Koncentrační tábor

Josef Mengele nebyl jedinou zrůdou v bílém plášti, která vykonávala brutální experimenty na Židech ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Bolestivou smrt přivodil stovkám žen také gynekolog Carl Clauberg. Jeho výzkum týkající se sterilizace žen podporovaly nacistické špičky, neboť doufaly, že díky Claubergovu postupu se podaří zabránit rozmnožování podle nacistů „méněcenných“ ras.

Gisella Perlová byla maďarsko-rumunská gynekoložka, kterou v roce 1944 deportovali s manželem a synem do koncentračního tábora v Osvětimi, protože byli Židé. Ani zdaleka netušila, jakých hrůz se zde stane svědkem.

Neštěstí, nemoci, smrt, krutost, dřina, plynové komory, bití, děti bez rodičů a rodiče bez dětí, beznaděj, koncentrační tábor… Prodaná nevěsta, Hubička, opera, divadlo, kultura… Jak mohou být tato slova postavena vedle sebe? Jednoduše proto, že i v koncentračních táborech, tváří v tvář téměř jisté smrti, byli lidé (tedy vězni) lidmi. Do lágru byli uneseni i se svými sny, nadáním a touhami. A tak se alespoň ve vzácných chvílích vraceli k tomu, co dělalo jejich živoření snesitelnějším, tedy k umění.

Ilse Koch je známá také jako „Čarodějnice z Buchenwaldu“. Tuto přezdívku dostala od vězňů v koncentračním táboře zcela oprávněně. Páchala zde totiž se svým manželem hrůzná zvěrstva. Děly se zde tak příšerné věci, že zasáhli i samotní nacisté.

Neštěstí, nemoci, smrt, krutost, dřina, plynové komory, bití, děti bez rodičů a rodiče bez dětí, beznaděj, koncentrační tábor… Prodaná nevěsta, Hubička, opera, divadlo, kultura… Jak mohou být tato slova postavena vedle sebe? Jednoduše proto, že i v koncentračních táborech, tváří v tvář téměř jisté smrti, byli lidé (tedy vězni) lidmi. Do lágru byli uneseni i se svými sny, nadáním a touhami. A tak se alespoň ve vzácných chvílích vraceli k tomu, co dělalo jejich živoření snesitelnějším, tedy k umění.

Po osvobození koncentračních táborů na konci druhé světové války se spojencům naskytl pohled na scény plné masových vražd, utrpení a lidské zkaženosti. Jedním z nejhorších míst byl Bergen-Belsen, který objevila britská armáda 15. dubna 1945.

Do koncentračních táborů bylo za druhé světové války deportováno přes šest tisíc českých Romů a Sintů.

V Novém Jičíně byl odhalen první Kámen zmizelých. Tyto mosazné dlaždice vsazené do chodníku připomínají osudy lidí, kteří byli nacisty zavražděni v koncentračních táborech.

Byla první dámou Československa, ale na to, odkud přišla, nikdy nezapomněla. Byla přirozená, bezprostřední a na nic si nehrála. Manželka Antonína Zápotockého přežila koncentrák i milovaného muže.

Hrůzy koncentračních táborů zdaleka netíží svědomí pouze Němců. Neobyčejnou krutost ukázali také příslušníci mnoha jiných evropských národů a Češi bohužel nejsou výjimkou. Mnozí se do táborů dostali jako kriminálníci a měli privilegované postavení, které neváhali zneužít.

11. září není smutným datem jen pro Spojené státy, ale také pro jihoamerické Chile. V tento den roku 1973 se dostala k moci vojenská vláda a zanechala za sebou tisíce mrtvých.

KOMENTÁŘ. Osmadevadesátiletý Gregor F. bude, pokud to dovolí jeho zdravotní stav, na podzim souzen v německém Hanau jako spoluviník masových nacistických vražd v koncentračním táboře Sachsenhausen. V letech 1943 až 1945 tam, ač nezletilý, sloužil jako strážný. Vzhledem k jeho věku v době spáchání trestných činů bude jeho vinu posuzovat soud pro nezletilé. Něco to vzkazuje i nám… Německá justice

Josef Čapek byl významný český malíř, spisovatel a novinář, který byl zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Jeho kresby z tábora jsou jedinečným uměleckým svědectvím o tragédii holokaustu.

Jedna z nejhrůznějších kapitol druhé světové války jsou pokusy šíleného doktora Josefa Mengeleho, které prováděl na vězních v koncentračním a vyhlazovacím komplexu Osvětim. Ačkoliv by se mohlo zdát, že za své otřesné činy draze zaplatil, bylo to všechno úplně jinak.

98letý bývalý dozorce z koncentračního tábora byl obviněn z napomáhání k vraždě více než 3300 lidí během druhé světové války, píše CNN.

HISTORIE / Prvního září to bylo přesně osmdesát čtyři let od rozpoutání druhé světové války. Adolf Hitler jistý si podpisem paktu Molotov-Ribbentrop tím, že se Polsko bude muset bránit nejen jeho jedn…

Muže, který za 2. světové války sloužil dva roky jako strážný v koncentračním táboře Sachsenhausen, bude soudit tribunál pro mladistvé. Podle obvinění z titulu své pozice napomáhal k vraždám.

/FOTO, VIDEO/ V době nacistické okupace odvezly vlaky z Brna více než deset tisíc židů do koncentračního tábora Terezín. Mnoho z nich už se nevrátilo. Jejich tragické osudy připomíná památník na brněnském hlavním nádraží. Odhalila ho ve čtvrtek Židovská obec při zahájení festivalu Štetl Fest.

Mužský římskokatolický řeholní řád Tovaryšstva Ježíšova, známí jezuité, si jak u německých nacistů, tak i u komunistů vysloužil pověst „papežových špionů“ či „agentů Vatikánu“. Nedá se říci, že by jimi opravdu byli, mnozí z nich se ale postavili oběma totalitám na odpor a snažili se za všech okolností bránit svobodu a demokracii. Patřil k nim i kněz a jezuita Antonín Zgarbík, od jehož narození uplynulo 110 let.

On šil róby pro manželky nacistických pohlavárů, ji mlátili gestapáci. Legendární módní návrhář Christian Dior a jeho mladší sestra Catherine byli téměř po celý život nerozlučnými sourozenci. Tedy až na období druhé světové války. Catherine se tehdy přidala k protinacistickému odboji. Zatklo ji gestapo a skončila v koncentračním táboře. Příběh významné francouzské hrdinky ovšem zůstává ve stínu slávy jejího talentovaného bratra.

Byly mu teprve tři roky, když mu byl diagnostikován diabetes 1. typu. Tehdy se psal rok 1928 a nikdo z jeho židovské rodiny ještě tenkrát netušil, jak krutý osud ho čeká. Ernest Sterzer se však nikdy nevzdal. Nejen, že přežil pobyt v koncentračním táboře, ale dokonce si i navzdory tomu, že přišel o zrak, dokázal vybudovat nový život v New Yorku.

Všichni jsme si vědomi toho, jaké nelidské hrůzy páchali Nacisté na vězních koncentračních táborů. Většině z nás přijde až nereálné, jaké zvěrstva byli tito lidé schopni udělat. Své poslední chvíle před smrtí v plynové komoře zvěčnila Vilma Grünwaldová v dopise na rozloučenou pro svého muže. A z toho, co v něm stálo, jde mráz po zádech.

„To tělo je snad prokleté!” archeolog haličského původu Ivan Borkovský si promnul oči. „Co se děje?” jeho manželka se tvářila vyděšeně. „Dali mi na výběr. Buď potvrdím, že byl Germán nebo mě pošlou do koncentráku. „To přece nemohou,” žena se rozplakala. „Ale mohou, moje milá. Mohou.”

Jméno Milena Jesenská by rozhodně nemělo být zapomenuto. Svým talentem, ale i postojem k životu, je totiž stejně inspirující jako její současníci a přátelé Max Brod, Ferdinand Peroutka, Karel Čapek nebo Franz Kafka. Kromě spisovatelky a novinářky byla i nesmírně odvážnou a nebojácnou ženou, kterou nezlomilo ani zatčení Gestapem a koncentrační tábor.

Po japonském útoku na Pearl Harbor se v zaoceánské mocnosti zvedla vlna nenávisti vůči Japoncům. Skončila umístěním lidí japonského původu do internačních táborů. Čekal je tam nedůstojný život. Zákon, který uvězněným přiznal odškodnění, začal platit až před 35 lety.

Žena spáchala vraždu obzvláště trýznivým způsobem, za což hrozí minimálně 15 let. „Stav těla se podobal obětem koncentračních táborů za druhé světové války,“ prohlásila…

Newyorský učitel historie objevil jeden ztracený střípek historické paměti: našel video zachycující osvobození vězňů z vlakového transportu smrti americkými vojáky. Poté, co tyto záběry zveřejnil na Youtube, se začali ozývat přeživší pamětníci holokaustu s tím, že na videu poznávají buď sebe, nebo členy svých rodin.

Nacisté vyhlazovali téměř všechny rasy, které jim nevyhovovaly. Protože měli jasně dané pokyny, kdo splňuje jejich árijskou rasu, ostatní lidé museli pryč. Romský holocaust byl dlouhá léta ve stínu, ačkoli nebyl o nic méně strašný než ten židovský.

Na památku tisíců Romů zavražděných v koncentračním táboře Osvětim-Březinka dnes na budovu Nové radnice vyvěsili romskou vlajku. Stejné gesto udělaly například i městské části Praha 3, Praha 7 a Praha 8. Na dnešek připadá celosvětový Den romského holocaustu.

Ve středu 2. srpna si svět připomíná Památný den romského holokaustu. Jde o příležitost k připomenutí tragické noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy nacisté vyhladili takzvaný „cikánský tábor“ v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau poblíž polského města Osvětim, uvádí Muzeum romské kultury. Během jediné noci tehdy v plynových komorách zahynulo přibližně 4300 starších osob, nemocných, osiřelých dětí a matek s dětmi. Na území dnešního Česka existovaly dva koncentrační tábory pro Romy – v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku.

Jedním z přeživších povstání v Treblince byl český Žid Richard Glazar, autor knihy Treblinka - slovo jak z dětské říkanky.

Při popisování hrůz holokaustu se připomínají většinou jeho oběti, ale méně se mluví o historických chvílích, kdy se tyranizovaní lidé postavili na ozbrojený odpor. Nejznámějším příkladem takové vzpoury je povstání ve varšavském ghettu, nezůstalo však ojedinělé. K další ozbrojené vzpouře došlo právě před 80 lety v táboře smrti Treblinka. Jednou z jejích vedoucích osobností byl Rudolf Masárek.

Rusko se na rozdíl od Německa nevyrovnalo se svými zločiny, říká Maksim Mirovič.

Nevěstince jsou domy, které tady byly už od nepaměti. Doloženy jsou od středověku, a nechyběly dokonce ani v koncentračních táborech za druhé světové války. V tomto období byl proslulý především Salon Kitty.

Čínské úřady utlačují Ujgury i v zahraničním exilu. Aby je pekingský režim přiměl ke spolupráci, vyhrožuje jim postihem členů rodiny, kteří zůstávají v Číně. Jejich příběhy popsala britská BBC.

Zatímco turistické brožury o České republice nás lákají na pohádkové zámky, malebné vesničky a bohatou historii, existují stránky českých dějin, které jsou často opomíjené. Někdy musíme odbočit s autem na prázdnou silnici, odstavit ho u nenápadného lesního plácku, abychom objevili tragické tajemství skryté v krajině. Tímto místem je Dětřichov, vesnice, která se nachází nedaleko Moravské Třebové.

Karel Hašler byl statečný člověk, který se opakovaně stavěl proti režimu. I přes přísný zákaz za druhé světové války zpíval písně proti Němcům, na což také nakonec doplatil. V roce 1941 byl zatčen gestapem a skončil v koncentračním táboře. Tam také bohužel vyhasl jeho život. Zdroj

Když Němci dorazili na Alderney, zjistili, že je skoro prázdné. Obyvatelé se stihli evakuovat a na neobydleném ostrově vybudovali několik táborů.

Krutosti lidského pokolení se musí neustále připomínat, aby se už neopakovaly. Bohužel v posledních měsících je to jen zbožné přání.

Kdo by neznal slavný film Stevena Spielberga z roku 1993 Schindlerův seznam. Film líčí osudy židovských vězňů, které různými úplatky od jisté smrti zachrání německý podnikatel Oscar Schindler, když je převeze do Brněnce na Svitavsku do své továrny, kde se dožijí konce války (minimálně 26 vězňů však v táboře zemře).

Zatímco hrůzy nacistických koncentračních táborů v Německu a v Polsku jsou dostatečně známé a dokumentačně podchycené, o tom, co se dělo v jediných německých koncentračních táborech na britské půdě, tedy na okupovaných Normanských ostrovech v kanále La Manche, se donedávna mlčelo. Teprve nyní britská vláda tuto otázku otevřela. Důkazy posledních let ukazují, že rozsah nacistického barbarství byl větší, než se čekalo.

O krutostech, ke kterým docházelo v nacistických koncentračních táborech, bylo již natočeno mnoho dokumentů a napsaná spousta knih a článků. Přesto v nich mnohdy chybí jedna věc, a to sice zmínka o ženách, coby dozorkyních. Ty totiž často byly mnohem tvrdší než jejich mužští kolegové. Děsivým příkladem je Jenny-Wanda Barkmann, které se přezdívalo "Krásný přízrak".

Při zmínce o koncentračních táborech se nám všem automaticky vybaví hrůzné obrazy holocaustu, který postihl miliony nevinných lidí během druhé světové války.

Sachsenhausen. Místo památníku někdejšího koncentračního tábora, který vyhledávají příznivci temné historie, pozůstalí obětí i školní výpravy. Nejen v rámci letního výletu se návštěvník může dozvědět, k jakým hrůzám zde došlo během II. světové války a vlastně i po ní.

Krásná navenek, ale shnilá uvnitř. Taková byla nacistická dozorkyně Jenny-Wanda Barkmann, které se v koncentračním táboře přezdívalo „Krásný přízrak“. Ve skutečnosti to byla krutá sadistka, která neměla slitování s nikým.

Objevte zapomenutou kapitolu české historie druhé světové války na vzdělávací stezce Vystěhované Hradištko. Tato unikátní trasa vás provede místem, kde se odehrávaly hrůzy koncentračního tábora skrytého v srdci Čech, a nabídne vám hluboký pohled na osobní příběhy těch, kteří zde trpěli.

Velitel Fritzsch vítal nově příchozí se slovy: "Nepřišli jste sem do sanatoria, ale do německého koncentračního tábora, z něhož není jiný východ než komínem".

„Ta slavná auta už přijela, čekáme, až to začne,“ napsala Vilma Grünwaldová svému muži v posledních chvílích života, když se předtím dobrovolně rozhodla zemřít se svým synem. Svědectví z koncentračních táborů jsou vždy plné hrůzy a beznaděje. Nejsou to příběhy, které by psal sám život, jsou to horory, které psala smrt. Tento dopis to všechno jen dokazuje.

Knih, v nichž je stěžejním námětem holocaust a život v koncentračních táborech, vychází v poslední době velké množství, což je dobře, protože nesmíme zapomínat. Ale ať už dáváte přednost fikci vystavěné na reálných základech, či autentické biografii, měli byste pečlivě vybírat. Ruku do ohně dám za aktuální novinku nakladatelství Noxi. Kniha Jmenuji se Eva je skutečným příběhem ženy, která přežila Osvětim a rozhodla se, že když jí byl darován život, využije ho naplno. Seznamte se s Evou Smolkovou-Keulemansovou, jejíž vzpomínky v příběh přetavila Jana Mirovská.

V lednu 1933 se na jihoamerickém ostrově Trinidad narodili v rodině německé katoličky a místního ortodoxního žida dva bratři - jednovaječná dvojčata. O šest měsíců později, v červnu 1933, byli rozděleni, protože se jejich rodiče rozvedli. Matka se s jedním ze synů vrátila do Německa a vychovávala ho jako nacistu. Druhý syn zůstal s otcem v Trinidadu a stal se ortodoxním židem. Sešli se až po válce.

Prožil obě světové války, odmítl pokračovat v rodinné tradici a stát se hasičem. Na příkaz otce se však musel vyučit řemeslu. A tak se stal sazečem. Absolvoval i typografickou školu. Jeho vzorem však už od dětství byl strýc Miloš Nový, který byl slavným divadelním hercem.

ROZHOVOR. Stojím v místnosti vybavené jen několika dřevěnými pryčnami. Uprostřed nehostinného prostoru je ještě dřevěný stůl. Nikde ani živáčka. Snažím se dostat k východu, abych se podívala, jak vypadá „apelplac“ gulagu. Zmáčknu ale špatné tlačítko a ocitám se v malé místnosti, kde se pekl chleba. Podobně intenzivní zážitek čeká už brzy na žáky českých škol, které se zapojí

Další debata Deníku s prezidentem Petrem Pavlem se týkala možného členství Ukrajiny v NATO i aktuálních hrozeb ze strany Ruské federace proti České republice. Pavel zmínil, že válka s Ruskem neznamená jen otevřený boj, podle něj záleží na vnímání definice.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Velký ohlas na mezinárodní politické scéně vzbudil český prezident Petr Pavel. V rozhovoru pro Rádio Svoboda se dotkl ožehavého tématu. Jak se chovat k Rusům v zahraničí? Mělo by se s nimi zacházet tak, jako by pocházeli z nepřátelské země? Petr Pavel má na věc jasný názor, který vyvolal velkou odezvu. Zatímco Rusové fantazírují o tom, že je chce posílat do koncentračních táborů, zbytek světa uznává, že by měli kroky své vlády pocítit všichni.

Rabštejn je místem v Českém Švýcarsku na levém břehu říčky Kamenice, které nás v okamžiku přenese do minulosti. Nejde ale bohužel o romantiku středověku nebo drsnou krajinu pravěku. Tady se v podzemních prostorách bývalé továrny potkáme tváří v tvář s hrůzami druhé světové války.

Evropou obchází strašidlo – strašidlo Petra Pavla. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny kruhy – Kreml i Navalného skupina, antiputinovští sociologové a antiputinovští novináři, ruští nacionalisté i čeští levičáci. Co tak příšerného provedl prezident České republiky? Poskytl velký rozhovor Rádiu Svoboda, v němž mimo jiné řekl názor, jak se má Západ chovat k Rusům, kteří pobývají na jeho území.