Houska

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj leží na pomezí Středočeského a Libereckého kraje. Je typická hlubokými kaňony, borovými lesy, malebnými rybníky, pískovcovými skalními městy a historickými hrady. Nejznámější je samozřejmě ten, který dal oblasti jméno. Za vidění ale stojí i ostatní – třeba tajemný hrad Houska, který byl inspirací pro samotného Máchu.

Až do neděle budou po celém Česku otevřené soukromé památky včetně míst, kam se běžně nedostanete. Kromě toho je připravený i kulturní program. „Na některých památkách budou návštěvníky provázet přímo majitelé. Můžu zmínit zámek Hrádek u Sušice, kde bude provázet pan architekt Lejsek, hrad a zámek Dolní Kounice, zámek Chyše, hrad Houska, hrad Kost nebo zámek Neustupov, kde budu dnes a zítra provázet také,“ zve Michal Farník, prezident Asociace majitelů hradů a zámků.

Další představitelkou Komory soukromých lesů, s níž přinášíme rozhovor, je Zuzana Pavlík Šimonková, navazující na zemědělské a lesnické hospodaření rodu Šimonků, který v této oblasti působí v naší zemi od druhé poloviny 19. století. Jak velký majetek v současné době rod Šimonkových vlastní? V současné době vlastníme a obhospodařujeme asi dva tisíce hektarů lesa a 620 hektarů orné půdy, k tomu se věnujeme profesionálně, myslivosti, máme asi 120 hektarovou dančí a mufloní oboru, provozujeme bažantnici, odchováváme kolem 15 tisíc bažantích kuřat, a k tomu se staráme o zámek Stránov, dvůr Lobeč a hrad Houska. Přispívá vám na tyto objekty, nebo nějakým jiným způsobem stát? Podle zákona se má o své památky starat každý vlastník sám, a dokonce může být sankciován za to, že to nedělá. My jsme si v rodině celý život přáli, aby nám byl rodový majetek vrácen, a teď jej tedy máme, tak je potřeba napnout síly a vše zvládnout. Co se týká podpory státu, my čerpáme spíše nějaké podpory v rámci lesní správy a v rámci zemědělství. V případě památkových objektů spolupracujeme velmi dobře s Libereckým krajem, a i díky tomu jsme například zachránili na hradě Houska historické gotické malby v tamní kapli. Celý rozhovor najdete zde.

Na první pohled vypadá jako obyčejná středověká stavba ztracená v lesích severně od Prahy v Libereckém kraji. Jenže jakmile se přiblížíte, atmosféra houstne. Ticho je podivně těžké, ptáci téměř nezpívají a lidé mluví tišeji než jinde.

České hrady nejsou jenom romantické kulisy historie. Na některých místech se podle pověstí a svědectví návštěvníků dodnes ozývají kroky v prázdných sálech, zhasínají svíce bez větru a ve sklepeních se objevují postavy, které tam rozhodně nemají co dělat.

Temná silueta v černém závoji se tiše pohybuje po hradních chodbách. Neohlásí se zvukem kroků, jen náhlým chladem a tíživým pocitem, že se něco blíží. Černá paní není jen legenda – její příběh má konkrétní historické kořeny, svědectví i výklady záhadologů, kteří se ji snaží vysvětlit dodnes.

Česká republika je plná historických míst opředených legendami, ale jen málokteré z nich je tak tajemné jako hrad Houska. Tento středověký hrad v severních Čechách, nedaleko Máchova jezera, je považován za jedno z nejzáhadnějších míst v zemi.

Pokud hledáte místo, kde se i největší skeptik začne po pěti minutách ohlížet přes rameno, hrad Houska je absolutní vítěz. Zapomeňte na běžná strašidla z pohádek. Tady jde o něco mnohem hlubšího a temnějšího, co už staletí nedá spát záhadologům ani místním.

Sezonní turistické linky Pražské integrované dopravy (PID) zahajují provoz v sobotu 21. března. Poprvé však nevypluje přívoz P3 zvaný Pepina mezi Dvorci a Lihovarem, a to kvůli novému Dvoreckému mostu, který otevře 17. dubna. Na tratě se vracejí výletní vlaky, na vodu ostatní přívozy a po silnicích opět vyjedou cyklobusy do zajímavých výletních míst.

Hrad Houska jako brána do pekel je populární mýtus. Historická fakta a geologické průzkumy vyvracejí legendy o démonech i nacistických okultních experimentech.