Josef Toufar

Krajský soud v Hradci Králové 11. srpna rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka.

Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Státní bezpečnost (StB) jej v roce 1950 několik týdnů nezákonně věznila v souvislosti s případem faráře Josefa Toufara, kterého komunistická tajná policie při vyšetřování umučila.

Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Trtík, který byl v roce 1950 vězněn v souvislosti s perzekucí faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), byl tehdy ve věci nezákonně zadržován, vyplynulo z dnešního rozhodnutí soudu. O očištění Trtíka, který zemřel v roce 2007, usiluje jeho dcera Marie Vavřičková. Toufar byl soudně rehabilitován v říjnu 2024.

Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Trtík, který byl v roce 1950 vězněn v souvislosti s perzekucí faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), byl tehdy ve věci nezákonně zadržován, vyplynulo z dnešního rozhodnutí soudu. O očištění Trtíka, který zemřel v roce 2007, usiluje jeho dcera Marie Vavřičková. Toufar byl soudně rehabilitován v říjnu 2024.

Krajský soud v Hradci Králové v úterý rehabilitoval Václava Trtíka, který byl v roce 1950 v souvislosti s případem takzvaného Číhošťského zázraku několik týdnů ve vazbě. Státní bezpečnost ho tehdy zadržela, protože hledala důkazy proti faráři Josefu Toufarovi. Návrh na jeho soudní rehabilitaci podala Trtíkova dcera Marie Vavřičková.

Hradec Králové - Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Trtík, který byl v roce 1950 vězněn v souvislosti s perzekucí faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), byl tehdy ve věci nezákonně zadržován, vyplynulo z dnešního rozhodnutí soudu. O očištění Trtíka, který zemřel v roce 2007, usiluje jeho dcera Marie Vavřičková. Toufar byl soudně rehabilitován v říjnu 2024.

Krajský soud v Hradci Králové v úterý rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Trtík, který byl v roce 1950 vězněn v souvislosti s perzekucí faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), byl tehdy ve věci nezákonně zadržován, vyplynulo z nynějšího rozhodnutí soudu.

Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka. Trtík, který byl v roce 1950 vězněn v souvislosti s perzekucí faráře Josefa Toufara umučeného komunistickou Státní bezpečností (StB), byl tehdy ve věci nezákonně zadržován, vyplynulo z dnešního rozhodnutí soudu. O očištění Trtíka, který zemřel v roce 2007, usiluje jeho dcera Marie Vavřičková. Toufar byl soudně rehabilitován v říjnu 2024.

Po téměř osmdesáti letech byl v úterý očištěn očitý svědek tzv. číhošťského zázraku Václav Trtík. Ten byl přítomen mši faráře Josefa Toufara v prosinci 1949, kterou následně zneužila komunistická moc k diskreditaci církve.

Krajský soud v Hradci Králové v úterý rozhodl, že Václav Trtík (1924–2007) je účastníkem soudní rehabilitace, neboť byl nespravedlivě vazebně stíhaný v souvislosti s vykonstruovaným procesem faráře Josefa Toufara v roce 1950. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Státní zástupce si ponechal lhůtu k možnému podání odvolání. Lidsky o nevinně a nespravedlivém stíhání Václava Trtíka nepochybuje, z hlediska zákona se ale podle něho nepodařilo shromáždit dostatek důkazů.

V noci z 13. na 14. dubna 1950 se po celém Československu rozehrála jedna z největších represivních operací komunistického režimu. Mizeli řeholníci i rozsáhlý církevní majetek.

Záhadný pohyb kříže na oltáři využila komunistická Státní bezpečnost k tvrdé represi. Za nevysvětlenou událost zaplatil místní farář absolutní cenu.

Před 124 lety, 14. července 1902, se v Arnolci na Jihlavsku narodil římskokatolický kněz Josef Toufar. Jeho jméno je neodmyslitelně spojené s takzvaným číhošťským zázrakem i jedním z nejbrutálnějších zločinů komunistického režimu. Po čtyřech týdnech krutého mučení zemřel 25. února 1950, aniž by se přiznal k něčemu, co nespáchal.

Číhošťský zázrak z přelomu 40. a 50. let dodnes vyvolává silné emoce. Na jedné straně stojí víra a naděje věřících, na druhé brutální zásah komunistického režimu, který při výsleších umučil oblíbeného kněze Josefa Toufara.

Soud v Olomouci rehabilitoval bývalého arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského Josefa Karla Matochu. Soud dnes uznal nezákonnost jeho dlouholeté internace, arcibiskup v nucené izolaci komunistického režimu a StB strávil jedenáct let až do své smrti.

Chrám svaté Barbory, kostel Panny Marie Na Náměti a další kutnohorské památky budou od tohoto pátku hostit 19. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora.

Jednou z obětí komunistického režimu se stal kněz Josef Toufar, kterého umučili vyšetřovatelé Státní bezpečnosti, konkrétně Ladislav Mácha.

Josef Toufar. Farář, jenž je hlavní osobou takzvaného číhošťském zázraku, který se stal na třetí adventní neděli 11. prosince 1949 v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku. Dnes uplynulo 77 let ode dne, kdy tento muž narozený v roce 1902 v Arnolci po čtyřech týdnech bestiálního mučení zemřel.

25. únor je 56. den roku, do jeho konce zbývá 309 dní. Svátek má Liliana, Felix, Božetěch, Taras a Valburga. V roce 1948 prezident Beneš přijal demisi ministrů a doplnil vládu podle Gottwalda, protestní demonstrace byla potlačena, studenti zbiti, účastníci zatýkáni. Byl tak završen komunistický převrat, kdy moc ve státě plně získala KSČ. Zločinný komunistický…

Komunistický režim proměnil nevysvětlitelný pohyb kříže v kostele ve vykonstruovaný politický proces. Farář Josef Toufar za něj zaplatil vlastním životem.

V prosinci 1949 se v Číhošti pohnul kříž a režim z toho udělal podvod. 22. února 1950 StB vynutila na Josefu Toufarovi podpis protokolu. 25. února zemřel. Kolik stojí „pravda“, když ji píše stát?

Únorové výročí připomíná nejen komunistický převrat, ale i umučení číhošťského faráře Josefa Toufara. Jak hluboko se příběh jednoho člověka otiskl do paměti místa a jak těžké je zbavit se pocitu, že zlo se může vracet?

Brutální mučení, vykonstruovaná obvinění a smrt v izolaci. Příběh kněze Josefa Toufara ukazuje, kam až dokázal zajít komunistický režim, když potřeboval zlomit člověka a zdiskreditovat církev.

Když 30. září 2018 zemřel v poklidu nedožitých šestadevadesáti let bývalý vyšetřovatel StB Ladislav Mácha, mnozí pozůstalí po obětech komunistické perzekuce to vnímali jako zvláštní, bolestivou tečku za jedním z nejtemnějších příběhů padesátých let.

28. leden 1950. Den, kdy došlo k zatčení faráře Josefa Toufara z Číhoště na Havlíčkobrodsku. Je hlavní osobou takzvaného číhošťském zázraku, který se stal na třetí adventní neděli 11. prosince 1949 v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku.

Advokát Lubomír Müller pomohl už stovkám lidí pronásledovaných bývalým režimem, často i odpíračům vojny z řad svých souvěrců - svědků Jehovových. Míní, že i dnes má smysl vymáhat spravedlnost pro oběti komunistické zvůle.

Obec Číhošť na Havlíčkobrodsku, která je pevně spjatá s postavou faráře Josefa Toufara, zažila 11. prosince 1949, tedy na den přesně před 76 lety, zvláštní událost, která se do historie zapsala jako Číhošťský zázrak. V tamním kostele se během kázání faráře Josefa Toufara několikrát vychýlil krucifix nad svatostánkem, což se stalo záminkou k zásahu StB.

K tak zvanému číhošťskému zázraku došlo před šestasedmdesáti lety a stále nebyl uspokojivě vysvětlen. Víme jistě jen dvě fakta. Že byl kvůli němu Státní bezpečností umučen farář Josef Toufar a že jeho proces blahořečení není stále u konce. A jak se tehdy ke svým brutálním činům vyjádřil estébák Mácha, jenž se mučení aktivně zúčastnil?

Podcast Podivné zločiny: Záhadný a dodnes nevysvětlený jev, který se udál v kostele, zneužil komunistický režim v boji proti katolické církvi.

Pražské metro by mohlo vyprávět příběhy českých hrdinů. Expert Ladislav Kudrna navrhuje, aby se nová linka D proměnila v Linku dějin – stanice by nesly jména obětí totalit a mobily by odhalily jejich osudy.

Stanice pražského metra D ještě není v provozu, ale už vyvolala ostrý ideologický boj o to, po kom se bude jmenovat.

Ústav pro studium totalitních režimů žádá o změnu názvu budoucí stanice metra D, která se pracovně jmenuje Olbrachtova podle nejbližší ulice. Předsedovi ústavu Ladislavu…

Budovaná stanice metra je zatím pojmenovaná po ulici, kde se nachází. Název je však jen dočasný.

Ústav pro studium totalitních režimů kritizuje, že by se zastávka metra na lince D měla jmenovat po prominentním komunistickém spisovateli Ivanu Olbrachtovi. Podle dopravního podniku o názvu rozhodne místopisná komise.

Ústav pro studium totalitních režimů žádá o změnu názvu budoucí stanice metra D, která se pracovně jmenuje Olbrachtova podle nejbližší ulice. Předsedovi ústavu Ladislavu Kudrnovi vadí, že spisovatel Ivan Olbracht byl komunista. Podle něho by se nové stanice měly jmenovat spíše po lidech, kteří bojovali proti totalitním režimům. Podobně to vidí i radní čtvrtého pražského obvodu. Vedoucí odboru komunikace pražského dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík sdělil, že, o finálním názvu rozhodne…

Stanice Olbrachtova je vyražena. ÚSTR ale kritizuje název. Podle něj není správné připomínat komunistu Olbrachta, když by bylo možné vzdát hold hrdinům odporu proti totalitě. Ústav vyzývá k veřejné debatě o názvu stanice.

Dopravní podnik hlavního města Prahy dokončil ražbu stanice Olbrachtova na první trase nové linky metra D, která začala 17. února 2023. Pražský dopravní podnik (DPP) ji dokončil na prvním úseku linky D Pankrác – Olbrachtova. Zároveň však vyvolal spor ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který ostře nesouhlasí s pojmenováním stanice po komunistickém spisovateli Ivanu Olbrachtovi.

Výstavba prvního úseku metra D pokračuje, nově je vyražena kompletní první stanice, Olbrachtova. Dopravní podnik zahájil výstavbu tohoto úseku metra D Pankrác - Olbrachtova v dubnu 2022. Název stanice Olbrachtova přináší i kritické hlasy, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vyzývá k veřejné diskuzi nad novým jménem.

První kompletně vyraženou stanicí pražského metra D se stala Olbrachtova. „Pokud novou linku pojmenujeme po komunistickém agitátorovi, vysíláme mladé generaci chybný signál,“ reaguje na dokončení prvního úseku mezi Pankrácem a Olbrachtovou ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Stanice by podle něj měla místo autora Anny proletářky raději připomenout pilota RAF Josefa Brykse nebo katolického kněze Josefa Toufara.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna se ohradil vůči názvu nové stanice metra D Olbrachtova. Nelíbí se mu, že by se měla jmenovat po spisovateli Ivanu Olbrachtovi. Toho označil za „komunistického agitátora“.

Spolek Díky, že můžem promění na Den boje za svobodu a demokracii pražskou Národní třídu v korzo pulzující společenským a kulturním děním.

Političtí vězni, příslušníci druhého odboje, ale i kolaboranti – ti všichni leží v hromadných hrobech na pražském Ďáblickém hřbitově. V posledních letech se mluví o možnosti jejich exhumace a naději živí i úspěšný případ vyzvednutí pozůstatků umučeného Josefa Toufara v roce 2014. Historici navíc nedávno objevili přelomový dokument, který jim pomáhá určit polohu těl jednotlivých obětí. V nejbližších dnech tak začnou na Ďáblickém hřbitově další exhumace.

REPORTÁŽ: Každý milovník děl Olbrama Zoubka ví, že tento bard s nezaměnitelným rukopisem a obdivovatel Alberta Giacomettiho desítek let tvořil své úžasné práce v Salmovské, dříve Krupiční ulici na Novém Městě.

Papež Lev XIV. má brzy rozhodnout o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, farářů popravených komunisty. K poslednímu kroku zbývá několik týdnů. Následovala by slavnost za účasti desítek tisíc věřících.

Praha nechá prostřednictvím své organizace Hřbitovy a pohřebních služby na Ďáblickém hřbitově exhumovat ostatky tří politických vězňů popravených v roce 1949, které v posledních dvou letech identifikovala k tomu určená vládní komise. V pondělí to schválili městští radní, vláda už projekt podpořila v červenci. Má jít o zkušební vyzvednutí ostatků, po kterém budou následovat exhumace dalších obětí nacistického a komunistického režimu.

Už v roce 2013 dalo Biskupství královéhradecké zelenou procesu, na jehož konci má být blahořečení Josefa Toufara. Komplikace prý způsobil i covid.

Rychlé dopadení babických pachatelů, jejich odsouzení a poprava nemají v dějinách civilizovaného soudnictví obdobu. O trestech rozhodla strana. Tři zastřelení, 11 popravených a JZD mohlo být založeno.

Dnes je to na den přesně deset let, kdy v Číhošti na Havlíčkobrodsku slavnostně uložili ostatky faráře Josefa Toufara, který byl ústřední postavou události známé jako číhošťský zázrak. Slavnostní mši sledovaly v televizi tisíce věřících, k lidem tehdy promluvil i kardinál Dominik Duka. Toufarovy ostatky byly uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Pilotní projekt exhumací z hromadných hrobů na pražském Ďáblickém hřbitově se bude týkat šachty číslo 14. Krok navazuje na zprávu komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova, kterou kabinet projednával. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po zasedání vlády řekl, že jde o první krok ke splacení dluhů, které má stát vůči dotčeným obětem totalitních režimů. Ministři uložili vedoucí úřadu vlády Janě Kotalíkové, aby projekt koordinovala. Rozpočet projektu, který musí kromě vlády schválit také rada hlavního města, se bude pohybovat kolem milionu korun.

Pilotní projekt exhumací z hromadných hrobů na pražském Ďáblickém hřbitově se bude týkat šachty číslo 14. Krok navazuje na zprávu komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova, kterou ve středu…

Na Ďáblickém hřbitově má proběhnout exhumace ostatků tří politických vězňů ze hřbitovní šachty číslo 14. Krok navazuje na zprávu komise pro otázky tamních masových hrobů, kterou ve středu projednával kabinet premiéra Petra Fialy (ODS). Podle něj jde o první krok ke splacení dluhů, jež má stát vůči dotčeným obětem totalitních režimů.

Dva roky řešila komise odborníků, historiků a zástupců ministerstev, jak provést exhumaci ostatků politických vězňů z Ďáblického hřbitova. Výsledná cena se má pohybovat kolem milionu korun, zprávu komise teď projedná vláda.

Praha - Pilotní projekt exhumací z hromadných hrobů na pražském Ďáblickém hřbitově se bude týkat šachty číslo 14. Krok navazuje na zprávu komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova, kterou dnes kabinet projednával. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po zasedání vlády řekl, že jde o první krok ke splacení dluhů, které má stát vůči dotčeným obětem totalitních režimů. Ministři uložili vedoucí úřadu vlády Janě Kotalíkové, aby projekt koordinovala. Rozpočet projektu, který musí kromě vlády schválit také rada hlavního města, se bude pohybovat kolem milionu korun.

Přelom páté a šesté dekády minulého století v Československu, to nejsou jen Klement Gottwald, Milada Horáková, Pavel Kohout nebo skupina okolo bratří Mašínů. Jsou to také pozapomenutí členové protikomunistického odboje a takřka neznámí přisluhovači režimu. V padesáti mikropovídkách nového souboru Třísky svobody se Jiří Padevět zavrtává do rozhodujících i banálních okamžiků v jejich životech.

Státní bezpečnost (StB) je známá zejména z období komunismu, kdy fungovala jako politická policie a zpravodajská složka, která se za použití mnohdy brutálních metod soustředila na identifikaci a vyšetřování „nepřátel“ tehdejšího režimu. Jako její oficiální vznik bývá nejčastěji uváděn 30. červen 1945, avšak realita je složitější. Podle historika Libora Svobody totiž StB vzniká až na podzim roku 1945. Historik Petr Blažek dodává, že byla budována postupnými kroky.