Jan Jiří Grasel

Od hříšně luxusní snídaně, přes gotický román Malé Hluboké, až po adrenalinový šok, který zrušil koupání. Takhle chutná a vypadá skutečný cyklistický den plný zvratů, který skončil na Moravě.

Seriál z 80. let Slavné historky zbojnické si diváci pamatují hlavně díky hvězdnému obsazení a krásným lokacím. Jenže za kamerou to občas nebyla žádná pohádka.

Tisíce světel už podruhé osvětlují brněnský hrad Špilberk. Během slavnostního ceremoniálu zahrála zpěvačka Debbi. I přes špatné počasí a mírné problémy, expozice úspěšně svítí a k vidění je až do 11. ledna příštího roku.

„Ježíši, tolik lidí!“ údajně zvolal Jan Jiří Grasel, když ho vedli na šibenici. Bylo mu sedmadvacet let.

Visel na šibenici před šedesáti tisíci lidmi. Přesto jeho jméno nezmizelo – jen se proměnilo. Z člověka se stalo označení pro lumpa, které přežilo déle než jeho příběh.

Česká Kanada ukrývá spoustu turistických zajímavostí. Jednou z nich je Graselova stezka mezi Slavonicemi, Českým Rudolcem a Dolním Bolíkovem, která vede bývalým loupežnickým revírem nechvalně známého Jana Jiřího Grasela.

Podnikejte výlety do přírody. Kdy jindy si lépe vychutnáte barevnou paletu listí, čerstvý vzduch a úchvatné výhledy než právě teď? Řeka Dyje vytváří jedny

Česká Kanada, malebný kout naší republiky, leží na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny, na hranicích s Rakouskem.

Jeho život vyhasl před více než dvěma sty lety, ale do kriminální historie se zapsal nesmazatelným písmem. Graselovo jméno nebylo zapomenuto a dodnes se používá jako synonymum pro označení všech lumpů, zlodějů, násilníků a vrahů. V lidovém podání rošťák, ve skutečnosti bezohledný a krutý desperát.

Na Brněnsku (ale i Slavonicku a Jindřichohradecku) se dodnes pro různé nevychovance a spratky používá hanlivé označení „grázl“. Málokdo už ale dnes ví, odkdy se začalo používat a jak vlastně vzniklo.

Řádili už ve 14, století a se svými oběťmi se rozhodně nemazlili. Někteří loupežníci dokonce okradeným odřezávali prsty.

Jeden z nejznámějších českých zbojníků působil na počátku 19. století na pomezí Čech, Moravy a Dolních Rakous. Velel 66 loupežníkům, se kterými spáchal nejméně 205 zločinů, a dvakrát dokonce vraždil. Byl popraven ve Vídni ve věku 28 let.

Před 220 lety, 21. listopadu roku 1803, bylo na volné prostranství na břehu Rýna před hradbami Mohuče vyvedeno 20 lupičů, kteří stanuli tváří v tvář ještě stále relativně novému popravčímu vynálezu: neblaze proslulé gilotině. Na 30 tisíc diváků přihlíželo tomu, jak francouzská justice účtuje s nejslavnější německou lupičskou skupinou té doby. Bandou mýty opředeného Schinderhannese, jenž patřil mezi popravované. Nezachránilo ho ani to, že se před smrtí snažil se soudci spolupracovat.

Je to zvláštní část naší republiky. Hranice mezi Čechami a Moravou, mezi Jihočeským krajem a Vysočinou, někdy trochu drsná divočina s krásnými výhledy, hlubokými lesy a spoustou míst, která člověka ok…

Češtině po něm zůstalo slovo grázl coby obecné označení pro darebáka a lumpa. Loupežník Jan Jiří Grasel řádil na přelomu 18. a 19. století zejména na jihozápadní Moravě a v Dolním Rakousku. Lidová tradice ho obestřela aurou sympatického rošťáka, ve skutečnosti však šlo o surového vraha, který se nezastavil ani před mučením dívek a žen. A to přesto, že jeho samého měl chránit anděl v ženské podobě.

Skryt v hustých lesích se Juro Jánošík násilím domáhal své představy spravedlnosti. Byl to hrdina, kterému náleží čest a sláva, nebo zloděj, zaslouženě vytlačený na okraj společnosti?

Zloděj, lump, rabiát, ale také násilník a vrah – to všechno a ještě mnohé další byl Jan Jiří Grasel, jeden z našich nejznámějších zločinců, před nímž se ve své době třásli všichni v kraji. Kdyby se jeho otec choval jen trochu čestně, mohl Grasel vyrůstat v poměrně vážené rodině. Jenomže všechno mělo být jinak.

Pověsti o loupežnících mnohé vypovídají o typických povahových rysech jejich spoluobčanů. Lidé rádi zločince oslavují a do jejich osudů promítají svá vlastní zklamání a neúspěchy. I když Grasel grázlem zůstane…

Kolikrát jste o někom řekli, že je grázl? Sebevědomým lumpům s velkou dávkou drzosti a charismatu se tak neříká pro nic za nic. Dostali jméno po Johannu Georgu Graselovi. Než tento jihočeský loupežník skončil na šibenici, vraždil a kradl na pomezí Moravy, jižních Čech a Dolních Rakous. My se vydáme po jeho stopách do jihočeských Slavonic.

Mluvíme-li o grázlovi, myslíme tím lumpa, podvodníka či jiného zločince. Jan Jiří Grasel takový skutečně byl. Navíc i vrah. Spravedlnosti dlouho unikal.

Nechcete se vzdát své turistické vášně, ani když mrzne, až praští? Proč byste to taky dělali? Máme pro vás 7 tipů na místa, která jsou v zimě úplně skvostná!

Když přijde na svět miminko, většinou si rodiče přejí, aby z něj vyrostl dobrý člověk. Co si ale mohli myslet chudí rodiče Graselovi, když se jim 4. dubna 1790 narodil synek Jan Jiří. Snad také doufali, že bude mít život lepší než oni sami. Bohužel se to nepodařilo a rčení, že dítě „roste pro šibenici” bylo tentokrát pravdivé...

Jan Jiří Grasel vstoupil do historie nejen našeho území na přelomu 18. a 19. století. Jeho skutky a zločiny byly tak odsouzeníhodné, že na ně nezapomeneme. Vždyť dokonce jeho jménem nazýváme každého “grázla”, kterých se i v současnosti rodí bezpočet. Jaký byl ale životní osud loupežníka a vraha, který neměl s nikým slitování?

Česká Kanada je kraj malebných měst, kamenných útvarů i rozlehlých lesů, ve kterých kdysi bydlel i loupežník Jan Jiří Grasel. Čistá příroda láká turisty k procházkám, koupání i výletům na kole. Lidé navštíví zdejší kdysi impozantní pevnost Landštejn i klidné vesnice. V Maříži si namalují vlastní keramiku, po cestě v úzkokolejce si při pohledu z okna vzpomenou na slavného všeuměla Járu Cimrmana. Přečtěte si sedm tipů Deníku na zajímavá místa v okolí.

Jan Jiří Grasel vstoupil do historie nejen našeho území v na přelomu 18. a 19. století. Jeho skutky a zločiny byly tak odsouzeníhodné, že na ně nezapomeneme. Vždyť dokonce jeho jménem nazýváme každého “grázla”, kterých se i v současnosti rodí bezpočet. Jaký byl ale životní osud loupežníka a vraha, který neměl s nikým slitování?