Jizerské hory

O víkendu zahájí v Libereckém kraji provoz první skiareály. V částečném provozu bude Ještěd v Liberci a Severák v Hraběticích v Jizerských horách, vyplývá z informací od provozovatelů středisek. Další areály v kraji chtějí využít současných mrazů k zasněžování a sezonu zahájí nejdříve za týden.

Jizersko-ještědský horský spolek a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody spojily síly a snaží se obnovit vzácné Jizerské smrčiny.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách se může stát unikátem v rámci České republiky. Mohla by být totiž vůbec první tuzemskou přírodní rezervací zapsanou na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.

Nejvýše položená stavba České republiky, Česká poštovna na Sněžce, bude mít nového majitele. Milan Blaha, kterému patří osm let, ji prodává. Podle informací Deníku Poštovnu kupují podnikatelé z Bedřichova v Jizerských horách.

Taková věrnost se jen tak nevidí. Jiří Lánský, revírník z osady Jizerka, lokality rozeseté mezi loukami a rašeliništi ve vrcholové partii Jizerských hor, pracuje pro dobro státních lesů už padesát let. V srpnu 1969 nastoupil do lesa na roční praxi, která byla součástí jeho studia. A v lese už zůstal.

Česká Poštovna na 1603 metrů vysoké Sněžce mění po sedmi letech majitele. Objekt na jednom z nejlukrativnějších míst Česka, kde se vystřídají ve špičkách tisíce zákazníků, kupuje od velkoobchodníka se suvenýry Milana Blahy z Moravské Třebové společnost z Jizerských hor.

Poslední květnový den roku 1970 spadla z nejvyšší hory Peru, Huascaránu, po extrémně silném zemětřesení lavina. Směs ledu a kamení se ze severní stěny zřítila o 2,5 kilometru níže a pohřbila základní tábor čtrnáctičlenné československé expedice Peru 1970. Jejími členy byli liberečtí a jablonečtí horolezci, nejstarším z nich byl tehdy dvaapadesátiletý fotograf Vilém Heckel.

Na Jizerce vyhlásily Lesy ČR třináctou bezzásahovou zónu. V Jizerských horách jde o druhou takovou oblast. První vznikla už před dvanácti lety na Poledníku.

Lesníci spolu s ochránci přírody vyhlásili přes 100 hektarů jizerských rašelinišť za bezzásahové zóny. Vědci z českých univerzit na nich budou pozorovat, jak se tamní příroda chová bez lidské péče a jak se adaptuje na klimatickou změnu.

V Jizerských horách dnes přibylo druhé bezzásahové území ve státních lesích. Zahrnuje 102,23 hektaru v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery. Lesníci a ochránci přírody ho ponechají přírodnímu vývoji a území budou jen monitorovat. Jde o o unikátní oblast z několika důvodů, řekl dnes novinářům generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

V období od 19. do 21. října letošního roku pátrali složky Integrovaného záchranného systému po pohřešovaném 70 letém seniorovi.

Jizerské hory patrně čeká další zimní běžkařská sezona, kdy především o slunečných víkendech dosáhne jejich návštěvnost meze únosnosti. „Lidé pak za sebou jdou ve stopě husím pochodem. Pro Bedřichov je to navíc samozřejmě velká dopravní zátěž. Letos poprvé by mělo být možné v krizových situacích, kdy kolony aut přesáhnou určitou hranici, vztyčit značky se zákazem vjezdu. Strážníci by tak legálně mohli obec na nějaký čas uzavřít,“ říká Radka Davidová, ředitelka Jizerské obecně prospěšné společnosti, jež se stará o dvě stě kilometrů běžeckých stop Jizerské magistrály.

Fotograf a horolezec Vilém Heckel byl jedním z členů československé expedice, která se vydala dobýt peruánský Huascarán. Jejich plány a životy ukončilo ničivé zemětřesení. Od neštěstí uplyne v roce 2020 už padesát let. Každoročně ho připomíná legendární lyžařský běh Jizerská 50 – Memoriál Expedice Peru 1970, na který se do Bedřichova v Jizerských horách sjíždějí závodníci z celého světa. Nyní navíc vyjde mimořádná a limitovaná emise medailí vyráběných v v Jablonci.

Více než 60 dřevěných přehrážek, které mají pomoci zabránit rychlému odtoku vody, postaví v nejcennější části Jizerských hor ochránci přírody z Jizersko-ještědského horského spolku. Cílem projektu, jehož součástí je i výsadba více než 14 tisíc stromů, je zastavit vysychání rašelinišť a vrátit do cenných lokalit geneticky původní dřeviny.

Nemilá zpráva pro milovníky lyžování přišla z Bedřichova. Stání na tamních velkých parkovištích zdraží o 50 až 100 korun, a to podle délky parkování.

Technický sníh je jen voda a vzduch, žádná chemie. A voda není spotřebována, jen změněna na jiné skupenství a stoprocentně se vrací do přírody. To jsou hlavní teze kampaně, kterou spustili provozovatelé několika zimních středisek v Jizerských horách. Ekologové smyslu kampaně rozumějí, ale radí posuzovat každou lokalitu zvlášť.

Vánoční strom pro letošní advent přijede do Prahy opět z Libereckého kraje. Staroměstské náměstí ozdobí po dobu vánočních trhů urostlý smrk, který vyrostl na soukromém pozemku ve městě Semily na dosah Českého ráje, Krkonoš a Jizerských hor. Strom vzešel z rekordních dvaačtyřiceti tipů od veřejnosti.

„17. listopadu 1989 jsme se báli o místo,“ vzpomínají Martinové Linhart a Hejral. V roce 1989 působili jako novináři ve slavném Světě motorů.

Kdy a kde začalo osidlování našeho pohoří, kam až se při svých taženích dostali husité a jak to bylo doopravdy s kovářem Stelzikem? Tyto a další otázky zodpoví rozsáhlá publikace o historii Jizerských hor. Začíná v neolitu a končí u napoleonských válek.

Jaké bude lyžování v dobách klimatické změny? Areály chtějí budovat více nádrží, které jim pomohou zadržet srážkovou vodu a použít ji na technické zasněžování. Ochrana přírody se na to však příliš netváří.

První běžkaři vyrazili dnes do Jizerských hor, kde od úterý připadlo deset až 20 centimetrů sněhu. Stopu si ale musí zatím prošlapávat sami. Lyžařská magistrála se strojově neupravuje, sněhu je málo. "Na první jízdu potřebujeme tak 40 centimetrů, pokud by rolby projely teď, sněhovou nadílku by rozmačkaly a promíchaly s podkladem," uvedla pro ČTK ředitelka Jizerská o.p.s. Radka Davidová.

Do Jizerských hor se v následujících třech letech vysadí 14 100 sazenic původních smrků ztepilých, jedlí a listnatých dřevin. A spolu s tím se vybuduje na 60 přehrážek, které mají pomoci ochránit místní rašeliniště. Na projektu Obnova evropsky významné lokality Jizerské smrčiny spolupracuje Jizersko-ještědský horský spolek a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody.

Demonstrace proti režimu začaly před třiceti lety už 11. a 13. listopadu v Teplicích. Po několikatýdenní inverzi, která město halila do štiplavé žluté mlhy, vyšli lidé do ulic s požadavkem na čistý vzduch. Krušné hory, ale i Jizerské, byly tehdy posety pahýly uschlých stromů vlivem kyselých dešťů způsobených oxidem síry ze severočeských elektráren. Dnes, po třiceti letech, již tehdejší katastrofální znečištění není poznat, Krušné i Jizerské hory se opět zelenají vzrostlými stromy. Od konce roku 1998 ČEZ a ostatní výrobci provozují pouze takové elektrárny, které splňují přísné emisní limity zákona na ochranu ovzduší.

Uprchlého velblouda potkal dnes ráno v Jizerských horách u Bedřichova na Jablonecku krajský ředitel silničářů při kontrole vozovek. Jiný silničář zase narazil na koně. Nikomu se ani v jednom případě nic nestalo. Zvířata se dostala mimo ohradu poté, co ji poškodil padající sníh. Policie se podle mluvčího Vojtěcha Robovského útěkem velblouda nejspíš dál zabývat nebude.

Netradiční zážitek měli na zasněžené cestě řidiči ve středu ráno na Jablonecku. Po silnici se tam procházel velbloud. Informoval o tom na svém Instagramu moderátor Leoš Mareš, podle kterého zvíře nemělo reflexní prvky.

Nenajdete ji už pomalu ani pod svícnem, natož v noci. Tma, stejně jako ticho, se stala nedostatkovým zbožím. Na světelné znečištění, které se rozšířilo z velkých městských aglomerací téměř všude a není před ním úniku, upozornil před deseti lety Astronomický ústav Akademie věd ČR. Dne 4. listopadu 2009 vyhlásil první oblast tmavé oblohy u nás.

Mrznout by podle meteorologů mělo i v pátek ráno.

Jizersko-ještěský horský spolek a liberecká Nadace Ivana Dejmala na ochranu přírody získaly z EU na obnovu Jizerek nemalé peníze.

Atraktivní moderní přístavba Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou nabrala zpoždění. Třípodlažní skleněná stavba ve tvaru bižuterního krystalu měla být původně už letos na podzim dokončená, v těchto dnech ale teprve dostává atypické zasklení. A výjimečné interiéry se budou připravovat až v průběhu příštího roku.

Kůrovec ohrožuje třetinu porostů v Krkonošském národním parku. Podle lesnických expertů by to však do budoucna měly být právě hory, které budou zásobárnou smrkového dřeva. Stát by podle nich měl horské porosty strategicky chránit.

Speologové oznámili, že v Jizerských horách objevili desítky jeskyní, ve kterých hledají vyvřelé horniny.

Na tom místě spatříte už jen rozvaliny hráze a zbytky kamenné věže s ovládací šachtou. Kdybyste ale nedaleko Mariánskohorských bud nad Desnou stáli přesně před 103 lety, spatřili byste apokalypsu. 18. září 1916 se v Jizerských horách protrhla přehrada dokončená jen o rok dříve.

Singltrek pod Smrkem nabízí na úpatí Jizerských hor zábavu pro vyznavače horské cyklistiky. Místní stezky nejsou technicky náročné, ale přesto nabídnou zábavné svezení, při kterém zážitky rostou úměrně se vzrůstající rychlostí. Vše ale zvládnou objet i začínající bikeři či děti.