Lesy

S bráchou a jeho psíčkem Lokim se rádi vydáváme na jednodenní výlety v okolí Prahy. Tuhle sobotu jsme dostali tip na trasu z Prosečnice, kde si prý užijeme lesů i výhledů do krajiny a dokonce se můžeme ochladit v malém rybníce. Tak vyrážíme!

Michal Kubal, moderátor ČT Sucho a horko ohrožují i stromy vysazené na jaře. Průměrně se neujme zhruba každý třetí až druhý. Současné počasí taky zvyšuje nebezpečí, že se vrátí kůrovcová kalamita. Experti očekávají, že se projeví asi za dva roky. Pavel Jurek, lesní, Správa městských lesů Jihlava Tenhle buk roste ještě, ale tady jsou prostě ty suchý, jsou pěkně vidět. Markéta Malečková, redaktorka ČT Nad touhle oplocenkou už od rána pálí slunce a půda je vyschlá. Pavel Jurek, lesní, Správa městských lesů Jihlava Tady to zůstalo v těch kruzích, aby to nebylo úplně otevřený, aby tady vlastně byla tráva a částečně to kryla. Celou videoreportáž najdete zde.

Jana Peroutková, moderátorka ČT Dlouhodobé sucho zastavilo růst hub na většině míst republiky. Košíky zůstávají prázdné i tam, kde se dřív dařilo. Michal Kubal, moderátor ČT Mykologové i houbaři hovoří o jedné z nejslabších sezon za desítky let. Špatný rok mají sběrači borůvek, malin a dalších lesních plodů. Ani vyhlídky na další týdny a měsíce nejsou příliš optimistické. František Nyklas, redaktor ČT Štěstí se vydali houbaři z Chomutova hledat do smíšených krušnohorských lesů. 700 m nad hladinu moře. Tohle je jedna z mála lokalit, kde by houby měly ještě růst. Před deseti dny tu zapršelo. František Wirkner, houbař Máme tady krásnej kozák březovej zřejmě, nebo šedohnědej, zase trošku oschlá plodnička, ale prostě ty hřibovitý tady furt vydržely i v tom suchu, ale prostě že máme další do košíčku. Celou videoreportáž najdete zde.

Luboš Dostál, redaktor Lesy i zvěř trpí suchem a vysokými teplotami. Výjimkou není ani obora v Sokolnicích na Brněnsku, která patří Mendlově univerzitě a stará se o ni Školní lesní podnik Křtiny. Jedno z témat, které jsme natáčeli v rámci naší cestovatelské rubriky do pořadu Týden v regionech. Barbora Háková Žítková, redaktorka ČT Obora, která má 60 ha a pohybují se tam desítky kusů zvěře. Potkat nějakou ale ani brzo ráno nebylo snadné. Pohybuje se, a teď obzvlášť, hlavně v noci. Pavel Podlipný, vedoucí polesí Bílovice, ŠLP Křtiny Takhle suchý rok je zcela extrémní, má dopad na celou krajinu, to znamená, že i na les a na zvěř. Zvěř se s tím musí vypořádat tak, že se stahuje ke zdrojům vody a omezuje svůj pohyb během dne. Barbora Háková Žítková, redaktorka ČT Nakonec se podařilo, tato laň před objektivem kamery alespoň chvíli pózovala. Pavel Podlipný, vedoucí polesí Bílovice, ŠLP Křtiny Laň tam má pravděpodobně koloucha, proto nás nechává, abysme si ji natočili. Barbora Háková Žítková, redaktorka ČT Vysoké teploty a sucho nedělá dobře ani stromům. Pavel Podlipný, vedoucí polesí Bílovice, ŠLP Křtiny Co vlastně to letošní sucho způsobí s lesními porosty, to uvidíme až příští rok, protože stromy prakticky již v srpnu se ukládají k zimnímu spánku. Barbora Háková Žítková, redaktorka ČT To, že se ukládají k změnu spánku, se pozná jak Pavel Podlipný, vedoucí polesí Bílovice, ŠLP Křtiny Jak vidíme na lesních porostech, že listnáče shazují listí a vlastně končí vegetaci. Libor Beránek, starosta, Sokolnice /nestr./ Asi prozradím jednu takovou novinku, že aktuálně požádali o vybudování rybníku v této lokalitě, takže ta zámecká obora kromě jiného pro návštěvníky ještě bude rozšířena o to, že tady vznikne nový rybník. Barbora Háková Žítková, redaktorka ČT I ten by pak mohl pomoci se zadržováním vody v krajině. Barbora Háková Žítková, Česká televize, Sokolnice. Celou videoreportáž najdete zde v čase 6:11.

Česko zažívá toto léto výrazné sucho. Patrné to je i na našich lesích. Podle webu dendronet.cz trpělo začátkem srpna 60 % lesů vysokým nedostatkem vody. Kvůli tomu se u stromů často zastavila tvorba dřeva. Vedra a sucha jsou v Česku stále častější. V těch nejteplejších místech bychom tak podle dendrologa Jana Krejzy měli zkoušet pěstovat dřeviny například ze Středomoří.

Kolem obce Borová u Náchoda, jen kousek od dnešních hranic s Polskem, je řada staveb vojenského opevnění z doby před druhou světovou válkou. Jeden z pěchotních srubů, NS 61 – Chata, si ale zaslouží speciální pozornost. Ani ne tak pro svou historii, jako pro svou problematickou současnost. Ještě před sedmi lety byl pěchotní srub NS

Sněmovna schválila novou podobu EET. Satira proto domýšlí její rozšíření do českých lesů, kde se bude evidovat každý hřib, měřit objem košíku a kontrolovat, zda babka nebyla určena k dalšímu prodeji.

Houbařím celý život. Kdysi s tátou, teď s rodinou. Že by to ale někdy bylo s houbami tak špatné jako poslední roky, nepamatuji. Oblíbené lesy zničil kůrovec, podhoubí sucho. Včera jsem si ale všechno vynahradil.

Rozsáhlý lesní požár na východě Belgie už spálil skoro 3 tisíce hektarů. Kvůli kouři se musely evakuovat stovky lidí. S hašením pomůže i Česko.

Letošní houbařská sezona patří k nejhorším v historii. Na vině je horko a sucho. Houbaři tak mají po celé republice útrum. Navíc hrozí, že se podobné scénáře budou v budoucnu opakovat.

Na dvoukilometrové trase děti projdou pět interaktivních zastavení a s dřevěnou kuličkou si vyzkoušejí 200 metrů dlouhou kuličkodráhu.

Škody i počty zraněných hasičů při přírodních požárech jsou letos srovnatelné s rokem, kdy lesy Českého Švýcarska pohltil oheň nebývalých proporcí.

Berlín/Brusel - Lidé, kteří se museli evakuovat z domova kvůli rozsáhlému lesnímu požáru u obce Hürtgenwald na západě Německa, se mohou vrátit. Dnes večer jim to povolily místní úřady, píše agentura DPA. Nepotvrdily se obavy, že by plameny mohl znovu rozdmýchat silný vítr. Jde o největší požár v historii spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Rozsáhlé lesní plochy pohltily plameny také v sousední Belgii. Obě země v posledních dnech sužovala vlna veder.

Nejlepším přítelem houbařů se pro letošní horké léto stávají aktualizované interaktivní mapy s přehledem míst, kde by měly růst hřiby i další druhy. Je lepší se těchto informací držet a nevyrážet nazdařbůh do náhodných lesů v naivní představě, že si právě odtud odnesete plné košíky.

Lesní podnik Mendelovy univerzity vybudoval v okolí Brna-Ořešína dalších 20 kilometrů hipotras pro jezdce na koních. Jsou značené a většinou vedou odděleně od turistických tras. Přispívají tak k bezpečnějšímu pohybu všech návštěvníků lesa, zároveň respektují potřeby lesního hospodaření, uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská. Podnik výhledově zvažuje rozšíření sítě směrem k Brnu.

Lesy v Pardubickém kraji se postupně mění. Přibývá v nich listnatých dřevin, podíl jehličnanů se zmenšuje a po útlumu kůrovcové kalamity klesá také těžba…

Lesní požár, který od čtvrtka hoří ve francouzském departementu Landes na jihozápadě země, se v sobotu ráno rozšířil. Dosud spálil 1580 hektarů, uvedl podle agentury AFP prefekt tohoto departementu Gilles Clavreul. „Zaznamenali jsme poměrně rozsáhlá oživení požáru na jihu v blízkosti Gareinu,“ uvedl prefekt. Tato vesnice s přibližně 400 obyvateli se nachází jižně od obce Luglon, v jejíž blízkosti ve čtvrtek odpoledne požár vypukl.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) má nového šéfa. Petr Moravec, který do čela nastoupil v červnu, neplánuje měnit dlouhodobou vizi ochrany hor, ale připouští, že se instituce nevyhne personálním změnám. Kvůli úsporám nařízeným ministerstvem životního prostředí visí nad částí zaměstnanců otazník. Jasno o případném propouštění by mělo být do konce roku.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem.

Extrémní sucho nepřežily desítky procent mladých stromů v okolí Brna. Ve špatném stavu jsou také vzrostlé stromy, kterým kvůli nedostatku vody již nyní zežloutly listy. Správa se vysychání snaží bránit pomocí změny strategie vysazování nových stromů i řízenými záplavami lesů. „Největší problém máme u dřevin, jako je buk. Ty nám chřadnou až do půlky koruny,“ říká pro Český rozhlas Brno vedoucí lesních školek Lesů města Brna Jiří Bezdíček. Jiří Bezdíček se s kolegy od jara staral o vysazené stromky. Přestože je zalévali, sucho je zničilo. „Byla tady vysázená jedle bělokorá. Stromek rostl celé jaro až do období, kdy přišla tato sucha a nové přírůstky zaschly,“ míní. Celý článek najdete zde.

Lesy v Pardubickém kraji se postupně mění. Přibývá v nich listnatých dřevin, podíl jehličnanů se zmenšuje a po útlumu kůrovcové kalamity klesá také těžba dřeva. K tomu za posledních pět let vzrostla plocha holin téměř o třetinu, rozsah zalesňování se od svého maxima v roce 2022 snižuje. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Pardubický kraj měl loni 131.800 hektarů lesních pozemků, které pokrývaly 29,2 procenta jeho rozlohy. Lesní plocha se přitom za posledních pět let změnila jen nepatrně, výrazněji ale přibylo holin. Jejich výměra vzrostla téměř o třetinu na 2400 hektarů. Podíl holin na lesních pozemcích tak stoupl z 1,4 procenta v roce 2020 na loňských 1,8 procenta. V lesích stále výrazně převažují jehličnany, jejich podíl se ale dlouhodobě zmenšuje ve prospěch listnatých dřevin. V roce 2022 tvořily jehličnany v lesích 77 procent, loni 75,5 procenta. Podíl listnáčů se za stejnou dobu zvýšil z 23 na 24,5 procenta. Podíl jehličnanů v kraji tak patří k nejvyšším v Česku, mezi kraji byl pátý nejvyšší. Od roku 2018 museli lesníci ve velkém kácet stromy poškozené kůrovcem a dalšími škůdci. Tento typ těžby od roku 2022 ustupuje. Loni už tvořil 18,7 procenta celkové těžby, zatímco více dřeva pocházelo z plánovaného kácení a dalších zásahů. Lesníci loni v kraji zalesnili 1376 hektarů lesní půdy. Jehličnany tvořily 58,5 procenta výsadby, listnáče 41,5 procenta. Nejčastěji vysazovali smrk, dub, buk a borovici. Rozsah zalesňování ale postupně klesá, v roce 2022 dosáhl dlouhodobého maxima 1706 hektarů. Pardubice 13. srpna

Jihočeským hasičům se v noci na pátek podařilo lokalizovat požár lesa ve Lnářích na Strakonicku, kde byl ve čtvrtek v podvečer vyhlášen třetí stupeň poplachu. Zasahovali také v Bradáčově na Táborsku, kde plameny pohltily tři stavení a způsobily škodu za asi deset milionů korun.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem. Kůrovce je zatím v lesích díky několika předchozím příznivým rokům relativně málo a na namnožení tento škůdce potřebuje nějaký čas. Ale riziko, že se do dvou let vrátí kůrovcová kalamita, reálně existuje, řekl ČTK Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).

Kůrovec ještě vše nesežral, do dvou let může přijít další malér, varuje před dopady sucha přírodovědec Jakub Hruška. Zároveň poukazuje na to, že pěstovat hospodářský les bude na některých místech v Česku problém.

Hasiči ve středu asi dvě hodiny zasahovali u požáru lesa u Břeclavi, kde výbuch továrny na munici kdysi rozmetal tisíce kusů munice do okolí.…

Dobrovolníci začali tento týden v reakci na extrémní sucho v lokalitách v okolí Tišnova na Brněnsku a Velké Bíteše na Ždársku budovat přehrádky na lesních melioračních strouhách. Cílem je navrátit vodu do krajiny, řekl Jan Skalík z Hnutí DUHA, které akci uspořádalo.

Nedávný požár u osady Nové Vrbno na Opavsku způsobil rozsáhlé škody na zdejším porostu, které ještě nejsou přesně vyčísleny. Neznámá zůstává i příčina katastrofy. Chystá se ale obnova zasažené oblasti, která začne na podzim, a to s důrazem na výsadbu listnatých stromů. Správa Lesů Fulnek (SLF) zkoumá coby majitel porostu zasaženého nedávným požárem u osady Nové Vrbno u Vítkova na Opavsku rozsah této katastrofy. Škody, ty se její vedení odvažuje odhadovat zatím na minimálně pět milionů korun. Na druhé straně už hovoří o obnově lesa, se kterou hodlá začít ještě letos na podzim. Celý článek najdete zde.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem. Kůrovce je zatím v lesích díky několika předchozím příznivým rokům relativně málo a na namnožení tento škůdce potřebuje nějaký čas. Ale riziko, že se do dvou let vrátí kůrovcová kalamita, reálně existuje, řekl ČTK Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR . „Jaký bude dopad na les, to uvidíme v příštím a přespříštím roce,“ uvedl Svoboda. Čerstvě vysázené stromky hynou hlavně na půdě náchylné k vysychání a pozemcích, na které hodně svítí slunce. "Tam určitě ztráty máme. Někde se možná mohou blížit k 30 i 50 procentům,“ odhadl. V posledních letech bylo potřeba na Vysočině obnovovat velké plochy lesů po kůrovcové kalamitě. Rozsah zalesňovaných pozemků byl podle dat Českého statistického úřadu na Vysočině nejvyšší mezi kraji od roku 2020 do loňska, kdy byly zveřejněné zatím poslední statistiky. Městská správa lesů Pelhřimov má víc než 2000 hektarů lesů. Hodnotit dopady letošního sucha je podle jednatele Martina Kodeše předčasné. „V lese pracujeme v dlouhodobějším horizontu a ty dopady se teprve mohou projevit. Samozřejmě už nějaké náznaky jsou,“ uvedl na dotaz ČTK. Vyšší než obvykle budou ztráty na nově vysázených kulturách. Doufá, že nějaké srážky přijdou, aby bylo možné pokračovat s výsadbou na podzim. Podle jeho zkušeností z minulých let se na jarní sázení obtížně sháněly některé druhy dřevin, například duby. S většími ztrátami u letošní výsadby počítá také jednatel Správy městských lesů Jihlava Petr Ontolčík. „My jsme začali velmi brzo, už na přelomu března a dubna, nějakou jarní vláhu jsme ještě chytli," podotkl. Některé vzrostlé stromy předčasně ztrácejí listí. Na sucho doplatily čerstvé výsevy v lesních školkách, kde nejsou závlahy. „My toho naštěstí nemáme moc,“ sdělil ČTK. Jihlavě patří skoro 3800 hektarů lesa. Těžba dřeva na Vysočině kvůli kůrovcové kalamitě ve smrkových lesích výrazně stoupala od roku 2017, pět let pak byla nejvyšší v ČR. Nejvíc dřeva plynulo z Vysočiny v roce 2020, kdy to bylo 8,71 milionu metrů krychlových. Loňská těžba v kraji byla 1,159 milionu metrů krychlových, meziročně klesla skoro o čtvrtinu. Rozsah zalesňovaných pozemků byl na Vysočině podle ČSÚ nejvyšší v letech 2021 a 2022, kdy ročně převyšoval 9000 hektarů. Vloni byl na Vysočině obnovený les na 4657 hektarech pozemků. Jihlava 12. srpna

Když před čtyřmi stoletími zamířila žena k branám karmelitánského útočiště ukrytého v portugalském lese Buçaco, měla smůlu. Papežská pravidla byla neúprosná a vstoupit směli jen muži. Dnes už do překrásného lesa ve středním Portugalsku samozřejmě mohou všichni. A přijít by dokonce měli. Nově byl totiž certifikován jako léčivý les.

Dobrovolníci začali tento týden v reakci na extrémní sucho v lokalitách v okolí Tišnova na Brněnsku a Velké Bíteše na Ždársku budovat přehrádky na lesních melioračních strouhách. Cílem je navrátit vodu do krajiny. ČTK to řekl Jan Skalík z Hnutí DUHA, které akci uspořádalo.

Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu a horku vyšší ztráty hlavně u jarní výsadby. Jaké dopady bude mít toto počasí na lesy, se podle nich ale ukáže až s odstupem.

Tišnov (Brněnsko) - Dobrovolníci začali tento týden v reakci na extrémní sucho v lokalitách v okolí Tišnova na Brněnsku a Velké Bíteše na Ždársku budovat přehrádky na lesních melioračních strouhách. Cílem je navrátit vodu do krajiny. ČTK to dnes řekl Jan Skalík z Hnutí DUHA, které akci uspořádalo.

Letošní sucho a horko nepříjemně zasáhlo lesy na Vysočině. Čerstvě vysázené stromky hynou zejména na půdách náchylných k vysychání a slunných stanovištích, kde ztráty…

Břeclav - Hasiči dnes asi dvě hodiny zasahovali u požáru lesa u Břeclavi, kde výbuch továrny na munici kdysi rozmetal tisíce kusů munice do okolí. Pyrotechnici ji odstraňují dosud. Dnešní událost byla bez zranění, škoda po požáru byla 10.000 korun. ČTK o tom informoval mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Doplnil, že žádná munice hlášena nebyla.

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala správní žalobu proti rozhodnutí karlovarského krajského úřadu, který letos v březnu dodatečně povolil nelegálně vybudovanou obří lesní cestu pod krušnohorským vrcholem Klínovec. Ta fakticky slouží jako lyžařská sjezdovka propojující soukromé skiareály Klínovec a Neklid. Při stavbě došlo k masivnímu vykácení lesa a tím k vážnému poškození životního prostředí.

Suché a horké počasí růstu hub nepřeje. Mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti dnes ČTK řekl, že houby nerostou a letos už minimálně do konce prázdnin ani neporostou. Situace je podle něj nejhorší za poslední roky. Výjimkou je občasný výskyt mykologicky zajímavých nejedlých hřibů, kterým se přezdívá barevné hřiby. Svým vzhledem lákají hlavně fotografy. „Letos je to naprostá tragédie, je to jedna z nejhorších sezon,“ konstatoval Borovička. Aktuálně podle něj končí slabší houbařská vlna, kdy bylo možné v omezeném množství a jen na některých místech houby najít. Šlo o místa s většími srážkovými úhrny, třeba v Krušných horách nebo v Podkrkonoší. „O víkendu jsem byl v Krušných horách a bylo to zlé, v lese bylo vidět jen slabé a uschlé plodnice,“ doplnil. Zatímco z lesů chodí houbaři s nepořízenou, na některých místech třeba v Polabí si na své přijdou hledači mykologických zajímavostí. Po letních bouřkách totiž hlásí nálezy vzácných teplomilných hřibů, kterým se přezdívá barevné. „Jsou to krásné nejedlé druhy. Lákají nadšence, kteří je rádi fotí,“ doplnil mykolog. Sociální sítě se tak podle něj hemží úlovky, na kterých je zachycen třeba hřib rudonachový. Aktuální situaci týkající se růstu hub mohou lidé sledovat na webu Českého hydrometeorologického ústavu . Pravděpodobnost, že houbaři ponesou z lesa plný koš, je v polovině letních prázdnin nízká nebo velmi nízká. Nejvyšší šance je momentálně na horách na severovýchodě území, hlavně na severu Moravy a ve Slezsku, a částečně v Krušných horách a na Šumavě, vyplývá z mapy ČHMÚ. Praha 11. srpna

Ani velké sucho před 11 lety nezpůsobilo v našich lesích tolik problémů jako to letošní. Přibylo totiž mnohem víc požárů, některé listnáče už navíc začaly opadávat a ani stromy s hlubokými kořeny nemají dostatek vláhy. Přírůstky dřevní hmoty jsou prý minimální a lesníci se navíc obávají kůrovce. Ani zalesněné plochy už nedokážou vláhu udržet. Sucho ničí nejen stromy s kořeny pod povrchem, ale i ty, jejichž kořenový systém sahá hluboko do země, duby, javory nebo borovice. „Dřeviny se nedostávají k živinám a současně se nemohou chladit,“ konstatoval Ladislav Půlpán z ze státního podniku Lesy ČR. Celý článek najdete zde.

Dolní Morava rozšířila nabídku rodinných aktivit v přírodě o novou naučnou stezku s tématikou života kůrovce. Doprovází ji nejdelší kuličkodráha v České republice. Další naučnou stezku zaměřenou na vnímání přírody všemi smysly plánuje resort otevřít ještě v letošní letní sezóně. Trasa naučné stezky je dlouhá cca 2 kilometry, vede od horní stanice lanové dráhy směrem do centra resortu po značené turistické trase. Seznámí se životem brouka z čeledi nosatcovitých, který zásadně ovlivňuje lesy v celé České republice. Cestu zpestří a děti na nové stezce pobaví 200 metrů dlouhá kuličkodráha, nejdelší svého druhu v České republice. Na začátku stezky se návštěvník dozví základní informace a zakoupí dřevěnou kuličku. Na trase čeká 5 tematických a interaktivních zastavení zaměřených na život kůrovce i fungování celého ekosystému. Trasa stezky je nenáročná, vhodná i pro rodiny s malými dětmi. ČTK

Suché a horké počasí růstu hub nepřeje. Mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti v úterý řekl, že houby nerostou a letos už minimálně do konce prázdnin ani neporostou. Situace je podle...

Suché a horké počasí růstu hub nepřeje. Mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti v úterý řekl, že houby nerostou a letos už ani neporostou. Situace je podle něj nejhorší za poslední roky. Výjimkou je občasný výskyt mykologicky zajímavých nejedlých hřibů, kterým se přezdívá barevné hřiby. Svým vzhledem lákají hlavně fotografy.

Objev kanadské ekoložky Suzanne Simardové z devadesátých let, že si stromy pod zemí vyměňují živiny prostřednictvím houbových sítí, patří k nejpopulárnějším vědeckým příběhům posledních dekád.

V některých částech Česka letos houby téměř nerostou. Pociťují to výkupy i hobby houbaři, kteří si sběrem přivydělávají.

Martin Řezníček, moderátor ČT Na svazích Nízkého Jeseníku už rostou i třímetrové stromy. Tohle místo bylo jedno z prvních v Česku, které před deseti lety zasáhla kůrovcová kalamita. Někdejší smrky jsou tam ale v menšině. Většinu plochy lesníci osadili hlavně buky a duby. Doufají, že takové porosty budou odolnější proti chorobám, škůdcům i proti suchu. David Janásek, ředitel, Lesy města Olomouce Tady máme břízu, jedli, smrk, buk, potom dále máme modříny, olše, jeřáby, duby a taky osiky. Petra Klimková, redaktorka ČT Jen tady deset druhů dřevin. Místo holin už nad Huzovou roste les, 70 % tvoří listnáče. David Janásek, ředitel, Lesy města Olomouce Daří se tady aktuálně všem dřevinám, máme tady pěkné jedle, máme tady pěkné osiky, buky. Celou videoreportáž najdete zde.

Tereza Kručinská, moderátorka ČT Hasiči v Karlovarském kraji zasahovali o víkendu hned u šesti požárů v krajině. Plameny dohromady zasáhly plochu zhruba 12 000 m2. Co do počtu výjezdů byl tento víkend letos zatím nejnáročnější. Statisticky je sice požárů v kraji míň než loni, vysušenou krajinou se ale plameny rychleji šíří. Václav Matoušek, redaktor ČT Plameny v karlovarském lese v neděli vpodvečer, vyjelo k nim osm jednotek. Kvůli požáru zasahovali hasiči na ploše 4200 m2. Některá ohniska dohašovali ještě dnes ráno. Se změnou klimatu riziko velkých lesních požárů v kraji rok od roku roste. Hasiči se na to připravují. Pro lesy kolem Karlových Varů mají například digitální mapy. Daniel Kubelka, mluvčí, Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary I díky tomu hasiči věděli, znali ty cesty, jak to v tom lese vypadá, a vlastně to i urychlilo ten včerejší zásah. Václav Matoušek, redaktor ČT Ve stejný den dalších 11 jednotek bojovalo s plameny na skále poblíž Lokte. Požár nebyl velký, zásah ale komplikoval těžko přístupný terén. Patrik Žižka, mluvčí, HZS Karlovarského kraje Výšková technika musela zasahovat ze silnice přes tento dům. Až takhle nahoru do těchto kopců, kde nebyl pomalu jiný pořádně přístup. Celou videoreportáž najdete zde.

Ani nynější extrémní sucho neodradí některé návštěvníky lesů, aby si rozdělali v přírodě oheň. Hasiči v Děčíně-Bělé řešili v neděli 9. srpna požár, který se rozhořel od neuhašeného ohniště.K požáru lesa vyrazily čtyři hasičské jednotky v 9 hodin ráno. Podle oznámení byl kouř vidět z Nové Bělé, přesné místo nebylo určeno. Hasiči požár nalezli na strmém kopci v těžko přístupném terénu. K místu museli natáhnout několik hadic.Celý článek najdete zde....

Vyzráli jste na borůvky, ale pozor na šišky: Za nevinný sběr v lese vám hrozí obří pokuta. Generace z nás vyrostly v lidovém přesvědčení, že les je zkrátka všech a co leží na zemi, to si můžeme bez výčitek odnést domů v košíku.

Po velké kočkovité šelmě, pravděpodobně pumě, pátrají v oblasti zhruba 40 kilometrů severně od Varšavy. Zvíře zahlédli tamní myslivci, na místě se našly i stopy. Místní úřady v pondělí vydaly varování, aby lidé raději nechodili do lesa.

Lesní podnik Mendelovy univerzity vybudoval v okolí Brna-Ořešína dalších 20 kilometrů hipotras pro jezdce na koních. Jsou značené a většinou vedou odděleně od turistických tras.

Lesní podnik Mendelovy univerzity vybudoval v okolí Brna-Ořešína dalších 20 kilometrů hipotras pro jezdce na koních. Jsou značené a většinou vedou odděleně od turistických tras.

Je čas prázdnin a dovolených a tak se v přírodě pohybuje více lidí než jindy. S tím souvisí i častější nálezy zbraní, nevybuchlých granátů a jiné munice ještě z dob válečných konfliktů a v Brdech i z doby nedávné.

Dva turisté upozornili skupinu sběračů borůvek, že se podle nich nachází v zakázané části národního parku. Místo poklidné domluvy ale přišel konflikt, při kterém údajně padaly facky a jako zbraň bal použit i kýbl s borůvkami.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) pokračuje v budování sítě značených hipotras. Po úspěšné spolupráci s koňskými stájemi kolem Babic nad Svitavou a Řícmanic vzniklo 20 kilometrů tras na Ořešínsku. Nové značení přispívá k bezpečnějšímu pohybu všech návštěvníků lesa a zároveň respektuje potřeby lesního hospodaření. Zájem veřejnosti o pobyt v lese dlouhodobě roste. „Tento zájem nás těší, ale les není nafukovací, a proto je potřeba nastavit pravidla, která umožní bezpečné a ohleduplné využívání prostoru pro pěší, cyklisty, jezdce i lesnický personál. Právě proto jsme společně se zástupci jezdecké stáje připravili systém značených jezdeckých tras,“ vysvětlila význam vzniku hipotras Petra Packová. Celou zprávu najdete zde.

Ještě před pár lety tu byl souvislý smrkový les. Dnes mezi mladými stromky prorůstá maliník a bříza. Na Žďársku vzniká nový typ lesa – pestřejší, ale také dražší a složitější na obnovu. Kůrovcová kalamita, která české lesy zasáhla především mezi lety 2015 a 2020, byla výsledkem souběhu několika faktorů. Klíčovou roli sehrálo dlouhodobé sucho a rostoucí teploty, které oslabily především smrkové porosty a snížily jejich schopnost bránit se škůdcům. Celý článek najdete zde.

Letošní rok celá Evropa včetně Česka zažívá rekordní vlny veder a také rekordní sucha. Porovnání stavu vegetace na začátku srpna nabízí satelitní snímky, které ukazují v naší republice méně zelené barvy než v minulosti.

Tučapy na Táborsku se několik let potýkají s nedostatkem vody. Obecní zdroje vyschly po odlesnění kůrovcem poničené krajiny. Při letošním velkém suchu zásobují obyvatele cisterny. Vodárenská společnost ČEVAK vodu doplňuje přímo do vodojemu, takže lidé v obci změnu nepociťují. Situaci pomůže trvale vyřešit nový vodovod, který obec připojí k vodárenské soustavě, řekl ČTK starosta Pavel Novák (Naše Česko).

Kvůli požáru zalesněného svahu v Revoluční ulici v Lokti byla v neděli odpoledne několik hodin uzavřená silnice přes Údolí do Horního Slavkova. Hasičům se podařilo po zásahu v obtížném terénu požár lokalizovat a dostat pod kontrolu, zasahovali ve druhém stupni požárního poplachu.

Ještě před pár lety tu byl souvislý smrkový les. Dnes mezi mladými stromky prorůstá maliník a bříza. Na Žďársku vzniká nový typ lesa – pestřejší, ale také dražší a složitější na obnovu.