Josef Schulz

Národní technické muzeum (NTM) získalo do svých sbírek významné akvizice v podobě dokumentů architekta Josefa Zítka a automobilu Velox z počátku 20. století.

Uměleckoprůmyslové muzeum je významná kulturní stavba v centru Prahy od Josefa Schulze, postavená v letech 1895 až 1900.

Světlé prostory, dechberoucí výhledy na samé centrum Prahy i naprosté soukromí. Jaké jsou další výhody bydlení u Národního muzea? Sníte o krásném a luxusním bytě s velkolepým výhledem, ale centra velkoměsta se vzdávat nechcete?

Požár je vždy katastrofou, ten který vypukl v Praze 12. srpna 1881, byl katastrofou doslova národní - hořelo totiž budované Národní divadlo. Ještě nedokončená "zlatá kaplička", která rostla díky lidové sbírce i štědrému příspěvku císaře Františka Josefa I., vzplála zřejmě vinou neopatrnosti při dokončovacích pracích. Požár provázelo až neuvěřitelné množství nešťastných náhod a podivných okolností, dodnes přitom není úplně objasněna jeho příčina. Neštěstí ale sen o vybudování národní scény nezničilo, už krátce po požáru se začaly znovu scházet peníze a za dva a čtvrt roku bylo obnovené divadlo slavnostně otevřeno.

Stavba byla zejména v posledních dekádách minulého století poškozena, například střelbou okupantů v roce 1968.

Říká se, že domy jsou němými svědky historických událostí. Mezi ně bezesporu patří také pražská vila z roku 1929, kterou navrhl architekt Oldřich Starý. Na jeho práci po 82 letech citlivě navázali architekti Magdalena Rochová a Radek Jaroušek z dejvického ateliéru JRA Jaroušek Rochová architekti při celkové rekonstrukci léta chátrajícího stavení.

Stavbu Národního divadla provázelo od samého začátku mnoho sporů, hádek a osobních útoků.

Nová výstava uvádí diváky do života známé instituce

Výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu otevřelo ve své historické budově Národní muzeum (NM). Nová výstava je instalována ve vitrínách z 19. století, které navrhl architekt budovy NM Josef Schulz. Výstava nabízí 65 témat a celkem 297 předmětů, které souvisejí s provozem muzea a jeho sbírkami. Uvedla to kurátorka sbírky moderního textilu Miroslava Burianová.

Národní muzeum (NM) otevřelo ve své historické budově výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu instalovanou ve 25 vitrínách z 19. století. Prachotěsné vitríny navrhl architekt budovy NM Josef Schulz. Výstava nabízí 65 témat a celkem 297 předmětů souvisejících s provozem NM a jeho sbírkami. Novináře o tom dnes informovala kurátorka sbírky moderního textilu Miroslava Burianová.

Jeden z největších architektonických skvostů hlavního města má v dohledné době projít rekonstrukcí, díky které se více otevře veřejnosti.

Česká filharmonie má záměr otevřít střešní terasu svého sídla v pražském Rudolfinu veřejnosti. Pomoci financovat jí tento projekt má sponzor.

Přistála na ní bomba, z pískovcových sloupů nadělali sovětští vojáci cedník, přesto si dnes do Národního muzea můžeme zajít prohlédnout nové expozice.

Ačkoliv bylo muzeum založeno už v roce 1818 jako Vlastenecké muzeum, jeho pozdější symbol, budova na horní části Václavského náměstí, svému účelu začala sloužit až 18. května 1891. V současnosti je budova národní kulturní památkou a právě dnes slaví své 130. narozeniny.

Shodou okolností právě na 18. května připadá Mezinárodní den muzeí. Právě v tento den budova Národního muzea na horním konci Václavského náměstí v Praze slaví 130 let od svého vzniku. Otevřena byla u příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891.

Česká filharmonie vydala první obsáhlou publikaci o svém sídle.

Architekt a malíř Viktorin Šulc se do dějin české architektury zapsal jako velmi aktivní projektant, pedagog, účastník desítek architektonických soutěží, člen řady spolků a redakčního komitétu konzervativně založeného časopisu Architektonický obzor.

U příležitosti 135. výročí otevření Rudolfina o něm vyšla kniha. Přispěli do ní historici umění Roman Prahl, Richard Biegel a Vít Vlnas nebo muzikolog Petr Kadlec.

Obsáhlá publikace Chrám umění: Rudolfinum mapuje historii budovy Rudolfina od úvah o její výstavbě až po rekonstrukci v 90. letech 20. století.

Koncert v Dvořákově síni majestátního Rudolfina je pro posluchače svátkem téměř pokaždé. Lze tu však zažít i okamžiky, kdy nezazní jediný tón, a přesto se zařadí mezi nezapomenutelné. Okamžiky, kdy se návštěvník prochází po téměř liduprázdné budově a zakusí přitom pohled z pódia i ze střechy.

Hledíme-li na císařské otisky, kouká z místa chudoba, protáhlý úzký pozemek s jedním, dvěma staveními, z jedné strany pole, z druhé budící se karlínský průmysl.