Milton Friedman

Mladý ekonom, který po večerech tajně pořádal semináře a ráno chodil pracovat do banky pod dohledem StB, se po roce 1989 stal ministrem financí, lídrem Občanského fóra i premiérem nové republiky. Václav Klaus se stal jedním z nejmocnějších mužů.

Potvrzuje vzestup kryptoměn vizi Friedricha Hayeka o konkurujících si soukromých měnách? Tuto otázku si klade ekonom ECB Livio Stracca v rámci své obsáhlé úvahy o přínosech a nedostatcích současného měnového systému a změnách přicházejících s nástupem digitálních měn (viz první dvě části úvahy zde).

V Hamburku se v neděli koná historické referendum, v němž mohou obyvatelé tohoto německého města vůbec poprvé na celostátní úrovni rozhodnout, zda chtějí vyzkoušet zavedení tzv. základního nepodmíněného příjmu. Ten představuje pravidelnou měsíční platbu poskytovanou všem občanům bez ohledu na zaměstnání či majetkové poměry. O referendu informují německá média včetně deníku Bild. Paralelně mohou občané přístavního města hlasovat v druhém referendu pro posunutí klimatické neutrality města z roku…

Máme zde opět začátek nového školního roku. Možná víte, že ve Francii (i jiných západních i východních zemích) již dříve schválili relativně kontroverzní zákon, podle kterého žáci ve školách nesmí používat mobilní telefony!

Efektivita trhu bývá prezentována jako univerzální pravidlo, realita je ale složitější. Záleží na tom, kdo jste a jaké máte možnosti. Zatímco běžný investor při dlouhodobé strategii překoná trh spíše výjimečně, sofistikovaní hráči s lepším přístupem k informacím a možnostmi, jak rychleji reagovat, mohou na neefektivitách teoreticky vydělávat. Znamená to něco pro vaši investiční strategii?

Ekonom Scott Sumner se domnívá, že Velká recese roku 2008 nebyla primárně způsobena problémy bankovního sektoru a kolapsem realitního trhu. To byly podle něj až druhotné důsledky špatně nastavené monetární politiky.

Ze středečního slyšení ministra financí Scotta Bessenta bych rád vytrhnul jednu signifikantní větu. Na otázku poslanců o tom, proč navrhuje prodloužit daňové úlevy zavedené v prvním volebním období prezidentem Trumpem, odpověděl, že kdyby tak neučinil, čekalo by Spojené státy něco mnohem horšího, než útlum po velké finanční krizi v roce 2009. Přes veškeré mediální proklamace a šermování citáty Miltona Friedmana, nemá nakonec ani Trumpova vláda odvahu stáhnout natištěné covidové dolary, které cirkulují globálním finančním systémem, vyvolávají poptávkovou inflaci, politický chaos a nestabilitu. Ať vědomě nebo díky okolnostem se Scott Bessent zařadil po bok své předchůdkyně Janet Yellen.

Americký prezident Donald Trump od začátku prezentoval svou snahu o snížení rozpočtových deficitů a hlubokých schodků zahraničního obchodu jako pokus o ozdravení veřejných financí USA. Nevíme, co přinesou dny, týdny a měsíce příští, zatím ale tvrdé celní tažení, jež mělo získávat Americe masivní investice a zajistit návrat výroby na území Spojených států, naráží na odpor finančních trhů (a tedy i části voličů). Trump své nejtvrdší požadavky zatím upravuje či odsouvá, aby byl prostor na jednání. A možná pochopil, že šetření se zkrátka politicky nevyplácí.

Jedním z hlavních faktorů, které přispěly k výraznému volebnímu úspěchu Donalda Trumpa a republikánů v USA, byl nárůst životních nákladů, který ovlivnil nejen Američany, ale i obyvatele Evropy. Ekonom Milton Friedman kdysi poznamenal, že skutečné daně představují výdaje vlády, bez ohledu na jejich formu.

Každý pokus o ozdravení veřejných financí se setkal s odporem trhů i voličů. Trump tak podle všeho pochopil, že šetřit se dnes politicky nevyplácí. Jedním z hlavních faktorů, které přispěly k výraznému volebnímu úspěchu Donalda Trumpa a republikánů v USA, byl nárůst životních nákladů, který ovlivnil nejen […] Článek Komentář: Pokus o rozpočtový detox selhal, Trump ustupuje a systém vítězí se nejdříve objevil na Investujeme.cz - odborný server společnosti Swiss Life Select a.s..

Americký prezident si možná uvědomil, že jakákoliv snaha o snížení dluhu a tedy snížení životního standardu některých lidí je za stávajících podmínek politická sebevražda. I to může stát za rozchodem s Elonem Muskem.

Donald Trump chtěl snížit zadlužování USA a zpočátku se mu to dařilo. „Dostal“ ho až výprodej amerických dluhopisů, který dluh zdražil. Trh donutil Trumpa ke kapitulaci, píše v komentáři analytik BH Securities a.s. Timur Barotov.

Ty nejobyčejnější věci často vůbec nejsou obyčejné. To se nám jen tak zdá, protože jsou všude a denním používáním nám zevšedněly. Neškodí podívat se na ně novýma očima. Dnes si v textu odemčeném z tištěného Finmagu znevšedníme obyčejnou tužku.

Nepochybně. Byl to milý člověk, dobrosrdečný a úspěšný poradce Ronalda Reagana a později i Margaret Thatcherové. Jak by ta rada vypadala a jak by byla přijata, je těžké dnes odhadnout – ale v odkazu věhlasného ekonoma, držitele Nobelovy ceny, se dá najít velmi dobrá rada pro evropské země, včetně Česka.

Když jsme se v roce 1990 přidali k svobodné, demokratické části světa, s nadšením jsme četli iniciativou Liberálního institutu první česky vydanou knížku nobelisty a demiurga všech liberálů Miltona Friedmana „Svoboda volby“.

Cla amerického prezidenta Donalda Trumpa vrazila klín do jeho vztahu s nejbohatším mužem světa Elonem Muskem. Ten se ho od opatření neúspěšně snažil odradit. Opatření vyvolalo strmý pád akcií, kvůli čemuž šéf Tesly přichází o vůbec největší obnos peněz ze všech lidí na světě. Musk od té doby hlasitě kritizuje Trumpovo počínání, zatímco americký prezident do první linie vyslal svého poradce Petera Navarra. Moderátor televize MSNBC Lawrence O’Donnell hovoří o začátku konce vztahu obou miliardářů.

Elon Musk, donedávna jeden z nejviditelnějších podporovatelů Donalda Trumpa, se veřejně postavil proti prezidentově obchodní politice. Na své sociální síti X sdílel video s ekonomem Miltonem Friedmanem, který v něm vysvětluje přínosy mezinárodního obchodu bez překážek a cel.

Americký prezident o sobě rád říká, že „umí dělat dohody“. A transakčním způsobem přistupuje i ke geopolitice. Otevřeně deklaruje, že mu nejde o to, aby Spojené státy dál hrály roli „majáku svobody“ pro všechny lidi na planetě. Nechce exportovat hodnoty, ani je bránit. Ve shodě s hláškami filmových mafiánů říká „sorry, nic osobního, jen byznys“.

Cla, cla a zase cla. Pokud něčím nový americký prezident děsí celý svět, tak je to jeho brutální protekcionismus. Vysoké tarify zdaleka nehrozí jen Číně, s níž Donald Trump vedl obchodní válku již během svého prvního volebního období.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice Američanů: Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson. Prestižní ocenění udělované Královskou švédskou akademií věd získali za výzkum vlivu institucí na prosperitu.

Návrat k ekonomické příčetnosti bolí, zjišťují Turci. Finančníci odolní vůči riziku si mohou mnout ruce, ale zbytek země chudne.

Inflace, ekonomický i společenský fenomén posledních několika let. Za čtyři roky od vypuknutí pandemie koronaviru úspory českých domácností ztratily třetinu své hodnoty. Ne nadarmo uznávaný americký ekonom Milton Friedman inflaci označil za zdanění bez legislativy. Kdo neinvestoval a ponechal finanční prostředky napospas působení inflace, za nominálně stejnou sumu pořídí při dnešních cenách podstatně méně zboží a služeb.

Česko v polovině června navštíví argentinský prezident Javier Milei, převezme výroční cenu Liberálního institutu a 18. června bude mít v Praze přednášku. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovaly Liberální institut a Anglo-americká vysoká škola. Zatím není známo, zda se Milei při návštěvě České republiky setká s vrcholnými politiky.

Česko v polovině června navštíví argentinský prezident Javier Milei, převezme výroční cenu Liberálního institutu a 18. června bude mít v Praze přednášku. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovaly Liberální institut a Anglo-americká vysoká škola. Zatím není známo, zda se Milei při návštěvě České republiky setká s vrcholnými politiky.

Dříve se ekonomové učili, že motorem lidstva je správně zapřažená sobeckost. Teď se ale spíše ukazuje, že motorem pokroku a tím, co člověka odděluje od živočišné říše, je naopak jeho laskavost. „Tedy že nám není osud našich blízkých lhostejný, byť z něho nemáme žádný prospěch,“ říká ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Nový argentinský prezident Javier Milei, řečený Cvok, vidí komunisty všude. Chce proto přerušit „politické vztahy“ nejen s Čínou, ale také s Brazílií.

Do školních jídelen výhradně potraviny od českých farmářů je plán ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). Nápad jistě dobrý, říkají ředitelé škol, které redakce CNN Prima NEWS oslovila. Rovnou se ale ptají, kdo to zaplatí? Stěžují si, že čeští farmáři jsou pro ně příliš drazí a nedokáží dodávat suroviny pravidelně.

„Tažení centrálních bank v utahování monetárních politik se míjí požadovaným účinkem a ekonomiky jsou příliš rozpálené. Inflace se může vrátit,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Perzistentní inflace je vždy a všude monetárním fenoménem v tom smyslu, že je a může být vyvolána pouze rychlejším růstem množství peněz v oběhu, než který odpovídá růstu produktivity. To prohlásil americký ekonom a nobelista Milton Friedman.

A snadno zaplatí ještě víc, než původně dostali, ať už přímo či nepřímo. Kdy lidé konečně pochopí, že zadarmo ve výsledku nedostanou nikdy od nikoho nic?

Zeptáme-li se běžného občana, jaká je míra české inflace, pravděpodobně nám sdělí nějakou dvojcifernou hodnotu. Ti informovanější odpoví, že meziroční výše inflace představuje 9,7 procenta podle posledních, červnových údajů. Ti nejinformovanější pak odpoví aktuální červencovou hodnotou, kterou statistici zveřejní právě dnes. A přesto se ale budou stále mýlit.

Myšlenka základního nepodmíněného příjmu (zkráceně NZP) je stará již několik stovek let, ale zatím se jej nikomu nepodařilo prosadit. Generální ředitel společnosti OpenAI Sam Altman ale věří, že umělá inteligence k takovému příjmu pro všechny otevírá konečně cestu.

Lidstvo se při honu za krátkodobými zisky a konzumem žene do propasti, je přesvědčen americký autor literatury faktu, „lovec ekonomik“ a aktivista John Perkinsn. Zvrátit to podle něj může obrat k takzvané ekonomice života. Ta se vyznačuje důrazem na udržitelnost, spolupráci a dlouhodobý profit. „Jsme součástí přírody, nejsme od ní oddělení. To si musíme uvědomit,“ říká.

Jedinou společenskou odpovědností firem je zvyšovat zisky, napsal kdysi vlivný ekonom Milton Friedman. Platí to i dnes? Vodítko, jak přistoupit ke odpovědnosti firem, nabízí takzvané Erbovy principy, zamýšlí se akademik Ed Dolan v článku pro Harvard Business Review (HBR). Newstream.cz bude články z HBR na základě licence přinášet pravidelně.

Milton Friedman, jeden z nejvlivnějších ekonomů 20. století, byl silným zastáncem svobody jednotlivce a osobní odpovědnosti. Tyto zásady uplatňoval v celé řadě oblastí, včetně vzdělávání. Friedman kritizoval americký vzdělávací systém, který považoval za neefektivní a nákladný. Článek Blaha: Vzdělávací vouchery mohou pomoci zvýšit kvalitu i flexibilitu vzdělávacího systému se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ani hamižné odbory, ani nenasytné firmy. Děkovat můžeme tvůrcům hospodářské politiky.

„Nobelovu cenu pro mladé ekonomy“ letos získal v Americe působící Francouz Gabriel Zucman. Výzkumník nerovnosti a daňových rájů je ekonom světové třídy, i přesto ale jeho ocenění vyvolalo neobvyklé množství kritických hlasů. Možná proto, že jeho závěry přináší jasné implikace pro hospodářskou politiku.

Peníze máme pět tisíc let a z toho tak sto let máme inflace. Vraťme se tedy k tomu, že ceny budu stálé, říká respektovaný ekonom Tomáš Havránek. Podle něj je inflace navíc protiústavní a stačí ji zakázat. Dokonce proto založil iniciativu Zrušme inflaci. Je to ale skutečně tak jednoduché?

Dvouciferná inflace není žádný nový jev. V posledních sto letech se s ní setkaly prakticky všechny země světa. V historii rovněž najdeme návod, jak si s enormním růstem cen poradit. Všechny způsoby mají společný jmenovatel: bezbolestné to nebylo a dezinflační proces šel zpravidla ruku v ruce s hlubokou hospodářskou recesí.

Během Velké hospodářské krize zanikla krachem či fúzí zhruba polovina amerických bank. Když 15. října 2008 nechal tehdejší guvernér americké centrální banky Ben Bernanke, později označený za spolustrůjce krize, padnout investiční banku Lehman Brothers, myslel i na tuto děsivou statistiku. Letos si, spolu se dvěma kolegy, odnesl Nobelovu cenu za ekonomii. Jak to?

Na čtvrtečním předvolebním mítinku SPD na pražském Proseku chtěla jedna z přítomných žen hodit po předsedovi hnutí Tomiu Okamurovi štrúdl. Zastavili ji ale policisté…

Čtvrteční finále předvolební kampaně SPD v Praze se neobešlo bez bizarního incidentu. Žena ze skupiny Biotická Pekařská Brigáda se šéfovi hnutí Tomiovi Okamurovi pokusila hodit jablečný koláč do obličeje. Ihned ji však zpacifikovali neuniformovaní policisté, Okamurovi tak skončila na obličeji pouze vegetariánská šlehačka. Opoziční politik v reakci na to uvedl, že výtržnice „zřejmě podporuje Piráty“. Incident podle něj svědčí o „nervozitě vlády premiéra Petra Fialy“.

Na čtvrtečním předvolebním mítinku SPD na pražském Proseku chtěla jedna z přítomných žen hodit po předsedovi hnutí Tomiu Okamurovi štrúdl. Zastavili ji ale policisté v civilu, kteří ji vzápětí zajistili. Okamuru zasáhla do obličeje jen šlehačka. Žena patří ke skupině Biotická Pekařská Brigáda, jejíž členové se označují za anarchisty.

Na čtvrtečním předvolebním mítinku SPD na pražském Proseku chtěla jedna z přítomných žen hodit po předsedovi hnutí Tomiu Okamurovi koláč. Zastavili ji ale policisté v civilu, kteří ji vzápětí zajistili. Okamuru zasáhla do obličeje jen šlehačka. Informoval o tom dnes server iDNES.cz. Žena patří ke skupině Biotická Pekařská Brigáda, jejíž členové se označují za anarchisty.

Zvyšování úrokových sazeb a střídmá rozpočtová politika jsou jediné nástroje, kterými lze porazit nejvyšší vlnu zdražování za 30 let. Tento většinový a praxí několikrát ověřený protiinflační postup však poslední dobou zpochybňují někteří ekonomové i politici. V čem se tedy liší inflace poptávková od nákladové? A jak můžeme tu či onu přemoci?

POLEMIKA: S obdivem sleduji, kolik je v naší zemi najednou expertů na téma inflace. Když jsem s tímto tématem v šedesátých letech začínal, byl jsem prakticky jediný, kdo o inflaci rozsáhleji psal. Ve své disertaci jsem měl kapitoly č. 3 „Inflace poptávková“ a č. 4. „Nabídková (neboli nákladová) inflace“. Část debaty se sice trochu posunula, ale podstata argumentace zůstává naprosto stejná.

Přestože Evropu i celý svět drtí nejvyšší inflace za posledních 40 let, stále jde o úsměvnou epizodu v porovnání s těmi, které (nejen) starý kontinent zažil ještě v poměrně nedávné minulosti. Řeč je o hyperinflaci, která se projevuje mnohem brutálněji, než si v současné době dovedeme představit. V porovnání s ní je 14procentní tempo růstu cen skutečně „čajíčkem pro děti“. Při hyperinflaci totiž ceny rostou o tisíce až biliardy procent měsíčně.

Příčiny nejvyššího růstu spotřebitelských cen od prosince 1993, kterému nyní čelíme, nejsou na straně nabídky nebo poptávky. „Je to falešná debata, protože nemůže být sebemenších pochyb o tom, že bez převahy poptávky nad nabídkou inflace nemůže existovat,“ je přesvědčen bývalý český prezident a premiér Václav Klaus.

Varování před stagflací způsobenou příliš vysokými úroky jsou projevem nepochopení tohoto nebezpečného a bolestivého jevu.

Přísné uzávěry v Číně, nebezpečné pro hospodářství celého světa, jsou ve své podstatě hlavně ilustrací nebezpečí sepětí kapitalismu s autokracií. Díky kapitalismu Čína v uplynulých čtyřiceti letech vyrostla v globální ekonomickou velmoc. Přitom se ovšem nepotvrdila teze nositele Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana, že liberalizace ekonomiky přináší liberalizaci politiky, tedy pluralitní demokracii.

Vláda Petra Fialy jako by po měsíci neustálých útoků opozice, podle nichž nedělá dost „pro naše lidi“, kapitulovala a rozhodla se zasáhnout na trhu s pohonnými hmotami.

Pro pochopení popularity Putinova režimu je nutné zkoumat i sociálně historické souvislosti šokové doktríny z devadesátých let. Tehdy se více než čtvrtina domácností propadla do těžké chudoby.

Česká národní banka v pátek 4. března na svém webu oznámila, že intervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny.

Česká inflace v lednu dosáhla 9,9 %, byla tak nejvyšší od roku 1998. Hodně lidí zajímá, jestli inflace bude dále zrychlovat, nebo se brzo dočkáme zpomalení. Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus, nastínil optimistický i pesimistický scénář.

Inflace v Česku je nejvyšší od roku 2008. Inflace znehodnocuje úspory a snižuje kupní sílu mezd. Rozumně vysoká inflace je pro ekonomiku zdravá. Inflace je přijatelnější než deflace, ale zase se nesmí vymknout kontrole. O inflaci koluje celá řada omylů, polopravd a mýtů, a tak je třeba uvést různá tvrzení na pravou míru. Co je její příčinou, kdy vadí a kdy naopak může prospívat?

Středeční žádost vlády Petra Fialy o důvěru ve Sněmovně předem slibovala velkou show. Přestože Andrej Babiš (ANO) dolní komoru pravidelně označuje za „žvanírnu“, neváhal se do debaty zapojit a přednesl téměř dvouhodinový projev. Během něj lamentoval nad novou vládou a chválil bývalý kabinet, který sám vedl. Při svém projevu také zmateně přeskakoval z jednoho tématu na druhé a šermoval papíry, které držel v ruce. Kritika jeho projevu na sebe nenechala dlouho čekat.

Kdysi klasicky liberální angloamerický týdeník The Economist se už před mnoha lety tak jako mnohé globální firmy přiklonil k levicové a antikapitalistické ideologii „sociální spravedlnosti”. Jaké překvapení, když koncem léta věnoval svůj úvodník a celou rozsáhlou sekci (briefing) „Hrozbě neliberální levice”.