Josef Mengele

Ve většině koncentračních táborů probíhalo množství experimentů, pomocí nichž chtěli nacističtí lékaři zajistit vítězství třetí říše na válečné frontě. Obvykle se však jednalo spíše o další formy mučení vězňů.

Od zahájení provozu Institutu Paměti národa v Olomouci uplyne v těchto dnech rok. S blížícím se jarem ožívá i kryt civilní obrany v Bezručových sadech. Unikátní prostory svou syrovostí dokreslují příběhy lidí, kterých se dotkly dějinné zvraty dvacátého století.

Posedlost různými testy na lidech. Tak nějak by se dal popsat stav v nacistickém Německu, kde byla předmětem bádání v neposlední řadě i dvojčata.

Hitler a jeho nohsledi byli uhranuti tajemstvím genetiky. Toužili odhalit všechno o výjimečnosti nordické rasy. A také tak trošku uvažovali, kudy vede cesta k opravdovému árijskému nadčlověkovi. Měl jim v tom pomoci výzkum dvojčat.

V Osvětimi jako šestnáctiletý chodil na práci do továrny a těžce tehdy nesl, že místní lidé se od něj odvracejí, místo aby mu pomohli. I proto později sám pomáhal českému disentu. Jiří Brady by se letos 9. února dožil 95 let.

V Osvětimi jako šestnáctiletý chodil na práci do továrny a těžce tehdy nesl, že místní lidé se od něj odvracejí, místo aby mu pomohli. I proto později sám pomáhal českému disentu. Jiří Brady by se letos 9. února dožil 95 let.

KOMENTÁŘ: Ruské bombardéry zatím ještě neodstartovaly, protože všech čtrnáct domácích gripenů je v neustálé pohotovosti. Tuzemským vzdušným prostorem však krouží jinší nepřítel – svoboda projevu. Rozhodl jsem se proto pomoct vládnímu zmocněnci pro boj s dezinformacemi Michalu Klímovi a jal se hledat články, které ohrožují stabilitu v české kotlině.

Jiří Fišer vzpomínal na 27. leden 1945: „Bylo sněhu po kolena a my jsme s radostí vyběhli a vítali vojáky.“ Byl posledním žijícím dvojčetem pocházejícím z Československa, na nichž Josef Mengele prováděl pokusy.

Josef Mengele je jméno, které dodnes straší mnoho přeživších druhé světové války, ale i ty, kteří se o historii jen zajímají. Kdo to byl, čím se proslavil, a jak získal přezdívku "anděl smrti"?

Alma Rosé byla skutečná proslulá houslistka, která hrála ve Vídeňské filharmonii pod taktovkou svého otce. Jenže rozpínající se nacistická agrese ve válkou zmítané Evropě změnila jejich životy k nepoznání. Alma koncertovala, dokud to šlo, po zemích dosud neobsazených německou armádou, posléze umístila svého otce do relativního bezpečí anglického venkova a sama ještě nějakou dobu hrála v Holandsku, kde dosud mohli židovští hudebníci sehnat práci. Ani to netrvalo dlouho a Alma se ocitla v nechvalně proslulém koncentračním táboře v Osvětimi.

Události z Roswellu z roku 1947 dodnes zůstávají předmětem řady debat a více či méně šílených teorií. S jednou z nejbizarnějších přišla ve své knize novinářka, která tvrdí, že domnělí mimozemšťané pocházejí ze Sovětského svazu.

Dnes již bývalá herečka Vida Neuwirthová (60) se vepsala do paměti nejen českých diváků jako zlá princezna Bosana v pohádce Tři veteráni. Slávu, kterou ji tato role přinesla, už nic nepřekonalo, byť si v 80. a 90. letech ještě zahrála v několika filmech a seriálech. Dnes má vícero profesí, z nichž některé významně ovlivňuje její židovský původ.

Vida Skalská Neuwirthová (58) zazářila jako princezna Bosana v pohádce Tři veteráni. I když jí tato role vynesla v povědomí a měla skvěle našlápnuto na hereckou kariéru, tak v ní nakonec nepokračovala. Raději začala pracovat pro Židovskou obec. Založila při ní divadélko Feigele pro děti a udělala si průvodcovský kurz, aby mohla provázet turisty po židovských památkách, včetně Terezína. Co ji k tomu vedlo?

„Nechci, aby ani trošičku nasály tvou mentalitu,“ slyšela od příbuzných. Helena Kleinová se narodila tři roky po válce, ale na celé její dospívání i po odchodu do Izraele vrhlo temný stín trauma holocaustu. Marně se snažila být jako všichni ostatní.

Válečný film podle skutečných událostí představí příběh kluka, který za války dokázal osamocený přežít v lesích.

Josef Mengele měl během svého působení v Osvětimi největší zájem o dvojčata. Fascinovala ho až chorobným způsobem. A když se mu nějaká dostala do spárů, čekaly je zvrácené lékařské pokusy. Stejně jako děti Hani Schick, která o těchto hrůzách později podala smutné svědectví.

Druhá světová válka přinesla smrt a utrpení milionům lidí a odhalila mnoho krutých lidských bytostí, jejichž jméno dodnes kvůli jejich strašlivým činům vzbuzuje hrůzu. Jedním z takových jmen je bezesporu Josef Mengele – lékař v koncentračním táboře Osvětimi, který si díky svým zvráceným experimentům na lidech vysloužil přezdívku Anděl smrti.

Když chtěla, dokázala být Irma Grese i vcelku půvabnou ženou. Jenže ani sebevětší půvab by neskryl její zkaženou povahu, díky které byla prolita krev mnoha nevinných lidí v nacistickém koncentračním táboře v Osvětmi. Její mysl byla podobně zvrácená, jako třeba mysl šíleného nacistického lékaře Josefa Mengeleho.

Vrcholoví sportovci měli veřejnosti ukazovat popularitu socialistického režimu a pro zahraničí byli měřítkem prestiže. Bez špičkových výsledků to ovšem nešlo. A k těm měly pomáhat i zakázané podpůrné látky, jejichž podávání „si vzal na starosti“ stát.

Nechvalně proslulý „Anděl smrti“ našel svého představitele a chystá se před kamery.

Válečné konflikty jsou vždy živnou půdou pro brutalitu nejen na bojištích, ale i na okupovaných územích proti civilistům. Vidíme to i v současnosti na Ukrajině.

V brazilském městě Candido Godoi stále řeší záhadu, kdy se zde vyskytuje podezřele velké množství dvojčat. Tato jsou navíc světlovlasá s modrýma očima, což nahrává teorii, že danou situaci má na svědomí nacistický lékař Josef Mengele, jenž uprchl do Jižní Ameriky, kde pokračoval ve svých pokusech.

Přikazovali zabíjet nebo sami vraždili a mučili. Nacističtí pohlaváři, kteří stáli v čele Hitlerovi továrny na smrt. I přesto, že bez mrknutí oka vyhlazovali „méněcenné" národy a nepohodlné jedince, sami zakládali rodiny a byli milujícími otci.

Jaké to je, prožít celý život ve stínu obludných zločinů svých otců? Děti nacistických rodičů většinou o jejich hrůzných skutcích nevěděly. Po válce je však čekal krutý šok, a ne všechny se z něj dokázaly vzpamatovat.

Fritz Klein byl nechvalně známým nacistickým lékařem, který rozhodoval o bytí a nebytí židů v koncentračním táboře.

Ve věku 100 let zemřel v pátek Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. ČTK to potvrdil předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s ČTK, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

Ve věku 100 let dnes zemřel Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. ČTK to potvrdil předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s ČTK, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

V souvislosti s děsivými experimenty na vězních v Osvětimi byl nejvíce zmiňován Josef Mengele, přezdívaný také jako Anděl smrti. Avšak již dávno před ním s drastickými lékařskými experimenty v Osvětimi začal Heinrich Himmler.

Maria Mandel, zvaná Bestie z Birkenau, vždy toužila po vlastním táborovém orchestru. Chtěla, aby dosud oblíbená hudba ještě více deprimovala lidi odsouzené na smrt. Kapela totiž vyhrávala pokaždé, když je esesáci začali hnát do plynových komor.

Angela Orosz je jedno ze dvou dětí, o nichž víme, že se narodily v Osvětimi a přežily. Až v sedmi letech si poprvé uvědomila, že je něco jinak. Když ji ve škole požádali, aby napsala místo svého narození, zjistila, že se nazývá Osvětim. Vůbec nevěděla, o co jde. To slovo se jí ale od počátku nelíbilo. Pravdu pochopila o řadu let později.

Podle očitých svědků incidentu se jednalo o havárii kosmické lodi. Celá událost vzbudila obrovskou senzaci a dala vzniknout mnoha konspiračním teoriím.

Náboženství jako takové budí vášně od prvopočátků lidské společnosti. Na jedné straně poskytuje lidem útěchu a na straně druhé se v historii mnohokrát vedly a stále vedou války „ve jménu Boha“. Kdy ale končí náboženská pospolitost a láska k bližnímu svému a začíná nebezpečné ovlivňování druhých a doslova násilné chování? Jedním z takových případů je i jedna z nejznámějších náboženských sekt – Dignidad.

Jde pravděpodobně o nejznámější nacistický proces, který přišel několik let po válce. Jeden z hlavních organizátorů holocaustu totiž úspěšně uprchl do Jižní Ameriky. Izraelská tajná služba Mosad ho však nakonec dopadla. Eichmann tak stanul před soudem a čekal ho trest smrti. Co dělal pod jinou identitou a jaké otázky celý proces rozvířil ve společnosti?

Lidé lékařům vždycky důvěřovali s tím nejcennějším, co mají. Tedy se svým životem a zdravím. Historie zná ale případy, kdy bílý plášť přinášel naopak smrt.

Osvětim byl jedním z nejhorších koncentračních táborů druhé světové války. A kdo si myslel, že už to nemůže být horší, mýlil se.

Němečtí odpůrci očkování a protipandemických opatření nalezli svůj nový domov. Je jím jihoamerická Paraguay, kam němečtí občané mířili už v předminulém století. Právě potomci prvních přistěhovalců ale své krajany tvrdě kritizují.

Joseph Gilbert Hamilton byl americký fyzik, fascinovaný radiací. Svými experimenty byl tak posedlý, že tajně vystavoval své pacienty nadměrné radiaci.

Hrůzy, které 14letá dívka musela zažít v koncentračních táborech, jsou nepopsatelné. Pravděpodobně jen náhodou vyvázla živá po setkání s doktorem smrti Josefem Mengele.

Disciplinární řízení před Lékařskou komorou čeká kardiologa domažlické nemocnice Jurije Talanova za to, že se během noční služby na interní ambulanci z 31. května na 1. června 2020 opil. V úterý o tom rozhodl Okresní soud v Domažlicích, který čtyřicetiletého lékaře zprostil obžaloby z ohrožení pod vlivem návykové látky.

Autentické hlasy pamětníků, kteří zažili zvrhlé pokusy doktora Josefa Mengeleho, kruté vězení v době totality či disidentské protesty, zaznívají ode dneška z podzemních prostor protiatomového krytu v centru Olomouce.

Autentické hlasy pamětníků, kteří zažili zvrhlé pokusy doktora Josefa Mengeleho, kruté vězení v době totality či disidentské protesty, zaznívají z podzemních prostor protiatomového krytu v centru Olomouce. Do těchto míst umístila svou audiovizuální výstavu Odkryté příběhy 20. století doprovázenou velkoformátovými projekcemi archivních fotografií organizace Paměť národa Střední Morava. V bývalém krytu civilní ochrany v Bezručových sadech bude zároveň sídlit Institut Paměti národa, multimediální muzeum totalit, které je po Pardubicích druhé v pořadí.

Kryt civilní ochrany v Bezručových sadech v Olomouci se od úterka promění v netradiční expozici Institutu Paměti národa, která představí bojovníky proti nacismu a komunismu. Výstava Odkryté příběhy 20. století bude založena zejména na příbězích pamětníků. Olomoucké multimediální muzeum totalit bude po Pardubicích druhé v České republice.

V netradiční expozici se od úterka promění bývalý kryt civilní ochrany v Bezručových sadech v Olomouci, kde vznikne Institut Paměti národa.

Lásku lze zažít i v pekle. Edward Galiński a Mala Zimetbaum byli pro esesáky pouhými čísly 531 a 19880. Pro ostatní vězně a všechny, kdo se o jejich příběhu dozvěděli a dozvídají, Romeo a Julie z Osvětimi.

Uvěznění v koncentračních táborech bylo strašlivé. Pokud se ovšem člověk dostal do rukou nacistických „vědců“, utrpení neznalo konce.

Stanislawa Leszczyńska byla jednou z mála těch, kteří vzdorovali v místě, kde sebemenší nekázeň bývala smrtelnou. Odmítla totiž plnit nařízení doktora Mengeleho.

Byli jiní a kvůli tomu trpěli. Řeč je o rodině Ovitzových, transylvánských Židech, kterým byla diagnostikována achondroplazie, což je genetická mutace způsobující nízký vzrůst. Kvůli tomu padli do oka šílenému lékaři Josefu Mengelemu. Stali se jeho pokusnými králíky a zároveň oběťmi nelidského mučení.

Ústavní soud zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání Městským státním zastupitelstvím v Praze. Rozhodl se na základě kritiky znaleckých posudků, v nichž bylo uvedeno, že Lubomír Štrougal a Vratislav Vajnar „nejsou schopni vnímat smysl soudního řízení“.

„Pátrali jsme o osudu maminky, která o svém pobytu v Terezíně svým dětem nikdy nic neřekla. Tím, kdo objevil až neuvěřitelné okolnosti jejího života, je její nejstarší syn, Čechoameričan Frank Frištenský, ze slavného zápasnického rodu, do něhož se Hana po válce přivdala. „S Frankem jsme knihu napsali společně,“ říká v rozhovoru pro portál Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) spoluautor knihy, publicita Pavel Baroch.

Starý indián vypráví svému vnukovi o dvou vlcích uvnitř každého člověka. Jeden je zlý a druhý dobrý. „A který zvítězí?“ ptá se vnouček. „Ten, kterého krmíš,“ zní odpověď starce.

Starý indián vypráví svému vnukovi o dvou vlcích uvnitř každého člověka. Jeden je zlý a druhý dobrý. „A který zvítězí?“ ptá se vnouček. „Ten, kterého krmíš,“ zní odpověď starce.

Důvtip, s jakým Jean-Luc Bannalec píše, je hodně zajímavý. Mísí humor, rozkoš k jídlu se vším, co je lidské. Tedy s netečností, leností, opovržením, únavou. Jakmile pochopíte, že druhý případ pro komisaře Dupina není Bernard Minier, budete rázem v nádherném světě. Až na ty mordy a neodpuštěné hříchy.

Od osvobození tábora smrti uběhne brzy 77 let a svědků jeho hrůz již mnoho nezbývá. Ti poslední připomínají a varují před hrůzami holokaustu.

„Na Blogosféře jsem publikoval článek s názvem ´Soucit s nemocným jako universální emoce?´, který byl 26.10. publikován i na serveru Neviditelný pes. Tam se rozvinula, aspoň pro mne, zajímavá debata,“ píše lékař Tomáš Vodvářka, který na zmíněný komentář (na Blogosféru se dostanete prostým kliknutím na medailónek autora pod článkem) navazuje ve svém dnešním textu.

Některá dvojčata, která se stala obětí děsivých experimentů "anděla smrti", byla moc malá na to, aby si z té doby cokoliv pamatovala. Jiná ale takové štěstí neměla a dodnes se snaží vyrovnat s horory, které se jim zaryly hluboko do paměti. Jejich vzpomínky na zvrácené pokusy doktora Mengeleho jsou jen pro silné povahy.

Capesiův příběh je zarážející. Byť byl několikrát zatčen, na čas zadržen a souzen, žádného velkého trestu se mu nedostalo. Stále trval na své nevině.

Co v té chvíli řecký Žid Yitzhak Ganon prožíval, si nikdo z nás nedokáže představit. Josef Mengele mu totiž v Osvětimi bez jakéhokoli umrtvení vyřízl z těla ledvinu. To v Yitzhakovi vyvolalo silné trauma z bílých plášťů. Vyhýbal se jim dlouhých 65 let. Jeho děsivý příběh vyšel najevo až v roce 2009, kdy jej postihl infarkt.

Roswell v Novém Mexiku nedává dodnes spoustě lidí spát. Právě zde došlo v červenci 1947 k tzv. roswellskému incidentu, který rozvířil konspirační teorie.