Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Houslový virtuóz Jaroslav Svěcený, za doprovodu klavíristky Lucie Tóth, svým koncertem otevřel letošní Noc kostelů ve svatovítské katedrále. Je to místo, ke kterému má umělec velkou úctu, a i proto v jejích prostorech měla světovou premiéru Svěceného autorská skladba, Pocta katedrále.

Pražský hrad je v současné době jednou z mála památek v České republice, kde mohou návštěvníci zavítat i do interiéru historických objektů.

Zájemci mohou v těchto dnech navštívit interiéry Pražského hradu, který je v současné době jednou z mála památek v České republice, kam mohou návštěvníci zavítat i do vnitřních prostor. Vládní opatření sice stále nedovolují skupinové prohlídky, ale Hrad návštěvníkům umožňuje projít si katedrálu sv. Víta, Starý královský palác, baziliku sv. Jiří nebo domečky ve Zlaté uličce bez průvodce.

V rámci každoroční Noci kostelů otevře své brány více než 1450 svatostánků po celé republice. Zpřístupněny budou i varhanní kůry, věže, krypty nebo klášterní zahrady.  Ve svatovítské katedrále Noc kostelů zahájí houslový virtuos Jaroslav Svěcený v pátek 28. května od 19:15 hodin.

Vyletět z rodinného hnízda? Tak přesně to v hodonínské rodině Herků děti neudělaly, alespoň co se týče podnikání. Pětadvacetiletá dvojčata Dominik a Jan Herkovi provozují ještě se starším bratrem Václavem a dalším kamarádem – Václavem Staňkem – nábytkářskou firmu Wuders, ve které zaměstnávají i oba rodiče.

Stovky lidí dnes navzdory koronavirové epidemii v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. Řada účastníků i přihlížejících neměla ani při nedostatečných rozestupech v centru města nasazené roušky. Zájemci mohli slavnosti sledovat také on-line. V Nepomuku dnes odhalili a požehnali "staronovou" litinovou sochu sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti.

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka dnes během bohoslužby v katedrále sv. Víta ocenil šest osobností za jejich službu církvi. Udělil jim medaile u příležitosti svátku sv. Vojtěcha, který připadá na dnešní den. Svatý Vojtěch (asi 956 až 23. dubna 997) je po svatém Václavovi druhý patron země české a hlavní patron pražské arcidiecéze. Pozici pražského arcibiskupa se také říká svatovojtěšský stolec.

Na Pražském hradě se dnes pro veřejnost otevírají Královská zahrada, Jižní zahrady a horní část Jeleního příkopu. Vstup bude zdarma a počet návštěvníků nebude nijak omezený. Nádvoří Hradu s výjimkou katedrály sv. Víta však zůstávají kvůli protipandemickým opatřením nadále uzavřená. Ode dneška se také otevírá zámecký park v Lánech.

Stovky lidí navštívily za pátek zahrady, které se otevřely na Pražském hradě. Nejvíce jich dorazilo do Královské zahrady. Podobně jako v Jižní zahradě a horní části Jeleního příkopu se ale ani tam nesešlo moc lidí najednou. Správa Hradu nezaznamenala žádné incidenty týkající se porušování protiepidemických opatření. ČTK to řekl Vít Novák z tiskového oddělení Pražského hradu. Do zahrad se dnes vydaly zpravidla dvojice nebo rodiny s dětmi, zjistila zpravodajka ČTK na místě. Až na výjimky měli lidé respirátory a dodržovali rozestupy, kvůli chladnějšímu počasí většina nevyužila ani možnosti posezení na lavičce a jen se procházela. Neopakovala se tedy situace z minulých dnů, kdy slunečné počasí vylákalo velké množství lidí často bez roušek na náplavky a do pražských parků.

Zaměstnanci správy Pražského hradu se připravují na očekávaný nápor veřejnosti, pro kterou budou 2. dubna otevřeny Královské zahrady, Jižní zahrady a horní část Jeleního příkopu. Vstup bude zdarma a počet návštěvníků nebude nijak omezen. Nádvoří Hradu s výjimkou katedrály sv. Víta budou uzavřena. Novináře o tom informoval Vít Novák z kanceláře prezidenta republiky.

Pokud nejde o individuální duchovní péči a službu, platí omezení opustit okres i pro věřící, bohoslužbu tedy mohou navštívit pouze v okresu svého bydliště. Nadále zůstává omezení na deset procent kapacity míst k sezení.

Stavba katedrály byla vždy během na dlouhou trať. Trvala staletí. Ani pražský chrám sv. Víta nebyl výjimkou. Ode dne, kdy Karel IV. položil jeho základní kámen, do okamžiku, kdy se slavnostně otevřely dveře do dostavěné katedrály, uplynulo více než půl tisíciletí…

Čínská ambasáda v Praze se ohradila proti výroku pražského arcibiskupa Dominika Duky, že je koronavirus čínská biologická zbraň. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že naléhá na Duku, aby tvrzení napravil. Duka pronesl výroky o koronaviru při svém kázání v katedrále svatého Víta počátkem února. Pražské arcibiskupství po zveřejnění výroků v médiích sdělilo, že Dukova slova byla vytržena z kontextu.

Čínská ambasáda v Praze se ohradila proti výroku pražského arcibiskupa Dominika Duky, že je koronavirus čínská biologická zbraň. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že naléhá na Duku, aby tvrzení napravil. Duka pronesl výroky o koronaviru při svém kázání v katedrále svatého Víta počátkem února.

Čínská ambasáda v Praze se ohradila proti výroku pražského arcibiskupa Dominika Duky, že je koronavirus čínská biologická zbraň. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že naléhá na Duku, aby tvrzení napravil. ČTK zjišťuje vyjádření arcibiskupství. Duka pronesl výroky o koronaviru při svém kázání v katedrále svatého Víta počátkem února. Pražské arcibiskupství po zveřejnění výroků v médiích sdělilo, že Dukova slova byla vytržena z kontextu.

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka označil koronavirus za čínskou biologickou zbraň. Prohlásil to při svém kázání v katedrále svatého Víta počátkem února, v úterý na to upozornila televize CNN Prima News.

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka označil koronavirus za čínskou biologickou zbraň. Prohlásil to při svém kázání v katedrále svatého Víta počátkem února, dnes na to upozornila televize CNN Prima News. Duka ve svém projevu dodal, že původ koronaviru znají všichni vojenští specialisté, ale nechtějí, nebo nemohou to říci. Proti výroku se ohradil například imunolog Václav Hořejší. Podle pražského arcibiskupství je Dukův výrok vytržený z kontextu.

Bohoslužby v katedrále svatého Víta na Pražském hradě se na přelomu roku uskuteční kvůli opatřením proti šíření koronaviru 31. prosince v 16 hodin a 1. ledna v 10 hodin.

Několik desítek lidí se v pátek v chrámu sv. Víta na Pražském hradě zúčastnilo setkání u jesliček spojeného se zpěvem vánočních písní. Pražské arcibiskupství získalo pro akci výjimku, protože areál Hradu je dlouhodobě kvůli pandemii koronaviru uzavřen. Přístup pro lidi v rouškách, kteří procházeli kontrolou, byl pouze z Hradčanského náměstí přes IV. nádvoří.

Všem, kteří bojují v první linii, poděkoval pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka na úvod vánoční půlnoční mše v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Ta se letos uskutečnila za přísných protiepidemických opatření, mše se mohlo zúčastnit pouze 300 lidí v rouškách.

Poděkováním zdravotníkům, bezpečnostním složkám a všem, "kdo pomáhají nést tíži doby" zahájil pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka vánoční půlnoční mši v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Tradiční akce se uskutečnila za protiepidemických opatření. Po dohodě se Správou Pražského hradu se mohlo mše ve svatovítském chrámu zúčastnit 300 lidí v rouškách. Zájemci si již dva dny dopředu rozebrali lístky, které si mohli zdarma vyzvednout na recepci pražského arcibiskupství.

Lidé si během dneška rozebrali vstupenky na štědrovečerní půlnoční mši v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, na kterou letos kvůli koronavirovým opatřením může přijít jen omezený počet účastníků. Zájemci si mohli od rána lístky zdarma vyzvednout na recepci pražského arcibiskupství na Hradčanském náměstí, odpoledne už zbývalo jen pár posledních.

Od čtvrtka Česko přešlo do třetího stupně protiepidemického systému (PES). Po další nucené koronavirové pauze vítají první návštěvníky kromě obchodů a restaurací třeba také muzea či galerie. Ve skupinách maximálně deseti osob vládní opatření proti šíření virózy covid-19 povolují také prohlídky hradů a zámků. Pražský hrad, sídlo prezidenta Miloše Zemana, každopádně zůstane „opevněn“ a veřejnost zatím nebude mít do hradního areálu přístup. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář alespoň pozval lidi na tradiční půlnoční mši do katedrály sv. Víta na Štědrý den.

Řezbář Bohumil Biňovec z Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku se už 15 let věnuje výrobě betlémů. Jeden z nich tvořený postavami v životní velikost před čtyřmi lety zdobil i pražskou katedrálu svatého Víta.

Řezbář Bohumil Biňovec z Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku se už 15 let věnuje výrobě betlémů. Jeden z nich tvořený postavami v životní velikost před čtyřmi lety zdobil i pražskou katedrálu svatého Víta. Nejnovější betlém nyní vystavuje v suterénu svého domu. Lidé si ho budou moci přes prosklenou stěnu otevřené garáže prohlédnout do 3. ledna.

Jméno Antonín Zápotocký budou mít Češi navždy spojené hlavně s politickými procesy v 50. letech a šílenou měnovou reformou, která připravila mnoho našich obyvatel o životní úspory. Ačkoliv Zápotocký byl vyučeným kameníkem, který pracoval i například na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze, tak to nakonec dotáhnul až na prezidenta. Dnes je to navíc přesně 63 let od jeho smrti.

Možná si tuto problematiku pamatujete. Je to docela pravděpodobné, protože otázky o vlastnictví katedrály sv. Víta v Praze započaly v roce 1992 a na dlouhých osmnáct let zaměstnaly soudy, politiky a církevní hodnostáře. Nakonec se podařilo dojít k dohodě mezi státem a církví. Jak spory probíhaly?

Ve španělském městečku El Papiol kousek od Barcelony v dílně světoznámého tvůrce varhan Gerharda Grenzinga už přes půl roku stojí hotové varhany pro pražskou katedrálu sv. Víta. Už dávno měly být rozebrané, zabalené, přemístěné na Hradčany a už letos měly sloužit v pražské katedrále. Kvůli koronavirové pandemii je ale všechno jinak.

Městský soud v Praze tak rozhodl na základě žaloby příbuzné autorky sochy, která se dožaduje finanční náhrady a odstranění sochy z katedrály.

Slavnostní bohoslužba za mír ve svatovítské katedrále na Pražském hradě dnes večer připomněla 75 let od konce druhé světové války a Pražského povstání. Účastníci mše, kterou sloužil kardinál Dominik Duka, vzpomněli také na oběti současné epidemie covidu-19 a všechny, kteří se o nakažené či ohrožené starají. Mše se zúčastnil prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou, váleční veteráni z východní i západní fronty, církevní hodnostáři, velení české armády a zástupci lékařů a záchranářů. Kvůli omezením v nynějším nouzovém stavu mohli přijít jen pozvaní hosté, ostatní ji mohli sledovat v přímém přenosu České televize.

Některým věřícím a zájemcům, kteří na Velký pátek sledovali přenos z pražské katedrály, mohlo až zaskočit. Ve chmurném majestátu skoro prázdného chrámu se objevila tvář známá jaksi odjinud.

Šancí spatřit ji na vlastní oči je málo. Nejvzácnější z českých korunovačních klenotů, Svatováclavskou korunu, bedlivě střežená v korunní komoře nad svatováclavskou kaplí katedrály svatého Víta v Praze, se před zraky zájemců ocitá jen při výjimečných příležitostech. Nyní ale mají Brňané šanci prohlédnout si jí zblízka. Díky nové výstavě v brněnském Letohrádku Mitrovských, která nabídne mistrné repliky korunovačních klenotů.

Sobotní zádušní mši v katedrále sv. Víta na Pražském hradě k uctění památky zesnulého zpěváka Karla Gotta sledovalo v České televizi a na Nově téměř 1,6 milionu diváků. Vyplývá to z informací televizí.

Po zádušní mši za Karla Gotta (†80) v katedrále sv. Víta, která trvala hodinu a půl, bude obřad pokračovat v motolském krematoriu, kde bude Mistr zpopelněn. Ten už proběhne jenom v úzkém kruhu rodinném. Do Motola dorazila jako první ochranka vdovy Ivany Gottové (43).

K Chrámu sv. Víta na Pražském hradě už se scházejí první pozvaní hosté. Mezi nimi dorazil i producent a dlouholetý Gottův přítel František Janeček (75). Ani jemu se však neudělala výjimka v rámci přísných bezpečnostních pravidel.

Po zádušní mši za zesnulého zpěváka Karla Gotta v katedrále svatého Víta, která začne dnes v 11 hodin a je pro pozvané stovky hostů, se uskuteční i poslední rozloučení jeho nejbližších. Rodina nechá zpěvákovy ostatky zpopelnit v pražském motolském krematoriu, uvedlo dnešní Právo s odkazem na nejmenovaný zdroj. Transport z Pražského hradu do krematoria budou provázet zvýšená bezpečnostní opatření. Kam bude urna s popelem Karla Gotta uložena, zatím není jasné.

Po zádušní mši v katedrále sv. Víta, která začne v 11 hodin a je pouze pro pozvané, se během soboty odehraje i definitivně poslední rozloučení Gottových nejbližších s Mistrem. Podle informací Práva nechá rodina zpěvákovy ostatky zpopelnit v pražském motolském krematoriu.

V katedrále sv. Víta se v 11 hodin uskuteční pietní rozloučení s Karlem Gottem. Zádušní mši bude sloužit arcibiskup Dominik Duka. Vláda vyhlásila na tento den státní smutek. Vlajky na úřadech či institucích budou viset na půl žerdi.

Téměř 50 tisíc lidí se v pátek na Žofíně rozloučilo se zesnulým zpěvákem Karlem Gottem. Dnes bude za slavného tenora sloužit arcibiskup Dominik Duka zádušní mši v katedrále sv. Víta. Veřejnost ji bude moct sledovat na velkoplošných obrazovkách. Umístěny budou na třetím nádvoří Pražského hradu a na Hradčanském náměstí. Další možností bude televizní vysílání.

V pátek se s božským Karlem Gottem (†80) rozloučí široká veřejnost, v sobotu pak vdova po zpěvákovi pozvala přátele na zádušní mši do katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Chybět nebudou špičky českého šouzbyznysu, na dvě podstatná jména si ale Ivana Gottová (43) ani nevzpomněla.

Veřejné rozloučení se zpěvákem Karlem Gottem, který zemřel minulý týden, se bude konat v pátek 11. října v Paláci Žofín v Praze. V sobotu 12. října se bude v katedrále svatého Víta konat zádušní mše, která bude jen pro pozvané.

Palác Žofín, kde se v pátek uskuteční rozloučení se zpěvákem Karlem Gottem, může reálně pojmout pouze 50 000 fanoušků. Nemusí se tak dostat na všechny zájemce. Premiér Andrej Babiš totiž odhadl účast na 300 000 lidí a vyzval zpěvákovy příznivce, aby jeho památku uctili pokud možno jinou formou. Sobotní zádušní mši ve svatovítské katedrále budou moci zájemci sledovat na velkoplošných obrazovkách na třetím nádvoří Pražského hradu a na Hradčanském náměstí.

Zádušní mši v katedrále sv. Víta, kterou za zemřelého zpěváka Karla Gotta bude v sobotu sloužit arcibiskup Dominik Duka, bude moct veřejnost sledovat na velkoplošných obrazovkách. Umístěny budou na třetím nádvoří Pražského hradu a na Hradčanském náměstí. Již v pátek budou moct lidé položit květiny u rakve, která bude umístěna v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze.

Rodina zesnulého Karla Gotta (†80) v úterý zveřejnila podrobnosti připravovaného posledního rozloučení. Proběhne nadvakrát, lidé nejprve mohou přijít dát sbohem v pátek na Žofín, v sobotu pak proběhne zádušní mše ve Svatovítské katedrále. Přímo na obřad se dostanou jen pozvaní, fanoušci ale budou moct sledovat přímý přenos na III. nádvoří Pražského hradu.

Pro operního pěvce Štefana Margitu bude vystoupení na zádušní mši za Karla Gotta, kterou bude 12. října v katedrále sv. Víta sloužit arcibiskup Dominik Duka, velkou poctou.

Státní smutek, který se vláda rozhodla vyhlásit na sobotu 12. října, kdy má v katedrále svatého Víta proběhnout zádušní mše, není v legislativě konkrétněji upraven a stejně jako ceremonie státem organizovaných pohřbů, jde spíše o zvykovou záležitost.

Před 90 lety se Praha stala svědkem celonárodní vzpomínkové slavnosti k tisícímu výročí smrti svatého Václava. Jejich vyvrcholením byl převoz ostatků svatého Václava, jeho lebky a zbroje z Vyšehradu do chrámu svatého Víta na Pražském hradě.

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jak se oficiálně jmenuje od roku 1997, je víc než religiózním místem a sídelním kostelem pražského arcibiskupa. Už při své dostavbě ve druhé polovině 19. století se zdála být završením české národní emancipace a její otevření v roce 1929 bylo přímo spojeno s českou a československou státností. Stala se jejím symbolem. Katedrála na Pražském hradě byla vysvěcena 12. května 1929 a pro veřejnost pak byla oficiálně otevřena 28. září 1929.

Před 82 lety proběhl pohřeb Prezidenta Osvoboditele, českého státníka a pedagoga Tomáše Garrigua Masaryka. Za zvuku zvonů svatovítské katedrály a pražských ulic plných lidí probíhala poslední cesta prvního prezidenta Tomáše G. Masaryka, který zemřel 14. září 1937 po těžkém zánětu plic.