Ladislav Kudrna

Od 17. listopadu se na sociálních sítích šíří dezinformace poslance Filipa Turka, podle nichž měla Sametovou revoluci řídit KGB, StB a Michail Gorbačov.

Plánovaná stanice metra D se po komunistickém spisovateli Ivanu Olbrachtovi, jak bylo původně zamýšleno, zřejmě jmenovat nebude. Není to vzhledem k jeho sepětí s…

Pražské metro by mohlo vyprávět příběhy českých hrdinů. Expert Ladislav Kudrna navrhuje, aby se nová linka D proměnila v Linku dějin – stanice by nesly jména obětí totalit a mobily by odhalily jejich osudy.

Nižší důchody pro prominenty bývalého režimu či postavení propagace komunismu a nacismu na roveň. Zákony, na jejichž vzniku se podíleli i odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Nikomu z nás nejde o pomstu. Jsme historici, ne soudci, jde nám o spravedlnost. A na tu nikdy není pozdě,“ říká jeho šéf Ladislav Kudrna. Co čeká od nové vlády a jsou Češi vyrovnaní s národní historií? I na to odpovídá v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Stanice pražského metra D ještě není v provozu, ale už vyvolala ostrý ideologický boj o to, po kom se bude jmenovat.

Nesouhlas vyjádřili jak šéf ÚSTR, tak i radnice Prahy 4. Literární vědec Pavel Janáček a historik Petr Zídek ale připomínají i jiný úhel pohledu.

Kdo máš dlouhý vlas, nechoď mezi nás. Tento slogan využívali komunisté k propagandě boje proti závadové mládeži v 70. letech. Téměř přesně před 50 lety, konkrétně 13. listopadu 1975, spustila Státní bezpečnost akci Kapela, operaci zaměřenou na vlasatce, bigbeatové skupiny a mladé lidi z undergroundu. Následovalo několik politických procesů a rozsudky natvrdo. Akce paradoxně pomohla semknout opozici proti režimu a umetla cestu ke vzniku Charty 77.

Ústav pro studium totalitních režimů žádá o změnu názvu budoucí stanice metra D, která se pracovně jmenuje Olbrachtova podle nejbližší ulice. Předsedovi ústavu Ladislavu…

Proti názvu Olbrachtova se letos v květnu vyslovila také radnice Prahy 4.

Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) navrhne, aby se budovaná stanice pražského metra na lince D s pracovním názvem Olbrachtova jmenovala Ryšánka. Stanice veřejné dopravy by podle Hřiba neměly mít názvy s inspirací v totalitních nebo extremistických režimech. Název Olbrachtova, který vychází z názvu nejbližší ulice, kritizovala například radnice Prahy 4 a také ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.

Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) navrhne, aby se budovaná stanice pražského metra na lince D s pracovním názvem Olbrachtova jmenovala Ryšánka. Stanice veřejné dopravy by podle Hřiba neměly mít názvy s inspirací v totalitních nebo extremistických režimech.

Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) navrhne, aby se budovaná stanice pražského metra na lince D s pracovním názvem Olbrachtova jmenovala Ryšánka. Stanice veřejné dopravy by podle Hřiba neměly mít názvy s inspirací v totalitních nebo extremistických režimech. Název Olbrachtova, který vychází z názvu nejbližší ulice, kritizovala například radnice Prahy 4 a také ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna.

Praha - Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) navrhne, aby se budovaná stanice pražského metra na lince D s pracovním názvem Olbrachtova jmenovala Ryšánka. Stanice veřejné dopravy by podle Hřiba neměly mít názvy s inspirací v totalitních nebo extremistických režimech. Hřib to dnes řekl ČTK. Název Olbrachtova, který vychází z názvu nejbližší ulice, kritizovala například radnice Prahy 4 a také ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna.

Budovaná stanice metra je zatím pojmenovaná po ulici, kde se nachází. Název je však jen dočasný.

Ústav pro studium totalitních režimů kritizuje, že by se zastávka metra na lince D měla jmenovat po prominentním komunistickém spisovateli Ivanu Olbrachtovi. Podle dopravního podniku o názvu rozhodne místopisná komise.

Ústav pro studium totalitních režimů žádá o změnu názvu budoucí stanice metra D, která se pracovně jmenuje Olbrachtova podle nejbližší ulice. Předsedovi ústavu Ladislavu Kudrnovi vadí, že spisovatel Ivan Olbracht byl komunista. Podle něho by se nové stanice měly jmenovat spíše po lidech, kteří bojovali proti totalitním režimům. Podobně to vidí i radní čtvrtého pražského obvodu. Vedoucí odboru komunikace pražského dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík sdělil, že, o finálním názvu rozhodne…

Stanice Olbrachtova je vyražena. ÚSTR ale kritizuje název. Podle něj není správné připomínat komunistu Olbrachta, když by bylo možné vzdát hold hrdinům odporu proti totalitě. Ústav vyzývá k veřejné debatě o názvu stanice.

Dopravní podnik hlavního města Prahy dokončil ražbu stanice Olbrachtova na první trase nové linky metra D, která začala 17. února 2023. Pražský dopravní podnik (DPP) ji dokončil na prvním úseku linky D Pankrác – Olbrachtova. Zároveň však vyvolal spor ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který ostře nesouhlasí s pojmenováním stanice po komunistickém spisovateli Ivanu Olbrachtovi.

Výstavba prvního úseku metra D pokračuje, nově je vyražena kompletní první stanice, Olbrachtova. Dopravní podnik zahájil výstavbu tohoto úseku metra D Pankrác - Olbrachtova v dubnu 2022. Název stanice Olbrachtova přináší i kritické hlasy, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vyzývá k veřejné diskuzi nad novým jménem.

První kompletně vyraženou stanicí pražského metra D se stala Olbrachtova. „Pokud novou linku pojmenujeme po komunistickém agitátorovi, vysíláme mladé generaci chybný signál,“ reaguje na dokončení prvního úseku mezi Pankrácem a Olbrachtovou ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Stanice by podle něj měla místo autora Anny proletářky raději připomenout pilota RAF Josefa Brykse nebo katolického kněze Josefa Toufara.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna se ohradil vůči názvu nové stanice metra D Olbrachtova. Nelíbí se mu, že by se měla jmenovat po spisovateli Ivanu Olbrachtovi. Toho označil za „komunistického agitátora“.

Kverulant společně s dalšími dvanácti neziskovými organizacemi odeslal otevřený dopis politikům, který apeluje na zachování Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ústav pro studium totalitních režimů vydal osvědčení zpěvačce Martě Kubišové o tom, že byla aktivní účastnicí protikomunistického odboje. Zpěvačka sama o něj ale nežádala. Se zpěvaččiným souhlasem tak…

Soud rehabilitoval skupinu disidentů, kteří byli za komunismu vězněni v celách předběžného zadržení. Jsou mezi nimi například redaktor samizdatového časopisu Střední Evropa Luděk Bednář, evangelický kněz Miloš Rejchrt a hudebník Vlastimil Třešňák. Kromě rehabilitace soud přiznal i finanční odškodnění. Jeho výši ale advokát Lubomír Müller zastupující disidenty nepovažuje za přiměřenou. Dalšími případy se justice nadále zabývá.

Komunisté volají po konci ÚSTRu. Vedení levicové koalice Stačilo! v čele s komunisty dalo před volbami jasně najevo, že pokud se dostanou do vlády, tak nechají zrušit Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Reakce instituce na sebe nenechala dlouho čekat a prohlásila, že každý, kdo jí škodí, tak podporuje komunisty. Ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna považuje útoky na ústav za důkaz, že se mu daří naplňovat své poslání.

Definitivně bylo schváleno rozšíření seznamu prominentních komunistů, kterým se snižuje starobní důchod. Zákon podepsal prezident Petr Pavel a účinnost začne od letošního září. Jde o druhou vlnu snižování, v rámci první vlny byl důchod snížen celkem 177 osobám. Někteří bývalí prominenti minulého režimu se kvůli tomu soudí, zatím ale nejsou úspěšní.

KOMENTÁŘ / Zdánlivě to vypadá jako běžný osobní spor dvou historiků, profesně i výzkumem spjatých s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR), bohužel široce známým právě osobními spory než výzkum…

KOMENTÁŘ / Na to, jak problematické poměry v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) skutečně panují, nejlépe neupozorňují opozice, bývalí zaměstnanci ani někdejší obhájci totalitní moci, nýbrž s…

V úterý večer ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů doc. Ladislav Kudrna zatelefonoval vydavateli deníku FORUM 24 Pavlu Šafrovi a v emotivním rozhovoru expresivně sděloval svůj názor na charak…

Nový webový portál prezentuje stovky profilů popravených Čechoslováků za druhé světové války z rozhodnutí německých nacistických soudů. Databázi k 80 letům od konce války spouští Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Je výsledkem výzkumu a spolupráce českých historiček s německým památníkem Gedenkstätte Münchner Platz v Drážďanech. Zástupci ústavu portál představili novinářům na středeční tiskové konferenci v Praze.

Českou akademickou sféru zasáhla smutná zpráva o smrti profesora Jiřího Pernese. Bylo mu 76 let. Svou kariéru zasvětil bádání v českých i středoevropských dějinách 19. a 20. století. Věnoval se zkoumání totalitních režimů v Česku a řadu publikací věnoval právě socialismu u nás.

Praha - Zákonodárci by podle institucí, které se věnují totalitním režimům, měli schválit výslovný trestní postih propagace a podpory jak nacistické, tak komunistické ideologie. Návrh, který má ve čtvrtek projednat sněmovní ústavně-právní výbor, by měl podle jeho iniciátorů odstranit přetrvávající rozdíly mezi postihem nacismu a komunismu a přispět k ochraně demokratického právního státu. Organizace v čele s Ústavem pro studium totalitních režimů to uvedly ve výzvě, kterou dnes poskytly ČTK.

Nově zvolený předseda rady Jiří Mihola vystřídá dosavadní předsedkyni Moniku MacDonagh Pajerovou, kterou Rada Ústavu pro studium totalitních režimů odvolala.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů dnes odpoledne na svém mimořádném zasedání odvolala z funkce své předsedkyně někdejší studentskou vůdkyni z časů sametové revoluce Moniku MacDonagh…

Praha - Příběh dopisu tehdejšího disidenta a pozdějšího prezidenta Václava Havla generálnímu tajemníkovi Ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustávu Husákovi z roku 1975 si budou moci lidé od úterý prohlédnout na on-line výstavě Archivu bezpečnostních složek (ABS). Kromě samotného dopisu zde naleznou například odpověď Husákova sekretariátu, ohlasy ze zahraničí či osud učitelů z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kteří list šířili. Novinářům dnes výstavu představil Radek Schovánek z ABS.

Skupina institucí zabývající se historií usiluje o změnu v trestním zákoníku. Chtějí důslednější postihy za propagaci komunistického hnutí. Obrátili se proto na poslance a senátory.

Praha - Mezi osobnosti, které letos dostanou cenu Václava Bendy za svobodu, demokracii a lidská práva bude patřit bývalý prezident Václav Havel či herec Jan Potměšil. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který cenu uděluje, ocení 16 lidí zejména z řad politických vězňů 50. let minulého století nebo bojovníků za svobodu v roce 1989. Laureáti či jejich zástupci si ocenění převezmou 28. ledna ve Valdštejnském paláci. Na setkání novinářů to dnes řekl ředitel ústavu Ladislav Kudrna.

Od 1. listopadu 2026 se rozšíří okruh osob, kterým má být snížen důchod z důvodu jejich komunistické minulosti. O které osoby půjde?

Více než patnáct let tým historiků a archivářů pracoval na obsáhlé publikaci o politických procesech v komunistickém Československu. Kniha přibližuje osudy dvou set třiceti dvou popravených. Mapuje i dalších 34 případů, které balancují na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.

Nárok na průměrný starobní důchod od letošního roku získali všichni, kteří mají osvědčení o boji proti komunistickému režimu, zatím jde o 431 lidí. Počet oceněných osob se v dohledné době rozšíří, protože nově budou moci za disidenty žádat o osvědčení také příbuzní nebo organizace a spolky.

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

Praha - Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se v září přestěhoval z domu Radost do paláce Archa. Nadšení šéfů ústavu z přesunu do rondokubistického domu v centru Prahy ale kazí, že se při stěhování dopustili řady přešlapů.

Bývalý premiér a šéf nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš je oprávněně ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB) veden jako její tajný spolupracovník. Tvrdí to zástupci českého i slovenského ústavu, které se zabývají děním z dob totalitního režimu. Podle šéfa toho českého Ladislava Kudrny byl Babiš „druhořadý agent“ StB a důkazy o jeho aktivitách jsou dostatečné i na vítězství i soudu.

Ústav pro studium totalitních režimů se po dlouhých letech práce v nejrůznějších pronajatých a po celé Praze rozesetých kancelářích nastěhoval do budovy, která historikům umožní snadnější a důstojnějš…

Debata kolem kontroverzní učebnice dějepisu kritizované Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) má další vývoj. Nakladatelství Fraus (nyní patřící pod německou skupinu Klett) ji stahuje z prodeje. Publikace s názvem Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia vyšla v roce 2022 ještě za minulého vedení ústavu. Autory byli z velké části bývalí zaměstnanci oddělení vzdělávání. Současné vedení kritizovalo učebnici za ideologické zaměření, zlehčování některých událostí…

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má pro jednání vlády do konce října připravit návrh zákona o jednorázovém odškodnění lidí poškozených na přelomu 70. a 80. letech minulého století akcí tehdejší Státní bezpečnosti (StB) Asanace. Jejím cílem bylo přinutit tehdejšímu režimu nepohodlné občany k opuštění Československa.

Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění státu.

Představitelé státu, pamětníci i veřejnost si připomínají výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy roku 1968.  Jak ke znalosti klíčových událostí moderních dějin přispívají takzvané paměťové instituce? „ÚSTR měl skvělou vzdělávací složku. Kolegové z oddělení vzdělávání zaváděli skutečně inovativní metody tzv. badatelské výuky,“ říká Světlana Ptáčníková, bývalá ředitelka Archivu bezpečnostních složek. V jakém stavu jsou archivy a co z nich mohou badatelé a další zájemci načerpat?

Ústav pro studium totalitních režimů se potýká s dluhem za nevydařenou rekonstrukci svého původního sídla. Kdy se ústav zřízený za účelem historického bádání zbaví svých reputačních potíží a kdo částku ve výši desítek milionů korun uhradí? „Pokud bychom to museli zaplatit ze svého, tak by to znamenalo konec naší instituce. Takže věříme, že dojde k uhrazení této sumy ze státních rezerv,“ říká ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vzdal boj s ministerstvem průmyslu a obchodu o Petschkův palác (Pečkárna), kde za druhé světové války gestapo mučilo české odbojáře. ÚSTR tam chtěl přemístit své sídlo a skoro 200 zaměstnanců. Nakonec se však historici budou stěhovat do paláce Archa, který stojí v Praze Na Poříčí.

Celkové sankce za nevydařenou rekonstrukci sídla Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která se odehrála zhruba před sedmi lety, se opět navýšily. Z více než 83 milionů korun vyskočily na 90,4 milionu. Mělo by tak jít zřejmě už o konečný účet za zpackanou akci. Radiožurnálu to potvrdil náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický.

Za chyby spojené s nepovedenou opravou budovy v Praze na Žižkově musí Ústav pro studium totalitních režimů zaplatit více než 80 milionů korun na pokutách a penále. Vedení chce podat tři nová trestní oznámení, informuje iRozhlas.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů chce podat tři nová trestní oznámení, která budou směřovat na jeho předchůdce. Důvodem jsou chyby spojené s nepovedenou opravou budovy v Praze na Žižkově. Ústav za ně musí na pokutách a penále platit desítky milionů korun. Případem se vyšetřovatelé zabývali už v minulosti, žádný trestný čin ale neodhalili.

ROZHOVOR / Na webu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se objevila velmi znepokojivá a ohrožující zpráva. Ústav má zaplatit přes osmdesát milionů korun za škodu způsobenou nezákonným postupem…

Praha - Zhruba 1500 prominentům československého komunistického režimu by se měl v brzké době snížit důchod. Seznam jmen předal sociálním správám resortů práce, obrany a vnitra Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Dvěma stovkám někdejších funkcionářů a vysokých důstojníků by se mohla seškrtat už březnová penze, u 1300 lidí sociální úřady údaje ještě ověřují. Novinářům to dnes řekli ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna a jeho náměstek Kamil Nedvědický.