Jens Stoltenberg

Norsko pozastavilo platnost etických pravidel, která omezují, jaké akcie smí držet její státní investiční fond. Panovaly obavy, že po nuceném prodeji podílu ve výrobci těžkých strojů Caterpillaru by došlo i na technologické akcie.

Ukrajině hrozí, že jí v prvním čtvrtletí příštího roku dojdou peníze. Žádost prezidenta Volodymyra Zelenského o poskytnutí půjčky ve výši 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv však zůstala na ří…

NATO odmítlo v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 žádost prezidenta Volodymyra Zelenského uzavřít vzdušný prostor nad napadenou zemí. V rozhovoru pro list The Sunday Times to uvedl norský politik a bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že se obával, že se v době jeho vedení Severoatlantická aliance rozpadne. NATO nechtělo kvůli Ukrajině riskovat třetí světovou válku, řekl Stoltenberg s odkazem na slova tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena.

Norsko pozastavilo pravidla etických investic upravující jeho ropný fond v hodnotě 2,1 bilionu dolarů v rámci nouzového opatření na ochranu stabillity portfolia a prevenci vynuceného prodeje miliardových podílů v předních technologických firmách jako Microsoft, Alphabet a Amazon.

Politik, diplomat a bývalý náměstek ministra obrany Jakub Landovský se po několika letech v zahraničí a mimo resort vrací na pracoviště. Po celou dobu zůstal státním zaměstnancem a nyní přijal nové místo na klíčovém oddělení, potvrdil resort obrany.

Podíl elektromobilů na nových autech dosáhl letos v Norsku 95 procent.

To, co před deseti lety působilo jako odvážný experiment, se teď stává skutečností.

Když 98 z 100 nových aut jede na elektřinu, dotace ztrácejí smysl. Norsko to dokázalo a teď mění pravidla hry – v průběhu příštích dvou let postupně zruší daňové výhody, které stály státní pokladnu miliardy korun. Tesla Model Y, nejprodávanější auto země, se prodraží až o 75 tisíc korun. Automobilový průmysl protestuje, vláda však argumentuje splněním cíle. "Mise dokončena," prohlásil ministr financí Jens Stoltenberg. To, co se děje právě teď v Norsku, není jen lokální zpráva z dalekého severu – je to pohled do budoucnosti, která za pár let čeká celou Evropu včetně Česka.

Norsko plánuje seškrtat daňové zvýhodnění elektromobilů. Skončit má především osvobození od DPH.

Norsko bylo dlouhá léta považováno za světového lídra v elektromobilitě. Země, kde si na parkovištích sotva všimnete auta se spalovacím motorem, teď oznámila zásadní změnu – elektromobilová revoluce je splněným úkolem a vláda chystá konec štědrých pobídek.

Elektromobily nyní tvoří 98,3 % všech nových aut v Norsku, takže země splnila svůj cíl pro rok 2025. Vláda proto plánuje postupně zrušit osvobození od DPH a další daňové výhody.

Spekulace, proč americký prezident Donald Trump letos nedostal Nobelovu cenu míru, už kolují světem. Za některé své snahy o zajištění míru, třeba naposledy v Gaze, by si ji skutečně zasloužil. Ovšem uzávěrka letošních nominací byla už 31. ledna. Takže to vyjít spíše nemohlo. Norský Nobelův výbor proto udělil cenu venezuelské opoziční aktivistce Maríi Corině Machadové. Ta si jí zaslouží, protože neúnavně bojuje za demokracii v autoritářské zemi ovládané diktátorem Nicolásem Madurem. Trump si bude muset počkat, i když je otázkou, zda tak kontroverzní politik někdy podobné ocenění dostane. Bez ohledu na to, že jeho „zásluhy“ o mír, jsou v některých případech nesporné.

Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiblížil zákulisí napjatých vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dle jeho slov Trump opakovaně kritizoval evropské spojence za nedostatečné výdaje na obranu a vyhrožoval, že Spojené státy přestanou plnit své závazky, pokud se situace nezmění. Dokonce Trump zvažoval vyloučení některých států z NATO. Jens Stoltenberg to tvrdí ve svíé nové knize "Na stráži. Leading NATO in Wartime", jak píše web DoRzeczy.

Před parlamentními volbami v Norsku se největší státní investiční fond světa stal ústředním bodem intenzivních politických sporů, které spočívají zejména v investicích do izraelských firem, což před nadcházejícími volbami vyvolává politické třenice a veřejnou debatu o etice investování.

Donald Trump si za sedm měsíců v úřadu amerického prezidenta připisuje sedm ukončených válečných konfliktů všude po světě. Některé zásluhy mu skutečně nelze upřít, zčásti jde však pouze o jeho typický triumfalismus a přehánění.

Norsko zvažuje, zda jeho státní investiční fond prodá podíly v některých neizraelských firmách kvůli jejich působení v palestinském Pásmu Gazy a na Izraelem okupovaném Západním břehu. Uvedl to server listu Financial Times (FT). Fond podle svého sdělení předal blíže neurčený počet mezinárodních společností Radě pro etiku, která posuzuje, zda podniky neporušují mezinárodní právo na okupovaných územích.

OSLO/KODAŇ (Reuters) - Norský státní investiční fond, největší na světě, je připraven vyloučit z portfolia dalších šest izraelských společností, které jsou spojeny se Západním břehem Jordánu a s Pásmem Gazy. Stojí za tím etický přezkum fondu. Fond v hodnotě 2 bilionů amerických dolarů jména společností, které se rozhodl vyloučit, neuvedl. Informace bude sdílet až po dokončení procesu zbavení se akcií a zároveň zveřejní konkrétní důvody. Jednou z možností je, že jsou mezi nimi největší izraelské banky, které jsou předmětem zkoumání etické pracovní skupiny fondu.

Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu, uvedl norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.

Podle několika zemí si Donald Trump zaslouží Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Sám prezident se nechal slyšet, že si cenu zaslouží a při telefonátu s norským ministrem financí o tom prý chtěl hovořit.

Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu.

Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu. Napsal to dnes norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.

Norský premiér Jonas Gahr Störe vyjádřil znepokojení a požádal ministra financí o důkladné prověření investic prostřednictvím centrální banky.

Norská vláda nařídila norskému státnímu investičnímu fondu, aby přezkoumal své investice do izraelských firem. Reagovala tak na kritiku, že fond podporuje společnosti napomáhající izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, informoval server listu Financial Times (FT).

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si zjevně užívá dovolenou v Itálii a zřejmě tam našla vše, co podle ní v Česku chybí, a to moře, usměvavé lidi a víno, které se nebojí veřejně chválit ani před startem předvolební kampaně. "Zdravím vás všechny od Lago di Garda, kde trávím ještě pár dní, než se naplno vrátím do práce a do předvolební kampaně. Je tady nádherně," oznámila fanouškům ve videu, které by klidně mohlo fungovat jako turistická upoutávka na Apeninský poloostrov. Pro ŽivotvČesku.cz pak expertka přes dovolené potvrdila, že o Itálii je u Čechů velký zájem.

Chcete udělat něco historického? Takovou otázku prohodil Donald Trump ke svým spolupracovníkům v okamžiku, kdy vstupoval do bruselského sídla Severoatlantické aliance. „Odcházíme. Chci oznámit, že odcházíme, protože jsme velmi nespokojení,“ prohlásil Trump, vzpomíná ve svých pamětech jeho tehdejší poradce pro národní bezpečnost John Bolton.

Americká vláda překvapila obnovením projektu větrných elektráren za pět miliard dolarů u pobřeží New Yorku. Zrušení zákazu stavby významně ulevilo energetickým firmám, které se stavbou větrných elektráren zabývají.

Pohár trpělivosti přetekl. Věčné spory Jany Černochové s armádou znamenají její konec ve funkci ministryně obrany. Premiér Petr Fiala ji chce odvolat a zároveň začal hledat nástupce. Tím by měl být bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že má konkrétní lhůtu pro dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem. „Mám vlastní deadline,“ zdůraznil, i když podle stanice Fox News zmíněný termín nespecifikoval.

Země na severu Evropy výrazně posilují svou obrannou spolupráci. Chtějí, aby jejich armády mohly do budoucna co nejefektivněji bojovat bok po boku a chránit se navzájem. Důvodem je obava z Ruska.

Nástup Donalda Trumpa takřka ze dne na den změnil fungování mezinárodní politiky. Obětí je mnoho – a jednou z nich je NATO. Ještě nedávno velmi viditelná instituce se bude muset v novém rozdrobujícím se světě poprat o své místo.

Norsko zvažuje, že využije svůj státní investiční fond k výraznému zvýšení podpory Ukrajiny.

Další střípek do mozaiky současného světa, bez přehánění šokující, stvrzuje, že svět je zcela jiný, než býval ještě před rokem, vložilo Norsko.

Bývalý předseda norské vlády a šéf NATO z let 2014 až 2024 Jens Stoltenberg se má stát novým norským ministrem financí. S odvoláním na své zdroje to uvedl tamní veřejnoprávní web NRK.no.

Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že minimální hranice pro výdaje na obranu budou dosažená 2 % HDP s tím, že reálným cílem pro příští roky je dosažení 3 %. Tato slova přicházejí v reakci na výzvu nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by si u členských zemí NATO představoval výdaje na obranu na úrovni 5 % HDP. Tento skok by dle analytiků znamenal navýšení o 250 miliard korun ročně, což by nejen zatížilo rozpočet, ale také vyžadovalo efektivní využití těchto prostředků.

Trump požadavek vznesl na konferenci ve svém sídle, která se dotkla široké škály témat od možného připojení Kanady k USA po duševní zdraví velryb.

Nikoliv dvě, ale celých pět procent. Tolik by podle Trumpa měly přispívat ze svého HDP členské státy NATO na obranu. Ani dvou procent přitom některé země nedosáhly.

Spojenci v NATO se na posledním zasedání Severoatlantické rady dohodli na společně financovaných rozpočtech na rok 2025. Tyto rozpočty umožňují řadu struktur a aktivit NATO, od zajištění dobře fungující velitelské struktury a zlepšení interoperability a připravenosti až po podporu spolupráce s partnery a další.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v nedávných vyjádřeních odmítl pouhé příměří na Ukrajině. Požaduje garance, že už nenastane situace, kdy by „muselo“ Rusko opět útočit na Ukrajinu. Chce odstranit údajné základní příčiny konfliktu, přičemž jednu vidí v agresivní politice NATO, jež přijímá do Aliance i bývalé sovětské satelity. Kreml se tak vrací k požadavkům, které vznášel na konci roku 2021 před invazí na Ukrajinu a které se týkaly i České republiky.

Skoro čtrnáct let působil Mark Rutte na postu nizozemského premiéra. Letošním odchodem z vlády ale jeho politická kariéra neskončila - právě naopak. Lídři států Severoatlantické aliance ho zvolili za nástupce končícího šéfa NATO Jense Stoltenberga. Rutte se tak stal 1. října novým generálním tajemníkem aliance a ze svého domovského Haagu se přestěhoval do 180 kilometrů vzdáleného Bruselu.

Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech, informovala agentura Reuters.

Státy NATO musí podle generálního tajemníka Rutteho dávat na obranu víc, než je stávající cíl 2 procent HDP. I ten ale některé státy sotva plní. O zvýšení cíle se už podle deníku Financial Times reálně jedná.

Zvolený americký prezident Donald Trump by "rozhodně zvážil" vystoupení Spojených států ze Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s televizí NBC News pro pořad Meet the Press, který bude odvysílán v neděli pozdě večer SEČ. Zároveň ale uvedl, že pokud budou evropské země platit za obranu, zachová americkou roli v této obranné alianci.

Zvolený americký prezident Donald Trump řekl v rozhovoru s televizí NBC News, že omilostní osoby odsouzené za útok na Kongres ze 6. ledna 2021. Trump také uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. Pokud budou evropské země platit za obranu, tak prý zachová americkou roli v NATO.

"Z Východu přichází jen špatné věci. Jsme v situaci podobné Mnichovu 1938," říká estonský ministr zahraničí.

Nová mise NATO pro Ukrajinu s názvem NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine) se sídlem na americké vojenské základně v německém Wiesbadenu začne plně fungovat do konce roku, uvedl ve středu po jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu generální tajemník Aliance Mark Rutte. Ten také otevřel otázku zvýšení vojenských výdajů, o nichž by se mělo rozhodnout na summitu NATO v Haagu.

Spojenci ze Severoatlantické aliance musí podle šéfa NATO Marka Rutteho poskytnout Ukrajině takovou podporu, aby se zemi podařilo změnit trajektorii současného konfliktu s Ruskem. Rutte to prohlásil p…

Překvapivé vyjádření poskytl bývalý generální tajemník NATO a budoucí předseda Mnichovské bezpečnostní konference Jens Stoltenberg portálu Table.Briefings. V rozhovoru prohlásil, že dočasné postoupení ukrajinského území Rusku je možnost, jak dosáhnout rychlého ukončení války.

O možnosti vyslat vojáky NATO na Ukrajinu poprvé promluvil francouzský prezident Emmanuel Macron letos 26. února. Diskuzi tehdy utnul šéf Severoatlantické aliance, jenž možnost širšího zapojení členských států do bojů v zemi napadené Ruskem odmítl, teď se ale stejné téma vrací do hry.

Státy Severoatlantické aliance budou muset na obranu vydávat více než v roce 2014 dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), částka se bude blížit spíše ke třem procentům. Podle agentury Reuters to v pondělí prohlásil šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Bez vyšších investic do armády se podle něj nepodaří splnit obranné plány aliance. Bauer se rovněž věnoval ruským pozemním silám, jejichž kvalita se podle něj od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zhoršila.

Díky Spojeným státům může podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho Ukrajina nadále bojovat a Rusko nevyhrálo. Nový šéf Severoatlantické aliance to uvedl ve středu v Bruselu po bilaterálním jedná…

Zahraniční zpravodajství: Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl dnes v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož citoval server RBK-Ukrajina. První bod je podle webu geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj podle agentury Reuters a serveru Ukrajinska pravda. Pro ŽivotvČesku.cz »plán vítězství« okomentoval bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Poslancům ho představil prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší důležitost přiřkl otázce přizvání Ukrajiny do NATO, které by podle něj Vladimiru Putinovi ukázalo, že „jeho geopolitické kalkulace jsou chybné“.

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl dnes v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož citoval server RBK-Ukrajina. První bod je podle webu geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj. Zprávu přinesl server Kyiv Independent.

MONITOR / Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg poskytl krátce po ukončení své desetileté mise v čele Severoatlantické aliance rozhovor německému deníku Der Spiegel. Posteskl si v něm nad ně…

Kyjev řeší, zda dočasně neodstoupit od plánu obnovit kontrolu nad celým ukrajinským územím, tvrdí německý list Der Spiegel.

Pět expertů se zamýšlí nad otázkou, která nyní plní stránky světových médií: Mohla by si Ukrajina teritoriálními ústupky zajistit členství v NATO? A byl by takový scénář základem pro úspěšná mírová jednání?

Podle končícího generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga mohla Aliance invazi na Ukrajinu zabránit, případně ji výrazně ztížit, v případě, že by Ukrajinu více podpořila už při ruské anexi Krymu v roce 2014. Uvedl to v bilančním rozhovoru pro Politico. V něm také varoval, že Evropa musí jednat se Spojenými státy, ať už v Bílém domě bude Trump či Harrisová.

Slovenský premiér Robert Fico se ostře postavil proti vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Takový krok by totiž podle něj mohl vyústit ve třetí světovou válku. Naopak přistoupení Kyjeva do Evropské unie silně podporuje.

V posledních týdnech se stále častěji objevují návrhy možného budoucího uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem. Nyní se k tomu vyjádřil teď už bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg. Ten v rozhovoru pro Financial Times jako příklad možného budoucího uspořádání uvedl vstup Západního Německa do NATO nebo bezpečnostní garance Spojených států Japonsku, které se nevztahují na sporné území Kurilských ostrovů. Stoltenberg navíc není jediný, kdo o podobné možnosti mluví. Španělský deník El Pais píše, že Západ…

Bývalý šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg v pátek uvedl, že spojenci měli Ukrajině dodat více zbraní ještě před plnou ruskou invazí, aby zabránili válce.