Milton Friedman

„Tažení centrálních bank v utahování monetárních politik se míjí požadovaným účinkem a ekonomiky jsou příliš rozpálené. Inflace se může vrátit,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Perzistentní inflace je vždy a všude monetárním fenoménem v tom smyslu, že je a může být vyvolána pouze rychlejším růstem množství peněz v oběhu, než který odpovídá růstu produktivity. To prohlásil americký ekonom a nobelista Milton Friedman.

A snadno zaplatí ještě víc, než původně dostali, ať už přímo či nepřímo. Kdy lidé konečně pochopí, že zadarmo ve výsledku nedostanou nikdy od nikoho nic?

Zeptáme-li se běžného občana, jaká je míra české inflace, pravděpodobně nám sdělí nějakou dvojcifernou hodnotu. Ti informovanější odpoví, že meziroční výše inflace představuje 9,7 procenta podle posledních, červnových údajů. Ti nejinformovanější pak odpoví aktuální červencovou hodnotou, kterou statistici zveřejní právě dnes. A přesto se ale budou stále mýlit.

Myšlenka základního nepodmíněného příjmu (zkráceně NZP) je stará již několik stovek let, ale zatím se jej nikomu nepodařilo prosadit. Generální ředitel společnosti OpenAI Sam Altman ale věří, že umělá inteligence k takovému příjmu pro všechny otevírá konečně cestu.

Lidstvo se při honu za krátkodobými zisky a konzumem žene do propasti, je přesvědčen americký autor literatury faktu, „lovec ekonomik“ a aktivista John Perkinsn. Zvrátit to podle něj může obrat k takzvané ekonomice života. Ta se vyznačuje důrazem na udržitelnost, spolupráci a dlouhodobý profit. „Jsme součástí přírody, nejsme od ní oddělení. To si musíme uvědomit,“ říká.

Jedinou společenskou odpovědností firem je zvyšovat zisky, napsal kdysi vlivný ekonom Milton Friedman. Platí to i dnes? Vodítko, jak přistoupit ke odpovědnosti firem, nabízí takzvané Erbovy principy, zamýšlí se akademik Ed Dolan v článku pro Harvard Business Review (HBR). Newstream.cz bude články z HBR na základě licence přinášet pravidelně.

Milton Friedman, jeden z nejvlivnějších ekonomů 20. století, byl silným zastáncem svobody jednotlivce a osobní odpovědnosti. Tyto zásady uplatňoval v celé řadě oblastí, včetně vzdělávání. Friedman kritizoval americký vzdělávací systém, který považoval za neefektivní a nákladný. Článek Blaha: Vzdělávací vouchery mohou pomoci zvýšit kvalitu i flexibilitu vzdělávacího systému se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ani hamižné odbory, ani nenasytné firmy. Děkovat můžeme tvůrcům hospodářské politiky.

„Nobelovu cenu pro mladé ekonomy“ letos získal v Americe působící Francouz Gabriel Zucman. Výzkumník nerovnosti a daňových rájů je ekonom světové třídy, i přesto ale jeho ocenění vyvolalo neobvyklé množství kritických hlasů. Možná proto, že jeho závěry přináší jasné implikace pro hospodářskou politiku.

Peníze máme pět tisíc let a z toho tak sto let máme inflace. Vraťme se tedy k tomu, že ceny budu stálé, říká respektovaný ekonom Tomáš Havránek. Podle něj je inflace navíc protiústavní a stačí ji zakázat. Dokonce proto založil iniciativu Zrušme inflaci. Je to ale skutečně tak jednoduché?

Dvouciferná inflace není žádný nový jev. V posledních sto letech se s ní setkaly prakticky všechny země světa. V historii rovněž najdeme návod, jak si s enormním růstem cen poradit. Všechny způsoby mají společný jmenovatel: bezbolestné to nebylo a dezinflační proces šel zpravidla ruku v ruce s hlubokou hospodářskou recesí.

Během Velké hospodářské krize zanikla krachem či fúzí zhruba polovina amerických bank. Když 15. října 2008 nechal tehdejší guvernér americké centrální banky Ben Bernanke, později označený za spolustrůjce krize, padnout investiční banku Lehman Brothers, myslel i na tuto děsivou statistiku. Letos si, spolu se dvěma kolegy, odnesl Nobelovu cenu za ekonomii. Jak to?

Na čtvrtečním předvolebním mítinku SPD na pražském Proseku chtěla jedna z přítomných žen hodit po předsedovi hnutí Tomiu Okamurovi štrúdl. Zastavili ji ale policisté…

Čtvrteční finále předvolební kampaně SPD v Praze se neobešlo bez bizarního incidentu. Žena ze skupiny Biotická Pekařská Brigáda se šéfovi hnutí Tomiovi Okamurovi pokusila hodit jablečný koláč do obličeje. Ihned ji však zpacifikovali neuniformovaní policisté, Okamurovi tak skončila na obličeji pouze vegetariánská šlehačka. Opoziční politik v reakci na to uvedl, že výtržnice „zřejmě podporuje Piráty“. Incident podle něj svědčí o „nervozitě vlády premiéra Petra Fialy“.

Na čtvrtečním předvolebním mítinku SPD na pražském Proseku chtěla jedna z přítomných žen hodit po předsedovi hnutí Tomiu Okamurovi štrúdl. Zastavili ji ale policisté v civilu, kteří ji vzápětí zajistili. Okamuru zasáhla do obličeje jen šlehačka. Žena patří ke skupině Biotická Pekařská Brigáda, jejíž členové se označují za anarchisty.

Na čtvrtečním předvolebním mítinku SPD na pražském Proseku chtěla jedna z přítomných žen hodit po předsedovi hnutí Tomiu Okamurovi koláč. Zastavili ji ale policisté v civilu, kteří ji vzápětí zajistili. Okamuru zasáhla do obličeje jen šlehačka. Informoval o tom dnes server iDNES.cz. Žena patří ke skupině Biotická Pekařská Brigáda, jejíž členové se označují za anarchisty.

Zvyšování úrokových sazeb a střídmá rozpočtová politika jsou jediné nástroje, kterými lze porazit nejvyšší vlnu zdražování za 30 let. Tento většinový a praxí několikrát ověřený protiinflační postup však poslední dobou zpochybňují někteří ekonomové i politici. V čem se tedy liší inflace poptávková od nákladové? A jak můžeme tu či onu přemoci?

POLEMIKA: S obdivem sleduji, kolik je v naší zemi najednou expertů na téma inflace. Když jsem s tímto tématem v šedesátých letech začínal, byl jsem prakticky jediný, kdo o inflaci rozsáhleji psal. Ve své disertaci jsem měl kapitoly č. 3 „Inflace poptávková“ a č. 4. „Nabídková (neboli nákladová) inflace“. Část debaty se sice trochu posunula, ale podstata argumentace zůstává naprosto stejná.

Přestože Evropu i celý svět drtí nejvyšší inflace za posledních 40 let, stále jde o úsměvnou epizodu v porovnání s těmi, které (nejen) starý kontinent zažil ještě v poměrně nedávné minulosti. Řeč je o hyperinflaci, která se projevuje mnohem brutálněji, než si v současné době dovedeme představit. V porovnání s ní je 14procentní tempo růstu cen skutečně „čajíčkem pro děti“. Při hyperinflaci totiž ceny rostou o tisíce až biliardy procent měsíčně.

Příčiny nejvyššího růstu spotřebitelských cen od prosince 1993, kterému nyní čelíme, nejsou na straně nabídky nebo poptávky. „Je to falešná debata, protože nemůže být sebemenších pochyb o tom, že bez převahy poptávky nad nabídkou inflace nemůže existovat,“ je přesvědčen bývalý český prezident a premiér Václav Klaus.

Varování před stagflací způsobenou příliš vysokými úroky jsou projevem nepochopení tohoto nebezpečného a bolestivého jevu.

Přísné uzávěry v Číně, nebezpečné pro hospodářství celého světa, jsou ve své podstatě hlavně ilustrací nebezpečí sepětí kapitalismu s autokracií. Díky kapitalismu Čína v uplynulých čtyřiceti letech vyrostla v globální ekonomickou velmoc. Přitom se ovšem nepotvrdila teze nositele Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana, že liberalizace ekonomiky přináší liberalizaci politiky, tedy pluralitní demokracii.

Vláda Petra Fialy jako by po měsíci neustálých útoků opozice, podle nichž nedělá dost „pro naše lidi“, kapitulovala a rozhodla se zasáhnout na trhu s pohonnými hmotami.

Pro pochopení popularity Putinova režimu je nutné zkoumat i sociálně historické souvislosti šokové doktríny z devadesátých let. Tehdy se více než čtvrtina domácností propadla do těžké chudoby.

Česká národní banka v pátek 4. března na svém webu oznámila, že intervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny.

Česká inflace v lednu dosáhla 9,9 %, byla tak nejvyšší od roku 1998. Hodně lidí zajímá, jestli inflace bude dále zrychlovat, nebo se brzo dočkáme zpomalení. Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus, nastínil optimistický i pesimistický scénář.

Inflace v Česku je nejvyšší od roku 2008. Inflace znehodnocuje úspory a snižuje kupní sílu mezd. Rozumně vysoká inflace je pro ekonomiku zdravá. Inflace je přijatelnější než deflace, ale zase se nesmí vymknout kontrole. O inflaci koluje celá řada omylů, polopravd a mýtů, a tak je třeba uvést různá tvrzení na pravou míru. Co je její příčinou, kdy vadí a kdy naopak může prospívat?

Středeční žádost vlády Petra Fialy o důvěru ve Sněmovně předem slibovala velkou show. Přestože Andrej Babiš (ANO) dolní komoru pravidelně označuje za „žvanírnu“, neváhal se do debaty zapojit a přednesl téměř dvouhodinový projev. Během něj lamentoval nad novou vládou a chválil bývalý kabinet, který sám vedl. Při svém projevu také zmateně přeskakoval z jednoho tématu na druhé a šermoval papíry, které držel v ruce. Kritika jeho projevu na sebe nenechala dlouho čekat.

Kdysi klasicky liberální angloamerický týdeník The Economist se už před mnoha lety tak jako mnohé globální firmy přiklonil k levicové a antikapitalistické ideologii „sociální spravedlnosti”. Jaké překvapení, když koncem léta věnoval svůj úvodník a celou rozsáhlou sekci (briefing) „Hrozbě neliberální levice”.

Klasičtí liberálové v sobě musejí znovu objevít bojovnost a zatočit s neliberální kulturou zastrašování a ostrakizování.

Boj proti nelegálním drogám je drahý a neefektivní. Kriminalizace marihuany nebo kokainu navíc problémy provázející nelegální byznys neřeší, naopak je jejich příčinou.

Hongkong experimentuje s elektronickými vouchery na spotřebu. Je to budoucnost fiskálních stimulů? A co by na to řekl Friedman?

Češi budou letos na stát pracovat do 24. června, stejně jako v loňském roce. To je téměř o měsíc déle než předloni, kdy takzvaný den daňové svobody vycházel na 28. května. V úterý to uvedl Liberální institut. Už v loňském roce byl den daňové svobody nejpozději od roku 2000.

Majetkové daně mají i jiné funkce než plnění veřejných rozpočtů. Česko před nimi dává přednost přerozdělování od chudých k bohatým a betonování kastovních příslušností.

Pokus o „byznys s lidskou tváří“ v Danone selhal. Emmanuel Faber po nátlaku skončil.

Britská ekonomka Kate Raworthová ve své knize Ekonomie koblihy přichází s malou revolucí v ekonomickém smýšlení. Posedlost růstem HDP má nahradit kobliha.

Zrušení všech sociálních dávek a důchodů a místo nich by se zavedla jedna jediná dávka, pro všechny občany stejná? Idea základního nepodmíněného příjmu je prostá. A zároveň v praxi neuskutečnitelná. Přesto se teď začně testovat v sousedním Německu.

Druhá polovina roku 1989 – výpisky č. 17 (rok 1989).

Nevím, jak je to možné, ale mé výpisky z roku 1989 jsou ze všech let nejrozsáhlejší. Na straně jedné jsem na to měl v Prognostickém ústavu ČSAV – po dlouhých téměř dvaceti letech práce v bance – dostatek času, na straně druhé to, že se něco (zdůrazňuji něco) stane, bylo naprosto evidentní. Nejvíce jsem „ekonomicky“ mluvil s Dušanem Třískou a ten později někde uvedl, že jsme si už v tomto roce neodvážili vzít ani jeden jediný den dovolené. Chtěli jsme být u toho.

Španělská vláda bude rozhodovat o pravidelné částce peněz pro nejchudší domácnosti.

Naštěstí je pořád spousta silných myšlenek – č. 13 (polovina 90. let).

Rychle stoupající nezaměstnanost a blížící se ekonomická krize oživila mnohými odmítaný koncept základního nepodmíněného příjmu. Po Španělsku, které ohlásilo, že ho chce zavést, se o něm diskutuje i v dalších evropských zemích.