Jan Zábrana

Nejslavnější případ Sherlocka Holmese se dočkal nespočtu filmových adaptací a na pozadí gotické detektivky představil jednu z nejděsivějších literárních příšer. Román přitom málem vůbec nevznikl.

Silvestr 1978 začal jarním počasím, ale skončil v arktickém mrazu. Během jediné noci klesla teplota o 34 stupňů, zamrzlo uhlí, doprava i život v celé zemi.

„Sotvakdo jiný z ruských básníků, nikoliv jen těch ze Solženicynovy generace, vylíčil vítězného vojína jako normálního člověka s hříšnou duší, jehož neodpustitelnou hanbou je znásilňovaní žen. (…) Z legendárního hrdiny se stává kořistník, posléze v osobě autora i kajícník v podtextu závěrečného poslání i pacifista,“ napsal Václav Daněk ve své poznámce překladatele k nedávno vydaným Pruským nocím, poemě Alexandra Solženicyna.

V roce 1994 vydalo nakladatelství Torst knihu vzpomínek Jiřiny Zábranové „Ohlédnutí“. Odráží se v ní jedinečné svědectví o nelehké době, ale i nezlomná vůle žít a předat svědectví dalším generacím.

KOMENTÁŘ / Jen něco přes dva měsíce nás dělí od podzimních parlamentních voleb. Tedy od voleb, jež mohou rozhodnout o osudu země na generaci, dvě nebo tři. Avšak většina těch, kdo se chystají hlasovat…

Na dvacátá léta tohoto století to byl poněkud nezvyklý koncert. Fantastickým přednesem Ginsbergovy básně dostala zpěvačka publikum do varu.

Dvojice Martin Brunner (klavír) a Markéta Foukalová (zpěv) se spolu poprvé sešla u nevšedního projektu s názvem "Svou chvíli", cyklu symfonických písní, které složil právě Brunner. Nyní hudebníci ohlásili nový projekt - cyklus zhudebněných básní Jana Zábrany. První ukázkou se stala křehká, zároveň ale energická skladba "Holubi".

All We Need Is Underground – to je 14 skladeb, na kterých skupina Vítrholc pracovala od roku 2013. Personálně se mění a díky alternacím jsou koncerty originální – hlavní však zůstává poezie, performance a hudba.

Písničkářský samorost Karel Vepřek se k tvorbě českých básníků coby podkladu pro své písně obrací docela často. V minulosti zhudebnil texty Bohuslava Reyneka (věnoval mu skvělý počin "Blázen jsem jen ve své vsi"), Jiřího Ortena nebo Jana Zábrany. Nyní svou pozornost zaměřil na Ivana Martina Jirouse.

„Malým příběhům věřím víc než velkým slovům a proklamacím,“ říká v rozhovoru novinář Aleš Palán. Autor bestsellerů o samotářích právě vydal novinku Tahle kniha ti změní život. Ta dokazuje, že sílu literatury není radno podceňovat.

Město Humpolec opět podpoří opravu fasád historických budov postavených do roku 1945. U nemovitostí na Horním náměstí, Dolním náměstí a v ulicích Husova, Jana Zábrany, Rašínova, Komenského, Masarykova, 5. května a Zichpil je možné získat také dotaci na obnovu okenních a dveřních výplní. Na opravy lze získat až 250 000

Editor je našel v pozůstalosti 40 let po smrti perzekvovaného překladatele, spisovatele a prozaika.

ESEJ / Moc se neví, kam s ním. Uměl toho totiž příliš mnoho a rovněž toho po sobě za nedlouhý třiapadesátiletý život hodně zanechal. Málokdy se vyskytne takové spojení talentu a píle, schopností…

Když na začátku šedesátých let přijeli filmaři do Humpolce a bavili se s místní mládeží, řekl jim do kamery jeden vytáhlý mladík v černém svetru, že v Humpolci je hrozná nuda, neboť náměstí má tvar čtverce, takže se ani nedá chodit dokola. Ve filmovém týdeníku tento originální výrok odvysílali (začínalo trochu tát), takže hoch se stal ve svém městě proslulým. Jmenoval se samozřejmě Ivan Jirous a byl z Humpolce.

Dnes je tomu přesně 40 let od úmrtí spisovatele a uznávaného překladatele Jana Zábrany, který je rodákem z Herálce u Havlíčkova Brodu. Oba jeho rodiče, kteří pracovali jako učitelé, zažili pobyt ve vězení, samotný Zábrana velkou část svého života trpěl depresemi. Navíc z politických důvodů nesměl studovat na pražské filozofické fakultě.

Obec Herálec na Havlíčkobrodsku je rodištěm spisovatele a uznávaného překladatele Jana Zábrany. Pocházel z učitelské rodiny, a podle dostupných informací se s ním život příliš nemazlil. Oba rodiče zažili pobyt ve vězení, samotný Zábrana velkou část svého života trpěl depresemi. Navíc z politických důvodů nesměl studovat na pražské filozofické fakultě.

Detektivní román Agathy Christie Sittafordská záhada vyšel poprvé v anglickém jazyce v roce 1931. O řadu let později se dočkal českého překladu Jana Zábrany a nyní i audioknižního zpracování v podání Otakara Brouska ml. v režii Daniela Tůmy.

Už brzy najdete v poštovních schránkách dvojčíslo Zálesí a Radničních listů. V elektronické podobě se ovšem můžete začíst hned teď. Do jarního čísla Zálesí připravila Místní akční skupina (MAS) – Společnost pro rozvoj Humpolecka, z.s. soutěžní křížovku s tajenkou i cenu pro tři vítěze. Desková hra s názvem Jak dobře to u nás znáš? prověří Vaše znalosti nejen

Na samém sklonku loňského roku se na trhu objevila zvuková podoba detektivního příběhu Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany Vražda v zastoupení.

Vizionářského továrníka v baťovském městě mezi dvěma válkami ztvárňuje v dobovce Úsvit, která otvírá problematiku hermafroditismu. Příští rok ho uvidíme v očekávané filmové adaptaci bestselleru Zápisník alkoholičky po boku Terezy Ramby. Herec Miloslav König (39) je jinak poctivým divadelníkem, a když mu zbyde čas, s oblibou skládá písně.

Pelhřimovští policisté v úterý 17. října jeli k velice nezvyklé dopravní nehodě. Ta se stala chvíli po poledni v Humpolci. Jejím výsledkem je jedno lehké zranění.

Uplynulo 39 let od úmrtí spisovatele a uznávaného překladatele Jana Zábrany, který je rodákem z Herálce u Havlíčkova Brodu. Oba jeho rodiče, kteří pracovali jako učitelé, zažili pobyt ve vězení, samotný Zábrana velkou část svého života trpěl depresemi. Navíc z politických důvodů nesměl studovat na pražské filozofické fakultě.

Sylvia Plathová (1932 - 1963) byla americká autorka krátkých povídek, esejistka a básnířka. Jejím nejznámějším dílem je poloautobiografická novela „The Bell Jar” („Pod skleněným zvonem”), kde Sylvia popisuje svůj zápas s klinickou depresí, zápas se zmatkem ze života a neschopnost vyrovnat se se smrtí otce. Je jí připisována zásluha za vzestup „zpovědní poezie”. Tu propagovali i Anne Sextonová, Robert Lowell a W. D. Snodgrass.

Od včerejška známe vítěze letošního ročníku ceny Magnesia Litera. Jedním z nich je Miloš Doležal, autor básnické sbírky, která popisuje ztrátu a život bez milovaného člověka. Sbírka se dočkala i zvukové adaptace na Českém rozhlasu Vltava. Jací další autoři byli oceněni a co na cenu říkají? Poslechněte si celou reportáž.

Porota rozhodla o nejlepších knihách roku 2022. Podruhé se celkovým vítězem stala básnická sbírka, cenu si poprvé odnesl také romský autor.

Knihou roku se na 21. ročníku Magnesia Litera stala sbírka poezie Miloše Doležala s názvem Jana bude brzy sbírat lipový květ. Poezie tak stanula na stupni vítězů podruhé za celou historii soutěže. Debutem roku se stal román Patrika Bangy, který s vtipem a naprostou upřímností popisuje devadesátá léta jako období otevřeného rasismu a mezirasové nenávisti. Nakladatelským počinem roku je vydání knih Jana Zábrany, překladatele, básníka i publicisty.

Knihou roku a hlavním vítězem knižních cen Magnesia Litera se stala básnická sbírka Miloše Doležala Jana bude brzy sbírat lipový květ. Autor v ní zachycuje poslední týdny života své milované ženy i bolestné období po jejím odchodu. Nejlepším prozaickým dílem se v soutěži stal povídkový soubor Viktora Špačka Čistý, skromný život.

Knihou roku a hlavním vítězem knižních cen Magnesia Litera se stala básnická sbírka Miloše Doležala Jana bude brzy sbírat lipový květ. Autor v ní zachycuje poslední týdny života své milované ženy i bolestné období po jejím odchodu. Nejlepším prozaickým dílem se v soutěži stal povídkový soubor Viktora Špačka Čistý, skromný život. Pořadatelé v pondělí na Nové scéně Národního divadla předali ceny v dalších sedmi kategoriích a také novou cenu za přínos knižní kultuře. Získal ji pracovník Národní…

Helena Černohorská je autorkou dvou prozaických knih. Za svou prvotinu O trudném konci Marie Večeřové a korunního prince Rudolfa, vydanou v roce 2015, získala nominaci na Cenu Jiřího Ortena. Loni vydala svou druhou prózu, novelu Ida, odehrávající se na venkově krátce po konci druhé světové války, v časech kolektivizace.

Pokud se vám při vyslovení města Humpolec vybaví pouze 90. kilometr D1 nebo známá hláška o tom, že se sem přestěhoval Hliník, měli byste to napravit. Humpolec a jeho okolí totiž určitě stojí za návštěvu. Užijte si zde zajímavé památky i procházky krásnou přírodou.

Ondřej Vetchý se od 5. září znovu vrací na obrazovku České televize v roli majora Kozáka. Třetí série Případů 1. oddělení přinutila herce vážně přemýšlet nad tím, proč jeho postava nemá milostnou zápletku. Prozradil také, proč v dětství tolik miloval detektivky, a co ho nejvíce šokovalo na vraždách, které skutečně otřásly Českem.

V chrámu svaté Markéty na pražském Břevnově se dnes lidé loučí s výtvarníkem Pavlem Sukdolákem, jedním z vůbec nejvýznamnějších českých grafiků.

V průběhu šedesátých let minulého století se na pultech tuzemských knihkupectví postupně objevila trilogie úspěšných detektivních románů Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou a Vražda v zastoupení. Jako autor byl na obálkách knih uveden překladatel a básník Jan Zábrana.

Perzekvovaného literáta vykresluje jako muže, který přijal kompromis, pracuje ve fabrice a za žádnou cenu nechce nikomu nic podepsat.

Písničkář Jan Burian vydal zápisky své matky, dramatičky a herečky Zuzany Kočové. Doba se do nich přímo vtírá.

Magorovo září, kterým si Humpolec na Pelhřimovsku obvykle připomíná básníka, publicistu a jednoho z představitelů českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, letos připomene také básníka Jana Zábranu.

Na Horním náměstí v Humpolci na Pelhřimovsku stojí od dneška Poesiomat, český vynález, který přehrává verše a úryvky textů. Město ho nechalo instalovat v souvislosti s připomínkou tvorby Ivana Martin Jirouse a Jana Zábrany.

Nový seriál z produkce HBO Exterminate All the Brutes (česky pod názvem Stručné dějiny vyhlazování) se esejistickou formou obrací k potlačovaným dějinám západní civilizace. Klíčem ke globálnímu úspěchu evropských států i USA byla instituce genocidy, tvrdí v čtyřhodinovém díle původem haitský režisér a aktivista Raoul Peck.

„Pořád jsem kluk s výbornou pamětí,“ napsal Lawrence Ferlinghetti ještě ve svých 100 letech. Čtenáře vyzýval, aby jedli ze zahrádky, rozpustili armádu a dali se k pacifistům. Bál se, že Zemi "přelidněním prasknou rovnoběžky".

Hrdinou nové desky české kapely Dukla je zkarikovaný archetyp mileniála, který se potlouká po městě stejně rezignovaně jako po feedech sociálních sítí.

Který tradiční český koláč vznikl v Texasu? Kde je česká stopa ve smrti Alberta Camuse? A kdo uvedl do rozpaků ženu, která prodává svíčky s vůní vlastní vaginy?

Mnohé deníkové a memoárové texty ctíme nejen jako literaturu, ale také jako zdroj interpretací doby, nad jejímž výkladem kdysi střežili svůj monopol komunisté.

Spisovatel a dobrodruh Zdeněk Matěj Kuděj byl věčný kráčivec. Majetek se mu vešel do batohu a kufříku a neklidná povaha mu nedovolila spočinout.

Opus Jana Nováka o světoznámém spisovateli má 896 stran a obsahuje všechno možné od pěkných kapitol po podpásové otázky. Proč?

Až mrazivě a nadčasově zní v této době slova básníka a spisovatele Jana Zábrany z jeho deníků, které vyšly ve výboru „Celý život“. Mimo jiné v nich ve velmi otevřené zpovědi viní voliče komunistů v roce 1946, že na desetiletí rozhodli o jeho osudu. Toto svědectví je připomínkou, že svobodu lze často za velkých obětí obtížně nabýt a velmi snadno ztratit.

Lucerna v moři je druhé sólové album zpěváka, hudebníka a skladatele Martina Hrubého. Písně na něm nedefinuje jen jedno žánrové zasazení. Pestrá kolekce básnivých textů o lidských příbězích je vyzpívaná ve folku, popu, rocku, swingu, tangu, world music, reggae či valčíku.

Na téměř 40 let zmínce Jana Zábrany vystavěl italský básník teorii, že laureáta Nobelovy ceny za literaturu zabila sovětská tajná služba.

Jan Zábrana se narodil v Herálci poblíž Humpolce, v obci, kde spatřil světlo světa také malíř Adolf Kosárek. Náš básník, prozaik, esejista a překladatel se ale narodil o 101 rok později, 4. června roku 1931.