Lesy

Velký projekt na pomoc nejvzácnější české dřeviny, tisu červeného, se rozbíhá v Libereckém kraji. Snahou je vysadit v nejbližších dvou letech minimálně 1000 sazenic, a to jak do lesů, tak do volné krajiny.

Rozpad českých lesů hraničí podle lesnického odborníka a správce soukromých lesů na Pardubicku Aleše Erbera s ohrožením bezpečnosti státu. Hrozí nedostatek vody i dřeva jako stavebního materiálu a kolaps dřevozpracujícího průmyslu, pokud se stát soustředí pouze na výsadbu nových lesů a rezignuje na záchranu dosud zdravých. Vhodnými adaptačními zásahy lze zachránit i smrkové lesy, které jsou pod 800 metry nad mořem, případně alespoň oddálit jejich smrt, řekl v rozhovoru s ČTK.

Bezpilotní letouny, které jsou nově vybavené multispektrální kamerou, nasadili do zápasu s kůrovcem v Plzni. Experti věří, že s pomocí dat, které kamera z dronu zaznamená, dokáží zjistit i lidským okem neviditelné napadení stromů.

Lesy města Brna (LMB), které jsou správcem největších městských lesů v Česku, se letos chystají vysadit 1,1 milionu sazenic. Zhruba ze 70 procent jde o takzvané meliorační a zpevňující dřeviny, které mají zajistit budoucí stabilitu lesa. Část sazenic už je na svém místě, část se bude sázet na podzim. Jde zejména o kalamitní holiny na Tišnovsku a Blanensku, kde bylo největší zastoupení smrku, řekl ČTK ředitel Jiří Neshyba.

V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku.

Lesy ČR i letos zaplavují lužní lesy na Břeclavsku a Hodonínsku, nyní voda z řeky Moravy takto zaplavuje asi 1000 hektarů mezi Hodonínem a Lanžhotem na Břeclavsku. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Jde o opatření proti suchu, lužní lesy na jihu Moravy totiž nyní potřebují k přežití více vody, než je roční úhrn srážek v kraji.

U Bzence na Hodonínsku hoří na několika místech les u trati, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. ČTK to řekl jejich mluvčí Jaroslav Mikoška.

Poslanecká sněmovna žádá premiéra Andreje Babiše (ANO), aby navýšil letošní rozpočet ministerstva zemědělství nad schválený rámec. Peníze navíc mají být účelově určeny na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity a následné obnově lesů. Sněmovna se na tom usnesla dnes na závěr debaty o informaci ministrů zemědělství a životního prostředí o kůrovcové kalamitě.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) vykáže za loňský rok ztrátu na úrovni jedné miliardy korun. Odpovídá to finančnímu plánu na loňský rok. Podnik také letos začal poprvé v historii používat ke svému financování úvěr.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by kůrovcová kalamita mohla skončit za tři až pět let.

Ústavní soud (ÚS) v usnesení k nárokům Nadace knížete z Lichtenštejna znovu zdůraznil princip, že žalobami o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Zásadu, která je součástí judikatury od roku 2005, nepovažuje soud za překonanou. Nadace se soudila o 600 hektarů lesa u středočeských Říčan. Soud její stížnost odmítl, o čemž ČTK informoval v pondělí mediální zástupce nadace Michal Růžička. Dnes soud zpřístupnil plné odůvodnění.

Postupující kůrovcová kalamita odhalila také jedno české specifikum, které brání účinnějšímu boji s lýkožroutem a rychlé obnově lesů – v České republice vlastní les statisíce lidí. Část z nich se ale o něj vůbec nestará, nebo dokonce neví, kde jejich lesní majetek leží. To podle odborníků komplikuje jak zásahy proti kůrovci, tak údržbu lesních pozemků obecně.

Z českých lesů každý den kvůli kůrovcové kalamitě a suchu loni zmizela stovka milionů korun denně. Letos budou ekonomické škody na lesích ještě narůstat. Odborníci do budoucna odhadují škody na českých lesích až do výše 600 miliard korun.

Budou-li lesy umírat dál takovým tempem, jako poslední dva roky, tak se až na výjimky z Česka stane holina. A to se ještě v roce 2017 státní lesy chlubily, že je naše republika nejvíce zalesněná v historii. Nejde jen o samotného kůrovce. Nejhorší je sucho. Kvůli němu chřadnou i listnaté stromy, které přitom mají být spásou.

Vichr v Česku vyvrátil až 2 miliony metrů krychlových dříví. Pro některé lesníky může být čerstvé popadané dřevo z krátkodobého pohledu finanční injekcí, protože za něj utrží víc. Část vyvrácených stromů chtějí využít také jako návnadu pro kůrovce, který se na jaře začne poprvé rojit.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil kvůli kůrovcové kalamitě těžbu dřeva o 30 procent na rekordních 13,89 milionu metrů krychlových z předchozích 10,65 milionu metrů krychlových. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,71 milionu metrů krychlových. ČTK to dnes řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Lesy už několikátým rokem likviduje přemnožený kůrovec. Napadá smrkové porosty, které jsou oslabené suchem a vysokými teplotami v letním období. Oslabené jsou i borovice a situace je vážná prakticky v celé zemi.

Pirátská strana vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby vrátil ministerstvu zemědělství k dopracování strategii státního podniku Lesy ČR. Dokument obsahuje sérii podstatných vad a nesrovnalostí.

Jmelí není jen oblíbená vánoční dekorace, ale také parazit, který škodí hostitelským stromům.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro obvinil hollywoodského herce Leonarda DiCapria, že nepřímo financuje zakládání požárů v Amazonii.

V Jizerských horách dnes přibylo druhé bezzásahové území ve státních lesích. Zahrnuje 102,23 hektaru v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery. Lesníci a ochránci přírody ho ponechají přírodnímu vývoji a území budou jen monitorovat. Jde o o unikátní oblast z několika důvodů, řekl dnes novinářům generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

V kůře jednoho smrku může přezimovat až 75.000 brouků kůrovce. Ukázal to experiment, kdy vědci shromáždili kůru ze dvou stromů a simulovali pro ni jarní podmínky. Ze sebraného materiálu se v daném prostředí do měsíce vyrojilo 150.000 lýkožroutů. Na experimentu se podíleli vědci z českobudějovického biologického centra akademie věd a Lesy ČR. ČTK to řekla za biologické centrum Daniela Procházková.

Státní podnik Lesy ČR bude ve ztrátě až do roku 2023, vymaní se z ní o rok později. Předpokládá to strategie koncepce podniku, kterou má ČTK k dispozici. Strategii bude první lednové pondělí schvalovat vláda. Loni měl podnik zisk 70 milionů korun, zatímco v předchozích letech se zisky podniku pohybovaly v miliardách. V ČR je již několik let kůrovcová kalamita, cena dříví šla natolik dolů, že stát vyplácí dotace nestátním hospodářům, aby měli peníze na novou výsadbu, protože z prodeje dříví se do zisku nedostanou.

Do meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo zemědělství předložilo návrh novely, který podle ekologického Hnutí Duha nejen, že neřeší stávající problémy myslivosti, ale naopak další přináší.

Celkem 2,5 miliardy korun dostanou letos a v příštím roce od Ministerstva zemědělství (MZe) nestátní vlastníci lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Peníze jim umožní zalesnit holiny, pečovat o les, zajistit jeho druhovou pestrost i ochranu před škůdci.

O vánoční stromky vyřezané v lesích Krkonošského národního parku (KRNAP) byl při prodeji před sídlem správy KRNAP ve Vrchlabí velký zájem. V nabídce bylo asi 120 smrčků a již před zahájením prodeje bylo ve frontě několik desítek zájemců. Za první hodinu byla většina stromků prodaná. Ceny se podle velikosti stromku pohybovaly od 100 do 200 korun za kus a byly stejné jako v minulých letech.

Bez smrku ve vyšších nadmořských výškách budou povodně v Česku větší než v minulosti. Na dnešní tiskové konferenci to řekl člen republikového výboru Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Radomír Charvát. Díky jehlicím a hustým větvím smrku zimní srážky odtávají pomaleji, dodal. Proti vysazování smrků protestují v souvislosti s kůrovcovou kalamitou některé ekologické iniciativy, které prosazují vysazování listnáčů.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) požádal o výjimku pro rozsah těžby kůrovcového dřeva v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Správu CHKO Šumava podnik žádá o to, aby mohl mimo nejcennější oplocené jádro pralesa vytvářet holiny větší než jeden hektar. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí. Vyplývá to z vyjádření Lesů ČR a Hnutí Duha.

posledních dvou letech zmizeli skeptici, kteří říkali, že dopad klimatické změny na české lesy nebude tak hrozný, jak vědci avizovali.

Škody způsobené kůrovcem a suchem podle think tanku Czech Forest za letošek dosáhnou 40 miliard korun. V budoucnu jsou ohroženy smrkové lesy za 600 miliard, upozornila organizace v tiskové zprávě. Šlo by tak o polovinu všech těchto lesů v ČR. Nárůst škod proti předchozím odhadům pro letošní rok asi o čtyři miliardy korun je způsoben dalším propadem cen dříví. Prohlubují se tak existenční problémy vlastníků.

Území mimořádně zasažená kůrovcem jsou už v každém kraji v zemi. Lesníci na takových místech mohou omezit obranná opatření proti škůdci, oznámilo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Vlastníci lesů tam tak budou moci odložit zalesnění holin až na pět let, uvolní se v nich také pravidla pro přenos sadebního materiálu. Naposledy stát rozšiřoval tato území na konci srpna, kdy se objevily v jižních a západních Čechách. Nejvíc nových lokalit je nyní na Českomoravské vrchovině, v jihozápadních a středních Čechách a také ve Šluknovském výběžku, uvedlo ministerstvo. Podle think tanku Czech forest vyžaduje současný krizový stav skutečně krizová opatření, toto mezi ně nepatří.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Lesy ČR žádaly o výjimku kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a jako účastník řízení se proti němu hodlá odvolat. ČTK to řekl mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík.

Lesnická katastrofa století. Tak hodnotí lesníci v Německu současnou devastaci lesů, spojenou se suchem a rozšířením škůdcům. Z Německa mizí nejen smrky, zasažené lýkožroutem smrkovým, ale i mnoho dalších druhů stromů. Les má přitom v německé historii takřka mýtickou pověst, figuruje v mnoha literárních dílech i dětských pohádkách. To, co se nyní s německými lesy děje, proto přitahuje pozornost médií i politiků možná ještě více než v Česku.

Opakující se sucha a šířící se kůrovec představují obrovský problém nejen pro lesy v ČR, ale také v Německu a Rakousku. Německé ministerstvo zemědělství chce na jejich záchranu v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc, na některých místech do boje s kůrovcem úřady vyslaly dokonce armádu. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.

Pochod centrem Prahy upozorňoval na usychání lesů kvůli klimatické změně. Happening vyvrcholil stavbou symbolického mrtvého lesa z uschlých stromů. Akci uspořádalo hnutí Rebelie proti vyhynutí a stejné akce se dnes konaly i v Brně, Liberci, Vsetíně a Plzni.

Dříve houbařský ráj, teď pustá zem. Řadu oblíbených lokalit zdecimovala kůrovcová kalamita. Podle mykologa Jana Borovičky si s tím ekosystém poradí, ale škody jsou pro několik generací nenahraditelné. Mykolog v rozhovoru s Pavlem Štruncem mluví o nadměrném sbírání. Existují podle něj výzkumy, které potvrzují, že přílišná horlivost houbařů může narušit růst hub a ve finále i celý ekosystém lesa. Borovička tvrdí, že k lesu je potřeba přistupovat s respektem, odmítá kořistnický způsob sběru. Proč jsou houby v igelitce „prasárna“? A jak je možné, že v Praze roste středomořská houba? Podívejte se na rozhovor v úvodu článku.

Škody v lesích způsobené kůrovcovou kalamitou letos dosáhnou podle odhadu odborníků až 30 miliard korun. Jak se vyhnout opakovaným kalamitám způsobených kůrovcem se řeší řadu let a nyní svitla naděje.

Význam lesů pro naši budoucnost je obrovský. Na téměř šestině rozlohy republiky spravuje lesy státní podnik Lesy ČR, v jeho péči je i množství chráněných území, kde žije či přežívá řada kriticky ohrožených druhů.

Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) v prvním pololetí kvůli kůrovci a pádu cen dřeva propadl hrubý zisk na 169 milionů korun z 1,77 miliardy korun ve stejném období loni. Tržby podniku klesly o jednu miliardu korun na 3,68 miliardy korun. ČTK to dnes řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi a jeho nynější hlavní snahou je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Pokud chce Česko v budoucnu stabilní a odolné lesy, musí být nejen druhově a výškově rozrůzněné, ale zároveň musí vlastníci lesů dostávat od státu mnohem více peněz než dosud. V rozhovoru s ČTK to řekl lesnický odborník Aleš Erber. Stát má podle něj lesníkům platit za to, že udržují mimoprodukční funkce lesa výhodné pro společnost a nemají tak velký výnos z těžby jako dosud. Podle Erbera společnost i lesníci procházejí evolucí, dnes možná i revolucí, a dynamicky se mění chápání lesa i péče o něj, řekl ČTK.

„Kůrovec nečeká, až se otevřou obálky s nabídkami,“ říká Petr Doležal z Entomologického ústavu Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V Česku platí za předního odborníka na kůrovce, kterého vzácně  uznávají jak lesníci, tak ekologičtí aktivisté. V rozhovoru s INFO.CZ mimo jiné popisuje, proč bychom se měli poučit z poválečné kůrovcové kalamity a v čem je naivní představa, že se v budoucnu v Česku obejdeme bez smrku. Co čeká tuzemské lesy?

Lesníci v některých nových lokalitách západních a jižních Čech budou moci omezit obranná opatření proti kůrovci, aby měli kapacity na zpracovávání již napadených lesů. Dnes to v tiskové zprávě uvedlo ministerstvo zemědělství, které rozšířilo seznam nejpostiženějších oblastí v tzv. rajonizaci. První plochu nejpostiženějšího území stát vyhlásil na začátku dubna, patřilo tam tehdy území ze sedmi krajů.

Ekologická organizace Earth Alliance, kterou před dvěma měsíci spoluzaložil americký herec Leonardo diCaprio, založila fond za záchranu amazonského deštného pralesa. Organizace v neděli uvedla, že do fondu vloží pět milionů dolarů (asi 120 milionů Kč). Téma Amazonie kvůli rozsáhlým lesním požárům plní v posledním týdnu přední stránky světového tisku a zabývá se jím i schůzka G7.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR žádá stát o sedm miliard korun na zalesňovací práce pro příští rok. Letos by mohl kůrovec napadnout až 30 milionů metrů krychlových dříví, řekl dnes na tiskové konferenci předseda sdružení František Kučera. Podle Kamila Kupce z Městských lesů Dačice by se měli vlastníci připravit do budoucna na několikanásobné těžby proti běžným letům.

Lesní školky mění v poslední době kvůli kůrovci sortiment. Výrazně se zvýšila poptávka po listnatých stromech, které lýkožrout smrkový nenapadá. Zároveň je ale pořád zájem i o smrky, správci lesů je sází na holinách. Sazenice většinou nechybí, ale v případě listnáčů roste jejich cena. Obnovu lesů po kůrovcové kalamitě a vichřicích ovšem komplikuje sucho, zjistila ČTK.

Správci národního parku České Švýcarsko ukazují zájemcům působení kůrovce a způsob boje s ním. Správa parku v květnu rozhodla, že vnitřní část smrkového lesa nechá napospas škůdci a kácet se bude jen na okraji chráněného území. Odborníci rozptylují obavy o budoucnost lesa. ČTK to řekl mluvčí parku Tomáš Salov.

Myslivci našli v Žatčanech na Brněnsku 15 uhynulých zajíců. ČTK to řekl předseda žatčanského mysliveckého sdružení Zdeněk Vágner. Podle něj mají myslivci podezření, že se zajíci otrávili látkou na hubení hrabošů. Čekají na výsledky rozboru. Použití nikdo myslivcům neoznámil, což je ze zákona třeba. Desítky uhynulých zajíců našli už myslivci ve Šlapanicích a v Brně-Tuřanech v lokalitě Dvorska. Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Brno-město Zdeňka Živěly se u nich potvrdila otrava Stutoxem II na hubení hrabošů.