Jens Stoltenberg

Pokud se zvýší napětí mezi Kosovem a sousedním Srbskem, je Severoatlantická aliance připravena posílit svou mírovou misi KFOR. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg to prohlásil po středečním ...

Západ za podporu Kyjeva ve válce s Ruskem platí penězi. Cena pro Ukrajinu, která zatím odolává, se měří v lidských životech, řekl generální tajemník NATO.

Válka na Ukrajině je pro Evropu nejnebezpečnějším okamžikem od druhé světové války a Rusko v ní nesmí zvítězit. Uvedl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Kreml ve ve čtvrtek prohlásil, že Čína má svrchované právo provádět rozsáhlá vojenská cvičení v okolí Tchaj-wanu, a obvinil Spojené státy z uměle vyvolaného napětí v regionu. Informovala o tom agentura Reuters. Šéf NATO Jens Stoltenberg naproti tomu do Pekingu vzkázal, že Čína by neměla na tchajwanskou návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové reagovat přehnaně a sahat kvůli ní k výhrůžkám.

Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat.

Jeho sídlem zatím zůstává Downing Street, ale od příštího roku by se mohl přesunout do Bruselu. Končící britský premiér Boris Johnson by se totiž mohl stát novým generálním tajemníkem NATO. Tuto funkci momentálně zastává Jens Stoltenberg, tomu ale mandát vyprší v září 2023 a očekává se, že už znovu kandidovat nebude.

Poslanecká sněmovna by se protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) měla zabývat koncem srpna na mimořádné schůzi. Na tiskové konferenci to dnes řekla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) poté, co vláda dnes postoupení dokumentů do Parlamentu schválila. Zabývat se jimi bude i Senát.

Armády po celém světě se potýkají s dopady změn klimatu, jako je soupeření o zdroje, ozbrojené konflikty a jimi způsobená migrace, samy ale patří k předním znečišťovatelům. Postupně si uvědomují, že nestačí jen připravovat vojáky na pobyt v obtížnějších podmínkách, ale také přijímají odpovědnost v podobě klimatických závazků. Třeba britští vojáci si chtějí sami vyrábět elektřinu a Američané plánují ozelenit svůj vozový park.

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle něj budou obě země přínosem pro bezpečnost obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí neschvaluje.

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí nese nelibě.

Skandinávské země se pro vstup do Severoatlantické aliance rozhodly v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle generálního tajemníka NATO jde o historický okamžik.

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance dnes podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož budou obě země přínosem pro bezpečnost této obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí nese nelibě.

Obě země tím reagovaly na ruskou agresi proti Ukrajině. Smlouvy ještě musí schválit všechny členské země.

Zástupci všech třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zástupci Švédska a Finska v úterý v bruselské centrále Severoatlantické aliance podepsali přístupové protokoly, čímž učinili zásadní krok na cestě k členství v NATO. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak skandinávské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální ...

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyhlásil přechod bojové techniky na „zelenou“ technologii z důvodu omezené emisí a skleníkových plynů. A toto je znovu položka, kdy nejmenší „škůdci“ jsou perzekvováni a ti velcí dál v pohodě fungují bez omezení.

NATO se pustilo do boje s emisemi a chce „zelenou“ armádu. Kromě ruské agrese na Ukrajině se na summitu v Madridu řešila změna klimatu a snížení vojenských skleníkových plynů. „Nebude to snadné, ale jde to zvládnout,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že se aliance stane „uhlíkově neutrální“ do roku 2050. Emise v civilním a vojenském sektoru chce snížit nejméně o 45 procent do roku 2030, píše web Inside Climate News. Nejvyspělejší vojenská vozidla se odklání od fosilních paliv…

Posila, vítaný krok a reflexe přání obyvatel. Závěrem summitu v Madridu je shoda na vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). „Obě země mají zkušenosti s řešením ruských provokací, přinesou značné znalosti o regionu i vojenských schopnostech.“ Server iROZHLAS.cz se spojil přímo s odborníky z obou zemí, aby nabídl odpovědi na klíčové otázky, které v souvislosti s přistoupením vyvstávají.

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl ve čtvrtek na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg.

Severoatlantická aliance podle svého šéfa Jense Stoltenberga chápe obavy politiků v pobaltských státech. Slíbila proto výrazné navýšení svých sil na východním křídle NATO. Jak to bude vypadat v praxi, se ale teprve rozhodne.

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl ve čtvrtek na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Lídři evropských mocností na svých tiskových konferencích mluvili mimo jiné o pokračování podpory Ukrajině nebo o „imperialistických ambicích“ Ruska. Britský premiér Boris Johnson ohlásil zvýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP.

Uvedl to generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl ve čtvrtek na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Přístupové protokoly poté musí ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO.

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník Jens Stoltenberg na závěr summitu NATO. Přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, dodal. Poté je musí ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO.

Čína není přímým protivníkem. Pro světový řád však představuje hrozbu. Taková slova přednesl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na summitu aliance. Napětí se týká zejména Tchaj-wanu, nad nímž se ve stínu války na Ukrajině vznáší hrozba čínské invaze. Diskutovalo se také o bezpečnosti v Indo-Pacifiku.

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl dnes na závěr summitu NATO její generální tajemník Jens ...

V Madridu ve čtvrtek končí třídenní summit Severoatlantické aliance, na kterém se vůdci tří desítek členských zemí NATO zavázali posílit východní křídlo bloku, stupňovat obrannou pomoc Ukrajině a ...

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl dnes na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Lídři evropských mocností na svých tiskových konferencích mluvili mimo jiné o pokračování podpory určené Ukrajině nebo o "imperialistických ambicích" Ruska. Britský premiér Boris Johnson ohlásil zvýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP.

Summit v Madridu pokračuje třetím dnem a zástupci vlád členských zemí se podle očekávání shodli v několika bodech. V prohlášení, které přijali ve středu odsouhlasili kromě posílení bojových skupin, jako je ta na Slovensku, také navýšení počtu jednotek rychlé reakce, jak už před jejich setkáním předjímal generální tajemník Jens Stoltenberg. Zatím je v rámci české armády vyčleněno 600 vojáků. Jsou mezi nimi i liberečtí chemici a 4. brigáda rychlého nasazení ze Žatce. V rámci celé aliance jde…

Jak se po madridském summitu změní fungování NATO? Vydají Finsko a Švédsko do Turecka 33 lidí údajně podezřelých z terorismu? A proč chce prezident po ministru spravedlnosti, aby prověřil, jestli během prezidentovy nemoci nedošlo k pokusu o sabotáž? Poslechněte si celou Odpolední publicistiku.

Ve svém projevu na summitu NATO v Madridu hovořil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg mimo jiné o snižování emisí skleníkových plynů, a to i ve vojenské oblasti, alternativních pohonech či "zelených technologiích".

Masivní posílení obranyschopnosti východního křídla Severoatlantické aliance se velmi výrazně dotkne i české armády. Na právě probíhajícím summitu NATO v Madridu se ladí poslední detaily.

Lídři členských zemí NATO se zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro východní křídlo bloku, hodlají stupňovat „praktickou podporu“ Ukrajině a rozhodli se formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Uvádí to společné prohlášení vydané druhý den spojeneckého summitu v Madridu.

Ozbrojené síly Severoatlantické aliance čelí kvůli ruské invazi na Ukrajinu největší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války. Před začátkem středečního summitu NATO to řekl generální tajemník Jens Stoltenberg. Ocenil jednotu spojenců a sílu jejich reakce na aktuální výzvy.

Šéf NATO dodal, že lídři plánují na summitu přijmout novou bezpečnostní strategii v reakci na ruskou invazi na Ukrajině.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že očekává rychlou ratifikaci členství Švédska a Finska ve vojenské alianci.

Americký prezident Joe Biden na summitu NATO v Madridu oznámil posílení sil USA v Evropě, a to o stíhačky v Británii, torpédoborce ve Španělsku a armádní velitelství v Polsku. Lídři aliančních zemí mají ve středu na pořadu jednání především otázky související s válkou Ruska proti Ukrajině. Očekává se schválení nového balíčku pomoci pro Ukrajinu nebo rozhodnutí posílit východní křídlo Aliance a počet aliančních vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Během středy by rovněž mohlo dojít k oficiálnímu pozvání Švédska a Finska do NATO.

Severoatlantická aliance se může rozrůst o dvě další země, které pro ni bezesporu budou přínosem. Švédsko i Finsko mají dost peněz, strategické území, kvalitní armádu i diplomacii. Zbývá sečíst výnosy a náklady, určit vítěze a poražené.

Rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Švédsko a Finsko už nic nebrání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přehodnotil svůj odmítavý postoj a vstupu skandinávských zemí dal jako poslední zelenou. Pro Vladimira Putina, který přibližování NATO k hranicím Ruska vnímá jako ohrožení národní bezpečnosti, je to nečekaná rána.

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Předseda vlády Petr Fiala na začátku summitu NATO v Madridu řekl, že státy Severoatlantické aliance jsou připraveny bránit své území. Zdůraznil, že setkání hlav států muží agresivnímu Rusku ...

Šéf NATO Jens Stoltenberg v Madridu potvrdil, že Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. Všechny tři země podepsaly společné memorandum, které reaguje na výtky Ankary vůči vstupu Švédska a Finska do NATO.

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

V Madridu začíná přelomový summit NATO, členské státy schválí novou doktrínu, která Rusko označuje za bezprostřední hrozbu.

V Madridu v úterý začal třídenní summit NATO. Generální tajemník Jens Stoltenberg před ním oznámil, že aliance zvýší počet vojáků v silách rychlé reakce na více než 300 tisíc z dosavadních 40 tisíc. Premiéři a prezidenti členských států budou projednávat také další pomoc Ukrajině nebo přihlášky Švédska a Finska do aliance, které blokuje Turecko. Hostem Ranního interview Radiožurnálu byl k tématu český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

NATO zvýší počet svých sil, které budou v nejvyšší pohotovosti v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, a to ze 40 000 na více než 300 000.

V Madridu začal summit Severoatlantické aliance. Během třídenního setkání lídři členských zemí projednají nové obranné strategie, další pomoc napadené Ukrajině a měli by pokročit v jednání o nových členech. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga bude summit transformačním pro budoucnost NATO. Českou delegaci na summitu povede premiér Petr Fiala (ODS), který zastupuje prezidenta Miloše Zemana. Před odletem zmínil, že Česko bude podporovat dlouhodobou vojenskou přítomnost v Pobaltí a podpoří vstup Finska a Švédska do Aliance. Se zástupci těchto dvou zemí v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka, kteří poté podepsali memorandum, v němž s rozšířením NATO souhlasí.

Ruský raketový útok zasáhl přeplněné nákupní centrum v ukrajinském městě Kremenčuk, kde bylo podle ukrajinských představitelů přes tisíc lidí. Mrtvých a raněných mohou být desítky až stovky.

Počet obětí na životech v ukrajinském městě Kremenčuk, kde v pondělí nejméně jedna ruská střela zasáhla obchodní centrum, stoupl na 16, dalších 50 lidí je zraněných, uvádí ukrajinské úřady. Zelenskyj útok odsoudil jako teroristický čin. Ukrajina svolala k poslednímu ruskému bombardování civilních cílů na Ukrajině mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Během pondělí zaútočilo ukrajinské letectvo na vícero cílů, přičemž byly zničeny desítky ruských obrněných vozidel, muniční sklad a o život přišel blíže neupřesněný počet ruských vojáků.

Jednání vysokých představitelů NATO, Turecka, Švédska a Finska rozšíření Severoatlantické aliance po dvou hodinách skončilo. Dohodu účastníci schůze neoznámili. Podle finského tisku se země ...

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to v pondělí prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 000 vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to v pondělí prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 000 vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to v pondělí prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 000 vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 000. Před třídenním summitem aliančních lídrů, který začne v úterý v Madridu, to v pondělí prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 tisíc vojáků.

Dosud mají síly rychlé reakce na 40 tisíc vojáků, podle šéfa NATO však projdou proměnou.

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300.000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40.000 vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300.000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to dnes prohlásil generální ...