Jaroměřice nad Rokytnou

Krajští silničáři zveřejnili seznam letošních oprav. Na Třebíčsku opraví 37 kilometrů silnic. Opraví také několik mostů. Stavět budou i obchvaty Slavětic a Zašovic. Na podzim začne výstavba obchvatu II/152 Moravských Budějovic.

Ostatky Václava Drboly vyzvedli ve Starovičkách. Po ošetření v Brně budou po blahořečení uloženy v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Program na státních památkách na Vysočině je letos věnovaný počátkům globálního turismu. Slavnostní zahájení projektu Šlechta na cestách bude na zámku v Telči 23. dubna. Kromě telčského zámku, který téma cestování propojí i s automobilismem, připravily výstavy s cestovatelskou náplní také zámky v Jaroměřicích nad Rokytnou a Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Informace v Náměšti nad Oslavou řekli kasteláni zámků a Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, pod kterou státní památky na Vysočině patří. "Jestli pro poslední majitele telčského zámku, hraběcí rodinu Podstatských-Lichtenštejnů, bylo něco typické, tak to bylo právě cestování, které ještě ke všemu bylo spojené s fenoménem automobilismu. Dokonce jeden z posledních majitelů byl v předsednictvu firmy Laurin a Klement," řekl kastelán zámku Telč Roman Dáňa. Společnost Laurin a Klement byla předchůdkyní současné automobilky Škoda Auto. Mimořádným exponátem v zámecké expozici bude automobil Tatra 17 Phaeton zapůjčený od soukromého majitele. Je to totožný model shodné barvy, který si rodina koupila v roce 1928. Stejný sběratel podle Dáni vlastní i originální vůz Podstatských, který ale zatím není zrekonstruovaný. Zámek by ho rád koupil a nechal obnovit. "Stali bychom se jediným památkovým objektem ve správě Národního památkového ústavu, který má autentický automobil po svých majitelích," dodal Dáňa. Náměšťský zámek připravuje výstavu Hagwitzové na cestách. Přiblíží cesty posledních tří generací hraběcí rodiny po Evropě i do Orientu, z nichž se dochoval soubor různých materiálů. "I fotografické materiály, protože předposlední majitel Jindřich Hagwitz byl velmi vášnivý fotograf a všechno dokumentoval," řekl náměšťský kastelán Marek Buš. Výstava se bude prolínat všemi prohlídkovými trasami. Přístupná bude od 2. června do 1. listopadu. Cestovatelské vášni Hagwitzů chce náměšťský zámek věnovat i letošní Hradozámeckou noc, která bude 22. srpna. Státní památky, které jsou na Vysočině čtyři, letošní sezonu zahájí 2. dubna. V provozu budou i při opravách, které je čekají. Hrad Lipnice na Havlíčkobrodsku dokončí po několika letech výměnu šindelových střech, za poslední část zaplatí asi milion korun. Na přibližně 350.000 korun vyjde restaurátorská obnova části Čínského salonu zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zámek Telč dokončuje úpravu na trase Byt posledních majitelů, kterou veřejnosti otevře 24. dubna. V Náměšti nad Oslavou se chystá oprava čestného schodiště. Státní památky v kraji loni podle Pavelce navštívilo 150.268 lidí, asi o 500 méně než v roce 2024.

Poprvé za téměř 250 let existence brněnské diecéze se dnes konal obřad vyzvednutí ostatků budoucího blahoslaveného. Ve Starovičkách na Břeclavsku byly z rodinného hrobu vyzdviženy zpopelněné ostatky kněze Václava Drboly, oběti komunistických babických procesů.

První česká opera má nevšední příběh. Stopovat ji musíte až do českého Versailles. Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejpůsobivějším barokním sídlům ve střední Evropě. Z původní renesanční tvrze vznikl v první polovině 18. století reprezentativní zámek, který si díky své výzdobě a zahradám vysloužil přezdívku moravské Versailles.

Spolek Mokřady z Jihlavy si dal za cíl ochranu přírodních lokalit, které souvisí s vodou a také obojživelníky. Na jaře začíná jejich cestování. Na otázky odpovídal místopředseda spolku Jan Dvořák. Co si má laik představit pod pojmem migrace obojživelníků? Migrace nebo jinak také tah je přesun jedinců z jednoho místa či biotopu nebo stanoviště na jiné místo - biotop - stanoviště v rámci jejich životního cyklu nebo životní situace. Asi nejvýraznější a u laické veřejnosti nejznámější je jarní hromadný tah obojživelníků z vhodných míst jejich zimování na souši na vhodná místa rozmnožování ve vodě. Bohužel často tito živočichové hynou pod koly aut, pokud jejich migrační trasu přetíná silniční komunikace. Jsou tito živočichové chráněni? Ano, všichni obojživelníci jsou bez výjimky chráněni zákonem, a to již dlouhodobě. Liší se pouze míra jejich ohrožení. Jejich počty u všech druhů dlouhodobě bohužel klesají z různých důvodů. Jejich ochrana se tak musí týkat všech aspektů jejich života včetně ochrany při migraci, aby se tento negativní trend zvrátil. Kde na Vysočině dochází k největším přesunům? Agentura ochrany přírody a krajiny vede veřejně dostupnou databázi rizikových silničních úseků, kde obojživelníci pravidelně hynou při jarních migracích. Těch míst jsou na Vysočině desítky, kde migruje mnoho desítek, stovek nebo dokonce tisíce jedinců. Mezi nejvýznamnější, tedy nejmasovější, patří například lokality Panský rybník u Kamenice u Jihlavy, dále třeba Jarošovský Kacíř u Jaroměřice nad Rokytnou nebo u rybníka Sviták u Dušejova. Těch míst je ale více. Která místa jsou pro obojživelníky nejnebezpečnější? Obecně jsou nejnebezpečnější dopravně frekventované silniční komunikace v těsné blízkosti rybníků, které jsou z historického hlediska i jejich stávajícího vhodného způsobu hospodaření příhodné pro rozmnožování obojživelníků. Je ale zajímavé, že i u méně frekventovaných silnic může být úhyn pod koly aut značný. Svou roli zde hraje i fakt, že obojživelníci často „nepřechází“ silnici kolmo nejkratší trasou. Často se na silnici déle zdržují, protože je jim příjemné vyhřátí od slunce nebo se jim po ní dobře pohybuje, je bez překážek. To samozřejmě zvyšuje riziko jejich usmrcení projíždějícím autem. Dá se jejich úhynu nějak zabránit? Existují v zásadě tři způsoby. První jsou dočasné zábrany ve formě plastových pásů každoročně instalované podél silnic ze směru migrace. Zábrany automaticky navádějí migrující zvířata do přichystaných zakopaných kbelíků, kde se shromažďují. Kbelíky je potřeba následně pravidelně kontrolovat, zvířata vybírat a bezpečně přenášet na druhou stranu silnice, kde dále pokračují v migraci. Naše organizace Mokřady z.s. ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody v Jihlavě každoročně instaluje dočasné zábrany u dvou lokalit, zmíněného rybníku Sviták a rybníku Obecák v obci Hojkov. Druhý představují instalace trvalých plechových nebo betonových zábran na stejných místech, které obdobně navádí zvířata do propustků vodotečí nebo cíleně budovaných podchodů pod silnicí. Za třetí se výjimečně přistupuje k dočasnému uzavření dopravní komunikace v období migrace. Jaká opatření se učinila v posledních letech? V posledních letech se instalovaly trvalé zábrany například u již zmiňované Kamenice u Jihlavy a Jarošovského Kacíře. Je snaha v těchto opatřeních dále pokračovat a rozšířit je na další místa kolize obojživelníků s dopravou. Tato opatření investičně zastřešuje Kraj Vysočina. Jemu patří velký dík, protože to jsou finančně značně nákladné akce, rozhodně ale mají význam. Není pak nutno každoročně organizovat náročné stavění dočasných zábran a přesuny jedin

Po vykonstruovaném politickém procesu justičně zavraždění kněží z Vysočiny Jan Bula a Václav Drbola budou mít připomínku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Půjde o nový relikviář, jehož první část byla odlita v Tupesech u Uherského Hradiště. Vyplývá to ze zprávy brněnského biskupství. Jan Bula a Václav Drbola budou slavnostně blahořečeni letos 6. června na brněnském výstavišti. Po slavnostním blahořečení budou ostatky Václava Drboly umístěny do relikviáře v kostele sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou. Ostatky Jana Buly se totiž nikdy nenašly. Symbolicky je však relikviář navržen pro dvě těla. Autorem relikviáře je akademický sochař Otmar Oliva. „Sám jsem za minulého režimu ve vězení byl, jsem pamětník těchto hrůz. I proto je mi příběh Jana Buly a Václava Drboly velmi blízký a cítím vděčnost, že na tomto díle mohu pracovat,“ vyjádřil se. Oba římskokatoličtí duchovní byli popraveni komunistickou justicí na základě vykonstruovaného procesu v souvislosti s případem Babice. Akademický sochař Oliva již v minulosti pro kostel vytvořil ambon, křtitelnici, oltář i věčné světlo. Nyní pracovníci vyrábějí hliníkovou část relikviáře. Doplněna má být bronzovým odlitkem, který bude následně pozlacen a doplněn o stříbrné prvky. Nový relikviář bude umístěn v kostele svaté Markéty vpředu, vpravo od hlavního oltáře. Výtvarné řešení pracuje s motivem povznesení. Schránka zavěšená na stříbrných stuhách spuštěných z klenby se bude vznášet mírně nad úrovní očí. Z ní budou směrem dolů zavěšená lana reprezentující roztrženou síť. Symbolika vychází mimo jiné ze žalmu 124, kde se píše o osvobození z protržených sítí zla, a také z myšlenky, že mučedníci jsou blízko nebi. Místo potkávání Jaroměřice nad Rokytnou leží na Třebíčsku. Jejich výběr pro relikviář obou popravených duchovních nebyl náhodný. „Jaroměřice jsou místem, kde se zajímavým způsobem potkávají příběhy různých kněží z regionu, kteří byli v letech 1951 a 1952 pronásledováni komunistickou diktaturou,“ přiblížil místní farář Tomáš Holcner. „Jsem moc rád, že právě zde vznikne prostor pro modlitbu, památku i hlubší porozumění jejich svědectví,“ pokračoval jaroměřický duchovní. V blízkosti kostela v kapli svatého Josefa by měla vzniknout moderní interaktivní expozice. Ta poutníkům a turistům přiblíží životní příběh Jana Buly a Václava Drboly i osudy dalších obětí babických procesů a širší kontext pronásledování církve v době totality. Kostel sv. Markéty prošel v roce 2022 rozsáhlou rekonstrukcí, která zahrnovala mimo jiné restaurování interiéru i znovuobjevení a obnovu unikátní fresky. Projekt získal prestižní ocenění Stavba roku 2023 za mimořádně zdařilou rekonstrukci.

V Tupesech vzniká relikviář pro Jana Bulu a Václava Drbolu. Po blahořečení zamíří do kostela v Jaroměřicích nad Rokytnou.

K vážné nehodě dvou aut došlo dnes před šestou hodinou ranní mezi Jaroměřicemi nad Rokytnou a Myslibořicemi. Havárie se neobešla bez zranění a silnice je nyní neprůjezdná.

Série vánočních koncertů a akcí v jaroměřickém chrámu svaté Markéty vyvrcholila čtvrtečním vystoupením Moniky Absolonové. Ta aktuálně zažívá hektické pracovní období. Tímto spíš komornějším koncertem se ale ještě vrátila do vánoční doby a napěchovaný kostel si vystoupení užíval plnými doušky.

Některé hrady a zámky na Vysočině nabídnou o víkendech speciální adventní program. V Telči prohlídky 6. a 7. prosince doplní vánoční koledy v podání dětí z folklorního souboru Kvítek Telč nebo vánoční trhy a v Jaroměřicích budou i kostýmované prohlídky nazvané Questenberkové slaví Vánoce. O týden později budou moci lidé za vánoční atmosférou na hrad Lipnici nebo na zámek do Náměště nad Oslavou, který se otevře 13. prosince.