Michelle Bacheletová

Slovenský premiér Robert Fico vyzývá k budování hráze proti progresivním myšlenkám, označuje je za rakovinu a jed, ale v dubnu 2008 se osobně zúčastnil summitu progresivců v Londýně. Dvoudenní setkání svolal tehdejší britský premiér Gordon Brown.

Ještě mladou planetu pamatující La Portada se nachází severně od chilského města Antofagast a je jednou z oblíbených turistických atrakcí. Při pohledu na tuto sto milionu let starou přírodní kuriozitu vyniká mořský prvek sedimentárních hornin a zkamenělin ve tvaru oblouku a dlouhých strmých útesů.

Dopis z neblaze proslulé teheránské věznice Evin dostal před několika dny český velvyslanec při OSN Václav Bálek. Íránská disidentka se ptá, jak mohl dopustit, aby Írán předsedal Sociálnímu fóru Rady OSN pro lidská práva.

Výbor chilské vlády odmítl povolit vznik nového rozsáhlého dolu na železo a měď, který se měl nacházet u rezervace hostící vzácné tučňáky Humboldtovy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti vzniku dolu byli ekologové, kteří se obávali nenapravitelných škod na životním prostředí. Společnost Andes Iron, která chtěla nový důl vybudovat, uvedla, že se proti rozhodnutí vlády odvolá.

Redakce Aktuálně.cz přináší přehled článků, které poukazují na význam lidských práv v kontextu dnešní doby.

„Nezáleží jim na Ujgurech. Jestli zemřou nebo přežijí. Chtějí, aby naši lidé trpěli.“ Zažily čínské tábory pro Ujgury, které chce tamní komunistický režim údajně převychovat. Jedna byla vězněna a o hrůzách, které se jí děly, napsala knihu. Druhá byla donucena v oblasti Sin-ťiang učit. Režim se jí „odvděčil“ nucenou sterilizací. Oběma se díky diplomatickým tlakům podařilo Čínu opustit, nyní své příběhy popsaly pro Český rozhlas.

Po několika letech vydal úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva přes systematický tlak Číny zprávu o represích v čínské provincii Sin-ťiang. I když zůstává v některých pasážích opatrná, je zároveň zdrcující. Vyhýbá se sice slovu „genocida“, ale na příkladu desítek svědectví Ujgurů ukazuje masové porušování lidských práv, které Peking zdůvodňuje mimo jiné bojem proti údajnému extremismu.

Čínský komunistický režim vážně porušuje lidská práva a jeho skutky mohou naplňovat definici zločinů proti lidskosti, řekla poprvé OSN.

Čína se vůči ujghurským muslimům v severozápadní oblasti Sin-ťiang dopouští „závažného porušování lidských práv“, stojí v dlouho očekávané zprávě vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Mohlo by se dokonce jednat o „zločiny proti lidskosti“. Slovu „genocida“ se však zpráva vyhýbá.

Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v oblasti Sin-ťiang, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Podle dokumentu se Čína na Ujgurech mohla dopustit zločinů proti lidskosti, napsala agentura Reuters. Peking zprávu odmítl a tvrdí, že text používá lži a dezinformace.

Po letech čekání vydala OSN zprávu o lidskoprávní situaci v Sin-ťiangu. Čína se podle ní v oblasti, kde žije muslimská menšina Ujgurů, dopustila závažných porušení lidských práv. Nevylučuje ani zločiny proti lidskosti.

Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, kterou její úřad zveřejnil pár minut před koncem jejího mandátu.

Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v Sin-ťiangu, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to dlouho očekávaná zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Podle ní vyšetřovatelé získali "věrohodné důkazy" o mučení, které by mohlo představovat "zločiny proti lidskosti". Peking zprávu odmítl a tvrdí, že text používá lži a dezinformace. Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyjádřil naději, že Čína se bude doporučeními ze zprávy řídit. Bílý dům vyzval Čínu k ukončení krutostí proti Ujgurům.

Organizace spojených národů ve středu zveřejnila dlouho očekávanou zprávu o údajných represích v čínské provincii Sin-ťiang obývané ujgurskou menšinou. Obvinila Čínu ze závažného porušování lidských práv. Peking, který proti zveřejnění zprávy tvrdě bojoval, to odmítá.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová už několikrát odložila vydání zprávy o genocidě Ujgurů v čínských koncentračních táborech. Slíbila přitom, že ji po deseti měsících odkladů ještě před svým odchodem z funkce koncem srpna konečně zveřejní. Nyní ale naznačila, že to kvůli ověření informací poskytnutých Čínou znovu nestihne.

Čínský prezident Si Ťin-pching tento týden navštívil Sin-ťiang. Do kdysi neklidného severozápadního pohraničního regionu se vydal poprvé po osmi letech. Spojené státy obviňují Čínu, že se právě v této oblasti dopustila genocidy převážně na muslimské ujgurské menšině, informuje agentura Reuters.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová uvedla, že při své květnové návštěvě čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang neměla možnost mluvit s žádným ze zadržovaných Ujgurů ani s jejich příbuznými a byla po celou dobu doprovázena čínskými vládními úředníky. Podle listu The Guardian to Bacheletová řekla ve středu na 50. zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě.

Nově uniklé dokumenty ze sinťiangské prefektury potvrzují přímé zapojení čínské centrální vlády do brutálních represí proti příslušníkům turkických menšin a dalším „nedůvěryhodným“ osobám. Naznačují také, že ústřední roli při plánování postupu proti Ujgurům, který některé státy označují za genocidu, sehrál samotný čínský prezident Si Ťin-pching. Den po zahájení návštěvy Vysoké komisařky pro lidská práva OSN

Cesta do Číny nebyla vyšetřováním životních podmínek menšinových Ujgurů, uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové na závěr šestidenní cesty. Kritikům svého pobytu v zemi obviňované z utlačování muslimských Ujgurů i dalších menšin Bacheletová vzkázala, že jejich námitky bere na vědomí a s vedením komunistické země jednala "otevřeně". O obsahu její tiskové konference informovala agentura AFP.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v úterý zahajuje návštěvu čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde Peking údajně porušuje práva muslimského etnika Ujgurů. Ve stejný den zveřejnilo množství světových médií včetně německého Der Spiegel nebo britské BBC fotky z uniklých čínských policejních spisů. Na nich jsou Ujguři držení v táborech, jejichž totožnost a pravost média uplynulé měsíce potvrzovaly.

Na zvláštním zasedání Rady OSN pro lidská práva vystoupila Jevgenija Kara-Murza, manželka vězněného ruského opozičního aktivisty Vladimira Kara-Murzy. Promluvila nejen o věznění svého muže, ale i o ruské agresi vůči Ukrajině. Podle jejích slov Rusy mohou zastavit jen Rusové. Mezinárodní společenství by tedy mělo podporovat opoziční síly v Rusku.

Jedna z nejhrůznějších scén války na Ukrajině se odehrála před měsícem v Kramatorsku na východě Ukrajiny. Po zásahu ruských raket zemřelo na nádraží 50 civilistů, kteří zde začátkem dubna čekali na evakuační vlak do bezpečí. Další stovka lidí utrpěla zranění. Ukrajinská ambasáda v Praze ve čtvrtek zveřejnila fotografii jedné ukrajinské rodiny, která byla obětí útoku. Snímek hovoří za vše. Matka je bez jedné končetiny, její dcera přišla o obě nohy.

Protestující na Srí Lance zapálili několik domů patřících vládnoucí rodině Radžapaksů i politikům vládní strany, napsala agentura AP. Protesty, při kterých zemřelo podle AP osm lidí včetně jednoho zákonodárce a dvou policistů, vyústily v pondělí v rezignaci premiéra Mahindy Radžapaksy a v omezené míře pokračují.

Přibývá indicií o páchání válečných zločinů na Ukrajině, uvedl v pátek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Ruské ozbrojené síly bez rozlišování cílů bombardují obydlené oblasti, a zabíjejí tak civilisty a ničí nemocnice, školy a další civilní objekty, upozornil v pátek v Ženevě úřad komisařky Michelle Bacheletové.

Přibývá indicií o páchání válečných zločinů na Ukrajině, uvedl dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Ruské ozbrojené síly bez rozlišování cílů bombardují obydlené oblasti, a zabíjejí tak civilisty a ničí nemocnice, školy a další civilní objekty, upozornil dnes v Ženevě úřad komisařky Michelle Bacheletové.

Rusko vytváří seznam Ukrajinců, které v případě invaze do země plánuje zabít nebo zavřít do internačních táborů, napsala americká vláda vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Informoval o tom dnes list The New York Times. USA rovněž varují, že pokud ruská armáda skutečně vtrhne na území sousední země, bude mučit či unášet civilisty, přičemž se zaměří především na odpůrce invaze, novináře, běloruské disidenty v exilu a příslušníky etnických, náboženských a sexuálních menšin. Kreml dnes existenci takového seznamu popřel.

Spojené státy mají údajně důvěryhodné informace o tom, že ruské síly vytvářejí seznamy Ukrajinců, kteří mají být po případné vojenské okupaci zabiti nebo posláni do táborů. Organizaci spojených národů (OSN) před tím v dopise varovala americká velvyslankyně Batsheba Crockerová, informoval v neděli list Washington Post.

Kvůli rozsáhlému znečištění zemře ročně až 9 milionů lidí. Na koronavirus za rok zemřelo 5,9 milionů lidí. Rada bezpečnosti OSN prohlásila zdravé životní prostředí za lidské právo.

Vliv Číny v globálních organizacích je znatelný na první dobrou. Zásadní děj ale probíhá i v zákulisí a na hraně zákona, říká sinolog David Gardáš o chapadlech Pekingu sahajících do OSN, WHO i Mezinárodního olympijského výboru.

Svržená vůdkyně Myanmaru (Barmy) Aun Schan Su Ťij byla shledána vinnou z podněcování disentu a porušení proticovidových opatření. Je to první z řady rozsudků, které ji mohou přivést do vězení na doživotí.

Chilští poslanci v úterý schválili zákon, který umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Právní norma se nyní vrací do horní komory parlamentu, protože poslanci v ní provedli několik změn.

Nedělní první kolo prezidentských voleb v Chile vyhrál radikálně pravicový advokát José Antonio Kast (55), druhý skončil 35letý levicový poslanec Gabriel Boric. Po sečtení více než 99 procent hlasů o tom informují místní média, podle nichž poprvé od návratu země k demokracii v roce 1990 nepostoupili do druhého kola, plánovaného na 19. prosince, zástupci levého či pravého středu. V parlamentních volbách v neděli posílila pravice, která poprvé za tři dekády obsadí zhruba polovinu křesel v Senátu, napsal deník La Tercera s odvoláním na zatím neúplné výsledky hlasování.

V Tigrajském státě dochází k násilnostem ze strany etiopských jednotek, tigrajských povstalců i eritrejských vojáků, uvedli ve středu zástupci OSN. USA do Etiopie vysílá zvláštního zmocněnce, bude apelovat na deeskalaci konfliktu.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva přitom připustil, že skutečný počet mrtvých je pravděpodobně výrazně vyšší.

Barmská junta systematicky unáší příbuzné lidí, které chce zatknout, ale nemůže je najít. A to včetně dětí, z nichž nejmladšímu bylo teprve 20 týdnů. Chce tak podezřelé přimět, aby se jí sami vydali. Podle listu The Guardian to uvedl zvláštní zpravodaj OSN pro Barmu Tom Andrews, podle něhož se podmínky v zemi nadále zhoršují a současné snahy mezinárodního společenství pomoci zlepšit situaci "nefungují".

Navzdory ujišťování Tálibánu, že Afghánci nemusejí mít strach ze msty, si noví vládci začali vyřizovat účty se všemi, kteří pracovali pro bývalou vládu či Američany, píše server deníku Daily Mail. Odvolává se přitom na informace vysoké komisařky OSN Michelle Bacheletové a výpovědi svědků.

Vůdce Tálibánu mulla Hajbatulláh Achudzáda se už měsíc neobjevil na veřejnosti. Už několik dní nebyl viděn ani vedoucí jeho politické kanceláře a vyjednavač se Západem mulla Abdul Ghání Barádar. Zejména u toho druhého je to překvapivé a vyvolává to spekulace, zda je naživu. Tálibán se mezitím dál mstí spolupracovníkům bývalého režimu.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Tálibán. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.

Abdul Qahar Balkhi, vysoko postavený muž v hierarchii Tálibánu, překvapil veřejnost. V rozhovoru pro web Newsweek oznámil, že radikální hnutí chce bojovat s klimatickou změnou a přispět k budování globální bezpečnosti. Problémy světa se podle Balkhiho týkají i Tálibánu.

Moskevský soud uložil dvěma aktivistkám pokutu za to, že protestovaly před afghánskou ambasádou za ochranu práv žen pod nadvládou fundamentalistického hnutí Tálibán.

Mluvčí radikálního islamistického hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid vyzval afghánské ženy, aby raději zůstaly doma, protože tálibové nebyli vycvičeni, aby je respektovali. Ty, které nemohou docházet do zaměstnání, dostanou prý i tak svou výplatu, napsal list The New York Times (NYT) s odvoláním na Mudžáhida.

Zástupci Tálibánu v úterý vyzvali zaměstnané Afghánky, aby zatím zůstaly doma a nechodily do práce. Zvýšilo to obavy, že ženám budou upírána práva, která v posledních letech získaly. Podle mluvčího Tálibánu Zabihulláha Mudžáhida má však jít jen o dočasné opatření, protože bezpečnostní síly Tálibánu neumějí zacházet s ženami.

Mluvčí radikálního islamistického hnutí Tálibán Zabiulláh Mudžáhid vyzval afghánské ženy, aby raději zůstaly doma, protože tálibové nebyli vycvičeni, aby je respektovali. Ženy, které nemohou docházet do zaměstnání, dostanou i tak svou výplatu, napsal list The New York Times (NYT) s odvoláním na Mudžáhida.

„Existují vážné obavy o ženy, o novináře a o novou generaci vůdců občanské společnosti, kteří se objevili v minulých letech,“ uvedla nejvyšší představitelka OSN pro lidská práva Michelle Bachelet ve svém včerejším projevu v Radě pro lidská práva.

Na veřejnost se dostává čím dá tím více svědectví o krutých činech, jichž se dopouštějí bojovníci Tálibánu v dobytém Afghánistánu. Tamější ženy jsou údajně znásilňovány, mladé dívky potom brané za otrokyně. Tálibán má obecně výrazně omezovat práva žen. Své odpůrce hnutí popravuje bez soudu. To v úterý částečně potvrdila OSN, když její vysoká komisařka pro lidská práva Michelle Bacheletová potvrdila, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv v Afghánistánu.

Radikální islamistické hnutí Tálibán chce, aby evakuace z Kábulu skončily ke 31. srpnu, tedy v termínu dohodnutém dříve pro odchod zahraničních vojsk. Uvedl to mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid. Dodal, že na kábulské mezinárodní letiště Tálibán kvůli chaotické situaci už nepouští žádné Afghánce.

Situace v Afghánistánu je pro pozorovatele zvenčí mimořádně nepřehledná. Ze země přitom prchají cizinci i jejich kontakty, a tak je stále složitější zjišťovat, co se v zemi vlastně skutečně děje.

Radikální islamistické hnutí Tálibán chce, aby evakuace z Kábulu skončily ke 31. srpnu, tedy termínu stanoveném dříve pro odchod zahraničních vojsk. Mluvčí hnutí také vyzval davy na kábulském letišti, aby šly domů, a slíbil jim bezpečnost. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová nicméně uvedla, že má zprávy o popravách prováděných Tálibánem a o omezování práv žen. Západní země urychlují evakuace z Kábulu. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu ze země odejít ke konci srpna, oznámil americký prezident Joe Biden. Lídři skupiny G7 se ale dohodli, že mezinárodní společenství bude po Tálibánu v první řadě požadovat záruku bezpečných odchodů z Afghánistánu i po 31. srpnu.

Vysoce postavená komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv radikálním islamistickým hnutím Tálibán v Afghánistánu. A to včetně mimosoudních poprav civilistů a omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Tálibánu.

Tálibán popravuje civilisty a omezuje práva žen, oznámila v úterý nejvyšší představitelka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová s odvoláním na věrohodné zprávy, které má k dispozici. Vyzvala proto Radu OSN pro lidská práva, která mimořádně zasedá na žádost Pákistánu a Organizace islámské spolupráce (OIC), aby se vytvořil mechanismus pro pečlivé sledování akcí Tálibánu.

Třetina žen do 35 let má zkušenost s obtěžováním na internetu. Úspěšné ženy napsaly předním platformám on-line světa, aby začaly proti tomu jednat.

Čtyřiačtyřicet zemí, včetně České republiky, vyzývá Čínu, aby do provincie Sin-ťiang obývané muslimskými Ujgury pustila nezávislé mezinárodní pozorovatele. Kanadská velvyslankyně při Radě OSN pro lidská práva Leslie Nortonová jménem těchto států také uvedla, že ve vstupu do tohoto regionu by nikdo neměl bránit ani Vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

Bacheletová prý dosud neobdržela žádné důkazy o tom, že civilní budovy zasažené při izraelských náletech v Gaze byly využívány k vojenským účelům.

Izraelské nálety v Pásmu Gazy mohou představovat válečné zločiny, pokud se ukáže, že byly nepřiměřené. V úvodu mimořádného jednání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) svolaného na žádost muslimských zemí to dnes řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Podle agentury Reuters uvedla, že dosud neobdržela žádné důkazy o tom, že civilní budovy zasažené při izraelských náletech v Gaze byly využívány k vojenským účelům.

OSN eviduje na dvě tisícovky stížností běloruských demonstrantů na mučení a špatné zacházení ve vazbě. Žádá proto jejich vyšetření a propuštění politických vězńů.

Londýnská metropolitní policie zahájila předběžné vyšetřování první dámy Sýrie Asmy Asadové. Ta podle obvinění během desetileté občanské války v zemi podněcovala a podporovala teroristické činy.

Dalšího mrtvého si vyžádaly v pátek zásahy bezpečnostních složek proti demonstrantům ve druhém největším barmském městě Mandalaj, když policisté zahájili ostrou palbu do davu. Při demonstracích na protest proti únorovému vojenskému převratu již zahynulo přes 54 lidí. Organizace Amnesty International tvrdí, že junta zřejmě záměrně vraždí mladé odpůrce.