Milan Štěch

Kancelář prezidenta republiky je poslední dobou kvůli dění okolo Miloše Zemana terčem kritiky. Teď se do ní ostře opřel bývalý šéf Senátu Milan Štěch.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (61) má pochybnosti o tom, zda prezident Miloš Zeman (77) ví, jak o něm a o jeho zdravotním stavu prezidentská kancelář informuje. Podle něj by se takto Zeman nechoval, a kdyby měl vše pod kontrolou, chtěl by, aby byla veřejnost více informována. Vystrčil to dnes řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil má pochybnosti o tom, zda prezident Miloš Zeman ví, jak o něm a o jeho zdravotním stavu prezidentská kancelář informuje. Podle něj by se takto Zeman nechoval, a kdyby měl vše pod kontrolou, chtěl by, aby byla veřejnost více informována. Vystrčil to řekl v Partii na CNN Prima News. Vedoucí prezidentovy kanceláře Vratislav Mynář v pátek sdělil, že se k situaci vyjádří začátkem příštího týdne.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) má pochybnosti o tom, zda prezident Miloš Zeman ví, jak o něm a o jeho zdravotním stavu prezidentská kancelář…

Prezident Miloš Zeman je už týden hospitalizovaný v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze. O tom, s čím se hlava státu léčí, však Hrad stále mlčí. Má jít o blíže nespecifikované chronické onemocnění.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) má pochybnosti o tom, zda prezident Miloš Zeman ví, jak o něm a o jeho zdravotním stavu prezidentská kancelář informuje. Zeman by se podle něj takto nechoval, a kdyby měl vše pod kontrolou, chtěl by, aby byla veřejnost více informována. Vystrčil to dnes řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News. Kandidát koalice Spolu na premiéra a šéf ODS Petr Fiala považuje za dostatečné vědět 8. listopadu, zda je prezident schopen dostát svým ústavním pravomocím. Tento den se sejde nová Sněmovna, po ní vláda podává do rukou hlavy státu demisi. Způsob informování ale podle něj prohlubuje nedůvěru lidí ve stát.

Bývalý šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) se ostře pustil do chování Kanceláře prezidenta republiky. Podle něj je to, co si dovoluje tiskový mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček, nemá v Evropě obdoby, řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové. Do ustavující schůze Poslanecké sněmovny není ze strany Miloše Zemana nic potřeba, problém by ale nastal ve chvíli, pokud by nebyl schopný přijmout demisi současné vlády, dodal na CNN Prima NEWS.

ČSSD ve sněmovních volbách nedokázala překonat hranici pěti procent nutnou pro zisk mandátů a od vzniku samostatného státu bude v dolní komoře Parlamentu chybět. Co stojí za pádem nejstarší strany na tuzemské politické scéně? CNN Prima NEWS oslovila bývalé stranické špičky a některé současné straníky. Příčiny nabízí například expremiér Jiří Paroubek, bývalý předseda Senátu Milan Štěch či exministr Zdeněk Škromach.

Hostem pátého předvolebního speciálu Studia N byl předseda Svobodných Libor Vondráček, který zastupoval uskupení Trikolóra Svobodní Soukromníci. To všechny tři subjekty vytvořily pro říjnové sněmovní volby. Nabízíme zkrácený přepis podcastu, který si můžete v plné verzi poslechnout na našem webu.

Funkční období prezidenta republiky trvá pět let, je možné být zvolen nejvýše dvakrát za sebou. Od roku 2013 probíhá přímá volba, předtím prezidenta vybíral Parlament.

Do významné funkce v rámci sociální demokracie se vrací další politik, který byl její hlavní tváří naposledy před zhruba deseti lety. Je jím někdejší stranický místopředseda Milan Urban.

Vicepremiér Jan Hamáček obhájil funkci předsedy vládní ČSSD. V prvním kole on-line hlasování dnešního sjezdu porazil díky 140 hlasům z 270 vyzyvatele ministra zahraničí Tomáše Petříčka a poslankyni Kateřinu Valachovou. Hamáček po zvolení řekl, že sociální demokraty čeká před sněmovními volbami šest měsíců tvrdé práce. Slíbil, že se strana pod ním udrží ve Sněmovně. Podle politologů je pro Hamáčka znovuzvolení velkou výzvou. Statutárním zástupcem Hamáčka se opět stal Roman Onderka, ve vedení strany budou jako místopředsedové čtyři nováčci a ministryně práce Jana Maláčová.

Sociální demokraté se chystají na dubnový sjezd. Současný šéf Jan Hamáček byl na krajských konferencích úspěšnější než jeho vyzyvatel Tomáš Petříček.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček se bude na dubnovém sjezdu ucházet o funkci předsedy ČSSD. Uvedly to dnes servery CNN Prima News, Novinky.cz a SeznamZprávy.cz. Místopředseda sociální demokracie Petříček původně po loňských říjnových volbách uvedl, že do užšího vedení už kandidovat nebude a chce usilovat o funkci předsedy pražské organizace. Současný předseda ČSSD Jan Hamáček ČTK řekl, že ho Petříčkova kandidatura nepřekvapuje. Zda bude sám kandidovat, oznámí "včas". Nejprve chce zjistit názory regionů.

Petříčka podpořil například pardubický hejtman a bývalý místopředseda ČSSD Martin Netolický.

Obhajovat svůj mandát v Poslanecké sněmovně chce na Vysočině poslanec za KDU-ČSL Vít Kaňkovský i poslankyně hnutí ANO Monika Oborná. ČSSD jedná o opětovné kandidatuře Jiřího Běhounka. Kandidovat za ni bude i bývalý senátor Milan Štěch. Oslovené politické strany zatím znají jen část kandidátů podzimních voleb, které se budou konat 8. a 9. října.

Senát bude od pondělka mít 54 plnoprávných členů. Dneškem končí funkční období 27 senátorů zvolených v roce 2014, z nichž 19 mandát letos neobhajovalo nebo neobhájilo. Osm senátorů, kteří dosáhli na znovuzvolení, bude muset počkat do 11. listopadu na složení slibu, aby se mohli opět naplno ujmout mandátu.

Kancelář Senátu na odchodném vyplatí 19 senátorům, kteří tuto neděli se členstvím v horní komoře skončí, celkem 11,2 milionu korun. Na dotaz ČTK to dnes uvedla tisková tajemnice horní komory Sue Nguyen. Na nejvyšší sumu bude mít nárok z titulu funkce dosavadní místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Senát je podle svého předsedy Miloše Vystrčila (ODS) nejen opravářem zákonů a strážcem ústavnosti, demokracie, svobody a vlády práva, ale také ochráncem reálného života. Prokázal to například tím, že obcím zachránil příjmy, o které by jinak přišly v důsledku vládních opatření kvůli epidemii koronaviru. Vystrčil to dnes uvedl v bilanční zprávě za končící dvouleté funkční období horní komory.

Jméno Stanislav Bernard má celé Česko spojené se stejnojmenným rodinným pivovarem, který byl založen v roce 1991. Od té doby uplynula spousta času, během kterého dokázal z mínusového podniku postupně vybudovat jeden z nejúspěšnějších pivovarů v zemi. Dnes je navíc Stanislavu Bernardovi půlkulatých 65 let.

Milan Štěch působil v Senátu od prvních voleb v roce 1996. Osm let byl předsedou, teď ale senátorskou kariéru končí. V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč by měl nyní skončit v čele horní komory předseda Miloš Vystrčil.

Hůře Česká strana sociálně demokratická v letošních senátních volbách už dopadnout nemohla. Její senátorský klub měl doposud 13 členů. Po volbách má sociální demokracie v horní komoře parlamentu už jen tři své zástupce, což na senátorský klub nestačí. Pro vlastní klub je totiž zapotřebí minimálně pěti senátorů. Definitivně tak končí doba, kdy ČSSD měla v senátu významné zastoupení. Nyní tam jako zásadní politická síla prakticky přestává existovat. Pád naší nejstarší partaje tak pokračuje a již nyní si lze tipnout, kdo by mohl být jejím posledním reprezentantem ve vysoké politice.

Senátní volby letos vyhráli Starostové před ODS a KDU-ČSL. Ve volbách propadla ČSSD, která nedokázala obhájit ani jeden mandát z deseti, a nebude tak mít vlastní klub. Mandát už nezískal ani místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), který tak po 24 letech horní komoru opustí. Oslabilo vládní hnutí ANO, které si udrželo jen jedno křeslo ze dvou.

Ve druhém kole senátních voleb dostal Štěch od voličů zhruba o 3900 hlasů méně než v prvním kole.

Dnešní prohru v senátních volbách na Pelhřimovsku po úspěšném prvním kole volby označil sociální demokrat Milan Štěch za zklamání. Nejdéle sloužící český senátor končí po 24 letech v horní komoře Parlamentu. Za Jaroslavem Chalupským (za Svobodné) zaostal ve 2. kole téměř o pět procent. Hlasů dostal Štěch podstatně méně než před týdnem. Voliče něj mohla odradit i obava z nemoci covid-19. Je také známo, že si teď značka sociální demokracie nestojí dobře, řekl ČTK.

ČSSD bere senátní volby jako svou jednoznačnou prohru, uvedl dnes v tiskové zprávě předseda sociálních demokratů a vicepremiér Jan Hamáček. Na výsledku kandidátů se podle něj podepsala mimo jiné nízká účast, protože pro voliče strany nejsou senátní volby tak důležité jako pro voliče opozičních subjektů. Hamáček věří, že ČSSD má světlejší budoucnost.

V těsném souboji získal senátorské křeslo jediný novopečený senátor za hnutí ANO, o několik set hlasů svůj post ztratil bývalý předseda Senátu Milan Štěch.

Obě vládní strany v pátečních a sobotních volbách do Senátu pohořely. Sociální demokraté nezískali ani jedno křeslo. Hnutí ANO je na tom o něco lépe, do horní parlamentní komory postoupil v okrese Karviná Ondřej Feber. Poprvé po téměř 24 letech neobhájil post Milan Štěch (ČSSD).

V boji o Senát letos neuspěla většina známých tváří. Mezi poraženými je bývalá ombudsmanka Anna Šabatová (za Zelené), exhejtman Petr Bendl (ODS), senátor Ivo Valenta (za Soukromníky), bývalý šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) či Michael Žantovský (za TOP 09). Ze známějších tváří uspěla naopak Miroslava Němcová (ODS), Václav Láska (SEN 21) či David Smoljak (STAN).

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou bude Josef Klement (za KDU-ČSL), který získal 59,8% procenta hlasů. Druhý Michal Šmarda (ČSSD) dostal 40,2 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zde zúčastnilo přibližně 19,0 procent voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 47,3 procenta. V druhém obvodu Pelhřimov voliči poslali do Senátu Jaroslava Chalupského (Svobodní), ten získal 52,4% hlasů. Dosavadní senátor Milan Štěch skončil druhý se ziskem 47,6% hlasů. Na Pelhřimovsku ve druhém kole senátních voleb k urnám přišlo 14,9% voličů.

Některé souboje v prvním kole skončily velmi těsně, druhé kolo bude napínavé.

Sociální demokracie získala v letošních krajských volbách pouze 28 mandátů napříč celou republikou. Vítěznou stranou se stala v jediném okrese – Pelhřimov. Právě odtud je současný a dlouholetý hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD) a do Senátu zde za stranu kandidovala silná osobnost v podobě Milana Štěcha.

Výsledky krajských a senátních voleb podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka nepřekvapily a nedají se interpretovat jako prohra vlády. Novinářům v Lidovém domě řekl, že de facto kopírují průzkumy veřejného mínění. Výsledek mohl být ale podle šéfa strany o dvě procenta lepší. Vedení strany se ale zatím vzdát nehodlá.

Volby skončily pro někoho překvapení, mnozí ale podobné výsledky čekali. Celorepublikově zvítězilo ANO, druhá koaliční strana ČSSD je na tom už podstatně hůř.

Krajské volby jsou za námi. Lidé dovolili, volební místnosti se právě uzavřely. Volební komise po celé zemi začínájí se sčítáním hlasů. Lidé na Vysočině mohli vybírat své krajské zastupitele na následující čtyřleté obdocí celkem z 16 politických uskupení.

První den letošních krajských a senátních voleb ve 22:00 skončil. Zájem lidí o hlasování se různil, odhadem přišla podle informací ČTK z volebních okrsků zhruba čtvrtina voličů. Lidé mohou přijít k urnám ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřeny od 08:00 do 14:00. Představitelé sněmovních stran při volbách vyjadřovali obavy, jestli účast voličů nepříznivě neovlivní obavy z koronaviru. Hlas dnes odevzdal i prezident Miloš Zeman, který při odchodu z volební místnosti řekl novinářům, že každé demokratické volby jsou důležité. Voleb se mohli zúčastnit i lidé, kteří jsou kvůli nemoci covid-19 v karanténě či izolaci.

Ústavní činitelé na konci září projednají témata týkající se české zahraniční politiky. Schůzka se tentokrát bude konat na zámku v Lánech 29. září, řekl ČTK mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Ústavní činitelé na konci září projednají témata týkající se české zahraniční politiky. Schůzka se tentokrát bude konat na zámku v Lánech 29. září, řekl ČTK mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Oproti minulosti se jí nebude účastnit předseda Senátu. Představitele horní komory Parlamentu a druhého nejvyššího ústavního představitele Miloše Vystrčila prezident Miloš Zeman odmítl pozvat kvůli sporům o návštěvu Tchaj-wanu. Schůzku nejvyšších ústavních činitelů prezident svolává kvůli poradám nad zahraničněpolitickými tématy.

Česká diplomacie chce zjištění Aktuálně.cz o tom, že čínská firma shromažďovala data o českých prominentech, řešit v EU a v NATO.

Strany a hnutí do letošních krajských voleb podaly 207 kandidátních listin. Je to znatelně méně než při minulých volbách před čtyřmi lety, kdy bylo předloženo 269 kandidátek. V případě senátních voleb se letos přihlásilo do volebního klání 238 kandidátů. Je to podobný počet jako u předloňských senátních volbách, kdy usilovalo o post v horní parlamentní komoře 236 kandidátů.

Strany a hnutí dnes mají poslední možnost přihlásit své kandidáty k letošním krajským a senátním volbám. Lhůta končí v 16:00. O tom, kdo nakonec bude k volbám připuštěn, rozhodnou registrační úřady do půlky srpna. Krajské volby se budou konat spolu s prvním kolem senátních voleb 2. a 3. října.

Nadcházející senátní a krajské volby budou pro sociální demokracii klíčové. Na tiskové konferenci to při představování stranických senátních kandidátů řekl předseda strany Jan Hamáček. ČSSD do voleb vyšle šest současných senátorů, současné či bývalé ředitele nemocnic, starosty či ředitele hasičů. Strana bude obhajovat deset senátorských křesel. O místo v Senátu se pokusí například ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík, místopředseda strany Michal Šmarda nebo bývalý předseda Senátu Milan Štěch.

Koaliční kandidátku ČSSD v Ústeckém kraji odmítlo předsednictvo sociálních demokratů. Strana chtěla kandidovat v podzimních krajských volbách v novém uskupení s názvem Lepší sever s hnutími Ústecké fórum občanů (UFO), ProMOST a nezávislými. Podle předsedy krajské ČSSD Miroslava Andrta ale tento projekt zatím pokračuje dál.

Před necelým rokem byly vztahy mezi USA a Tureckem na bodě mrazu, ale s nástupem koronavirové krize se pochopitelně zjistilo, že oba vůdci potřebují spojence jako sůl. Turecká strana potvrdila, že prezident Trump je s Erdoğanem ve spojení. U nás jsme si naopak v ztahy s Tureckem trochu rozhodili.

Český Senát v usnesení oficiálně uznal sto let starou genocidu Arménů ze strany Turků. A vypukl tak spor mezi velvyslanci obou zemí.

Soc. dem. po debaklu v evropských a komunálních volbách jako partajní značka podle všeho moc netáhne. Alespoň tomu nasvědčuje fakt, že někteří z končících senátorů se rozhodli obhajovat svůj mandát jako nezávislí, protože pod značkou soc. dem. velké šance nevidí. Senátní frakce soc. dem. má třináct členů, přičemž mandát letos zůstává jen třem z nich.

Jiří Zimola se stal předsedou jihočeského hnutí Změna 2020. Místopředsedou nového subjektu je starosta Jindřichova Hradce Stanislav Mrvka. Oba byli donedávna výrazné tváře ČSSD.

"Stále se cítím být sociálním demokratem a nikdy jsem jim být nepřestal," prohlásil Zimola, který vystoupil z ČSSD a založil hnutí Změna 2020.

Senát odsoudil zločiny proti lidskosti, které spáchali nacisté za druhé světové války, stejně jako genocidu Arménů na území nynějšího Turecka před 105 lety. Zároveň odmítl vyhlazování národnostních etnik nebo náboženských skupin kdekoli na světě. Stanovisko dnes přijal při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války na popud místopředsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD).

Senátor Zdeněk Nytra (ODS) před středečním zasedáním horní komory uvedl, že pro návrh na zrušení opatření zatím sebral 24 podpisů.

Náhlým úmrtím senátního matadora Jaroslava Kubery (ODS) se podstatně změní síly v horní komoře. Klub Starostů a nezávislých je totiž nyní nejsilnější a má o dva členy víc než Občanští demokraté. Podle sněmovních zvyklostí navíc předsedá horní komoře ten, kdo má i nejsilnější klub. Také kvůli tomuto pravidlu musel opustit po posledních senátních volbách předsednický post Milan Štěch (ČSSD). Poslední volbu šéfa Senátu provázela dlouhá jednání, kdy se o post předsedy přetahovala ODS, Starostové a nezávislí a také klub KDU-ČSL. Variantou je také kompromisní kandidát, který vzejde ze společných jednání.

Oběd prezidenta Miloše Zemana s předsedy obou parlamentních komor proběhne na Pražském hradě v úterý 14. ledna. Uvedl to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Kraj Vysočina slaví dvacet let své existence, ale současně se chystá na další volby, které rozhodnou, kdo bude na Vysočině vládnout a kraj spravovat v následujících čtyřech letech. Tak jako v každém sudém roce, také letos se souběžně s krajskými volbami uskuteční i volby, po nichž se obmění třetina Senátu Parlamentu České republiky. Senátory na další čtyři roky budou vybírat voliči na Pelhřimovsku a na Žďársku.

Piráti chtějí ve Sněmovně oživit zřízení vyšetřovací komise pro vyhodnocení vlivu autoritářských režimů na vnitřní záležitosti českého politického systému. Pokud by to bylo možné, měla by dolní komora komisi ustavit tento týden, kdy končí schůze Sněmovny.

Grémium Poslanecké sněmovny by v úterý mělo řešit možnost zřízení sněmovní vyšetřovací komise, která by prověřila vliv autoritářských režimů na dění v České republice. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to uvedl místopředseda Pirátů Jakub Michálek. Čtyři desítky poslanců vznik komise navrhly už loni v listopadu, nyní diskuzi rozproudila zjištění Aktuálně.cz.

Senát si připomíná 30. výročí pádu komunistického režimu v roce 1989 setkáním všech porevolučních předsedů horní komory.

Šmarda v pátek na předsednictvu požádal spolustraníky, aby se pokusili v následujícím roce být co nejjednotnější.