Michal Frankl

Předseda rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marek Ebert má od listopadu nového poradce. Stal se jím dlouholetý telco manažer a někdejí člen představenstva infrastrukturní firmy CETIN Michal Frankl. Ebert to oznámil na sociální síti. „Jsem rád, že nám v podpoře budování VHCN sítí od listopadu pomůže nová posila, člověk s dlouholetými praktickými zkušenostmi, Michal Frankl,“ informoval. Podle vyjádření pro Lupu si Ebert Frankla vybral, protože hledal někoho, kdo má bohaté zkušenosti s…

Již zítra by Rada České televize měla z celkem 21 kandidátů na nového ředitele ČT vytvořit užší výběr pěti "finalistů". Bude to nelehký proces již vzhledem k tomu, že rada ČT je aktuálně rozdělena do několika nepříliš kompatibilních skupin. Najít mezi nimi průsečík zájmů bude obtížné.

Pokud přijmeme, že budeme dál platit koncesionářské poplatky, měli bychom od veřejnoprávních médií očekávat kvalitu. V pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil komentátor Thomas Kulidakis. Česká televize by naopak podle něj měla být méně komerční.

Do boje o post generálního ředitele se přihlásilo 21 lidí. Podle prohlášení Rady ČT, která bude nového šéfa nejvlivnější mediální instituce v zemi rozhodovat, měly některé přihlášky nedostatky. Na zasedání 11. června by měli radní z došlých projektů vybrat pět finalistů, kteří o týden později podstoupí ústní obhajobu a následnou volbu. Úspěšný uchazeč musí dostat nejméně deset hlasů. Kdo tedy usiluje o šéfování České televize?

O post generálního ředitele České televize se bude ucházet 21 kandidátů. Jejich kompletní seznam zveřejnila ve čtvrtek Rada České televize. Ta bude nástupce Jana Součka vybírat na svém zasedání 18. června z pětice finalistů, jejichž jména zveřejní o týden dříve.

O post generálního ředitele České televize se uchází dvě desítky kandidátů. Přinášíme jejich kompletní seznam a vybíráme favority.

Zavraždění mužů, žen a dětí v Osvětimi v noci z 8. na 9. března 1944 bylo největší masovou vraždou československých občanů. Přesto není tragická kapitola českých dějin příliš známá. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Zavraždění mužů, žen a dětí v Osvětimi v noci z 8. na 9. března 1944 bylo největší masovou vraždou československých občanů. Přesto není tragická kapitola českých dějin příliš známá. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Izrael nemá od útoku Hamásu moc věrnějších spojenců, než je Česko. Ani vyloženě antisemitské projevy tu teď nejsou zdaleka tak časté jako v mnohých západních zemích. Vzhledem k tomu, jak jsme se právě my dříve dokázali chovat k Židům, je to vlastně docela překvapivé. Kde se to v nás bere? A kdy jsme v antisemitismu naopak hráli první ligu? Kdy s ním koketoval dokonce i TGM? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.

Jak je s tím, že Marian Jurečka znovu získal podporu širšího vedení KDU-ČSL, spokojený jeho předchůdce ve vedení strany Marek Výborný? Co by se mělo zlepšit na výuce o dějinách a dopadech holokaustu? A jaké jsou původní kořeny masopustních tradic? Poslechněte si polední publicistiku s Tomášem Pancířem.

Svět si ve čtvrtek připomněl 85 let od protižidovského pogromu, který vešel do dějin jako Křišťálová noc. V noci na 10. listopad 1938 nacisté vypálili téměř 300 synagog, vyplenili přes 7 000 obchodů a 30 tisíc Židů deportovali do koncentračních táborů.

Postoj Čechů k uprchlíkům se podle historika Michala Frankla z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd (AV ČR) proměňuje. Zatímco v roce 2015 bylo slovo uprchlík nadávkou, v posledním roce je možné vidět velkou solidaritu s utečenci z Ukrajiny. Frankl to řekl v rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd. Uprchlické vlny podle něj následovaly většinu velkých politických změn 20. století a pro dějiny Československa i Česka mají velký význam. Na dnešek připadá Světový den uprchlíků, v roce 2000 ho vyhlásila Organizace spojených národů (OSN).

Jan Neruda není jen autorem líbezných Povídek malostranských, ale také pamfletu jménem Pro strach židovský. Byl tento spisovatel, žurnalista a čelný představitel takzvaných májovců ve skutečnosti antisemitou?

Optické přípojky k internetu o rychlosti downloadu 2 Gb/s už jsou v síti operátora CETIN k dispozici u 231 tisíc bytových jednotek, což dělá zhruba pět procent ze všech přípojek CETINu. Nabídka, kterou společnost spustila v polovině letošního dubna, se má letos rozšířit a zvýšit průměrnou nabízenou rychlost. Přepočtená průměrná rychlost CETINu v roce 2022 činila 202 Mb/s. Rok předtím to dělalo 177 Mb/s a v roce 2016 šlo o 25 Mb/s. “Téměř polovina naší přístupové sítě umí rychlosti 250 Mb/s a…

Dnes si připomínáme velmi smutný okamžik - vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Během jedné noci (z 8. na 9. března) tehdy přišly o život tisíce žen, mužů i dětí, což z události činí největší hromadnou vraždu v historii Československa.

Nejprve byla výstava, nyní kniha. Po přečtení člověku dojde, že české výtvarné umění sakrálního rázu je plné ne zrovna lichotivých zobrazení Židů.

O poslední dotační výzvu na budování vysokorychlostního internetu v Česku je značný zájem. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má projekt na starost, uzavřelo přijímání žádostí a bude je vyhodnocovat. V programu financovaném z Národního fondu obnovy je k dispozici 2,85 miliardy korun, zájemci nicméně částku přesáhli. “Sešly se nám projekty za asi čtyři miliardy korun,” uvedl ředitel digitalizace a internetu na MPO Petr Filipi. “Budeme proto hledat další prostředky. Také je pravděpodobné,…

Tuzemští telekomunikační operátoři mají obavy ze zdražování cen energií, které ve velkém odebírají pro provoz svých sítí. “Zvýšení cen se může projevit v navýšení cen pro koncové zákazníky,” uvedl na debatě v poslanecké sněmovně člen představenstva CETINu Michal Frankl. CETIN provozuje síť pro O2 a částečně T-Mobile a patří mezi největší provozovatele páteřních linek a pevné sítě. Operátoři se snaží vyjednat začlenění do krizových energetických plánů státu. Už dříve například poslali dopis…

Na minulost se nesmí nezapomínat, naopak je třeba ji mít v živé paměti. Nikdy nevíme, kdy se nám to bude hodit. Svědčí o tom ostatně současné dění ve světě, které se většiny z nás hluboce dotýká. Proto stojí za zmínku nová on-line mapa Prahy, která připomíná osudy obětí holokaustu a místa spojená s útlakem.

Osudy desítek tisíc obětí holokaustu i místa v Praze spjatá s útlakem Židů v protektorátu přináší nová webová aplikace Akademie věd ČR (AV). Lidé se mohou na on-line mapě skrze dané místo seznámit s příběhem konkrétního člověka a prohlédnou si historické dokumenty a fotografie. Aplikace MemoGIS Praha byla představena při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.

Unikátní aplikace MemoGIS mapuje život a tragické osudy pražských Židů během nacistické okupace.

Osudy desítek tisíc obětí holokaustu i místa v Praze spjatá s útlakem Židů v protektorátu popisuje nová webová aplikace. Lidé se mohou na on-line mapě skrze dané místo seznámit s příběhem konkrétního člověka a prohlédnou si historické dokumenty a fotografie. Aplikaci MemoGIS Praha dnes představila Akademie věd ČR (AV) při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Na projektu spolupracovali odborníci z Masarykova ústavu a Archivu AV s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha.

Osudy desítek tisíc obětí holokaustu i místa v Praze spjatá s útlakem Židů v protektorátu popisuje nová webová aplikace. Lidé se mohou na on-line mapě skrze dané místo seznámit s příběhem konkrétního člověka.

Osudy desítek tisíc obětí holokaustu i místa v Praze spjatá s útlakem Židů v protektorátu popisuje nová webová aplikace. Lidé se mohou na on-line mapě skrze dané místo seznámit s příběhem konkrétního člověka. Prohlédnou si také historické dokumenty a fotografie. Aplikaci MemoGIS Praha dnes představila Akademie věd ČR (AV) při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Na projektu spolupracovali odborníci z Masarykova ústavu a Archivu AV s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha.

Masové protesty v USA a dalších zemích, které vyvolal smrtící zákrok policistů proti černochovi Georgovi Floydovi, se přetavily i do účtování s historickými osobnostmi. Bouraly se sochy, čmáralo po památnících. I v Česku.