Lesy

Silný požár o víkendu zasáhl zhruba 120 let starý borový porost na Miroticku. Hasiči oheň dostali pod kontrolu během několika hodin. Podle lesníků sehrálo klíčovou roli dlouhodobé sucho, které výrazně zvyšuje riziko dalších požárů, a je proto potřeba dávat pozor i jinde v kraji.

Po světě zuří války, sílí nepokoje, ceny pohonných hmot stoupají. Špatné zprávy se na člověka valí ze všech stran, vyrovnat se s nimi pomáhá lidem v USA i příroda. Terapeutické procházky po lesích získávají na popularitě mezi Američany, kteří potřebují restartovat svůj nervový systém a dopřát si pauzu od katastrofického geopolitického dění. Informuje o tom agentura AP.

Krajina střední Evropy, jak ji známe dnes, je výsledkem dlouhého a dynamického vývoje. Za posledních 15 tisíc let prošla dramatickými změnami, od ledové pustiny až po kulturní krajinu formovanou člověkem

Požár listí v lese likvidovali v pondělí odpoledne přes tři hodiny hasiči ve Valtířově u Velkého Března na Ústecku. Hořelo v těžko přístupném terénu…

Desetiměsíční holčička, její 21letá matka a 16letá dívka zahynuly v neděli v lese poblíž severoněmeckého Satrupu, když se na ně při hledání velikonočních vajíček vyvrátil strom. Šlo o 30metrový jasan, který měl být na podzim skácen.

Druhý stupeň požárního poplachu vyhlásili hasiči v pondělí odpoledne při požáru lesa u Valtířova na Ústecku. Oheň byl na tísňovou linku oznámen v 15:45. Hasiči s plameny bojovali necelé čtyři hodiny. V akci byl i policejní vrtulník pro letecké hašení.

Zeď je v některých místech poškozená a rozbitá. Nakujeme dovnitř. Před námi  se tyčí velká betonová rampa pro radary asi 20 m vysoká.

Nestátní lesníci zvou popáté veřejnost na procházky s programem. Den otevřených lesů bude v sobotu 23. května na třech desítkách míst v Česku. Pořadatelem je Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) a jeho členové. Cílem akce je přibližovat principy trvale udržitelného hospodaření v lesích a vysvětlovat časté mýty spojené s péčí o les, uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda.

Samotná výsadba trvá přibližně 45 minut a účastníci během ní zvládnou zasadit desítky stromků.

Rychlá a bláznivá karetní party hra, ve které rozhodují bleskové reakce, správná volba a trochu štěstí.

Velmi bizarním způsobem se rozhodl „pohnojit“ stromy ve volné přírodě za plzeňským autokempem na Ostende dvaasedmdesátiletý senior. Svědci ho přistihli přímo při činu, kdy do lesa odvážel odpad i plastové odpadky, které pak rozhazoval mezi stromy. Přivolaným strážníkům městské policie pak tvrdil, že tímto způsobem přírodu hnojí.

Minule jsme se věnovali nejběžnější sově naší krajiny – puštíku obecnému. Tentokrát zamíříme do lesů vyšších poloh, kde žije jedna z nejpůvabnějších menších sov: sýc rousný.

Plánovaná stavba cyklostezky, která má propojit Kolín s Kutnou Horou, se prozatím odkládá. Odbor životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje totiž vydal nesouhlasné environmentální stanovisko kvůli nepřípustným vlivům.

Hledáte klid v kostele? Já raději tam, kde vás místo kázání propleskne mokrá větev.

Z dlouhodobě problematické lokality v okolí Novodvorské v Praze 4, ke které minulý týden přitáhla velkou pozornost vražda dítěte, mají zmizet první autovraky odstavené na okraji lesoparku. Kvůli nepořádku, bezdomovcům a narkomanům už s koncem března vznikla i místní petice.

Rychlá odpověď: Útok vlka na člověka v Evropě je extrémně vzácný – v moderní době téměř nulový. Historicky k útokům docházelo hlavně kvůli vzteklině a extrémním podmínkám,

Jaro je v plném proudu a mnozí z nás mají práv s tímto obdobím spjatý sběr medvědího česneku. Takto zelená bylinka je vynikající a unikátní přísadou, kterou lze v kuchyni použít do nejrůznějších jarních pokrmů. Takové pesto z medvědího česneku, pomazánka nebo jiné pokrmy rozhodně stojí za to a v jiné roční době si je prostě nemáme šanci dopřát, jelikož čerstvý medvědí česnek prostě neseženeme. Mnozí lidé ale spíše drancují naše lesy. To je minimálně zavrženíhodné.

Hnojník inkoustový je na první pohled houbou velmi pěknou. Její tvar i vůně lákají k tomu, abyste si je doma připravili k obědu. I chuťově je hnojník výborný, nikdy ho ale nesmíte zapíjet alkoholem.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil těžbu dřeva o 0,4 procenta na 8,124 milionu metrů krychlových z 8,095 milionu v roce 2024. Těžba kůrovcového dřeva loni dál klesla. Letos podnik plánuje těžbu 7,96 milionu metrů krychlových. ČTK to řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi....

Podruhé v krátkém čase přivedlo kriminalisty vyšetřování vraždy do lesoparku u Novodvorské v Praze, jemuž místní pro jeho bezútěšnou atmosféru a výskyt bezdomovců a drogově závislých někdy přezdívají „les hrůzy“. Zatímco narkomana, který je stíhaný, že tu minulý týden usmrtil svou malou dceru, už dopadli a skončil ve vazbě, jiný narkoman, jenž je podezřelý z vraždy ženy v Michli a kterého tu hledali v neděli, zatím uniká.

Jaro není jen návrat zeleně. Je to restart neviditelné sítě pod našima nohama. Rostliny nalno rozjíždějí svou síť - začínají si předávat informace (třeba o škůdcích) a dokonce si i umí sdílet živiny.

Tuzemská krajina se stává bojištěm dvou nesmiřitelných pohledů na ochranu druhové rozmanitosti a na udržitelné hospodaření. Zatímco Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) a Agrární komora ČR (AK ČR) volají spolu s dalšími institucemi po regulaci státem chráněných predátorů, jako jsou vlci či vydry, opoziční blok složený z Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), ochránců přírody a lesníků kontruje.

Rychlá odpověď: Vlk se v ČR skutečně vyskytuje hlavně v pohraničních horách a rozsáhlých lesích, ale mapa výskytu neznamená, že ho potkáte – jde o velká teritoria, kde

Zaměstnanec Správy veřejného statku města Plzně se cestou do práce nestačil divit. V lese nedaleko autokempu Ostende totiž přistihl seniora, který tam pohazoval odpadky. Muž se navíc hájil tím, že nedělá nic špatného, údajně tím hnojí stromy.

Na první pohled „jen strom“. Ve skutečnosti živý kolos, který přežil říše, války i klimatické výkyvy. Jak je možné, že něco tak obrovského stále roste?

Město Hradec Králové ode dneška posiluje autobusy do hradeckých lesů, oblíbeného víkendového cíle stovek obyvatel. Město tak reaguje na velký zájem lidí, kteří si stěžují na nedostatek parkovacích míst. Město ovšem upozorňuje, že rozšiřovat parkoviště už nelze, není kam.

Město Hradec Králové posílí od posledního březnového víkendu linku městské hromadné dopravy vedoucí do městských lesů na jihovýchodním okraji města. Stávající parkoviště již náporu návštěvníků lesa nestačí a město chce lidem nabídnout rozšířenou dopravu autobusy. Posílená linka číslo 9 s konečnou zastávkou Lesní hřbitov bude v provozu o víkendech a svátcích, řekl náměstek primátorky Miroslav Hloušek (ODS).

Výstavbou 2000 nových větrných elektráren, rozšířením plochy smíšených lesů či větší podporou elektromobility chce Německo dosáhnout toho, že splní své klimatické cíle do roku 2030. Na tiskové konferenci to tento týden oznámil ministr životního prostředí Carsten Schneider, který představil plán s celkem 67 body. Německo si vytyčilo cíl, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990.

Návrh obsahující zrušení povinnosti zajišťování ochrany lesní půdy podal poslanec David Pražák (ANO).

Na jaře se příroda probouzí, země oblékne barvený kabát a náramně voní. Je to díky různým rostlinkám, které rostou na zahrádkách, loukách či v lese. Poznáte podle obrázků, o které jde?

Nestátní lesníci zvou popáté veřejnost na procházky s programem. Den otevřených lesů bude v sobotu 23. května na třech desítkách míst v Česku.

Projít se lesem s odborníkem, nahlédnout pod pokličku lesnického řemesla nebo nechat děti soutěžit v přírodě. To vše nabídne Den otevřených lesů, který se v sobotu 23. května uskuteční již popáté na třech desítkách míst v Česku.

V posledních letech je lidská společnost konfrontována s projevy dlouhodobých změn klimatu, jako je zvyšování průměrné roční teploty při téměř setrvalých úhrnech srážek. Současně se čím dál častěji vyskytují klimaticky extrémní události v podobě přívalových dešťů či dlouhotrvajícího sucha. Celkový úhrn srážek by měl dle prognostických modelů mírně vzrůst (o 10–13 % do roku 2100), avšak počet dní se srážkami se pravděpodobně sníží, zejména v letním období. To ukazuje na zvýšené riziko přívalových dešťů a povodní. Výzkumníci proto hledají možnosti, jak tlumit povodňové vlny.

Jedná se o staré, duté nebo poškozené stromy, které umožňují život dalším živočichům, hlavně houbám a ptákům. Jsou proto velmi důležité pro zachování biologické rozmanitosti v přírodě. Zhruba stovku vytipovaných stromů lesníci ušetří těžby a nechají je stát.

Stačí pár hodin v lese a člověk rychle pozná, co opravdu potřebuje a co jen tahá zbytečně. Od přehnaného vybavení po „drsné“ survival vychytávky. V českých podmínkách většina z nich nemá smysl, jen přidává kila na záda.

Lesy mírného pásu se rozprostírají napříč kontinenty a patří k nejdynamičtějším přírodním prostředím na Zemi. Od svěží zeleně jara a léta až po ohnivé odstíny podzimu nabízejí fascinující podívanou

Ukrajinské lesnictví funguje již čtvrtým rokem v podmínkách válečného konfliktu. V situaci, kdy musí paralelně čelit přímým dopadům bojů, rozsáhlým požárům i zaminovaným územím, prošel sektor zásadní strukturální proměnou, při níž v roce 2023 vznikl státní podnik Lesy Ukrajiny. Paradoxně v období válečné zátěže dosahuje podnik pozitivních ekonomických výsledků, investuje do ochrany lesů i moderních technologií a pokročilé digitalizace. Po čase jsme se na ukrajinské kolegy lesníky opět obrátili s žádostí o shrnutí aktuální situace. Tisková mluvčí podniku Kseniia Hryhorieva přibližuje nejen dopady války na lesy i práci lesníků či vývoj hospodaření podniku, ale otevírá také téma mezinárodní odborné spolupráce, protikorupčních kroků a podoby podpory, která je dnes pro ukrajinské lesnictví nejvíce potřeba.

Jaro přichází a s ním i lákavé procházky listnatými lesy voňavými po čerstvé zeleni. Jenže právě v tuto roční dobu pokrývá lesní půdu hustý koberec...

Květy lýkovce náleží mezi první květy nejen jara, ale prvních měsíců roku. Keř totiž kvete podle nadmořské výšky a momentálního průběhu počasí klidně už od února, někdy od ledna.

Přemnožená divoká prasata se pohybují především v okrajových částech města Brna blízko nebo uprostřed lesů. Brněnský deník Rovnost přináší přehled top 3 nejrizikovějších míst, kde na ně mohou lidé například na procházce nejčastěji narazit.

Je tomu přesně 35 let, co byl vyhlášen největší národní park v České republice – Národní park Šumava. Za tu dobu se z něj stalo jedno z nejnavštěvovanějších chráněných území v zemi a společně s Národním parkem Bavorský les také největší ryze přírodní území.

Dobrovolníci, rodiny s dětmi i milovníci přírody se opět mohou zapojit do tradiční jarní úklidové akce Ukliď Brdy. Vojenské lesy a statky ČR zvou všechny, kterým není osud přírody lhostejný, aby pomohli uklidit návštěvnické trasy v brdských lesích.

S trochou nadsázky lze říct, že voní tak silně, až se z toho hlava točí. V brdských lesích právě kvete lýkovec jedovatý. Nízký keřík zdobí drobné růžovofialové květy, později se na nich objevují červené peckovice, které vypadají lákavě, ale jsou prudce jedovaté. Dospělého člověka může zabít i pozření pouhých několika bobulí. Ani do vázy se lýkovec nehodí, protože obsahuje látku, která při doteku dráždí kůži.

Lidé si stěžují na nedostatek parkovacích míst u hradeckých lesů, město ale upozorňuje, že rozšiřovat parkoviště už nelze – není kam. Zároveň vyzývá návštěvníky, aby zvážili alternativní dopravu. Právě proto posiluje linku MHD číslo 9.

Lesy jsou jedním z nejdůležitějších ekosystémů na Zemi. Ukládají uhlík, chrání půdu i vodní zdroje a poskytují domov milionům druhů. Přesto z planety každoročně mizí rozsáhlé lesní plochy. Co za tím skutečně stojí – a které rozšířené představy jsou spíš mýtem?

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i ve světě. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, ale odstranit jej není jednoduché. Správa národního parku Podyjí a Magistrát hlavního města Prahy patří k prvním institucím, které k jeho systematickému odstraňování přistoupily, a právě na jejich lokalitách probíhal výzkum. Nové výsledky ale ukazují, že samotné vykácení akátu ještě neznamená návrat původního lesa.

Pouhá likvidace invazního akátu k obnově původních lesních ekosystémů nestačí, půda jím zůstává ovlivněná dlouho, zjistili vědci z Česka, Slovenska a Maďarska. Informovalo o tom Biologické centrum Akademie věd.

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, […]

Růst ho můžeme vidět podél potoků, na vlhkých loukách či v lesích, ale i v některých zahradách. Medvědí česnek, v kuchyních tolik oblíbená bylina, už raší ze země. Jak se při sběru nesplést a nepřinést si domů jedovatou konvalinku? A co pak s medvědím česnekem dělat?

Připravit chráněným netopýrům revír na letní sezónu se do Nového pralesa vydalo na přelomu února a března 15 dobrovolníků. Spolu s týmem organizace Čmelák vyčistili a opravili desítky netopýřích i sovích budek. Ty mají doplnit přirozené úkryty netopýrů, jako jsou skály a dutiny starých stromů, kterých je v lesích nedostatek.

Dendrologové a arboristé pravidelně kontrolují zdravotní stav stromů a vyhodnocují jejich případná poškození či rizika. Součástí péče o lesy je ale také práce lesníků – včetně těžby dřeva, která patří k běžnému hospodaření v lese, i když ji lidé často vnímají s rozpaky. Odborníci přitom zdůrazňují, že kácení je důležité pro obnovu lesa a v mnoha případech se ani nevyčerpají všechny povolené kvóty těžby.

Z důvodu nebezpečí pádu uschlých stromů, které ohrožovaly turisty, dočasně uzavřeli lesníci trasu u šumavského Černého jezera. Lidé mohou při svém výletu využít náhradní trasu. Aktuálně se pracuje na odstranění nebezpečných stromů. Další omezení na Šumavě se týká výletu k jezeru Laka. Uzavřený je úsek mezi jezerem a Horními Ždánidly.

Červnový vandr nad Maletínem nás zavedl ke studánkám U dvou Janů, Pod kamenem i k tichému jezírku v lese. Cesta pak pokračovala do Kubíčkova lomu a přes Jahodnici zpět do vesnice. Den pomalého toulání krajinou, kde voda vyvěrá přímo z lesa.

Poprvé jsem to viděla na vlastní oči. Moje dcera má jakýmsi záhadným počítačovým algoritmem jiný word než já, bůhví proč. Máme obě písíčka a kompy nám konfigurovali stejně.

Když švédská komisařka Jessika Roswall navštívila polsko-běloruské hranice, viděla něco neobvyklého. Místo betonových zdí a ostnatého drátu tam rostly husté křoviny, bažiny a neprostupný les. „Není tak snadné ji překročit," konstatovala prostě. A přidala myšlenku, která zní jako paradox: investice do přírody může být investicí do obrany. Dnes, kdy se Evropa potýká s rostoucím tlakem na své hranice i s klimatickou krizí, začíná tento přístup dávat smysl. Článek Evropa objevuje novou obranu: lesy a mokřady místo zdí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Praha - Ve funkci ředitele státního podniku Vojenské lesy a statky (VLS) skončí ke 31. březnu Jaroslav Nerad. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo obrany. Od 1. dubna by ho měl nahradit Petr Král, kterého z funkce ředitele VLS v roce 2021 odvolala tehdejší ministryně Jana Černochová (ODS). Jako důvod tehdy ministerstvo uvedlo manažerské pochybení. Královo jmenování ještě musí schválit vládní Výbor pro personální nominace, sdělilo dnes ministerstvo.