Jiří Rusnok

Česko pomalu (ale jistě) spěje do stavu, kdy všichni důchodci budou od státu dostávat stejně vysokou penzi. Otázkou není zda, ale kdy se tak stane. Proč to ani nemůže skončit jinak?

Česko má nejvýše stanovenou sníženou sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) z okolních zemí. I to je jeden z důvodů, proč Češi nakupují v okolních zemích - zejména potraviny. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM) se u jednoho stolu sešli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Jiří Rusnok. Předmětem nedělní diskuze byly mimo jiné levné potraviny v Polsku. Pro ŽivotvČesku.cz okomentoval poradce premiéra a ekonom Štěpán Křeček, co stojí za tím, že české domácnosti tam za potraviny významně utrácejí. Podle něj se ale situace významně začíná měnit.

Konsolidační balíček, na jehož konečné podobě se v týdnu shodli lídři vládní koalice, se ani po úpravách opozičním poslancům nelíbí. Podle nich veřejné finance neuzdraví. Kabinet Petra Fialy (ODS) prý zvyšováním daní obelhal voliče a kapituloval na vládní program.

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Vláda s nákupy Čechů v zahraničí nemůže nic moc udělat. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Nulová sazba na základní potraviny, jako je v Polsku, by ČR podle ministra vyšla až na 70 miliard korun.

Exprezident Václav Klaus letos nedostal oficiální pozvánku na Země živitelku. Přesto se v Českých Budějovicích ukázal a vyjádřil se nejen k českému zemědělství.

České potravinářství podle bývalého prezidenta Václava Klause vybudovalo řadu velmi produktivních továren na nejlepší úrovni. Za zbytečný ale označil souboj mezi malými a velkými zemědělskými podniky. Podle něj sen o tom, že malé podniky všechno zachrání, není pravdivý. Řekl to ČTK na českobudějovické výstavě Země živitelka. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) by také podle něj neměla nepřetržitě bojovat s Andrejem Babišem (ANO), jinak české zemědělství zničí. Vládní konsolidační balíček Fialova kabinetu pak označil za polovičatý.

Za vysoké ceny si můžeme sami, tvrdí bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Tím, že jsme na sílu upřednostňovali české potraviny, jsme vytvořili oligopolní situaci pro velké potravinářské výrobce, kteří si ze své pozice mohli diktovat výši marže. Postupem času naše potravinářské národovectví ustoupilo a začínáme tlačit na prodejce, aby více spoléhali na dovoz, řekl Rusnok v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Pořád rostoucí ceny, především za jídlo, ukazují, že Češi stále nemají až tak moc hluboko do kapsy

GLOSA / Zatímco takzvaní našilidi úpí pod fialovou drahotou, podniky stabilního genia Andreje Babiše vzkvétají. Hrabou rekordně a nejsou samy. Přítel lidu Babiš ovšem ječí nejvíc, jako by sám už s&nbs…

Firma Vodňanské kuře vykázala meziroční nárůst zisku o 165 procent a Lovochemie dvanáctinásobný nárůst zisku. K zlevňování ale nedojde…

Při dopravní nehodě zahynul bývalý komunistický ministr zemědělství Miroslav Toman, informuje v sobotu server Novinky.cz.

Klatovští kriminalisté vyšetřují okolnosti dopravní nehody, při které v pátek zemřel 88 letý řidič. Podle zjištění Novinek jde o bývalého komunistického ministra zemědělství a někdejšího místopředsedu vlády ČSSR Miroslava Tomana.

Projevy ve Sněmovně občas bývají velmi hlasité a vypjaté. Politici se nebojí sáhnout ani k vulgarismům a v některých případech i k fyzickému násilí. Přitom ve srovnání s poslanci ve světě jsou ti čeští ještě umírnění.

Seznam Zprávy se zeptaly bývalých ministrů financí, co by poradili tomu současnému.

Míra zaměstnanosti žen vůbec poprvé překročila hranici 70 procent, ukazují nejnovější data Českého statistického úřadu.

Kdo má hlavní zásluhu na snížení tuzemské inflace pod úroveň deseti procent, tedy na nejnižší hodnotu od roku 2021? Pokud už bychom museli ukázat na jednu osobu jako symbol, byl by krotitelem inflace nejspíše Jiří Rusnok, do poloviny loňského rok guvernér České národní banky.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021. Pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. „Odezněl silný nákladový šok v podobě vysokých cen energií, který jsme zažívali v loňském roce,“ vysvětluje příčiny David Marek, člen Národní ekonomické rady vlády, poradce prezidenta Petra Pavla a hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Kdo může za aktuální pokles inflace a jak velké zdražování máme čekat v příštích měsících? Jak hodnotí summit NATO v Rusku a v USA? A jak americkou společnost změnilo za 10 let své existence hnutí Black Lives Matter? Poslechněte si polední publicistiku.

Další šetření. "Jakákoliv vláda se k tomu bude muset vrátit a kousnout do toho kyselého jablka," říká exguvernér ČNB Jiří Rusnok.

Ženy, jež vychovaly děti, dostávají od letošního ledna na přilepšení výchovné. V rámci starobní penze se jim tato dávka vyplácí ve výši 500 korun za každé vychované dítě. Automaticky ji dostává přes 1,3 milionu žen, které byly ve starobním důchodu už loni. Všichni ostatní si o její přiznání musí výslovně požádat. Do konce června tak podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) učinilo 29 141 lidí.

Česká národní banka (ČNB) se pod vedením guvernéra Aleše Michla méně než dříve držela modelových doporučení svého aparátu při rozhodování o měnové politice. Shodují se na tom analytici. Připomínají, že ČNB za Michlova působení nijak neupravila základní úrokovou sazbu, která je od loňského června na sedmi procentech. Michl je dnes v čele centrální banky rok, od loňského července nahradil Jiřího Rusnoka.

Česká národní banka (ČNB) se pod vedením guvernéra Aleše Michla méně než dříve držela modelových doporučení svého aparátu při rozhodování o měnové politice. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Připomínají, že ČNB za Michlova působení nijak neupravila základní úrokovou sazbu, která je od loňského června na sedmi procentech. Michl je dnes v čele centrální banky rok, od loňského července nahradil Jiřího Rusnoka.

Rozhovor s Jiřím Rusnokem, expremiérem ČR, exguvernérem ČNB, poradcem představenstva Pojišťovny Allianz.

Exguvernér Jiří Rusnok se domnívá, že inflace skutečně může spadnout výrazně na jednociferná čísla. Problém je, že evropská i česká ekonomika obsahuje do budoucna řadu nebezpečných proinflačních momentů.

Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí sedm procent. Na této úrovni se přitom nachází již přesně rok, když k jejímu poslednímu zvýšení došlo ještě za minulé bankovní rady vedené guvernérem Rusnokem.

„I to může být, že inflace v příštím roce klesne na ta dvě procenta. Ale je otázka, zda se tam udrží a jak dlouho. Půjde o to, kde se usadí ten nový normál. A zda nebude vyšší, než jsme byli zvyklí,“ říká pro FinTag.cz exguvernér ČNB Jiří Rusnok.

Česká národní banka (ČNB) ve středu podle očekávání analytiků znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Naposledy se základní úroková sazba změnila před rokem, kdy ji centrální banka pod vedením tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň.

Česká národní banka (ČNB) dnes na svém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na sedmi procentech. Inflace bude podle guvernéra Aleše Michla v příštích měsících dál slábnout.

Důchodový systém je špatně nastavený a lidé, kteří půjdou do důchodu v řádném věku nebo dokonce později, na tom budou finančně tratit. Je o tom přesvědčený bývalý premiér a guvernér ČNB Jiří Rusnok. Připojil se tak ke skupině lidí, kteří zvažují dřívější důchod ještě předtím, než dojde ke zpřísnění podmínek.

Jen málokdo v Česku zná důchodovou politiku z tolika různých stran jako bývalý guvernér České národní banky. Tématy souvisejícími s penzemi se totiž Jiří Rusnok předtím zabýval v rolích premiéra úřednické vlády, ve vedení penzijních společností, byl také náměstkem na ministerstvu práce a sociálních věcí. V rozhovoru pro Deník zdůrazňuje, že vládou navrhované reformy nepovažuje za systémovou změnu, protože zůstává průběžný systém. „Je to sice parametrická změna, ale mně nevadí, když tomu někdo bude říkat důchodová reforma. Slovíčkařit podle mě v tuhle chvíli nedává valný smysl,“ říká.

Policie v kauze údajné korupce při IT zakázkách na ministerstvu zemědělství, v rámci které loni zadržela několik lidí, obvinila dva podezřelé. Jedním ze stíhaných je bývalý šéf ministerského IT odboru Oleg Blaško, exministr Miroslav Toman (ČSSD), který v době zakázek ministerstvo řídil, mezi obviněnými není, uvedl dnes server Seznam Zprávy.

Jakou částkou by chtěli Češi a Češky ve stáří disponovat a proč si na ni nespoří už v brzkém věku? Experti odpovídali na nejpalčivější otázky týkající se důchodů.

Česká republika se potýká s výrazně vyšší inflací než třeba eurozóna mimo jiné proto, že vláda loni zastropovala ceny energií pozdě, a navíc nastavila strop vysoko. Právu to řekl bývalý premiér, ministr financí a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Češi jsou realisté. Vědí, že v důchodu jim jejich příjmy výrazně klesnou a nebudou jim stačit. Řešení však odkládají. Až těsně před penzí do toho začnou „šlapat“. Důstojné penze však už dohonit nestíhají.

Polovina Čechů počítá s tím, že v důchodu nevyjde se svými úsporami. Skoro dvě třetiny (64 procent) se obávají poklesu životní úrovně ve stáří. Zjistil to průzkum společnosti Ipsos pro Broker Consulting Ipsos na vzorku více než tisícovky respondentů.

Ačkoli si sedm z deseti Čechů spoří a na penzi se připravuje, 73 procent lidí počítá s tím, že bude muset v důchodu omezit své výdaje. Zároveň se téměř dvě třetiny obávají toho, že jim ve stáří klesne životní úroveň. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti Broker Consulting od agentury Ipsos mezi 1015 respondenty, který firma představila na tiskové konferenci.

Vysoká inflace ukrajuje už více než rok podstatnou část z úspor domácností. Úroková sazba centrální banky se stále drží na sedmi procentech, úročení vkladů zvyšovaly i komerční banky a spořicí účty tím mnoha střadatelům zatraktivnily. Češi, v investování stále konzervativní, tak více než kdy dřív přelévali peníze z běžných na spořicí účty. Úročení u některých bank dosahuje šesti procent. Takové zhodnocení však současnou inflaci nemá šanci porazit, což vyplývá z podstaty spořicích produktů…

"Česká národní banka na svém posledním zasedání ponechala znovu základní úrokovou sazbu na stávajících 7 procentech." Tuto větu slýcháme z médií již od léta minulého roku, kdy se funkce guvernéra ČNB…

Vlastní bydlení se Čechům neustále vzdaluje. Česká národní banka uvádí, že byty jsou nadhodnocené o 58 procent. Běžná rodina prakticky nemá šanci získat vlastní nemovitost. Dostupnost bydlení v Česku patří ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi k nejhorším. Na vlastní byt potřebují lidé třináct průměrných ročních výdělků.

Před rokem jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman novým guvernérem České národní banky jejího dosavadního radního Aleše Michla, pověstného zastánce nezvyšování úrokových sazeb a někdejšího poradce Andreje Babiše. Do poslední chvíle se přitom očekávalo, že Jiřího Rusnoka vystřídá prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zemanův výběr Michla byl tedy od počátku chápán jako snaha o prudké otočení kormidla v měnové politice. Stopka pro zvyšování úroků v době dvouciferné inflace měla začít…

Na Pražském hradě se debatuje o možné změně ústavy, která by do budoucna podmínila jmenování bankovní rady ČNB souhlasem Senátu. Uvedl to prezidentův poradce a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Marek uvedl,.

Prezidentův poradce a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Marek uvedl, že na Pražském hradě se debatuje o možné změně ústavy, která by do budoucna podmínila jmenování bankovní rady ČNB souhlasem Senátu.

Prezidentův poradce a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Marek uvedl, že na Pražském hradě se debatuje o možné změně ústavy, která by do budoucna podmínila jmenování bankovní rady ČNB souhlasem Senátu. Marek to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Nyní je jmenování členů bankovní rady výhradní pravomocí hlavy státu. Prezident nemá zákonodárnou pravomoc, eventuální změnu ústavy by tak musel navrhnout někdo, kdo ji má, nejpravděpodobněji zřejmě vláda.

Nedávno se v Praze uskutečnila konference "Ekonomický rozměr zajištění obrany v krizi". Její hlavní ambicí bylo otevřít a nabídnout odpověď na zásadní otázku, jak sladit rostoucí obranné výdaje státu s nutností omezovat prudce rostoucí deficit veřejných financí. Tyto dvě priority jsou na první pohled ve zjevném rozporu.

Jakmile klesne daň z přidané hodnoty, obchodníci ceny ne­sníží. Naopak tam, kde DPH vzroste, zdraží zboží ještě o něco navíc. Tento fenomén dokazují letité zkušenosti z tuzemska i ze světa, poukazují na něj ekonomové včetně bývalého guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka nebo někdejšího ministra financí Ivana Pilipa.

Za úřadování Miloše Zemana Hrad do svého skladu darů nakoupil předměty celkem za více než 23 milionů korun. Seznam Zprávy zmapovaly, jak následně šperky s diamanty či zlato putovaly ke spojencům Miloše Zemana či Vratislava Mynáře.

KOMENTÁŘ / Po posledním zasedání bankovní rady se mezi guvernérem ČNB Alešem Michlem a předsedou vlády Petrem Fialou rozhořel spor o to, kdo je zodpovědný za inflaci. Článek 98 Ústavy České republiky…

Velkou reformou bych to nenazýval, uvedl k chystaným vládním úpravám důchodového systému v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Od úsporného balíčku očekává, že penze budou pro další generace dostupné později. Problém má však s případným návratem pracovních kategorií. „Kde je hranice těžké práce?“ ptal se.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) se dostal do sporu s guvernérem centrální banky Alešem Michlem. Kamenem sváru je zvládnutí vysoké inflace. Michl premiérovi vzkázal, že by vláda měla přijít s opatřeními, jak snížit zadlužení. Bývalý guvernér Jiří Rusnok míní, že vysílání hraběcích rad nikomu nepomůže. Pro CNN Prima NEWS řekl, že Česká národní banka (ČNB) je za současnou situaci zodpovědná primárně, protože proti zdražování nedostatečně bojovala ve druhé polovině loňského roku.

Vláda plánuje pro letošní rok schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun. Většina odborníků se však už teď shodne, že deficit bude vyšší. Jde tomu ještě vůbec nějak zabránit? A jakými kroky by se dalo zadlužení státu snížit? Zeptali jsme se expertů.

Domácí univerzity a vysoké školy obdrží letos ze státního rozpočtu o osm procent více prostředků než loni. Nárůst o 2,3 miliardy korun nestačí a pracovní skupina České konference rektorů žádá pro rok 2024 navýšení téměř o 11 miliard, což představuje meziroční nárůst o 35 procent.

Vladimír Kruliš je hlavním expertem České národní banky na protokol. Jak už Aktuálně.cz upozornilo, pozice se zřídila přímo pro něj.

KOMENTÁŘ / Guvernér České národní banky Aleš Michl pohrozil, že bankovní rada zdraží úvěry, pokud vláda nebude šetřit. Potvrdil, proč se na jeho nominaci dohodl mocenský kartel Zeman-Babiš. Před sněmo…

KOMENTÁŘ / Guvernér České národní banky Aleš Michl pohrozil, že bankovní rada zdraží úvěry, pokud vláda nebude šetřit. Potvrdil, proč se na jeho nominaci dohodl mocenský kartel Zeman-Babiš. Před sněmo…

Hlavní ekonom ING Vojtěch Benda byl hostem rozhovoru pro web Seznam zprávy. Zde hovořil mimo jiné o řešení současné neutěšené situace ohledně veřejných financí, a tak trochu na dálku radil vládě, co dělat. Co ekonom vládě Petra Fialy vzkazuje? Inspirovat se škrty Václava Klause v roce 1997.

Situace je dost tristní, delší dobu si půjčujeme na běžné výdaje. Takto se trvale nedá pokračovat. V pořadu Právě dnes na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Domnívá se, že vláda bude muset škrtat úplně všude – na důchodech, v provozech státu či dotačních titulech. Kvůli hlubokému deficitu státního rozpočtu si myslí, že nakonec bude nezbytné zvýšit daň z příjmů.

KOMENTÁŘ / Je to nečekané, ale už se stalo. Přišel čas, kdy je možné souhlasit s bývalým guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, tedy alespoň v něčem. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy řekl,…