Před 24 dny
Sucho v lesích je letos patrné na první pohled. Stromům žloutnou listy, například břízy či lípy listí shazují, některým lípám letos uschly květy. Osluněným bukům na okrajích lesů praská kůra a nové výsadby usychají, řekl ČTK ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška. Lesy se rozkládají mezi Brnem a Blanskem a patří Mendelově univerzitě v Brně. U listnáčů se až příští jaro pozná, jestli jsou mrtvé nebo jen shodily listí a jsou předčasně ve fázi vegetačního klidu. Suché roky souvisejí s klimatickou změnou a již delší dobu mění pohled lesníků na to, jak úspěšně pěstovat les, který přežije v nových podmínkách a za několik desetiletí se ekonomicky zhodnotí. S klimatickou změnou se pojí nejen sucho, ale i vyšší teploty. „Kdyby se s vyšší teplotou spojilo i zvýšení srážek, stromy porostou bez problémů, dokonce budou více přirůstat. Bohužel v Brně se zvýšila za 60 let průměrná teplota o dva stupně a srážek je pořád stejně, navíc jsou pro les hůře rozložené než v minulosti. Ve vegetační sezoně jich přichází méně a dešťových dnů je také méně. Spadne více vody v krátkých intervalech, nestihne se všechna vsáknout a odteče, stromům pak chybí,“ řekl Vrška. Velké sucho už postihlo Česko ve druhé polovině minulé dekády, nejviditelnějším dopadem byla kůrovcová kalamita. Oslabené smrky nedokázaly odolat škůdci a plošně hynuly. Jenže trpěly i jiné druhy stromů včetně listnatých a bylo zřejmé, že ani smíšený les nelze pěstovat jako dosud. Jednoduše řečeno, les musí být méně hustý, aby se o stejné množství vody dělilo méně stromů. „Třeba místo 150 stromů na hektar jich může být v mýtním porostu 80. V méně hustém lese nerostou stromy tolik do výšky, ale víc do šířky. Mají tlustší kmen a větší korunu, jsou nižší a dokážou se tak v době veder snáze uchladit,“ vysvětlil Vrška. Tlustší kmen má i další výhody. Když je strom ve spodní třetině silnější, má větší mechanickou stabilitu, rozsáhlejší kořenový systém a větší listovou plochu. Takový les je celkově odolnější vůči klimatickým výkyvům. „Navíc 90 procent ekonomické hodnoty je ve spodní třetině kmene. Je třeba dodat, že změna stylu hospodaření neznamená nižší přírůsty dřeva, ani nižší dodávky pro dřevozpracující podniky,“ řekl Vrška. Hlavním prodejním artiklem je v případě ŠLP Křtiny buk doplněný modřínem, dubem, smrkem. Les, který už nějakou dobu roste podle starých lesnických modelů „nahusto“, už je podle Vršky potřeba nějak dopěstovat do mýtního věku, aby z něj lesník měl ekonomický profit. „Čím starší porost, tím hůř se provádí přestavba na nové modely hospodaření. Například v bučině starší 80 let už mnoho nezměníte, ale můžete začít připravovat nepravidelnou obnovu, a tím vytvářet podmínky pro budoucí rozrůzněný porost. Ideální pro změnu jsou mladé porosty, v nichž lze nejsnáze měnit prostorové uspořádání i upravovat druhovou skladbu,“ řekl Vrška. Poměrně novým zjištěním, které se suchem souvisí, je absence letního přírůstu dřeva. „Letní dřevo je hustší a tmavší, buňky mají násobně silnější buněčnou stěnu než na jaře. Letní dřevo proto tvoří mechanickou kostru stromu,“ řekl Vrška. Odborníci přitom letos upozorňují, že kvůli vodnímu stresu stromy v létě přirůstají minimálně nebo vůbec. Pokud by se to opakovalo například dalších 20 let, tak stromy, které prošly stresem od 20 let, budou mít velmi narušenou stabilitu a budou mechanicky ohrožené. Přitom 40 let je věk, kdy se investice do výsadby teprve začínají zhodnocovat. Podle Vršky je také nejvyšší čas vést odbornou a veřejnou debatu o asistované migraci dřevin. „Posouvají se vegetační stupně. V našich lesích testujeme různé druhy především z Balkánu, protože potřebujeme, aby snesly jak sucho a vedro, ale i mráz,“ řekl Vrška. Brno 24. července
