Ladislav Dušek

Ve dnech, kdy v Česku teploty přepisovaly historické záznamy, bylo také více mrtvých, než je v tomto období běžné. Vlny veder mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví, statistici ale upozorňují, že přesné počty obětí zatím neznáme.

Čas zahájení léčby je v péči o pacienty s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou zcela klíčový. Data a indikátory kvality ale odhalují, že systém často blokuje moderní léky a pacienti užívají neadekvátní terapii.

Měření kvality péče o pacienty s IBD chorobami dostává díky novým indikátorům kvality konkrétní podobu. Je to důležitý krok, samotná data ale nestačí. Klíčové bude jejich promítnutí do úhrad a hodnocení výsledků léčby.

Počet lidí, kteří budou v příštích letech potřebovat paliativní péči, výrazně naroste. Ministerstvo zdravotnictví proto nyní přichází s konkrétními kroky v rámci nedávno přijaté Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035. Týkají péče o děti a praktických lékařů. Resort o tom informoval v tiskové zprávě.

Praha - Na rychle rostoucí počet pacientů v závěru života má připravit zdravotnictví nová Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035. Mezi první priority patří rozšíření sítě nemocničních paliativních týmů, lepší dostupnost péče v regionech a vzdělávání lékařů i zdravotních sester. Potřeba bude vychovat stovky odborných lékařů a desítky tisíc všeobecných sester. Novinářům to dnes v Psychiatrické nemocnici Bohnice řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a další zástupci oboru.

Statistici zveřejnili výsledky vybraných laboratorních vyšetření, které je poprvé možné číst na úrovni jednotlivých měst a okresů. Jako ukázku z nich sestavili tzv. cholesterolovou mapu Česka.

Porodnost se propadá. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) by se proto měla osekat síť porodnic. Seznam Zprávy přinášejí přehled zařízení, které nesplňují doporučený limit 600 porodů ročně.

Rozdělení pacientů podle rizika, jasně popsaná cesta mezi praktiky, ambulancemi a centry a na ni navázané změny v úhradách. To je spolu s posílením primární prevence podle plátců cesta, jak zefektivnit tuzemskou kardiologii. Na 4.

Je jim dvacet a mají rakovinu. Takových lidí přibývá. Třeba počet mladých žen s tumorem v prsu se za čtvrt století zvedl o 230 procent. Důvodů může být podle lékařů několik: užívání antikoncepce,...

Chronicky nemocní často procházejí péčí více lékařů, kteří dostatečně nesdílejí informace, což vede k neefektivní léčbě. Na příkladu péče o pacienty se srdečním selháním popsal výhody disease managementu pro nemocné i systém Pavel Hroboň, zakladatel a partner Advance Healthcare Management Consulting. Na 4.

Musíme jednat. A to rychle, shodují se odborníci. Počet lidí s rakovinou totiž rychle roste, jen za posledních deset let nabobtnal o třetinu. A bude hůř. Onkologická centra už přitom nyní narážejí...

V roce 2030 má podle predikce ÚZIS v Česku žít přes 600 tisíc onkologických pacientů. Nejrychlejší nárůst se očekává v hematoonkologii.

Nemoci srdce a cév mají na svědomí téměř 40 % všech úmrtí v Česku. Zároveň prudce přibývá pacientů, kteří s nimi žijí dlouhé roky. Proto se mohou náklady na zdravotní a sociální péči během příštích 15 let téměř zdvojnásobit, řekl na 4.

Měly uspořit miliardy korun. Lékaři by totiž díky nim přestali dělat opakovaná vyšetření a pacienti by se zase rychleji dostali ke správné léčbě – dřív by se tak uzdravili a vrátili do práce....

Jen komplexní onkologická centra veškerou péči o pacienty se zhoubnými nádory nezvládnou. Potenciál leží v regionálních onko centrech [ROC].

Všichni dárci na jednom místě. Před rokem v červnu stát spustil Národní registr dárců krve a jejích složek (NKDS), který přinesl první ucelená data o dárcovství v České republice. Server iROZHLAS.cz je má nyní k dispozici. „Ten systém v podstatě eliminoval, ať už chtěné, nebo nechtěné, porušování pravidel,“ vysvětluje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Díky analýze více než 405 milionů laboratorních výsledků vznikl unikátní přehled o stavu české populace. Podrobná mapa například odhalila, jak vysoký kde mají lidé cholesterol. A také to, že dlouhodobá léčba statiny dokáže srazit nebezpečné hodnoty u většiny seniorů. Problémem ale zůstávají lidé, kteří na preventivní prohlídky vůbec nechodí a o svém riziku neví.

Éra, kdy pacienti nosili lékařské zprávy v ruce od čerta k ďáblu, definitivně končí. Ministerstvo zdravotnictví posílá do vnějšího připomínkového řízení novelu, která zavede povinné eŽádanky či elektronickou dokumentaci. Pacienti navíc brzy uvidí své laboratorní výsledky v aplikaci EZKarta až pět let zpětně. Změny mají ušetřit miliardy korun.

Aktualizováno 24. června, 16:00 – Budoucí reforma porodnictví se podle ministerstva zdravotnictví nebude týkat jen několika jednotlivých nemocnic. Statistiky za roky 2024 a 2025 ukazují, že doporučenou hranici 600 porodů ročně nesplňuje velká část českých porodnic. Některé se navíc od tohoto limitu stále vzdalují.

Strategické dokumenty už česká kardiologie má, teď je třeba přejít k měřitelným výsledkům. Odpovědi na to, jak tento přechod zajistit, budou hledat odborníci, politici a zástupci pacientů i plátců na 4. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku. Ta se koná 25. června od 14 do 18 hodin v prostorách pražského Břevnovského kláštera.

Data potvrzují významný posun v péči o pacienty s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Významně u nich klesá počet hospitalizací, roste kvalita života a více jich zůstává pracovně aktivních.

Nemocnice, které nesplní stanovená kritéria, přijdou o možnost provádět některé vysoce specializované výkony. Ministerstvo zdravotnictví spouští největší změnu v organizaci specializované péče za poslední roky. Cílem je dokončit centralizaci a zajistit, aby se pacienti s nejtěžšími diagnózami dostali do center s největšími zkušenostmi. Jak bude celý proces probíhat? To přiblížili řečníci na Konferenci specializované péče, která se konala 28. května.

Nově sdílená data odhalila ordinace, kde na neschopence končí až polovina pacientů. Zjistěte, které regiony vybočují z průměru a co za tím doopravdy stojí.

Téměř tři čtvrtiny z více než 300 tisíc lidí ročně hospitalizovaných na interních odděleních nemocnic jsou podle analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) senioři. Vyplývá to z prezentace ředitele ÚZIS Ladislava Duška a místopředsedy České internistické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Tomáše Hauera na jednání výboru pro zdravotnictví. Oddělení oblastních nemocnic mají lůžka obsazená průměrně z 61 procent, některá i méně než z 30 procent. Odborníci ale kvůli očekávanému stárnutí populace varují před jejich rušením.

Interna je největší hospitalizační odborností v zemi – jenže její lékaři jsou zároveň jednou z věkově nejstarších odborností. Pětině je přes 70 let, mladí lékaři o obor nestojí a interny jsou ztrátové. Pokud se úhrady nepovede navýšit, jen těžko vyřešíme začarovaný kruh, který jinak se stárnutím populace povede ke kolapsu péče v regionech.

Interny se staly „popelkou“ mezi odbornostmi a lékaři se do nich nehrnou. Na vině jsou nízké úhrady pojišťoven, které je ženou do ztráty.

Současný systém každoročního handrkování o procentuální navýšení v dohodovacím řízení skončí. Od roku 2028 má v centru dohod stanout pacient, respektive lepší a efektivnější péče, kterou dostane. A součástí jednání se nově stane i výše odměn zdravotníků, plánuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ambice na změnu dohodovacího řízení ministerstvo představilo na středečním sněmovním výboru pro zdravotnictví.

Pokud se senior nechá naočkovat proti covidu, klesá až o 72 % riziko, že skončí s nákazou v nemocnici. Jenže proočkovanost se od pandemie dramaticky propadá. Mezi lidmi ve věku nad 65 let klesla na pouhých sedm procent.

Následná péče a interna. To jsou obory, ve kterých budeme čím dál více potřebovat lůžka v regionálních nemocnicích. Přesto právě tato péče je dnes prodělečná a nemocnicím se tak do ní nechce. Pokud tedy budeme chtít transformovat zařízení tak, aby odpovídala poptávce pacientů a zajišťovala kvalitní péči, musí s tím ruku v ruce jít transformace úhrad.

Případů rakoviny kůže podle odborníků stále přibývá a ani výhledy do budoucna nejsou příliš optimistické. Mírně navíc stoupla i úmrtnost, což souvisí hlavně s pozdním záchytem onemocnění. Důležitá je proto prevence. Pokud se lidem v dospělosti objeví podezřelé znaménko, měli by vyhledat lékaře. Pomoci se snaží také osvětové akce, během nichž specialisté vyšetřují zájemce zdarma. Jedna z nich se bude konat i v Plzni.

Očkování proti chřipce neignoruje jen většina běžných lidí, ale i lékařů a jiných zdravotníků. V ČR jich pracuje na čtvrt milionu, očkovat se od loňského září do letošního března nechalo 11 procent.

Nesystémový chaos, kdy na nejdražších lůžkách umírají pacienti, kteří by tam vůbec neměli být. Tak lze popsat stav jednotek intenzivní péče v České republice. Tomu, jak změnit brutálně špatné dlouhodobé výsledky, zvýšit efektivitu péče a zároveň začít poskytovat služby více šité na míru pacientům, se věnoval Kongres následné intenzivní péče pořádaný Penta Hospitals.

Nově spuštěná komplexní data ukazují vysoký počet úmrtí spojených s respiračními infekcemi, z nichž drtivá většina připadá na starší populaci. Přesto se v Česku stále nechává očkovat jen malé procento lidí. Ministerstvo zdravotnictví spustilo přelomovou novinku – v reálném čase aktualizovaná data o očkování a šíření respiračních onemocnění přístupná i široké veřejnosti.

Česko poprvé zpřístupňuje přehled o očkování v reálném čase. Jak to ovlivní práci lékařů? Jak na obyvatele Kuby dopadá vládní omezování základních veřejných služeb a každodenní výpadky elektrického proudu? Co pro herce Ondřeje Vetchého znamená cena Arnošta Lustiga udělovaná za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost?

Díky vylepšenému vykazování dat do centrálního systému zdravotní orgány nyní sledují šíření respiračních nemocí téměř v reálném čase.

Nejvážnější dopady mají akutní respirační nákazy na seniory – devět z 10 úmrtí spadá na ně. O to více je pro ně důležitější očkování. Z dat vychází, že snižuje riziko vážného průběhu nebo úmrtí o 30 až 50 procent.

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.

V reálném čase aktualizovaná data o očkování a šíření respiračních onemocnění přístupná i veřejnosti. Tuto přelomovou novinku spustilo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). „V tuto chvíli máme robustnější systém než kdy v minulosti, jde o historický průlom,“ řekl v úterý na tiskovém brífingu resortu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

V nemocnicích od začátku loňského září do konce letošního března skončilo v důsledku některé z akutních infekcí dýchacích cest téměř 53 tisíc lidí. Jejich počet za deset let stoupl o 14 procent, u seniorů o 30 procent. Zemřelo více než 4700 z těchto hospitalizovaných.

Vysokou kardiovaskulární nemocnost řeší premiér Andrej Babiš podobně jako v onkologii investicemi do nemocnic. Bude to ale stačit?

Stárnutí je něco, na co by se měl člověk připravit. Vzhledem k demografickému vývoji přibude lidí vyžadujících něčí péči. Představa závislosti na druhých dohání některé jedince k zoufalým krokům.

Laboratorní vyšetření tvoří základ pro velkou část lékařských rozhodnutí. Přesto na ně jdou jen něco přes tři procenta zdravotnického rozpočtu. A letošní rok zasadil laboratornímu segmentu další úder – zatímco preventivní prohlídky doznaly rozšíření, úhradová vyhláška zastropovala úhrady za testy.

Česko má v přepočtu na obyvatele více než dvojnásobek intenzivních lůžek oproti průměru OECD. Přesto jsou naše výsledky v dlouhodobém srovnání špatné. Na drahých lůžkách přitom často leží pacienti, kteří tam být vůbec nemají. Problematice se věnovala konference NZIS Open: Datová podpora dohodovacího řízení. „Česká intenzivní péče má hrozně moc lůžek.

Pacienti se vzácnými onemocněními často procházejí dlouhou a složitou cestou k diagnóze. Proto je klíčové lépe organizovat péči, posílit koordinaci mezi zdravotními a sociálními službami a efektivněji využívat zdravotnická data. Odborníci o tom hovořili v panelové diskusi sympozia Vzácná onemocnění.

Z malých nemocnic mizí interní lůžka. Důvod: nízké platby od pojišťoven. „Zatímco velké fakultní nemocnice dostanou za léčbu zánětů močových cest v průměru 95 tisíc korun, oblastním přijde o třetinu nižší úhrada,“ popisuje šéf Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Podobné je to podle něj i s dalšími diagnózami. Interních lůžek přitom bude kvůli stárnutí populace potřeba stále víc.

V roce 2050 má v Česku žít přes půl milionu lidí starších 85 let. Senioři tak budou už v roce 2040 potřebovat přes čtvrt miliardy ošetřovacích dnů – o třetinu více než dnes. Přestože ministr zdravotnictví Adam Vojtěch plánuje transformaci skoro deseti tisíc akutních lůžek na lůžka následné a dlouhodobé péče, realita v terénu zůstává tristní.

České nemocnice stojí před obrovskou výzvou. Na jednu stranu jim klesá obložnost lůžek i produkce, na stranu druhou se musí připravit na demografickou změnu v podobě stárnutí populace. Život jim přitom velmi komplikuje fakt, že právě péče o geriatrické pacienty bývá prachmizerně hrazená a nemocnicím se nevyplácí.

Moderní centrová léčba výrazně zlepšuje prognózu lidí s cystickou fibrózou. Méně hospitalizací, více pracujících i bezproblémových porodů. Ukazují to propojená data zdravotního a sociálního resortu, která na sympoziu Vzácná onemocnění představil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Zároveň ujistil, že stát už připravuje ke spuštění registr vzácných onemocnění.

Ministerstvo zdravotnictví chystá změny u dohodovacího řízení. Zatím ale není nic projednáno. Úhrady chce úřad plánovat na déle než rok.

Do roku 2040 budeme potřebovat minimálně 9 500 nových lůžek následné a ošetřovatelské péče, abychom zvládli stárnutí populace. A obrovská výzva čeká porodnictví, které se musí popasovat s klesající porodností a zároveň udržet kvalitu péče. Ukázala to data, která zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví jako podklad k dohodovacímu řízení o úhradách pro další rok.

Nová data ukazují, kde se nechodí k lékaři. A důvod je často jednoduchý. Praktičtí lékaři chybí. Velká skupina lidí ale preventivní prohlídky podceňuje, i když mohou zachránit život. Chce je přitom i stát, protože jde o peníze.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chystá revizi pěti screeningových programů zaměřených na včasný záchyt rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku, prostaty, děložního čípku a plic. Chce tak zefektivnit jejich fungování a zvýšil počet pacientů, kteří se do nich zapojí. U některých programů je totiž nyní velmi nízká účast, týká se to například nádorů plic.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chystá revizi pěti screeningových programů zaměřených na včasný záchyt rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku, prostaty, děložního čípku a plic. Chce tak zefektivnit jejich fungování a zvýšil počet pacientů, kteří se do nich zapojí. U některých programů je totiž nyní velmi nízká účast, týká se to například nádorů plic.

Karlovarský kraj spustil kampaň zaměřenou na prevenci zdraví. Má zvýšit povědomí o možnostech a významu preventivních prohlídek a motivovat lidi k péči o vlastní zdraví a ke zdravějšímu životnímu stylu. Centrem informační kampaně bude web zdravyregion.cz, prevenci ale bude kraj propagovat i formou klipů v kinech nebo na sociálních sítích, v MHD a na mnoha dalších veřejných místech. Při zahájení kampaně to řekl hejtman Petr Kubis (ANO).

Vše podstatné z oblasti diagnostiky, léčby i úhrad vzácných onemocnění proberou největší lékařské kapacity se zástupci ministerstva, plátců i pacientů na sympoziu Zdravotnického deníku Vzácná onemocnění, který se koná v souvislosti se Dnem vzácných onemocnění. Chcete-li se ho 26. února v Praze také zúčastnit, stále máte možnost se registrovat.

Viditelně zhubli a prý se jich každý ptá, jakým způsobem. Někteří politici začali shazovat svá kila už loni před sněmovními volbami. Pro deník Aktuálně popsali, co změnili a jak se jim to povedlo. A co dělají pro to, aby váhu nenabrali zpět.

Čeká nás demografický skok: počet nemohoucích seniorů se během deseti let zvedne o třetinu. Místo současných 190 tisíc jich v Česku najednou bude žít 256 tisíc. Stát proto hledá cesty, jak se o ně postarat. „Řešením může být pečovatelská dovolená,“ shodují se ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i jeho předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uvažuje se i o „alimentech" na rodiče.

Česko se blíží do momentu, kdy v populaci skokově naroste počet nemohoucích seniorů. Stát přitom pro ně nemá dostatek míst v zařízeních, kde by se o ně starali profesionálové. Řešení: budou se o ně starat příbuzní či sousedé, kteří za to dostanou zaplaceno.

Praha - Srdeční selhání lze podle lékařů v 80 procentech předejít. Nemocných je téměř 390.000, za posledních deset let jich přibylo o čtvrtinu. Léčba a sociální pomoc pacientům stojí stát 21 miliard korun ročně, sedm miliard na zdravotní a 15 miliard na sociální péči. Na dnešní tiskové konferenci ke konferenci Prague Prevention 2026 to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Česká onkologie patří podle výsledků léčby ke špičce Evropy, přesto se stále jasněji ukazuje, že stávající organizace péče naráží na své limity. Na Evropské onkologické konferenci se odborníci, zástupci zdravotních pojišťoven i ministerstva shodli, že bez funkční digitalizace, důsledně sledovaných indikátorů kvality a vyváženého vztahu mezi komplexními a regionálními centry nepůjde systém dlouhodobě udržet.