Koncentrační tábor

O pocitu hlubokého zahanbení nad zvěrstvy spáchanými nacisty v koncentračním táboře v polské Osvětimi vyjádřila v pátek přímo na místě německá kancléřka Angela Merkelová. Při své první návštěvě někdejšího tábora smrti společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým uctila památku více než milionu lidí, kteří tam zahynuli.

Dnes je to 105 let, kdy nacisté naposledy použili v koncentračním táboře Auschwitz – Birkenau plynovou komoru. Právě v tomto koncentračním táboře, který je u nás známý spíše pod názvem Osvětim – Březinka, skončily životy více než 1, 4 milionů lidí, z 90% Židů, téměř ze všech evropských států. Většina z nich zahynula právě v plynových komorách. Tyto údaje uvádí státní muzeum Auschwitz-Birkenau. Historie plynové komory coby smrtícího zařízení je ale delší a původní využití bylo jasnou předzvěstí dalších zrůdností, ke kterým posléze sloužila.

Luxusní značka Loewe prodávala pruhovanou soupravu složenou z košile a kalhot za 1840 dolarů (přes 42 tisíc korun).

Nebýt koncentračního tábora, nebyl by Miroslav Prokeš na světě. Jeho rodiče se totiž do sebe zamilovali za druhé světové války v Terezíně. Tatínek napsal scénář ke kabaretu, maminka v něm hrála hlavní roli… a nakonec z toho byla vězeňská svatba. Felix Porges a Elly Bernsteinová na rozdíl od mnoha svých přátel přežili. Židovské identity se však po válce zřekli.

Německá kancléřka Angela Merkelová začátkem příštího měsíce poprvé navštíví bývalý nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi. Na svých internetových stránkách o tom napsal deník Süddeutsche Zeitung a připomněl, že někdejší vyhlazovací tábor na jihu Polska zatím navštívili jen dva šéfové německé vlády.

S ruským reportérem, který vyhrál novinářskou cenu za článek o útlaku Ujgurů, Kazachů a Kyrgyzů v provincii Sin-ťiang.

Americká společnost přidá ke špatně vypracovaným mapám vysvětlující komentáře, které mají zabránit další dezinterpretaci. Kvůli chybám se ozval sám polský premiér Mateusz Morawiecki.

Výstava pojednává mimo jiné o likvidaci Vysoké školy báňské v Příbrami a odvlečení části studentů do koncentračního tábora.

Listopady roku 1939 a 1989 patří k jednim z těch nejdůležitějších mesíců v dějinách České republiky. Speciál tak přibližuje nejen co k událostem vedlo, ale i co se po nich dělo.

Americká placená internetová televize Netflix rozezlila polskou vládu svým dokumentárním seriálem Ďábel od vedle z prostředí nacistických vyhlazovacích táborů. Ty jsou v jednom ze záběrů umístěny na mapě, na které jsou zakresleny dnešní hranice Polska.

Stejně jako je neobvyklé její jméno, neobvyklý je i její životní příběh. Nacisté zabili její rodiče, bratra, sestru. Ona přežila. Elegantní dáma se nebojí vyprávět o osudu své rodiny, protože ví, že zážitky konkrétního člověka mnohdy vypovědí více než učebnice dějepisu.

Na letošní státní svátek Dne boje za svobodu a demokracii připadají hned dvě kulatá výročí. Po demonstracích Čechů proti německé okupaci, spojených s pohřbem studenta lékařské fakulty Karlovy univerzity Jana Opletala, smrtelně zraněného 28. října 1939 při protinacistické demonstraci konané u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky, odvlekl „Herrenvolk“ 1200 českých vysokoškolských studentů do nechvalně známého koncentračního tábora Sachsenhausen.

Méně známé skutečnosti o událostech kolem 17. listopadu 1939 odhaluje nová výstava v Památníku Vojna v Lešeticích na Příbramsku. Pojednává mimo jiné o likvidaci Vysoké školy báňské v Příbrami a odvlečení části studentů do koncentračního tábora. Podle autora expozice Josefa Velfla bývají tyto události málo zmiňovány, připomíná se hlavně obsazení vysokoškolských kolejí v Praze a Brně. Kromě Příbrami si už málokdo vzpomene také na Olomouc, kde bývala teologická fakulta, řekl Velfl ČTK.

Jeden den a život se změní od základů. Ještě léto 1939 tráví malíř Josef Čapek v krásné neokázalé krajině Vysočiny; 1. září zaútočí Hitler na Polsko – a pro Čapka si přijde gestapo. Z přírody putuje malíř do vězení, projde mnoha nechvalně známými koncentračními tábory a v jednom z nich na sklonku války umírá. Čapkovo zatčení rekonstruuje následující reportáž; je založena především na pamětnické výpovědi Karla Daňka (1922–1997), jenž své vzpomínky vyprávěl autorovi textu.

Vzdorovitost Čechů proti nacistické tyranii vyvrcholila atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha členy československého odboje v zahraničí. Po jeho smrti vypuklo v protektorátu peklo dnes známé jako Heydrichiáda. Po krvavé odplatě na rodinách atentátníků a dalších nevinných se gestapo zaměřilo i na rodiny ostatních emigrantů. Krycí název byl Akce E.

Říjnová demonstrace proti německé okupaci v roce 1939 se stává záminkou k uzavření veškerých českých vysokých škol. Vše začíná 17. listopadu nacistickým útokem na vysokoškolské koleje, kdy Němci vystřílejí funkcionáře studentských organizací. Více než tisícovka studentů pak končí v koncentračních táborech.

Popsala třeba nejen své setkání s Kafkovou přítelkyní Milenou Jesenskou v Ravensbrücku, ale také řadu sovětských i německých dobových reálií, o nichž bychom se jinak nedozvěděli. Po roce 1945 dospěla původně nadšená komunistka Margarete Buber-Neumannová k názoru, že stalinský režim lze právem označit i jako fašistický.

Co je dobro a co zlo, proč čestní a dokonce i věřící lidé tváří v tvář totalitě selhávají? Jejich osud potom dnes vnímáme jako kontroverzní a možná je ani nikdy úplně nepochopíme. Jedním z nich byl i tento poměrně známý pozdější exponent komunistického režimu.

V letech 1939-1945 bylo v Mauthausenu vězněno více než 9 000 československých občanů. Lidé: Bděte! To hlásá památeční deska umístěná v bývalém nacistickém koncentračním táboře Mauthausen, nacházejícím se na severu Rakouska.

Franz Stangl byl obávaným dozorcem vyhlazovacích koncentračních táborů Sobibor a Treblinka. Historikové odhadují, že se spolupodílel na vraždě nějméně 400 000 lidí, podle některých zdrojů až 1,2 milionů.

Třiadevadesátiletý Bruno Dey se jako bývalý příslušník nacistické ozbrojené organizace SS zodpovídá z napomáhání k vraždám 5230 lidí.

Vůdce SS Heinrich Himmler vydal za války příkaz, aby byly všechny jejich kantýny zásobeny „výlučně vlastní SS minerálkou“. Pocházela z maličké vesnice ležící přesně na rozhraní Krušných hor a Doupovských hor.

U soudu v Hamburku odstartoval ve čtvrtek ostře sledovaný proces. Na lavici obžalovaných je třiadevadesátiletý Bruno Dey, bývalý dozorce z koncentračního tábora Stutthof. Ten byl zřízen během druhé světové války na severu dnešního Polska. Dey je obžalován z napomáhání k vraždám 5230 lidí, napsala agentura DPA. Vzhledem k tomu, že se skutků dopustil v době, kdy mu bylo 17 let, jeho případ řeší soud pro mladistvé.

Největší komik všech dob Charlie Chaplin uvedl před 79 lety v New Yorku svůj první mluvený film. Jeho Diktátor, geniální dílo parodující Adolfa Hitlera a jeho nacistickou vládu, patří dodnes k nejlepším satirickým snímkům všech dob.

Těžko věřit tomu, že před 2. světovou válkou i krátce po ní neměl tzv. „západní“ svět obecně ani ponětí o tom, jak hrozné poměry panují ve stalinském Sovětském svazu, o hladomoru na Ukrajině nebo gulazích. Průlom v tomto ohledu nastal až díky jednomu sovětskému emigrantovi.

Archeologové ze Západočeské univerzity odkryli zbytky romského koncentračního tábor v Letech. Tím se podařilo získat hmatatelné důkazy o jeho existenci a vyvrátit tak různé spekulace.

Švédský nábytkářský gigant IKEA čelí vlně kritiky za slogan, který se objevil u jedné prodejny v Petrohradě. Stojí v něm totiž „každomu svoje“ (volně přeloženo „Každému co jeho jest“), informují ruská média. Problém je, že podobné heslo využíval i koncentrační tábor Buchenwald během druhé světové války.

Říkali jí Krásná bestie. Mezi dozorkyněmi v nacistických koncentračních táborech skutečně vynikala půvabem. A také neobyčejnou brutalitou. Irma Grese – psychopatka, která za válečné zločiny skončila na popravišti.

Cílem dnešního výletu je zámek Vrchotovy Janovice na Sedlčansku. Původně vodní tvrz byla na konci 16. století přestavěna na renesanční zámek. Nejtěžší chvíle prožíval zámek v minulém století. Za II. světové války v něm sídlilo velitelství okupačních vojsk a pobočka koncentračního tábora. Nakonec se do jeho zdí nastěhovala sovětská armáda.

Oldřich Nový byl symbolem vytříbeného vkusu a noblesy. Jako dokonalý gentleman se zapsal do srdcí mnoha žen. Přežil koncentrační tábor, zachránil několik lidských životů a překonal dřinu ve vápencových dolech. Byl hercem, zpěvákem, režisérem, pedagogem i dramatikem. Oldřich se stal legendou a nezapomenutelná melodie průvodní písně jeho největšího filmového hitu "Jen pro ten dnešní den" se vryla do našich srdcí navždy. Pojďme si připomenout hercův osud.

Studenti ze Střední školy – Podorlické vzdělávací centrum z Dobrušky se v září vydali na druhý výlet, tentokrát do koncentračního tábora Osvětim a Březinka.

Ve věku 96 let v Londýně zemřel kapitán letectva Kurt Taussig, poslední čs. pilot Spitfiru žijící po druhé světové válce ve Velké Británii. Taussig byl jedním z tzv. Wintonových dětí.

Velkou pozornost, ale zároveň kritiku některých vědců a historiků vyvolal dokument německé televize ZDF o možné existenci obrovského podzemního bludiště u koncentračního tábora Mauthausen. Podle autorů dokumentu se možná hluboko pod zemí nedaleko Lince skrývá nejen poslední neobjevená pevnost SS, sloužící k vývoji „zázračných“ zbraní, ale zároveň hrob desetitisíců vězňů.

Vojmír Srdečný byl posledním českým pamětníkem koncentračního tábora Sachsenhausen. Posledním žijícím ze studentů, které nacisté uvěznili 17. listopadu 1939. Zemřel ve věku 99 let. Jeho vzpomínky přinesly Příběhy 20. století.

Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni odhalili v Letech na Písecku v místech romského koncentračního tábora hrob s kosterními pozůstatky ženy ve věku do čtyřiceti let a hrob dítěte. Jedná se tak o první nález hrobů obětí romského holokaustu.

Členové skupiny podle mluvčího nadace pečující o historické památníky během prohlídky zpochybňovali masové vraždy nacistů a existenci plynových komor.

Muzeum romské kultury považuje za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor. Filip na Twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.