Martin Reiner

Karlovo náměstí nám nabízí dvě dominantní stavby. Jednou z nich je barokní kostel svatého Ignáce z Loyoly, díky kterému si můžeme připomenout zjevení Panny Marie ve francouzských Lurdách.

V moravské metropoli se otevřelo nové muzeum, které pojednává o historii Židů na Moravě. Kromě výstav plánují organizátoři v kulturní instituci nazvané Malý Mehrin i setkání s pamětníky či vzdělávací programy. Muzejníci doufají, že v příštích letech expozice přesunou do chystaného sídla k brněnskému autobusovému nádraží.

Představujeme nejsilnější kulturní zážitky letošního roku, jak je vybraly osobnosti spolupracující se Salonem. V druhé části své zážitky přinášejí Jiří Přibáň, Martin Reiner, Petr Šesták, Martin D. Škabraha, Nikola Logosová, Stanislav Biler, Klára Vlasáková, Štefan Švec, Martin Šrajer, Michal Šanda, Štěpán Kučera, Balla, Eva Klíčová, Pavel Karous, Pavel Pospěch a Alice Šimonová.

V rámci rekonstrukce bytu v tomto letenském domě bylo pro architekty z 0,5 Studia důležité navázat na historický kontext stavby a zároveň přizpůsobit interiér současným požadavkům na bydlení. Jedním z hlavních úkolů bylo přetvoření dispozice z 3+1 na 3+kk.

Plánované muzeum Mehrin vysoutěžil ve světové konkurenci japonský architekt Kengo Kuma. Jeho návrh však podle Jaroslava Klenovského vykazuje zásadní, nejen funkční nedostatky. Martin Reiner odpovídá na otázky.

Unikátní kulturní místo vzniklo pod hlavičkou kandidatury Brna na Evropské hlavní město kultury 2028, ale už teď je dějištěm mnoha zajímavých literárních akcí, které byste si rozhodně neměli nechat ujít. Až do konce listopadu v něm totiž běží pilotní projekt literárních čtení a setkání, při nichž na vás dýchne i specifická atmosféra samotného prostoru.

Koncem letošního září se pod hlavičkou kandidatury Brna na Evropské hlavní město kultury 2028 otevřel veřejnosti unikátní literární salon Rezidence Café Kaprál. Jedinečně zachovalý byt brněnského básníka Zeno Kaprála vás vtáhne do jiného světa.

Moravské židovské muzeum s Dokumentačním centrem holokaustu na Moravě navrhne Kengo Kuma & Associates. Jeho i ostatní soutěžní návrhy vyzvané mezinárodní soutěže představí výstava v Galerii architektury.

Na Velký knižní čtvrtek 13. října vydá další díl nazvaný Aristokratka pod palbou lásky.

V Brně vyroste nová budova připomínající historii židovského národa nejen na území moravské metropole. Poblíž hotelu Grand v Benešově třídě vznikne Moravské židovské muzeum Mehrin. Architektonickou soutěž o podobu místa vyhrálo japonské studio.

Muzeum představí veřejnosti dějiny židovské přítomnosti na Moravě, a to zejména prostřednictvím autentických životních příběhů.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Takzvaný brněnský Bronx, sociálně vyloučená lokalita poblíž centra města, ožije v sobotu díky 11. ročníku pouličního festivalu Ghettofest.

Štítovou zeď domu v širším centru města Brna zdobí portrét prvního českého prezidenta Václava Havla. Malba se na objektu objevila jako jedno z děl Městské galerie, která se snaží kulturně oživit oblast takzvaného brněnského Bronxu.

Kubisticky pojatý portrét Václava Havla ozdobil štítovou zeď bytového domu v ulici Milady Horákové v Brně. Vznikl během soboty jako součást Městské galerie, což je projekt zaměřený na oživení takzvaného brněnského Bronxu prostřednictvím muralů, tedy velkoplošných maleb pod širým nebem.

Svoji autobiografii s názvem Děravé paměti a podtitulem Šedesát báječných let pod psa se Michal Viewegh snažil napsat tak, jako by hovořil s kamarády. Autor, který se v ní nevyhýbá ani svým morálním pochybením, to řekl na dnešním křtu v zaplněné kavárně Paláce knih Luxor na Václavském náměstí v Praze. Knihu pokřtili herci Jitka Ježková a Hynek Čermák, kteří jsou oba spojeni s filmovým zpracováním Vieweghových knih.

Jak se z nesmělého kluka ze Sázavy dočasně stal hédonistický seladon a nadlouho i nejpopulárnější porevoluční spisovatel? Co dělal 17. listopadu 1989 a na čem psal Báječná léta pod psa? Jaký byl vrátný, voják, učitel a redaktor, jaký je otec, bratr, syn a dědeček a kolik milenek bohužel pozval na oslavu svých padesátin? A proč pak hned neumřel?

"Jako jsou kritické biografie, tak tohle je minimálně sebekritická autobiografie," tvrdí spisovatel.

Spisovatel Michal Viewegh, který 31. března oslaví 60. narozeniny, vydal životopis Děravé paměti aneb Šedesát báječných let pod psa. Podtitul odkazuje na knihu Báječná léta pod psa, kterou se uvedl v roce 1992 do povědomí čtenářů.

Bydlení ve starších činžovních domech má své nepopiratelné kouzlo. Dům na pražské Letné, který ve druhé polovině třicátých let minulého století navrhl architekt a sochař Martin Reiner ve stylu emocionálního funkcionalismu, není výjimkou. Citlivá rekonstrukce jednoho z tamních bytů se obešla bez radikálních stavebních zásahů. Může sloužit za příklad nápaditého navázání na historický kontext.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

V rámci rekonstrukce bytu v tomto letenském domě bylo pro architekty z 0,5 Studia důležité navázat na historický kontext stavby a zároveň přizpůsobit interiér současným požadavkům na bydlení. Jedním z hlavních úkolů bylo přetvoření dispozice z 3+1 na 3+kk.

„Za půl hodiny mi sem dcera přivede vnuka na hlídání,“ varuje mě nejprodávanější český spisovatel, když se zpožděním a výmluvami na sněhem zasypané silnice dorazím do jeho domu na Sázavě, kde vznikla i nedávno vydaná kniha Dula. Poté už se Michal Viewegh (59) rozpovídá o psaní i o tom, jak těžké je pro něj najít zaparkované auto. Dvouletý Vojtíšek nám ke konci dělá tichou společnost.

Známá brněnská oblast a vyloučená lokalita, se kterou se pojí mnohé stereotypy, se rychle proměňuje. Proč tu dochází ke gentrifikaci a kdo za to může? Ztratí Cejl svůj charakter?

Městskou galerii pod širým nebem v brněnském „Bronxu“ rozšířily během listopadu další dva muraly, tedy velkoplošné malby na nevyužitých štítových zdech.

Spisovatel Michael Viewegh svým novým románem Dula uzavřel příběhy Biomanžel a Biomanželka a chystá autobiografii s pracovním názvem Děravé paměti. Kniha by měla vyjít příští rok, kdy 31. března oslaví šedesáté narozeniny. Její název odkazuje k Vieweghovým zdravotním problémům. Po operaci prasklé aorty před devíti lety má problémy s krátkodobou pamětí.

Brno v Praze.

Chvíli před volbami vychází kniha rozhovorů s Ivanem Bartošem. Podle Pirátů se strana na výrobě knihy nepodílela a nejde o kampaň. Nechce ji proto započítat do limitu na kampaň.

Agentura Jinej Gang ve spolupráci s Bistro Films natočili upoutávku na 28. sezonu PkF – Prague philharmonia. Příběh z kavárny s herci Leonou Skleničkovou a Denisem Šafaříkem režíroval Marek Partyš.

Vedle Andreje Babiše a Roberta Šlachty nyní s knihou přichází i předseda Pirátů.

Vedle Andreje Babiše a Roberta Šlachty nyní s knihou přichází i předseda Pirátů.

Na pultech knihkupectví se brzy objeví kniha Hurikán Ivan, série rozhovorů s předsedou pirátů a lídrem dvoukoalice se STAN Ivanem Bartošem.

Tak trochu netradičním způsobem vznikla audiokniha Krvavý Bronx, přesněji řečeno už její tištěná knižní předloha. Na počátku bylo více než padesát dobových novinových zpráv a článků vesměs charakteru jakési černé kroniky.

Na Letné ulici v Praze 7 stojí dům, který je cenným příkladem takzvaného emocionálního funkcionalismu. Navrhl ho architekt a sochař Martin Reiner v druhé polovině třicátých let.

Mezinárodní konference Dokumentačního centra holokaustu na Moravě představila architektonickou sestavu, která bude soutěžit o návrh jeho budovy. Ta se má stát po vile Tugendhat další světovou architekturou ve městě.

Americký historik Timothy Snyder dnes v Brně podpořil projekt Dokumentačního centra holokaustu na Moravě. Německo je vzorem v připomínání tragédie, ostatní státy se specifickými národními perspektivami ale nemohou zůstat stranou, řekl.

Přestože ve světě existuje řada muzeí a dokumentačních center holokaustu, stále má hluboký smysl budovat nová, zejména ve vazbě na konkrétní země a regiony. Podle uznávaného amerického historika Timothyho Snydera, který dnes přednášel v Brně, přináší muzea nové zdroje informací a lokální perspektivy, pomáhají pochopit kořeny holokaustu a zároveň prospívají demokracii, která čelí mnoha výzvám. Některé výzvy jsou podobné těm ze 30. a 40. let minulého století, řekl historik.

Mezinárodní konference, příprava architektonické soutěže, shánění peněz a práce na badatelských týmech nyní tvoří hlavní činnost lidí okolo nadačního fondu, který připravuje vznik Dokumentačního centra holokaustu na Moravě. Při zahájení mezinárodní konference, na které v pondělí vystoupí například americký historik Timothy Snyder, to dnes novinářům řekl ředitel nadačního fondu Martin Reiner.

Chvíli mi trvalo, než jsem na to přišel: Půlnoc v Paříži, Woody Allen. Odpoledne v Brně ale není tak romantické.

Šel Kúdela svému protějšku něco věcného sdělit? Šel se ho třeba zeptat, kolik času zbývá do konce utkání, což by ho mohlo zajímat?

Zemřela tajemnice brněnské Husy na provázku Eva Vidlařová. Ve druhé polovině 80. let vystupovala proti komunistickému režimu, šířila samizdat a držela hladovku za politické vězně.

Zemřela bývalá herečka a tajemnice brněnského divadla Husa na provázku Eva Vidlařová, bylo jí 73 let. Před rokem 1989 se zapojila do disentu, držela hladovku za propuštění politických vězňů, sama strávila několik měsíců ve vazbě. Podle informací zveřejněných divadlem Husa na provázku zemřela minulý týden v pátek. Poslední rozloučení bude v pátek v rodinném kruhu v Rajhradě na Brněnsku.

Moravská galerie v Brně se v době nuceného uzavření zaměřila na trvalejší projekty, rozvoj stálých expozic a činnost v on-line prostředí. Návštěvnost loni meziročně klesla ze 120.000 na 67.808 lidí.

Brněnský rodák, který napsal jeden z nejoceňovanějších románů po roce 1989 a byl vydavatelem Michala Viewegha, je dnes prý víc aktivistou než básníkem. Místo krize středního věku prožívá opožděnou pubertu a cítí se šťastný.

Čtyři velkoplošné malby zdobí štíty domů v okolí ulice Cejl v Brně. Takzvané muraly jsou součástí projektu Městská galerie. Malíři je podle návrhů českých umělců dokončili za necelý měsíc.

Městskou galerii pod širým nebem v brněnském „Bronxu“ už tvoří čtyři velkoplošné malby, takzvané muraly. Nyní výtvarníci z ateliéru Malujeme jinak dokončují dílo Osudové ohlédnutí, které zdobí průčelí Úrazové nemocnice na Ponávce.

Utopený prachy! Však oni si to vyzdobí sami! Zase z peněz daňových poplatníků nemakačenkům! – to vše se objevovalo loni na jaře na sociálních sítích pod popisem projektu Městská galerie, který se měl realizovat v ulicích vyloučené lokality v centru Brna, v takzvaném Bronxu.

Nová Městská galerie pod širým nebem vzniká v brněnské čtvrti Cejl. Výstava pod hlavičkou projektu Nový Bronx má pomocí velkoplošných maleb na fasádách domů pomoci k revitalizaci vyloučené oblasti.

První velkoplošná venkovní malba z projektu Městské galerie v Brně už je hotová. Zájemci ji najdou na Cejlu, zobrazuje zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, kontrolujícího pokusný hrách.

První velkoplošná venkovní malba z projektu Městské galerie v Brně už je hotová. Zájemci ji najdou na Cejlu, zobrazuje zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, kontrolujícího pokusný hrách. Ve Francouzské ulici vzniká další malba zachycující letadlo pilota RAF Jana Chalupy, brněnského rodáka, který zahynul při cvičném letu v roce 1940.

Nad ulicí Cejl v Brně nově skotačí figurka slavného vědce Johana Gregora Mendela. Velkoformátová malba je první z řady plánovaných v rámci projektu Městská galerie, který loni uspěl v programu Participativního rozpočtu města Brna. Projekt chce z tzv. brněnského Bronxu pomocí murálů vytvořit jeden velký výstavní prostor pod širým nebem.

Řídká šedivá bradka povívající v podzimním vánku. Na hlavě kožená čapka s kšiltem a v ústech neodmyslitelná bafající dýmka. Zena Kaprála nešlo přehlédnout.

Přes 1,2 milionu korun stojí projekt Kateřiny Šedé, který chce změnit k lepšímu brněnský Bronx. Na obchodě ve Hvězdové ulici a železničním mostě ve Vlhké ulici již přibyly černobílé malby.

Nápady Kateřiny Šedé, uznávané výtvarnice a sociální architektky, pomáhají změnit k lepšímu takzvaný brněnský Bronx. Čtvrť leží blízko centra města, ovšem patří k takzvaným vyloučeným lokalitám.

Jako na výstavě si budou připadat Brňané při procházce ulicemi v okolí Cejlu. Pod širým nebem, na fasádách domů v lokalitě brněnského Bronxu si prohlédnou díla českých umělců.

Brněnský Bronx, dříve opomíjená čtvrť mezi Francouzskou ulicí a Cejlem, se mění v galerii pod širým nebem. Na štítových zdech bytových domů, v prolukách a na dalších místech vzniknou takzvané muraly, tedy velkoplošné malby.