Jakub Hruška

Do ulic vyrazily v jarních víkendech tisíce uklízečů. Nejednalo se o profesionály, ale dobrovolníky, kteří vyfasovali rukavice a pytle, do nichž házeli smetí, které nemá v přírodě a mimo skládky co dělat.

Vedení brněnských městských částí Kohoutovice a Nový Lískovec se rozhodla navrhnout posunutí katastrální hranice mezi svými územími. Změnou chtějí vyřešit dlouhodobé komplikace spojené s údržbou jedné z cest.

Policisté navrhují v případu otrávené Bečvy obžalovat jednu právnickou a jednu fyzickou osobu. Babišova Deza na vině není.

Zákazníci se po rozvolnění koronavirových opatření vracejí do restaurací jen postupně, v pondělí, na svátek zamilovaných, však bude mít řada brněnských podniků plno.

Vážení, ve čtvrtek 20. ledna to bude právě jeden rok a čtyři měsíce od největší ekologické havárie, která 20. září 2020 postihla řeku Bečvu. A právě zhruba na čtyři měsíce se všichni v této kauze odmlčeli, jako by se pomalu, pomalinku dostávala pod koberec. Naprosto chápu, že to bylo období po volbách, které bylo poznamenáno jistými "průtahy" se jmenováním vlády, přípravou programového prohlášení vlády, diskuzním maratonem při hlasování o důvěře, ale hlavně také Vašim přebíráním ministerstev či poslaneckých funkcí.

Opatrný optimismus. To je pro mne výsledek včerejšího jednání o změně podmínek zemědělských dotací. Tedy změně vůči tomu co připravila Babišova vláda, a co by jen znamenalo pokračování starých pořádků - peníze hlavně velkým agrobarům a ty malé sedláky dusit a dusit. A na krajinu taky zvysoka kašlat. Mimochodem včerejší podvečerní demostrace Agrární komory a Zemědělského svazu (obě organizace zastupují ty velké agropodniky) byla vlastně demostrace za zachování "starých pořádků". Za obrlány řepky a kukuřice, za erozi a za vody plné pesticidů a hnojiv. Za ubývání polního ptactva a pěstování nesmyslných biopaliv.

Rozhodnutí o návrhu obviněných na zastavení trestního stíhání v kauze loňské otravy řeky Bečvy do konce letošního roku nepadne. ČTK to řekl státní zástupce Jiří Sachr z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně, který nyní případ dozoruje. Návrh na zastavení stíhání podali policii a dozorujícímu státnímu zástupci koncem letošního října společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Policie je v souvislosti s ekologickou havárií obvinila v červnu.

První panely městské elektrárny instalovali vlastnoručně Petr Hladík a Filip Leder. Do pěti let hodlá město osadit 500 střech a vyrábět 43 gigawatthodin elektřiny…

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zastavila vyšetřování experimentu se solným roztokem, který na řece Bečvě provedli kvůli loňské otravě vědci a rybáři. Případ tak uzavřela bez postihu. Původně přitom inspektoři měli za to, že pokusem mohl být porušen vodní zákon. Pochybení nenašel ani Zlínský kraj, případ je tak definitivně uzavřen. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz. Pokus ověřoval, jak se v Bečvě mísí vypuštěné anorganické látky, a jeho výsledky zpochybnily znalecký posudek pro policii.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zastavila vyšetřování experimentu se solným roztokem, který na řece Bečvě provedli kvůli loňské otravě vědci a rybáři. Případ tak uzavřela bez postihu. Původně přitom inspektoři měli za to, že pokusem mohl být porušen vodní zákon. Pochybení nenašel ani Zlínský kraj, případ je tak definitivně uzavřen. Napsal to server iROZHLAS.cz.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zastavila šetření experimentu se solným roztokem, který na Bečvě provedli letos v červenci vědci a rybáři.

Česká inspekce životního prostředí se ostře ohradila také proti pokusu přírodovědce Jakuba Hrušky a útočila i na rybáře, kteří na havárii upozornili a snažili se zajistit vzorky. Nyní atakuje poslance.

V pátek 17. září zveřejnila společnost Agrofert informaci o posudku, který neshledal spojitost mezi výrobními a provozními procesy společnosti DEZA a ekologickou havárií na řece Bečvě z loňského září. Znalecký posudek vypracovala Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně. Posudek ani jeho část ale není možné získat.

Řinčení koleček skateboardů a koloběžek už brzy uslyší obyvatelé brněnských Kohoutovic. Přesune se tam dřevěný skatepark, který zdobil v srpnu Olympijský festival v Brně. Zprovozněn bude letos na podzim nebo na jaře příštího roku. Sen mladých Kohoutovičáků podpořili místní peticí.

Toto krátké zamýšlení navazuje na článek Proč je třeba nařídit nové vyšetřování otravy Bečvy?, ve kterém jsme si ukázali, že oficiální verze otravy Bečvy skrz tzv. rožnovskou výpust (ve zmíněném článku je značena písmenem R) je krajně nepravděpodobná, poněvadž pokus Jakuba Hrušky měl z důvodů vyložených v tomto článku vyšší validitu než experiment Jiřího Klicpery s fluoresceinem.

Případ otravy, která v září roku 2020 zabila na skoro 40 kilometrech řeky Bečvy více než 40 tun ryb, vzbuzuje od začátku kontroverze. Experiment s chloridem sodným, který provedl na vlastní pěst přírodovědec Jakub Hruška spolu s rybářem Stanislavem Pernickým, už dříve vyloučil, že by jedy unikly do řeky z kanálu u bývalé Tesly Rožnov. Sněmovní komise v pátek schválila závěrečnou zprávu z vyšetřování. Na její obsah netrpělivě čeká i Pernický, předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou.

Na úvod si stručně a krátce zopakujme známá fakta. Podrobnosti lze nalézt v investigativních článcích Deníku Referendum věnovaných této politováníhodné události. Zvídavý čtenář zde najde i podrobnou mapku jejího dějiště včetně infografiky. Tak tedy:

Obžalobu v kauze otravy řeky Bečvy z loňského září by dozorující státní zástupce Petr Bareš z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně rád vypracoval do konce roku. Kvůli nedávnému pokusu vědců a rybářů se solí je podle něj v případu nutné doplnit znalecké posudky. Žalobce ČTK dále řekl, že čeká i na případné další právní kroky společnosti Energoaqua a jejího jednatele Oldřicha Havelky, které policie v souvislosti s ekologickou havárií obvinila. Několik dní po katastrofě Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uvedla, že řeku otrávily kyanidy.

Obžalobu v kauze otravy řeky Bečvy z loňského září by dozorující státní zástupce Petr Bareš z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně rád vypracoval do konce roku. Kvůli nedávnému pokusu vědců a rybářů se solí je podle něj v případu nutné doplnit znalecké posudky, řekl ČTK.

Poslední článek ing. Klicpery nebudu hodnotit do detailu. Protože naše mediální komunikace se bohužel odehrává stylem „jeden o koze, druhý o voze“. Ale ani tato strategie, ani Klicperova vlastní a zcela originální „známkovací metoda“, či jeho neznalosti v oboru hydrochemie tekoucích vod nezpochybní to, proč jsme náš pokus udělali - tedy prokázání skutečnosti, že již po 820 metrech od rožnovského kanálu jsou látky, které z něj vytekly, již zcela rozptýleny po celé šířce řeky. To je zcela zásadní pro možnou interpretaci potenciální kontaminace řeky Bečvy z tohoto zdroje.

K úvahám ing. Klicpery o našem pokusu se solí na Bečvě dne 27. 7. bych rád podotknul:

Profesor environmentálních věd Jakub Hruška se koncem července coby fyzická osoba rozhodl provést pokus na řece Bečvě. Experiment měl podpořit jeho odborný názor, že zdrojem loňské otravy řeky Bečvy nemůže být tzv. rožnovská výusť, na kterou se upřely zraky policejních vyšetřovatelů. Při pokusu Jakubovi Hruškovi asistovali místní rybáři. Na základě anonymního podnětu pokus prošetřuje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) kvůli podezření z porušení vodního zákona. Jakub Hruška totiž svůj pokus provedl bez jakéhokoli povolení.

Brno poskytlo byty dvěma rodinám z obcí zasažených tornádem, jejichž dům je poškozený. Se třetí rodinou jedná.

Absurdní titulek? Pobuřuje vás? Pobuřuje vás stejně jako se mnohá média a některé osobnosti cítí pobouřeny tím, že inspekce si dovolila zabývat anonymním podnětem, kterým se však musí ze zákona vždy zabývat? A to i kdyby se podnět týkal stížnosti, že vám soused hodil na zahrádku žížalu? Zajímá někoho, kolik hodin práce strávili odborně vzdělaní inspektoři v kauze spálených červených trenýrek na Pražském hradě - opět samozřejmě na základě podnětu? Jen za loňský rok, který byl v tomto směru poněkud chudší, dosahoval jejich počet necelých tří tisíc. Z toho zhruba polovina je anonymní. Ale vždy musí inspekce každý prošetřit a také prošetřuje.

Kauza Bečva poněkud utichla. Ostatně, blíží se volby a nebylo by zrovna optimální se jí nějak podrobně věnovat. Především pan premiér rád na tyto nepříjemnosti zapomene, ač se všechno dle jeho slov Dezy netýká. Pozastavit se nad kauzou, která mizí v zapomnění, ovšem určitě stojí za to. Zvláště proto, že verze údajně nestranného soudního znalce Klicpery není zrovna dvakrát důvěryhodná.

Když přiletí hvězda jako Johnny Depp nebo Miloš Zeman do Varů nebo Brna, píše se o tom všude a hned. Na mediálních vodách vlny, každý řeší, jestli fakt potřebujou celé letadlo na všechny drogy, co je drží naživu. A pak jsou ty věci hustější, co by k vám třeba ani neprobublaly. Tak vám je leju před nos.

Rozklad biomasy stromů uvolní ročně do atmosféry zhruba stejně oxidu uhličitého jako roční emise z lidské činnosti. To se praví v tiskové zprávě Akademie věd ČR. Jenže pozor, ono je to trochu zavádějící srovnání (a náhodou jsou ta čísla dnes podobná - před 100 lety rozklad uvolnil 100x víc než lidské emise). A takto podáno to malinko vypadá, že ponechávání dřeva k zetlení vlastně "škodí" planetě. Mimochodem, už se takové hlasy objevily v souvislosti s bezzásahovkami na Šumavě.

Policie už má viníka otravy více než čtyřiceti tun ryb v řece Bečvě. Závěrům úřadů ale někteří rybáři nevěří. Experiment biochemika Jakuba Hrušky je v tom utvrzuje.

Hydrochemik pokusem s kuchyňskou solí vyvrátil posudek znalce k Bečvě. Inspekce životního prostředí prošetřuje, zda vysypání soli nebylo přestupkem.

Kyanidy v řece by promíchal hned první jez a ryby by začaly hynout ihned za ním. Podle soudního znalce se jedy tři kilometry držely na jednom břehu.

Brzy to bude rok, co toxická látka – pravděpodobně kyanid – otrávila desítky kilometrů toku řeky Bečvy a co zahynulo na 40 tun ryb a dalších organismů. Zatím za to nebyl obžalován žádný viník, ačkoli policie obvinila jednu osobu a jednu firmu. Vycházela přitom z odborného posudku soudního znalce. Jenže jeho závěry nyní vyvrací experiment, který provedl uznávaný přírodovědec profesor Jakub Hruška spolu s rybářem Stanislavem Pernickým.

Ryby v Bečvě nemohly otrávit toxiny z rožnovského kanálu. Protože opravdu není možné, aby se jedy více než 3 km „plazily“ při pravém břehu řeky, neotrávily žádnou rybu a teprve po 3 km se rozmíchaly do celé šířky řeky. A to proto, že rozmíchány jsou již po prvním jezu a první peřeji po ca. 600 metrech od ústí rožnovského kanálu. Vyplývá to z experimentu, který jsme tam před 14 dny se Stanislavem Pernickým a dalšími rybáři udělali, za průtoku téměř shodného jako v době havárie (3,1 m3/s teď a 2,8 m3/s tehdy).

/VIDEO/ Nový způsob seče trávníku zkoušejí v brněnských Kohoutovicích zkoušejí nový způsob seče trávníku. Metoda mozaikové seče je příznivá pro hmyz a květiny, zároveň ochlazuje mikroklima, zadržuje vodu a snižuje prašnost.

Česku reálně hrozí, že bude muset za miliardy korun nakupovat „kůrovcové“ emisní povolenky.

V Lužánkách i na Špilberku provozují pracovníci Veřejné zeleně města Brna (VZMB) už patnáctým rokem takzvané mozaikovité sečení trávy, při kterém nechávají některé plochy porostlé a jiné zcela vysekávají. Ačkoli si na vysoký porost často stěžují především obyvatelé sídlišť, odborníci tvrdí, že je nepravidelné kosení prospěšné hmyzu i samotným Brňanům. Letos se do mozaikovitého sečení pouštějí také v brněnské městské části Kohoutovice.

Řepka byla v minulých jarech horkým mediálním tématem (a vykvetla obvykle o 2-3 týdny dní dříve než letos, fotka je z 9. května z Polabí). Dnes po ní kvůli koronaviru mediální pes ani neštěkne. Přitom problém nám tady zůstal.

Pokud dojde ve Sněmovně ke schválení stavebního zákona (který je teď ve třetím čtení, tedy už stačí jen trochu), a který si pro sebe navrhli developeři skrze ministerstvo pro místní rozvoj, bude to největší malér tohoto volebního období. Mnohem větší než střety zájmů premiéra či kauza Vrbětice. Protože to ovlivní naši zemi nadlouho a plíživě.

Když rybáři 20. září 2020 viděli mrtvé ryby v řece Bečvě, bylo jim jasné, co musí udělat. Odlovit je z řeky a odvézt do kafilérie. Na nic nečekali, šli pro holiny a podběráky. Žádný úřad je k tomu ale oficiálně nevyzval. A to se dnes ukazuje jako chyba.

Bečvu otrávily kyanidy. A tu havárii se původce pokoušel sanovat chlornanem, který kyanidy rozkládá.

Proč působí malý brouk tak velké problémy? A co je pro přežití našich lesů zcela zásadní? Důležité souvislosti nám osvětlí profesor Jakub Hruška, přírodovědec, který se zabývá ochranou přírody a péčí o les v teorii i praxi.

České lesy se staly významným emitentem skleníkových plynů. Připadá vám to divné, když planetu mají od globálního oteplení zachránit právě lesy, které by pohltily CO2 z průmyslových zdrojů? Tak ale vězte, že takový mechanismus funguje jen dočasně. Dokud lesy přirůstají, skutečně CO2 využívají k fotosyntéze a růstu dřeva. Pokud však růst přestanou, a jsou vytěženy a zpracovány, stanou se vlastně zdrojem CO2 do ovzduší, protože většina dřeva je rychle zase spotřebována a CO2 uvolněn.

V pátek 23. října 2020 prakticky zhasla v Evropském parlamentu naděje na skutečnou ekologizaci evropského zemědělství, o které se roky mluví jako o nutnosti pro zastavení degradace evropské zemědělské krajiny. Europarlamentem totiž prošel návrh (eufemisticky nazývaný „kompromisní“) nové Společné zemědělské politiky (SZP). Ta se schvaluje na 7 let, a je na ní vynaložena třetina rozpočtu Evropské unie, neuvěřitelných 400 miliard EUR, zhruba 10 biliónů českých korun. Dokážete si takové číslo vůbec představit? To už je částka, o kterou stojí trochu zabojovat. A to přesně udělala skupina europoslanců, která dokázala protlačit „kompromis“. A tento „kompromis“ v podstatě znamená, že v zemědělství bude prakticky všechno, jako bylo dosud. A to jistě není to, co bychom uvítali.

Zemědělská politika EU jde do háje. Tedy začíná se vydávat cestou agrobyznysu, kterou dobře známe z České republiky.

Interpelace z 24. 4. 2020 poslankyně Markéty Pekarové Adamové ve věci mokřadu Tály a (ne)úspěšnosti dosavadního boje Česka se suchem na ministra zemědělství Miroslava Tomana a ministra životního prostředí Richarda Brabce.

Kam kráčí česká krajina? Na tuto otázku hledali odpovědi účastníci debaty pořádané TOP týmem (sekce Životní prostředí), mládežnickou organizací TOP 09. Značná část debaty, která se uskutečnila v prostoru Sněmovní 7, byla o tom, jak českou přírodu, zemědělství a zásoby pitné vody ohrožuje sucho a zda urychlujeme odtok vody z krajiny. Debatující se víceméně shodli na tom, že situace je podceňovaná, ale dokud lidem nepřestane téct voda z kohoutku, přístupy se nezmění.