Jan Wintr

Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Považuje však za nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud. Hnutí ANO uvedlo, že podnět k dané instanci podá, a to kvůli retroaktivitě a způsobu projednání. „Zákon může být sporný ze dvou hledisek, a to kvůli proceduře přijímání i obsahu,“ uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál ústavní právník Jan Wintr.

S prezidentským úřadem se pojí celá řada pravomocí, z nichž některé vykonává zcela nezávisle. To znamená, že k nim nepotřebuje spolupodpis předsedy vlády. Petr Pavel tak může vetovat zákony, jmenovat vládu a v některých případech i rozpustit Poslaneckou sněmovnu. V jeho rukách je také například udělování milostí.

Od půlnoci do složení slibu Petra Pavla je Česko bez prezidenta. Podle právníka Jana Wintra žádné praktické problémy nehrozí. Naopak je to podle něho lepší varianta než mít část dne v úřadu dva prezidenty zároveň.

Pošetilý pokus bez šance na úspěch, nebo chytráctví po letech. Odcházející prezident Miloš Zeman o víkendu v jednom ze svých posledních rozhovorů ve funkci přiznal, že se jmenováním úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 chtěl přiblížit k prezidentskému systému. Podle ústavních právníků to ale nebylo moc důmyslné „doznání“, protože hlava státu něčeho takového nikdy nemohla dosáhnout. Svůj neúspěch odpoutat se od parlamentní demokracie pak navíc Zeman ještě prezentoval veřejně, míní.

Považuji zdržovací taktiku za standardní a oprávněnou součást politického boje. Mnohahodinové předčítání z odborné příručky, které předváděl Tomio Okamura, je ale spíše zoufalstvím.

Z hlediska zákonných podmínek je projednání důchodové novely ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze zřejmě hraniční, ne však úplně mimo. Na dotaz ČTK to dnes uvedl ústavní právník Jan Kysela. Také podle Jana Wintra je to hraniční. Podle Marka Antoše hrozí, že novela v takovém případě u Ústavního soudu (ÚS) narazí. Uvedl to na twitteru.

Lidé z hutnictví by mohli odcházet do důchodu dříve než vysokoškoláci. Počítá s tím připravovaná důchodové reforma. Profese, vzdělání nebo třeba pracovní prostředí – to všechno by nově mohlo ovlivnit rok odchodu do důchodu. Zároveň se ale začíná debatovat nad rozsáhlejší reformou penzí, která by mohla znamenat i posun věkové hranice odchodu do důchodu. Ministerstvo práce počítá v pracovní variantě s odchodem do důchodu i v 68 letech.

Nově zvolený prezident Petr Pavel už se pustil do práce, mimo jiné skládá svůj tým. Na Hrad s ním půjde řada nových tváří. Kdo mu bude radit s justičními kroky? A co novou hlavu státu v této oblasti po éře Miloše Zemana čeká?

S Petrem Pavlem přijdou na Pražský hrad nové tváře. Kanc­léře Vratislava Mynáře vystřídá Jana Vohralíková, současná ředitelka kanceláře Senátu.

Nově zvolený prezident Petr Pavel chce svůj tým představit v příštích několika týdnech. Od pondělí začne pracovat na jeho složení, na programu či na přípravě výjezdů do regionů. Řekl to v neděli ...

Státní zástupce Jaroslav Šaroch má po osvobozujících rozsudcích v padesátimilionové dotační kauze Čapí hnízdo dvě možnosti. Když se vzdá práva na odvolání, případ definitivně končí. Jestliže se odvolá, bude spor pokračovat u vrchního soudu. Pokud by však expremiér Andrej Babiš vyhrál prezidentské volby, a získal tak imunitu, soudy by spor řešily po skončení jeho mandátu.

Odmítnutí ústavní stížnosti Karla Janečka na vyřazení z účasti v prezidentských volbách se dalo podle ústavního právníka Jana Wintra očekávat. Ještě nižší šance na úspěch dává Wintr vyřazené kandidátce Denise Rohanové.

Ústavní soud čekají v letošním roce změny – mandát končí sedmi soudcům z patnáctičlenné sestavy. Talár chce po dvaceti letech nadobro odložit také předseda Pavel Rychetský. Jejich nástupce by měla vybrat nová hlava státu, podle ústavních právníků by to měla udělat co nejdříve.

Jan Wintr přivítal rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o vyloučení Denisy Rohanové z prezidentské volby. Na nestandardnost její kandidatury upozorňoval už dříve. „Přímá volba je nešťastná. Její pravidla jsou navíc nedokonalá, což se ukazuje u každých prezidentských voleb," říká mimo jiné ústavní právník v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Velké pozdvižení vyvolaly úvahy prezidenta Miloše Zemana o tom, že by mohl ještě před koncem mandátu jmenovat šéfa Ústavního soudu. Odborníci o takovém kroku mluví jako o ohýbání Ústavy, nebo ho dokonce označují za protiústavní. Zeman by tím sebral jednu z rozhodujících pravomocí novému prezidentovi.

Prezident Miloš Zeman se podle některých médií pokusí ještě před 8. březnem, kdy odchází z funkce, jmenovat s odloženou platností příštího předsedu Ústavního soudu (ÚS). Podle právníků Jana Wintra a Jana Kysely by tím překročil své pravomoci a nová hlava státu by takové jmenování poměrně snadno zrušila. Nový předseda by se měl ujmout Ústavního soudu až po 6. srpnu, kdy skončí mandát Pavlu Rychetskému.

Zájemci o Pražský hrad, jejichž registraci odmítlo ministerstvo vnitra, vkládají naději do rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Například podnikatel Karel Janeček zpochybnil kontrolu resortu, který mu neuznal například jeho vlastní podpis. Kvůli horší čitelnosti úředníci odmítli některé podpisy i pod peticí Karla Diviše. Také on doufá, že mu soud dá za pravdu. Diviš dokonce žádá posunutí termínu voleb.

Soud obdržel návrh na zrušení registrace kandidátky na prezidentku Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří podpořili Marka Hilšera. Na registraci kandidátů, jak o ní ministerstvo rozhodlo, bylo podáno celkem 13 stížností, týkají se pěti kandidátů.

O čem bude v kampani mluvit Andrej Babiš a jak reagovali na své vyřazení neúspěšní prezidentští kandidáti? To komentuje Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Pokud by někdo z protikandidátů napadl kandidaturu Denisy Rohanové u Nejvyššího správního soudu, patrně by uspěl, řekl v rozhovoru pro Právo ústavní právník Jan Wintr.

Kandidátka na prezidentku Denisa Rohanová je považována za jedno z největších překvapení voleb. Hojně se spekulovalo, zda ministerstvo vnitra uzná podpisy, které získala od dnes již bývalých poslanců. Ty Rohanová oslovila ještě před tím, než byla prezidentská volba vyhlášena. Podle ústavního právníka Jana Wintra by její kandidatura registrována být neměla.

Denise Rohanové vyšla sázka na poslance ČSSD, ANO a KSČM z minulé Sněmovny a ministerstvo ji připustilo k nadcházejícím prezidentským volbám. „Já bych ji neakceptoval. Můj výklad je, že by se měly přijímat jen kandidatury lidí až po vyhlášení voleb,“ řekl pro iROZHLAS.cz ústavní právník Jan Wintr. Kandidáti mají nyní dva dny na stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Potíže podle Wintra mohou nastat v případě, kdy by Rohanová celé volby vyhrála.

Miloš Zeman poslední dobou nešetří svými prezidentskými vety – letos po nich sáhl už třikrát, čímž vyrovnal svůj pomyslný rekord z roku 2016. Během letošního listopadu pak své prezidentské právo využil hned dvakrát v rozmezí půl měsíce. Podle ústavního právníka Jana Kysely sice Zeman tuto kompetenci může vykonávat, kupříkladu vetováním zákonu o státním rozpočtu ale vládě Petra Fialy notně zkomplikoval život a vybočil tím ze zajetých zvyklostí.

Aktivista šířící dezinformace Pavel Zítko je jedním z 21 uchazečů, kteří minulý týden podali na ministerstvo vnitra přihlášku k lednovým prezidentským volbám. Podle svých slov sesbíral potřebných 50 tisíc občanských podpisů za pouhých osm dní, v současnosti ale své podporovatele vyzývá ke sběru dalších. Prý aby měl rezervu. Tento postup ale odmítá ministerský výklad volebního zákona i ústavní právník Jan Wintr.

Na poslední chvíli sháněli někteří prezidentští kandidáti podpisy u zákonodárců. Od poslanců nejméně dvacet, od senátorů aspoň deset. Možné spory a řešení popisuje v rozhovoru pro Právo odborník na ústavní právo Jan Wintr.

Nápad ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) znovu zavést nadstandardy ve zdravotní péči se nesetkal s pochopením ve Svazu pacientů ani u zdravotnických odborů. Podle nich je návrh asociální, zvlášť v době energetické krize. Ústavní právník Jan Wintr ovšem upozorňuje, že Ústavě by změna neodporovala. Liga lidských práv se však obává, aby nebyla dotčena kvalita standardní péče.

Kandidatura Andreje Babiše (ANO) na prezidenta České republiky probíhající soud v kauze Čapí hnízdo neovlivní, shodují se ústavní právníci, které oslovil deník FORUM 24. Prezidentská imunita by ...

Právní překážka pro prezidentskou kandidaturu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) neexistuje, přestože čelí před soudem obžalobě v případu dotačního podvodu při stavbě areálu Čapí hnízdo. Do volby či případného převzetí úřadu pravomocné rozhodnutí těžko bude, ledaže by se po rozsudku nikdo neodvolal. Dnes to uvedli ústavní právníci Jan Kysela.

Právní překážka pro prezidentskou kandidaturu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) neexistuje, přestože čelí obžalobě v kauze Čapí hnízdo. Podle předsedy trestního senátu Jana Šotta padne rozsudek mezi 4. do 6. lednem.

Právní překážka pro prezidentskou kandidaturu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) neexistuje, přestože čelí před soudem obžalobě v případu dotačního podvodu při stavbě areálu Čapí hnízdo. Do volby či případného převzetí úřadu pravomocné rozhodnutí těžko bude, ledaže by se po rozsudku nikdo neodvolal. Na dotaz ČTK to dnes sdělil ústavní právník Jan Kysela. Stejný názor mají další ústavní právníci Jan Kudrna, Jan Wintr a Marek Antoš. Podle Antoše by měli zohlednit voliči, zda jde o překážku politickou.

Stovky soudců jmenoval prezident Miloš Zeman bez připomínek. Zato během letošního září již dva kandidáti pohořeli. V případě státního zástupce Marka Bodláka se Zemanovi nelíbila jeho dosavadní kariéra. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2006 ovšem nařizuje odmítavé stanovisko řádně zdůvodnit. Postoj Hradu? Žádné písemné odůvodnění neexistuje, zjistil server iROZHLAS.cz.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na středečním jednání sněmovního rozpočtového výboru řekl, že ohledně evropské daně z neočekávaného zisku, kterou chce navrhnout EU, se musí poradit s právníky. A to zejména kvůli ustanovení, podle kterého by se mimořádné zisky firem z vybraných odvětví zdaňovaly už za letošek. A to česká vláda do svého návrhu zahrnout nechtěla, slovy Stanjury „z ústavněprávních dů­vodů“.

Právníci z Legislativní rady vlády se shodli, že nástrojem na osekání bohatství ruských oligarchů má být zmrazení jejich majetku. Nikoliv konfiskace. Upozorňují, že o zadržený majetek se stát bude muset také starat.

Ústavní právníci se neshodují na tom, zda je případná žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o tři měsíce v souladu s předpisy. Podle právníka…

Vypadalo to jako obrovská blamáž pro vládní koalici. Ani po 37 hodinách zdlouhavého jednání prošpikovaného opozičními obstrukcemi se vládě v noci na čtvrtek nepodařilo přehlasovat senátní veto novely pandemického zákona.

Opozice kritizuje místopředsedu sněmovny Jana Skopečka (ODS) za postup ve sněmovně. Podle právníka Jana Wintra byl však v zásadě v pořádku.

Jak zabránit dlouhému blokování parlamentních schůzí v Poslanecké sněmovně? Inspirovat se můžeme za hranicemi. Program schůze rakouské Národní rady určuje vedení sněmovny, poslanci se mohou „vyřádit“ během diskusních hodin.

Mnohahodinový projev předsedy SPD Tomia Okamury, který mohl ukončit úterní jednací den Sněmovny, dokázala vláda prolomit kličkou. Po krátkém přerušení prohlasovala, že se může jednat i v noci. Tento postup vyvolal ostré reakce opozice, vládní většina se podle ANO i SPD dopustila porušení jednacího řádu. Ústavní expert Jan Wintr rozebírá, zda byla tato akce v pořádku a zda má SPD šanci uspět u soudu.

Při úterním jednání Sněmovny byl podle ústavního právníka Jana Wintra porušen jednací řád, když se hlasovalo o prodloužení jednací doby až okolo 20. hodiny. Řád totiž hlasování o prodloužení umožňuje pouze do 19:00. Že by ale prohřešek mohl nějak ohrozit legitimitu probíhající schůze a na ní přijatých zákonů, si Wintr ani jeho kolega Jan Kysela nemyslí.

Norma se vrací do Poslanecké sněmovny - pokud tedy vláda úsilí o její prosazení nevzdá.

O rozhodnutí vlády jsme se dozvěděli až z médií, říká šéf epidemiologů Národního institutu pro zvládání pandemie Rastislav Maďar.

Telefonem či SMS budou mít hygienici možnost přikázat lidem covidovou karanténu i izolaci. Na základě unikátního kódu si člověk na stránkách hygieny bude moci ověřit pravost SMS či podá proti rozhodnutí námitku. Hygienici o ní rozhodnou během tří pracovních dnů. Pokud ne, karanténa či izolace tím skončí. Počítá s tím kontroverzní novela pandemického zákona. Deník se zeptal na názor tří právníků.

Aktuálně.cz vysvětluje, jak může několik poslanců chod sněmovny ochromit a zda je na obzoru změna.

Podle novely pandemického zákona by vládní koalice mohla nařídit restauracím a dalším provozovnám, aby dovnitř nepouštěly neočkované osoby. Shoduje se na tom většina ústavních právníků v reakci na výrok Nejvyššího správního soudu, který toto opatření zrušil.

Zákonodárci se už druhý týden přou o rozporuplnou novelu pandemického zákona. Vládní koalice ji chce prosadit co nejrychleji, i když má být prý pouze „pojistkou“ pro případ, že by se koronavirus třeba v závažnější formě na podzim vrátil. Schvalování novely provázely v úterý před sněmovnou znovu bouřlivé protesty, své výhrady k ní má opozice i ústavní právníci. Změna zákona znamená výrazné posílení pravomocí vlády, v budoucnu by mohla podnikat kroky, které dříve byly možné jen v rámci nouzového…

Odborník na ústavní právo Jan Wintr soudí, že zneužívání obstrukce při jednání Sněmovny je nebezpečné pro celou demokracii, a navrhuje proto změnu zákona o jednacím řádu dolní komory.

Pondělní dění na stránkách Deníku N shrnuje Jana Ciglerová.

Poslanci se v úterý sejdou k projednání novely pandemického zákona, podle kterého vláda nařizuje opatření proti šíření koronaviru.

Proč se pandemický zákon týká pouze covid-19? ptá se bývalá ombudsmanka Anna Šabatová s tím, že by norma přece mohla být k použití i v případě jiné pandemie v budoucnu. Ústavní právník Jan Wintr naopak kritizuje, že není platnost normy časově omezená. Právník a bývalý nominant na ministra zdravotnictví za Piráty Ondřej Dostál k tomu varuje před chaosem, který může způsobit nařizování karantény a izolace po telefonu.

Na rozdíl od nouzového stavu, umožňuje novela pandemického zákona vyhlašovat přísná opatření bez kontroly a posvěcení zákonodárců ve sněmovně.

Česká Poslanecká sněmovna je ve srovnání se zahraničními parlamenty velmi neefektivní. Stačí se přitom inspirovat a upravit jednací řád, říká ústavní právník Jan Wintr.