Josif Stalin

Druhého března byly nedožité 95. narozeniny Michaila Gorbačova. Kontroverzní politik, který chtěl vylepšit socialismus a přidat mu lidskou tvář, ale během svého působení pochopil, že to nejde, ale nesáhl k typicky ruským násilným metodám, aby zůstal u moci, je jednou z nejvýznamnějších postav 20. století.

Článek věnuji paní MUDr. Džamile Stehlíkové, která mě v r. 2013 jako lékařka zachránila před velkým malérem. Myslela si, stejně jako donedávna já, že největší obraz v naší zemi stvořil Alfons Mucha.

5. března 1940 schválilo politbyro Berijův návrh: bez soudu zastřelit polské zajatce a vězně. V dubnu a květnu 1940 běžely transporty a popravy v Katyni, Tveru i Charkově. Uvádí se 21 857 obětí. Tresty téměř žádné dodnes.

14. března 1953 dopoledne si umírající prezident Klement Gottwald poručil sklenku piva, talíř vývaru a jablečné pyré. Pak dostal injekci morfia. V jedenáct hodin dopoledne zemřel. Bylo mu 56 let.

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.

Pravda o masakru v Katyni: Jak Josif Stalin a politbyro v roce 1940 rozhodli o likvidaci 25 700 Poláků a proč Sověti svalovali vinu na Němce až do roku 1990.

Když 5. března 1946 zavítal do Westminster College ve Fultonu bývalý britský premiér Winston Churchill, aby za přítomnosti amerického prezidenta Harryho Trumana převzal čestný doktorát zdejší univerzity, mnozí z přítomných ani netušili, že se stanou svědky projevu, který vstoupí do dějin a stane se jedním ze symbolů začínající studené války. Právě na půdě této univerzity v americkém státě Missouri Churchill poprvé jasně, zřetelně a bez servítků popsal situaci, která v Evropě panuje necelý rok po konci 2. světové války. Od projevu, který se původně jmenoval Sinews of Peace (Opory míru), ale vžilo se pro něj označení Fultonský projev či Fultonská řeč, dnes uplynulo 80 let.

Příčinou konce masového vraha byla podle pitevní zprávy mozková mrtvice. Můžeme jenom hádat v jakém stavu byla jeho mysl po jejím ataku. Bál se blížící se smrti? Nebo bylo jeho vědomí zastřeno a vnímal jen fyzické obtíže?

Podívejme se na Lenina z jiného úhlu.

Lavrentij Berija byl nejmocnějším katem Sovětského svazu. Přes den posílal tisíce lidí do gulagů, v noci lovil v moskevských ulicích nevinné dívky. Po znásilnění jim nabízel kytici růží. Kdo ji odmítl, skončil ve vězení nebo tajném hrobě.

Před sedmdesáti lety bylo na závěr 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu svoláno mimořádné zasedání. Přítomni směli být pouze delegáti sjezdu, pro všechny ostatní účastníky shromáždění byla schůze nepřístupná. První tajemník ÚV KSSS Nikita Chruščov šokoval nejdříve přítomné, pak celý svět.

V červenci 1941 bojová morálka rudoarmějců navzdory heroickým tezím politických činitelů v čele s armádním komisařem Mechlisem poklesla. Stalin se rozhodl k radikálním opatřením. Budou aktivovány přehradné oddíly a vrátí se vojenští komisaři.

Měla to být rychlá operace, jejíž triumf by posílil poraněnou slávu Ruska. Místo toho se operace proti kavkazskému Čečensku stala jednou z největších porážek ruských dějin.

Únor 1956: hrobové ticho v sále Kremlu, šok a slzy delegátů. Chruščovův tajný projev odstartoval konec kultu Stalina – a zároveň ukázal limity sovětských reforem.

10. března 1953, uprostřed mezinárodního napětí, které zvýšilo úmrtí Josifa Stalina jen pět dní před tím, se nad československou Šumavou střetly stíhací letouny československého a amerického vojenského letectva. Toho dne si naši piloti připsali jediný oficiální sestřel během studené války.

Před sedmdesáti lety přednesl Nikita Chruščov legendární, ve své době přísně tajný projev o Stalinovi. Poodhalil v něm zločiny, jichž se „vožď“ (vůdce, jak mu říkali členové politbyra) dopustil. Z přepisu vzniklo pouhých sedm výtisků a jeden z nich se dobrodružnou cestou dostal do svobodného světa.

To je mnoha důkazy doložitelný fakt. Komunisté a jejich stoupenci s tím sice nebudou nesouhlasit, ale to je jediné, co s tím mohou dělat. Skutečnost nepříznivou pro rudé potvrzují i prostí obyvatelé tehdejšího SSSR.

Dnes, první den pátého roku války na Ukrajině, jsem přemýšlela, jak je to s Putinovým svědomím, jak se mu žije pod sankcemi a k čemu je mu jeho ohromné bohatství.

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.

Ještě letos se v Moskvě otevře Muzeum památky obětí genocidy sovětského lidu. Nahradí Muzeum gulagu, které uzavřeli na podzim roku 2024, údajně kvůli problémům s dodržováním požární bezpečnosti. Je to další krok k vymazání jakýchkoliv veřejných připomínek stalinských represí. Stalina totiž Kreml vnímá jako symbol sovětského impéria a vítězství nad fašismem.

Byl šéfem sovětské tajné policie, organizátorem represí i dohledovým mužem atomového programu. Lavrentij Berija patřil k nejmocnějším postavám éry Josifa Stalina – až do svého náhlého pádu a popravy.

Kdo byl v Moskvě a navštívil Zamoskvorečí, potvrdí vám, že toto místo má svoje kouzlo. Přes řeku, přímo naproti Kremlu, původně žili střelci, kteří svými povstáními až do éry Petra I. nejednou zasáhli do ruských dějin. Dnes si čtvrť do značné míry zachovává ráz z konce 19. století a turisté sem chodí do světoznámé Treťjakovské galerie. Nikdo z nich netuší, že se prochází ulicemi, po kterých chodil i první masový vrah Sovětského svazu a zanechával za sebou pytle s rozsekanými lidskými těly.

Největší strategickou chybu Adolfa Hitlera ve druhé světové válce byla podle mnohých operace Barbarossa. Ale co kdyby 22. června 1941 Němci na Sovětský svaz nezaútočili, co by bylo dál?

Po třech letech proher i vítězství počátkem srpna 1944 jednotky DRRA přejely západní hranici SSSR a postupují dále na západ. Jakmile bude území Sovětského svazu osvobozeno, maršál Stalin má v úmyslu osvobodit od Wehrmachtu celý zbytek Evropy!

Pojednání o osudu sovětských válečných zajatců a „osvobozených“ občanů Evropy, kteří skončili ve stalinských koncentrácích společně se svými někdejšími vězniteli, okupanty a frontovými nepřáteli.

Ve druhé polovině 30. let si v Sovětském svazu nemohl být nikdo jistý svým životem. Poté, co bezpečnostní služby zatkly první příslušníky Rudé armády, se situace ještě vyostřila. Na řadu měli brzy přijít i špičky bolševického vojska.

Pod hladinou Rybinské přehrady leží středověké město Mologa, které nechal Stalin v rámci gigantického projektu zatopit. Nad vodou zůstala jen Kaljazinská zvonice – tichý svědek jednoho z nejdrsnějších přesunů obyvatel v dějinách moderního Ruska.

Jsou to silná provokativní slova, ale vzhledem k tomu, že zazněla z povolaných úst, můžeme jim věřit. Němka Margarete-Buber Neumannová totiž na své kůži zažila bolševický gulag i nacistický koncentrák.

Jugoslávský komunistický vůdce projevil statečnost, když se dokázal vzepřít Stalinovi, kdežto jeho československý protějšek se projevil jako ubožák, jenž nechal popravit „nevinné“, a bez odporu jako poslušná loutka plnil rozkazy z Kremlu.

V druhé polovině 30. let procházel Sovětský svaz krvavou očistou, během níž si Josif Stalin upevnil svou roli vůdce státu i strany. Revolucí shora likvidoval všechno a všechny, kdo ještě mohli představovat výzvu jeho samovládě. Stranou diktátorovy pozornosti nezůstala ani Rudá armáda.

Lev Trockij patří k těm postavám historie, u kterých se těžko hledá neutrální poloha. Pro někoho brilantní intelektuál, pro jiného fanatik ochotný obětovat lidské životy ve jménu ideje.

Il-28 byl sovětský proudový bombardér vyvinutý krátce po druhé světové válce. V československém letectvu se stal nejen prvním, ale zároveň i posledním proudovým bombardérem, přičemž byl vyráběn v rámci licence. Jeho služba u nás však byla provázena několika smrtelnými nehodami.

Do města sice vtékají čtyři řeky a vytéká z něj jedna, ale potenciál tekoucí vody, tolik podnětný pro tisíce jiných sídel, určitě ještě nebyl doposud v Plzni využit na sto procent.

Nedílná velitelská pravomoc změnila vojenské komisaře na stranické dozorce armádních velitelů. Generál Mechlis tuto možnost uvítal a udal maršálu Stalinovi i svého nadřízeného, velitele Západního frontu, armádního generála V. D. Sokolovského.

Jakov Džugašvili, prvorozený syn Josifa Stalina, prožil život plný otcovského pohrdání. Skončil v německém zajetí a zahynul za okolností, které dodnes vyvolávají otázky.

I v sovětské socialistické společnosti, kde si byli podle Velké Stalinské ústavy „všichni rovni“, se stalo něco, co nikdo nečekal. Člen ÚV VKS(b) a RM SSSR, ministr státní kontroly L. Z. Mechlis, se stal obětí rafinované politické provokace.

Ruský car Ivan IV. se narodil 25. spna 1530. Svými činy a způsobem vlády si vysloužil přízvisko Hrozný. Zaostalou feudální Rus přitom přetvořil na impériu s centrální vládou, zreformoval politický a trestní systém, podporoval umění, architekturu a zasloužil se o šíření vzdělanosti. Nosí tedy svou přezdívku právem?

Z 91 tisíc zajatých Němců sovětské lágry přežilo 6 tisíc. Zatímco Evropa slavila mír, pro zajatce od Stalingradu začal dlouhý boj o přežití na Sibiři. Stalin je držel jako pracovní sílu pro obnovu SSSR ještě celou dekádu po skončení války.

Když se v únoru 2014 objevili v Simferopolu „zelení mužíčci“, pro mnohé to byl šok. Pro historii Krymu to však byla jen další kapitola v dlouhém řetězci anexí a přesunů moci. Kořeny krymské tragédie jsou hluboké.

Josif Vissarionovič Džugašvili, známý jako Stalin, přišel na svět 6. 12. 1878  v gruzínském městě Gori. Oficiálně - a okázale - se ale jeho narozeniny slavily až 21. 12 1879. Neměl šťastné dětství, otec, notorický alkoholik, týral rodinu.

Biolog Ilja Ivanov dostal za úkol zkřížit člověka s opicí. V Africe i SSSR prováděl na Stalinův rozkaz pokusy, které dodnes rezonují svou brutalitou.

Podle průzkumu veřejného mínění v roce 2013 souhlasilo s tvrzením, že „Stalin byl moudrý vůdce, který dovedl Sovětský svaz k moci a prosperitě“, 46,8 procenta občanů Ruska. Za velkou historickou osobnost ho mělo 49 procent. Pravděpodobně lze k jeho (byť možná jen zdrženlivým) příznivcům počítat i Vladimira Putina, který se před časem vyjádřil, že by se Stalin neměl „démonizovat“.

Před 81 lety se na Krymu sešli Churchill, Roosevelt a Stalin. Jaltská konference měla ukončit válku, místo toho rozdělila Evropu a odsoudila nás k totalitě.

Dne 2. února 1943 se u města Stalingrad odehrála událost, která zásadně změnila průběh druhé světové války.

Lidé si v některých středočeských městech a obcích stále nejsou jistí, zda neporušují zákon o propagaci komunismu a nacismu. Nový paragraf o postihování propagace hnutí potlačujících lidská práva platí od ledna. Například obyvatelé Mělníka nosí květiny k památníku z druhé světové války.

Polská pilotka Janina Lewandowska byla jedinou ženou zavražděnou v Katyni. Příběh jejího života, letu a tragického konce v sovětském zajetí.

Měřil 150 centimetrů, ale měl na svědomí statisíce životů. Nikolaj Ježov, nový šéf tajné policie, rozjel nejkrvavější vlnu represí v sovětských dějinách. Lidi posílal na popravu po tisících denně. Skončil jako jeho předchůdce – v cele na Lubjance.

Hlavní cíl zůstává stejný: monopolizace politické moci. Dnešní vládci si však uvědomují, že násilí není vždy nutné, a dokonce ani užitečné, píší Sergej Gurijev a Daniel Triesman v knize Spin diktátoři, která právě vyšla česky.

Ruskými bolševiky uměle vyvolaný hladomor v Povolží patří k nejhorším komunistickým zločinům, při kterém zemřelo na pět milionu lidí. To však nebránilo rudým zločincům v tom, aby i v nejhorších hladových letech vyváželi obilí do zahraničí.

V letech 1945-1948 se rozhodovalo o dalším osudu Československa. Komunisté neměli zpočátku jasno, jakým způsobem převezmou moc. Krátkou dobu byla „ve hře“ i tzv. specifická československá cesta k socialismu.

Poté, co se komunisté po roce 1948 chopili moci, začali systematicky likvidovat své odpůrce. Na začátku 50. let jim bolševický diktátor Stalin přikázal, aby začali hledat zrádce i ve svých řadách.

Patřili k hlavním obětem II. světové války. Prošli neskutečným peklem a paradoxně to přitom byli vojáci vítězné strany. Jednalo se o válečné zajatce Rudé armády, se kterými zacházeli brutálně jak nepřátelé - Němci, tak i vlastní - Sověti.

Paranoia není pouhá podezíravost. Je to narušené vnímání světa, v němž nutně existuje nepřítel, všude číhají léčky a pouze jeden výklad reality je správný. Projdeme základní projevy paranoie a její destruktivní dopad na politiku. Fantazie o pasti Paranoidní člověk vidí svět jako místo plné nás