Ladislav Dušek

Náklady na moderní léky pro vážná onemocnění v Česku v posledních pěti letech téměř zdvojnásobily – loni pojišťovny za centrová léčiva vydaly přes 36 miliard korun. Díky nim se z dříve smrtelných nemocí stávají chronické choroby, se kterými pacienti žijí desítky let.

Praha - Pacientů se srdečním selháním bude za 15 let skoro dvojnásobek proti současným zhruba 370.000. Nemoc, při níž srdce postupně slábne, je třeba podle lékařů zachytit včas. Zaměří se na to od ledna i při preventivních prohlídkách u praktického lékaře. Na semináři k tomuto onemocnění v Senátu to řekli ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek a místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Výrazně větší rozsah diagnostiky a hlavně léčbu přímo v Karlovarském kraji získají onkologičtí pacienti díky Komplexnímu onkologickému centru (KOC), které v regionu začne oficiálně fungovat od ledna. Dosud musela většina těchto pacientů z Karlovarského kraje vyhledávat zdravotní služby v Plzni nebo Praze.

Ministerstvo práce by se v tomto volebním období mělo zaměřit hlavně na přípravu na stárnutí a na posílení sociálních služeb a péče, jinak Česko v příštích letech situaci nezvládne. Pokračovat by pak mělo v digitalizaci, využít by ji mělo i k úsporám, řekl ministr práce v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL). Doporučil by to svému nástupci.

Onkologická zátěž se díky demografickému vývoji za 10 až 15 let nevyhnutelně zvýší o pětatřicet procent, zhoubné nádory se přitom do celkové mortality propisují už nyní z jedné čtvrtiny. Klíčová bude primární péče, v jejíž dostupnosti je Karlovarský kraj posledním ze všech. Změnit to má komplexní onkologické centrum. Otevírat se bude v lednu.

KOMENTÁŘ: Za dva nejlepší filmy naší historie považuji Radokovu Dalekou cestu a Smoljakovu Nejistou sezónu. Kdo je viděl, rychle pochopí intenci mého titulku. O kinematografii každopádně nechci psát.

Návrh vládního programu se správně zabývá péčí o psychické zdraví a bojem proti stigmatizaci duševních nemocí. Ale stejně tak záleží na tom, jak politici sami uvažují a mluví. Na tom, co jim přijde samozřejmé, a co nevkusné.

U psychiatra bylo loni skoro 700 tisíc Čechů, přes 900 tisíc jich bralo antidepresiva. Překvapivá data odhalují, že problémy související s duševním zdravím se týkají významné části tuzemské populace.

Osteoporóza neboli řídnutí kostí trápí v Česku skoro milion lidí. Podle statistik už je to dokonce druhé nejčastější onemocnění po cukrovce.

Ministr v demisi Vlastimil Válek (TOP 09) tvrdil, že neví, že jeho kamarád z golfových zájezdů do Dubaje je šéfem velké IT firmy. Seznam Zprávy však získaly důkaz, že spolu v roce 2022 právě o IT ve zdravotnictví jednali.

Vypadá to na revoluční věc v otázce prevence a zdraví. Nejde přímo o celou podprsenku, zatím se jedná o textilii, díky které bude možné u specifické skupiny pacientek zjistit, že jsou ohrožené nádorem…

Plánovat a připravovat se zodpovědně předem na situaci, kdy se stanou ve stáří nesoběstačnými, je ochotná jen menšina lidí v Česku. Většina Čechů, 53 procent, spoléhá na to, že náklady na jejich péči pokryje stát. Jen třetina je připravena nést náklady sama. Pomoc od jiných členů rodiny očekává 12 procent osob. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Mila a s NN Životní pojišťovnu uskutečnila agentura MindBridge mezi 1000 respondenty.

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.

Nové prediktivní modely vycházející z dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) potvrzují, že poptávka po dlouhodobé ošetřovatelské, sociální a sociálně-zdravotní péči v příštích letech výrazně poroste.

Česko by za deset let potřebovalo asi 34 tisíc nových lůžek v domovech, stacionářích a dalších zařízeních pro seniory či lidi s demencemi. Loni jich bylo zhruba 76 800. Do poloviny století by pak mělo přibýt dalších 29 tisíc míst. Důvodem je stárnutí a s ním spojené nemoci.

Praha - Česko by za deset let potřebovalo asi 34.000 nových lůžek v domovech, stacionářích a dalších zařízeních pro seniory či lidi s demencemi. Loni jich bylo zhruba 76.800. Do poloviny století by pak mělo přibýt dalších 29.000 míst. Důvodem je stárnutí a s ním spojené nemoci. Vyplývá to z propojených údajů ze zdravotnického a sociálního informačního systému a výsledků predikcí, které novinářům představili ministr práce v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Česko se blíží do momentu, kdy v populaci skokově naroste počet nemohoucích seniorů. Stát do péče o ně zapojí příbuzné.

Domovy pro seniory, odlehčovací služby či týdenní stacionáře čeká v následujících letech zásadní nárůst klientů, odhalují data. Končící ministr Marian Jurečka apeluje, aby politici mladé směřovali na zdravotní a sociální školy.

V dalších letech začne prudce růst počet osob vyžadujících péči. Končící ministr práce Marian Jurečka mluví o celospolečenské výzvě a šéf ÚZIS Ladislav Dušek varuje, že na přípravy není mnoho času. Podívejte se na situaci u vás.

Ukaž rakovině záda. Takový název nese nová kampaň, jejímž cílem je motivovat Čechy k prevenci, která zahrnuje i účast na screeninzích. Se zkušeností se zhoubným nádorem totiž žije v Česku asi 800 tisíc lidí. Včasné odhalení nádorů zachraňuje životy. Přesto se podle nedávného průzkumu až třetina Čechů onkologického screeningu obává.

Mladí lékaři, digitální mezioborová spolupráce, oslovení menšin i sázka na vzdělávání – to jsou podle profesora Miloše Táborského klíče k tomu, aby Ústecký kraj získal kardiologii světové úrovně a pacienti šanci na zdravé srdce.

Rakovina stojí Česko 27 tisíc lidských životů a téměř 95 miliard korun ročně. Více než třetinu nákladů a mnohá úmrtí lze ušetřit včasnými vyšetřeními. Velká část lidí ale takzvané screeningy neabsolvuje, z toho vyšetření tlustého střeva a konečníku více než polovina. Častým důvodem jsou obavy z výsledků, časné odhalení rakoviny přitom ale znamená lepší šanci na vyléčení. Informace zazněly v pátek na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.

Rakovina stojí Česko 27 tisíc lidských životů a téměř 95 miliard korun ročně. Podle ministerstva zdravotnictví více než třetinu nákladů a mnohá úmrtí lze ušetřit včasnými vyšetřeními. Velká část lidí ale takzvané screeningy neabsolvuje, z toho vyšetření tlustého střeva a konečníku více než polovina.

Rakovina stojí Česko 27 tisíc lidských životů a téměř 95 miliard korun ročně. Více než třetinu nákladů a mnohá úmrtí lze ušetřit včasnými vyšetřeními. Velká část lidí ale takzvané screeningy neabsolvuje, z toho vyšetření tlustého střeva a konečníku více než polovina. Častým důvodem jsou obavy z výsledků, časné odhalení rakoviny přitom ale znamená lepší šanci na vyléčení. Ministerstvo zdravotnictví v pátek představilo kampaň Ukaž rakovině záda.

Téměř polovina Čechů neabsolvuje preventivní vyšetření na rakovinu tlustého střeva, přitom včasné odhalení znamená 90procentní šanci na přežití oproti pouhým 20 procentům u pokročilých stadií.

Praha - Rakovina stojí Česko 27.000 lidských životů a téměř 95 miliard korun ročně. Více než třetinu nákladů a mnohá úmrtí lze ušetřit včasnými vyšetřeními. Velká část lidí ale takzvané screeningy neabsolvuje, z toho vyšetření tlustého střeva a konečníku více než polovina. Častým důvodem jsou obavy z výsledků, časné odhalení rakoviny přitom ale znamená lepší šanci na vyléčení. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví (MZd) ke kampani Ukaž rakovině záda.

Boj s obezitou někdy připomíná boj s větrnými mlýny. Usnadnit ho dnes umí moderní technologie, díky nimž se pacienti pravidelně monitorují a svoje výsledky konzultují s odborníky. Na druhou stranu jsou to ale také právě moderní technologie, které některým dokážou do hubnutí hodit vidle. Například v podobě špatných rad od umělé inteligence nebo personalizované reklamy nabízející pochybné hubnoucí metody.

Žen s nově potvrzeným zhoubným nádorem prsu rychle přibývá i v Česku. V roce 2023 si vyslechlo diagnózu přes 8 100 žen.

V Česku podle statistik žije více než 100 tisíc žen, které se léčily s nádorem prsu. Nově odhalených případů přibývá, je jich kolem 8000 ročně. Podíl žen, které se z rakoviny vyléčí, ale roste. Zatímco v roce 2013 to bylo asi 78 procent, v současné době je to více než 90 procent. V tiskové zprávě o tom ve středu informovala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Premiér Petr Fiala (ODS) během čtvrtečního summitu Evropské rady v Bruselu překvapil nejen své příznivce podivnou skvrnou na obličeji. Podstoupil totiž plánovaný kožní zákrok, jak později upřesnil pro web Blesk.

Mám rakovinu slinivky, oznámil bývalý premiér a senátor Mirek Topolánek. Znovu tím otevřel dlouho diskutovaný problém.

Již brzy by mohli zdravotní statistici poskytovat zaměstnavatelům anonymizovaná data o zdraví pracovníků. Umožňuje to nedávná novela zákona, která spojila data ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Stát a zaměstnavatelé chtějí tak zaměstnance více tlačit do prevence. Na základě anonymních dat o zdraví by zaměstnavatelé mohli lépe u svých zaměstnanců zacílit zdravotní benefity či nabídnout preventivní vyšetření. Podle nedávné studie Institutu pro zdravotní ekonomii…

Extrémně vysoký počet lůžek intenzivní péče, na něž jsou často odesíláni staří polymorbidní pacienti, kterým nemá taková léčba šanci pomoct. To jsou největší bolesti segmentu, který nutně potřebuje reformy a restrukturalizaci. Na 3. ročníku konference NIKEZ to řekl předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.

Karlovarský kraj patří k nejhorším regionům v počtu onkologických pacientů, a jako jedinému doposud scházelo komplexní centrum. Díky spolupráci s nemocnicí Motol a Homolka se standardní onkologické péče dočkají už i obyvatelé tohoto regionu. Zhoubné nádory jsou odpovědné za čtvrtinu úmrtí obyvatel regionu, kraj tak vede tabulky v České republice.

Investujme do léků na hubnutí. Ušetříme tak podstatně větší náklady jak v rámci zdravotního, tak zejména sociálního systému, navrhuje kandidát na ministra zdravotnictví za Motoristy sobě Boris Šťastný. Řekl to na 5. ročník summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví.     „Přicházíme s návrhem zajistit za určitých podmínek úhradu pro léky na hubnutí.

Každé komplexní onkologické centrum bude muset mít od ledna 2026 koordinátora péče. Nemocným zajistí návaznost vyšetření a zdravotníkům pomůže s administrativou. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Léčených či vyléčených onkologických pacientů se zhoubným nádorem žije v Česku přes 520 tisíc.

V poslední době v Česku silně rezonuje debata o nákladnosti centrové péče. Některé inovativní léky ovšem naopak přinášejí nemalé úspory – ale v sociální oblasti. Takovým příkladem je biologická léčba migrény, která lidem v produktivním věku umožňuje naplno se zapojit na trhu práce. Problematice se věnoval 5. ročník summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví.

Centralizace specializované péče i měření její kvality stojí a padá s daty. Jak s jejich pomocí zlepšit cestu pacienta systémem, bylo jedním z ústředních témat 3. ročníku konference Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ).

Zřejmě do konce září zveřejní ministerstvo zdravotnictví Národní vakcinační strategii. Zaměří se v ní na vyšší proočkovanosti seniorů.

Do roku 2030 se přibližně 2,5krát zvedne počet žijících lidí starších 80 let, tvrdí Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Lidí nad osmdesát let bude v roce 2050 v Česku přes 900 tisíc, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Vychází to z predikce na úrovni krajů i okresů, kterou zpracovala ministerstva práce a zdravotnictví. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou nyní kraje, pod které tyto kompetence spadají.

Praha - Lidí nad 80 let bude v roce 2050 v ČR přes 900.000, třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Ministerstva práce a zdravotnictví podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vytvořila predikce potřeb na úrovni krajů i okresů. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou teď podle Jurečky kraje, pod které tyto kompetence spadají. Ministr to řekl na dnešní tiskové konferenci. Nárůst v krajích nebude stejný, nejvíc klientů sociálních služeb do deseti let přibude v Praze a Středočeském kraji.

Praha - V roce 2035 bude podle dat ministerstev zdravotnictví (MZd) a práce a sociálních věcí (MPSV) potřebovat zdravotně-sociální péči 804.000 lidí. V současnosti je jich půlmilion, 98.000 z nich žije v pobytových sociálních službách. Na dnešní konferenci v Senátu to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Zdravotně-sociální péče je pomoc lidem, kteří mají zdravotní problémy a zároveň potřebují podporu v běžném životě, jako je zajištění stravy nebo hygieny.

V následujících letech se v Česku začne zvyšovat počet lidí ve věku 85 a více let. Nová predikce Ministerstev práce a zdravotnictví odhaluje, že to bude znamenat vyšší zátěž pro sociální i zdravotní péči.

V Česku vrcholí epidemie svrabu a spolu s nákazou se šíří i dezinformace. Podle některých komentářů na sociálních sítích ji totiž mají na svědomí ukrajinští uprchlíci, kteří onemocnění „přivezli z Východu“. Jak ale pro Ověřovnu webu iROZHLAS.cz potvrdili lékaři, epidemie svrabu se cyklicky vrací a nikdy nemá tak jednoduché vysvětlení. Nemoc v Česku ve větší míře podle nich navíc byla již před válkou a s přistěhovalectvím přímo nesouvisí.

Ministerstvo zdravotnictví dnes představilo aktualizovanou verzi strategického dokumentu „Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: koncepce podložená dostupnými daty“, známého jako Strategická koncepce 2.0. Materiál reaguje na největší výzvy, které české zdravotnictví čekají v příštích dvaceti letech, a přináší jak vyhodnocení dosavadního plnění cílů do roku 2025, tak nové priority a analytické přílohy.

Pomalu končí léto, kdy se mnozí slunili u vody nebo jen procházeli rozpálenými ulicemi. Po návratu z prázdnin a dovolených je proto vhodné navštívit kožní ordinaci a nechat si zkontrolovat znaménka. Asi tři tisíce Čechů ročně totiž onemocní zhoubným melanomem, který je dobré zachytit včas. Pak má člověk takřka stoprocentní naději to zvládnout, naopak při pozdním odhalení šance výrazně klesá.

Alarmující zjištění přinesla nejnovější studie o stavu obezity v České republice. Podle výzkumu japonské vědkyně Maiky Ohnové z Národního institutu SYRI je každý pátý…

Prevence rakoviny plic bude pokračovat i v dalších letech, protože ve zkušební době se osvědčila – nádory se daří lékařům zachytit včas. Ministerstvo ale kývlo na apel odborníků, aby při vyšetření plicaři sledovali nejen podezřelé uzlíky, ale také změny tkáně plic, které vedou k chronické obstrukční nemoci.

Od pátku v aplikaci EZ Karta pacienti vidí údaje o preventivních prohlídkách a screeningových vyšetřeních. V září by pak měla začít lidem chodit upozornění, aby si na vyšetření došli ve chvíli, kdy na ně mají nárok. Přibývá těch, kteří na screeningy chodí, ministerstvo zdravotnictví ale chce, aby jich bylo ještě víc.

Více než 150 tisíc mužů a téměř 900 nádorů zachycených většinou včas. Ministerstvo zveřejnilo první statistiku k nové prevenci rakoviny prostaty z krve. Screening pokračuje i letos, určený je mužům od 50 do 70 let.

Melanom je agresivní nádor kůže. Včasný záchyt zachraňuje životy, moderní léčba pomáhá i v pokročilých stadiích. Prevence je klíčová.

Nová data ukazují, kolik stát každý rok vyjdou dvě nejrozšířenější chronická onemocnění. Dosud znal pouze náklady na léčbu těchto pacientů, nyní k nim datoví analytici přičetli i sociální dávky, čerpané kvůli ztrátě výdělku či soběstačnosti.

Každý rok o pár stovek víc. Zhoubných melanomů v Česku přibývá, naposledy šlo o 3132 nových pacientů za rok. Přitom ochrana je poměrně jednoduchá – mazat se opalovacími krémy s vysokým ochranným faktorem a chodit na kontroly.

Česká kardiologie zachraňuje pacientům životy častěji než dříve, statistiky ovšem ukazují opak – úmrtnost roste. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je ale populační mortalita zavádějící ukazatel, který by se neměl stát normou. Na 3.

Ministerstvo zdravotnictví společně se vzdělavateli, poskytovateli zdravotních služeb a dalšími partnery podniká zásadní kroky k zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných nelékařských zdravotnických pracovníků, zejména všeobecných sester. Ve spolupráci rektorů a děkanů škol vzdělávajících nelékařské zdravotnické pracovníky a odbornými společnostmi připravilo program, jehož cílem je posílit kapacity vysokých škol a zajistit více kvalifikovaných odborníků v klíčových nelékařských zdravotnických profesích. Do roku 2037 stát investuje téměř 13 miliard korun.

Prolnutí sociálních a zdravotnických dat odhalilo nebezpečný trend. Roste počet výjezdů záchranek k seniorům ubytovaným v sociálních službách. Výrazně se zvýšil zejména počet vykázaných zásahů kvůli úrazům.

Ministerstvo zdravotnictví společně se vzdělavateli, poskytovateli zdravotních služeb a dalšími partnery podniká zásadní kroky k zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných nelékařských zdravotnických pracovníků, zejména všeobecných sester. Ve spolupráci rektorů a děkanů škol vzdělávajících nelékařské zdravotnické pracovníky a odbornými společnostmi připravilo program, jehož cílem je posílit kapacity vysokých škol a zajistit více kvalifikovaných odborníků v klíčových nelékařských zdravotnických profesích. Do roku 2037 stát investuje téměř 13 miliard korun. Program dnes projedná vláda.

Vláda usiluje o to v příštích 12 letech navýšit počty studujících nejméně o pětinu.

Problém nedostatku nelékařského personálu v nemocnicích, který by se měl v následujících letech dále prohlubovat, chce ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s lékařskými fakultami a odbornými společnostmi vyřešit navýšením počtu studentů příslušných oborů. Do roku 2037 by měly školy postupně dostat na navýšení kapacit 12,8 miliardy korun. Příslušný program, který ve středu ministerstvo zdravotnictví představilo, obratem projednala s schválila vláda.