Jan Zábrana

Helena Černohorská je autorkou dvou prozaických knih. Za svou prvotinu O trudném konci Marie Večeřové a korunního prince Rudolfa, vydanou v roce 2015, získala nominaci na Cenu Jiřího Ortena. Loni vydala svou druhou prózu, novelu Ida, odehrávající se na venkově krátce po konci druhé světové války, v časech kolektivizace.

Pokud se vám při vyslovení města Humpolec vybaví pouze 90. kilometr D1 nebo známá hláška o tom, že se sem přestěhoval Hliník, měli byste to napravit. Humpolec a jeho okolí totiž určitě stojí za návštěvu. Užijte si zde zajímavé památky i procházky krásnou přírodou.

Ondřej Vetchý se od 5. září znovu vrací na obrazovku České televize v roli majora Kozáka. Třetí série Případů 1. oddělení přinutila herce vážně přemýšlet nad tím, proč jeho postava nemá milostnou zápletku. Prozradil také, proč v dětství tolik miloval detektivky, a co ho nejvíce šokovalo na vraždách, které skutečně otřásly Českem.

V chrámu svaté Markéty na pražském Břevnově se dnes lidé loučí s výtvarníkem Pavlem Sukdolákem, jedním z vůbec nejvýznamnějších českých grafiků.

V průběhu šedesátých let minulého století se na pultech tuzemských knihkupectví postupně objevila trilogie úspěšných detektivních románů Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou a Vražda v zastoupení. Jako autor byl na obálkách knih uveden překladatel a básník Jan Zábrana.

Perzekvovaného literáta vykresluje jako muže, který přijal kompromis, pracuje ve fabrice a za žádnou cenu nechce nikomu nic podepsat.

Písničkář Jan Burian vydal zápisky své matky, dramatičky a herečky Zuzany Kočové. Doba se do nich přímo vtírá.

Magorovo září, kterým si Humpolec na Pelhřimovsku obvykle připomíná básníka, publicistu a jednoho z představitelů českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, letos připomene také básníka Jana Zábranu.

Na Horním náměstí v Humpolci na Pelhřimovsku stojí od dneška Poesiomat, český vynález, který přehrává verše a úryvky textů. Město ho nechalo instalovat v souvislosti s připomínkou tvorby Ivana Martin Jirouse a Jana Zábrany.

Nový seriál z produkce HBO Exterminate All the Brutes (česky pod názvem Stručné dějiny vyhlazování) se esejistickou formou obrací k potlačovaným dějinám západní civilizace. Klíčem ke globálnímu úspěchu evropských států i USA byla instituce genocidy, tvrdí v čtyřhodinovém díle původem haitský režisér a aktivista Raoul Peck.

„Pořád jsem kluk s výbornou pamětí,“ napsal Lawrence Ferlinghetti ještě ve svých 100 letech. Čtenáře vyzýval, aby jedli ze zahrádky, rozpustili armádu a dali se k pacifistům. Bál se, že Zemi "přelidněním prasknou rovnoběžky".

Hrdinou nové desky české kapely Dukla je zkarikovaný archetyp mileniála, který se potlouká po městě stejně rezignovaně jako po feedech sociálních sítí.

Který tradiční český koláč vznikl v Texasu? Kde je česká stopa ve smrti Alberta Camuse? A kdo uvedl do rozpaků ženu, která prodává svíčky s vůní vlastní vaginy?

Mnohé deníkové a memoárové texty ctíme nejen jako literaturu, ale také jako zdroj interpretací doby, nad jejímž výkladem kdysi střežili svůj monopol komunisté.

Spisovatel a dobrodruh Zdeněk Matěj Kuděj byl věčný kráčivec. Majetek se mu vešel do batohu a kufříku a neklidná povaha mu nedovolila spočinout.

Opus Jana Nováka o světoznámém spisovateli má 896 stran a obsahuje všechno možné od pěkných kapitol po podpásové otázky. Proč?

Až mrazivě a nadčasově zní v této době slova básníka a spisovatele Jana Zábrany z jeho deníků, které vyšly ve výboru „Celý život“. Mimo jiné v nich ve velmi otevřené zpovědi viní voliče komunistů v roce 1946, že na desetiletí rozhodli o jeho osudu. Toto svědectví je připomínkou, že svobodu lze často za velkých obětí obtížně nabýt a velmi snadno ztratit.

Lucerna v moři je druhé sólové album zpěváka, hudebníka a skladatele Martina Hrubého. Písně na něm nedefinuje jen jedno žánrové zasazení. Pestrá kolekce básnivých textů o lidských příbězích je vyzpívaná ve folku, popu, rocku, swingu, tangu, world music, reggae či valčíku.

Na téměř 40 let zmínce Jana Zábrany vystavěl italský básník teorii, že laureáta Nobelovy ceny za literaturu zabila sovětská tajná služba.

Jan Zábrana se narodil v Herálci poblíž Humpolce, v obci, kde spatřil světlo světa také malíř Adolf Kosárek. Náš básník, prozaik, esejista a překladatel se ale narodil o 101 rok později, 4. června roku 1931.