Jan Masaryk

Mají punc elitářského spolku, pro mnohé dokonce sekty. Co se děje za zavřenými dveřmi lóží, je tajné. Prý se tahá za nitky státního i světového dění. To jsou Svobodní zednáři. A sekta? Kdepak. Zednáři jsou bratrstvo, které se v současné době ve značné míře věnuje spíše charitě, a to mimo rank politiky.

Smrt ministra zahraničí Jana Masaryka v noci z 9. na 10. března 1948 patří k největším českým historickým záhadám 20. století. Jeho tělo najdou pod okny Černínského paláce v Praze a už více než 75 let se vede spor: Šlo o skok z vlastního rozhodnutí, nešťastnou náhodu, nebo vraždu v souvislosti s nastupujícím komunistickým režimem?

Po osvobození republiky v roce 1945 převzala reparační a restituční agendu československá vláda a vytvořila síť specializovaných orgánů, jejichž úkolem bylo prosazovat československé nároky doma i v zahraničí.

Když dnes člověk pročítá parlamentní stenozáznamy z let 1946 a 1947, projevy komunistických politiků nebo text Košického vládního programu, vzniká nepříjemný pocit, že o poválečném směřování Československa bylo rozhodnuto dávno před únorem 1948.

Československo mělo po válce získat miliardové reparace od Německa. Ve skutečnosti dostalo méně než jedno procento vyčíslených škod. Kam zmizely slíbené reparace, kdo na válce skutečně zaplatil a proč zůstává toto téma dodnes otevřené?

Beneše můžeme kritizovat za to, že nabídl nejvýchodnější cíp Československa, Podkarpatskou Rus Stalinovi, a to už v průběhu války.

V červnu 1947 sepsal americký diplomat John Bruins zprávu o situaci v Československu. Přesně popsal politickou strategii komunistů, která jim měla pomoci ovládnout stát. Analýzu nesměli naši politici vidět.

Hugo Haas byl jednou z nejvýraznějších tváří stříbrného plátna. Ve 30. letech patřil k našim největším milovníkům. Mnoho žen nedokázalo odolat jeho šarmu, inteligenci a smyslu pro humor. Těžko odolával různým neřestem, jako byl alkohol a kokain.

V archivu je dochován poslední dopis Jana Masaryka, respektive jeho opis z roku 1962. Pokud je pravý, a okolnosti tomu nasvědčují, vrhá jasné světlo na Masarykovu sebevraždu a nekončící spekulace o tom, zda nešlo spíše o vraždu.

O členství v Řádu se může ucházet každý muž zralého věku, dobrých mravů, jakékoliv rasy i náboženského vyznání. Jde především o víru ve vyšší inteligenci.

Svobodní zednáři patří k nejdéle fungujícím bratrstvům na světě. Někoho fascinují, někdo se jich bojí. Za rouškou symbolů a tradic se však skrývá především filozofie osobního růstu, ne řízení světa.

Od 22. do 25. května má v Brně proběhnout tradiční sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Tradiční pro landsmanšaft. Novinkou je, že bude poprvé v České republice. S trochou rošťáctví v hlase se ptám, proč s takovým zpožděním. 8. a 9. květen by bylo symboličtější datum pro oslavu požadavků potomků Konrada Henleina.

Nový díl Krutého století přináší příběh o skupince fanatiků, kteří byli ještě na jaře 1945 ochotni provést atentát na prezidenta Edvarda Beneše.

KNÍŽNÍ OKÉNKO: Pro dnešek vybírám tituly, které mi opravdu udělaly radost. A nepůjde pouze o beletrii, mou tradiční disciplínu. Tentokrát jsem sáhl i po literatuře faktu, kterou začnu.

V září 1947 obdržel Jan Masaryk balíček s výbušninou. Vyšetřování pokusu o atentát vedlo ke komunistickému komandu, ale únorový převrat pravdu umlčel.

ROZHOVOR: Na knihu Zbytečná záhada - smrt Jana Masaryka (Universum, 2026) jsem se opravdu těšil. Hlavním důvodem byla pečlivost a faktičnost, s jakou pracuje její autor Jaroslav V. Mareš. Co k tématu říká? PrahaIN.cz se zeptala.

Syn prvního prezidenta a uznávaný diplomat Jan Masaryk zemřel za dodnes nejasných okolností. Dodnes se zkoumá varianta nešťastné náhody zaviněné nemocí.

Takový borec, jako je snad dosluhující maďarský premiér Viktor Orbán, se podle českého ministra zahraničí Petra Macinky rodí jednou za pět set let. To je fakt. Málokomu se povede ze sebe udělat rohožku válečného zločince, zaprodat svoji zemi Rusku a nechat se sponzorovat ruskou mafií. To všechno v jednom, asi i s množstevní slevou!

Vystoupal na vrchol hereckého umění a stal se Králem komiků. Jenže ti, kteří mu dříve nadšeně tleskali, ho se stejným zápalem později zatratili kvůli domnělé kolaboraci. Že se jí nedopustil, vyšlo najevo až po hercově smrti. Po sametové revoluci byl rehabilitován, pohřben se všemi poctami a oceněn.

Publikum ho milovalo a jeho filmy dodnes baví další generace, v soukromí ale Vlasta Burian budil rozporuplné emoce. Slavný komik si užíval bohatství, obdiv i okázalý životní styl, po válce však přišel strmý pád, který poznamenal jeho pověst i kariéru.

Olga Scheinpflugová je v obecném povědomí zapsána především jako manželka Karla Čapka. Její vlastní umělecká kariéra a morální integrita z ní ale činí postavu, která si zaslouží pozornost.

Naše dějiny jsou plné tajemství, například vraždy Anežky Hrůzové a Otýlie Vranské, mystérium Štěchovického pokladu či nevyjasněné zmizení zpěvačky Pavlíny Braunové. O všech nějakým způsobem psal novinář a spisovatel Jaroslav V. Mareš. Mimo to se také zajímal jak o protikomunistický odboj (kniha Bojovníci železné opony), tak o další oblíbenou záhadu, smrt ministra zahraničí Jana Masaryka v březnu 1948.

Poválečné stíhání a souzení Vlasty Buriana je celkem známá věc. Co ale známo není, je skutečnost, že správce věznice byl za to, že Buriana na dobrozdání lékaře vlastním rozhodnutím propustil z vazby, potrestán šesti měsíci vězení podmínečně.

Dvakrát ročně probíhá český Velký knižní čtvrtek. Ten jarní bude patřit deseti novinkám, které se nezřídka odehrávají v minulosti. Zavedou vás do dob Karla IV., do Ruska za dob bolševického teroru, případně k událostem kolem smrti Jana Masaryka. Do knihkupectví tituly vstupují 19. března.

Jan Masaryk byl diplomatem, který svým hlasem z Londýna udržoval v Protektorátu naději. Synem slavného otce, který celý život bojoval s otcovým stínem. A mužem, jehož smrt po sedmdesáti sedmi letech vyšetřuje policie znovu.

Státní pohřeb Jana Masaryka 13. 3. 1948 se proměnil v tichou manifestaci proti komunistickému převratu a ukončil jednu éru československé demokracie.

Historie Česka je bohatá na klíčové události od obnovení zemského soudu v roce 1454 po významné symbolické momenty jako pohřeb Jana Masaryka v roce 1948 či ocenění Tomáše Halíka v roce 2014, které odrážejí její právní, politickou i kulturní bohatost.

Charlotta Garrigue přijela z Brooklynu do Evropy studovat hru na klavír. Místo kariéry dostala život po boku muže, který budoval republiku – zatímco ji vyslýchala policie, umíral jí syn a ona sama se zhroutila v sanatoriu.

Byla první, kdo v Praze nosil nejnovější módu z Paříže a zářila na obálkách vedle Masaryka. Skutečná influencerka své doby Andula Sedláčková chtěla pro dceru vystavět impérium. Místo slávy ji ale čekalo 12 let v komunistickém vězení a potupná práce.

Tělo Jana Masaryka leží pod okny Černínského paláce. Je 10. března 1948 a Československo se právě probouzí do nové reality. Byl to pád, skok – nebo vražda? Příběh, v němž se prolínají fakta, politika i mlčení.

V úterý 10. března uplyne od úmrtí Jana Masaryka 78 let. Tehdejší ministr zahraničních věcí zemřel po pádu z okna Černínského paláce. Vyšetřování Státní bezpečnost původně uzavřela jako sebevraždu. Od konce komunistického režimu se ale vyšetřovatelé i historici a badatelé opakovaně snaží zjistit, jestli ho někdo nezavraždil.

Se zajímavým, byť jen zprostředkovaným svědectvím se Deníku přihlásil Pavel Balúch z Blanska, jehož otec, původem rodilý Slovák a křestním jménem rovněž Pavel, sloužil koncem čtyřicátých let minulého století u Hradní stráže v Praze a podle svého pozdějšího vyprávění se stal i nepřímým svědkem smrti Jana Masaryka. „Neviděl, ale slyšel,“ říká muž.

Hvězda první republiky brala trojnásobné honoráře a užívala si obdivu elit. Její luxusní život a tolerantní manžel však dráždili komunisty. Koho ze slavných kolegů využila tajná policie k té nejodpornější zradě?

HISTORIE / Sociální demokracie prošla za svou bohatou historii mnoha turbulentními obdobími. Minulé, ale i nynější vedení je kritizováno za to, že jde na ruku antisystémovým silám a komunistům, c…

Praha - Policisté, kteří vyšetřují komunistické zločiny, loni odhalili 68 pachatelů. Oproti roku 2024 je to o 12 více. Kriminalisté následně obvinili 23 z nich. U jednoho člověka bylo už trestní stíhání promlčené, u dvou neúčelné a ve zbylých 42 případech již pachatel zemřel. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) to uvedl ve výroční zprávě, kterou dnes zveřejnil na svých webových stránkách.

Před 78 lety komunisté definitivně převzali moc v Československu. Únorový převrat přinesl zničení základních svobod, drtivé čistky a nástup tvrdé totality.

Václav Kopta obývá rodinnou vilu na Hanspaulce, kterou v roce 1927 postavil jeho dědeček. Dům s bohatou historií ukrývá i vzácný obraz od Jana Masaryka.

Augustin Schramm byl po únoru 1948 zastřelen při zatýkání. Krátce poté se jeho jméno začalo objevovat ve spisech jako jedno z vysvětlení smrti Jana Masaryka. Tento text je sondou do toho, jak se v Československu vyráběli pachatelé.

O víkendu 21. a 22. února dorazí do Příbrami hvězdy Četnických humoresek i odborníci na kriminalistiku. Festival Sherlock nabídne vzpomínky na natáčení, historii i nové pohledy na známé události. Účinkující se v této sestavě potkají naposledy, což dává celé akci mimořádný charakter.

Policii se podařilo získat ze zahraničí veškeré, dosud neprobádané dokumenty, které se týkají smrti Jana Masaryka. Během ročního šetření archiválie vyhodnotila a vyslechla k nim přes 20 lidí. Spis případu, který čítá přes 500 stran, proto v lednu předala státnímu zastupitelství, zjistil iROZHLAS.cz. Vedle bilance nově zjištěných okolností, které mohly předcházet Masarykově pádu z okna Černínského paláce, si také řekla o více času.

Zpovídala Hitlera, Trockého i Freuda. Přijal ji poslední rakouský císař. Slavná americká novinářka z velkého světa si však dopisovala i s Janem Masarykem a jejich dopisy poodhalily její niterný vztah k naší zemi.

Když se po sametové revoluci vrátí zpět do Československa, mají ho v živé paměti už jen starší ročníky. Přes 40 let totiž žil a tvořil hlavně v Americe. S komunistickým převratem se jeden z nejtalentovanějších českých klavíristů nikdy nesmířil. Ještě v květnu 1946 koncertuje Rudolf Firkušný (1912–1994) v Praze.

Americká novinářka, autorka bestsellerů, přítelkyně Jana Masaryka a filantropka, kterou očarovala Praha a československý lid. Jak žila Marcia Davenport?

Latinská fráze „ve víně je pravda“ platí i na držitele Nobelovy ceny za literaturu. V opilosti se Jaroslav Seifert vysmál sovětským bardům, ne bez následků. Letos uplynulo 40 let od jeho úmrtí.

Vlasta Burian patří k legendám českého herectví. Za jeho úspěchem stál nejen talent a píle, ale i neuvěřitelná láska k manželce Františce, zvané Nina. Odpustila mu všechny hříchy a stála za ním v dobách, kdy zůstal bez majetku a nesměl hrát.

Jel do Moskvy jako ministr, vrátil se jako pacholek. Ale co kdyby Jan Masaryk Stalinovi řekl „NE“? Marshallův plán mohl z Československa udělat druhé Rakousko. Stačilo nebát se.

Když hodiny odbijí dvanáctou, začínají se v Praze dít věc. Hradčany skrývají tajemné události z minulosti, o kterých tuší málokdo.

Jsou tu zase Vánoce. Období, kdy se do televize vrací spousta nostalgie v podobě filmů, na které vzpomínáme ze svého mládí. Docela jistě v nich uvidíme i známého lva salónů Huga Haase. Jenže jeho osobní život se tomu filmovému příliš nepodobal.

Klečel před ní Gregory Peck, znala Marilyn Monroe, Jan Masaryk byl přítelem její matky. A její otec nevědomky pomohl Leninovi vrátit se do Ruska. Marie Haasová, přezdívaná Bibi, svému muži tolerovala milenky a následovala ho po celý život.

Utekl za hranice, aby bojoval za svobodu, ale cenu za to zaplatila jeho rodina. Zatímco Bohumil Laušman snil v exilu o pádu komunismu, jeho žena a dcery trpěly ve vězení. Výčitky svědomí a samota ho nakonec dovedly až do pasti nastražené STB.

Když americká spisovatelka Marcia Davenportová poprvé vystoupila roku 1930 z vlaku na pražském Wilsonově nádraží, netušila, jak osudový krok učinila. V československém hlavním městě našla nejen inspiraci ke svým knihám, ale i lásku svého života.

Jméno Revilliod u nás něco řekne asi jen málo lidem. Někteří jeho nositelé byli přitom pevně spojeni s českou historií. Patřili mezi ně totiž dva vnuci Tomáše Garrigue Masaryka. Oba ale zemřeli mladí.

Rekonstrukce klíčové křižovatky Mileta v Hradci Králové spěje k finále rychlejším tempem, než se plánovalo. Řidiči se po ní projedou už v květnu, a to znamená dřívější úlevu od objížděk i kolon.

Pomyslné světlo na konci tunelu se přiblížilo na dohled. Rekonstrukce klíčové křižovatky v Hradci Králové, tzv. Milety, postupuje podle plánu a vstupuje do další fáze. V té dojde k výraznému zrychlení stavby a ke zprůjezdnění celého díla by mělo dojít už v květnu. I závěrečná fáze stavby si ale vyžádá určitá omezení a dopravní komplikace ještě nějakou dobu potrvají.

Rekonstrukce křižovatky Mileta v Hradci Králové, která se nachází v těsné blízkosti Fakultní nemocnice a univerzity, vstupuje do nové fáze. Ta přináší novinky v dopravě. Zásadní změnou pro nadcházející měsíce je uzavření části Zborovské ulice od ledna do dubna příštího roku, což umožní urychlení stavebních prací a zlepší konečné zprovoznění křižovatky.

V době, kdy televizní obrazovky byly ještě černobílé a rodiny se scházely u jediného programu, vstupovala do obýváků jako symbol elegance a inteligence. Heda Čechová byla jednou z nejkrásnějších a nejschopnějších hlasatelek Československé televize.

„Já nic nevymýšlím. Na mě pokaždé přijde zvláštní světlo…“ odpovídal na otázku, kde čerpá inspiraci ke svým filmům. „Když myslím, nejsem tak dobrý, jako když jednám spontánně.“ Život Jasného byl velmi dramatický, sérii tragédií v rodině střídala mezinárodní ocenění za práci, perzekuce a emigrace.

Zákon Lex Schwarzenberg převedl majetek schwarzenberské primogenitury na Zemi Českou. Prezident Beneš tehdy zbaběle mlčel. Z právnického hlediska je absolutně protiprávní, protože nemá obecnou platnost, ale je účelově namířen proti jedné osobě.