Koncentrační tábor

S Felixem Kolmerem o audienci u papeže, útěku z Osvětimi a o tom, že si musíme pomáhat

Ve věku 100 let zemřel v pátek Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. ČTK to potvrdil předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s ČTK, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

Ve věku 100 let dnes zemřel Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. ČTK to potvrdil předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s ČTK, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

Vyprávění příběhů přeživších připomene vraždění Romů v koncentračním táboře v Osvětimi za druhé světové války. Akce se uskuteční v úterý od 19:00 na náměstí…

Třináctiletá Urszula Kaczmarek je považována za tragickou vzpomínku na to, jak se v koncentračním táboře Kinder-KL Litzmannstadt, kterému se přezdívalo i „malá Osvětim“, zacházelo s polskými dětmi. Její příběh a krutý osud není pro slabé povahy. Odhaluje totiž bez příkras bestialitu Třetí říše.

Spojenecké jednotky vstupující na bývalé nacistické území na konci druhé světové války čelily srdcervoucím scénám nemyslitelných zvěrstev.

V Třebíči dnes začal 18. ročník festivalu židovské kultury Šamajim, potrvá do 30. července. Zúčastní se ho i poslední z těch, které v koncentračním táboře zachránil třebíčský rodák Antonín Kalina.

V Letech na Písecku začala demolice bývalého vepřína, který stával v místech koncentračního tábora z doby druhé světové války, v němž byli internováni Romové. Na místě konečně po dlouhých letech ...

V Letech na Písecku v pondělí začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě romského koncentračního tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce, řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

V Letech u Písku začala najatá firma bourat první budovy bývalého areálu vepřína, který stál v místě, kde byl za druhé světové války romský koncentrační tábor.

V Letech u Písku začne dnes firma bourat první budovy bývalého areálu vepřína, který stál v místě, kde byl za druhé světové války romský…

V místě vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za víc než 100 milionů korun, jehož první část s návštěvnickým centrem bude přístupná příští rok.

V Letech na Písecku dnes začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce. ČTK to řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

V Letech u Písku začne v pondělí firma bourat první budovy bývalého areálu vepřína, který stál v místě, kde byl za druhé světové války romský koncentrační tábor. Demolice potrvá do konce roku. Náklady na bourání jsou 10,2 milionu Kč. V místě vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za víc než 100 milionů korun, jehož první část s návštěvnickým centrem bude přístupná příští rok. Vyplývá to z informací Muzea romské kultury.

V Letech u Písku v pátek symbolicky začala demolice vepřína, na jehož místě má vyrůst památník zdejšího koncentračního tábora a holocaustu Romů a Sintů. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o historický okamžik, člen Rady vlády pro lidská práva Daniel Herman (KDU-ČSL) prohlásil, že památník bude varováním do budoucnosti. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

V Letech u Písku v pátek začíná demolice vepřína, který stojí na místě bývalého romského koncentračního tábora. Definitivně tak skončí čtvrtstoletí dohadů o tom, jak s místem naložit. Na bourání plynule naváže výstavba nového pietního místa. „Vepřín byl na tomto místě ostudná skvrna. Jsme rádi, že tento historický okamžik nastává,“ říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová v rozhovoru pro Radiožurnál.

Podívej se na časovou osu, jak se vyvíjela nejen situace v koncentračním táboře, ale i postoje české politické reprezentace.

Eva Clarke, dcera Angličana a Češky, se narodila v koncentračním táboře Mauthausen 29. dubna 1945. Na svobodu se dostala i se svou matkou, když tábor osvobodili američtí vojáci. Jak se její rodiče dostali do Mauthausenu a co tam zažili? A jaký byl další osud Evy Clarke?

Chorvatsko zakázalo srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi soukromou návštěvu bývalého koncentračního tábora Jasenovac, kde za druhé světové války zemřelo velké množství Srbů. Krok vyvolal nové napětí ve vztazích obou sousedních zemí, stále zatížených dědictvím válek z 90. let. Bělehrad reagoval protiopatřeními.

V severním Polsku, nedaleko bývalého nacistického koncentračního tábora Soldau, byl objeven masový hrob obsahující 17,5 tuny lidského popela.

Jasenovac je synonymem pro lidské utrpení a hrůzu. V tomto nechvalně známém koncentračním táboře mladí ustašovci páchali ty nejkrvavější zločiny a slitování neměli opravdu s nikým.

Popel byl nalezen nedaleko nacistického koncentračního tábora Soldau.

V hromadném hrobě na severu Polska, nedaleko nacistického koncentračního tábora Soldau, byl odhalen popel 8000 lidí. Obsahoval 17,5 tuny lidského popela, napsala dnes BBC.

V blízkosti bývalého koncentračního tábora v severovýchodním Polsku objevili vyšetřovatelé masový hrob s ostatky až 8 tisíc lidí, informoval tamní Institut národní paměti.

V Letech na Písecku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník…

Bývalý vepřín v Letech na Písecku, kde za 2. světové války stál romský koncentrační tábor, se začne bourat 22. července. Na místě vznikne památník holokaustu.

Proslulý vyšetřovatel Státní bezpečnosti a otec známého komunistického politika se stal symbolem komunistického zla. Jeho život plynul ve znamení neustálého boje, nejdříve s chudobou, poté s nacisty. Mnozí si z koncentračního tábora odnesli stejné šrámy na duši i těle jako on, málokdo si však svou bolest vybíjel na jiných lidech.

Anneliese Kohlmann se role dozorkyně koncentračního tábora ujala poměrně pozdě, až v roce 1944. Rychle ztratila všechny zábrany. Záhy se stala jednou z nejkrutějších žen v řadách SS. Měla ovšem jednu výjimku, mladým ženám dopřávala speciální východy.

Proces je označován jako jeden z posledních, které Německo s pomocníky nacistického režimu.

Německý soud udělil pětiletý trest odnětí svobody bývalému dozorci koncentračního tábora. Shledal jej vinným ze spoluúčasti na válečných zločinech během holocaustu. Je však nepravděpodobné, že skutečně skončí za mřížemi.

Státní zástupce o bývalém dozorci prohlásil, že se smířil s odlidštěním obětí, čímž se stal součástí soukolí, které umožnilo nacistickému režimu likvidovat své odpůrce a nepřátele. 101letý muž se ještě může odvolat.

Pětiletý trest vězení uložil v úterý německý soud 101letému muži za to, že jako dozorce v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen napomáhal k vraždám více než 3500 vězňů. Proces je označován jako jeden z posledních, které Německo s pomocníky nacistického režimu 77 let po druhé světové válce vede. Verdikt zatím není pravomocný, neboť je možnost odvolání.

Pětiletý trest vězení dnes německý soud uložil 101letému muži za to, že jako dozorce v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen napomáhal k vraždám více než 3500 vězňů. Proces je označován jako jeden z posledních, které Německo s pomocníky nacistického režimu 77 let po druhé světové válce vede. Verdikt zatím není pravomocný, neboť je možnost odvolání.

Soud v Německu uložil 101letému Josefovi S., bývalému dozorci v koncentračním táboře Sachsenhausen, pět let vězení za napomáhání k vraždám tisíců vězňů.

Zemský soud v Neuruppinu ve spolkové zemi Braniborsko poslal na pět let za mříže 101letého muže označovaného jako Josef S.. Soud ho shledal vinným z toho, že jako bývalý dozorce v koncentračním táboře Sachsenhausen napomáhal vraždit tisíce vězňů, píše server týdeníku Focus.

Ve věku 100 let zemřela v úterý v domově sociální péče v pražském Hagiboru Lisa Miková, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi. Informoval o…

Ve věku 100 let zemřela v úterý v domově sociální péče v pražském Hagiboru Lisa Miková, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi. ČTK o tom dnes informoval historik Werner Imhof. Před dvěma lety Miková převzala na německém velvyslanectví v Praze státní vyznamenání Kříž za zásluhy, které jí udělil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ocenění získala za snahu o smíření mezi Čechy a Němci a za dlouhodobé předávání svých vzpomínek mladé generaci.

Prošla odbojem, koncentračním táborem i normalizačním útlakem – s Rivou Krieglovou se život vskutku nemazlil, i když i ona jednu dobu patřila k prominentům komunistického režimu.

Čtyřiatřicetiletá Petra Rautiainenová je vycházející hvězdou finské literatury. Práva na anglický překlad svého debutového románu Popel a sníh měla prodaná ještě před jeho vydáním. A to samé se jí děje teď, když dokončuje svoji druhou knihu Vzpomínka na oceán. Psát ji mimochodem přijela i do Prahy, kde také navštívila veletrh Svět knihy.

V Lidicích našli dosud neznámé deníky Emílie Rohlové. Začala je psát po válce, když se vrátila z koncentračního tábora. Během vypálení vesnice v noci z 9. na 10. června 1942 jí nacisté u Horákova statku zastřelili manžela, její matku později zavraždili v Osvětimi. Deníky adresovala své osmileté dceři Božence a doufala, že se s ní znovu setká. Malou Boženku ale nacisté zavraždili v Chelmnu spolu s ostatními lidickými dětmi.

Mrazivý pohled nabízí okolí železničního nádraží v Chrášťanech na trati Krupá-Kolešovice. Vyrůstají zde zlověstně vypadající táborové baráky s komíny, plot s ostnatými dráty i strážní věže, typické pro koncentrační tábor. Není ovšem opravdový. Zaniklá trať na Kolešovce opět přilákala filmaře, kteří zde budou natáčet americký celovečerní film Lucky Man.

Osmdesát let po jeho smrti v brutálních podmínkách koncentračního tábora zažívá dílo Ervína Schulhoffa, českého skladatele židovského původu, malé obrození – v Praze inscenují jeho operu Plameny a nezávisle na sobě vyšly v květnu dvě nahrávky jeho sonát.

10. června 1942 došlo k jednomu z nejznámějších masakrů. V Lidicích nedaleko Kladna zemřelo 340 lidí.

Přesně před 80 lety zažili obyvatelé obce Lidice hotové peklo. Nacisté jejich domovy v odplatě za smrt Heydricha srovnali se zemí a většinu jejich příbuzných ihned nebo posléze zavraždili. Jedinou dnes stále žijící lidickou ženou, která tyto události i následný pobyt v koncentračním táboře přežila, ale dodnes si všechny hrůzy pamatuje, je Jaroslava Skleničková.

Říkají si lidické děti. „Žije nás posledních osm. Věrka, Libuška, Jirka...“ počítá 80letý Pavel Horešovský. V Lidiích se narodil 25. května 1942 a 10. června téhož roku nacisté v obci zastřelili 173 mužů, načež ves srovnali se zemí. „Zabili i mého tátu, kterého znám jen z fotky,“ vypráví Horešovský. Posléze zahynulo také 143 lidických žen a 88 dětí. Válku přežilo jen 17 dětí. Včetně těch, které se narodily po 10. červnu těhotným ženám z Lidic. „Měl jsem obrovské štěstí,“ děkuje osudu Horešovský.

Čtyři kameny zmizelých zasazených dnes do chodníku v Husově ulici připomínají v Humpolci na Pelhřimovsku židovskou rodinu Zaitschkovu, jejíž členové zemřeli v nacistickém koncentračním táboře. Do tábora Terezín museli spolu s dalšími odjet 9. června 1942. Další transport s Židy z Humpolce odjel o čtyři dny později, z 66 odvlečených lidí se po válce vrátili jen tři, řekl historik a správce humpoleckého židovského hřbitova Vladimír Staněk.

V červnu roku 1942 dopadly hrůzy druhé světové války na středočeskou obec o 503 obyvatelích. Vyvraždění a vypálení Lidic se stalo celosvětovým symbolem války proti nacistických zvěrstvům.

Před osmdesáti lety nacisté násilně ukončili historii malé obce Lidice severovýchodně od Prahy. Jednotky wehrmachtu a německé policie ji obklíčily večer 9. června 1942. Obec nesměl nikdo opustit. Po půlnoci vyvedli všechny obyvatele před své domy, muže a mladíky pak o pár hodin později do jednoho postříleli, většina žen skončila v koncentračních táborech. Část dětí byla poslána na germanizaci, zbytek zplynován. Domy byly vypáleny a celá vesnice na závěr srovnána se zemí.

Inscenaci o sportovci a skautovi, jenž pomáhal přežít vězňům v Terezíně i Osvětimi, uvádí pražské Divadlo Na zábradlí.

Přednáška o aktuální expozici, jež obsahuje např. dopisy Ferdinanda Peroutky a Josefa Čapka z koncentračních táborů, se uskuteční 7. června v Knihovně Jana Drdy Příbram.

Případy podezření Číny z porušování lidských práv v Sin-ťiangu získaly díky práci hackerů konkrétní jména a tváře. V táborech dle uniklých policejních zpráv končí i děti. V poutech probíhá i „výuka“.

Patří mezi nejvýznamnější osobnosti české literatury a výtvarného umění. Josef Čapek, přezdívaný Peča, byl zanícený demokrat a antifašista. Jeho mírumilovná povaha se mu vymstila. Celou druhou světovou válku strávil v krutých podmínkách koncentračních táborů.

Celá řada československých umělců utekla před nacismem do zahraniční, především do Spojených států. Jak dopadli ti, kteří zůstali? Další díl pořadu Antifa Art je tady.

Významnou kapitolou protinacistického odboje, jíž se dodnes dostává jen málo pozornosti, byl boj českých kněží a řeholníků. Osud Augustina Schuberta, římskokatolického kněze a augustiniánského převora, se mezi nimi trochu vymyká, neboť tento přesvědčený antifašista pocházel z českoněmecké rodiny a jeho otec měl německou národnost. Od Schubertova narození uplynulo 120 let.

Pulitzerova cena není vyhrazena jen novinářům. Loni ji za odhalení sítě čínských táborů v Sin-ťiangu získala architektka Alison Killingová. V exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak informace vypátrala.