Koncentrační tábor

Téměř zaplněný byl v sobotu pavilon P na brněnském výstavišti, kde se historicky poprvé v České republice koná sjezd sudetských Němců. K vidění byly nejen kroje, ale zájemci mohli sledovat, jak se vyrábí například krajky. Připravené jsou přednášky, koncerty i příběhy odsunutých Němců. Na výstaviště zavítal i dramatik a politik Milan Uhde, který v neděli převezme nejvyšší vyznamenání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, a to Evropskou cenu Karla IV.

Hanuš Hron patřil k posledním svědkům generace českých a sudetských Židů, jejichž život zásadně poznamenal holokaust.

Oldřich Nový a Adina Mandlová patřili k největším hvězdám stříbrného plátna. Jiskření, které mezi nimi bylo ve filmu Kristian, nebylo hrané. Noblesní herec prožil se šarmantní Adinou krátký milostný románek i v reálném životě.

„Zůstala jsem naživu, abych mluvila.“ Věra Grossmanová se stala jako šestiletá spolu se svým dvojčetem Olgou obětí osvětimského lékaře Josefa Mengeleho. Sadistické experimenty „Anděla smrti“ československé sestry přežily. Jako jedny z mála dětí.

Helena Citrónová měla skončit v plynové komoře, pak si jí ale všiml mladý důstojník SS a do krásné Slovenky se bezhlavě zamiloval. V táboře smrti ji léta chránil před popravou i zneužitím. Helena pak po válce před soudem svědčila v jeho prospěch.

„Držela jsem prstýnek a slíbila si, že pokud přežiju, tak už ho nikdy nesundám.“

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa dnes na tryzně v Terezíně varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se dnes účastnili také prezident Petr Pavel, politici, diplomati, skauti.

Švýcarská Federální zpravodajská služba (FIS) oficiálně zpřístupní dlouhodobě zapečetěné tajné složky o nechvalně proslulém nacistickém zločinci Josefu Mengelem. Neoznámila však, kdy tak učiní, informoval o víkendu server britské veřejnoprávní společnosti BBC.

Eva Erben byla dívka z Děčína, která přežila Auschwitz a odmítla o prožitých hrůzách mlčet.

Když Marie Henzlové bylo čtrnáct let, gestapo odvleklo celou její rodinu za pomoc partyzánům. Otec s bratrem zemřeli v koncentračním táboře Flossenbürg, matka se z vězení nikdy nevrátila.

Bylo jich sedm, stejně jako trpaslíků ze slavné pohádky. „Teď mám práci na dvacet let,“ jásal osvětimský lékař Josef Mengele, když poprvé spatřil rodinu Ovitzových, jejíž členové se kvůli své výšce stali součástí zvrácených lidských experimentů.

Dnes si připomínáme výročí zajetí jednoho z nejhorších nacistů, bezcitného Adolfa Eichmanna (†56). Sice nikoho osobně nezabil, ale přesto má na rukou krev mnoha nevinných obětí. Vymyslel totiž, jak se zbavit co nejvíce Židů, které jeho vůdce tolik nenáviděl. Deportace a továrny na smrt byly jeho nápad. Po válce dlouho unikal spravedlnosti, ale nakonec se svého trestu dočkal. U soudu pak všechny šokoval svým alibismem a nulovou lítostí.

Česká ústava odmítá, aby byla skupina lidí nazývána parazity nebo byl někdo považován za méněcenného, řekl na nedělním pietním aktu v Letech u Písku předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v narážce na nedávná slova představitelů Motoristů Filipa Turka a Petra Macinky. Shromáždění uctilo památku obětí koncentračního tábora pro Romy a Sinty, který byl v Letech zřízen v roce 1942. Zahynulo v něm přes 300 lidí. Od roku 2024 je na jeho místě památník.

Naprosté znechucení vyvolala zpráva o dívkách, které se v podstatě vysmívaly všem obětem holocaustu. Navíc přímo tam, kde byly jejich těla spalována.

V koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim vznikly tisíce fotografií vězňů. Za objektivem tehdy nuceně stál muž, který po válce dlouho nedokázal znovu vzít fotoaparát do ruky.

Květen 1945 nepřinesl všem radost. Pro některé přeživší začínalo nejtěžší období až po návratu z koncentračních táborů.

Polský důstojník, který se v září 1940 nechal dobrovolně zatknout a poslat do Osvětimi, aby tam založil odbojovou síť. Po útěku ho čekal další boj. Tentokrát s komunistickou tajnou policií, která ho v roce 1948 popravila.

V bývalém protileteckém krytu ve Svatavě u Sokolova je ode dneška interaktivní expozice, která připomíná osudy žen vězněných za druhé světové války v tamním ženském koncentračním táboře. Tábor byl osvobozen 7. května před 81 lety americkou armádou. Expozici nazvanou Každá z nás měla v očích strach vytvořilo sdružení Paměť národa spolu s městysem Svatava.

Návštěvou a položením věnců v památníku Mauthausen uctila Masarykova univerzita památku statečných profesorů, docentů a asistentů, kteří tam přišli o život.

Pod idylickou tváří Břeclavi leží temná historie. V lesích, ulicích i továrnách města vznikla během války síť lágrů, kde tisíce lidí pracovaly, hladověly a umíraly. Zlo tu stálo blíž, než si dnes připouštíme.

Slovo „méněcenný“ v politice nikdy nebylo jen názorem. Historie ukazuje, že když mocní začnou lidi dělit na lepší a horší, vždy to končí tragédií. Přečtěte si přehled výroků, které v minulosti i dnes dláždily cestu k útlaku a nenávisti.

Patřil k hlavním vykonávatelům holocaustu, ale po válce se mu podařilo uniknout. Alois Brunner organizoval deportace po celé Evropě a nakonec zmizel v Sýrii. Spravedlnost ho nikdy nedostihla, Mosad se však dokázal přesto pomstít.

V září 1943 přijelo do Osvětimi pět tisíc Židů z Terezína. Rodiny zůstaly pohromadě, děti dostávaly mléko. Po šesti měsících je zplynovali. Největší hromadná poprava československých občanů za války. Proč tábor vznikl, nevíme dodnes.

Nacisté tlačili muže ženaté s Židovkami k rozvodu celou válku. Kdo odmítl, skončil v roce 1944 v pracovním táboře. V Praze třídili slídu. V Krušných horách káceli stromy. Rozvod rodinu nezachránil – jen rozdělil.

Zemřela Edith Egerová, psycholožka, spisovatelka a přeživší holocaustu. Narodila se v roce 1927 v Košicích a jako mladá dívka prošla hrůzami koncentračního tábora Osvětim. Po válce emigrovala do USA, kde se stala uznávanou terapeutkou a autorkou knih o traumatu a vnitřní svobodě. Její nejznámější dílo Máme na vybranou oslovilo čtenáře po celém světě. Edith Egerová zemřela ve věku 98 let. Před pár lety poskytla Reflexu rozhovor, který si nyní můžete opět přečíst.

13. 4. 1945 – čtyři týdny před koncem války – nahnali nacisté přes tisíc vyhladovělých vězňů do stodoly poblíž německého města Gardelegen. Zapálili benzínem nasáklou slámu. Kdo se pokoušel uprchnout, byl zastřelen. Zahynulo 1 016 lidí.

Některé lidské osudy působí tak neuvěřitelně, že připomínají filmový scénář.

Historický pohled na 27. duben 1940, kdy Heinrich Himmler podepsal rozkaz k založení tábora Auschwitz I v prostorách bývalých polských dělostřeleckých kasáren.

29. 1. 1945 vyšly z tábora Schlesiersee v Polsku tisíce žen na pochod. Některé neměly boty – chodidla si omotávaly hadry. Každý den jich 10 až 12 zemřelo vyčerpáním. Každý den jich 4 až 8 zastřelili nebo ubili dozorci.

Prvorepubliková hvězda stříbrného plátna Hugo Haas měl velmi pestrý život. Vystřídal mnoho žen, než zakotvil po boku své ženy Bibi. Nejdelší vztah měl s Adinou Mandlovou, která ho svým výrokem natolik naštvala, že s ní po válce přerušil kontakt.

Chorvatský válečný zločinec Vjekoslav Luburić je pohřben ve Valencii, kam po válce uprchl. Španělsko nyní požaduje úpravu jeho hrobu. Má zmizet znak chorvatského hnutí a přibýt informační panel.

Španělské úřady požadují úpravy hrobu chorvatského válečného zločince Vjekoslava Luburiče, který byl za druhé světové války vedoucím činitelem koncentračního tábora v Jasenovaci. Píše to deník El País. Luburić je pohřben u Valencie, kam podobně jako další představitelé ustašovského Chorvatska uprchl po druhé světové válce před jugoslávskou justicí. Pokud by Luburičovi dědicové nařízení nesplnili, tak jim hrozí sankce.

Ivan Klíma poznal útlak dvou diktatur. Jako dítě přežil nacistický koncentrační tábor v Terezíně a o tři desetiletí později patřil k autorům, kterým komunistický režim zakázal publikovat.

Streetartová zídka v Přerově i letos představí známé tváře a významné osobnosti. Po úspěchu loňské streetartové malby se zídka u Alzheimer centra na třídě 17. listopadu znovu promění na netradiční galerii pod širým nebem. O tom, koho představí v letošním roce, rozhodnou i místní. Hlasovat můžete i vy.

Saša Rašilov st. byl svéráznou postavičkou Zlaté kapličky. O jeho životě koluje mnoho pěkných anekdotických historek. Nezkazil žádnou legraci, byl jedním z nejproslulejších bohémských mystifikátorů.

Zatímco na plátně zářila jako rozverná naivka, její skutečný život připomínal tragédii. Věra Ferbasová doplatila na svou čestnost. Odmítla hrát pro nacisty, aby ji vzápětí o všechno připravili komunisté.

Očíslovali je jako Bordellfrau a zavřeli do bloku, kde dozorci vše sledovali otvory ve dveřích. Měly sice sprchu a jídlo, ale každou noc musely snášet další a další muže. Otěhotnění končilo plynem nebo potratem bez anestezie.

Den památky holokaustu není jen připomínkou minulosti, ale výzvou k ochraně lidské důstojnosti, právního státu a pravdy v době, kdy se historie znovu zpochybňuje.

Polský boxer Tadeusz Pietrzykowski nebojoval v koncentračním táboře o medaile, ale o šanci dožít se dalšího dne. V Osvětimi z něj nacisté chtěli udělat atrakci pro dozorce, on se místo toho stal vzpruhou pro spoluvězně.

Na konci 19. století zavedla španělská správa na Kubě systém „rekoncentrace“, který měl zlomit povstání. Místo toho přinesl hlad, nemoci a statisíce obětí, a předběhl tak Evropu o 50 let.

Příběh Elisabeth Volkenrath ukazuje, jak nenápadně může začít cesta člověka, který se postupně stane součástí jednoho z nejbrutálnějších systémů v dějinách. Z obyčejného života se dostala až na pozici, kde měla moc rozhodovat o osudech druhých.

Osvobození koncentračního tábora Dachau mělo být symbolem konce nacistické brutality. Místo radosti ale přišel šok, který změnil americké vojáky i přeživší vězně v muže toužící po okamžité pomstě.

Hermine Braunsteiner přezdívaná Kobyla z Majdanku byla jednou z nejbrutálnějších dozorkyň nacistických táborů smrti. Přitom původně snila o kariéře zdravotní sestry.

Byl symbolem prvorepublikové noblesy, ale pro lásku k židovské manželce riskoval život v lágru. Poznejte strhující osud Oldřicha Nového: od zářivých reflektorů až po smutnou izolaci za zástěnou.

Příběhy z období druhé světové války připomínají, jak snadno se z obyčejného člověka může stát pachatel těch nejhorších zločinů. Případ zdravotní sestry, která se proměnila v jednu z dozorkyň nacistických táborů, patří mezi ty nejznepokojivější.

Festival Ullmannovské slavnosti na konci dubna připomene dílo nacisty zavražděného židovského skladatele Viktora Ullmanna a jeho souputníky. Větší část pátého ročníku se uskuteční v Praze, kde mimo jiné vystoupí s písněmi Ullmanna, Zemlinského a Schönberga sólista vídeňské Státní opery, barytonista Adrian Eröd a německá klavíristka Annika Treutlerová.

Zapomenutý symbol hrůzy druhé světové války, který stojí mimo hlavní proud evropské paměti. Jasenovac byl místem, kde násilí získalo až osobní, syrovou a těžko představitelnou podobu.

Velikonoce mají být svátkem naděje. V koncentrácích ale znamenaly něco úplně jiného – hlad, strach, popravy. Přesto i tam se našli lidé, kteří riskovali život, aby si potají připomněli víru. Jakou cenu mělo pár slov modliteb v místě, kde vládla smrt?

Pár kilometrů na severovýchod od jednoho z turisty nejvyhledávanějších jadranských ostrovů Rabu leží nevelký, zcela pustý ostrov. Málokdo tuší, že Goli otok byl hrůzný koncentrák pro Titovy odpůrce.

Rakouský důstojník SS Amon Göth velel táboru Płaszów u Krakova, kde osobně vraždil vězně a zavedl režim naprostého teroru.

Složil skautský slib v roce 1933. O osm let později kopal hromadné hroby. Věděl o tajné chodbě vedoucí z pevnosti – dvakrát jí prošel a dvakrát se vrátil. Slib, který kdysi složil, ho provázel přes Terezín, Osvětim a Friedland až do sta let věku.

Je 7. dubna 1944 a pod stavebním materiálem za elektrickým plotem koncentračního tábora Osvětim se skrývá dvojice slovenských židů. Vězni 29 162 a 44 070 známí spíš jako Alfréd Wetzler (10. 5. 1918 - 8. 2. 1988) a Rudolf Vrba (11. 9. 1924 - 27. 3. 2006), po třech dnech ukrývání prchli ze spárů smrti, o tři týdny později už lidem v Žilině popisovali hrůzy vyhlazovacích táborů. Díky jejich svědectví se podařilo zachránit tisíce životů. Byli dvěma z pouhých pěti lidí, kterým se podařilo úspěšně z tábora uprchnout.

Maketu nechvalně proslulé brány do bývalého nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi s německým nápisem „Arbeit macht frei“ („Práce osvobozuje“) instaloval neznámý pachatel před budovu finančního úřadu v bavorském Eggenfeldenu.

Josef Plojhar byl nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví v naší historii. V úřadu strávil více než 20 let. Současně na něho více než na jiné sedí úsloví „padlý kněz“ a kolaborant. Kdo to tedy byl?

Narodila se v Gdaňsku, pracovala jako obyčejná dělnice a nic nenasvědčovalo tomu, že jednou skončí mezi nejbrutálnějšími dozorkyněmi nacistických táborů. Příběh Wandy Klaff je mrazivým svědectvím, jak rychle se může obyčejnost změnit v krutost.

Před 93 lety přijeli do areálu bývalé muniční továrny v Dachau první vězni. Heinrich Himmler tam nechal vybudovat tábor, který položil základy systému represí.

Zanícená nacistka Lina Heydrich svého manžela říšského protektora Reinharda Heydricha i po 2. sv. válce popisovala jako příkladného vlastence a manžela. Na zámku v Panenských Břežanech, který dostala od Heinricha Himmlera, založila malý koncentrák.