Helmut Kohl

Celý svět je v těchto dnech poblázněný fotbalovým šampionátem v Kataru, takže i v dalším díle Kopaček na hřebíku se kolem něho řeč točila. „Vždyť já podobné poblouznění zažil před dvaatřiceti lety na mistrovství svět v Itálii,“ vzpomíná u mikrofonu Sport.cz Július Bielik na rok 1990, kdy s československou reprezentací na Copa del Mondo, jak se tehdy na Apeninském poloostrově fotbalovému šampionátu říkalo, postoupil s národním mužstvem do čtvrtfinále.

Královna Alžběta II., se kterou se dnes Velká Británie rozloučila státním pohřbem, se pro mnohé stala symbolem umírněné vlády. Svého času ale pod povrchem doutnalo napětí mezi ní a další slavnou ženou - premiérkou Thatcherovou.

This is Patrik Berger and this is Pavel Nedvěd. Tak zhruba probíhalo setkání Miroslava Kadlece se zesnulou královnou Alžbětou II. Kadlec na to v rozhovoru vzpomíná až s odzbrojující upřímností a přidává třeba i zkušenosti s Helmutem Kohlem. Vypráví také o tom, proč už chodí jen na Slovácko a fotbal v televizi moc nesleduje.

Pár let po konci komunismu ve střední Evropě vypadala geopolitická situace růžově a poté, co vyprchalo převratové nadšení, jsme ji začali chápat jako samozřejmost. Budoucnost měla ukázat, jak moc ...

Poslední prezident Sovětského svazu se nesmazatelně zapsal do historie. Zatímco jedni v něm viděli naději na změnu, jiní ho nikdy neměli rádi. V Rusku se ho i pokusili svrhnout.

Helmut Kohl stál v čele Německa dlouhých šestnáct let a do dějin vešel jako „kancléř sjednotitel“.

Helmut Kohl, někdejší německý kancléř sjednotitel a předseda křesťanské demokracie (CDU), chtěl v roce 1991 zabránit rozšíření NATO na východ i nezávislosti Ukrajiny. Důvod? Ohledy na zájmy Moskvy. Vyplývá to z odtajněných dokumentů – poznámek, zápisů, protokolů, dopisů i přepisů telefonátů – ministerstva zahraničí v Bonnu, k nimž získal přístup týdeník Der Spiegel.

Dagmar Havlová smutní. Po 27 letech bude zavírat vyhlášená restaurace U Čiriny, která se nachází kousek od Karlova náměstí. Chodila tam nejen se svým mužem, prezidentem Václavem Havlem, ale také další celebrity sem rády chodily na jídlo.

Bývalá německá kancléřka nestojí o funkci poradkyně OSN. Nechce být ani čestnou předsedkyní CDU.

Česko-německá deklarace, stvrzená 21. ledna 1997 podpisy premiéra Václava Klause a kancléře Helmuta Kohla, si vytkla za cíl oslabit spory o nedávnou historii v politické debatě.

O tom, kudy se budou ubírat její kroky v novém životě po 5860 dnech v čele německé vlády, zůstává Angela Merkelová skoupá na slovo. Nepřekvapí tudíž, že záměr napsat společně knihu neprozradila žena, jež před 16 lety začala osudově ovlivňovat chod věcí nejen ve Spolkové republice, nýbrž její nejbližší důvěrnice.

Ve funkci byla stejně dlouho jako Helmut Kohl. Na rozdíl od Kohla ale odchází plánovaně a dobrovolně. Jaký odkaz za sebou zanechala Angela Merkelová?

Bývalý prezident Václav Klaus, který s odcházející německou kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU/CSU) měl v minulosti určité spory, ocenil její politickou dráhu. Prohlásil, že bez ní bude hůř. Klaus to napsal ve svém stanovisku na stránkách Institutu Václava Klause. Merkelová dnes po 16 letech v čele Německa předala úřad kancléřství svému sociálnědemokratickému nástupci Olafu Scholzovi (SPD).

Poslanci Spolkového sněmu zvolili předsedu sociálních demokratů Olafa Scholze kancléřem. Scholze čeká cesta za prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, jenž jej do úřadu jmenuje. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra křesťanskodemokratické kancléřky Angely Merkelové.

V Německu po 16 letech skončila éra konzervativní kancléřky Angely Merkelové, kterou dnes nahradil sociální demokrat Olaf Scholz. Ten od své předchůdkyně oficiálně převzal kancléřství a přebírat úřady začali také noví ministři. Scholzovi blahopřáli němečtí politici i zahraniční státníci. Mezi prvními byl francouzský prezident Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, následovali americký prezident Joe Biden či ruský prezident Vladimir Putin. S Macronem a von der Leyenovou se Scholz sejde v pátek. Už ve čtvrtek se se svým francouzským kolegou sejde v Paříži nová šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.

Co plánuje Angela Merkelová v prvních dnech a měsících po odchodu z politiky?

Pokud se vůbec jméno nějakého lídra stane nesmrtelným, bude za ním v paměti nejvýše půlvětná informace. Kennedy a Caesar zemřeli rukou atentátníka. Churchill a Roosevelt porazili Hitlera. Reagan vyhrál nad komunismem, Karel IV. založil univerzitu. U Havla bude sametová revoluce. U zástupu dalších nebude nic. Spolková republika Německo měla v posledních desetiletích na lídry velké štěstí. Minimálně dva ze tří, ale možná všichni – ano, Německo mělo za posledních 39 let jen tři kancléře! – vstoupí do dějin jako velké osobnosti.

Pokud se vůbec jméno nějakého lídra stane nesmrtelným, bude za ním v paměti nejvýše půlvětná informace. Kennedy a Caesar zemřeli rukou atentátníka.

Vdova po někdejším německém kancléři Helmutu Kohlovi Maike Kohlová Richterová nemá dědický nárok na milionové odškodnění za knihu o svém zesnulém manželovi. Dnes o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší německou soudní instancí. BGH tak potvrdil verdikt nižšího soudu, že nároky na odškodnění se nedědí. Kohlová Richterová se chtěla domoci pěti milionů eur (128,5 milionu korun).

Helmut Kohl, někdy zvaný „věčný kancléř“, stál v čele vlády 5870 dní – od roku 1982 do roku 1998 –, tedy déle než kdokoli před ním. Za současného stavu si pravděpodobně prozatím udrží titul nejdéle sloužícího kancléře. Angele Merkelové by tak mohl uniknout rekord v délce funkčního období – alespoň pokud vyjdou plány semaforských stran na sestavení vlády do začátku prosince.

Zemdlená strana Angely Merkelové (67), odcházející německé kancléřky, hledá novou tvář, které nebude škodit zátěž z let, kdy byla u moci. Děje se tak i proto, že současný předseda Armin Laschet (60) se chystá odstoupit.

Před 31 lety spáchal duševně vyšinutý muž atentát na tehdejšího německého ministra vnitra Wolfganga Schäubleho. Politik přežil a je od té doby na invalidním vozíku. Politiku ale neopustil a příští rok to bude rekordních 50 let, co zasedá v německém parlamentu.

Angela Merkelová odchází z politiky. Šestnáct let vévodila původně nesmělá pastorova dcera ze zapadlého koutu východního Německa světovému dění. V Česku ale pro mnohé zůstává naivkou, či dokonce zločincem, který v průběhu migrační krize otevřel dveře zkáze Evropy. Jaká je doopravdy?

Rumunský prezident Klaus Iohannis dnes v Cáchách obdržel prestižní evropskou Cenu Karla Velikého za svůj proevropský postoj a za budování mostů mezi Západem a Východem, uvedla agentura DPA. Iohannis ve své děkovné řeči pronesené v němčině vyzval ke strategickým investicím na západním Balkáně a zasadil se o rozšíření schengenského prostoru volného pohybu osob i na Rumunsko. V předvečer předání ceny promluvila v Cáchách o současných výzvách Evropské unie slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Vítězství v letošních německých parlamentních volbách přisuzuje prognóza televize ZDF německé sociální demokracii SPD se ziskem 26 procent hlasů. V těsném závěsu za ní se drží konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24 procent hlasů. Zelení by měli podle prognózy získat 14,5 procenta hlasů.

V Německu začaly parlamentní volby, ze kterých vzejde nový Spolkový sněm a nová spolková vláda.

Úderem 08.00 se v Německu otevřely hlasovací místnosti a v zemi odstartovaly parlamentní volby, které po 16 letech ukončí éru kancléřky Angely Merkelové z konzervativní unie CDU/CSU. Voliči, kterých má 83milionové Německo 60,4 milionu, mohou rozhodovat o nástupci kancléřky do 18.00, kdy se volební místnosti uzavřou a začne sčítání.

Kancléřka Angela Merkelová se do dějin Německa zapsala jako první žena a zároveň jako první obyvatel někdejší NDR v této funkci. Přestože jí nikdo ze začátku nevěřil, včetně jejích stranických kolegů, překonala všechna očekávání a byla dokonce několikrát označena časopisem Forbes za nejmocnější ženu planety. A teď, po šestnácti letech v čele Německa, odchází, i když nemusí. Jaká vlastně je skutečná Angela, která se momentálně v Německu těší mimořádné popularitě?

Na působení Angely Merkelové mohou mít lidé různé názory, i zcela protikladné. Nikdo jí ale už neupře její četná prvenství a to, že výrazně zasáhla do historie moderního Německa a celé Evropy.

V okamžiku, kdy se hroutila berlínská zeď, byla Angela Merkelová zrovna v sauně a nepřipadala si ani slavná, ani bůhvíjak silná. Obojí se ale mělo změnit. V roce 2020 ji časopis Forbes označil za nejmocnější ženu světa – už po desáté v řadě – a nejen mnozí Němci, ale i další Evropané si svět bez ní nedovedli představit.

Končící německá kancléřka Angela Merkelová způsobila rozkol mezi Německem a Českem a dalšími východoevropskými státy. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl Werner J. Patzelt, německý politolog, odborník na Křesťansko-demokratickou unii.

Na nástupce obdivované německé kancléřky čekají velké nevyřešené problémy.

Většině Němců se po Angele Merkelové jako kancléřce nebude stýskat. Vyplývá to z průzkumu institutu Civey, který v sobotu, den před parlamentními volbami, zveřejnil list Augsburger Allgemeine. Merkelová, která je v čele vlády od roku 2005, se už o premiérské křeslo ani o poslanecký mandát neuchází.

Německá politička je v čele vlády od roku 2005, o premiérské křeslo ani o poslanecký mandát se už v letošních volbách neuchází.

V roce 2005 sociální demokraté Gerharda Schödera zázračně dotáhli CDU, nyní se po 16 letech historie opakuje.

Jako za sebou Helmut Kohl zanechal reformní deficit, zbude za jeho „žačkou“ po 16 letech vlády deficit transformační. Uvidíme, jak budou Němci éru Angely Merkelové hodnotit za deset let.

Němce čekají poslední zářijovou neděli parlamentní volby. Stranický souboj je napínavý, jedno je ale jasné: Kancléřka Angela Merkelová odchází. Co bude dál s nejmocnější evropskou političkou?

Dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová povede vládu až do Vánoc. Předpokládá to spolupředseda poslanecké frakce postkomunistické Levice Dietmar Bartsch. Parlamentní volby se přitom konají 26. září, podle Bartsche ale nebudou následující koaliční rozhovory snadné, takže se vyjednávání o nové vládě protáhne. Pokud Merkelová zůstane ve funkci do 17. prosince, překoná i dosavadního rekordmana, kterým je s 5869 dny kancléř sjednotitel Helmut Kohl.

Ačkoli se bývalý předák někdejšího Sovětského svazu Michail Gorbačov snažil svou zemi posunout směrem ke svobodě a lepší ekonomické úrovni, u Rusů si velkou popularitu nezískal. Ještě hůře si však ve veřejném mínění vedla jeho manželka Raisa. A to přesto, že šlo o vzdělanou a elegantní dámu.

Západní svět slábne, je to svět liberální, ale ne svobodný. Budoucnost patří státům střední Evropy, které se musí postavit současnému směřování „německé“ Evropské unie. Brusel neřeší problémy lidí, je tak třeba budovat alternativy. To jsou jen některé názory maďarského premiéra Viktora Orbána na vývoj Evropy, o kterých mluví v rozsáhlém rozhovoru pro slovenský konzervativní Denník Postoj. Orbán v interview mimo jiné zmiňuje také to, že se v mládí domníval, že by v Evropě mohl existovat společný stát Čechoslováků a Maďarů, rozpad Československa prý ale tuto vyhlídku znemožnil.

Velká Británie smutní, ve věku 99 let zesnul oblíbený princ Philip, vévoda z Edinburghu, který stál po boku Alžběty II. od roku 1947.

Británie se loučí s princem Philipem. Vzpomínky na výjimečně vtipného a noblesního muže ale žijí dál. Královna Alžběta II. tvrdila, že je jediným člověkem na světě, který ji vždy rozesmál. A když se Philipa ptali na úspěch jejich manželství, řekl: „Královna je obdařena neobvykle velkou dávkou tolerance.“ Na státníka měl opravdu velmi netradiční humor a vtipy nešetřil ani při svých politických cestách. Připomeňte si jeho legendární.

Manžel britské královny princ Philip, který dnes zemřel ve věku 99 let, se v minulosti proslavil také řadou bezprostředních výroků či poznámek a žertů, za které byl ale někdy ostře kritizován. Vévoda z Edinburghu často přivedl své okolí do rozpaků i během oficiálních příležitostí, třeba když bývalého spolkového kancléře Kohla oslovil „pane říšský kancléři“ nebo když při návštěvě italského premiéra v Římě odmítl italské víno s tím, že chce nechat přinést pivo.

Německo letos čeká série důležitých voleb. Ty hlavní proběhnou v září a přinesou nového kancléře po Angele Merkelové.

Loni v září, kdy se odpočatí Němci vraceli z dovolených u moří na jihu kontinentu, jako kdykoli předtím, a zdeptané Spojené království zalehla koronavirová beznaděj, britský list The Guardian otiskl provokativní komentář. Vyšel s titulkem Why the Germans Do It Better (Proč to Němci dělají lépe).

Před 105 lety vypukla jedna z největších a nejkrvavějších bitev první světové války. Řeč je o bitvě u Verdunu z roku 1916, které se vzhledem k počtu zemřelých vojáků říká verdunský mlýnek na maso. A není se čemu divit, když zde během 10 měsíců padlo celkem přes 700 tisíc vojáků.

Poslední dva kilometry se stavěly deset let.

Co kancléřčina éra přinesla německé společnosti? A co po ní zůstane?

Nejmocnější žena světa po 15 letech v budově kancléřství pomalu odchází. V čem spočívá výjimečnost Angely Merkelové i jaké má kancléřka chyby, popsal Seznam Zprávám politický zpravodaj deníku Süddeutsche Zeitung Daniel Brössler.

Počátkem listopadu 1989 padla Berlínská zeď a o několik týdnů později západoněmecký kancléř Helmut Kohl zveřejnil plán sjednocení Německa. Oba státy se spojily 3. října 1990. Po 30 letech od sjednocení bývalého západního a východního Německa se ukazuje, že ze západních zemí z toho nejvíce profitovalo Bavorsko, jež sousedí s Českou republikou.

„Když mluvím s přáteli ze západu, vidím, že z jejich pohledu se v devadesátých letech nic zvláštního nedělo – a východoněmecká společnost se zatím otřásala v základech,“ říká politoložka a právnička Elisa Gutscheová (1985), předsedkyně spolku Perspektiva3, který se snaží o vrstevnatější pohled na minulost i současnost východu Německa.

Asi žádný Němec nikdy nezapomene na bujaré oslavy, které provázely znovusjednocení Německa. Ne všichni ale měli ze spojení rozděleného národa radost. A třeba taková Margaret Thatcher se neostýchala dát svůj odpor z nového Německa najevo...