Jiří Rusnok

Inflační vlna se dál žene Českem a nabývá na síle. Podle červencových dat se ceny zvedly o 17,5 procenta a rostou tak nejrychleji od roku 1993.

Rychle rostoucí inflace zvolna mění návyky českých střadatelů. Zatímco dosud si úspory drželi zejména na běžných účtech, nyní kvůli mírně rostoucím úrokovým sazbám přecházejí k těm spořicím. Vzhledem k tomu, že i na nich je o uspořené peníze připravuje inflace, doporučují odborníci více investovat do jiných finančních nástrojů. Například do peněžních fondů.

Bankovní rada České národní banky na svém srpnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Nicméně lze očekávat, že další růst sazeb přijde na podzim.

Česká národní banka po svém prvním zasedání v novém složení zvýšila odhad inflace a přiznala, že příští rok se bude zdražovat dvakrát rychleji, než čekala. Původní odhad ČNB očekával růst spotřebitelských cen pro příští rok o 4,1 procenta, v nově zveřejněné prognóze ale vzrostl na 9,5 procenta. Letos inflace podle nově zveřejněného odhadu vystoupá na průměrných 16,5 procenta. Pro příjmy lidí by to znamenalo v tomto a příštím roce propad životní úrovně o 26 procent.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb.

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek na svém měnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. ČNB to uvedla na svém webu. Bankovní rada jednala o možném navýšení sazeb poprvé v novém složení v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem dosavadního zvyšování sazeb.

Příští týden nás čeká „velmi“ důležité zasedání ČNB – se srpnovou prognózou a poprvé v nové sestavě. Klíčové bude nejen samotné rozhodnutí o sazbách, ale i jeho kontext a doprovodná komunikace.

Správní rada Nadačního fondu prezidenta Miloše Zemana má o jednoho člena méně. Rezignoval bývalý premiér a guvernér Jiří Rusnok, někdejší Zemanův blízký člověk.

Hypotéky jsou v České republice stále dražší. Lidé tak stále častěji přemýšlejí, zda se jim vyplatí pořizovat si vlastní bydlení. V tom jim dobře pomůže třeba i hypoteční kalkulačka. Obrací se trend, budeme stále více bydlet v nájmech a do vlastního snad až po výchově dětí tak, jak je to běžné na Západě?

Guvernér Jiří Rusnok se na konci svého mandátu rozloučil s Českou národní bankou (ČNB) výrazným zvýšením úrokových sazeb. Dosáhli jsme tím pomyslné poslední dírky utahování opasků, nebo nás čeká další?

Český statistický úřad zveřejnil předběžné čísla meziroční inflace. I nadále zůstává velmi vysoko a dosáhla 17,2 %. To je velmi špatná vizitka pro ČNB i pro českou korunu. Dobrou zprávu, která dává naději, je meziměsíční nárůst, který byl 1,6 %. To představuje jisté zpomalení oproti měsíci květnu, kdy meziměsíčný přírůstek byl 1,8 %.

Zásah do politické nezávislosti státní správy, vytváření politických trafik a pašalíků pro kamarády, hrozící problémy s Evropskou komisí – to je kritika vládního pokusu o změnu služebního zákona. Vláda by si ale spíše zasloužila kritiku za to, že ten zákon chce jen měnit, a ne úplně zrušit.

S Tomášem Holubem z ČNB o neshodách s guvernérem, obraně koruny a netrpělivých dětech v autě

Česko má velkou šanci rychle dohnat své nejvyspělejší sousedy. Co do ekonomického výkonu už předehnalo Itálii či Španělsko, kterým v 90. letech závidělo jejich příslušnost k vyspělému Západu. A optimistickému růstovému scénáři nahrává i současné ekonomické dění.

Česká koruna poslední dva měsíce čelí ostřelování ze strany investorů, kteří zkouší její odolnost. Přesněji řečeno ochotu České národní banky držet její kurs pod úrovní 25 korun za euro. Naše centrální banka tyto útoky odrážela za cenu intervencí ve prospěch koruny, při nichž jen v květnu utratila téměř 3,5 miliardy eur. V červnu to podle odhadů některých ekonomů mohlo být až dvakrát tolik.

Od 1. července došlo k nejvýraznější obměně bankovní rady za několik posledních let. Její čelo opustil dosavadní guvernér Jiří Rusnok a změna nastala také na pozici jednoho ze dvou jeho zástupců. V bankovní radě nyní zasedají tři noví lidé, byť dva z nich již svou zkušenost s rozhodováním o měnové politice mají. Redakce CNN Prima NEWS vám nabízí profil sedmičky vyvolených, kteří mají zásadní vliv na vývoj cen v Česku a kupní síly našich peněz.

Kdo zchudne nejvíc? Ptala se moderátorka České televize Světlana Witovská odcházejícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka ve středu 22. června. Poté, co se bankovní rada naposled sešla k měnovému zasedání ve staré sestavě a nejspíš naposled na delší dobu zvedla úrokové sazby. „Ten, kdo má ve svém spotřebním koši nejvíc položek, které zdražují nejrychleji,“ odpověděl Rusnok.

Česko se potýká s prudkým zdražováním, další růst inflace se Česká centrální banka (ČNB) pokouší krotit zvyšováním úrokových sazeb. I když jde o nepříjemné opatření pro obyvatele i firmy, v dlouhodobém měřítku by mělo zabránit dalšímu růstu cen, věří bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. Je to právě nezávislá centrální banka, která musí přijímat nepopulární rozhodnutí, jež si do volebního programu nikdo nenapíše, členové rady musí mít odvahu taková opatření přijímat, řekl v Událostech, komentářích.

V pátek prvního července se vedení České národní banky ujal Aleš Michl. Spolu s ním se nové pozice ujala další tři jména, a to Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Takto obměněná bankovní rady bude rozhodovat nejen o úrokových sazbách, ale i o intervencích proti oslabení koruny, které zahájila předešlá „sedmička“ z ulice Na Příkopě.

Od nového vedení České národní banky Miloš Zeman očekává, že nebude zvyšovat úrokové sazby, nýbrž že se zasadí o jejich stabilitu. „Jednak proto, že to (nový guvernér ČNB) Aleš Michl slíbil, jednak proto, že jsem mluvil i se třemi novými členy bankovní rady a domnívám se, že u nich není nálada k razantnímu zvyšování úrokových sazeb,“ řekl prezident republiky Miloš Zeman v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Rekordní inflace, růst cen pohonných hmot, plynu, potravin. Češi v první polovině roku 2022 zažili těžké období, a proto doufají, že druhá půlka roku bude příznivější. Předpovědi ekonomů ale pozitivní nejsou – bude prý ještě hůř.

Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.

Nedělní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně v pondělí, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude Česká národní banka (ČNB) možnému oslabování české měny bránit.

Měnová politika rady České národní banky pod vedením exguvernéra Jiřího Rusnoka byla dle vyjádření prezidenta Miloše Zemana neúspěšná a zvyšování úrokových sazeb inflaci v Česku dle něj jen umocnilo.

Prezident Miloš Zeman věří, že nový guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl zastabilizuje úrokové sazby. Domnívá se, že dosavadní politika ČNB byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je šestnáctiprocentní inflace. Zeman to dnes řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Posílení koruny se má stát jedním z hlavních nástrojů boje s inflací. Jak k silnější koruně dojít? Budou fungovat vzory první republiky, k nimž se Aleš Michl často hlásí? A jak se silnější korunou naloží exportéři?

Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude ČNB podle Michla nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace.

Ranní ptáče dál doskáče. Česko ode dneška čeká důležitá výzva, a to půlroční předsednictví Rady EU. Jak se vláda Petra Fiala tohoto úkolu zhostí, zjistíme v následujících týdnech.

V pátek 1. července dochází k částečné obměně členů nejdůležitější tuzemské finanční instituce. Do bankovní rady České národní banky usedá nový guvernér společně se třemi nově jmenovanými členy.

Jiří Rusnok skončil v čele České národní banky. Novému guvernérovi Aleši Michlovi ji přenechal v situaci, kdy meziroční inflace podle statistického úřadu činila v květnu šestnáct procent, přesto si nemyslí, že by se jím vedená bankovní rada dopustila nějaké zásadní chyby. Hájí zvyšování sazeb jako hlavní protiinflační zbraň, odmítl, že by ji mohly nahradit masivní devizové zásahy. Ujistil však, že ČNB i tak ve prospěch koruny intervenuje. Jiří Rusnok byl v poslední večer svého guvernérského působení hostem Byznysu 24.

Českou ekonomiku čeká podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka v druhé polovině roku recese. To může přinést také sníženou schopnost lidí splácet finanční závazky. Jak současnou situaci vnímají čtenáři?

Českou národní banku, nejvýznamnější finanční instituci v Česku, čeká od července „personální zemětřesení“. Přinášíme ti přehled o nové radě.

Příští měsíc se vedení České národní banky ujme Aleš Michl. Jaké kroky od něho můžeme čekat. Centrální bankéři to nikde na světě nemají lehké. Ani Česko není výjimkou.

Koncem roku čekají finanční firmy větší zájem klientů o snížení měsíční splátky za dluhy. Bude totiž stále těžší zaplatit výdaje domácnosti kvůli inflaci a zdražující energii. S rostoucími úroky ale dlužníci mnoho prostoru nemají.

Posledního června si Jiří Rusnok sbalí diplomatku a v červenci už do práce nepřijde. V guvernérském křesle České národní banky ho nahradí Aleš Michl. Než tam usedne, pojďme si v rychlém přehledu zopakovat všechny jeho předchůdce.

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávání. V květnu překonala dokonce hranici 15 procent. Podle ekonoma a poradce premiéra Petra Fialy (58) bude mít inflace dopad prakticky na každého Čecha. V nevýhodě navíc oproti věřitelům jsou dlužníci. "Pokud jde o dlužníky, tak tam je ta situace ještě horší, protože se u nich propojuje snížená životní úroveň a zvýšení splátek jejich dluhů," uvedl Štěpán Křeček s tím, že propad životní úrovně zaznamená zhruba 94 procent zaměstnanců.

Předposlední červnový týden přinesl smíšené obchodování na akciových trzích. Stratégové vyčkávají na další data z ekonomiky a určitá míra nejistoty je nejspíš v akciových trzích už započítána. Přesto jsou na obloze samé mraky, data v evropské ekonomice se pomalu ale jistě zhoršují a energetické dodávky plynu z Ruska ukazují na další možné „nabídkové šoky“.

Poslední zasedání rady ČNB ukázalo, jak ostře je rada v končícím složení rozdělena na dva nesmiřitelné tábory. Hlasování o zvýšení sazeb dopadlo 5:2 ve prospěch jestřábů, ale už příští týden se poměr sil v radě zásadně změní.

Česká národní banka ve čtvrtek 22. června znovu zvýšila úrokovou sazbu. Ta tak dosahuje nových maxim, když se vyšplhala na 7 procent. Bankovní rada tímto krokem reaguje na nadále rostoucí index ...

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček, jaký dopad zvýšení úrokové sazby bude reálně mít pro občany ČR. "Lidi můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na věřitele a na dlužníky," řekl v úvodu s tím, že první skupina rozhodnutí vítá, druhá nikoliv.

To, že nemovitosti v České republice jsou drahé a jejich zdražování nepřestává, je něco, na co jsme si už celkem zvykli. Podle analýzy agentury Bloomberg jsme ale v žebříčku zemí OECD na druhém místě s největším rizikem prasknutí nemovitostní bubliny a pádu cen nemovitostí hned za Novým Zélandem. Zpráva to není v žádném případě pozitivní a potvrzuje dlouhodobé obavy, které zaznívají i od představitelů České národní banky. Proč je propad cen bytů tak špatný a co by znamenal pro naši ekonomiku?

Česká národní banka na svém červnovém zasedání zvýšila úrokové sazby nejrazantněji v aktuálním cyklu. I tak zvýšení úroků o 125 bazických bodů pro obchodníky znamenalo zklamání. ČNB poté pokračovala v devizových intervencích a koruně nedovolila výrazněji oslabit.

Nejvyšší inflace od roku 1993, tedy ve výši 16 procent, přiměla Českou národní banku (ČNB) k tomu, aby už posedmé v řadě zvedla základní úrokové sazby. Na středečním měnovém jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 1,25 procentního bodu na rovných sedm procent.

Zájem Čechů o nové byty klesá. Ceny převyšující 110 tisíc korun za metr čtvereční v kombinaci s vysokými úrokovými sazbami u hypoték si vybírají svou daň. „Ve srovnání s koncem loňského roku a prvními měsíci letošního roku evidujeme cca 30procentní snížení zájmu,“ uvádí obchodní ředitelka developerské společnosti YIT Stavo Dana Bartoňová.

Rekordní sedmiprocentní úrokové sazby jsou podle ekonoma Davida Marka modelovou ukázkou správného boje s vysokou inflací. Který podle něj možná ještě neskončil. Marek je také členem poradního sboru vlády NERV, který se nyní poprvé sešel. Zvyšování daní podle něj již není zakázané sousloví.

Koruna dnes na rozhodnutí bankovní rady o růstu sazeb České národní banky (ČNB) významněji nereagovala, nakonec vůči euru oslabila. Kolem 17:00 se obchodovala za 24,73 Kč/EUR a 23,35 Kč/USD. Vůči euru proti úternímu závěru ztratila šest haléřů, vůči dolaru stagnovala. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online. Pražská burza dnes po třech dnech růstu oslabila, PX klesl o 0,85 pct na 1307,59 bodu. Dolů ho táhly především rakouské tituly, ztratily i KB či ČEZ.

Česká národní banka (ČNB) dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) 22. června 2022 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 7,00 %, tedy o 1,25 procentního bodu z původních 5,75 %. Je to o něco méně, než původně očekával finanční trh (1,5 %) ČNB současně zvýšila diskontní sazbu na 6,00 % a lombardní sazbu na 8,00 %.  Rada tentokrát hlasovala naposledy ve „starém“ složení v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem, poměr hlasů byl 5:2. Dnešní rozhodnutí se opírá o jarní makroekonomickou prognózu a dosavadní ekonomický vývoj.  Rada…

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.

Bankovní rada České národní banky na červnovém zasedání zvýšila hlavní úrokovou sazbu na nejvyšší hodnotu od roku 1999.

Bankovní rada České národní banky považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci květnové prognózy za výrazně proinflační, což ukazuje na další znatelné zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb. Základnímu scénáři aktuální prognózy ČNB odpovídá další strmý nárůst tržních úrokových sazeb. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Před nástupem nového guvernéra ČNB Aleše Michla se rada rozhodla nadstandartně zvýšit úrokovou sazbu a reagovat tím na vývoj inflace.

Bankovní rada České národní banky považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci květnové prognózy za výrazně proinflační, což ukazuje na další znatelné zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb. Základnímu scénáři aktuální prognózy ČNB odpovídá další strmý nárůst tržních úrokových sazeb. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Bankovní rada ČNB, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, zvýšila základní úrokovou sazbu na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999. Obchodníci ale čekali, že centrální banka „do toho bouchne“ ještě víc.

O 1,25 procentního bodu na sedm procent zvýšila základní úrokovou sazbu na svém dnešním [22.6.] zasedání bankovní rada České národní banky. Rada dnes jednala naposledy pod vedením guvernéra Jiří Rusnoka.

Bankovní rada České národní banky na svém posledním měnověpolitickém jednání ve stávajícím složení pod vedením končícího guvernéra Jiřího Rusnoka výrazným způsobem zvedla své úrokové sazby. ...

Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace ...