Josef Toufar

Jednou z obětí komunistického režimu se stal kněz Josef Toufar, kterého umučili vyšetřovatelé Státní bezpečnosti, konkrétně Ladislav Mácha.

Josef Toufar. Farář, jenž je hlavní osobou takzvaného číhošťském zázraku, který se stal na třetí adventní neděli 11. prosince 1949 v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku. Dnes uplynulo 77 let ode dne, kdy tento muž narozený v roce 1902 v Arnolci po čtyřech týdnech bestiálního mučení zemřel.

25. únor je 56. den roku, do jeho konce zbývá 309 dní. Svátek má Liliana, Felix, Božetěch, Taras a Valburga. V roce 1948 prezident Beneš přijal demisi ministrů a doplnil vládu podle Gottwalda, protestní demonstrace byla potlačena, studenti zbiti, účastníci zatýkáni. Byl tak završen komunistický převrat, kdy moc ve státě plně získala KSČ. Zločinný komunistický…

Komunistický režim proměnil nevysvětlitelný pohyb kříže v kostele ve vykonstruovaný politický proces. Farář Josef Toufar za něj zaplatil vlastním životem.

V prosinci 1949 se v Číhošti pohnul kříž a režim z toho udělal podvod. 22. února 1950 StB vynutila na Josefu Toufarovi podpis protokolu. 25. února zemřel. Kolik stojí „pravda“, když ji píše stát?

Únorové výročí připomíná nejen komunistický převrat, ale i umučení číhošťského faráře Josefa Toufara. Jak hluboko se příběh jednoho člověka otiskl do paměti místa a jak těžké je zbavit se pocitu, že zlo se může vracet?

Brutální mučení, vykonstruovaná obvinění a smrt v izolaci. Příběh kněze Josefa Toufara ukazuje, kam až dokázal zajít komunistický režim, když potřeboval zlomit člověka a zdiskreditovat církev.

Když 30. září 2018 zemřel v poklidu nedožitých šestadevadesáti let bývalý vyšetřovatel StB Ladislav Mácha, mnozí pozůstalí po obětech komunistické perzekuce to vnímali jako zvláštní, bolestivou tečku za jedním z nejtemnějších příběhů padesátých let.

28. leden 1950. Den, kdy došlo k zatčení faráře Josefa Toufara z Číhoště na Havlíčkobrodsku. Je hlavní osobou takzvaného číhošťském zázraku, který se stal na třetí adventní neděli 11. prosince 1949 v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku.

Advokát Lubomír Müller pomohl už stovkám lidí pronásledovaných bývalým režimem, často i odpíračům vojny z řad svých souvěrců - svědků Jehovových. Míní, že i dnes má smysl vymáhat spravedlnost pro oběti komunistické zvůle.

Obec Číhošť na Havlíčkobrodsku, která je pevně spjatá s postavou faráře Josefa Toufara, zažila 11. prosince 1949, tedy na den přesně před 76 lety, zvláštní událost, která se do historie zapsala jako Číhošťský zázrak. V tamním kostele se během kázání faráře Josefa Toufara několikrát vychýlil krucifix nad svatostánkem, což se stalo záminkou k zásahu StB.

K tak zvanému číhošťskému zázraku došlo před šestasedmdesáti lety a stále nebyl uspokojivě vysvětlen. Víme jistě jen dvě fakta. Že byl kvůli němu Státní bezpečností umučen farář Josef Toufar a že jeho proces blahořečení není stále u konce. A jak se tehdy ke svým brutálním činům vyjádřil estébák Mácha, jenž se mučení aktivně zúčastnil?

Podcast Podivné zločiny: Záhadný a dodnes nevysvětlený jev, který se udál v kostele, zneužil komunistický režim v boji proti katolické církvi.

Pražské metro by mohlo vyprávět příběhy českých hrdinů. Expert Ladislav Kudrna navrhuje, aby se nová linka D proměnila v Linku dějin – stanice by nesly jména obětí totalit a mobily by odhalily jejich osudy.

Stanice pražského metra D ještě není v provozu, ale už vyvolala ostrý ideologický boj o to, po kom se bude jmenovat.

Ústav pro studium totalitních režimů žádá o změnu názvu budoucí stanice metra D, která se pracovně jmenuje Olbrachtova podle nejbližší ulice. Předsedovi ústavu Ladislavu…

Budovaná stanice metra je zatím pojmenovaná po ulici, kde se nachází. Název je však jen dočasný.

Ústav pro studium totalitních režimů kritizuje, že by se zastávka metra na lince D měla jmenovat po prominentním komunistickém spisovateli Ivanu Olbrachtovi. Podle dopravního podniku o názvu rozhodne místopisná komise.

Ústav pro studium totalitních režimů žádá o změnu názvu budoucí stanice metra D, která se pracovně jmenuje Olbrachtova podle nejbližší ulice. Předsedovi ústavu Ladislavu Kudrnovi vadí, že spisovatel Ivan Olbracht byl komunista. Podle něho by se nové stanice měly jmenovat spíše po lidech, kteří bojovali proti totalitním režimům. Podobně to vidí i radní čtvrtého pražského obvodu. Vedoucí odboru komunikace pražského dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík sdělil, že, o finálním názvu rozhodne…

Stanice Olbrachtova je vyražena. ÚSTR ale kritizuje název. Podle něj není správné připomínat komunistu Olbrachta, když by bylo možné vzdát hold hrdinům odporu proti totalitě. Ústav vyzývá k veřejné debatě o názvu stanice.

Dopravní podnik hlavního města Prahy dokončil ražbu stanice Olbrachtova na první trase nové linky metra D, která začala 17. února 2023. Pražský dopravní podnik (DPP) ji dokončil na prvním úseku linky D Pankrác – Olbrachtova. Zároveň však vyvolal spor ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který ostře nesouhlasí s pojmenováním stanice po komunistickém spisovateli Ivanu Olbrachtovi.

Výstavba prvního úseku metra D pokračuje, nově je vyražena kompletní první stanice, Olbrachtova. Dopravní podnik zahájil výstavbu tohoto úseku metra D Pankrác - Olbrachtova v dubnu 2022. Název stanice Olbrachtova přináší i kritické hlasy, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vyzývá k veřejné diskuzi nad novým jménem.

První kompletně vyraženou stanicí pražského metra D se stala Olbrachtova. „Pokud novou linku pojmenujeme po komunistickém agitátorovi, vysíláme mladé generaci chybný signál,“ reaguje na dokončení prvního úseku mezi Pankrácem a Olbrachtovou ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Stanice by podle něj měla místo autora Anny proletářky raději připomenout pilota RAF Josefa Brykse nebo katolického kněze Josefa Toufara.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna se ohradil vůči názvu nové stanice metra D Olbrachtova. Nelíbí se mu, že by se měla jmenovat po spisovateli Ivanu Olbrachtovi. Toho označil za „komunistického agitátora“.

Spolek Díky, že můžem promění na Den boje za svobodu a demokracii pražskou Národní třídu v korzo pulzující společenským a kulturním děním.

Političtí vězni, příslušníci druhého odboje, ale i kolaboranti – ti všichni leží v hromadných hrobech na pražském Ďáblickém hřbitově. V posledních letech se mluví o možnosti jejich exhumace a naději živí i úspěšný případ vyzvednutí pozůstatků umučeného Josefa Toufara v roce 2014. Historici navíc nedávno objevili přelomový dokument, který jim pomáhá určit polohu těl jednotlivých obětí. V nejbližších dnech tak začnou na Ďáblickém hřbitově další exhumace.

REPORTÁŽ: Každý milovník děl Olbrama Zoubka ví, že tento bard s nezaměnitelným rukopisem a obdivovatel Alberta Giacomettiho desítek let tvořil své úžasné práce v Salmovské, dříve Krupiční ulici na Novém Městě.

Papež Lev XIV. má brzy rozhodnout o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, farářů popravených komunisty. K poslednímu kroku zbývá několik týdnů. Následovala by slavnost za účasti desítek tisíc věřících.

Praha nechá prostřednictvím své organizace Hřbitovy a pohřebních služby na Ďáblickém hřbitově exhumovat ostatky tří politických vězňů popravených v roce 1949, které v posledních dvou letech identifikovala k tomu určená vládní komise. V pondělí to schválili městští radní, vláda už projekt podpořila v červenci. Má jít o zkušební vyzvednutí ostatků, po kterém budou následovat exhumace dalších obětí nacistického a komunistického režimu.

Už v roce 2013 dalo Biskupství královéhradecké zelenou procesu, na jehož konci má být blahořečení Josefa Toufara. Komplikace prý způsobil i covid.

Rychlé dopadení babických pachatelů, jejich odsouzení a poprava nemají v dějinách civilizovaného soudnictví obdobu. O trestech rozhodla strana. Tři zastřelení, 11 popravených a JZD mohlo být založeno.

Dnes je to na den přesně deset let, kdy v Číhošti na Havlíčkobrodsku slavnostně uložili ostatky faráře Josefa Toufara, který byl ústřední postavou události známé jako číhošťský zázrak. Slavnostní mši sledovaly v televizi tisíce věřících, k lidem tehdy promluvil i kardinál Dominik Duka. Toufarovy ostatky byly uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Pilotní projekt exhumací z hromadných hrobů na pražském Ďáblickém hřbitově se bude týkat šachty číslo 14. Krok navazuje na zprávu komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova, kterou kabinet projednával. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po zasedání vlády řekl, že jde o první krok ke splacení dluhů, které má stát vůči dotčeným obětem totalitních režimů. Ministři uložili vedoucí úřadu vlády Janě Kotalíkové, aby projekt koordinovala. Rozpočet projektu, který musí kromě vlády schválit také rada hlavního města, se bude pohybovat kolem milionu korun.

Pilotní projekt exhumací z hromadných hrobů na pražském Ďáblickém hřbitově se bude týkat šachty číslo 14. Krok navazuje na zprávu komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova, kterou ve středu…

Na Ďáblickém hřbitově má proběhnout exhumace ostatků tří politických vězňů ze hřbitovní šachty číslo 14. Krok navazuje na zprávu komise pro otázky tamních masových hrobů, kterou ve středu projednával kabinet premiéra Petra Fialy (ODS). Podle něj jde o první krok ke splacení dluhů, jež má stát vůči dotčeným obětem totalitních režimů.

Dva roky řešila komise odborníků, historiků a zástupců ministerstev, jak provést exhumaci ostatků politických vězňů z Ďáblického hřbitova. Výsledná cena se má pohybovat kolem milionu korun, zprávu komise teď projedná vláda.

Praha - Pilotní projekt exhumací z hromadných hrobů na pražském Ďáblickém hřbitově se bude týkat šachty číslo 14. Krok navazuje na zprávu komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova, kterou dnes kabinet projednával. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po zasedání vlády řekl, že jde o první krok ke splacení dluhů, které má stát vůči dotčeným obětem totalitních režimů. Ministři uložili vedoucí úřadu vlády Janě Kotalíkové, aby projekt koordinovala. Rozpočet projektu, který musí kromě vlády schválit také rada hlavního města, se bude pohybovat kolem milionu korun.

Přelom páté a šesté dekády minulého století v Československu, to nejsou jen Klement Gottwald, Milada Horáková, Pavel Kohout nebo skupina okolo bratří Mašínů. Jsou to také pozapomenutí členové protikomunistického odboje a takřka neznámí přisluhovači režimu. V padesáti mikropovídkách nového souboru Třísky svobody se Jiří Padevět zavrtává do rozhodujících i banálních okamžiků v jejich životech.

Státní bezpečnost (StB) je známá zejména z období komunismu, kdy fungovala jako politická policie a zpravodajská složka, která se za použití mnohdy brutálních metod soustředila na identifikaci a vyšetřování „nepřátel“ tehdejšího režimu. Jako její oficiální vznik bývá nejčastěji uváděn 30. červen 1945, avšak realita je složitější. Podle historika Libora Svobody totiž StB vzniká až na podzim roku 1945. Historik Petr Blažek dodává, že byla budována postupnými kroky.

Neznámé příběhy z 50. let minulého století líčí v nové knize Miloš Doležal. Neždímá ze čtenářů emoce, nedojímá se nad křivdami. Tragiku nechává zaznít přímočaře – a o to účinněji.

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Miloš Doležal napsal sedm statí o osudech lidí ve stínu ztracené svobody. Připomíná příběh dozorce pankrácké věznice či vězněného básníka Zahradníčka.

Slovo „GULAG“ do dnešních dní vyvolává mrazení v zádech.

Hlavní zajímavostí 23. etapy Centrální stezky mezi Ledčí nad Sázavou a Golčovým Jeníkovem je vesnice Číhošť, kde se nachází geometrický střed České republiky.

V roce 1948 převezmou moc v Československu komunisté, kteří začnou pronásledovat všechny věřící občany. Náboženství je podle nich totiž přežitkem, které je třeba odstranit. V předvánočním čase roku 1949 probíhá v malé havlíčkobrodské obci Číhošť mše svatá.

Borůvkovo sanatorium, kde zemřel Jan Palach a Josef Toufar, v Legerově ulici se podařilo zachránit. Díky rekonstrukci má někdejší zdravotnické zařízení novou náplň. Slouží jako nájemní bydlení.

Devět římskokatolických duchovních, zatčených v roce 1949, rehabilitoval po letech plzeňský krajský soud. Kněží působili v západních Čechách a byli v září 1949 komunistickým režimem zatčeni na několik týdnů vzati do vazby.

Na domě v Legerově ulici jsou dvě nové pamětní desky – připomínají Josefa Toufara a Jana Palacha, kteří tady prožili svoje poslední okamžiky. Z jejich nemocničních pokojů jsou teď apartmány.

O víkendu se na Vysočině koná pestrá škála akcí – divadelní představení, dětské karnevaly, jarmark i poutavé přednášky. Chybět nebude ani písničková show pro nejmenší nebo jarní stezka ve Strážku.

Čihošťský zázrak nebyl dodnes uspokojivě vysvětlen. Byl však využit komunistickým režimem k umučení faráře Toufara. Co se přesně stalo?

Kněze Josefa Toufara, mučeného v souvislosti s tzv. číhošťským zázrakem, a studenta Jana Palacha, jenž se upálil na protest proti komunistickému režimu, připomíná pamětní deska a dvojice reliéfů na budově bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici v Praze 2. Právě tam totiž oba strávili poslední minuty svých životů.

Borůvkovo sanatorium v Legerově ulici je po letech chátrání znovu opraveno. Po dvouleté rekonstrukci za tři sta milionů korun v něm vzniklo 109 apartmánů pro krátkodobé a střednědobé ubytování. Budova má i pohnutou historii, lékaři to neúspěšně bojovali o životy Josefa Toufara a Jana Palacha. Na jejich památku proto instalovali na fasádě dvě desky.

Proměnou za více než 300 milionů korun prošlo roky chátrající bývalé Borůvkovo sanatorium v pražské Legerově ulici. Z nemocničních pokojů a operačních sálů se staly ubytovací jednotky. První hosty uvítají i pokoje, ve kterých zemřely oběti komunismu Josef Toufar a Jan Palach. Oba statečné muže na budově připomínají nové pamětní desky.

Praha - V Praze v Legerově ulici jsou ode dneška k vidění dvě pamětní desky, které připomínají studenta Jana Palacha a komunisty umučeného faráře Josefa Toufara. Umístěny jsou na fasádě bývalého Borůvkova sanatoria, ve kterém oba zemřeli. Desky dnes odhalili zástupci Prahy 2 a nemovitostního fondu Generali Fond realit, který objekt vlastní. Zároveň představili zrekonstruované někdejší zdravotnické zařízení, ze kterého je nyní hotel. V přízemí domu vznikne kavárna s expozicí připomínající Palachovu a Toufarovu památku. Rekonstrukce budovy včetně vytvoření pamětních desek stála 300 milionů korun.

Jejich smrt dělilo 19 let. Přesto páter Josef Toufar a student Jan Palach zemřeli na stejném místě, v luxusním sanatoriu v centru Prahy, kde se je komunistický režim pokusil zachránit v obavách, že jejich smrt vyvolá protesty.

Z příběhu Josefa Toufara až mrazí. Přitom se jedná o jeden z mnoha příběhů bezpráví, kterému byli občané Československa vystaveni v období komunistické diktatury. Přitom byl důvod pro Toufarovu smrt zcela banální.