyní varuje před poklesem letošních tržeb.

Dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk představil výsledky testování molekuly UBT251. Tento experimentální trojitý agonista dokázal u čínských pacientů snížit hmotnost skoro o 19,7 % za 24 týdnů, kontrolní skupina s placebem zhubla jenom o 2 %. Přestože jsou data slibná, látka musí projít dalšími fázemi testování a schvalování, než se z ní stane registrovaný lék.

Zrušení DPH na léky na předpis, které slibuje programové prohlášení vlády, by mohlo způsobit výpadek ve státním rozpočtu v miliardách korun. Podle poslance Toma Philippa (KDU-ČSL) navíc takový krok nepomůže těm nejpotřebnějším. Místo toho navrhuje cílenou podporu pacientů s vysokými doplatky. Záměr zavést nulovou sazbu DPH na léky na předpis patří mezi závazky vlády.

Praktičtí lékaři pro dospělé i děti a dorost by uvítali výdej některých léků na předpis pacientovi i přímo v ordinaci.

V České republice se ve veřejném prostoru ve vlnách vrací debata o prodeji léků na předpis přes internet. Jedni varují před možnými riziky, jiní vidí v internetovém prodeji zvýšení pohodlí pacientů. Přitom v řadě evropských i neevropských zemích už internetový prodej s léky na předpis funguje. U našich západních sousedů dokonce od roku 2004.