Konstantin Ustinovič Černěnko

„Občané, budete se nejspíš smát, ale už zase nás postihla tragická ztráta.“ Vtipů na pětiletku pohřbů nejvyšších bolševických představitelů SSSR byly desítky. Gerontokracie se ukázala jako neschopná obstát před soupeři ve studené válce.

Ruský trenér Vladimir Krikunov se v 75 letech vrací na lavičku klubu KHL.

Mezi největší katastrofy v dějinách moderního ruského státu patří den, kdy Michail Gorbačov omezil Rusům přísun alkoholu.

GLOSA / Stále o tom víme jen málo, ale současný americký prezident Donald Trump začal svou kariéru mírotvorce už v dávných osmdesátých letech. V časech, kdy v Bílém domě vládl Ronald Reagan, který nep…

Na počátku stály lákavé ideje o svobodě, rovnosti a sociální spravedlnosti. Jenže záhy se tyto myšlenky přeměnily v jedno z nejděsivějších impérií, jaké historie pamatuje. Sovětský svaz byl po desítky let postrachem pro svobodný svět a jeho dějiny lemovaly miliony mrtvých vlastních občanů i příslušníků jiných států.

V březnu 1985 se stal pánem Kremlu Michail Sergejevič Gorbačov. Nečekaně mladý vůdce Sovětského svazu okouzlil svět, ale poštval proti sobě Rusy.

Před 40 lety se stal generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu tehdy 54letý Michail Gorbačov. Ačkoli to nezamýšlel, nastartoval kroky, které vedly k pádu tehdejšího socialistického bloku a ukončily studenou válku. Deník připomene zásadní okamžiky jeho vlády v trojdílném seriálu, začínajícím popisem unikátního Gorbačovova vztahu s Ronaldem Reaganem.

Když čtyřiapadesátiletý muž s ustupujícími vlasy a nepřehlédnutelnou skvrnou na čele vystoupil na ochoz Kremlu, aby oznámil, že se stal generálním tajemníkem Sovětského svazu, svět strnul úžasem. Mezi tehdejší „gerontokracií“, jak se přezdívalo starcům v nejvyšší nomenklatuře, byl Gorbačov mladík.

Zase tu byl Mezinárodní den žen reprezentovaný v Rudém právu setkáním těch vybraných s generálním tajemníkem strany (a prezidentem). Zasloužený svátek se opět topil v partajních klišé. A že tradice je tradice, byl tu i Měsíc knihy. Tu českou připomínala třeba expozice ve výstavní síni ÚLUV, která tehdy ještě nebyla takovou ostudou pražské Národní třídy jako dnes. Propaganda ke 40. výročí osvobození Sovětskou armádou se rozjela uvedením prvních ze 40 dílů quazidokumentu Kronika našeho života na prvním programu ČST. Epos komunistického výkladu dějin dnes už naštěstí téměř upadl v zapomnění.

Zase tu byl únor: výlohy se začaly plnit pochodujícími milicionáři, řečnícími Gottwaldy, do knih cti ROH se zapisovaly nové brigády socialistické práce a Palác kultury hřměl potlesky při shromáždění pracujících. Odkaz února 1948 bylo nutno „střežit a rozvíjet“, jak psalo Rudé právo. Ale kromě toho tu byla nepředstíraná radost o masopustních veselích, a třebaže byl teprve druhý měsíc roku, už 65 lidí se v něm stačilo u nás dožít stovky.

Americká volební kampaň (a před ní milion podobných gigantických průšvihů v západních zemích) podle ruského politologa Ilji Matvejeva ukazuje, že zastupitelské demokracie málokdy vynesou k moci silné…

Před 130 lety se narodil politik a vůdce Sovětského svazu Nikita Chruščov. Do světových dějin se zapsal především narušením Stalinova kultu osobnosti, karibskou krizí nebo tvrdým potlačením maďarského povstání. Jeho cesta k pozici nejvýše postaveného muže v SSSR započala po Stalinově smrti. Byť byly jeho šance zpočátku mizivé, na vrchol se dostal odstraněním politických odpůrců.

Před 40 lety se stal generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Konstantin Ustinovič Černěnko. Ve své době byl vnímán jako konzervativní oponent svého předchůdce Jurije Andropova, který se pokusil zahájit reformy. Oba však byli především těžce nemocní. Andropov zemřel 9. února 1984, zhruba rok a čtvrt po jmenování do funkce. Černěnko trávil čas v nemocnici nebo doma.

Druhý měsíc roku před 40 lety měl o hodně jiný průběh, než každý očekával. Samozřejmě se připomínal ten (pro někoho) „vítězný“ únor, „významný mezník našich dějin“ a jeho „stále živý odkaz“. Čtenáři partajního tisku dostali pod nos fotografie z rodného domku Klementa Gottwalda, kde byli prezentovaní teenageři jako zajímající se návštěvníci tamního muzea a pionýři tu skládali slib a poprvé si uvázali uzly na svých rudých šátcích a ke Gottwaldově hrobu na Vítkově se kladly věnce… Ano, tohle všechno se odehrávalo jako vždycky. Jen tohle tradičně protežované únorové téma přebily zvuky dvou umíráčků ze Sovětského svazu. A taky zpráva o pobodaném taxikáři v Praze.

Putinovo Rusko se propadá do diktatury a my o něm víme jen velice málo.

Po smrti dlouholetého sovětského vůdce Leonida Brežněva se stal novým generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Jurij Andropov. Pro Andropova se jednalo o vyvrcholení jeho konstantního, dlouhého a vytrvalého postupu v hierarchii komunistické strany.

Když v roce 1981 v té době už senilní vůdce Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv předával v Moskvě Michailu Gorbačovovi Řád Říjnové revoluce, nepamatoval si ani jeho jméno, ani důvod jeho ocenění. „Co jste to tam rozjeli?“ ptal se ztěžka Brežněv o 25 let mladšího Gorbačova. „Kanál,“ odpověděl mu jedním slovem dlouholetý stranický tajemník Stavropolské oblasti ležící na jihozápadě SSSR.

Že bych si brněnskou Jotu spojoval s českou literaturou, to určitě ne. Spíš sousední HOST. I přesto vím, že první vydanou knihou bylo Domů (1912) Jakuba Demla. Jeho tvorba je dosud průzračná, nadčasová a nádherná. Kdo nezná, nechť sáhne po Šlépějích, neboť právě tento cyklus nabídne okénko do jeho otevřené literární duše.

Další díl seriálu Aktuálně.cz Bouřlivé olympiády popisuje hry v Los Angeles 1984, bojkotované Sovětským svazem a dalšími státy východního bloku.

Muž, který poslal do Československa tanky a Sovětskému svazu vládl po Stalinovi nejdéle, byl poslední roky svého života v podstatě uměle udržován naživu. Leonid Brežněv nakonec zemřel 10. listopadu 1982 následkem infarktu. Pečlivě naplánovaný státní pohřeb ale nedopadl tak úplně podle představ…

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu odmítl úvahy, aby byl mandát hlavy státu časově neomezený. Putin, který se v Petrohradě setkal s veterány 2. světové války, podle agentury Interfax uvedl, že by nebylo dobré vracet se k sovětské praxi, kdy pohlaváři zůstávali ve funkci až do smrti.

Václav Havel a jeho tým se letěli představit do Kremlu koncem února 1990, pouhé dva dny po návratu z triumfální návštěvy USA. První schůzka Michaila Gorbačova s Havlem byla poznamenaná rozpaky, ve srovnání s protokoly ze schůzek Gorbačov–Jakeš je tu patrná větší formálnost a oťukávání dvou cizích světů. Je třeba mít na paměti, že Havel byl tehdy fakticky stále ještě hlavou okupovaného státu. Na území republiky bylo 75 tisíc sovětských vojáků a 40 tisíc jejich příbuzných.