Lavrentij Pavlovič Berija

V srpnu 1938 byl Lavrentij Berija pověřen u NKVD asistencí Ježovovi a na podzim téhož roku bylo zatčeno několik Ježovových blízkých spolupracovníků. Ježov v obavách ze svého konce upadl do hluboké deprese a, ve snaze ji ochránit, požádal svou ženu o rozvod. Jevgenija začala psát Stalinovi zoufalé dopisy, protože byla zranitelná kvůli mnoha milencům a zatýkání blízkých lidí. Jevgenija ze strachu z výslechů NKVD napsala Ježovovi dopis, v němž ho požádala o opatření jedu a navrhla mu, aby jí poslal smluvený signál - sošku trpaslíka - když se bude blížit její zatčení. Ježov jí vyhověl. Když jí v listopadu 1938 poslal signál, spáchala sebevraždu předávkováním prášky na spaní. V listopadu 1938 byl Ježov oficiálně nahrazen Berijou ve funkci šéfa NKVD. Ježov, kterého Stalin ignoroval a jemuž se bývalí kolegové vyhýbali, přestal pracovat, hodně pil a ve svém kremelském bytě se oddával bisexuálním orgiím.

Výpovědi o jeho pádu se značně liší. Historická shoda panuje v tom, že Chruščov připravil promyšlenou léčku a na 26. června svolal zasedání předsednictva, kde náhle zahájil ostrý útok na Beriju a obvinil ho, že je zrádce a špion placený britskou rozvědkou. Berija byl zcela zaskočen a zeptal se: "Co se děje, Nikito Sergejeviči? Co je to za nesmysly?" Když si Berija konečně uvědomil, co se děje, naléhavě žádal svého starého přítele Malenkova, aby promluvil v jeho prospěch. Malenkov mlčky svěsil hlavu a stiskl tlačítko na svém stole. To byl domluvený signál maršálu Georgijovi Žukovovi a skupině ozbrojených důstojníků v nedaleké místnosti, kteří vtrhli dovnitř a Beriju zatkli.