Josef Schulz

Téměř šest let poté, co se budova zpřístupnila po velké rekonstrukci, otevře Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze stálou expozici. V šesti tematicky dělených sálech představuje obraz evropského užitého umění od antiky až po design 21. století. Vystaveno je 1300 předmětů ze sbírky muzea, která čítá půl milionu exponátů. Expozice má podle pořadatelů ukázat, jak všechny věci, jimiž je člověk obklopen, vstupují do jeho života a mění jej po různých stránkách.

Národní technické muzeum (NTM) získalo do svých sbírek významné akvizice v podobě dokumentů architekta Josefa Zítka a automobilu Velox z počátku 20. století.

Uměleckoprůmyslové muzeum je významná kulturní stavba v centru Prahy od Josefa Schulze, postavená v letech 1895 až 1900.

Světlé prostory, dechberoucí výhledy na samé centrum Prahy i naprosté soukromí. Jaké jsou další výhody bydlení u Národního muzea? Sníte o krásném a luxusním bytě s velkolepým výhledem, ale centra velkoměsta se vzdávat nechcete?

Požár je vždy katastrofou, ten který vypukl v Praze 12. srpna 1881, byl katastrofou doslova národní - hořelo totiž budované Národní divadlo. Ještě nedokončená "zlatá kaplička", která rostla díky lidové sbírce i štědrému příspěvku císaře Františka Josefa I., vzplála zřejmě vinou neopatrnosti při dokončovacích pracích. Požár provázelo až neuvěřitelné množství nešťastných náhod a podivných okolností, dodnes přitom není úplně objasněna jeho příčina. Neštěstí ale sen o vybudování národní scény nezničilo, už krátce po požáru se začaly znovu scházet peníze a za dva a čtvrt roku bylo obnovené divadlo slavnostně otevřeno.

Stavba byla zejména v posledních dekádách minulého století poškozena, například střelbou okupantů v roce 1968.

Říká se, že domy jsou němými svědky historických událostí. Mezi ně bezesporu patří také pražská vila z roku 1929, kterou navrhl architekt Oldřich Starý. Na jeho práci po 82 letech citlivě navázali architekti Magdalena Rochová a Radek Jaroušek z dejvického ateliéru JRA Jaroušek Rochová architekti při celkové rekonstrukci léta chátrajícího stavení.

Stavbu Národního divadla provázelo od samého začátku mnoho sporů, hádek a osobních útoků.

Nová výstava uvádí diváky do života známé instituce

Výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu otevřelo ve své historické budově Národní muzeum (NM). Nová výstava je instalována ve vitrínách z 19. století, které navrhl architekt budovy NM Josef Schulz. Výstava nabízí 65 témat a celkem 297 předmětů, které souvisejí s provozem muzea a jeho sbírkami. Uvedla to kurátorka sbírky moderního textilu Miroslava Burianová.

Národní muzeum (NM) otevřelo ve své historické budově výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu instalovanou ve 25 vitrínách z 19. století. Prachotěsné vitríny navrhl architekt budovy NM Josef Schulz. Výstava nabízí 65 témat a celkem 297 předmětů souvisejících s provozem NM a jeho sbírkami. Novináře o tom dnes informovala kurátorka sbírky moderního textilu Miroslava Burianová.

Jeden z největších architektonických skvostů hlavního města má v dohledné době projít rekonstrukcí, díky které se více otevře veřejnosti.

Česká filharmonie má záměr otevřít střešní terasu svého sídla v pražském Rudolfinu veřejnosti. Pomoci financovat jí tento projekt má sponzor.

Přistála na ní bomba, z pískovcových sloupů nadělali sovětští vojáci cedník, přesto si dnes do Národního muzea můžeme zajít prohlédnout nové expozice.

Ačkoliv bylo muzeum založeno už v roce 1818 jako Vlastenecké muzeum, jeho pozdější symbol, budova na horní části Václavského náměstí, svému účelu začala sloužit až 18. května 1891. V současnosti je budova národní kulturní památkou a právě dnes slaví své 130. narozeniny.

Shodou okolností právě na 18. května připadá Mezinárodní den muzeí. Právě v tento den budova Národního muzea na horním konci Václavského náměstí v Praze slaví 130 let od svého vzniku. Otevřena byla u příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891.

Česká filharmonie vydala první obsáhlou publikaci o svém sídle.

Architekt a malíř Viktorin Šulc se do dějin české architektury zapsal jako velmi aktivní projektant, pedagog, účastník desítek architektonických soutěží, člen řady spolků a redakčního komitétu konzervativně založeného časopisu Architektonický obzor.

U příležitosti 135. výročí otevření Rudolfina o něm vyšla kniha. Přispěli do ní historici umění Roman Prahl, Richard Biegel a Vít Vlnas nebo muzikolog Petr Kadlec.

Obsáhlá publikace Chrám umění: Rudolfinum mapuje historii budovy Rudolfina od úvah o její výstavbě až po rekonstrukci v 90. letech 20. století.

Koncert v Dvořákově síni majestátního Rudolfina je pro posluchače svátkem téměř pokaždé. Lze tu však zažít i okamžiky, kdy nezazní jediný tón, a přesto se zařadí mezi nezapomenutelné. Okamžiky, kdy se návštěvník prochází po téměř liduprázdné budově a zakusí přitom pohled z pódia i ze střechy.

Hledíme-li na císařské otisky, kouká z místa chudoba, protáhlý úzký pozemek s jedním, dvěma staveními, z jedné strany pole, z druhé budící se karlínský průmysl.