Libor Grubhoffer

Ředitel českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer označil nominaci Filipa Turka na ministra životního prostředí za výsměch. Jde podle něj o ubohost. Grubhoffer to dnes řekl ČTK. Turek je nominantem Motoristů do vznikající vlády Andreje Babiše, předseda hnutí ANO dnes na

Ředitel českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer označil nominaci Filipa Turka na ministra životního prostředí za výsměch. Jde podle něj o ubohost. Turek je nominantem Motoristů do vznikající vlády Andreje Babiše, předseda hnutí ANO na Hradě nominace představil prezidentovi Petrovi Pavlovi. Motoristé původně chtěli Turka do čela diplomacie, v Černínském paláci by ale měl nově usednout předseda Motoristů Petr Macinka, který byl původně kandidátem na ministra životního prostředí.

Ředitel českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer označil nominaci Filipa Turka na ministra životního prostředí za výsměch. Jde podle něj o ubohost. Turek je nominantem Motoristů do vznikající vlády Andreje Babiše, předseda hnutí ANO dnes na Hradě nominace představil prezidentovi Petrovi Pavlovi. Motoristé původně chtěli Turka do čela diplomacie, v Černínském paláci by ale měl nově usednout předseda Motoristů Petr Macinka, který byl původně kandidátem na ministra životního prostředí.

Výskyt klíšťat souvisí s tím, jak je přemnožená zvěř, díky které parazit přežívá. Další špatnou zprávou je, že průběh onemocnění je horší než dříve. Dobrou naopak je, že vakcína proti borelióze nakonec opravdu bude.

Na covid je stále možné zemřít, stejně jako na chřipku, říká v rozhovoru pro Flowee na téma současné zdravotní situace jeden z nejznámějších českých virologů, profesor Libor Grubhoffer.

Klimatizace uleví v letních vedrech. Při nedostatečném čištění se ale může stát zdrojem nákazy různými mikroby. A to jak v automobilu, tak i v interiéru kdekoliv jinde.

Rumunsko se potýká s nejhorší epidemií spalniček od 90. let. Příští týden tam začíná oblíbený festival Banát, kvůli kterému do Rumunska cestují stovky Čechů. Region, kde se akce koná, podle pořadatele nehlásí jediný případ.

Případ úmrtí slovenského chlapce z půlky června otřásl Českem. Hoch se v termálních lázních nakazil vzácným, ale velice nebezpečným parazitem. Ten přežíval za uvolněnou kachličkou, kam se nedostala klasická dezinfekce. Přinášíme komentáře uznávaného českého parazitologa, profesora Libora Grubhoffera.

Nová varianta covidu Nimbus se rychle šíří, způsobuje palčivou bolest v krku a může za určitých podmínek vyvolat letní vlnu. Odborníci ale uklidňují: závažnější průběh u většiny lidí nehrozí.

Covid si na planetě vyžádal přes sedm milionů životů a vědce postavil před bezprecedentní výzvy. Zároveň ale urychlil inovace, které by jinak trvaly roky. Špičky české vědy pro Seznam Zprávy popisují, jak pandemie změnila výzkum.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.

V současné vlně chřipkové epidemie zemřelo již více než sto lidí. Ministr zdravotnictví se k situaci radši vůbec nevyjadřuje.

Česko je za vrcholem chřipkové epidemie, respiračních nemocí se zde ale šíří více. Letošní chřipková sezona se od těch minulých liší například výskytem dvou typů chřipky, vědci jednoznačné vysvětlení nemají.

Na post předsedy Akademie věd ČR by měl Radomír Pánek nastoupit příští rok v březnu a ve funkci by měl vystřídat Evu Zažímalovou. Jeho volbu musí ještě schválit vláda. Pokud k tomu dojde, Pánka do funkce jmenuje prezident.

Už v prvním kole byl zvolen nástupce Evy Zažímalové ve vedení Akademie věd, stal se jím Radomír Pánek, dosavadní ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Porazil tak další čtyři uchazeče. Zažímalové na jaře skončí druhé funkční období, takže znovu už kandidovat nemohla.

Novým předsedou Akademie věd ČR (AV ČR) byl zvolen stávající ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek. Stávající předsedkyni Evě Zažímalové na jaře skončí druhé funkční období.

V příštím týdnu se bude konat volba předsedy Akademie věd České republiky (AV ČR). O nejdůležitější místo v tuzemské vědě se 10. prosince utká pět kandidátů.

Pořadatelé školních olympiád se dostali do sporu s Českým olympijským výborem (ČOV). Zakázal jim používat slovo „olympiáda“ či „olympijský“. Rozhodnutí opírá o zákon o ochraně olympijských symbolik z roku 2000. Vědci odmítají zneužití symbolů a zmiňují problematiku financování soutěží. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN) bude mít v pondělí s ČOV schůzku, sdělila pro iROZHLAS.cz ředitelka komunikace ČOV Barbora Žehanová.

Ohlédnutí za padesátiletou kariérou známého budějovického fotografa Jaroslava Sýbka si mohou prohlédnout lidé v IGY Centru. Fotografie, na kterých zachytil například anglického krále nebo stavbu Temelína, budou v nové budově nákupního centra až do konce března.

Novým rektorem Jihočeské univerzity by se měl stát současný děkan fakulty rybářství a ochrany vod Pavel Kozák. Do funkce je dnes zvolil akademický senát, Kozák získal 32 ze 36 hlasů. Do funkce ho ještě musí jmenovat prezident Petr Pavel. Kozák povede univerzitu od 1. dubna 2024 ve čtyřletém období.

O funkci rektora Jihočeské univerzity (JU) na následující čtyři roky usilují dva kandidáti. Jde o prorektora Luďka Berece a děkana fakulty rybářství a ochrany vod Pavla Kozáka. Současný rektor Bohumil Jiroušek kandidovat nebude. Řekl to mluvčí univerzity Štěpán Kuděj.

Biochemik Libor Grubhoffer vysvětluje, v čem byly přínosné objevy letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, kterou dostali dva vědci za objev mRNA vakcín.

Jiřická nádrž v jihočeských Novohradských horách získá zvláštní územní ochranu. Podle vědců, kteří vyšší ochranu požadovali, je to výjimečná lokalita, kde žijí chránění živočichové. Status zvláště chráněného území připravuje pro nádrž odbor životního prostředí jihočeského krajského úřadu, informovala mluvčí českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR Daniela Procházková.

Ekosystém Jiřické nádrže v posledních letech narušil majitel rybníka vysazováním nepůvodních druhů, uvádějí vědci z Akademie věd.

Vědci požadují vyšší ochranu Jiřické nádrže v jihočeských Novohradských horách. Podle nich jde o výjimečnou lokalitu, kde žijí chránění živočichové. Vědci kritizují fakt, že Jiřická nádrž slouží ke komerčnímu rybolovu, kvůli němuž tam provozovatel vysazuje nepůvodní druhy. Jihočeský kraj však zatím zamítl, aby se Jiřická nádrž stala přírodní památkou, čímž by získala přísnější ochranu. Vyplývá to z informací, které získala ČTK.

Vědci požadují vyšší ochranu Jiřické nádrže v jihočeských Novohradských horách. Podle nich jde o výjimečnou lokalitu, kde žijí chránění živočichové. Vědci kritizují fakt, že Jiřická nádrž slouží ke komerčnímu rybolovu, kvůli němuž tam provozovatel vysazuje nepůvodní druhy. Jihočeský kraj však zatím zamítl, aby se Jiřická nádrž stala přírodní památkou, čímž by získala přísnější ochranu. Vyplývá to z informací, které získala ČTK.

Současné počasí svědčí klíšťatům, která jsou mimořádně aktivní. Část z nich je rovněž infekční. Odborníci proto vyzývají, aby lidé při pobytu v přírodě používali repelenty. Někteří lékárníci doporučují coby ochranu doplňky stravy, podle odborníků je to ale mýtus.

Více než dva tisíce lidí podepsalo petici za ochranu Jiřické nádrže v Novohradských horách. Iniciativu nastartovali letos v dubnu odborníci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích společně se spolkem Krajina Novohradska. Nelíbí se jim, že Jihočeský kraj tuto významnou přírodní lokalitu nijak nechrání, přestože je přímo v srdci přírodního parku. Pohorský rybník, jak se také nádrži přezdívá, má v pronájmu soukromá firma, která zde provádí komerční rybolov. To však narušuje křehkou rovnováhu zdejšího ekosystému.

Celosvětová pandemie covid-19 už není zdravotním stavem nouze s mezinárodním dosahem. Oficiálně o tom rozhodla Světová zdravotnická organizace. Aktuální rozhodnutí podle světových agentur nemá konkrétní dopady, protože každá země si o ochranných opatřeních rozhoduje sama. Hrozba pro globální zdraví tu ale stále je, říká Radiožurnálu biochemik a ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer.

Pokud se neobjeví nové varianty koronaviru, může být rok 2023 v Česku poprvé po třech letech klidný. Covid se možná zařadí mezi sezonní nemoci, které budou ohrožovat jen rizikové neočkované pacienty. A mohou se objevit i slizniční vakcíny. Pozornost světa se ale opět upíná do Číny, odkud se virus rozšířil. Hlásí totiž nejvyšší denní přírůstky nakažených od začátku pandemie. Jaký bude nadcházející rok s covidem? Pro iROZHLAS předpovídá 10 expertů.

Biologické centrum Akademie věd České republiky významně posílí výzkum rostlin. V českobudějovickém areálu vzniknou dvě nové skupiny zaměřené na molekulární biologii rostlin, posílí se rostlinný výzkum a vznikne šestičlenná mezinárodní vědecká rada. Na pětiletý projekt míří evropský grant v hodnotě více než 63 milionů eur.

Za téměř dva a půl roku koronavirové pandemie se v Česku nakazily čtyři miliony lidí, tedy asi 40 procent všech obyvatel republiky. U dalších více než 291 tisíc osob je podezření, že se nakazily opakovaně.

Koronavirová nálož je v české populaci opět značná. Nové varianty jsou extrémně nakažlivé, jejich šíření nezabrání ani očkování. Stojíme na prahu nové vlny, která možná kulminuje již koncem srpna. Viru totiž nevadí ani teplo.

Po mnoha odkladech byly konečně schváleny vakcíny k očkování proti covidu-19 i pro velmi malé děti. Společnosti Pfizer a Moderna dostaly povolení od FDA i CDC. Bude následovat povolení evropské EMA a budou se moci očkovat i batolata u nás? Výsledky amerických výzkumů pro Flowee okomentoval profesor Libor Grubhoffer, přední český virolog a ředitel Biologického centra AV ČR

Letní vlna covidu přichází do Česka, počet nově nakažených opět stoupá. Důvodem je hlavně varianta omikronu BA.5. Ta je nakažlivější a dokáže snáze proniknout imunitou, u očkovaných ale nezpůsobuje vážnější průběh nemoci. Alespoň tak vidí situaci šestice odborníků, která odpovídala v anketě serveru iROZHLAS.cz. Část z nich odhaduje, že s blížícím se podzimem čeká Česko návrat respirátorů a čtvrté kolo očkování. Záleží na tom, jakou vakcínou.

V pořadí již šestá. Po AstřeZenece, Pfizeru, Moderně, Jannsenu a Novavaxu doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky EMA k registraci další vakcínu proti covidu. Valneva obsahuje usmrcené částice viru, jež nemohou způsobit onemocnění. „Je v ní i přídatná látka posilující imunitní odpověď,“ řekla Deníku mluvčí Státního úřadu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková.

Francouzský chemik Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a otec supramolekulové chemie, navštívil na pozvání ředitele Biologického centra Akademie věd…

Dezinformace v posledních dnech cílí na opičí neštovice, které se nezvykle šíří v Evropě. Nemoc spojují s covidovou vakcínou firmy AstraZeneca, která obsahuje šimpanzí adenovirus. Jak epidemiolog Roman Prymula, tak virolog Libor Grubhoffer, které oslovil server iROZHLAS.cz, odmítají, že by spolu tyto dvě věci souvisely. Vše vysvětlujeme v dalším díle seriálu Ověřovna!

Státní zdravotní ústav rozeslal českým lékařům informace, jak postupovat při podezření na nákazu opičími neštovicemi. Nemoc doposud běžná na africkém kontinentu se teď rychle šíří v evropských zemích i USA. „Musí to být pro nás varování. Dá se předpokládat, že dříve nebo později se s tím setkáme i na našem území,“ říká ředitel Biologického centra AV Libor Grubhoffer, podle kterého se základními životními opatřeními lze vystříhat toho, aby se opičí neštovice šířily.

Počty běžných infekčních chorob se po pauze, kterou způsobila proticovidová opatření, stoupají. Ukazuje to statistika Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a trend potvrzují i lékaři. Oproti loňskému roku za období leden až březen čtyřikrát vzrostl počet pacientů s planými neštovicemi, desetkrát častěji pak chodí k lékaři lidé se střevními infekcemi.

Čtvrtkem končí povinnost používat roušky a respirátory v hromadné dopravě. Zdaleka ne všichni odborníci jsou tím nadšení. Mění se rovněž testování. A kdy zmizí další proticovidová opatření?

Koronavirus slábne, situace ale zdaleka není stejná ve všech regionech. Třeba Praha si drží vysokou týdenní incidenci a odborníci připomínají, že respirátory na mnoha místech stále hrají důležitou roli.

Předejít těžkým případům měl lék paxlovid, který se ale nepodařilo včas objednat. Pomoct by mohl na podzim - společně se čtvrtou dávkou.

Spolu s příchodem jara nastává doba, kdy začínají být aktivní také klíšťata. Tihle parazité jsou sice malí, ale zato opravdu nebezpeční. A protože přenáší závažná onemocnění jako klíšťová encefalitida, lymeská borelióza nebo třeba tularémie, i jedna zdánlivě bezstarostná procházka v přírodě kvůli nim může mít bez nadsázky osudové následky. Jak bychom se proti klíšťatům tedy měli chránit? Ptali jsme se předního českého virologa a biochemika.

Od pondělí končí povinnost mít nasazený respirátor ve vnitřních prostorách. Někteří oslovení odborníci nepovažují rozvolnění v současné situaci za vhodné.

Počty nakažených rapidně klesají, situace s nemocí covid-19 se zlepšuje, hospitalizovaných v nemocnicích přesto mírně přibývá. A do toho se ohlašují zprávy o chystajícím se březnovém rozvolňování. Co si o tom myslí přední český virolog Libor Grubhoffer?

Po rozvolnění klesl zájem o očkování. To samé se očekává, až pojišťovny přestanou hradit PCR testy. Lidé už na ně zkrátka chodit nebudou.

Vláda rozvolňuje a někteří odborníci začínají o covidu mluvit jako o „běžné respirační nemoci“. Ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer v rozhovoru pro Právo však nabádá k opatrnosti.

Od čtvrtka přestal platit zákaz pro neočkované chodit do hospody nebo na sportovní akce. Přesně to byla voda na mlýn pro ty, kteří vakcínu proti covidu zarytě odmítali.

Od ledna letošního roku stoupají nejen počty nakažených koronavirem, ale také případů lidí, kteří onemocněli opakovaně. Na vině je podle odborníků varianta omikron, která je odolnější vůči očkování i prodělanému onemocnění. Lidé, které COVID-19 potrápil vícekrát, si tak často kladou otázku, zda má smysl se ještě očkovat třetí dávkou. Co na to říkají odborníci?

Očkování považuje v boji s nemocí covid-19 stále za nejdůležitější. Přesto, že si profesor Libor Grubhoffer uvědomuje, že bude zřejmě nutné aktualizovat vakcíny tak, aby byly účinnější proti novým mutacím včetně omikronu. „Zachoval bych dosavadní plošné očkovaní s důrazem pro rizikové skupiny,“ říká ředitel Biologického centra Akademie věd ČR.

Někteří odborníci považují zrušení povinnosti kontrolovat covidové certifikáty v restauracích, hotelích nebo na hromadných akcích od příští středy za předčasné. Vláda opatření zmírnila po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle některých ale může jít i o rezignaci na realitu, protože se opatření stejně často nedodržují. Epidemiolog Rastislav Maďar na dotaz ČTK odpověděl, že jeho sekce Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP) vládě radila, aby nejdříve zavedla možnost prokazovat se jako covidovým certifikátem i testem. Předseda odborné společnosti infektologů Pavel Dlouhý považuje za absurdní, že v ČR fakticky pandemii ukončil soud.

Učená společnost České republiky zaznamenala opakující se případy zákroků Policie České republiky s následným trestním postihem týkající se držení chráněných druhů hmyzu amatérskými entomology v jejich soukromých sbírkách (viz např. článek předsedy České společnosti entomologické RNDr. Davida Krále, Ph.D., a jeho kolegů v časopise Vesmír). Přestože příslušné úřady postupovaly dle litery zákona, považujeme tento postup za kontraproduktivní a vysloveně škodlivý z hlediska obsahu a smyslu příslušného zákona, kterým je ochrana přírody, v tomto konkrétním případě hmyzích populací.