Katastrofa

Měla to být obyčejná cesta za dovolenou. Místo toho se 27. března 1977 odehrála nejhorší katastrofa v dějinách civilního letectví. Na letišti zahaleném mlhou se srazily dva Boeingy 747 a během několika sekund zahynulo 583 lidí.

U pražského letiště Točná nedaleko Zbraslavi spadlo v úterý odpoledne soukromé ultralehké letadlo. Nehodu podle policie nepřežili dva lidé.

Vědci z Akademie věd ČR, Masarykovy a Karlovy univerzity zmapovali největší tragédie způsobené počasím v českých zemích za posledních 175 let. Toto je přehled deseti nejhorších.

Blíží se konec září 1943. Čtyři tisíce výsadkářů DRRA seskočí v noci nad řekou Dněpr – do nicoty, neboť agenti Abwehru o termínu desantu věděli předem. Proto „Dněperská výsadková operace“ patří k nejutajovanějším operacím velké vlastenecké války.

Nejdřív dunění, pak tma a nakonec obří vlna. Výbuch sopky Krakatoa patří k nejničivějším přírodním katastrofám moderních dějin. Síla exploze byla tak obrovská, že tlaková vlna několikrát oběhla planetu.

Za největší a nejznámější záhadu v historii letectví je považováno dosud neobjasněné zmizení Boeingu 777 Malaysia Airlines s 239 lidmi na palubě, k němuž došlo v březnu 2014 na pravidelné lince z Kuala Lumpuru do Pekingu.

Titanik zmizel pod hladinou během necelých tří hodin a spolu s ním přibližně patnáct set cestujících. Mezi desítkami skutečných příběhů, které katastrofu dodnes obklopují, vyčnívá osud muže, který se opil, odmítl utéct z lodi a nakonec v ledové vodě přežil.

Současné dopravní letouny vybavené moderní avionikou a sofistikovanými počítačovými systémy dokážou létat téměř samy, upozornit piloty na eventuální chyby a ve většině případů je i napravit.

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.

Moderní dopravní letouny obvykle jen tak samy od sebe z nebe nepadají. A když už se tak stane, vyrojí se okamžitě řada spekulací a konspiračních teorií, které musí vyšetřovatelé vyvrátit.

Jak vypadá apokalypsa? Jaký okamžik byl pro lidstvo tím úplně nejhorším? Kdy temno střídal chlad, hlad a mor.

Požár Sandy vypukl v pondělí 18. května v Simi Valley v Kalifornii. Do středy spálil přes 680 hektarů a přiblížil se na čtvrt míle od bývalé laboratoře Santa Susana Field Laboratory – místa s jednou z nejzávažnějších historií kontaminace v celých Spojených státech. Evakuováno bylo přes 43 000 lidí.

Valerij Legasov vedl vyšetřovací komisi a ve Vídni předložil světu zprávu o Černobylu. Doma ho za to potrestali. Dva roky bojoval se systémem, nemocí z ozáření a svědomím. V den druhého výročí havárie se oběsil. Předtím ale stihl namluvit kazety.

Letecký sport byl československou chloubou. I v dnešní době je v něm nástupnická Česká republika velmi úspěšná. Bohužel se s ním pojí i tragédie. Třeba ta, která se udála v Bulharsku v roce 1972.

Po 180 letech vědci pomocí DNA ztotožnili čtyři námořníky z Franklinovy výpravy – britské expedice, která roku 1845 pohltila arktický led i se všemi 129 muži. Jedna identifikace přitom vyřešila záhadu, která badatele mátla od roku 1859.

Rychlý ústup ledovce ve fjordu Tracy Arm na jihovýchodě Aljašky loni způsobil obří sesuv půdy, který 10. srpna vyvolal megatsunami. Podle nové studie dosáhla vlna neuvěřitelné výšky 481 metrů a stala se druhou největší zaznamenanou megatsunami v historii. Během několika minut dramaticky proměnila okolní krajinu a jen zázrakem si nevyžádala žádné oběti.

Po výbuchu přišlo do Černobylu přes 600 000 mužů. Říkali jim likvidátoři. Hasiči, vojáci, horníci, stavbaři, vědci. Mnozí nevěděli, kam jedou. Někteří dostali medaili. Tisíce jich zemřelo, jejich nemoci stát dodnes neuznává.

Lepkavý tmavý sirup, který si dnes spojujeme hlavně s pečením nebo výrobou rumu, se v lednu roku 1919 stal v americkém Bostonu smrtící silou.

Analýza výbuchu Svaté Heleny 1980. Prozkoumejte geologické příčiny erupce, selhání krizového řízení a osud geologa Davida Johnstona. Jak tato sopka navždy změnila moderní vulkanologii?

Zapomeňte na zprávy, skutečným varováním před jadernou válkou či geopolitickou katastrofou může být neobvyklý shon na letištích. Americký umělec Kyle McDonald spustil systém, jenž neustále sleduje pohyb soukromých tryskáčů nejbohatších lidí planety. Jeho teorie je prostá. Pokud miliardáři začnou hromadně opouštět světové metropole, pravděpodobně vědí o blížící se katastrofě dříve než ostatní. Projekt Apocalypse Early Warning System proměnil letecké radary v moderní věštírnu, která upozorní na konec světa dřív, než se rozezní první sirény.

V 1:28 ráno dorazili k hořící elektrárně první hasiči. Nikdo jim neřekl, co hoří. Neměli ochranné obleky. Vasyl Ignatenko řekl své ženě: „Brzy se vrátím.“ Zemřel za čtrnáct dní. Jejich dcera žila čtyři hodiny.

V noci z 25. na 26. dubna 1986 prováděla noční směna bezpečnostní test. Operátoři Akimov a Toptunov udělali vše správně. Reaktor přesto vybouchl. Oba zemřeli do dvou týdnů. Do poslední chvíle nevěřili, že za to mohli oni.

Hořící plošina uprostřed moře, tma, chaos a lidé, kteří bojují o život. To byl začátek příběhu, který se během několika dní změnil v jednu z největších ekologických katastrof moderní historie.

Zpoždění devadesát vteřin. V japonském drážním systému, kde se čas měří na setiny a disciplína hraničí s fanatismem, je to rozsudek smrti. Pro strojvedoucího i pro stovku pasažérů v ranním rychlíku znamenala minuta a půl poslední jízdu v životě.

Většinu oblasti současného Národního parku České Švýcarsko původně pokrývaly smíšené lesy s druhy, které milují světlo a na živiny chudé písčité podloží. Jedním z takových druhů, který obývá i skalní masivy, je borovice lesní. Ovšem máme tu i vetřelce, který z mnoha míst vytlačuje nejen místní borovici, ale i vše ostatní okolo sebe. Požár, který řádil v roce 2022 na stovkách hektarů parku, je šancí, jak tohoto vetřelce výrazně eliminovat.

Vědci nazývají jev, ke kterému došlo loni v létě na jihovýchodě Aljašky, megatsunami. Několik měsíců studovali následky obrovské vlny, která vznikla, když se část aljašské hory zřítila do moře. Nyní přišli s informací, že šlo o druhý největší jev svého druhu, který byl kdy zaznamenán.

Boeing 757 plný německých dovolenkářů se 6. února 1996 zřítil do oceánu necelých pět minut po startu z Dominikánské republiky. Zahynulo všech 189 lidí na palubě.

Více než čtyři roky po tragédii letu MU5735 přichází nové a znepokojivé informace. Zveřejněná data amerických vyšetřovatelů naznačují, že pád letadla mohl být způsoben úmyslným zásahem v kokpitu.

Černobyl je dávno minulostí, jenže jeho příběh pokračuje dál. Vědci se podívali na děti lidí, kteří byli u katastrofy, a našli něco, na co se čekalo celé roky.

Výbuch čtvrtého reaktoru v ukrajinském Černobylu 26. dubna 1986 svět vnímá hlavně jako ekologickou a humanitární katastrofu. Ve skutečnosti šlo také o jeden z nejdražších ekonomických kolapsů moderní historie. Náklady se odhadují na stovky miliard dolarů a za katastrofu se platí i po čtyřiceti letech.

Před 40 lety se v Černobylu otevřelo peklo. To, co začalo jako rutinní test, se v 01:23:44 změnilo v jadernou noční můru, která navždy přepsala dějiny. Připomeňme si mrazivé výročí noci, kdy prasklo nebe a hrdinství se střetlo s neviditelnou smrtí.

Tanky jsou horší než radiace. Na tom se shodují lidé, kteří se po černobylské havárii dobrovolně vrátili do zakázané zóny. Dodnes jich tam s tichým svolením ukrajinských úřadů šťastně přežívá okolo stovky.

Když 14. dubna 1912 narazil Titanic do ledovce, stevardi v první třídě podávali cestujícím záchranné vesty s uklidňujícími slovy, že jde jen o formalitu. Nakonec většina z celkem 3 500 vest skončila na dně oceánu – a i ty, které pomohly zachránit životy, nakonec zmizely v propadlišti dějin. Až na jednu.

26. dubna 2026 uplyne přesně čtyřicet let od výbuchu reaktoru číslo 4 v Černobylské jaderné elektrárně. Za čtyři dekády se v opuštěné zóně vyloučení vytvořila jedna z největších nechtěných přírodních rezervací v Evropě, stovky tisíc lidí nikdy nemohly domů a mezinárodní komunita investovala přes 1,7 miliardy dolarů do ocelové klenby nad troskami reaktoru. V lese na okraji opuštěného Pripjati ale stále leží předmět, pro který řešení dosud neexistuje: obrovský průmyslový drapák, který v horkém létě 1986 přemísťoval radioaktivní suť z nejnebezpečnějšího místa na Zemi — a dodnes vyzařuje záření na úrovni, která za hodiny způsobí těžké zdravotní komplikace.

Tohle už není tvůj manžel, to je radioaktivní odpad. Tvrdá slova lékařů neodradila manželku černobylského hrdiny od toho, aby o svého muže pečovala do konce jeho dní. Ji samotnou pak od trýznivé smrti ochránilo dítě, které nosila pod srdcem.

Frederick Fleet zazvonil třikrát, zvedl telefon a řekl dvě slova, která změnila dějiny námořnictví. Pak žil ještě 53 let, a téměř každý z nich byl horší než ta noc.

V roce 1986 vybuchl černobylský reaktor a způsobil největší jadernou katastrofu v dějinách. Ale co kdyby teď uniklo všechno zbývající jaderné palivo, které tam stále leží? Pojďme se podívat, co by se stalo.

Černobylská havárie, která se odehrála před čtyřiceti lety, patří mezi nejvýznamnější a nejznámější jaderné katastrofy v historii. Od té doby uplynulo mnoho času a oblast kolem bývalé jaderné elektrárny se stala předmětem vědeckého zkoumání i zájmu veřejnosti.

V noci ze 25. na 26. dubna 1986 se v severní části Ukrajinské sovětské socialistické republiky odehrála největší jaderná havárie v dějinách civilní energetiky. Čtvrtý blok Černobylské jaderné elektrárny se rozpadl během několika sekund po dvou explozích, jež vyrvaly tisícitunový víko reaktoru a vrhly do atmosféry obrovské množství radioaktivního materiálu. Svět si připomíná 40 let od události, která změnila pohled lidstva na jadernou energetiku, urychlila rozpad Sovětského svazu a dodnes kontaminuje krajinu na pomezí Ukrajiny a Běloruska.

Po havárii černobylské elektrárny byla v Československu venku naměřena zvýšená radioaktivita, ale u atomového reaktoru bylo čisto.

Ráno 1. listopadu 1952 přestal existovat celý ostrov. Termonukleární test Ivy Mike s výtěžkem 10,4 megatuny zanechal na místě ostrova Elugelab jen podmořský kráter.

Požár obytného věžáku Grenfell Tower v červnu 2017 byl nejhorší od druhé světové války. Tragédie v srdci bohaté londýnské čtvrti stála život 72 převážně chudších obyvatel a odhalila fatální selhání bezpečnostních opatření i lhostejnost správců.

Kreml pohrozil Komarovovi degradací, když zpochybnil připravenost lodi ke startu. Gagarin a další kosmonauti sepsali desetistránkové varování, které k Brežněvovi nikdy nedorazilo. U testovacího Sojuzu napočítali přes 2 900 závad a nedostatků.

Soudilo se po havárii v Anapě, že oblast bude potřebovat nejméně deset let, než se z havárie zotaví. S přibývajícími haváriemi se však prognóza zhoršuje.

Pokud patříte k mým pravidelným čtenářům, víte, že se poměrně často zaobírám leteckými haváriemi sovětských a ruských aerolinek. A proč? Protože jejich zásobárna se nikdy nevyčerpá a stále přibývají nové.

Stát se to může každému. V jednom měsíci se sejde množství nečekaných výdajů a navzdory penězům, které si dáváte stranou, jste zkrátka a dobře na suchu. Jak tuto situaci řešit? Než se rozhodnete zažádat o půjčku, zvažte dvě další možnosti, které vás nedostanou do dluhů.

Během jediné srpnové noci roku 1975 se centrální Čínou prohnala povodeň, jakou země dosud nezažila. Katastrofu způsobilo protržení přehrady Banqiao a připravila o život odhadem 170 tisíc lidí – přesto o ní čínské úřady po desítky let téměř nemluvily.

Původně měl chránit svět sto let, teď se jeho životnost smrskla na zlomek. Nad havarovaným čtvrtým blokem černobylské elektrárny se opět stahují mračna.

Je přibližně půl jedné ráno a telegrafista z lodi RMS Carpathia se chystá ke spánku. Ze zvyku si naposledy nasadí sluchátka od Marconiho telegrafu a pošle do ticha zprávu blízko plovoucímu velikánovi: ,,Good morning old man.“ Namísto očekávané odpovědi však přichází něco jiného － volání o pomoc CQD a SOS.

Bylo krátce po osmé hodině ráno 16. dubna 1947, když se v přístavu texaského města Texas City začal psát příběh, který se měl stát jednou z nejničivějších průmyslových katastrof v dějinách lidstva.

Letecké dny, nejrůznější airshow a přehlídky vojenské techniky jsou divácky velice oblíbené akce a mají dlouholetou tradici i v naší zemi. Jistě jste na nějaké z nich byli a určitě vás nenapadlo, že by vám mohla na hlavu spadnout stíhačka.

Na moři strávil Frederick Fleet většinu svého života. Zpátky se nedržel ani poté, co se mu podařilo přežít potopení slavné zaoceánské lodi Titanic. Prožitá hrůza si na něm ale vybrala krutou daň. Na to, co viděl v osudnou noc z 14. na 15. dubna 1912, nedokázal zapomenout do konce života.

Letecká doprava je bezpečná, ale když něco selže, následky jsou hrozivé. Připomeňme si pět největších leteckých katastrof civilních letadel, podle počtu obětí na palubě. Ze seznamu jsou vyřazeny sestřely a teroristické útoky.

Jedna z nejtragičtějších průmyslových katastrof v českých zemích se odehrála 3. ledna 1934 na dole Nelson III u Oseka na Teplicku.

Jak se skutečně potápěl Titanic? Rekonstrukce osudné noci podle výpovědí přeživších sleduje zánik lodi skrze informace, jak je popsali očití svědci.

RMS Titanic se potopil 15. dubna 1912 po nárazu na ledovou kru. Technické chyby a nedostatek člunů stály život více než 1500 lidí v mrazivém Atlantiku.

V Černobylu už evakuovali celá města, ale v Československu se pod radioaktivním mrakem povinně pochodovalo s mávátky. Komunistické špičky o nebezpečí věděly, přesto daly přednost ideologické stabilitě před zdravím vlastních občanů.

Povodně pro nás představují asi jediný pravidelně se opakující, a přitom závažný typ přírodní katastrofy. Sopky ani zemětřesení se nás prakticky netýkají, ale povodně dokážou napáchat obrovské škody.

Po erupci indonéské sopky rovnající se výbuchu 170 000 atomových pum z Hirošimy zmizelo z oblohy slunce. Trvalo to celý rok. V Evropě i Americe hynul dobytek a v létě sněžilo. Zavládl hladomor. Avšak díky této první globální katastrofě moderních dějin vznikla také kanalizace, objevily se zárodky sociálního zákonodárství a světlo světa spatřilo i jízdní kolo.

Čínská společnost Norinco vyvíjí autonomní nákladní dron Changying-8, který je největší na světě, pokud jako měřítko použijeme oficiální maximální vzletovou hmotnost 7 tun.