Kongres Spojených států amerických

Americký prezident Donald Trump oznámil, že administrativa „velmi brzy“ začne zveřejňovat dosud utajované vládní dokumenty o UFO a neidentifikovaných vzdušných jevech. Podle něj obsahují „velmi zajímavá zjištění“. Krok přichází pod tlakem Kongresu na větší transparentnost ohledně celé věci, Pentagon přitom doposud uvádí, že o mimozemském životě nemá žádné důkazy a většinu pozorování vysvětluje jako omyly či běžné jevy.

Robert F. Kennedy Jr., aktuální šéf rezortu zdravotnictví v Trumpově administrativě, předvedl během čtvrtečního slyšení o rozpočtu výkon, který by se dal popsat jako směsice amnézie a čisté paniky.

Donald Trump dostal od svých spolustraníků v horní komoře Kongresu jasné potvrzení loajality. Republikánská většina v Senátu zablokovala pokus demokratů omezit prezidentovu pravomoc vést vojenské oper…

Vztah mezi Izraelem a demokraty v americkém Kongresu se rychle zhoršuje, čím dál více zákonodárců říká, že už nechce podporovat americké financování a prodej zbraní pro Izrael, a to ani těch určených k obraně, píše server Axios.

Washington - Vztah mezi Izraelem a demokraty v americkém Kongresu se rychle zhoršuje, čím dál více zákonodárců říká, že už nechce podporovat americké financování a prodej zbraní pro Izrael, a to ani těch určených k obraně, píše server Axios. Nesouhlas s využíváním peněz amerických daňových poplatníků k financování izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome byl přitom ještě před čtyřmi lety naprosto okrajový názor, řekl Axiosu demokratický kongresman za Floridu Maxwell Frost. Podle něj už tomu tak není.

Americký demokratický kongresman a od neděle bývalý kandidát na guvernéra Kalifornie Eric Swalwell v pondělí oznámil rezignaci kvůli obviněním ze sexuálních zločinů. Pokud by tak neučinil, hrozilo mu vyloučení. Rezignaci kvůli nevhodnému sexuálnímu chování v pondělí oznámil také texaský republikán Tony Gonzales.

První dáma Spojených států Melania Trump ve čtvrtek odpoledne před novináři pronesla, že nemá s případem Jeffreyho Epsteina nic společného. Vyzvala Kongres k uspořádání veřejných slyšení se skutečnými oběťmi jeho zneužívání. Pobouření přeživší na toto konto uvedli, že pouze přenáší břemeno na ně.

V Bílém domě se opět jednou potvrdilo, že pro Donalda Trumpa je realita jen nepovinné doporučení, které musí ustoupit jeho aktuální náladě. Šéfka národních tajných služeb Tulsi Gabbardová si totiž v soukromí vyslechla pořádnou „čočku“ jen proto, že se v Kongresu odmítla bezhlavě nadchnout pro jeho válku s Íránem.

První dáma Spojených států Melania Trump ve čtvrtek odpoledne popřela spojení s Jeffreym Epsteinem, před novináři doslova uvedla, že jakákoli opačná tvrzení musí okamžitě skončit. Řekla, že by mělo co nejrychleji proběhnout slyšení se skutečnými oběťmi. Co k prohlášení tak náhle vedlo, není jasné.

Válka v Íránu stojí Spojené státy desítky miliard dolarů. A to v době, kdy Američané stále vnímají stav ekonomiky a ceny základních potřeb jako hlavní politické téma a prezidentovi Donaldu Trumpovi v nich věří stále méně. Republikáni s Trumpem v čele mají něco přes půl roku, aby voliče přesvědčili, že jejich problémy dokážou řešit a neztratili kontrolu nad Kongresem. Írán se mezitím přidává mezi akce americké vlády, které většina USA nepodporuje.

První dáma Melania Trumpová ve čtvrtek na tiskové konferenci ve Washingtonu popřela jakékoli vazby na finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Obvinění, že by byla zapojena do jeho zneužívání nezletilých dívek, označila za „zcela nepravdivá“. Zároveň vyzvala Kongres, aby umožnil veřejné slyšení přeživších jeho zločinů.

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.

Spojené státy plánují od prosince automaticky registrovat mladé muže jako způsobilé k branné povinnosti. Skončí tak dlouholetá praxe, kdy mají muži mezi 18 a 25 lety zákonnou povinnost registrovat se…

Americký prezident Donald Trump podle své mluvčí zvažuje odchod Spojených států ze Severoatlantické aliance. Obvinil spojence, že mu dostatečně nepomohli ve válce s Íránem. Podle deníku Wall Street Journal se chce některým evropským zemím pomstít. V mimořádně napjaté situaci přijel do Bílého domu generální tajemník NATO Mark Rutte. Po schůzce ale odmítl mluvit s novináři.

Spojené státy by už nemusely být součástí NATO. S tvrzením dříve v podstatě nepředstavitelným před pár dny přišel americký prezident Donald Trump a jeho ministr zahraničí Marco Rubio. Američané tím tak reagují na táhnoucí se konflikt s Íránem, ve kterém je podle nich spojenci dostatečně nepodporují. O opuštění Aliance nicméně Trump sám rozhodnout nemůže. Výroky každopádně mezi evropskými lídry i těmi v NATO mohou vyvolávat obavy.

Administrativa prezidenta Donald Trump navrhla pro fiskální rok 2027 výraznou změnu ve struktuře federálního rozpočtu. Počítá s masivním navýšením prostředků na obranu za cenu desetiprocentního snížen…

Americký prezident Donald Trump chce obnovit provoz nechvalně známé věznice Alcatraz. Počítá s tím i v návrhu rozpočtu na příští rok, který ještě musí schválit Kongres. Úřady věznici zavřely už v šedesátých letech, Trumpův plán proto sklízí i kritiku.

Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů (3,24 miliardy Kč) na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.

Donald Trump po odvolání dvou ministryň zvažuje ještě další změny ve vládě. Podle zdrojů serveru Politico chce Bílý dům případnou obměnou kabinetu posílit pozici před listopadovými volbami.

Ostrov s věznicí Alcatraz se nachází jen dva kilometry od San Francisca.

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu.

Nový návrh federálního rozpočtu na rok 2027, který prezident Spojených států zaslal do Kongresu, počítá s výdaji na obranu ve výši 1,5 bilionu dolarů. Šlo by tak o meziroční nárůst o 42 procent, tedy nejvyšší za více než 80 let.

Washington - Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu Kč), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.

Králova návštěva USA vyvolala ostrou kritiku. Podle mnohých jde o špatné gesto.

Americký federální soudce v úterý nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa dočasně zastavit výstavbu tanečního sálu Bílého domu, kvůli níž loni Trump nechal zbourat východní křídlo sídla amerických prezidentů. O předběžném opatření, které počítá s tím, že ve stavbě bude možné pokračovat jen se souhlasem Kongresu, informovala agentura AP.

Donald Trump nechal kvůli tanečnímu sálu zbourat východní křídlo Bílého domu, stavbu však zastavil dočasně soud. Pokračovat v projektu asi za 400 milionů dolarů může jen se souhlasem Kongresu.

Delegace ruské Státní dumy se ve čtvrtek ve Washingtonu setkala se zástupci amerického Kongresu, aby společně projednali válku na Ukrajině a normalizaci vzájemných vztahů. Jde o první podobnou návštěvu na této úrovni po mnoha letech. Cílem schůzky, kterou navzdory platným sankcím umožnilo povolení amerického ministerstva zahraničí, je podle zúčastněných politiků snaha o obnovení komunikace mezi oběma jadernými mocnostmi. Informují o tom agentura Reuters a server The Moscow Times.

Americký prezident Donald Trump dal otevřeně najevo, že se vyhýbá označování vojenského konfliktu s Íránem za „válku“, aby nemusel Kongres žádat o souhlas s nasazením armády. Menšinoví demokraté v Senátu se od začátku konfliktu marně snaží domoci zastavení útoků, dokud je zákonodárci neposvětí. Trump ale není prvním prezidentem, který se pokouší tento zákon obcházet.

V souvislosti s rostoucím napětím mezi Washingtonem a Havanou předložila demokratická poslankyně Nydia Velázquezová Sněmovně reprezentantů rezoluci, jejímž cílem je zakázat jakékoli vojenské zapojení USA do nepřátelských akcí proti Kubě, pokud nebude mít výslovný souhlas Kongresu.

Washington se stal nejen sídlem amerického prezidenta a Kongresu, ale také místem s bohatou historií a nádhernými památkami či muzei. Pokud si přitom budete chtít metropoli Spojených států opravdu užít, strávíte tam prohlídkami i několik dní.

Bílý dům představil rámec, podle kterého má Kongres nastavit pravidla pro umělou inteligenci v celých Spojených státech. Cíl je jasný. Washington chce zabrzdit státy, které si píšou vlastní normy, a místo toho prosadit jednotnější a volnější přístup. Administrativa tvrdí, že přísnější mozaika místních pravidel by brzdila inovace i americké ambice v souboji s Čínou.

Společnost BAE Systems informovala ve své tiskové zprávě, že získala kontrakt od základny Robins Air Force Base ve státě Georgia na podporu a provoz systému AN/ALQ-221 Advanced Defensive System (ADS) pro průzkumné letouny U-2 Dragon Lady amerického letectva.

V souvislosti se stupňující se rétorikou mezi Spojenými státy a Kubou se tři senátoři Demokratické strany uchýlili k legislativnímu nástroji známému jako rezoluce o válečných pravomocích.

Co se stane, když zaútočíte na zemi, která se cítí existenčně ohrožená? Washington to zřejmě podcenil. Bílý dům bagatelizoval možné následky – a teď zoufale improvizuje uprostřed konfliktu, jehož konec nikdo nedokáže definovat. Článek Plán na Írán se rozpadá. USA hledají cestu ven se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

V podzimních volbách do Kongresu je méně nerozhodnutých okrsků – takzvaných competitive seats –, než bývalo, napsala veřejnoprávní stanice NPR. Podle ní to mimo jiné způsobilo překreslování volebních obvodů v uplynulých letech. Demokratická strana se sice nyní těší podle průzkumu podpoře voličů, ale kvůli nízkému počtu competitive seats se její převaha nemusí projevit v odpovídající míře. Navíc klesající počet nerozhodnutých okrsků vede k tomu, že umírnění voliči ztrácí vliv na výsledek voleb.

Americké ministerstvo obrany během prvních dvou dnů operace Epic Fury proti Íránu spotřebovalo munici v hodnotě přibližně 5,6 miliardy dolarů (zhruba 130 miliard korun). Informaci podle amerického serveru The Hill sdělil Kongresu zdroj obeznámený s obsahem sdělení Pentagonu. Zahraniční média zároveň informují o přesunu části systému protiraketové obrany THAAD z Jižní Koreje na Blízký východ, což podle dostupných informací souvisí s úpravou rozmístění amerických sil v regionu.

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social napsal, že nepodepíše žádný zákon, dokud Kongres neschválí návrh zákona o identifikaci voličů, o kterém se demokraté domnívají, že by některým Američanům znemožnil účast ve volbách. Schválení zákona by mimo jiné znamenalo povinnost prokázat americké občanství při registraci k hlasování ve volbách a umožnilo by ministerstvu vnitřní bezpečnosti získat seznamy voličů v každém americkém státě.

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti Truth Social napsal, že nepodepíše žádný zákon, dokud Kongres neschválí návrh zákona o identifikaci voličů, o kterém se demokraté domnívají, ž…

Analýza washingtonského think-tanku Center for Strategic and International Studies (CSIS) přinesla zajímavou informaci. Válka proti Íránu již stála USA za prvních 100 hodin 3,7 miliardy dolarů. Deník…

Skupina 24 amerických států kvůli clům ve čtvrtek podá žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Konkrétně se žaloba týká jeho nových plošných globálních cel ve výši 10 procent. Žalující státy uvádejí, že Trump nemůže tímto způsobem obcházet rozsudek Nejvyššího soudu, jenž většinu jeho předchozích cel zrušil.

KOMENTÁŘ / Washingtonem obchází strašidlo roku 2003. Zatímco Donald Trump stupňuje napětí ve vztazích s Teheránem, demokraté v Kongresu se pokoušejí o zoufalý manévr se záchrannou brzdou. Nejde přitom…

Bývalý prezident USA Bill Clinton tvrdí, že neví nic o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, uvedl server BBC. Potvrdil to i před kongresovým výborem. Nic prý neviděl a neudělal nic špatného.

Bývalý americký prezident Bill Clinton řekl v pátek zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled, které sdílel na sociální síti X.

Začalo vyslýchání bývalého amerického prezidenta Billa Clintona v souvislosti s jeho vazbami na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clinton zákonodárcům řekl, že o finančníkových zločinech neměl ponětí.

Hrdina z Vietnamu Leonard Matlovich získal Purpurové srdce za statečnost v boji. Přesto ho armáda po 12 letech vzorné služby okamžitě vyhodila. Důvod? Přiznal, že je homosexuál. Nemá ani jméno na náhrobku, přesto k jeho hrobu i dnes proudí davy lidí.

Chappaqua (USA) - Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.

Skandování „USA, USA“ a potlesk ve stoje, ale také ostré navážení se do opozice. Projev o stavu unie, který ve středu brzy ráno před kongresmany přednesl americký prezident Donald Trump, měl pozvednout důvěru Američanů v kroky, které současná administrativa dělá. Ta se totiž před podzimními volbami blíží historickému minimu a hrozí, že republikáni přijdou o většinu.

Spojené státy jsou zpět a silnější, než kdy předtím. To jsou slova amerického prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu, kde tradičně promluvil o stavu Unie. Šlo o vůbec nejdelší projev svého druhu v historii – trval hodinu a 48 minut. Trump velebil ekonomické kroky své administrativy i bezpečnost. Projev v Kongresu sledovali například zlatí američtí hokejisté ze ZOH v Miláně či manželka zavražděného aktivisty Liama Kirka. Někteří demokraté Trumpa během projevu kritizovali a někteří na protest předčasně odešli.

Volodymyr Zelenskyj poslal Washingtonu vzkaz, který zní diplomaticky, ale má ostrý hrot: bezpečnost Ukrajiny nemůže stát na vrtkavosti jednoho muže. V rozhovoru pro BBC to formuloval opatrně – Donald Trump je dočasný, Amerika by měla být trvalá. Článek Zelenskyj o Trumpovi: „Prezidenti přicházejí a odcházejí“ se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Páteční rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který zrušil cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem, přineslo firmám především další obavy z budoucího vývojeVyvstává totiž mnoho otázek týkajících se platnosti stávajících obchodních dohod, vracení peněz za už vybraná cla či ohledně legálnosti nově zavedených tarifůDůsledkem současného chaosu může být omezení působnosti některých firem v USA, což ve výsledku poškodí zejména americké spotřebitele Období nejistoty je zpět. I tak analytici shrnují nejnovější dění ve Spojených státech amerických, kde v pátek Nejvyšší soud rozhodl, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci, když za účelem uvalení dovozních cel na většinu zemí světa použil Zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích z roku 1977. Tamní úřady přestanou tyto cla vybírat v úterý 24. února.

Donald Trump utržil těžký direkt. Nejvyšší soud zrušil jeho rozsáhlá globální cla. Nahněvaný Trump místo pokorného řešení vzniklého chaosu vyhlásil cla znovu, přičemž tato pravomoc připadá podle americké ústavy jedině Kongresu.

Když Nejvyšší soud Spojených států zrušil většinu celních opatření Donalda Trumpa, pomohl i souvisejícím desítkám dalších žalob. Klíčový výrok soudců, že prezident nesmí nakládat s mocí svěřenou Kongresu, je pro současný Bílý dům noční můrou.

Washington se chystá uzavřít s Rijádem dohodu, která by ještě před pár lety byla nemyslitelná. Prezident Donald Trump informoval Kongres, že navrhovaná smlouva o civilním jaderném programu pro Saúdskou Arábii nebude obsahovat tradiční pojistky proti šíření jaderných zbraní. Žádný zákaz obohacování uranu. Žádné právo MAAE na neohlášené inspekce. Prostě nic z toho, na čem americká diplomacie desítky let trvala jako na základní podmínce. Článek USA otevírají Saúdům cestu k jaderné energii – bez pojistek se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dne 20. února 2026 se Donaldu Trumpovi rozpadl svět. Nejvyšší soud označil jeho cla za nelegální a umožnil importérům žalovat vládu o stovky miliard dolarů. Prezident zároveň ztrácí nejsilnější páku a středobod svého politického programu.

Po měsících soudních sporů mezi americkou administrativou a podnikateli padl finální verdikt v neprospěch Donalda Trumpa. V sázce jsou miliardy dolarů i klíčový prvek Trumpovy ekonomické politiky.

Americké ministerstvo spravedlnosti rozeslalo během víkendu zákonodárcům šestistránkový dopis, z něhož vyplývá, že nechystá další zveřejňování takzvaných Epsteinových spisů. Dopis obsahuje seznam všech jmen zmíněných v dokumentech, avšak bez rozlišení kontextu. Na seznamu jsou tak třeba i hudební hvězdy minulého století Janis Joplin a Elvis Presley. První zemřela v roce 1970, ten druhý o sedm let později.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.

Sledovat výslech ministryně spravedlnosti Pam Bondi před kongresním výborem připomínalo spíš frašku než seriózní slyšení. Místo vysvětlení, proč její úřad tak fatálně selhal při zveřejňování Epsteinových materiálů, předvedla jen arogantní výmluvy, urážky a totální odmítání převzít jakoukoliv odpovědnost.

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová vypovídala před americkým Kongresem kvůli Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci její úřad viní z toho, že ministerstvem zveřejněné spisy kryjí Epsteinovy spolupracovníky.