Jakub Hruška

Dnes je Světový den vody. A venku má dnes být 18 °C, přestože je teprve 22. března. Jak to souvisí?

MŽP a MZe v pondělí oznámily, že bude opět povoleno trávení hrabošů na polích rodenticidem (přípravkem na hubení hlodavců) STUTOX. Na rozdíl od situace v roce 2019 bude na Moravě povolena jen aplikace do nor (bohužel s možností výjimek), aby plošným rozmetáním nebyly zabíjeni jiní živočichové.

Teploměry v Praze v pátek ukazovaly o dvanáct teplotních stupňů více, než je dlouhodobý lednový průměr. A rostliny, které dříve přes zimu zamrzly, nyní v nižších polohách rostou bez přerušení. „Problém je, že vegetace začíná dříve čerpat vodu z půdy. Ta pak může v průběhu jara a léta začít v krajině chybět,“ vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Území České republiky je k požárům náchylnější než dříve, protože od 60. let je o dva stupně tepleji a krajina mnohem více vysychá. Většímu riziku jsou vystaveny turisticky atraktivní oblasti, řekl Právu přírodovědec Jakub Hruška z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a České geologické služby.

V městské části Brno-Kohoutovice přibyl automat, ze kterého mohou lidé kupovat ovoce a zeleninu od lokálních farmářů z nedalekých Malhostovic. Podle starosty Kohoutovic Jakuba Hrušky (KDU-ČSL) jsou ceny podobné jako v obchodech, ale potraviny jsou kvalitnější. Například tři kila brambor lidé dostanou za 55 korun, stejnou cenu zaplatí i u dvou kilogramů jablek.

Ovoce i zeleninu od lokálních farmářů si mohou kdykoli pořídit lidé z brněnských Kohoutovic. Od ledna funguje v městské části automat, který čerstvé plody vydává. Za pětapadesát korun si mohou zájemci pořídit například tři kilogramy brambor nebo 1,5 kila jablek.

Nový život vdechla náročná rekonstrukce vyhlídkové kavárně v brněnských Kohoutovicích. Prostory, z nichž lidé až do osmdesátých let minulého století sledovali motorky na původním závodním okruhu, poslouží soukromým akcím. Kavárna se nachází na střeše paneláku.

Městská část Brno-Kohoutovice zrekonstruovala za více než pět milionů korun bývalou vyhlídkovou kavárnu Grand Prix, kterou otevřela pro veřejnost. ČTK to řekl starosta Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL).

V městské části Brno-Kohoutovice přibyl automat, ze kterého mohou lidé kupovat ovoce a zeleninu od lokálních farmářů z nedalekých Malhostovic. Novinářům to v pondělí…

V městské části Brno-Kohoutovice přibyl automat, ze kterého mohou lidé kupovat ovoce a zeleninu od lokálních farmářů z nedalekých Malhostovic. Novinářům to dnes řekl starosta Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL).

Ministerstvo životního prostředí vydalo studii k požáru v Českém Švýcarsku. Výsledky uvádí, že šíření ohně nešlo snadno zabránit. Podle simulace by byl požár na holinách ještě ničivější.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo analýzu příčin loňského požáru v Národním parku České Švýcarsko. Podle expertů za něj mohla kombinace největšího sucha za 60 let v regionu, silného větru, suchého paliva i  vlna veder.

Vyvezení souší po kůrovcové kalamitě by velmi rychlému šíření letního požáru ve Hřensku a jeho okolí nezabránilo. Naopak na holinách se oheň šířil mnohem rychleji a na větší ploše, než tomu bylo v mrtvém i živém lese. Hlavní roli při nezvladatelném šíření hrálo největší sucho za posledních 60 let, vysoké teploty a silný vítr. Plyne to ze studie, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí.

Začátkem prosince se v Poslanecké sněmovně konal seminář Dva roky záhad při vyšetřování havárie na Bečvě. Jedním z řečníků byl i přírodovědec Jakub Hruška, který na Bečvě provedl pokus se solankou, který měl vyvrátit oficiální vyšetřovací tezi.

Udělal jsem inventuru prezidentských slibů ohledně životního prostředí v programech jednotlivých kandidátů.

Tenhle pstruh potoční v Černé Nise mě fakt potěšil. Narazil jsem na něj (a ještě nějakého soukmenovce) při vzorkování DNA potoka (o tom někdy jindy). Délka cca 45 cm, krásný dospělý kus (myslím, že jikernačka), byl tam do horního toku do lesa vytažený do tření.

Myslivci i ekologové si zoufají nad dramaticky nízkými stavy zajíců. Jejich návratu do přírody má pomoci pestřejší krajina i ekologičtější hospodaření. Zemědělci používají na polích stále méně pesticidů. Česko je pod průměrem Evropské unie.

České sociální sítě před několika týdny zaplavila svými klipy iniciativa Sázíme Česko. V tom stěžejním se dva mladí muži z Teplic – Filip Hradil a Richard Krajník – představují jako kluci, co chodí běhat do lesa a nedávno si všimli, že s lesy není něco v pořádku. Začali studovat klimatickou změnu a „najednou to všechno začalo dávat smysl: proč jsou všude ve světě rok od roku vyšší teploty, největší sucha, největší bouře, tornáda a požáry větší než kdykoli předtím“. Richard s Filipem spustili…

Okolnosti šíření požáru v Českém Švýcarsku v současnosti zkoumá expertní skupina Ministerstva životního prostředí. Její šéf, Jakub Hruška, stojí za správou národního parku. Zdokonalit by se podle něj měla hlavně strategie hasičů.

Na požářišti v NP České Švýcarsko člověka napadají různé věci. Například jak té přírodě vlastně nerozumíme.

"Podzimní pastorále" strnišť desikovaných totálními herbicidy je bohužel opět zde. Je to zlozvyk "moderního" zemědělství, které si tím usnadňuje práci a "šetří peníze". Přitom je to zcela zbytná operace, která se dá nahradit klasickými postupy, jak popisuje velmi pěkně Martin Lička - "nejprve zapravením podrůstků (nebo meziplodiny) pomocí diskového podmítače, pak následuje cca 7-10 dní pauza, kdy dojde k zavadnutí rostlin, následuje prokypření dlátovým kypřicem a následuje setí (pšenice).

Dva roky 20. září uplynuly od rozsáhlé ekologické havárie na řece Bečvě. Chemikálie z dosud neznámého zdroje otrávily 40 kilometrů řeky a usmrtily nejméně čtyřicet tun ryb, což představuje zhruba sto tisíc kusů ryb.

V úterý 20. září uplynou dva roky od dosud nevyšetřené obrovské otravy řeky Bečvy. Chemikálie z dosud neznámého zdroje otrávily 40 km řeky a usmrtily nejméně 40 tun ryb, což představuje zhruba 100 tisíc kusů ryb. Neuvěřitelně zpackané vyšetřování, kdy nebyly včas odebrány vzorky z kanálů ústících do řeky, má za následek, že viník dosud nebyl odhalen. A bohužel, pokud se sám nepřizná, je vysoce pravděpodobné, že nalezen již nikdy nebude.

Před dvěma lety celé Česko šokovala otrava moravské řeky Bečvy, při které uhynuly desítky tisíc ryb. Tehdejší ministr životního prostředí Brabec sice sliboval rychlé vyšetření tragédie a nalezení viníků, ale realita je i po dvou letech úplně jiná. Následující článek vás seznámí s aktuálním stavem.

Ve stínu katastrofických reportáží o požáru, který vznikl v Hřensku a už několik dní vévodí televiznímu zpravodajství, zůstávají některé mimořádně zajímavé pořady.

Boj s ohněm v Českém Švýcarsku ještě neskončil. Zároveň už se ale rozjíždí debata o tom, co pohroma vypovídá o stavu české krajiny a způsobu její ochrany. „Jako společnost jsme nic nepochopili,“ říká přírodovědec Jakub Hruška.

Požár v Národním parku České Švýcarsko nevznikl kvůli bezzásahové zóně. Vznikl v "normálním" lese, nedaleko Hřenska (a nedaleko od parkoviště). Na tom místě bylo pokácené dříví odvezeno.

Když je vedro, najednou se zase rozběhne diskuze o klimatické změně. Bohužel ale zase ustane s prvním deštěm. Tak jen aby to nezapadlo:

Je okolo toho velké haló, mediálně provokované hlavně střelbou policistů při demonstracích farmářů. Nedávno jsem na toto téma viděl poněkud zmatenou debatu na CNN Prima News, kde mluvil můj oblíbený agrární analytik Petr Havel, ale i on to nevysvětlil dobře, protože se zaměřil na emise metanu.

Rozhodl jsem se trochu potrénovat na světové mistrovství ve stavbě oslích můstků a tipy na čtení na další týden jsem sestavil v takového jakože hada. Nemějte mi to za zlé, bez tréninku bych to nedal.

Do ulic vyrazily v jarních víkendech tisíce uklízečů. Nejednalo se o profesionály, ale dobrovolníky, kteří vyfasovali rukavice a pytle, do nichž házeli smetí, které nemá v přírodě a mimo skládky co dělat.

Vedení brněnských městských částí Kohoutovice a Nový Lískovec se rozhodla navrhnout posunutí katastrální hranice mezi svými územími. Změnou chtějí vyřešit dlouhodobé komplikace spojené s údržbou jedné z cest.

Policisté navrhují v případu otrávené Bečvy obžalovat jednu právnickou a jednu fyzickou osobu. Babišova Deza na vině není.

Zákazníci se po rozvolnění koronavirových opatření vracejí do restaurací jen postupně, v pondělí, na svátek zamilovaných, však bude mít řada brněnských podniků plno.

Vážení, ve čtvrtek 20. ledna to bude právě jeden rok a čtyři měsíce od největší ekologické havárie, která 20. září 2020 postihla řeku Bečvu. A právě zhruba na čtyři měsíce se všichni v této kauze odmlčeli, jako by se pomalu, pomalinku dostávala pod koberec. Naprosto chápu, že to bylo období po volbách, které bylo poznamenáno jistými "průtahy" se jmenováním vlády, přípravou programového prohlášení vlády, diskuzním maratonem při hlasování o důvěře, ale hlavně také Vašim přebíráním ministerstev či poslaneckých funkcí.

Opatrný optimismus. To je pro mne výsledek včerejšího jednání o změně podmínek zemědělských dotací. Tedy změně vůči tomu co připravila Babišova vláda, a co by jen znamenalo pokračování starých pořádků - peníze hlavně velkým agrobarům a ty malé sedláky dusit a dusit. A na krajinu taky zvysoka kašlat. Mimochodem včerejší podvečerní demostrace Agrární komory a Zemědělského svazu (obě organizace zastupují ty velké agropodniky) byla vlastně demostrace za zachování "starých pořádků". Za obrlány řepky a kukuřice, za erozi a za vody plné pesticidů a hnojiv. Za ubývání polního ptactva a pěstování nesmyslných biopaliv.

Rozhodnutí o návrhu obviněných na zastavení trestního stíhání v kauze loňské otravy řeky Bečvy do konce letošního roku nepadne. ČTK to řekl státní zástupce Jiří Sachr z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně, který nyní případ dozoruje. Návrh na zastavení stíhání podali policii a dozorujícímu státnímu zástupci koncem letošního října společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Policie je v souvislosti s ekologickou havárií obvinila v červnu.

První panely městské elektrárny instalovali vlastnoručně Petr Hladík a Filip Leder. Do pěti let hodlá město osadit 500 střech a vyrábět 43 gigawatthodin elektřiny…

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zastavila vyšetřování experimentu se solným roztokem, který na řece Bečvě provedli kvůli loňské otravě vědci a rybáři. Případ tak uzavřela bez postihu. Původně přitom inspektoři měli za to, že pokusem mohl být porušen vodní zákon. Pochybení nenašel ani Zlínský kraj, případ je tak definitivně uzavřen. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz. Pokus ověřoval, jak se v Bečvě mísí vypuštěné anorganické látky, a jeho výsledky zpochybnily znalecký posudek pro policii.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zastavila vyšetřování experimentu se solným roztokem, který na řece Bečvě provedli kvůli loňské otravě vědci a rybáři. Případ tak uzavřela bez postihu. Původně přitom inspektoři měli za to, že pokusem mohl být porušen vodní zákon. Pochybení nenašel ani Zlínský kraj, případ je tak definitivně uzavřen. Napsal to server iROZHLAS.cz.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zastavila šetření experimentu se solným roztokem, který na Bečvě provedli letos v červenci vědci a rybáři.

Česká inspekce životního prostředí se ostře ohradila také proti pokusu přírodovědce Jakuba Hrušky a útočila i na rybáře, kteří na havárii upozornili a snažili se zajistit vzorky. Nyní atakuje poslance.

V pátek 17. září zveřejnila společnost Agrofert informaci o posudku, který neshledal spojitost mezi výrobními a provozními procesy společnosti DEZA a ekologickou havárií na řece Bečvě z loňského září. Znalecký posudek vypracovala Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně. Posudek ani jeho část ale není možné získat.

Řinčení koleček skateboardů a koloběžek už brzy uslyší obyvatelé brněnských Kohoutovic. Přesune se tam dřevěný skatepark, který zdobil v srpnu Olympijský festival v Brně. Zprovozněn bude letos na podzim nebo na jaře příštího roku. Sen mladých Kohoutovičáků podpořili místní peticí.

Toto krátké zamýšlení navazuje na článek Proč je třeba nařídit nové vyšetřování otravy Bečvy?, ve kterém jsme si ukázali, že oficiální verze otravy Bečvy skrz tzv. rožnovskou výpust (ve zmíněném článku je značena písmenem R) je krajně nepravděpodobná, poněvadž pokus Jakuba Hrušky měl z důvodů vyložených v tomto článku vyšší validitu než experiment Jiřího Klicpery s fluoresceinem.

Případ otravy, která v září roku 2020 zabila na skoro 40 kilometrech řeky Bečvy více než 40 tun ryb, vzbuzuje od začátku kontroverze. Experiment s chloridem sodným, který provedl na vlastní pěst přírodovědec Jakub Hruška spolu s rybářem Stanislavem Pernickým, už dříve vyloučil, že by jedy unikly do řeky z kanálu u bývalé Tesly Rožnov. Sněmovní komise v pátek schválila závěrečnou zprávu z vyšetřování. Na její obsah netrpělivě čeká i Pernický, předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou.

Na úvod si stručně a krátce zopakujme známá fakta. Podrobnosti lze nalézt v investigativních článcích Deníku Referendum věnovaných této politováníhodné události. Zvídavý čtenář zde najde i podrobnou mapku jejího dějiště včetně infografiky. Tak tedy:

Obžalobu v kauze otravy řeky Bečvy z loňského září by dozorující státní zástupce Petr Bareš z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně rád vypracoval do konce roku. Kvůli nedávnému pokusu vědců a rybářů se solí je podle něj v případu nutné doplnit znalecké posudky. Žalobce ČTK dále řekl, že čeká i na případné další právní kroky společnosti Energoaqua a jejího jednatele Oldřicha Havelky, které policie v souvislosti s ekologickou havárií obvinila. Několik dní po katastrofě Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uvedla, že řeku otrávily kyanidy.

Obžalobu v kauze otravy řeky Bečvy z loňského září by dozorující státní zástupce Petr Bareš z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně rád vypracoval do konce roku. Kvůli nedávnému pokusu vědců a rybářů se solí je podle něj v případu nutné doplnit znalecké posudky, řekl ČTK.

Poslední článek ing. Klicpery nebudu hodnotit do detailu. Protože naše mediální komunikace se bohužel odehrává stylem „jeden o koze, druhý o voze“. Ale ani tato strategie, ani Klicperova vlastní a zcela originální „známkovací metoda“, či jeho neznalosti v oboru hydrochemie tekoucích vod nezpochybní to, proč jsme náš pokus udělali - tedy prokázání skutečnosti, že již po 820 metrech od rožnovského kanálu jsou látky, které z něj vytekly, již zcela rozptýleny po celé šířce řeky. To je zcela zásadní pro možnou interpretaci potenciální kontaminace řeky Bečvy z tohoto zdroje.

K úvahám ing. Klicpery o našem pokusu se solí na Bečvě dne 27. 7. bych rád podotknul:

Profesor environmentálních věd Jakub Hruška se koncem července coby fyzická osoba rozhodl provést pokus na řece Bečvě. Experiment měl podpořit jeho odborný názor, že zdrojem loňské otravy řeky Bečvy nemůže být tzv. rožnovská výusť, na kterou se upřely zraky policejních vyšetřovatelů. Při pokusu Jakubovi Hruškovi asistovali místní rybáři. Na základě anonymního podnětu pokus prošetřuje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) kvůli podezření z porušení vodního zákona. Jakub Hruška totiž svůj pokus provedl bez jakéhokoli povolení.