Mario Draghi

Mario Draghi není typ, který by mluvil do větru. Když bývalý prezident Evropské centrální banky a někdejší italský premiér promluví, evropské hlavní města zpozorní. A to, co zaznělo z jeho úst při převzetí Ceny Karla Velikého, rozhodně nebyl proslov určený jen do vitríny dějin.

Letošní Mezinárodní cenu Karla Velikého dostane italský politik a ekonom Mario Draghi, informovala agentura DPA. Prestižní ocenění, které od roku 1950 uděluje město Cáchy za zásluhy ve prospěch sjednocení Evropy, by měl bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Draghi převzít v květnu.

Itálie a Francie prosazují otevření přímého komunikačního kanálu s ruským prezidentem zřízením funkce zvláštního vyslance. Evropské země se snaží vyvážit svůj vliv na ukončení války na Ukrajině, kde jednání dosud vedl tým amerického prezidenta Trumpa. Na první pohled se to může zdát jako průlom.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na přelomu roku prohlásil, že je na čase, aby Evropa začala opět hovořit s Moskvou, aby nadále nebyla mimo hru, když Washington po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu rozjel diplomatickou aktivitu ve snaze ukončit válku na Ukrajině a vytvořit nové vztahy s Ruskem. Později Macronův návrh podpořila italská premiérka Girogia Meloniová. Nyní blízký spolupracovník premiérky a státní podtajemník Giovanbattista Fazzolari uvedl, že EU by měla jmenovat, stejně…

Za rok stihla nová Evropská komise vychrlit desítky strategií na záchranu ekonomiky EU. Teď ji čeká klíčový úkol – z nekonkrétních návrhů vytvořit zákony. Roční cestu provázely události, v nichž hrálo hlavní roli Česko.

Evropská komise minulý týden představila balíček změn digitální legislativy. Cíl? Snížit byrokracii a posílit konkurenceschopnost evropských firem v oblasti umělé inteligence. Místo nadšení ale sklízí kritiku. Aktivisté mluví o útoku na digitální práva, analytici o zmatku a někteří odborníci tvrdí, že navrhované škrty mohou konkurenceschopnosti spíš uškodit. Článek Brusel chce zjednodušit digitální pravidla. Někomu to zní podezřele se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

V pátek proběhl kulatý stůl Národního konventu o EU na téma “Česko a sociální dimenze konkurenceschopnosti ve světle Draghiho zprávy”.

Nový návrh Evropské komise uvolňuje technologickým firmám možnost trénovat AI modely na osobních datech internetových uživatelů. Mění totiž definici toho, co jsou osobní data, upozorňuje právnička.

Evropská komise slíbila, že snížením administrativní zátěže v digitální oblasti ušetří evropským firmám do roku 2029 až 121 miliard korun. Největší změnou je úprava harmonogramu pro zavádění pravidel pro používání umělé inteligence. Jejich účinnost se má odložit na dobu po vydání potřebných technických norem. Evropská komise představila takzvaný digitální omnibus.

V posledních dnech se zdá, že Evropská komise připravuje určitý odklon od současných pravidel shrnutých v tzv. AI Act s přesahem do GDPR a ePrivacy. Plán nazvaný „Digital Omnibus“ má zajistit změkčení pravidel plánovaných v uvedených legislativách. Úprava by měla být představena 19. listopadu.

Několik dní před 36. výročím revolučního okamžiku 17. listopadu 1989 jsem mluvil na velkém mezinárodním kongresu ve švýcarském Luganu o dnešní Evropě, resp. Evropské unii. Jak bylo ode mne očekáváno, a asi hlavně proto, jsem tam byl spolu s bývalým šéfem Evropské komise Romanem Prodim pozván jako jeden ze dvou hlavních řečníků, mé vystoupení bylo vůči dnešní EU vysoce kritické. Přesto byla významná část mého projevu otištěna v hlavním regionálním deníku Corriere del Ticino.

Ve jménu zachování konkurenceschopnosti a odvrácení obchodní války se Spojenými státy se Brusel přiklání k možnosti zmírnit vlastní pravidla pro používání nástrojů umělé inteligence. Firmy mají dostat odklad i pro placení pokut.

Halloweenské kostýmy už jsou zpátky ve skříních, ale skutečný strašák zůstává. Evropská ekonomika se chová jako vyděšený turista v temné uličce – svírá peněženku, rozhlíží se nervózně kolem a váhá, kam dál. Výsledek? Hospodářský růst, který spíš připomíná plížení než běh.

Babišův tým správně pojmenovává akutní ekonomické a sociální problémy dneška. Jen na ně ordinuje špatná řešení.

Sedmnáct členských zemí Evropské unie včetně Česka podepsalo deklaraci, která vyzývá ke zjednodušení unijních průmyslových regulací, rychlejší digitalizaci a investicím do umělé inteligence (AI). Na tiskové konferenci po konferenci s názvem Friends of Industry to v pondělí v Berlíně oznámila německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová.

Sedmnáct členských zemí Evropské unie včetně Česka podepsalo deklaraci, která vyzývá ke zjednodušení unijních průmyslových regulací, rychlejší digitalizaci a investicím do umělé inteligence (AI). Na tiskové konferenci po konferenci s názvem Friends of Industry to dnes v Berlíně oznámila německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová.

Berlín - Sedmnáct členských zemí Evropské unie včetně Česka podepsalo deklaraci, která vyzývá ke zjednodušení unijních průmyslových regulací, rychlejší digitalizaci a investicím do umělé inteligence (AI). Na tiskové konferenci po konferenci s názvem Friends of Industry to dnes v Berlíně oznámila německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová.

Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. ECB o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Finanční trhy nyní čekají na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové.

Jan Farský žije v iluzi Evropské federace. Ta ale neexistuje a unijní zásahy do každodenního života i kompetencí národních států jsou pravým důvodem, proč je Evropská unie stále méně populární.

Rok po Draghiho výzvě k vytvoření jednotného evropského trhu s kapitálem přichází politický impulz z Berlína. Kancléř Merz chce „jednu burzu“. Skutečný problém ale leží jinde, především v daních a rozdílných pravidlech.

Italský politik získal ocenění Prince z Asturie za mezinárodní spolupráci. Přečtěte si více.

Evropská unie uspořádá 12. února mimořádný summit, jehož jediným tématem bude udržení konkurenceschopnosti. Po čtvrtečním unijním summitu to v noci na dnešek na tiskové konferenci prohlásil německý kancléř Friedrich Merz. Šéf německé vlády byl jedním z lídrů 19 unijních zemí, kteří tento týden vyzvali předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v zájmu zachování konkurenceschopnosti prověřila, omezila a zredukovala své předpisy. Mezi signatáři byli mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron či český premiér Petr Fiala.

V Evropské unii vznikla snaha o zefektivnění, nastartování konkurenceschopnosti. Rok po klíčové zprávě.

Prezidenti a premiéři zemí Unie v Bruselu ukončili debatu o konkurenceschopnosti a o klimatických cílech EU. Fiala a další uspěli ve snaze prosadit klauzuli, která by klimatické cíle upravovala podle nových vědeckých poznatků.

Navrhované převzetí aktiv Altice France/SFR, které měla provést společnost Bouygues Telecom, Free-Iilad a Orange, bylo odmítnuto – prozatím.

„Byli jsme bolestně upozorněni, že nečinnost ohrožuje nejen naši konkurenceschopnost, ale i naši suverenitu,“ uvedl bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi projev, v němž po roce vyhodnotil svou dnes už slavnou zprávu o evropské konkurenceschopnosti. Či spíš nekonkurenceschopnosti. Co se změnilo? Popravdě, nic moc.

Lídři 19 unijních zemí včetně německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či českého premiéra Petra Fialy požadují, aby Evropská unie v zájmu zachování konkurenceschopnosti prověřila, omezila a zredukovala své předpisy. Představitelé unijních států to uvádí ve společném dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi, který má ČTK k dispozici.

"Chceme zachovat EU pro to, co představuje - svobodu, bezpečnost a prosperitu. Abychom tak učinili, musíme změnit její kurz," napsali evropští lídři.

Lídři 19 unijních zemí včetně německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či českého premiéra Petra Fialy požadují, aby Evropská unie v zájmu zachování konkurenceschopnosti prověřila, omezila a zredukovala své předpisy. Představitelé unijních států to uvádí ve společném dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi.

Německý kancléř Friedrich Merz vyzval k vytvoření společné evropské burzy, která by mohla soupeřit s americkými a asijskými trhy a nahradila by upadající londýnskou burzu. Podle Merze potřebuje Evropa jednotnější kapitálový trh, aby evropské firmy mohly získávat finance rychleji a efektivněji.

Odvolací soud v Bologni uložil Německu zaplatit odškodnění v celkové výši zhruba 50 milionů eur (1,25 miliardy korun) za nacistický masakr v obci Marzabotto v roce 1944, kde zahynulo přes sedm stovek lidí. Napsal to v pátek deník Corriere della Sera. Odškodnění mají podle soudu dostat zhruba tři desítky pozůstalých. Peníze ale nakonec možná vyplatí italská vláda.

Odvolací soud v Bologni uložil Německu zaplatit odškodnění v celkové výši zhruba 50 milionů eur (1,25 miliardy korun) za nacistický masakr v obci Marzabotto v roce 1944, kde zahynulo přes sedm stovek lidí. Napsal to v pátek deník Corriere della Sera. Odškodnění mají podle soudu dostat zhruba tři desítky pozůstalých. Peníze ale nakonec možná vyplatí italská vláda.

Řím - Odvolací soud v Bologni uložil Německu zaplatit odškodnění v celkové výši zhruba 50 milionů eur (1,25 miliardy korun) za nacistický masakr v obci Marzabotto v roce 1944, kde zahynulo přes sedm stovek lidí. Napsal to v pátek deník Corriere della Sera. Odškodnění mají podle soudu dostat zhruba tři desítky pozůstalých. Peníze ale nakonec možná vyplatí italská vláda.

Daňová pravidla jsou v unijních zemích příliš roztříštěná a brání rychlejšímu ekonomickému růstu. Firmy musí za právní a daňové poradenství platit značné sumy, aby se vyznaly v 27 různých a často nekompatibilních daňových systémech. Proto evropští zákonodárci podpořili jejich harmonizaci. Evropští poslanci přišli s vlastním návrhem na zjednodušení daňových pravidel a odstranění daňové roztříštěnosti.

Rada EU schválila nařízení, které zjednodušuje a posiluje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) v rámci tzv. legislativního balíčku Omnibus I. Cílem je snížit regulatorní a administrativní zátěž i náklady na dodržování pravidel pro evropské podniky, zejména malé a střední firmy.

Evropská unie stojí na křižovatce. Osm set miliard eur ročně – tak velká je investiční mezera, kvůli níž Evropa zaostává za Spojenými státy i Čínou. Upozornila na ni už loni zpráva bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho.

Evropská unie stojí na křižovatce. Osm set miliard eur ročně – tak velká je investiční mezera, kvůli níž Evropa zaostává za Spojenými státy i Čínou. Upozornila na ni už loni zpráva bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho.

Nyní už slavná Draghiho zpráva řekla, jak se může EU vyhnout pádu do stínu USA a Číny. Mezi autory se vedle nositelů Nobelovy ceny objevil i Čech – Alexandr Hobza. Po roce od publikace hodnotí pro SZ Byznys, jak se Unii plán daří.

Čtení

Evropská unie svou neschopností rázně jednat ohrožuje nejen svou konkurenceschopnost, ale i vlastní suverenitu. V Bruselu to dnes řekl bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) a bývalý italský premiér Mario Draghi, který se tam účastní konference o konkurenceschopnosti. Akce má vyhodnotit, jakého pokroku se podařilo sedmadvacítce dosáhnout rok od doby, kdy Draghi zveřejnil svou zprávu o posílení konkurenceschopnosti unijního bloku. Informují o tom tiskové agentury.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 16. září 2025.

Evropská unie svou neschopností rázně jednat ohrožuje nejen svou konkurenceschopnost, ale i vlastní suverenitu. V Bruselu to v úterý řekl bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) a bývalý italský premiér Mario Draghi, který se tam účastní konference o konkurenceschopnosti.

Bývalý šéf Evropské centrální banky volá po vyšších ambicích u příležitosti výročí zprávy, kterou vypracoval za účelem podpory konkurenceschopnosti Evropy

Evropská unie svou neschopností rázně jednat ohrožuje nejen svou konkurenceschopnost, ale i vlastní suverenitu. V Bruselu to řekl bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) a bývalý italský premiér Mario Draghi, který se tam účastní konference o konkurenceschopnosti. Akce má vyhodnotit, jakého pokroku se podařilo sedmadvacítce dosáhnout rok od doby, kdy Draghi zveřejnil svou zprávu o posílení konkurenceschopnosti unijního bloku.

Bývalý prezident Evropské centrální banky a bývalý italský premiér Mario Draghi prohlásil, že EU svou neschopností rázně jednat ohrožuje suverenitu.

Brusel/Praha - Evropská unie svou neschopností rázně jednat ohrožuje nejen svou konkurenceschopnost, ale i vlastní suverenitu. V Bruselu to dnes řekl bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) a bývalý italský premiér Mario Draghi, který se tam účastní konference o konkurenceschopnosti. Akce má vyhodnotit, jakého pokroku se podařilo sedmadvacítce dosáhnout rok od doby, kdy Draghi zveřejnil svou zprávu o posílení konkurenceschopnosti unijního bloku. Informují o tom tiskové agentury.

Před rokem představil Mario Draghi ambiciózní strategii, jak dostat evropskou ekonomiku zpět na výsluní. Masivní investice, inovace a zelená transformace měly být klíčem k úspěchu. Jak ale vypadá realita v září 2025 – jsme na cestě k renesanci, nebo se plán zadrhává v politických sporech?

Europoslanci ve středu kritizovali vedení Evropské komise v čele s Ursulou von der Leyenovou. Debata o aktuálním stavu a vývoji EU navázala na pravidelný projev šéfky Komise, v němž popsala aktuální výzvy Evropy i její priority a který přichází rok poté, co v Bruselu opakovaně padaly ambiciózní plány na vybudování silné Evropy. Jak se EU za uplynulý rok posunula? Odpovídají čeští europoslanci.

Přesně před rokem došlo ke zveřejnění takzvané Draghiho zprávy, jejímž autorem je bývalý šéf Evropské centrální banky , Ital Mario Draghi. Ve svém reportu Draghi upozorňoval na ekonomické problémy, kterým Evropská unie čelí, respektive jak je napravit. Přijetí napříč sedmadvacítkou se výrazně lišilo, část států zprávu odmítla a i proto je možné, že bylo zatím implementováno jen minimum z Draghiho doporučení a krize v oblasti cen energií nikam nezmizela.

Před rokem vyvolal v Evropě poprask jeden z nejdůležitějších ekonomických dokumentů současnosti. Profesor Mario Draghi pojmenoval slabiny evropské ekonomiky a načrtl cestu, jak má EU uniknout pomalé agonii ve stínu Číny a USA.

Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.

Členské státy Evropské unie vyjadřují rostoucí netrpělivost s diplomatickými obstrukcemi Maďarska. V posledních letech totiž nesouhlasné názory Budapešti opakovaně komplikovaly jednomyslné rozhodování orgánu, zejména v otázkách podpory Ukrajiny a sankcí proti Rusku. Diskutuje se tak o možných změnách v jednání o otázkách zahraniční politiky. Takových, které by umožnily učinit rozhodnutí na základě kvalifikované většiny.

Evropská komise přišla s novou strategií, která má vést ke snížení byrokracie a odstranění přetrvávajících překážek volného trhu.

Ekonomické benefity stále nevyváží rostoucí politická rizika spojená s přijetím eura.

Evropské vlády a obyvatelstvo podle francouzského náčelníka generálního štábu generála Thierryho Burkharda podceňují rostoucí úroveň násilí ve světě. Státy Evropy musí posílit svou vojenskou sílu, aby…

Před rokem Mario Draghi, bývalý prezident ECB a někdejší italský premiér, předložil Bruselu varovný signál: bez „radikální změny“ Evropa neobstojí ve světové soutěži. V jeho vizi šlo o mnohem víc než jen kosmetické reformy. Padala slova o konci éry otevřeného obchodu, o nutnosti silnější průmyslové politiky, o miliardových investicích. Teď, o dvanáct měsíců později, se nabízí nepříjemná otázka: začala se EU skutečně měnit, nebo jen čeká, co přijde z Washingtonu?

Abychom zvládli financovat naše potřeby a priority, potřebujeme nastartovat ekonomický růst. To vyžaduje přijmout riziko a spustit proces změn. Nejen v ekonomice, ale i v systému politického rozhodování.

Předsedkyně Evropské komise obhajuje pakt s Donaldem Trumpem, který Evropě přinesl jednotné clo 15 procent. Tvrdí, že šlo o vědomou volbu, jak předejít obchodní válce. Kritici ale varují, že Unie tím ukázala svou slabost.

Evropská unie jednání s USA prohrála. Některé položky dohody nejsou tragické, jiné ale Unii zásadně poškodí. Je to výsledek dlouhodobého a zásadního úpadku starého kontinentu, píše v komentáři bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.