Gustav Meyrink

Byla zakladatelkou Prahy mytická kněžna Libuše, jak tvrdí staré české pověsti? Nebo ji založila skupina záhadných asijských mnichů, jak má naznačovat jedna prastará legenda? A je možné, že ve stověžatém městě existuje jakási brána mezi světy?

Změnila se Praha z živého města plného tajemství v pouhou turistickou kulisu? Ve stopách Gustava Meyrinka a pražských legend Václav Cílek ve svém omentáři hledá, co nahradí mizející chasidskou a německou tradici.

Malebnější a zároveň i magickými silami nabitější zákoutí byste na Pražském hradě zřejmě nenašli. Řeč je o Zlaté uličce. Zdejší půvabná stavení nejenže vypadají jako z nějaké pohádky, ale kouzly údajně oplývají dodnes. Čas od času se tu prý zjevuje dům U Poslední lucerny, kterým se dá dostat do jiných sfér.

Věděl přesně, jak vypadal. Přesto ho nedokázal popsat. Nebyl schopen ve své mysli ukotvit podobu muže, který se znenadání objevil ve dveřích jeho bytu a žádal o opravu iniciály „I“ knihy Ibbur.

Praha, Brno, Ostrava a Plzeň jsou česká a moravská města s největším počtem obyvatel. Proč se ale jmenují právě takto? Většinou existuje více verzí a variant, jak tyto názvy vznikly.

Máte rádi pražského genia loci neboli ducha místa? A baví vás putovat po stopách starých pražských legend, na kterých je vždy zrnko pravdy? Pak s námi objevte dům U Poslední lucerny, který je jimi doslova opředen.

Příběhy o uměle vytvořených bytostech provází člověka již po celá staletí, ne-li tisíciletí. Zprvu jsou vždy pozornými služebníky a perfektně plní každý pokyn. Jenže jako kdyby je všechny spojovala jakási skrývaná nenávist.

Praha je hlavním českým lákadlem pro zahraniční turisty a všechny její památky navštěvují především oni. Památky jako Pražský hrad nevynechají při návštěvě Prahy ani Češi, kteří hlavní město navštíví. Pražská čtvrť Josefov ale nepatří k největším lákadlům. U zahraničních turistů je to přesně naopak, u nich patří Josefov k nejnavštěvovanějším památkám.

Karel IV. byl největším českým vladařem i jedním z největších vladařů Evropy. Těžko tak uvěřit tomu, že ve svém faktickém životopise psal o existenci skřítků obývajících Pražský hrad. Mohl za to snad alkohol?

Pověst o umělé bytosti jménem Golem se zdá být neoddělitelně spojená s Prahou; Fričovým filmem Císařův pekař počínaje, přes Staré pověsti české Aloise Jiráska až po slavný, ale poněkud temný román Golem od Gustava Meyrinka.

Čtvrtečním představením divadelní soubor Tygr v tísni ukončí desetileté působení v pražské Vile Štvanice.

Malebnější a zároveň i magickými silami nabitější zákoutí byste na Pražském hradě zřejmě nenašli. Řeč je o Zlaté uličce. Zdejší půvabná stavení nejenže vypadají jako z nějaké pohádky, ale kouzly údajně oplývají dodnes. Čas od času se tu prý zjevuje dům U Poslední lucerny, kterým se dá dostat do jiných sfér.

Vladan Hýl na Janáčkově konzervatoři v Ostravě absolvoval obor herectví, po ukončení studia se dal na práci v médiích. V regionálních televizních stanicích působil jako moderátor, dramaturg a zpravodajec. Nyní už několik let vede vydavatelství audioknih Ova Audio, kde knihám vdechují život zejména ostravští herci.

Většina pražských památek ohromuje velikostí a monumentalitou. Zlatá ulička na Pražském hradě je však pravým opakem. Jedinečnou z ní dělá právě skromnost a malé rozměry všeho, co se v ní nachází.

Dílo švýcarského umělce Hanse Rudolfa Gigera zhlédlo v Alšově jihočeské galerii (AJG) během pěti měsíců přes 46.000 lidí. Výstava, která představila autora filmového monstra Vetřelec, byla v zámecké jízdárně od 11. června, byla v neděli přístupná naposled. Zájem o ni byl mimořádný i o tomto prodlouženém víkendu. Podle galerie to byla jedna z nejnavštěvovanějších akcí v historii.

Krajina kolem Hluboké nad Vltavou, která střídá rybníky a louky s roztroušenými lesíky, se zahaluje do podzimních barev. Ono sychravě ospalé počasí je ideální k návštěvě potemnělé až lovecraftovské výstavy Hieronyma Bosche 20. Století, H. R. Gigera, která nabízí tajuplně morbidní a uhrančivé umění tvůrce Vetřelce.

Legenda o Golemovi, záhadném hliněném sluhovi rabího Löwa, je neodmyslitelně spjata s historií staré židovské Prahy. Jako taková byla mnohokrát zachycena a zpracována. V roce 1907 se jí nechal volně inspirovat spisovatel a dramatik Gustav Meyrink a vytvořil tak klasické dílo plné mystiky, tajemna a záhad, jednoduše nazvané Golem.

Například bytosti zvané biomechanoidi si představoval jako osoby poskládané z amputovaných rukou a nohou doplněných senzory a počítačem.

Novinář Alexandr Mitrofanov patří k nejvýraznějším osobnostem české žurnalistiky posledních třiceti let. Jeho životní příběh nabízí kniha Veselý Sisyfos. V nabídce najdeme dále román, ve kterém hlavní hrdinka hledá muže, který by na svatbě sestry zahrál roli jejího partnera, dále detektivku, v níž vrah umístil svou oběť do plastikového barelu, a nakonec i průvodce módou moderních gentlemanů. A navrch audioknihu Golem od Gustava Meyrinka.

V neděli naposledy vydechl sazeč a grafik Libor Batrla. Jeho jméno můžete najít ve stovkách knih, kterým navrhl obálku nebo je vysadil. Delší dobu statečně bojoval s vážnou nemocí, které nakonec ve věku 62 let podlehl.

V Praze, kde žije, ji zná málokdo, její romány ale recenzují všichni od Financial Times po New York Times. Teď vystoupila na Colours.

Ten nejnovější je nominovaný na Magnesii Literu. Hrdinky se z londýnského domu, kde možná straší, dostanou do západních Čech.

Jedná se o jednu z nejkrásnějších historických památek Pražského hradu. Většinu ze svého dlouhého příběhu se však jednalo o nuznou a chudinskou čtvrť, kterou si vybudovali na vlastní náklady zaměstnanci Pražského hradu. Právě 16. září 1597 povolil císař Rudolf II. střelcům při branách vybudovat něco, co dnes známe pod pojmem Zlatá ulička. Jaká je její historie?

Blackmetaloví Somniate se loni představili vyzrálým debutem "The Meyrinkian Slumber", který patří k nejvýraznějším žánrovým nahrávkám roku 2020.

Nakladatelství Argo letos slaví 30 let. Jeho angloamerickou edici po Evě Slámové řídí Petr Onufer. Ředitelem zůstává Milan Gelnar, přestože podíl přenechal Jiřímu Michkovi.

Temná doba si žádá temnou hudbu. Jak jinak by se dala vysvětlit nepřehlédnutelná vlna, která se letos vyvalila z domácího metalového podzemí? A vypadá to, že ani v zimě nepolevuje. Vraťme se ale ještě do léta, kdy vyšel debut plzeňsko-pražských Somniate. Album "The Meyrinkian Slumber" mi k vlastní smůle tehdy uniklo…

Možnost cestovat v čase je tajným přáním mnoha milovníků záhad. Bohužel, Einstein, i tvůrci vědeckofantastické literatury, nám mnoho šancí nedávají. Jde to, ale byla by k tomu zapotřebí nezměrná kvanta energie. Možná, že se najde jiný způsob, ale to je ještě hudbou vzdálené budoucnosti. Nevěšte hlavu. Ono to jde i dnes a bude vám stačit energie k překonání vlastní pohodlnosti. Vyndejte si sluchátka z uší, vypněte mobilní telefon a zkuste se zaposlouchat.

Využívání elektronických dokumentů pro zrychlení přeshraničních soudních řízení podpořili dnes ministři spravedlnosti zemí Evropské unie. Podle návrhu nových pravidel budou justiční orgány povinně používat systém propojující databáze jednotlivých států. Fungování soudů má urychlit i možnost využívání výslechů pomocí videa.