Jiří Jirásek

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Maska tvrďáka pro křehkou duši romantika. Důvěřivý bohém rozdával všem, jenom na sebe zapomněl.

59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který proběhne od 4. do 12. července, na první tiskové konferenci v pražském hotelu Fairmont představil – bohužel bez prezidenta Jiřího Bartošky, který se léčí s covidem – nové partnery, první střípky programu …

Peníze jsou v podnikání klíčové, a to nejen na rozjezd, ale i provoz a rozvoj firmy. Jenže kde je vzít, pokud nemáte dostatek vlastního kapitálu? Půjčovat si od rodiny nedělá dobrotu a banky jsou z principu obezřetné. Na trhu díky tomu sice vznikají alternativy, ve kterých je ale zas složité se vyznat. „Je to hodně o firmách samotných, aby se v tom pokusily zorientovat,“ zaznělo na prvním eventu Finmagu, který se otázce financování firem podrobně věnoval.

Kde vzít na financování podniku a aktuální trendy v dnešním online světě. To byla dvě hlavní témata vůbec prvního Finmag eventu, kterého se zúčastnili představitelé bankovního sektoru, startupů, venture kapitálu či podnikatelských asociací. A samozřejmě i víc než stovka podnikatelů, kteří se dozvěděli spoustu užitečných informací a na konci programu navázali v rámci networkingu nové kontakty.

Chcete se naučit, jak prodat na internetu víc zboží? Jak maximalizovat nejen obrat, ale především marži? A kde na to všechno sehnat peníze? Přijďte na první event magazínu Finmag a potkejte se se spoustou kolegů, kteří denně řeší stejné problémy jako vy.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Bývalý viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký (52) je od května 2023 předsedou představenstva Národní rozvojové banky (NRB). Ve funkci nahradil Jiřího Jiráska, jenž vedl banku od ledna 2016. NRB o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.

Novým členem představenstva Národní rozvojové banky (NRB) se od 1. května stane bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký. V představenstvu nahradí končícího předsedu Jiřího Jiráska, uvedlo ministerstvo financí. Nového předsedu si představenstvo NRB zvolí ze svých členů na první schůzi v novém složení, Hospodářské noviny na konci února uvedly, že jím bude právě Nidetzký.

Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký by se měl stát novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Národní rozvojové banky (NRB). Nahradil by Jiřího Jiráska, který je ve funkci od ledna 2016. Na webu to napsaly Hospodářské noviny (HN), kterým tuto informaci potvrdilo ministerstvo financí.

Podnikatelům poskytla podporu v objemu 22,5 miliardy korun zaručených či napřímo poskytnutých úvěrů a dalších 232 milionů korun ve formě záruk za spoluúčast, kterou musí složit cestovní kanceláře při sjednávání povinného pojištění pro případ úpadku. Celkově tak podnikatelům profinancovala 4 077 projektů. Na rozvoj veřejné infrastruktury poskytla necelou miliardu korun.

V čele Národní rozvojové banky končí současný šéf Jiří Jirásek. A to v době, kdy se na státní banku obrací čím dál více malých a středních podniků s žádostmi o podporu.

Tomáš Nidetzký, který působil v České národní bance jako viceguvernér, podal přihlášku do výběrového řízení na šéfa Národní rozvojové banky. Výběrové řízení má skončit do konce roku.

Národní rozvojová banka (NRB) za období prvních třech kvartálů letošního roku napumpovala do ekonomiky – v rámci podnikatelské podpory – přes 17 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 31 %. Výrazně vzrostl také počet podpořených projektů. Ten se zvýšil téměř o pětinu na více než 3 200. Podnikatelé nejčastěji žádají o zaručení úvěru a zvýhodněné financování investičních projektů, jako je pořízení strojů, technologií, rozšíření výroby či realizace energeticky úsporných opatření. Příprava budoucích záručních i úvěrových programů je v plném proudu.

/FOTO, VIDEO/ Dvoudenní Libořická pouť má již dlouholetou tradici a ta letošní opět přilákala do Libořic u Žatce stovky návštěvníků nejen ze Žatecka, ale i Podbořanska, Lounska a vzdálenějších regionů.

Jiří Jirásek je předsedou představenstva Národní rozvojové banky, a.s. od roku 2016. V 2014 se stal členem pracovní skupiny pro rozšíření spolupráce Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a národních rozvojových bank zemí EU.

Rodinné firmy jsou důležitým prvkem a stabilizátorem české ekonomiky, a proto mohou od dubna 2020 čerpat u Národní rozvojové banky (NRB) různé finanční produkty za výhodnějších podmínek, než pokud by rodinným podnikem nebyly. Doposud tuto možnost využila každá třetí společnost nesoucí oficiální označení rodinný podnik.

Malým a středním podnikatelům, kterým stávající dodavatelé energií přestali poskytovat služby z důvodu náhlého ukončení své činnosti, pomůže nový produkt. Jedná se o produkt s názvem Vynucená změna dodavatele energie, který spadá pod program Záruka 2015 až 2023. Připravila ho Národní rozvojová banka ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, které ho také financuje.

Celkem 43,5 mld. Kč loni čerpali podnikatelé od Národní rozvojové banky ve formě zaručených úvěrů [92,5 %] či přímo poskytnutých úvěrů [6,2 %]. Významná byla i finanční pomoc municipalitám.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo projekt, v jehož rámci vybuduje v partnerství se soukromými firmami nájemní bydlení. V pilotním projektu má vzniknout 1380 bytů.

Vozidlový park Českých drah čeká v příštích deseti letech zásadní omlazení. Jednou z největších investic je nákup supermoderních vlaků pro mezinárodní i vnitrostátní dálkovou dopravu. Investice zahrnuje 180 vozů, z nichž bude sestaveno dvacet devítivozových souprav. Má to ale drobný háček, České dráhy chtějí realizovat financování supermoderních dálkových vlaků nikoliv výlučně samy, leč se strategickým partnerem. […]

Českomoravská záruční a rozvojová banka se změnila na Národní rozvojovou banku. Nemá konkurovat těm komerčním, zastřeší hospodářskou politiku státu.

Státní podnik České dráhy vyzkouší při nákupu nových 180 vozů, z nichž sestaví 20 dálkových souprav, nový model financování. Zapojí se mimo jiné státem ovládaná Národní rozvojová banka a její fond.

Státní Českomoravská záruční a rozvojová banka se změnila na Národní rozvojovou banku. Bude investovat například do dopravních staveb. Jedná též o nákupu vlaků, řekl v rozhovoru pro SZ Byznys její generální ředitel Jiří Jirásek.

Podporu ze záručního programu Covid III budou moct podnikatelé nově čerpat i na investiční úvěry.

Zatímco na jihu Moravy jsou už demolovány první domy zničené tornádem, kdekdo z místních si láme hlavu, zda bude, nebo nebude mít nárok na dvoumilionovou dotaci a třímilionový výhodný úvěr od státu. Novinky přinášejí přehled toho, jakou pomoc mohou lidé využít.

Podnikatelé postižení tornádem budou moct dostat finanční pomoc 80 až 100 % z výdajů na nově pořízený majetek. Speciální dotační program Pomoc po tornádu operativně připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s partnery a schválila ho vláda. Počítá s dotací až 1 milion Kč na obnovu či nákup nového majetku, nahrazující ten zničený, a také s jednorázovou padesáti tisícovou podporou na úklidové práce. Podnikatelé rovněž budou moct využít bezúročný úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), a to do výše 45 milionů korun. MPO rovněž propojuje nabídku s poptávkou pomoci a kromě toho tým CzechInvestu, ČMZRB a Hospodářské komory poskytuje služby přímo na místě, mj. zjišťuje škody a potřeby podnikatelů.

Municipality hledají cesty, jak do vybraných projektů zapojit soukromý kapitál, tvrdí šéf ČMZRB Jiří Jirásek.

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) připravila pro malé a střední podnikatele tzv. SMART záruku, která jim usnadní přístup k úvěrům od komerčních bank na digitalizaci. Projekty zaměřené na digitální transformaci firem ČMZRB financovala již dříve, od nynějška ale podnikatelé získají záruku za výhodnějších podmínek. Příjem žádostí o tzv. SMART záruku odstartuje ve čtvrtek 8. dubna 2021.

Podnikatelé získali od Českomoravské záruční a rozvojové banky podporu přes 51 miliard korun. Poptávka firem zejména po provozním financování v loňském roce 2020 vzrostla. Jen v segmentu nových korporátních úvěrů do 30 milionů korun banky poskytly 120 miliard korun, což je o třetinu více než v roce 2019. Oznámilo to ministerstvo průmyslu a obchodu.

Rozdíl mezi dříve uváděnými počty úspěšných žadatelů a aktuálním seznamem příjemců z programů COVID je podle Ministerstva průmyslu a obchodu způsobený tím, že zveřejnili jen podnikatele, kteří už uzavřeli smlouvu.

Ve státní Českomoravské záruční a rozvojové bance, která je jedním ze symbolů současné vládní podpory podnikatelů, skončili za poslední dva měsíce dva ze tří členů představenstva. Koncem března skončil ve funkci Ivan Duda, který měl na starosti risk management. Obchodní ředitel Ivo Škrabal skončil k 30. dubnu.

Českomoravská záruční a rozvojová banka je jedním z nástrojů vlády na podporu firem a živnostníků postižených dopady epidemie koronaviru.

Pražští podnikatelé vyčerpali program Covid Praha za necelých deset minut od jeho startu. Stihli podat 378 řádně podaných žádostí o záruky za úvěry v celkové hodnotě 1,5 miliardy korun.

Po zárukách na úvěry pro pražské podnikatele se zaprášilo za devět minut. Udělali jsme, co jsme mohli, teď musí pražským podnikatelům pomoct vláda, reagoval primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Celkem se sešlo 361 správně podaných žádostí.

Program na podporu podnikatelů COVID Praha město založilo, protože se pražští podnikatelé nemohou hlásit do vládního programu podpory COVID II.

V úterý se spustí příjem žádostí o podporu pro pražské podnikatele, na kterou dalo hlavní město 600 milionů korun. Háček je, že žadatelé by ale měli mít už dopředu předjednaný úvěr u komerční banky.

V programu COVID I uspělo zatím jen 200 žadatelů. O první vlnu bezúročných půjček přitom žádalo 3200 podnikatelů.

Drobní podnikatelé postižení opatřeními kvůli nákaze budou moci v rámci vládního programu Covid II od čtvrtka žádat u komerčních bank o úvěry, za něž bude až z 80 procent ručit stát. Má to ale své podmínky.

Půjčky jsou nastavené tak, aby byly v podstatě bezúročné. Program COVID II na pomoc malým a středním podnikatelům se spouští dnes odpoledne. Jak bude nakonec vypadat, řekl v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf Českomoravské záruční a rozvojové banky Jiří Jirásek.

Českomoravská záruční a rozvojová banka schválila první žádosti malých a středních podnikatelů o bezúročný úvěr z programu COVID I v objemu 90 milionů korun.

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) schválila první žádosti o bezúročné úvěry v programu COVID I v objemu 90 milionů korun. Firmy půjčky nejčastěji využijí k úhradě mezd, nájemného, nákladů na energie nebo pořízení zásob. ČMZRB postupně zpracovává další žádosti, obdržela jich přes 3200 přesahujících deset miliard korun. V pondělí bude vyhlášeno pokračování programu, žádosti budou přijímat komerční banky.

Vládní balíčky proti koronaviru jdou správným směrem, ale příliš byrokraticky.

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) pozastavila příjem žádostí o bezúročné půjčky v programu COVID. Zaslané žádosti bude vyhodnocovat, aby první úvěry mohla podnikatelům zasaženým v souvislosti s koronavirem nebo vládními opatřeními poskytnout do dvou týdnů. Ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu připravuje ČMZRB pokračování programu, do kterého budou zapojeny komerční banky. Měl by sloužit také malým podnikatelům, kteří budou moci žádat o půjčky od 10.000 korun. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ČMZRB Marie Lafantová.

Stát v pátek ráno ukončil příjem žádostí o bezúročné půjčky COVID. Připravuje ale druhé kolo, které spustí za dva týdny. Zaručované provozní úvěry návazného programu COVID II by měly podpořit okolo 10 tisíc podnikatelských projektů v objemu kolem 30 miliard korun.

Podinvestovanost některých českých nemocnic, a platí to dvojnásob o řadě velkých pražských zařízení, je přímo do očí bijící. Velkou otázkou ovšem je, kde na miliardové investice vzít – z úhrad zdravotních pojišťoven na ně nemocnice nenašetří a stačit nemusí ani dotace a peníze ze státního rozpočtu. Vláda se proto nyní snaží hledat nové cesty zejména v podobě natažení soukromých investorů, kteří by se zafinancováním pomohli.