Ferdinand II. Tyrolský

První a jediný historický rytířský turnaj přímo v centru města zažilo plzeňské náměstí díky habsburskému Ferdinandovi Tyrolskému.

Herbáři italského lékaře a humanisty Pietra Andrey Mattioliho (1501–1578), jednomu z nejvýznamnějších botanických děl evropské historie, je věnována nová výstava v Muzeu Kroměřížska. Návštěvníci budou mít příležitost prohlédnout si více než 40 různých vydání díla v pěti jazycích, italštině, latině, češtině, němčině a francouzštině.

Dnes oboru Hvězda vyhledávají Pražané na procházky či na běhání. V historii však sloužila k lovu a zažila i bouřlivé události v době bitvy na Bílé hoře. Název jí dala unikátní renesanční stavba ve tvaru šesticípé hvězdy.

Ačkoli pocházela z významného a bohatého rodu, příliš štěstí ani přepychu si neužila. Její osud byl lemován několika nešťastnými událostmi. Její pověst silně utrpěla díky vině jejího otce, o jehož osvobození a očistu jeho jména se snažila. V české historiografii navždy zůstane spjata s listinou zvanou Apologie, která byla sice vydána pod jejím jménem, i když není z velké části jejím dílem. Měla ale velký podíl na jejím sepsání, a zvláště pak na jejím předložení císaři Rudolfu II.

Ještě předtím, než na pokyn Ferdinanda I. Habsburského vznikla obora Hvězda, bylo zdejší území doslova poseto povrchovými a podzemními lomy. Část podzemí se zachovala dodnes. Z materiálu ze zdejších lomů byla postavena podstatná část nejstarších kamenných domů v Praze. V jihozápadní části obory je dodnes několik pozůstatků podzemních i nadzemních lomů, které fungovaly po několik staletí. Největší rozmach zažilo místo v raném středověku, když začali obyvatelé města nahrazovat dřevěné domy kamennými. Těžila se tu opuka a pískovec. Drtivá většina lomů zmizela při terénních úpravách v 16. století, když vzniknul letohrádek tu pro královského místodržícího Ferdinanda Tyrolského vybudovali letohrádek. Několik zbývajících podzemních lomů je dnes uzavřeno mřížemi a dostat se do nich dá jen na speciální povolení Lesů hl. města Prahy. Tajné chodby Podzemí obory Hvězda je ostatně opředeno mnoha pověstmi. Podle jedné z nich vede ze studny ukryté v domku nedaleko severního vstupu do areálu tajná chodba do letohrádku. Pokud by ovšem ze studny nedaleko libocké brány měla vést tajná chodba do letohrádku, musela by měřit víc než půl kilometru. Existence této chodby se ovšem nepotvrdila. Za vznikem pověsti stála podle všeho neznalost existence studny v letohrádku. Jedna „tajná chodba“ ovšem dodnes vede od hájenky nedaleko letohrádku a vyúsťuje ve svahu. Vzhledem k tomu, že její horní konec je v bývalé císařské kuchyni, zcela zjevně je to chodba odpadní. K pověstem o této chodbě přispělo mimo jiné i to, že určitý čas sloužila hájenka jako skladiště střelného prachu. Ostatně, změn jeho využití bylo hned několik. Nyní slouží jako studovna památníku národního písemnictví. Štola Světluška a tajný vodovod pro hrad Nejzajímavější objekt pod oborou Hvězda je ovšem štola Světluška, součást historického hradního vodovodu. Vstup do štoly je cihlovou věží z roku 1930, která se připisuje architektu Plečnikovi. Na místě, kde je dnes věžička s točitým schodištěm do štoly, bývala dřív podle všeho studna s vyhlášenou […]

Ostravské muzeum vystavilo sbírku starých tisků a spisů z díla významného renesančního lékaře a botanika italského původu Pietra Andrey Mattioliho. K vidění je i první česky psaný herbář z roku 1562. Výstava Příběh Mattioliho herbáře potrvá do 16. října, sdělila pracovnice muzea Hana Kölblová.

Mezi lety 1572–1578 zemřeli podezřelou smrtí čtyři olomoučtí biskupové. Za jejich úmrtím, jak se později ukázalo, stál vraždící vikář Philopon Dambrovský.

Přežil válku, prošel pouští ovládanou muslimy, neskolil ho ani mor. Smrt na Kryštofa Haranta paradoxně čekala až doma.

Na začátku tohoto příběhu byla jedna ztracená zahradnická knížka, na konci pak jedinečná sbírka historických herbářů. Petr Bílek je shromažďuje, nechává restaurovat, ale také umožňuje, aby promlouvaly k dalším, jemu podobným nadšencům.

Dlouho žil ve stínu svého staršího bratra Viléma, který byl úspěšným politikem a de facto českým místokrálem. Těžko by tak tušil, že se do historie zapíše jako štědrý dobrodinec, renesanční kavalír a především jako roztomilý prostopášník.

Vytvoření nové expozice vyšlo na 2,8 milionu korun, náklady byly rozděleny do čtyř let.

Voynichův rukopis byl tématem přednášky badatele a publicisty Karla Dudka, který spolupracuje také s Naším REGIONEM. Přednáška se uskutečnila v knihovně ve Velkých Přílepech. „Voynichův rukopis…

Ze svého manželství s Annou Jagellonskou měl Ferdinand I. Habsburský patnáct dětí. Když roku 1564 umíral, bylo živých ještě třináct z nich – deset dcer a tři synové. Ovšem ze svých dvou nejstarších mužských potomků byl císař poněkud nešťastný – jeden jevil sklon tolerovat nekatolíky a druhý žil v utajovaném svazku s měšťankou.

Císař Maxmilián II. vydal 20. Února 1570 nařízení, podle kterého měly být v Praze základní potraviny prodávány na váhu a za pevné ceny. Praha tehdy očekávala zvýšení poptávky v souvislosti s velkolepými oslavami, přišel ale zásobovací kolaps.

Byl to Habsburk, který v nás žádné nepříjemné asociace na doby minulé nevyvolá. Není také příliš známý. Snad je to tím, že nikdy neměl na hlavě korunu panovníka a zde, v zemích Koruny české, byl vždy jen místodržitelem. Více či méně plnil příkazy svého otce a později staršího bratra, ale v rámci možností nechával tuto zemi žít v relativním klidu a pohodě. Autoritu navenek si uměl zjednat, metodou cukru a biče. V osobním životě to byl milující manžel a vášnivý sběratel všeho krásného. A nejen sběratel.

Toulky centrem hlavního města jsou kouzelné hlavně díky krásným stopám architektury, která okouzluje na každém kroku. Až nespravedlivě však hledíme do minulosti, když soudíme vliv habsburské vlády nad českým národem. Právě architektonické skvosty jsou totiž jedním z hlavních prvků, které v Praze Habsburkové zanechali. O jaké stavby jde?

Královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy... Pro to vše sloužila obora Hvězda. Letohrádek s netradičním tvarem půdorysu však vznikl ze zcela jiného důvodu. Ferdinand Tyrolský ho nechal vystavět pro svou (tajnou, a především otcem Ferdinandem I. neschválenou) ženu Filipinu Welserovou. Dcera kupce totiž v té době nebyla dostačující partií. Tato národní kulturní památka nemá tvar hvězdy jen tak. Jaké symboly v sobě vlastně letohrádek skrývá?