Lesy

Škody způsobené kůrovcem a suchem podle think tanku Czech Forest za letošek dosáhnou 40 miliard korun. V budoucnu jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard, upozornila organizace v tiskové zprávě. Šlo by tak o polovinu všech těchto lesů v ČR. Nárůst škod proti předchozím odhadům pro letošní rok asi o čtyři miliardy korun je způsoben dalším propadem cen dříví. Prohlubují se tak existenční problémy vlastníků.

Lesnická katastrofa století. Tak hodnotí lesníci v Německu současnou devastaci lesů, spojenou se suchem a rozšířením škůdcům. Z Německa mizí nejen smrky, zasažené lýkožroutem smrkovým, ale i mnoho dalších druhů stromů. Les má přitom v německé historii takřka mýtickou pověst, figuruje v mnoha literárních dílech i dětských pohádkách. To, co se nyní s německými lesy děje, proto přitahuje pozornost médií i politiků možná ještě více než v Česku.

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v ČR, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

Pochod centrem Prahy upozorňoval na usychání lesů kvůli klimatické změně. Happening vyvrcholil stavbou symbolického mrtvého lesa z uschlých stromů. Akci uspořádalo hnutí Rebelie proti vyhynutí a stejné akce se dnes konaly i v Brně, Liberci, Vsetíně a Plzni.

Sbohem. Dospělý smrk opouští Česko a za sebou nechává zhroucený trh se dřevem.

Lesy dnes vlastníkům nic nevydělávají, ceny pozemků se prodávají za minima.

Dříve houbařský ráj, teď pustá zem. Řadu oblíbených lokalit zdecimovala kůrovcová kalamita. Podle mykologa Jana Borovičky si s tím ekosystém poradí, ale škody jsou pro několik generací nenahraditelné. Mykolog v rozhovoru s Pavlem Štruncem mluví o nadměrném sbírání. Existují podle něj výzkumy, které potvrzují, že přílišná horlivost houbařů může narušit růst hub a ve finále i celý ekosystém lesa. Borovička tvrdí, že k lesu je potřeba přistupovat s respektem, odmítá kořistnický způsob sběru. Proč jsou houby v igelitce „prasárna“? A jak je možné, že v Praze roste středomořská houba? Podívejte se na rozhovor v úvodu článku.

Škody v lesích způsobené kůrovcovou kalamitou letos dosáhnou podle odhadu odborníků až 30 miliard korun. Jak se vyhnout opakovaným kalamitám způsobených kůrovcem se řeší řadu let a nyní svitla naděje.

Význam lesů pro naši budoucnost je obrovský. Na téměř šestině rozlohy republiky spravuje lesy státní podnik Lesy ČR, v jeho péči je i množství chráněných území, kde žije či přežívá řada kriticky ohrožených druhů.

Lesníci v některých nových lokalitách západních a jižních Čech budou moci omezit obranná opatření proti kůrovci, aby měli kapacity na zpracovávání již napadených lesů. Dnes to v tiskové zprávě uvedlo ministerstvo zemědělství, které rozšířilo seznam nejpostiženějších oblastí v tzv. rajonizaci. První plochu nejpostiženějšího území stát vyhlásil na začátku dubna, patřilo tam tehdy území ze sedmi krajů.

Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí kvůli kůrovci a pádu cen dřeva propadl hrubý zisk na 169 milionů korun z 1,77 miliardy korun ve stejném období loni. Tržby podniku klesly o jednu miliardu korun na 3,68 miliardy korun. ČTK to dnes řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Pokud chce Česko v budoucnu stabilní a odolné lesy, musí být nejen druhově a výškově rozrůzněné, ale zároveň musí vlastníci lesů dostávat od státu mnohem více peněz než dosud. V rozhovoru s ČTK to řekl lesnický odborník Aleš Erber. Stát má podle něj lesníkům platit za to, že udržují mimoprodukční funkce lesa výhodné pro společnost a nemají tak velký výnos z těžby jako dosud. Podle Erbera společnost i lesníci procházejí evolucí, dnes možná i revolucí, a dynamicky se mění chápání lesa i péče o něj, řekl ČTK.

„Kůrovec nečeká, až se otevřou obálky s nabídkami,“ říká Petr Doležal z Entomologického ústavu Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V Česku platí za předního odborníka na kůrovce, kterého vzácně  uznávají jak lesníci, tak ekologičtí aktivisté. V rozhovoru s INFO.CZ mimo jiné popisuje, proč bychom se měli poučit z poválečné kůrovcové kalamity a v čem je naivní představa, že se v budoucnu v Česku obejdeme bez smrku. Co čeká tuzemské lesy?

Ekologická organizace Earth Alliance, kterou před dvěma měsíci spoluzaložil americký herec Leonardo diCaprio, založila fond za záchranu amazonského deštného pralesa. Organizace v neděli uvedla, že do fondu vloží pět milionů dolarů (asi 120 milionů Kč). Téma Amazonie kvůli rozsáhlým lesním požárům plní v posledním týdnu přední stránky světového tisku a zabývá se jím i schůzka G7.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR žádá stát o sedm miliard korun na zalesňovací práce pro příští rok. Letos by mohl kůrovec napadnout až 30 milionů metrů krychlových dříví, řekl dnes na tiskové konferenci předseda sdružení František Kučera. Podle Kamila Kupce z Městských lesů Dačice by se měli vlastníci připravit do budoucna na několikanásobné těžby proti běžným letům.

Lesní školky mění v poslední době kvůli kůrovci sortiment. Výrazně se zvýšila poptávka po listnatých stromech, které lýkožrout smrkový nenapadá. Zároveň je ale pořád zájem i o smrky, správci lesů je sází na holinách. Sazenice většinou nechybí, ale v případě listnáčů roste jejich cena. Obnovu lesů po kůrovcové kalamitě a vichřicích ovšem komplikuje sucho, zjistila ČTK.

Myslivci našli v Žatčanech na Brněnsku 15 uhynulých zajíců. ČTK to řekl předseda žatčanského mysliveckého sdružení Zdeněk Vágner. Podle něj mají myslivci podezření, že se zajíci otrávili látkou na hubení hrabošů. Čekají na výsledky rozboru. Použití nikdo myslivcům neoznámil, což je ze zákona třeba. Desítky uhynulých zajíců našli už myslivci ve Šlapanicích a v Brně-Tuřanech v lokalitě Dvorska. Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Brno-město Zdeňka Živěly se u nich potvrdila otrava Stutoxem II na hubení hrabošů.

Správci národního parku České Švýcarsko ukazují zájemcům působení kůrovce a způsob boje s ním. Správa parku v květnu rozhodla, že vnitřní část smrkového lesa nechá napospas škůdci a kácet se bude jen na okraji chráněného území. Odborníci rozptylují obavy o budoucnost lesa. ČTK to řekl mluvčí parku Tomáš Salov.