Hugo Chávez

Venezuela může velmi brzy čelit americkému vojenskému úderu. Několikrát to v posledních dnech řekl prezident Donald Trump.

Bývalý šéf rozvědky a kontrarozvědky Huga Cháveze a Nicoláse Madura byl federálním soudem shledán vinným. Přečtěte si více

Schyluje se ke konfliktu v Karibiku? Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Venezuelu, kde roky vládne železnou rukou autoritářský prezident Nicolás Maduro. USA se snaží o tvrdý zásah proti drogovým kartelům a hrozí vojenskou akcí na moři i na pevnině. Součástí tlaku je rovněž ultimátum pro Madura, aby se vzdal moci. Venezuelský prezident to odmítl a žádal globální amnestii. Neúspěšně. Navíc mezitím ztrácí své spojence.

Už čtvrt století čekají odpůrci venezuelské socialistické revoluce na její pád. Potenciální americká invaze, která by socialisty mohla odstavit od moci, ale mezi venezuelskou populací vyvolává protichůdné názory a vášnivé spory.

Venezuela se chystá na možnost amerického útoku. Součástí příprav jsou i výzvy, aby lidé nahlásili úřadům kohokoli, kdo vypadá a mluví jako cizinec. Reportér Seznam Zpráv má ze země bohaté zkušenosti, teď se tam na pár dní vrátil.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Představitelé Venezuely oznámili, že v reakci na narůstající počet amerických válečných lodí a vojsk v Karibském moři zahajuje rozsáhlou mobilizaci. Podle ministra obrany Vladimira Padrina Lópeze tato mobilizace zahrnuje pozemní, letecké, námořní a záložní jednotky, které až do středy intenzivně cvičily.

Venezuela, známá krizemi, skrývá příběh naděje. El Sistema, unikátní hudební program, mění životy dětí z chudých čtvrtí a inspiruje svět svým přístupem k hudbě a osobnímu rozvoji.

Námořnictvo USA posiluje své pozice v Karibiku. Venezuelská opozice cítí svou šanci. Dlouholetý diktátor Nicolás Maduro vyzývá k odporu. A jen sám Donald Trump ví, zda tento vývoj zakončí válka.

Nicolás Maduro schválil soubor návrhů PSUV, které popisují postup pro případný přechod od neozbrojeného boje k ozbrojenému odporu při údajné agresi USA.

Venezuelská politička a zároveň katolička María Corina Machado (nar. 1967) se stala nositelkou Nobelovy ceny míru. Nobelův výbor ji ocenil za „neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.

plán na urychlení Madurova konce s pomocí námořního rozmístění v Karibiku a kampaní mimosoudních útoků na údajné narkobárky vyvolává otázky týkající se toho, co bude následovat

Nobelu cenu míru letos získala María Corina Machadová. Deník přibližuje, kdo je žena, která se před loňskými prezidentskými volbami ve Venezuele postavila autoritářskému vůdci Nicolási Madurovi.

Bojovala proti diktatuře, přežila hrozby vězením a musela se skrývat. Teď venezuelská politička Maria Corina Machado získala Nobelovu cenu míru za odvahu postavit se režimu Nicoláse Madura a hájit demokracii.

Opoziční lídryně María Corina Machadová se v současnosti skrývá z obav ze zatčení. Režim socialistického vůdce Nicoláse Madura ji viní z pokusu o státní převrat a rozpoutání povolebních násilností z minulého roku.

Volby bývají symbolem svobody. Ale co když právě svobodná volba otevře dveře diktatuře? Historie zná až nečekaně mnoho takových případů.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro prohlásil, že nasadí po celé zemi 4,5 milionu příslušníků provládních milicí, aby čelili hrozbám Spojených států ohledně nasazení amerických sil v Karibiku, píše agentura AFP. Připomněla, že USA zdvojnásobily odměnu za Madurovo dopadení na padesát milionů dolarů (téměř 1,1 miliardy korun).

Venezuelský prezident Nicolás Maduro prohlásil, že nasadí po celé zemi 4,5 milionu příslušníků provládních milicí.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro prohlásil, že nasadí po celé zemi 4,5 milionu příslušníků provládních milicí, aby čelili hrozbám Spojených států ohledně nasazení amerických sil v Karibiku. Uvedla to agentura AFP. Připomněla, že USA zdvojnásobily odměnu za Madurovo dopadení na 50 milionů dolarů (téměř 1,1 miliardy korun).

Bývalý šéf venezuelské vojenské zpravodajské služby Hugo Carvajal se před americkým soudem přiznal k pašování drog a terorismu spojenému s obchodem s drogami. Podle agentury Reuters o tom ve středu informovalo americké ministerstvo spravedlnosti.

Za vítěze nedělních parlamentních voleb ve Venezuele se prohlásila koalice autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Předseda parlamentu a Madurův spojenec Jorge Rodríguez oznámil, že koalice vedená prezidentovou Sjednocenou socialistickou stranou Venezuely (PSUV) získala v 285členném Národním shromáždění 256 křesel, napsala v noci na úterý agentura AFP. Opozice hlasování bojkotovala a označila ho za frašku. AFP poznamenala, že volební komise dosud oficiální výsledky neoznámila.

Za vítěze nedělních parlamentních voleb ve Venezuele se prohlásila koalice autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Předseda parlamentu a Madurův spojenec Jorge Rodríguez oznámil, že koalice vedená prezidentovou Sjednocenou socialistickou stranou Venezuely (PSUV) získala v 285členném Národním shromáždění 256 křesel. Opozice hlasování bojkotovala a označila ho za frašku. Volební komise dosud oficiální výsledky neoznámila, podotkla agentura AFP.

Režim socialistického vůdce Nicoláse Madura se snaží především na venkově založit dělnické a zemědělské komuny s cílem zcela zdecimovat soukromý sektor. Pokračuje navíc v represi obyvatel a zatýkání politických rivalů.

Po 412 dnech se pětici členů venezuelské opozice podařilo za dosud nevyjasněných okolností dostat z argentinské ambasády v Caracasu. USA a domácí opozice mluví o záchranné operaci, režim diktátora Nicoláse Madura o dohodě.

Populismus se tváří jako lék na rozklížený svět. V časech nejistoty nabízí naději, hlas „obyčejnému člověku“ a jednoduchá řešení složitých problémů. Právě v tom tkví jeho síla – a zároveň nebezpečí.

Venezuela čelí hluboké ekonomické a politické krizi, která dopadá hlavně na obyčejné lidi. Skrze výpověď místního obyvatele však teprve můžeme nahlédnout do každodenní reality života v této zemi, která připomíná příběhy života za války.

Ollantu Humalu poslal soud za mříže na 15 let za nezákonné financování kampaně, nepřiznal všechny použité prostředky. Stejný trest dostala i jeho manželka Nadine Herediaová, požádala o azyl na brazilském velvyslanectví.

Určování výšky vodopádů často komplikuje fakt, že jednotlivé kategorie nemají pevně daná pravidla. Také proto o první příčky žebříčku soupeří dva adepti.

Nicolás Maduro bude vládnout ve třetím funkčním období navzdory tomu, že výsledky červencových voleb neuznala Evropská unie, USA ani většina zemí Latinské Ameriky.

Pro dnešní svět je typické, že vedle klasických velmocí (USA, Rusko, Čína a další) v něm existuje i celá řada dalších geopolitických hráčů – států, které sice nejsou velmocemi, ani regionálními mocnostmi, ale přesto mají na světové dění výrazný vliv. Leckdy tyto státy přitom pro takovou politiku nemají dostatečné dispozice, ať již v podobě velkého počtu obyvatel či patřičně silné ekonomiky.

Komentář: Když zpěvačka a moderátorka Emma Smetana v roce 2019 prožila emoční zhroucení přímo u požáru Notre-Dame, internet se bavil jejím vážným výrazem na selfie. Ve čtvrtek ale přišel nový kandidát na titul »nejpůsobivější tvář národní tragédie« - Jana Maláčová. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí a nyní šéfka SOCDEM dorazila podpořit protest hasičů, policistů a vězeňské služby a přinesla s sebou - »no, ten nejsmutnější výraz«, jak jsme si všimli v redakci ŽivotvČesku.cz.

I když americký projekt pro aktivní vysokofrekvenční zkoumání polární atmosféry, známý pod zkratkou HAARP, ve své původní podobě skončil už před více než 10 lety, pořád se objevují konspirační teorie, které mu přisuzují ďábelský význam. A to i v Česku, naposledy v souvislosti s ničivými povodněmi. Co to vlastně je HAARP a proč jsou bláznivé teorie s ním spojené tak populární? Na to jsme se podívali v novém díle Řetězáku, průvodci světem nepravd nejen z řetězových mailů.

Evropský parlament přijal usnesení, kterým zostřuje svůj přístup k nedávným volbám ve Venezuele. Dosud jejich výsledky EU neuznávala, ale nyní označila za vítěze opozičního kandidáta Edmunda Gonzaleze.

Drzost komunistů nezná mezí. Místo aby prosili o odpuštění za více jak čtyřicet let krádeží a vražd, stoupají nahoru dnešním politickým žebříčkem. Místo aby sklízeli jen hanbu, čím dál více mají možnost promlouvat do vrcholné politiky

Venezuelský soud vydal zatykač na lídra venezuelské opozice. 75 letý Edmundo González Urrutia, který podle opozice, některých západních zemí a řady expertů 28. července vyhrál prezidentské volby, je obviněn z řady deliktů.

Historie lidstva není jako vystřižená z pohádky. Na prezidentských, císařských, královských i premiérských křeslech se objevují lidé, kteří čekají absolutní poslušnost, jinak svému lidu udělají ze života peklo. Vyznáte se i v odvrácené historii světa?

V neděli ve Venezuele skončily volby, podle všech relevantních informací vyhrála opozice, nicméně tamní diktátor Nicolás Maduro, který se rád zaštiťuje levicovou rétorikou, po všech brutálních volebních manipulacích nechce svou porážku uznat. Jižní Amerika je sice vzdálená, ale tamní migrace míří většinou do USA, a to je problém i pro nás v Evropě. Hostem mimořádného dílu podcastu Hlas na poušti je Jaroslav Bílek, který se zabývá autoritářskými režimy včetně těch v Jižní Americe, z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Levicový venezuelský diktátor se nechce vzdát. Zfalšoval volby a teď střílí do lidí, aby se udržel u moci. Pokračuje tak v díle ničení a zkázy, jež přivedlo jeho zemi, kdysi jednu z nejbohatších v Latinské Americe, do strašlivé bídy.

Venezuelané protestují proti výsledkům prezidentských voleb.

K přezkoumání výsledků vyzvalo Venezuelu devět zemí Latinské Ameriky. Zároveň svolaly zasedání rady Organizace amerických států, jež sdružuje tři desítky amerických zemí, včetně Spojených států.

Venezuelská opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních prezidentských volbách. Opoziční vůdkyně María Corina Machadová prohlásila, že má k dispozici 73,2 procenta volebních záznamů, které dokazují jasné vítězství prezidentského kandidáta Edmunda Gonzálese Urrutii. Vládou kontrolovaný volební orgán však již v pondělí vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, aniž by zveřejnil výsledky voleb. V reakci na to vyrazily do ulic venezuelských…

Venezuelská opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních prezidentských volbách. Opoziční vůdkyně María Corina Machadová prohlásila, že má k dispozici 73,2 procenta volebních záznamů, které dokazují jasné vítězství prezidentského kandidáta Edmunda Gonzálese Urrutii. Vládou kontrolovaný volební orgán však již v pondělí vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, aniž by zveřejnil výsledky voleb. V reakci na to vyrazily do ulic venezuelských měst demonstrovat tisíce lidí; některé z protestů se bezpečnostní složky snažily rozehnat slzným plynem a gumovými projektily.

Venezuelská opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních prezidentských volbách. Opoziční vůdkyně María Corina Machadová prohlásila, že má k dispozici 73,2 procenta volebních záznamů, které dokazují jasné vítězství prezidentského kandidáta Edmunda Gonzálese Urrutii. Vládou kontrolovaný volební orgán však již v pondělí vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, aniž by zveřejnil výsledky voleb.

Venezuelská opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních prezidentských volbách. Opoziční vůdkyně María Corina Machadová prohlásila, že má k dispozici 73,2 procenta volebních záznamů, které dokazují jasné vítězství prezidentského kandidáta Edmunda Gonzálese Urrutii. Vládou kontrolovaný volební orgán však již v pondělí vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, aniž by zveřejnil výsledky voleb.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Předvolební průzkumy i sondáže provedené během hlasovacího dne přitom nasvědčovaly vítězství opozice, která již začínala slavit.

Caracas - Devět zemí Latinské Ameriky vyzvalo k přezkoumání výsledků nedělních prezidentských voleb ve Venezuele a k zasedání rady Organizace amerických států (OAS), jež sdružuje tři desítky amerických zemí, včetně Spojených států. Bílý dům uvedl, že má obavy, zda oznámený výsledek odráží vůli venezuelského lidu. Tisíce obyvatel země vyrazily do ulic velkých i menších měst protestovat proti údajné snaze vlády zakrýt vítězství opozice. Bezpečnostní složky proti nim nasadily slzný plyn, uvedla agentura AFP.

Napětí v jihoamerické Guyaně stoupá, protože venezuelský prezident Nicolás Maduro využívá hraničního sporu k získání podpory před nedělními venezuelskými volbami.

K plejádě konfliktů a mezinárodních napětí současného světa přibyla (v největší intenzitě ke sklonku loňského roku, 2023) vize eventuálního mezistátního konfliktu rovněž na severu Jižní Ameriky. Krizi zde podmínil otevřeně manifestovaný požadavek Venezuely, od roku 1999 oficiálně Venezuelské bolívarovské republiky (República Bolivariana de Venezuela), na značnou část území sousední Guyanské kooperativní republiky (Republic Co-operative of Guyana).

Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se tentokrát i díky tlaku mezinárodních sankcí konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný autoritář Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Ten nahradil vítězku primárek Maríu Corinu Machadovou, které režim účast ve volbách zakázal. Kvůli výraznému hospodářskému propadu za Madurovy vlády odešlo ze země, jejíž ropné zásoby jsou jedny z největších na světě, téměř osm milionů lidí.

Podle průzkumů má velkou šanci uspět ve volbách kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia.