Irena Dousková

Charismatická herečka a zpěvačka Bára Hrzánová se celoživotně drží hesla, co na srdci, to na jazyku. Budiž jí tento přístup ke cti, jenže se kvůli němu občas dostávala do problémů. Tenhle přístup jí tak nějak ani neusnadňovalo přesvědčení, že lidé jsou v jádru slušní.

Svérázná herečka se už od dětství lišila. Byla tak trochu samorost, ledacos podědila po svém legendárním otci Jiřímu Hrzánovi. Za mnohé vděčila svým prarodičům, ale také kolegyni Janě Hlaváčové.

K otevřenému dopisu adresovanému rektorům a děkanům vysokých škol kvůli kategorickému nesouhlasu s tolerováním vyvěšování palestinských vlajek na českých univerzitách na výročí masakru ze 7. října, se přidávají další umělci a absolventi FAMU, UMPRUM či AVU.

Výběr toho nejlepšího z televizního programu ČT art v týdnu od 18. srpna 2025.

Včera to bylo 150 let, co se narodil S. K. Neumann. Jeho příběh ukazuje, kam může talentované a schopné lidi dovést křečovité držení se jediné doktríny.

Inscenace Hrdý Budžes slaví tisící reprízu. Hra podle bestselleru Ireny Douskové získala diváckou popularitu i díky obsazení Báry Hrzánové do hlavní role osmileté Helenky, která ze svého pohledu komentuje život v normalizaci. Tisícáté přestavení je na českých scénách určitě úspěch, i když do rekordmana, jímž je Kouzelný cirkus, Hrdému Budžesovi ještě pár tisíc chybí.

Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák, Darda, Čím se liší tato noc, Medvědí tanec, Rakvičky nebo Konec dobrý jsou názvy jen některých z knížek jedné z nejčtenějších současných českých spisovatelek Ireny Douskové.

Příbramské divadlo uvede tisící reprízu divácky oblíbené hry Hrdý Budžes, která vznikla podle stejnojmenného bestselleru Ireny Douskové. Výroční představení je plánováno na 7. května na velké scéně.

ROZHOVOR / Spisovatelka Irena Dousková (*1964) je české veřejnosti známá jako autorka volné trilogie, kterou tvoří romány Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák a Darda, jejichž tragikomický příběh se odehrává…

Za pár týdnů se děti vracejí do školních lavic a my jsme si s příchodem 1. září zavzpomínali na školní výuku v 70. a 80. letech. Nad katedrou visel portrét prezidenta Gustáva Husáka, do třídy se chodilo s hnědými koženými aktovkami a do starých dřevěných lavic se vyrývala jména populárních zpěváků. Jednou za čas proběhl nácvik chemického poplachu v plynových maskách. Vzpomínáte ještě, jak vypadaly učebnice?

Za pár týdnů se děti vracejí do školních lavic a my jsme si s příchodem 1. září zavzpomínali na školní výuku v 70. a 80. letech. Nad katedrou visel portrét prezidenta Gustáva Husáka, do třídy se chodilo s hnědými koženými aktovkami a do starých dřevěných lavic se vyrývala jména populárních zpěváků. Jednou za čas proběhl nácvik chemického poplachu v plynových maskách. Vzpomínáte ještě, jak vypadaly učebnice?

V německém Lipsku se ve čtvrtek dopoledne otevřel tradiční knižní veletrh. Jedna z největších takových akcí ve střední Evropě se vrací po tříleté odmlce. Česko bude zastupovat hned několik spisovatelů i nakladatelství.

Je přímá, rázná, hravá, ale změny ani překvapení kupodivu příliš ráda nemá. Svým naturelem patří do přírody, jen herecká profese ji váže k městu. Vlastně k městům, protože málokterá herečka kočuje tak často napříč republikou, aby potěšila diváky. Už dvacet let se jí to daří s komedií Hrdý Budžes. V Praze je Bára Hrzánová (58) nepřehlédnutelná v Divadle Kalich nebo ve Viole a jejím parťákem bývá často i manžel Radek Holub. Jindy, při koncertech s kapelou Condurango, jejich pětadvacetiletý syn Toník.

Ani po více než 900 reprízách nepřestává nad úspěchem inscenace žasnout.

Divácky úspěšná hra má v Příbrami na kontě přes 900 repríz.

Příbramské divadlo si příští měsíc připomene 20 let od uvedení inscenace Hrdý Budžes podle stejnojmenného bestselleru Ireny Douskové. Divácky úspěšná hra má v Příbrami na kontě přes 900 repríz.

Kateřina Tučková vydala po deseti letech velkolepý román Bílá Voda. Poslední týdny prázdnin můžete strávit právě s ním nebo si vybrat z kulturních tipů, které pro nás spisovatelka vybrala.

Herečka Bára Hrzánová v rozhovoru pro Lifee.cz vzpomíná na své dětství v době normalizace. Prozradila, na které vůně z dětství nejraději vzpomíná, a jak se její rodina potýkala s komunistickým režimem. V létě se herečka chystá za svým synem do Paříže a těší se také na cikánskou kapelu, se kterou jezdí po republice.

V Praze se dnes slavnostně otevírá česko-ukrajinská knihovna, kde si uprchlíci před ruskou invazí na Ukrajině budou moci zdarma půjčovat knihy v rodném jazyce.

Prozaička, básnířka a scenáristka Irena Dousková (1964) do širokého čtenářského povědomí vstoupila svojí úspěšnou knihou Hrdý Budžes. Napsala ovšem řadu dalších pozoruhodných knih. Zatím poslední je loňská sbírka groteskně-melancholických povídek Konec dobrý (vydalo Druhé město), aktuálně nominovaná na Magnesii Literu v kategorii próza.

Tři desítky publikací získaly nominaci na ocenění v letošním ročníku knižních cen Magnesia Litera. Pořadatelé je dnes oznámili na tiskové konferenci. Tuzemská próza má šest nominací, ostatní kategorie po třech. Do soutěže se přihlásilo rekordních 503 knižních titulů. Vítěze letošního ročníku pořadatele vyhlásí 10. dubna.

Se spisovatelkou Irenou Douskovou o dětství v husitském kostele, "plnotučných" Židech, zbožštění prezidenta i oblíbeném žánru tragikomedie.

Cestující v pražských příměstských linkách se mohou v tomto týdnu ve vlacích setkat se známými českými spisovateli. Dnes začíná osmý ročník festivalu autorského čtení ve vlaku.

Tak trochu netradičním způsobem vznikla audiokniha Krvavý Bronx, přesněji řečeno už její tištěná knižní předloha. Na počátku bylo více než padesát dobových novinových zpráv a článků vesměs charakteru jakési černé kroniky.

Kdo by neznal Hrdý Budžes v podání Barbory Hrzánové, která svým talentem snad pokaždé vyprodá celé divadlo. Víte ale, kdo za napsáním této hry stojí?

S napětím všichni očekávají příchod podzimu a s ním spojená opatření související s šířením koronaviru. Pokud rádi chodíte za kulturou, máte rádi literaturu, ale obáváte se pobytu ve vnitřních prostorách, vydejte se do parku Portheimka.

Povídkovou antologii s názvem Krvavý Bronx vydalo nakladatelství Host ve spolupráci s nakladatelstvím Druhé město. Pro její sepsání se spojilo šestnáct českých spisovatelů, z nichž každý představil jednu povídku.

Dva povídkové soubory, naprosto odlišné, ale velmi čtivé. První z brněnské vyloučené lokality zvané Bronx, druhý multikulturní. Obě knihy vydalo brněnské nakladatelství Host a předkládá tím čtenářům velmi kvalitní literaturu. Host je pověstný výběrem autorů, domácích i překladových.

Koronavirus nás čím dále víc zavírá do našich domovů, což s sebou paradoxně nese spíš nepohodlí než pohodlí. Ale když už hledat i nějaká pozitiva, je to taky příležitost číst. Proto jsme se rozhodli vytáhnout z našeho salonního archivu starší povídky a publikovat je online – pokusíme se vám nabídnout každý všední den jednu. Ta dnešní se jmenuje Všichni tam jedou, je z roku 2012 a napsala ji Irena Dousková.

Přední čeští autoři jako Bianca Bellová, Kateřina Tučková či Alena Mornštajnová přispěli do knihy Krvavý Bronx. Kriminální případy z podsvětí brněnské čtvrti Cejl vynáší na světlo.

Velký knižní čtvrtek se přesune do virtuálního prostoru. Už 19. března představí 15 novinek formou online streamu na Facebooku @velkyctvrtek.

První letošní Velký knižní čtvrtek 19. března vzhledem k opatřením proti koronaviru nabídne 15 novinek formou online streamu na facebooku. Přenos z uzavřeného Uměleckoprůmyslového musea v Praze, kde se mělo uskutečnit setkání autorů se čtenáři, bude moderovat Petr Vizina. Živého on-line streamu se zúčastní Bianca Bellová, Irena Dousková, Petr Stančík, Ondřej Hübl, Ondřej Štindl, Radek Kedroň, Pavla Jonssonová, Petr a Petra Třešňákovi, Martin Řezníček a překladatel Joseph F. Vedlich. ČTK o tom za organizátory informovala Vladana Drvotová.

Těžko hledat v české literatuře autorku, jejíž kniha by byla předlohou pro hru hranou v kuse sedmnáct let. Hrdý Budžes o husákovské normalizaci pohledem osmileté školačky Helenky Součkové se hraje v Divadle Antonína Dvořáka Příbram nepřetržitě od roku 2002. Inscenace vychází ze stejnojmenné knihy Ireny Douskové. V rozhovoru pro Týdeník Echo spisovatelka vypráví, proč první nabídku na zdramatizování Hrdého Budžese odmítla a co ji přimělo názor změnit. Vzpomíná i na 17. listopad 1989, který prožila čelem k obuškům na Národní třídě, a na další revoluční dny. „Třicet let po událostech mám fobii z davů,“ říká. „Když vzápětí po Národní přišla zpráva o zabití Martina Šmída, nikdo z nás po všem, co jsme tam zažili, nepochyboval, že se to opravdu stalo,“ vzpomíná. V rozhovoru vysvětluje i to, proč má pochopení pro sérii protivládních demonstrací z jara a léta letošního roku: „Určitě to všechno má smysl. Na druhou stranu je fakt, že se pořád obracíme sami k sobě, je to přesvědčování přesvědčených.“