Kongres Spojených států amerických

Skupina 24 amerických států kvůli clům ve čtvrtek podá žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Konkrétně se žaloba týká jeho nových plošných globálních cel ve výši 10 procent. Žalující státy uvádejí, že Trump nemůže tímto způsobem obcházet rozsudek Nejvyššího soudu, jenž většinu jeho předchozích cel zrušil.

KOMENTÁŘ / Washingtonem obchází strašidlo roku 2003. Zatímco Donald Trump stupňuje napětí ve vztazích s Teheránem, demokraté v Kongresu se pokoušejí o zoufalý manévr se záchrannou brzdou. Nejde přitom…

Bývalý prezident USA Bill Clinton tvrdí, že neví nic o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, uvedl server BBC. Potvrdil to i před kongresovým výborem. Nic prý neviděl a neudělal nic špatného.

Bývalý americký prezident Bill Clinton řekl v pátek zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled, které sdílel na sociální síti X.

Začalo vyslýchání bývalého amerického prezidenta Billa Clintona v souvislosti s jeho vazbami na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clinton zákonodárcům řekl, že o finančníkových zločinech neměl ponětí.

Hrdina z Vietnamu Leonard Matlovich získal Purpurové srdce za statečnost v boji. Přesto ho armáda po 12 letech vzorné služby okamžitě vyhodila. Důvod? Přiznal, že je homosexuál. Nemá ani jméno na náhrobku, přesto k jeho hrobu i dnes proudí davy lidí.

Chappaqua (USA) - Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.

Skandování „USA, USA“ a potlesk ve stoje, ale také ostré navážení se do opozice. Projev o stavu unie, který ve středu brzy ráno před kongresmany přednesl americký prezident Donald Trump, měl pozvednout důvěru Američanů v kroky, které současná administrativa dělá. Ta se totiž před podzimními volbami blíží historickému minimu a hrozí, že republikáni přijdou o většinu.

Spojené státy jsou zpět a silnější, než kdy předtím. To jsou slova amerického prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu, kde tradičně promluvil o stavu Unie. Šlo o vůbec nejdelší projev svého druhu v historii – trval hodinu a 48 minut. Trump velebil ekonomické kroky své administrativy i bezpečnost. Projev v Kongresu sledovali například zlatí američtí hokejisté ze ZOH v Miláně či manželka zavražděného aktivisty Liama Kirka. Někteří demokraté Trumpa během projevu kritizovali a někteří na protest předčasně odešli.

Volodymyr Zelenskyj poslal Washingtonu vzkaz, který zní diplomaticky, ale má ostrý hrot: bezpečnost Ukrajiny nemůže stát na vrtkavosti jednoho muže. V rozhovoru pro BBC to formuloval opatrně – Donald Trump je dočasný, Amerika by měla být trvalá. Článek Zelenskyj o Trumpovi: „Prezidenti přicházejí a odcházejí“ se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Páteční rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který zrušil cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem, přineslo firmám především další obavy z budoucího vývojeVyvstává totiž mnoho otázek týkajících se platnosti stávajících obchodních dohod, vracení peněz za už vybraná cla či ohledně legálnosti nově zavedených tarifůDůsledkem současného chaosu může být omezení působnosti některých firem v USA, což ve výsledku poškodí zejména americké spotřebitele Období nejistoty je zpět. I tak analytici shrnují nejnovější dění ve Spojených státech amerických, kde v pátek Nejvyšší soud rozhodl, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci, když za účelem uvalení dovozních cel na většinu zemí světa použil Zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích z roku 1977. Tamní úřady přestanou tyto cla vybírat v úterý 24. února.

Donald Trump utržil těžký direkt. Nejvyšší soud zrušil jeho rozsáhlá globální cla. Nahněvaný Trump místo pokorného řešení vzniklého chaosu vyhlásil cla znovu, přičemž tato pravomoc připadá podle americké ústavy jedině Kongresu.

Když Nejvyšší soud Spojených států zrušil většinu celních opatření Donalda Trumpa, pomohl i souvisejícím desítkám dalších žalob. Klíčový výrok soudců, že prezident nesmí nakládat s mocí svěřenou Kongresu, je pro současný Bílý dům noční můrou.

Washington se chystá uzavřít s Rijádem dohodu, která by ještě před pár lety byla nemyslitelná. Prezident Donald Trump informoval Kongres, že navrhovaná smlouva o civilním jaderném programu pro Saúdskou Arábii nebude obsahovat tradiční pojistky proti šíření jaderných zbraní. Žádný zákaz obohacování uranu. Žádné právo MAAE na neohlášené inspekce. Prostě nic z toho, na čem americká diplomacie desítky let trvala jako na základní podmínce. Článek USA otevírají Saúdům cestu k jaderné energii – bez pojistek se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dne 20. února 2026 se Donaldu Trumpovi rozpadl svět. Nejvyšší soud označil jeho cla za nelegální a umožnil importérům žalovat vládu o stovky miliard dolarů. Prezident zároveň ztrácí nejsilnější páku a středobod svého politického programu.

Po měsících soudních sporů mezi americkou administrativou a podnikateli padl finální verdikt v neprospěch Donalda Trumpa. V sázce jsou miliardy dolarů i klíčový prvek Trumpovy ekonomické politiky.

Americké ministerstvo spravedlnosti rozeslalo během víkendu zákonodárcům šestistránkový dopis, z něhož vyplývá, že nechystá další zveřejňování takzvaných Epsteinových spisů. Dopis obsahuje seznam všech jmen zmíněných v dokumentech, avšak bez rozlišení kontextu. Na seznamu jsou tak třeba i hudební hvězdy minulého století Janis Joplin a Elvis Presley. První zemřela v roce 1970, ten druhý o sedm let později.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.

Sledovat výslech ministryně spravedlnosti Pam Bondi před kongresním výborem připomínalo spíš frašku než seriózní slyšení. Místo vysvětlení, proč její úřad tak fatálně selhal při zveřejňování Epsteinových materiálů, předvedla jen arogantní výmluvy, urážky a totální odmítání převzít jakoukoliv odpovědnost.

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová vypovídala před americkým Kongresem kvůli Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci její úřad viní z toho, že ministerstvem zveřejněné spisy kryjí Epsteinovy spolupracovníky.

Ministryně spravedlnosti USA Pam Bondiová ve středu čelila otázkám rozhořčených zákonodárců o způsobu, jakým se její úřad vypořádal s kauzou sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Byznysové zájmy a politická kariéra Donalda Trumpa mají klíčový společný prvek: jsou založeny na osobní značce „Trump“. Celým jeho životem se vine snaha označit svým jménem cokoliv, co má šanci strhnout pozornost.

Zatímco široká veřejnost má přístup k cenzurované verzi milionů stran dokumentů z případu Jeffreyho Epsteina, američtí kongresmani mohou nově nahlédnout i do původní verze. Cenzurní zásahy kritizoval mimo jiné demokrat Jamie Raskin, podle něhož byl mimo jiné cenzurován e-mail týkající se nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa i zmínky o nezletilých dívkách, z nichž nejmladší bylo devět let. Pod palbou kritiky je i americký ministr obchodu Howard Lutnick, který dle dokumentů navštívil Epsteina na jeho ostrově i poté, co byl usvědčen z organizování prostituce nezletilých.

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.

Po zastřelení dvou Američanů Alexe Prettiho a Renée Goodové imigračními agenty jsou zátahy proti imigrantům patrně nejviditelnější součást domácí politiky vlády prezidenta Donalda Trumpa – a také tou nejvíce kontroverzní. Web iROZHLAS.cz přináší výběr několika osobností patřících mezi špičky americké administrativy, které pro Trumpa řídí vše, co se kolem deportací děje.

Bratři Renée Goodové, kterou zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE), vyzvali zákonodárce, aby podnikli kroky proti násilí při protiimigračních operacích. Goodová podle nich zemřela „zbytečným a násilným způsobem“.

Minneapolis/Washington - Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhne z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů, oznámil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan na tiskové konferenci. Homan rozhodnutí zdůvodnil zlepšením spolupráce s úřady v Minnesotě při zadržování migrantů. Sám Trump později v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že by vládě možná prospěl trochu mírnější přístup k imigraci, ale že je stále potřeba být tvrdý.

Ukrajinský výbor amerického Kongresu vyzval ke zvýšení tlaku na Rusko. Prosadit chce také nové sankce. Aby bylo možné vynutit hlasování sněmovny o zákonu o podpoře Ukrajiny prostřednictvím petice. „Chybí jeden podpis. Ještě jeden,“ uvedl výbor. „Kongres měl schválit nové sankce proti Rusku už dávno,“ řekla na tiskové konferenci demokratická poslankyně ze státu Ohio Marcy Kapturová.

42. prezident Spojených států bude vypovídat v Kongresu v souvislosti s kauzou finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Jaké byly jejich vazby?

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho žena, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová, souhlasili, že budou vypovídat před kongresovým dozorčím výborem vyšetřujícím činy zesnulého sexuálního predátora Jeffereyho Epsteina. Učinili tak několik dnů předtím, než by jim hrozilo podání žaloby za pohrdání Kongresem.

Washington - Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová budou vypovídat v Kongresu v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V noci na dnešek to sdělil jejich mluvčí Angel Ureña. V polovině ledna přitom vypovídat odmítli, za což jim hrozí obvinění z pohrdání Kongresem, píše agentura Reuters.

Nejnovější rozpočtové problémy souvisejí s imigrační politikou Trumpovy administrativy.

Americký Senát v pátek schválil dohodu o financování federálních úřadů, která má zároveň poskytnout zákonodárcům více času na vyřešení sporných otázek kolem ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Balík pěti rozpočtových zákonů doplněný o dvoutýdenní provizorium pro DHS prošel poměrem hlasů 71 ku 29.

Myšlenky na vojenskou anexi Grónska se vzdala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa až poté, co jí zástupci republikánské strany v Kongresu pohrozili, že v takovém případě by americký pr…

Ve Spojených státech sílí napětí kolem duševní způsobilosti prezidenta Donalda Trumpa. Několik demokratických zákonodárců v posledních dnech otevřeně vyzvalo k aktivaci 25. dodatku americké ústavy, kt…

Tento týden uplyne rok od druhého nástupu Donalda Trumpa k moci. Připravili jsme seriál nabízející různé pohledy na jeho působení. Ve druhém díle se bývalý velvyslanec při NATO Landovský zamýšlí nad tím, co Trump změnil k lepšímu.

Washington - Americký prezident Donald Trump za první rok od návratu do Bílého domu prosadil řadu opatření, která zásadně ovlivnila domácí politiku. Administrativa se zaměřila na zeštíhlení státní správy, zpřísnění imigrační politiky, včetně zintenzivnění deportací, a posílení bezpečnostních opatření. Prezident postupoval proti svým odpůrcům jak veřejnou kritikou, tak v některých případech soudní cestou. Současně hned po nástupu do úřadu omilostnil účastníky útoku na Kapitol 6. ledna 2021, což vyvolalo ostrou kritiku části veřejnosti a médií. Trumpovy důrazné kroky zasahovaly i do zdravotnictví či kultury.

GLOSA / Trump zvyšuje cla pro osm svých spojenců NATO, protože právem podporují dánskou suverenitu v Grónsku. Zničit naše nejbližší spojenectví, abychom získali Grónsko – které nám Dánsko již nyní dov…

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová v úterý odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí sdělili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).

Předseda americké centrální banky Jerome Powell v neděli večer oznámil, že Federální rezervní systém obdržel předvolání k velké porotě od ministerstva spravedlnosti. Podle Powella jde o krok, který otevírá možnost trestního obvinění a představuje bezprecedentní eskalaci tlaku administrativy prezidenta Donalda Trumpa na nezávislou instituci, jež určuje měnovou politiku Spojených států.

Devět senátorů za republikánskou stranu odsoudilo Trumpův záměr ovládnout Grónsko. Otevřenou revoltu prezidentových stranických kolegů doprovází slova o šílenství, katastrofě a degradaci národní bezpečnosti USA. Záměrem Kongresu je Trumpa zkrotit.

Prezident Donald Trump v lednu 2026 oznámil, že požádá Kongres o obranný rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů. Oproti letošním 901 miliardám jde o obrovský skok. Takový nárůst nemá v novodobé americké historii obdoby. A zatímco Trump mluví o „armádě snů", ekonomové i zákonodárci se ptají: kde na to vzít? Článek Trump chce armádu snů. Zaplatí ji Amerika – nebo cla? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl členům Kongresu, že prezident Donald Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Rubiovo vyjádření přichází v době, kdy Trump a vysocí představitelé jeho administrativy veřejně odmítají vyloučit možnost ovládnutí Grónska za použití vojenské síly. Rubio podle WSJ sdělil zákonodárcům, že Bílý dům se svou rétorikou snaží přimět Dánsko k vyjednávání.

Washington - Členové Kongresu za Demokratickou stranu dnes pět let od útoku na Kapitol ze 6.ledna 2021 obvinili republikány ze snahy o přepsání dějin. Americký prezident Donald Trump mezitím v projevu k republikánům vpád svých stoupenců do sídla Kongresu zmínil jen okrajově, avšak Bílý dům spustil nové webové stránky, které události toho dne vykládají z pohledu prezidenta.

Před pěti lety, 6. ledna 2021, zaútočil dav fanoušků Donalda Trumpa na Kapitol, sídlo amerického Kongresu. Snaha o přepsání dějin této události se následně stala jedním z hlavních Trumpových politických cílů - a nepolevil z ní ani poté, co se vrátil do Bílého domu. Právě proto je třeba připomínat, o jak vážné ohrožení americké demokracie se jednalo.

Dosavadní vyjádření americké administrativy se nezdají být dostatečná pro posouzení právnosti útoku v Caracasu, vyplývá z analýzy CNN. Prezident Donald Trump o akci neinformoval Kongres, přestože ještě v listopadu personální šéfka Bílého domu tvrdila, že bez jeho souhlasu legitimita pozemním úderům ve Venezuele chybí. Ač to vypadá, že se mise omezovala jen na odstranění venezuelského diktátora, Trumpovy výroky naznačují, že šlo o víc než zatčení. Věc by z právního hlediska nicméně mohla mít precedens v nápadně podobném případu.

Americký Kongres zveřejnil přepis svědectví bývalého zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, ve kterém obhajoval své rozhodnutí vést dvě nyní již ukončená trestní vyšetřování současného prezidenta Donalda Trumpa. Dokument má 255 stran. Obsahuje otázky zákonodárců a Smithovu obhajobu pokusů stíhat Trumpa za nelegální zadržování utajovaných dokumentů po opuštění úřadu a jeho údajné pokusy zvrátit volby v roce 2020. Trump jakékoliv pochybení odmítal.

Brian Cole se přiznal FBI k umístění bomb u amerického Kapitolu v předvečer útoku z roku 2021. Odmítl, že by čin souvisel s výsledky voleb. K jedné z bomb se na jednotky metrů přiblížila tehdejší viceprezidentka Kamala Harrisová.

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo dokumenty týkající se kauzy odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, jak to vyžaduje zákon. Nejde však zatím o jejich kompletní seznam. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC řekl, že v pátek jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliardy Kč). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to dnes napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.

Finské ministerstvo obrany oznámilo schválení nákupu nejnovější varianty leteckých řízených střel vzduch–vzduch středního dosahu (Advanced Medium Range Air-to-Air Missile) pro budoucí flotilu stíhacích letounů F-35. Informace vycházejí z oficiální tiskové zprávy ministerstva obrany, která popisuje rozsah zakázky i její význam v širším kontextu posilování obranných schopností země a spolupráce se spojenci.

Místo klasického modelu „jen dveře“ se Doornite proměňuje v dodavatele celých interiérových balíků. Tahle strategie reaguje na tlak developerů, šetří montážní kapacity a posiluje konkurenceschopnost firmy. „Developer dnes nechce na stavbě dvacet subdodavatelů. Chce tři. A my chceme být jedním z nich,“ říká spolumajitel Pavel Šatný.

Demokrati ve Spojených státech dokázali prosadit mnoho účinných zákonů. Problém je, že účinnost bude viditelná za několik let a lidé jsou netrpěliví. Vidí Čínu – s tou se ale porovnávat nemůžou.

Americký Kongres v tichosti schválil ambiciózní National Defense Authorization Act pro fiskální rok 2026 (NDAA-2026), který nejen že představuje jeden z největších obranných rozpočtů v historii USA s celkovou částkou kolem 900 miliard dolarů, ale také přináší zásadní změny v přístupu k podpoře Ukrajiny a strategickému soupeření s Čínou. Klíčovým poselstvím zákona je závazek a ochrana, která má zajistit, aby vojenská pomoc směřující k východoevropskému spojenci nebyla svévolně odkláněna.

Dánská zahraniční a vojenská rozvědka poprvé označila USA za potenciální hrozbu pro bezpečnost země. Ve zprávě úřadu se uvádí, že USA stále častěji upřednostňují své vlastní zájmy a „využívají svou ekonomickou a technologickou sílu jako nástroj moci“, a to i ve vztazích se svými spojenci a partnery.

Několik památkářů podalo žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli kontroverznímu projektu přístavby monumentálního tanečního sálu k Bílému domu. Žádají federální soud, aby stavbu zastavil, dokud nebude schválena několika nezávislými panely a nezíská podporu Kongresu, informovala agentura AP.

Několik památkářů podalo žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli kontroverznímu projektu přístavby monumentálního tanečního sálu k Bílému domu. Žádají federální soud, aby stavbu zastavil, dokud nebude schválena několika nezávislými panely a nezíská podporu Kongresu.

Trumpův projekt vyvolal kritiku mezi odborníky na památkovou péči, architekty i prezidentovými politickými odpůrci, ale žaloba představuje dosud nejkonkrétnější příklad snahy změnit nebo zastavit Trumpův plán velkolepé přístavby.

Termín UFO definitivně končí. Armády a NASA přešly na zkratku UAP. Změna má odstranit stigma a umožnit vědecké zkoumání objektů, které porušují fyzikální zákony.