Jiří Rusnok

Redakce získala listiny, dle nichž měl Miloš Zeman starost o dobrou pověst ruských firem v Česku v kontextu tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Odborníci to kritizují a považují za bezprecedentní chování hlavy státu.

Prezident Miloš Zeman pohrozil manažerům právními problémy. Podle ústavního právníka Jana Kysely hlava státu s tehdejší ministryní spravedlnosti zneužili svého vlivu k postupu, který nemá v demokratickém státě co dělat.

Prezident Zeman měl v roce 2013 vyhrožovat vlastníkům dolů, že pokud nevyhoví jeho požadavkům, mohli by se dostat do právních problémů. Informoval o tom web Seznam Zprávy. Tehdejší ministryně ...

Hrozí Česku měnová krize? Největší japonská investiční banka přišla s varováním, že česká koruna může prudce oslabit. Pád koruny by přitom zdražil veškeré dovážené zboží. Včetně potravin či pohonných hmot.

Japonská banka Nomura vydala upozornění, že Česku příští rok hrozí měnová krize. Není to jen planý poplach.

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to ve středu řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to ve středu řekl guvernér České národní banky Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.

Mezinárodní měnový fond zveřejnil doporučení české mise pro Českou republiku. V nich České národní bance [ČNB] doporučuje zvýšit úrokové sazby. A vládě pak přestat utrácet na plošných podpůrných opatřeních.

Mnoho tuzemských čtenářů se vyděsilo, když přední deníky přinesly zprávu japonské investiční banky Nomura, která zařadila Českou republiku po bok Rumunska a Maďarska jako adepty na měnovou krizi. Nomura se dlouhodobě specializuje na devizové trhy a její předpovědi se nedávno vyplnily v případě měnových krizí v Egyptě, Turecku, Pákistánu a na Srí Lance.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) už po loňských volbách útočila na naše partnery z visegrádské čtyřky. Jmenovitě se opřela do Polska a Maďarska, zkritizoval její postoj bývalý prezident republiky Václav Klaus. V pořadu Partie PLUS apeloval na politiky, aby neházeli spolupráci uskupení středoevropských zemí přes palubu. Pekarová v tomto týdnu odmítla jednání s Budapeští, premiéra Orbána kritizuje mimo jiné za přístup k válce na Ukrajině. Bývalý guvernér České národní banky a expremiér Jiří Rusnok poznamenal, že není dobré „kádrovat“ naše sousedy.

ANALÝZA. Jak bude vypadat prezidentský důchod Miloše Zemana? Žádná knihovna ani institut nevznikne. Jeho spolupracovníci se teď hlavně starají o své kariéry po 8. březnu, až přijdou o Zemanovo krytí.

Po letech ekonomického růstu v minulém desetiletí se v posledních měsících musíme všichni vypořádávat s důsledky rostoucích cen.

KOMENTÁŘ. Nechceme slyšet, že stárneme a že mladých lidí v populaci ubývá. Nechceme slyšet, že budeme staří, to už vůbec ne, i když čas letí každému. Ani to, že stát nebude mít kde brát, aby se o nás postaral. Velké zdražování? Tak se to aspoň trochu dorovná nějakou tou zákonnou valorizační tisícovkou, třeba čtyřikrát za rok.

Zatímco členové bankovní rady si platy zmrazili, ostatním zaměstnancům každoročně mzdy rostly kousek nad inflaci. To už nyní neplatí. Michl se dohodl s odbory a mzdy v ČNB příští rok porostou o 4,5 procenta, tedy výrazně méně, než jakou odhaduje ČNB inflaci. Aktuální prognóza ČNB počítá s průměrnou inflací v příštím roce na úrovni 9,1 procenta.

Průměrná nominální mzda v České národní bance (ČNB) v příštím roce vzroste o 4,5 procenta. Inflační doložka v kolektivní smlouvě byla zrušena. Vyplývá to z dodatku ke kolektivní smlouvě uzavřeného mezi ČNB a odbory, o jehož obsahu v pátek informovala vedoucí odboru komunikace ČNB Petra Krmelová.

Guvernér České národní banky jedná se zaměstnanci o zrušení tzv. inflační doložky v kolektivní smlouvě, která jim zajišťovala automatické zvedání platu o inflaci plus pár procent navíc.

Když na vrcholu evropské dluhové krize roku 2011 dostal šéf Fedu Ben Bernanke otázku, zda může „tisknout“ tolik dolarů a přitom udržet inflaci pod kontrolou, odpověděl samozřejmě kladně. V televizním vystoupení působil velmi přesvědčivě.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než nyní odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v nedělním [6.11.] pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Premiér Petr Fiala neočekává další odchody firem z tuzemska kvůli zavedení takzvané daně z neočekávaných zisků, kterou v pátek schválila Sněmovna a která dopadne na energetické firmy a banky. Premiér to řekl před odletem na klimatickou konferenci OSN do Egypta. V případě firmy EP Commodities z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) miliardáře Daniela Křetínského šlo podle něj o specifický problém.

Deficit rozpočtu podle ekonomů výrazně překročí 300 miliard korun, zatímco podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.

Mimořádná daň je podle bývalého guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka špatné řešení. Míní, že stát měl místo ní přistoupit ke korporátní dani pro všechny firmy. Zisky z této daně navíc budou výrazně menší než stát čeká.

Schodek státního rozpočtu pro příští rok bude vyšší než vládou navrhovaných 295 miliard korun, protože kabinet v něm počítá s nejistou výši příjmů z daně z mimořádných zisků, domnívají se místopředseda odborových svazů Vít Samek a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rusnok zároveň v neděli v ČT kritizoval vládu za její fiskální politiku, kdy podle něj její počínání nenaplňuje závazek o zodpovědném vládnutí.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom dnes ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.

ANALÝZA. Také příští nájemník Pražského hradu si může připadat jako některý z monarchů, kteří tam sídlili v dávnověku, může ignorovat parlament a jmenovat jenom sobě poslušnou vládu. Změnit to mohou pouze voliči.

Moc nízké. Tak akorát. Všechno už je jedno. Tak hodnotí tři bývalí centrální bankéři Jiří Rusnok, Miroslav Singer a Lubomír Lízal krok rady ČNB nechat úrokové sazby na 7 procentech. Inflaci už levně nekrotíme, říká Lízal.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, bankovní rada ji ponechala na stejné úrovni na třetím zasedání v řadě. Bankovní rada ve čtvrtek také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

„Dovolte, abych vás u příležitosti posledního státního svátku desetiletí hanby seznámil se seznamem deseti největších úspěchů, kterých Miloš Zeman, třetí prezident České republiky, během svých dvou funkčních období dosáhnul.“

Havel, Klaus i Zeman rozšířili prezidentskou moc natolik, že je iluzí teď očekávat hlavu státu, která by odolala pokušení toho využívat.

Bez zásahů ČNB by byla koruna na slabších úrovních, shodují se analytici. S obměněnou bankovní radou spekulanti testovali, co centrální bankéři dovolí. Dostali však jasný vzkaz, že koruna bude dále pod ochranou.

Brusel konečně zastropoval ceny energií. Teď je ještě třeba, aby rychle sjednotil i energetické dotace pro firmy. Jinak se zhroutí společný trh.

Obměněná bankovní rada ČNB, včetně nového guvernéra Aleše Michla, má za sebou sto dní u moci. Zatím „vládne“ tak, jak se očekávalo a nezvedá úrokové sazby. Její „novou“ politiku ale může změnit turbulentní světové dění.

Pro ponechání úrokových sazeb na dosavadní úrovni sedm procent hlasovalo na posledním zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) minulý týden pět členů, zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu naopak chtěli Marek Mora a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu jednání. Sazby rada zvyšovala v první polovině roku kvůli rostoucí inflaci.

Koruna proti euru od začátku roku posílila o 1,2 procenta, tedy přibližně o 30 haléřů, na současný kurz 24,58 Kč za euro. K dolaru oslabila za tři čtvrtletí o téměř 15 procent na zhruba 25,1 Kč/USD. ČTK to řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. Česká národní banka chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. Vyplývá to z vyjádření guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci po čtvrtečním zasedání bankovní rady ČNB.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, kdy o ní rozhodla ještě předchozí bankovní rada v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem. Po obměně rady a nástupu nového guvernéra Aleše Michla se sazba zatím neměnila.

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Společnost je podle průzkumu Kantar pro ČT rozdělená, polovina lidí chce jednat s Ruskem o levnějších energiích, druhá to odmítá a je ochotna i šetřit. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury vláda už plyn zajistila odjinud.

Výrazná většina obyvatel považuje podle průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi z přelomu srpna a září dosavadní kroky státu na pomoc lidem v době energetické krize za nedostatečné.

Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu (MWh), tedy v přepočtu zhruba 5000 korun. Což je několikanásobně vyšší částka…

Zatímco domácnostem každý stát pomáhá, jak umí, podniky je třeba podpořit koordinovaně.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předpovídá růst inflace až k hodnotě 20 procent. Nehledě na zavedenou teorii a praxi se ale rada národní banky rozhodla na posledním zasedání nezvyšovat úrokové sazby a čekat.

Inflační vlna se dál žene Českem a nabývá na síle. Podle červencových dat se ceny zvedly o 17,5 procenta a rostou tak nejrychleji od roku 1993.

Rychle rostoucí inflace zvolna mění návyky českých střadatelů. Zatímco dosud si úspory drželi zejména na běžných účtech, nyní kvůli mírně rostoucím úrokovým sazbám přecházejí k těm spořicím. Vzhledem k tomu, že i na nich je o uspořené peníze připravuje inflace, doporučují odborníci více investovat do jiných finančních nástrojů. Například do peněžních fondů.

Bankovní rada České národní banky na svém srpnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Nicméně lze očekávat, že další růst sazeb přijde na podzim.

Česká národní banka po svém prvním zasedání v novém složení zvýšila odhad inflace a přiznala, že příští rok se bude zdražovat dvakrát rychleji, než čekala. Původní odhad ČNB očekával růst spotřebitelských cen pro příští rok o 4,1 procenta, v nově zveřejněné prognóze ale vzrostl na 9,5 procenta. Letos inflace podle nově zveřejněného odhadu vystoupá na průměrných 16,5 procenta. Pro příjmy lidí by to znamenalo v tomto a příštím roce propad životní úrovně o 26 procent.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb.

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek na svém měnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. ČNB to uvedla na svém webu. Bankovní rada jednala o možném navýšení sazeb poprvé v novém složení v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem dosavadního zvyšování sazeb.

Příští týden nás čeká „velmi“ důležité zasedání ČNB – se srpnovou prognózou a poprvé v nové sestavě. Klíčové bude nejen samotné rozhodnutí o sazbách, ale i jeho kontext a doprovodná komunikace.

Správní rada Nadačního fondu prezidenta Miloše Zemana má o jednoho člena méně. Rezignoval bývalý premiér a guvernér Jiří Rusnok, někdejší Zemanův blízký člověk.

Hypotéky jsou v České republice stále dražší. Lidé tak stále častěji přemýšlejí, zda se jim vyplatí pořizovat si vlastní bydlení. V tom jim dobře pomůže třeba i hypoteční kalkulačka. Obrací se trend, budeme stále více bydlet v nájmech a do vlastního snad až po výchově dětí tak, jak je to běžné na Západě?

Guvernér Jiří Rusnok se na konci svého mandátu rozloučil s Českou národní bankou (ČNB) výrazným zvýšením úrokových sazeb. Dosáhli jsme tím pomyslné poslední dírky utahování opasků, nebo nás čeká další?

Český statistický úřad zveřejnil předběžné čísla meziroční inflace. I nadále zůstává velmi vysoko a dosáhla 17,2 %. To je velmi špatná vizitka pro ČNB i pro českou korunu. Dobrou zprávu, která dává naději, je meziměsíční nárůst, který byl 1,6 %. To představuje jisté zpomalení oproti měsíci květnu, kdy meziměsíčný přírůstek byl 1,8 %.

Česko má velkou šanci rychle dohnat své nejvyspělejší sousedy. Co do ekonomického výkonu už předehnalo Itálii či Španělsko, kterým v 90. letech závidělo jejich příslušnost k vyspělému Západu. A optimistickému růstovému scénáři nahrává i současné ekonomické dění.