Jens Stoltenberg

Návrhy jasně ukážou, že jsme připraveni sednout si a jednat o kontrole zbrojení, o raketách či větší transparentnosti ve vojenských otázkách, uvedl v rozhovoru pro Spiegel šéf NATO Jens Stoltenberg.

Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který se odpoledne sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem. Tématem jejich jednání bylo Rusko a pokračující krize na východní Ukrajině.

Kvůli rozsáhlému kybernetickému útoku přestaly fungovat internetové stránky ukrajinského ministerstva zahraničí a dalších úřadů, uvedl podle agentury Reuters resort zahraničí. Jeho mluvčí řekl, že je příliš brzy na vyvozování nějakých závěrů, ale zároveň připomněl, že v minulosti mnoho takových útoků proti Ukrajině podnikli ruští hackeři. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg sdělil, že ukrajinští odborníci na kybernetickou bezpečnost projednávají útok se svými kolegy v Bruselu a že…

Rusko na žádost Spojených států amerických provedlo speciální operaci proti hackerské skupině REvil, která je zodpovědná za takzvané ransomware útoky. Podle agentury Reuters to v pátek uvedla ruská FSB.

Jednání mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem zatím žádný výrazný posun nepřineslo. Obě strany trvají na svých odlišných požadavcích.

V regionech poblíž ukrajinských hranic má proběhnout další masivní vojenské cvičení několika tisíců ruských vojáků s těžkou vojenskou technikou. Informovala o tom ruská agentura Interfax. Napětí mezi Moskvou a Kyjevem nadále eskaluje, přičemž táhlá diplomatická jednání zástupců NATO s ruskými protějšky zatím situaci nikam neposunula. Kreml naopak varuje, že odpoví protiopatřeními, pokud se mu bude Západ stavět do cesty.

Ruský nátlak na Spojené státy a potažmo celou Severoatlantickou alianci, aby NATO garantovalo, že nepřistoupí k přijetí dalších států, vyvolal protireakci.

Severoatlantická aliance ignorováním ruských návrhů vytváří půdu pro incidenty a konflikty, prohlásil dnes náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin po svém jednání v bruselské centrále NATO o situaci na Ukrajině a ruských požadavcích na závazné bezpečnostní záruky. Rusko podle Fomina navrhlo opatření, která by měla zmírnit napětí, aliance je však ignorovala.

Ve středu poprvé od roku 2019 jednala Rada NATO-Rusko. Tématem byly mimo jiné ruské bezpečností požadavky ve vztahu k Ukrajině.

Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po středečním prvním jednání Rady NATO-Rusko od roku 2019 to řekl šéf aliance Jens Stoltenberg. Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky znemožnit vstup do NATO Ukrajině a stáhnout alianční jednotky a zbraně ze zemí východního křídla bloku.

Severoatlantická aliance vnímá jako největší bezpečnostní riziko nynější doby napětí na hranicích Ruska s Ukrajinou. Požadavky Moskvy na bezpečnostní záruky týkající se dalšího nerozšiřování NATO na východ nepřijme aliance nepřijme, je ale ochotná s Ruskem dál jednat. Po středečním jednání zástupců NATO a Ruska to prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

NATO odmítlo ruský požadavek na nerozšiřování Severoatlantické aliance, kterým Moskva podmiňovala zmírnění napětí u hranic s Ukrajinou. Experti se tak hrozí možné eskalace napětí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že rozpory v otázce Ukrajiny bude složité překonat. Aliance však podle něj nabídla Rusku další jednání.

Hrozbu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se stále nepodařilo zažehnat. Blíže k řešení vyhrocené situace by ale mohlo být po jednání zástupců NATO s ruskými diplomaty v Bruselu. Šéf NATO Jens Stoltenberg označil středeční rozhovory za kritický moment.

Rusko požaduje záruky, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO.

Hledat řešení napjaté situace kolem Ukrajiny ve středu budou zástupci členských zemí Severoatlantické aliance s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem. Po více než dvou letech se v Bruselu obě strany sejdou v rámci Rady NATO – Rusko ve chvíli, kdy se Kyjev i Západ obávají nového vpádu ruských jednotek na ukrajinské území.

První jednání Rady NATO a Ruska nepřineslo žádný posun. Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga je nepřijatelné, aby NATO přistoupilo na požadavek Kremlu o nevstoupení Ukrajiny do aliance. Stejně tak není možné akceptovat stažení aliančních vojsk ze zemí, které Rusko označilo. Podle náměstka ruského ministra obrany Fomina však tímto přístupem NATO „vytváří půdu pro incidenty a konflikty“.

Žádné sblížení nepřineslo dnešní jednání Rady NATO - Rusko, která se sešla po více než dvou letech. Čtyřhodinová schůzka v Bruselu naopak ukázala, jak dramaticky odlišné jsou představy obou aktérů o Ukrajině. Členské státy NATO na jednání jednoznačně odmítly ruské požadavky znemožnit Ukrajině vstup do aliance a stáhnout jednotky a zbraně ze zemí východního křídla bloku. Rusko Severoatlantickou alianci obvinilo, že ignorováním jejích požadavků vytváří půdu pro incidenty a konflikty.

Severoatlantická aliance odmítá činit jakékoli kompromisy ohledně možného budoucího členství Ukrajiny v NATO, které požaduje Rusko. Prohlásil to v pondělí generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož nicméně rozhovory s Moskvou tento týden mohou pomoci zabránit hrozícímu konfliktu. Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišynové by NATO nemělo za východisko pro jednání brát žádné ruské požadavky.

Severoatlantická aliance odmítá činit jakékoli kompromisy ohledně možného budoucího členství Ukrajiny v NATO, které požaduje Rusko. Prohlásil to dnes generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož nicméně rozhovory s Moskvou tento týden mohou pomoci zabránit hrozícímu konfliktu. Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišynové by NATO nemělo za východisko pro jednání brát žádné ruské požadavky.

Alianční ministři zahraničí hledali společnou pozici před rozhovory s Moskvou plánovanými na příští týden.

Země Severoatlantické aliance jednotně usilují o smysluplný dialog s Ruskem, nejsou však ochotny slevit ze svých základních principů, podle nichž má Ukrajina právo rozhodovat o svém členství v NATO. Shodli se na tom alianční ministři zahraničí, kteří hledali společnou pozici před rozhovory s Moskvou plánovanými na příští týden. Zástupci vlád třicítky zemí NATO se podle šéfa bloku Jense Stoltenberga shodli také na tom, že aliance má právo umísťovat zbraně ve všech členských státech.

Generální tajemník Severoatlantické aliance svolal mimořádné jednání s Ruskem, které se má konat za týden. Aliance chce řešit napjatou situaci na rusko-ukrajinských hranicích.

Ve Finsku se stále hlasitěji mluví o možnosti vstupu do Severoatlantické aliance. Zemi zneklidňuje situace na ukrajinsko-ruských hranicích a také varování Moskvy namířené proti Finsku a sousednímu Švédsku ohledně členství v NATO.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou o Ruskem požadovaných bezpečnostních zárukách a na pozadí obav západních zemí ohledně hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic. Už tento pátek situaci se Stoltenbergem proberou ministři zahraničí členských zemí NATO.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se uskuteční, jak se uvádělo, dva dny po rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou o bezpečnosti.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Tématem jednání budou ruské bezpečnostní požadavky.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou o Ruskem požadovaných bezpečnostních zárukách a na pozadí obav západních zemí ohledně hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic.

Tématem bude sada ruských bezpečnostních požadavků, o nichž chce Rusko o dva dny dříve jednat i se Spojenými státy.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO - Rusko. ČTK to potvrdil diplomatický zdroj. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou o Ruskem požadovaných bezpečnostních zárukách a na pozadí obav západních zemí ohledně hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic. Už tento pátek situaci se Stoltenbergem proberou ministři zahraničí členských zemí NATO, kteří by měli ladit společné pozice k následujícímu jednání.

„Rusko-americké rozhovory o bezpečnostních zárukách, které Moskva žádá od Washingtonu, začnou hned po ruských novoročních svátcích,“ prohlásil podle Reuters šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Rusko-americké rozhovory o bezpečnostních zárukách, které Moskva žádá od Washingtonu, začnou hned po ruských novoročních svátcích. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v interview přenášeném živě na internetových stránkách jeho ministerstva. Jednání se zúčastní ruští diplomaté i vojenští představitelé. Reuters připomněl, že prvním oficiálním pracovním dnem roku 2022 je v Rusku 10. leden.

Přijetí návrhu na jednání dříve potvrdilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí, o formátu i času se podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové jedná.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce na 12. ledna svolat jednání Rady NATO-Rusko, informovala v neděli s odvoláním na své zdroje v NATO turecká státní agentura Anadolu.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce na 12. ledna svolat jednání Rady NATO-Rusko, informovala dnes s odvoláním na své zdroje v NATO turecká státní agentura Anadolu. Přijetí návrhu na jednání dříve potvrdilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí, o formátu i času se podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové jedná.

Podle generála Petra Pavla má případný konflikt na Ukrajině potenciál přerůst v největší bezpečnostní krizi v Evropě od konce druhé světové války.

Severoatlantická aliance v reakci na soustřeďování ruských vojáků u ukrajinských hranic zvýšila připravenost příslušníků svých sil rychlé reakce (NRF). Napsal to deník Die Welt s odvoláním na sdělení nejmenovaného vysoce postaveného diplomata NATO.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mluvil už v úterý o brzkém svolání Rady NATO-Rusko kvůli napětí na ukrajinských hranicích. Rozhovory ale podle něj musí být smysluplné a brát v potaz zájmy Kyjeva.

Severoatlantická aliance chce v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog s Moskvou. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zamýšlí v brzkém termínu svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Alianční země v současnosti zvažují, jak se postavit k požadavkům, jejichž splněním Moskva podmínila snížení napětí ze své strany.

Severoatlantická aliance chce v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog s Moskvou. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zamýšlí v brzkém termínu svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Alianční země v současnosti zvažují, jak se postavit k požadavkům, jejichž splněním Moskva podmínila snížení napětí ze své strany.

Ruský prezident Vladimir Putin se ještě nerozhodl, zda přikáže armádě obsadit Ukrajinu. Vážně o tom ale uvažuje. A ruské strategické velení se na splnění takového rozkazu chystá. S odkazem na nejnovější analýzy amerických zpravodajských služeb to v pátek konstatoval poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Západ hrozí sankcemi, Rusko šermuje požadavky. A napětí v regionu nepolevuje. Invaze by mohla přijít v lednu.

Ukrajinská armáda oznámila, že ve čtvrtek jeden její voják padl v přestřelce se separatisty na východě země a další byl zraněn, když se jejich post stal terčem ostřelování z minometů a raketových granátometů. Podle agentury AFP se stal letos 65. ukrajinskou obětí. Loni bylo těchto obětí celkem padesát, což ukazuje, že napětí na Donbasu roste.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu odmítl požadavky Ruska na poskytnutí záruk, že se Ukrajina nepřipojí k Severoatlantické alianci. Vy­zdvihl důležitost partnerství mezi NATO a Kyjevem.

„Stojíme za tímto slibem,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po boku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Vyjadřoval se k závěrům summitu aliance z roku 2008, kdy NATO slíbilo členství Ukrajině i Gruzii.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg odmítl požadavky Ruska na poskytnutí záruk, že se Ukrajina nepřipojí k NATO. Stoltenberg to řekl novinářům po čtvrtečním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským znovu odmítl požadavky Ruska na poskytnutí záruk, že se Ukrajina nepřipojí k Severoatlantické alianci. Vyzdvihl přitom také důležitost partnerství mezi NATO a Kyjevem. Zelenskyj řekl, že Rusko svým jednáním v posledních letech samo Ukrajinu tlačí k připojení k západní alianci. Moskva čelí podezřením, že chystá invazi na Ukrajinu vzhledem ke shromažďování desítek tisíc vojáků na jejích hranicích. Kreml to však odmítá.

Poslední dobou stále více rezonují informace o masivním přesunu Ozbrojených sil Ruské federace ke hranicím s Ukrajinou. Řada diplomatů, ale i odborníků na problematiku ukrajinsko-ruských vztahů zcela vážně upozorňuje na hrozbu ozbrojeného konfliktu, respektive anektaci minimálně části území Ukrajiny. Jaká by v tomto případě následovala reakce Severoatlantické aliance resp. Armády České republiky?

V úterý budou spolu jednat Joe Biden a Vladimir Putin přes videohovor.

Napětí na ukrajinsko-ruské hranici stoupá. Informací o tom, že Rusko plánuje napadnout Ukrajinu, přibývá. Americký prezident Joe Biden zdůraznil, že na hru Kremlu nepřistoupí a možnou invazi do sousední země mu co nejvíce ztíží.

Podle Moskvy jeden ze zadržených, který pracoval pro ukrajinskou vojenskou rozvědku, plánoval v Rusku teroristický útok.

Rusko zadrželo tři Ukrajince, kteří v zemi působili jako agenti ukrajinských tajných služeb, informovala dnes agentura TASS s odvoláním na ruskou tajnou službu FSB. Podle ní jeden ze zadržených, který pracoval pro ukrajinskou vojenskou rozvědku, plánoval v Rusku teroristický útok. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění odmítla a označila ho za součást "hybridní války".

Výzvu Zelenskyj pronesl v době vystupňovaného napětí kvůli zprávám o stahování ruských ozbrojených sil k ukrajinským hranicím.

Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.

Momentální vyhrocená situace na rusko-ukrajinské hranici byla jedním z hlavních témat dvoudenního summitu Severoatlantické aliance v Lotyšsku, kde její generální tajemník Jens Stoltenberg varoval před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Největší zemi světa by to podle jeho slov mohlo stát vysokou cenu. Moskva naopak mluví o hrozbě západního útoku.

Rusko zaplatí vysokou cenu za jakoukoli novou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Krátce před začátkem dnešního jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Šéfové diplomacií aliančních zemí probírají možnosti, jak dát Rusku najevo rázný postoj k jeho vojenským aktivitám, jimiž se cítí ohrožena nejen partnerská Ukrajina, ale také státy z východního křídla NATO. Ruský prezident Vladimir Putin v úterý varoval NATO, aby nepřekročilo "červenou…

Rusko zaplatí vysokou cenu za jakoukoli novou vojenskou agresi vůči Ukrajině, řekl před zahájením jednání ministrů obrany NATO generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Ruský prezident Vladimir Putin naproti tomu varoval NATO před překročením „červené čáry“, kterou by bylo rozmístění určitých útočných raket na ukrajinském území.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se v úterý zmínil o možnosti rozmístit ruské jaderné zbraně na území své země, pokud by se jaderné zbraně zemí NATO ocitly v Polsku. Rusko zase varuje alianci před rozmístěním raket na Ukrajině.

Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po dnešním jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.

Generální tajemník NATO to uvedl v reakci na zbrojení a shromažďování ruských vojáků u hranic s Ukrajinou.

Česká armáda, co se týče tankové techniky, už téměř dvě desetiletí spoléhá na zhruba tři desítky tanků T-72M4CZ. V posledních letech ale jejich provozuschopnost prudce klesala kvůli nedostatku náhradních dílů. Vojáci tak museli ze skladů vytáhnout obstarožní uloženky T-72M1, aby mohli alespoň improvizovaně plnit výcvikové úkoly.