Jens Stoltenberg

Polsko již zažilo několik incidentů s ruskými drony nad svým územím. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski uvažuje o možnosti zachycení ruských raket nad ukrajinským územím, aniž by se čekalo na jejich...

Den, který měl být věnován posílení obranných závazků a podpoře Ukrajiny, nakonec zastínila salva výčitek amerického prezidenta Donalda Trumpa namířená proti několika jeho partnerům v Severoatlantické alianci. Jediná pracovní schůzka...

Americký prezident Donald Trump ještě před zahájením hlavního jednání summitu NATO v Ankaře překvapil mimořádně ostrými výroky na adresu spojenců. Mluvil o Grónsku, Íránu i obranných výdajích a pohrozil přerušením obchodních vztahů se Španělskem.

Americký prezident Donald Trump ve středu ostře kritizoval spojence v NATO před začátkem summitu v Ankaře. Řekl, že není spokojený s aliancí kvůli Grónsku a Íránu, píší agentury. Podle něj USA do alia…

Světová ostuda, nebo spíš pěna dní, zatímco podstata uniká? Úterý se neslo ve znamení odletu české delegace na summit NATO v Ankaře, kam odletěli jak premiér Andrej Babiš, tak prezident Petr Pavel. To, co začínalo premiérovou snahou být vždy o krok napřed a došlo až k poněkud bizarní situaci, skončilo večer poměrně smířlivým gestem. Jak probíhal uplynulý den krok za krokem?

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta svého HDP. Podle serveru Politico se tím snaží zmírnit rostoucí napětí uvnitř aliance kvůli tomu, že břemeno podpory Kyjeva nenesou všechny země stejně.

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.

Rutteho návrh, který měl zajistit Ukrajině konzistentní a předvídatelnou pomoc, nepadl na úrodnou půdu. Několik významných členů Aliance jej odmítlo. Podle zdrojů ČTK byla proti i Česká republika.

Brusel - Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor některých významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.

Rozhodující podíl na tom, jak by Evropa zareagovala na ruský útok v Pobaltí, má Německo. „Pokud budou Němci váhat, mnoho dalších evropských zemí se zdrží jakékoliv reakce,“ říká pro Seznam Zprávy politolog Carlo Masala.

Česko pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu nabídne pasivní radar, bude to ve chvíli, kdy se tam situace zklidní, řekl v pátek novinářům premiér Andrej Babiš (ANO).

Americký prezident Donald Trump se svými poradci jednal o možnosti stáhnout část vojáků USA z Evropy, píše agentura Reuters s odkazem na vysoce postavený nejmenovaný zdroj v Bílém domě. Podle něj je americký prezident naštvaný na spojence v NATO za jejich neochotu pomoci zabezpečit Hormuzský průliv a také proto, že se mu nepodařilo získat Grónsko.

Americký prezident Donald Trump se zřejmě znovu zaměřil na Grónsko a současně zostřil kritiku NATO. Jak uvádí server CNBC, diplomatické důsledky války s Íránem odhalují rostoucí napětí mezi Washingtonem a jeho spojenci v alianci.

Po nějaké době se dozvídáme, jakých nepříjemných záležitostí byli zatím ušetřeni obyvatelé východní Evropy. Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve svých pamětech zveřejnil podrobnosti o ta…

Současný norský ministr hospodářství vyzdvihuje práci Pedra Sáncheze. „Španělská vláda vynakládá úsilí a zvyšuje výdaje na obranu,“ zdůrazňuje.

Předsedkyně Evropské komise má v březnu navštívit Grónsko. Zde chce představit balíček na podporu tohoto území.

Evropská unie obnoví jednání o obchodní dohodě se Spojenými státy poté, co americký prezident Donald Trump ustoupil od svých hrozeb týkajících se Grónska. Předseda parlamentního výboru pro mezinárodní…

Těžkou zatěžkávací zkouškou si prošlo vedení ANO. Andrej Babiš si už při vzniku svého projektu usmyslel, že to bude demokratické uskupení, tedy že musí mít pravidelně sjezdy, které hlasováním potvrdí vedení. Demokracii tedy bylo na sjezdu Babišovců učiněno za dost. A samozřejmě, dobře to dopadlo.

Spojené státy budou spolupracovat se Severoatlantickou aliancí na zajištění bezpečnosti Grónska. Podle agentury Reuters to řekl americký prezident Donald Trump při návratu ze Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, kde ve středu po jednání s šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem oznámil, že vzniká rámcová dohoda o budoucnosti Grónska.

Premiér Babiš podpořil dánskou suverenitu nad Grónskem poté, co USA ustoupily od plánu zavést cla. Strategický ostrov má nově hlídat NATO proti vlivu Ruska a Číny.

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, Spojené státy proto tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království, musí získat. V úterý to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident…

Washington - Dánsko není schopné ochránit Grónsko, Spojené státy proto tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království, musí získat. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde v pondělí začalo výroční zasedání Světového ekonomického fóra.

Ředitelka Mezigeneračního a dobrovolnického centra TOTEM z Plzně Vlastimila Faiferliková obdržela Cenu Ď pro mecenáše, dobrodince a morální vzory, která děkuje lidem za jejich podporu kultury, charity a dobrovolnictví, vědy, vzdělávání a veřejně prospěšných aktivit. Ocenění si převzala v kostele sv. Mikuláše na Malé straně v Praze.

Praha - Cenu Ď za morální vzor a příkladnou osobnost dnes získal influencer Janek Rubeš. Veřejnost ho může znát z investigativních videí a reportáží, ve kterých odhaluje podvodníky či turistické pasti v Praze i dalších městech. V kostele svatého Mikuláše po pětadvacáté převzali křišťálové ceny Ď (dík mecenášům a dobrodincům) lidé, kteří dlouhodobě podporují dětské domovy, hospice, zoologické zahrady či kulturní instituce. Ceny Ď byly uděleny v 13 kategoriích.

Norsko pozastavilo platnost etických pravidel, která omezují, jaké akcie smí držet její státní investiční fond. Panovaly obavy, že po nuceném prodeji podílu ve výrobci těžkých strojů Caterpillaru by došlo i na technologické akcie.

Ukrajině hrozí, že jí v prvním čtvrtletí příštího roku dojdou peníze. Žádost prezidenta Volodymyra Zelenského o poskytnutí půjčky ve výši 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv však zůstala na ří…

NATO odmítlo v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 žádost prezidenta Volodymyra Zelenského uzavřít vzdušný prostor nad napadenou zemí. V rozhovoru pro list The Sunday Times to uvedl norský politik a bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že se obával, že se v době jeho vedení Severoatlantická aliance rozpadne. NATO nechtělo kvůli Ukrajině riskovat třetí světovou válku, řekl Stoltenberg s odkazem na slova tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena.

Norsko pozastavilo pravidla etických investic upravující jeho ropný fond v hodnotě 2,1 bilionu dolarů v rámci nouzového opatření na ochranu stabillity portfolia a prevenci vynuceného prodeje miliardových podílů v předních technologických firmách jako Microsoft, Alphabet a Amazon.

Politik, diplomat a bývalý náměstek ministra obrany Jakub Landovský se po několika letech v zahraničí a mimo resort vrací na pracoviště. Po celou dobu zůstal státním zaměstnancem a nyní přijal nové místo na klíčovém oddělení, potvrdil resort obrany.

Podíl elektromobilů na nových autech dosáhl letos v Norsku 95 procent.

To, co před deseti lety působilo jako odvážný experiment, se teď stává skutečností.

Když 98 z 100 nových aut jede na elektřinu, dotace ztrácejí smysl. Norsko to dokázalo a teď mění pravidla hry – v průběhu příštích dvou let postupně zruší daňové výhody, které stály státní pokladnu miliardy korun. Tesla Model Y, nejprodávanější auto země, se prodraží až o 75 tisíc korun. Automobilový průmysl protestuje, vláda však argumentuje splněním cíle. "Mise dokončena," prohlásil ministr financí Jens Stoltenberg. To, co se děje právě teď v Norsku, není jen lokální zpráva z dalekého severu – je to pohled do budoucnosti, která za pár let čeká celou Evropu včetně Česka.

Norsko plánuje seškrtat daňové zvýhodnění elektromobilů. Skončit má především osvobození od DPH.

Norsko bylo dlouhá léta považováno za světového lídra v elektromobilitě. Země, kde si na parkovištích sotva všimnete auta se spalovacím motorem, teď oznámila zásadní změnu – elektromobilová revoluce je splněným úkolem a vláda chystá konec štědrých pobídek.

Elektromobily nyní tvoří 98,3 % všech nových aut v Norsku, takže země splnila svůj cíl pro rok 2025. Vláda proto plánuje postupně zrušit osvobození od DPH a další daňové výhody.

Spekulace, proč americký prezident Donald Trump letos nedostal Nobelovu cenu míru, už kolují světem. Za některé své snahy o zajištění míru, třeba naposledy v Gaze, by si ji skutečně zasloužil. Ovšem uzávěrka letošních nominací byla už 31. ledna. Takže to vyjít spíše nemohlo. Norský Nobelův výbor proto udělil cenu venezuelské opoziční aktivistce Maríi Corině Machadové. Ta si jí zaslouží, protože neúnavně bojuje za demokracii v autoritářské zemi ovládané diktátorem Nicolásem Madurem. Trump si bude muset počkat, i když je otázkou, zda tak kontroverzní politik někdy podobné ocenění dostane. Bez ohledu na to, že jeho „zásluhy“ o mír, jsou v některých případech nesporné.

Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiblížil zákulisí napjatých vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dle jeho slov Trump opakovaně kritizoval evropské spojence za nedostatečné výdaje na obranu a vyhrožoval, že Spojené státy přestanou plnit své závazky, pokud se situace nezmění. Dokonce Trump zvažoval vyloučení některých států z NATO. Jens Stoltenberg to tvrdí ve svíé nové knize "Na stráži. Leading NATO in Wartime", jak píše web DoRzeczy.

Před parlamentními volbami v Norsku se největší státní investiční fond světa stal ústředním bodem intenzivních politických sporů, které spočívají zejména v investicích do izraelských firem, což před nadcházejícími volbami vyvolává politické třenice a veřejnou debatu o etice investování.

Donald Trump si za sedm měsíců v úřadu amerického prezidenta připisuje sedm ukončených válečných konfliktů všude po světě. Některé zásluhy mu skutečně nelze upřít, zčásti jde však pouze o jeho typický triumfalismus a přehánění.

Norsko zvažuje, zda jeho státní investiční fond prodá podíly v některých neizraelských firmách kvůli jejich působení v palestinském Pásmu Gazy a na Izraelem okupovaném Západním břehu. Uvedl to server listu Financial Times (FT). Fond podle svého sdělení předal blíže neurčený počet mezinárodních společností Radě pro etiku, která posuzuje, zda podniky neporušují mezinárodní právo na okupovaných územích.

OSLO/KODAŇ (Reuters) - Norský státní investiční fond, největší na světě, je připraven vyloučit z portfolia dalších šest izraelských společností, které jsou spojeny se Západním břehem Jordánu a s Pásmem Gazy. Stojí za tím etický přezkum fondu. Fond v hodnotě 2 bilionů amerických dolarů jména společností, které se rozhodl vyloučit, neuvedl. Informace bude sdílet až po dokončení procesu zbavení se akcií a zároveň zveřejní konkrétní důvody. Jednou z možností je, že jsou mezi nimi největší izraelské banky, které jsou předmětem zkoumání etické pracovní skupiny fondu.

Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu, uvedl norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.

Podle několika zemí si Donald Trump zaslouží Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Sám prezident se nechal slyšet, že si cenu zaslouží a při telefonátu s norským ministrem financí o tom prý chtěl hovořit.

Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu.

Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu. Napsal to dnes norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.

Norský premiér Jonas Gahr Störe vyjádřil znepokojení a požádal ministra financí o důkladné prověření investic prostřednictvím centrální banky.

Norská vláda nařídila norskému státnímu investičnímu fondu, aby přezkoumal své investice do izraelských firem. Reagovala tak na kritiku, že fond podporuje společnosti napomáhající izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, informoval server listu Financial Times (FT).

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si zjevně užívá dovolenou v Itálii a zřejmě tam našla vše, co podle ní v Česku chybí, a to moře, usměvavé lidi a víno, které se nebojí veřejně chválit ani před startem předvolební kampaně. "Zdravím vás všechny od Lago di Garda, kde trávím ještě pár dní, než se naplno vrátím do práce a do předvolební kampaně. Je tady nádherně," oznámila fanouškům ve videu, které by klidně mohlo fungovat jako turistická upoutávka na Apeninský poloostrov. Pro ŽivotvČesku.cz pak expertka přes dovolené potvrdila, že o Itálii je u Čechů velký zájem.

Chcete udělat něco historického? Takovou otázku prohodil Donald Trump ke svým spolupracovníkům v okamžiku, kdy vstupoval do bruselského sídla Severoatlantické aliance. „Odcházíme. Chci oznámit, že odcházíme, protože jsme velmi nespokojení,“ prohlásil Trump, vzpomíná ve svých pamětech jeho tehdejší poradce pro národní bezpečnost John Bolton.

Americká vláda překvapila obnovením projektu větrných elektráren za pět miliard dolarů u pobřeží New Yorku. Zrušení zákazu stavby významně ulevilo energetickým firmám, které se stavbou větrných elektráren zabývají.

Pohár trpělivosti přetekl. Věčné spory Jany Černochové s armádou znamenají její konec ve funkci ministryně obrany. Premiér Petr Fiala ji chce odvolat a zároveň začal hledat nástupce. Tím by měl být bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že má konkrétní lhůtu pro dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem. „Mám vlastní deadline,“ zdůraznil, i když podle stanice Fox News zmíněný termín nespecifikoval.

Země na severu Evropy výrazně posilují svou obrannou spolupráci. Chtějí, aby jejich armády mohly do budoucna co nejefektivněji bojovat bok po boku a chránit se navzájem. Důvodem je obava z Ruska.

Nástup Donalda Trumpa takřka ze dne na den změnil fungování mezinárodní politiky. Obětí je mnoho – a jednou z nich je NATO. Ještě nedávno velmi viditelná instituce se bude muset v novém rozdrobujícím se světě poprat o své místo.

Norsko zvažuje, že využije svůj státní investiční fond k výraznému zvýšení podpory Ukrajiny.

Další střípek do mozaiky současného světa, bez přehánění šokující, stvrzuje, že svět je zcela jiný, než býval ještě před rokem, vložilo Norsko.

Bývalý předseda norské vlády a šéf NATO z let 2014 až 2024 Jens Stoltenberg se má stát novým norským ministrem financí. S odvoláním na své zdroje to uvedl tamní veřejnoprávní web NRK.no.

Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že minimální hranice pro výdaje na obranu budou dosažená 2 % HDP s tím, že reálným cílem pro příští roky je dosažení 3 %. Tato slova přicházejí v reakci na výzvu nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by si u členských zemí NATO představoval výdaje na obranu na úrovni 5 % HDP. Tento skok by dle analytiků znamenal navýšení o 250 miliard korun ročně, což by nejen zatížilo rozpočet, ale také vyžadovalo efektivní využití těchto prostředků.

Trump požadavek vznesl na konferenci ve svém sídle, která se dotkla široké škály témat od možného připojení Kanady k USA po duševní zdraví velryb.

Nikoliv dvě, ale celých pět procent. Tolik by podle Trumpa měly přispívat ze svého HDP členské státy NATO na obranu. Ani dvou procent přitom některé země nedosáhly.