Jiří Rusnok

Podle aktuálně zveřejněné analýzy České národní banky rostou ceny v Česku až příliš překotně. Hrozí, že se rozpoutá inflační spirála. Česká národní banka musí zasáhnout.

Koruna v pondělí zpevnila vůči euru a stagnovala k dolaru. Proti pátečnímu závěru si česká měna k euru k dnešním 17:00 polepšila o šest haléřů na 24,43 Kč/EUR. K dolaru zůstala stejně jako před víkendem na 21,42 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Pražská burza posílila, nahoru jí pomohly hlavně akcie Erste.

Zrychlování spotřebitelských cen bude nakonec ještě vyšší, než dříve předpokládalo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Obě instituce totiž předpokládaly, že na začátku roku vystřelí inflace na sedm procent. Už nyní je však patrné, že dosáhne nejspíše deseti procent. Obchodníci a podnikatelé v různých odvětvích totiž z kraje roku upravují ceny, které se nyní budou promítat z vyšších cen energií a dalších nedostatkových materiálů. Centrální banka navíc bude i v letošním roce…

Dvouciferná inflace se v Česku rozhodně neusídlí, říká guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Rizika české ekonomiky vidí jinde.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se na úvod poslanecké schůze k vyslovení důvěry vládě Petra Fialy (ODS) pustil do guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Umně a téměř bez povšimnutí použil pojem Rusnokova drahota, jako by chtěl ze sebe smýt díl odpovědnosti za inflaci, která je v Česku nejvýše za 13 let. Proč Babišovi vadí šéf ČNB, kterému v červnu končí mandát?

Domluva nad novými českými velvyslanci mezi vládou a prezidentem bude hýbat českou politikou v následujících měsících. V hledáčku je také ambasáda ve Washingtonu.

Tento týden uplynuly čtyři roky od prvního kola prezidentské volby, ze které podruhé vyšel jako vítěz Miloš Zeman. Mandát současné hlavy státu končí 8. března 2023 a uchazeči o nejvyšší úřad mají tedy nejvyšší čas se rozhodnout.

Zapnuté mikrofony v dolní komoře Parlamentu často zachytí i to, co není určené pro veřejnost. Slušná politika, na kterou se Petr Fiala odvolává, tam dostává na frak.

Koruna ve čtvrtek i přes počáteční posilování ztratila dřívější zisky a oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru proti předchozímu závěru ztratila 15 haléřů a okolo 17:00 se obchodovala v kurzu 24,51 Kč/EUR. K dolaru si pohoršila o čtyři haléře na 21,38 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Pražská burza opět posílila, a vylepšila tak rekordní hodnotu od září roku 2008.

„Nejde nám jen o návrat inflace do blízkosti 2% cíle, ale také o to, aby se v hlavách lidí neusídlila představa, že tu s námi tato zvýšená inflace bude navěky,“ komentuje guvernér Jiří Rusnok aktuální inflační epizodu a související reakci České národní banky v podobě zvyšování základních úrokových sazeb.

Přestože o důvěru v Poslanecké sněmovně žádá ve středu vláda Petra Fialy (ODS), největší humbuk zatím způsobil projev bývalého premiéra Andreje Babiše. Ten se zhurta pustil do nového kabinetu s tím, že se jen vykrucuje a připravuje si půdu k tomu, aby neplnil své sliby. Jak už u něj bývá zvykem, vykřikoval hesla a máchal papíry. Česko podle expremiéra zažívá nejlepší období a není pravda, že nás čeká jeden z nejhorších roků v historii země, jak říká Fiala.

Prosincová inflace dál rostla, cenovky se meziročně zvýšily o 6,6 procenta.

Jihokorejská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.

Koruna vstoupila do nového roku přímo ukázkově. Z měn regionu střední a východní Evropy je hned po maďarském forintu druhou nejvíce posilující proti euru. Novoroční zpevnění českou měnu posunulo až na nejsilnější hodnoty za posledních téměř jedenáct let. Nikterak závažně ji neohrozil ani jestřábí Fed, který se negativně podepsal na ostatních rizikových měnách a letos patří mezi největší hrozby aktiv rozvojových trhů.

Podle informací, které se objevily v médiích, by prezident Zeman rád v čele České národní banky viděl Vladimíra Dlouhého.

Česká národní banka (ČNB) minulý týden zveřejnila zápis z posledního loňského zasedání bankovní rady, které se uskutečnilo 23. prosince. Centrální bankéři na něm rozhodli o zvýšení základní úrokové sazby o jeden celý procentní bod, což opět překonalo očekávání analytiků.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací České televize kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl Moravec.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací České televize kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl moderátor Moravec. Současnému guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi končí na konci června jeho druhý mandát a znovu kandidovat již nemůže.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací České televize kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl Moravec. Současnému guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi končí na konci června jeho druhý mandát a znovu kandidovat již nemůže.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací České televize kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl Moravec. Současnému guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi končí na konci června jeho druhý mandát a znovu kandidovat již nemůže. Dlouhý dnes pro ČTK uvedl, že ohledně nabídky na post guvernéra jej nikdo neoslovil.

„Andreje Babiše drželi kauzou Čapí hnízdo v šachu. Státní zástupci si tím trochu zajišťovali i své posty,“ říká bývalá ministryně spravedlnosti v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací České televize kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky.

Česká koruna zahájila nový rok výrazným posílením. V průběhu tohoto týdne si vůči euru připsala přibližně 1,5 procenta, když zpevnila z pondělních zhruba 24,85 na 24,45 CZK/EUR v pátek. Tuzemská měna je tak nejsilnější od poloviny roku 2011, kdy se v jednu dobu obchodovala za 24,35 CZK/EUR. Silnější od doby vzniku eura už byla pouze v polovině roku 2008, když na krátkou dobu prolomila hranici 24 korun za euro.

V polovině roku nastoupí do čela České národní banky nový guvernér. Soupeřit o tento prestižní post budou hlavně současní viceguvernéři Tomáš Nidetzký a Marek Mora, ale ve hře je i šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Česká koruna se loni posunula k silnějším hodnotám, a to prakticky vůči všem měnám. Podobný scénář by se podle ekonomů mohl odehrát i letos, jedním z cílů České národní banky totiž bude posílení koruny.

Prezidenta Miloše Zemana čeká v roce 2022 hned několik jmenování velmi důležitých osobností ve státních institucích. Jde třeba o Českou národní banku nebo Nejvyšší kontrolní úřad.

Česká národní banka (ČNB) v minulém roce hned třikrát zvýšila základní úrokovou sazbu.

Každá situace, jakkoliv se zdá složitá, je příležitostí najít na ní výhody či příležitosti. Současný stav na trhu práce je tak vhodnou dobou změnit zákoník práce, „oslabit“ pozici zaměstnanců či zavést školné na vysokých školách.

Většina posledního obchodního týdne letošního roku se nesla v duchu posilující koruny. Domácí měna se během včerejšího dne krátce dostala pod hranici 24,90 za euro. Na těchto úrovních se obchodovala v únoru 2020 před vypuknutím pandemie. Předtím šlo o hodnoty naposledy spatřené v roce 2012.

Hypoteční sazby rychle rostou, příští rok by mohly vyrůst až k šesti procentům. A tak je pro klienty opět zásadní, jakou úrokovou sazbu získají po refinancování. Zatímco dosud docela bezstarostně řešili, kam může ještě klesnout, teď se snaží, aby navýšení bylo co nejnižší, protože může být až trojnásobné.

Centrální banka v reakci na růst cen bude i nadále zvyšovat základní úrokové sazby. Nad pětiprocentní hranici by však podle vyjádření Jiřího Rusnoka pro Český rozhlas jít neměla.

Banka z důvodu rostoucí inflace zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 procenta.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pokládá za extrémně nepravděpodobné, že by bankovní rada ČNB zvýšila v příštím roce úrokové sazby až nad pět procent. Řekl to dnes Českému rozhlasu v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Připustil ale další zvýšení sazeb, o jeho rozsahu však spekulovat nechtěl. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem zvýšení je rostoucí inflace a snaha tlumit inflační tlaky.

Koruna je nejsilnější od února 2020. Od začátku roku si připsala zhruba 4,5% zisky proti euru, a je tak nejvíce posilující měnou v rámci Visegrádské čtyřky. Další zpevnění je podle nás možné, nebude však bez rizik.

Inflace se dostane nad 7 % již začátkem roku 2022. To bude mít vliv na základní úrokovou sazby ČNB, čeká se opět její zvýšení. Vyšší úroky na spoření, ale bohužel i na úvěrech, které tím zdraží. A levnější euro. Co bude znamenat další zvýšení základní úrokové sazby Českou národní bankou? Výběr z komentářů analytiků.

Konec roku provází nevídaná vlna zdražování a velká nejistota ohledně vývoje ekonomiky. A odborníci se shodují na tom, že přinejmenším první polovina příštího roku žádnou zásadní změnu nepřinese. Výkon ekonomiky se má sice zlepšovat, ale inflace může stoupnout až na osm procent. A podle České národní banky (ČNB) začne klesat až koncem roku.

Vykašlete poslední kosti, polkněte poslední sousto řízku a vyližte mísu po salátu. Je čas nabrat síly na oslavy nového roku. A na další, letos poslední, dávku tipů na chytré čtení. A nejen to, mrkneme i na historii ponožek.

Bankovní rada ČNB na posledním zasedání v letošním roce zvýšila svou repo sazbu o plný jeden procentní bod, na úroveň 3,75 procenta, což je nejvyšší úroveň od počátku srpna 2008.

Česká národní banka ve středu znovu překvapila trhy. Většina ekonomů očekávala zvýšení základní míry o 75 bazických bodů, avšak bankovní rada sáhla po 100 bazických bodech.

Česká národní banka (ČNB) opět přistoupila k ráznému kroku, když znovu zvýšila úrokovou sazbu. Z původních 2,75 procenta se nakonec zvedla o celý jeden procentní bod, což překonalo i předpoklady ze strany finančních analytiků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu (41), zda by vysvětlil, co to znamená pro české domácnosti a firemní úvěry. "Hypotéky budou zdražovat více, než se předpokládalo, a podnikatelé budou mít nákladnější investice. V krajním případě dojde na propouštění," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Bankovní rada České národní banky těsně před Vánocemi překvapivě znovu razantně zvýšila základní úrokovou sazbu, o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že ve zvyšování sazeb bude rada pokračovat i v příštím roce, kdy základní úrokovou sazbu zřejmě zvýší výrazně nad čtyři procenta. Co to znamená a co lze čekat v příštím roce, popisuje v komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Je čas přemýšlet, jak si Vánoce udělat šťastnějšími. Spotřební dárky k tomu nevedou. A často i škodí.

Centrální banka pokračuje v rychlém utahování měnové politiky, když ve středu zvýšila základní repo sazbu o dalších 100 bazických bodů na 3,75 procenta. Ve výrazně jestřábím tónu se navíc nesla následná tisková konference guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka. Ten uvedl, že ČNB bude muset v příštích měsících pravděpodobně dále zvyšovat úrokové sazby, a to výrazně nad čtyři procenta.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na posledním zasedání v letošním roce zvýšila svou repo sazbu o plný jeden procentní bod, na úroveň 3,75 procenta, což je nejvyšší úroveň od počátku srpna 2008.

Nový premiér Petr Fiala se poprvé vyjádřil k budoucí valorizaci důchodů, o které bude jeho vláda rozhodovat. Podle něj není možné zvyšovat důchody nad rámec zákonné valorizace, pokud nebude provedena penzijní reforma.

Centrální banka dál rychle zvedá úroky, aby udržela víru ve svůj vliv

Česká národní banka na svém letošním posledním zasedání zvýšila úrokové sazby o sto bazických bodů. Celkově tak úroky letos navýšila o 350 bodů. To však stále není vrchol aktuálního cyklu. Proinflační rizika jsou výrazná, proto je potřeba rychlejší zpřísnění měnové politiky oproti prognóze. To bude podle nás znamenat překonání sazeb na 4 % hned na únorovém zasedání.

Aktuální vývoj podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka bude vyžadovat zvýšení základní úrokové sazby výrazně nad čtyři procenta. Rusnok to uvedl na středeční tiskové konferenci po jednání bankovní rady. Ta překvapivě zvýšila úrokové sazby o jeden procentní bod, a základní úroková sazba tak stoupla na 3,75 procenta.

Bankovní rada ČNB dnes [22.12.] zvýšila dvoutýdenní repo sazbu [2T repo sazbu] o 1 procentní bod na 3,75 procenta. Základní úroková sazba ČNB je tak nejvyšší od roku 2008.

Debata o humanitních a technických oborech se má dít úplně jinak.

Dnes nás čeká poslední letošní měnověpolitické zasedání České národní banky. Po divokém roce, kdy základní úroková sazba zaznamenala nárůst o 2,5 procentního bodu, nás čeká další krok ve směru dosažení, ba přímo překonání, neutrální sazby. Trhy se shodují na zvýšení o 75 bazických bodů, my nevylučujeme ještě výraznější posun.

Pražská burza dnes posílila a vylepšila své více než třináctileté maximum. Index PX stoupl o 1,48 procenta na 1412,16 bodu, výrazněji posílil naposledy na začátku listopadu. Dnes se dařilo většině titulů v čele s ČEZ, Erste Bank a Komerční bankou, jejichž akcie si polepšily o více než dvě procenta. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Nad 1400 bodů a tedy na nejvyšší hodnoty od září 2008 se index PX dostal již 9. prosince, v minulém týdnu ale opět oslabil pod tuto hranici.