Ministerstvo školství

Školy doufají, že po dvou letech, kdy je drtila protiepidemická opatření, proběhne návrat žáků a studentů do lavic bez potíží. Jenomže podzimní covidová vlna může podle odborníků do Česka vrátit vysoký počet nakažených, hrozí i větší množství pacientů s těžkým průběhem. Ministerstvo zdravotnictví zatím žádná nařízení, jež by bránila šíření nákazy ve vzdělávacích institucích, neplánuje. Může se to ale změnit.

Kamila Randáková učí na základní škole Montessori ve Slaném. Ve věkově smíšené třídě se žáci ve věku od 6 do 9 let přirozeně učí jeden od druhého, chovají se k sobě ohleduplně a vzájemně si pomáhají. V Montessori systému nemají známky, učitelé v dětech podporují vnitřní motivaci. Jakým způsobem se děti učí opravovat své chyby? Poslechněte si další díl seriálu o výjimečných učitelích.

Soudkyně z Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková, která soudila část dotační kauzy kolem bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Pelty, dala státnímu zástupci podnět k zahájení stíhání exministryně školství Kateřiny Valachové kvůli křivé svědecké výpovědi. Podle ní Valachová nemluvila pravdu, když u soudu vypovídala o pracovních a smluvních vztazích s advokátkou Petrou Novákovou. Ta poskytovala ministerstvu školství právní služby v letech 2016 až 2017, kdy Valachová byla v jeho čele. Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy. Za zmíněný přečin hrozí šest měsíců až tři roky vězení.

Nový systém financování středisek volného času povede podle kritiků až k zániku těch nejmenších. Jinde hrozí, že budou upřednostňovat děti, které mají zájem jen o jeden kroužek nebo tábor.

Na zámku probíhá další ročník Letního kursu interpretace staré hudby

To se nám to zase v tom našem právním státě urodilo. Ministerstvo spravedlnosti na podnět Spolku Šalamoun uzmulo akademický titul Ph.D a pozici soudního znalce Ing. Jiřímu Rulcovi. Ten nedokázal prokázat svou odbornost. A tedy znevěrohodnil českou spravedlnost, kterou v různých případech (ne)pomáhal prosazovat.

Zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež se v demokratickém zřízení rozhodně neztratili. Od roku 1998 si z veřejných prostředků načerpali téměř 700 milionů korun. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nebyly tyto prostředky poskytovány transparentně a spravedlivě. Navíc NKÚ objevil v čerpání dotací Pionýra několik podvodů. Kverulantovým cílem je nejen rozkrýt problematické financování Pionýra, ale také prosadit nastavení jasných a transparentních pravidel na rozdělování peněz pro práci s dětmi. Proto před měsícem napsal novému ministrovi školství Vladimírovi Balašovi. Nyní mu od ministra přišla odpověď z které vyplývá, že pro nastavení transparentních pravidel neudělá naprosto nic The post Problematické financování pionýra z veřejných zdrojů bude pokračovat i za nového ministra školství first appeared on kverulant.org.

Rodiče školáků se musí připravit na velké výdaje za pomůcky, obědy nebo i kroužky. Pokud se ale ocitnou v opravdové finanční nouzi, je tu ještě pomoc od nejrůznějších neziskových organizací nebo i přímo od státu.

V základních školách za poslední dva školní roky výrazně poklesla účast na plaveckých kurzech. Zatímco ještě v září 2019 chodilo na plavání kolem 46 procent žáků prvního stupně, předloni to bylo 36 procent a loni pak 13 procent. Počet školáků v kurzech se snížil v uplynulém školním roce meziročně ze zhruba 200.000 na 71.706. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství.

V základních školách v posledních dvou letech ubylo žáků, u kterých vzdělávací systém eviduje nadání. Zatímco v září 2019 školy registrovaly 2320 nadaných, loni jen 1955, tj. zhruba 0,2 procenta školáků. Naproti tomu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami kvůli zdravotnímu, mentálnímu či socioekonomickému znevýhodnění zaznamenaly školy loni 132 360.

V základních školách v posledních dvou letech ubylo žáků, u kterých vzdělávací systém eviduje nadání. Zatímco v září 2019 školy registrovaly 2320 nadaných, loni…

V základních školách v posledních dvou letech ubylo žáků, u kterých vzdělávací systém eviduje nadání. Zatímco v září 2019 školy registrovaly 2320 nadaných, loni to bylo 1955, tedy zhruba 0,2 procenta školáků. Naproti tomu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami kvůli zdravotnímu, mentálnímu nebo socioekonomickému znevýhodnění zaznamenaly školy loni 132 360. Vyplývá to z dat ministerstva školství.

V základních školách v posledních dvou letech ubylo žáků, u kterých vzdělávací systém eviduje nadání. Zatímco v září 2019 školy registrovaly 2320 nadaných, loni to bylo 1955, tedy zhruba 0,2 procenta školáků.

Účast na plaveckých kurzech žáků prvního stupně základních škol se v posledních dvou letech dramaticky propadla. Ještě v roce 2019 chodilo na plavání kolem 46 procent žáků, loni už to ale bylo jen 13 procent.

V základních školách za poslední dva školní roky výrazně poklesla účast na plaveckých kurzech. Zatímco ještě v září 2019 chodilo na plavání kolem 46 procent žáků prvního stupně, předloni to bylo 36 procent a loni pak 13 procent. Počet školáků v kurzech se snížil v uplynulém školním roce meziročně ze zhruba 200 tisíc na 71 706.

V základních školách za poslední dva školní roky výrazně poklesla účast na plaveckých kurzech. Zatímco ještě v září 2019 chodilo na plavání kolem 46 procent žáků prvního stupně, předloni to bylo 36 procent a loni pak 13 procent. Počet školáků v kurzech se snížil v uplynulém školním roce meziročně ze zhruba 200.000 na 71.706. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství. Zájem o plavecké kurzy ubyl zřejmě v důsledku vypuknutí epidemie covidu-19, kvůli které byly mimo jiné několik měsíců zavřené bazény nebo se do nich mohlo chodit jen při dodržování přísných protiepidemických opatření.

O budoucnost středisek volného času a domů dětí a mládeže se obává starosta Nového Boru na Českolipsku Jaromír Dvořák. Celkem deset ze 14 středisek a domů dětí v Libereckém kraji nesplňuje parametry nového financování, které chce od ledna 2023 zavést Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT).

Přezkoumat svůj maturitní test letos nechalo 1462 žáků. Třinácti z nich sice dalo Ministerstvo školství za pravdu, ale jen u třech žáků to znamenalo, že zpětně maturitu získali.

Ministr školství Vladimír Balaš vysvětluje, že děti, které vstávají později, mají lepší výsledky. Chce zachovat výuku druhého cizího jazyka.

Výdaje za inkluzi každým rokem rostou. Nejvíce peněz stojí asistenti pedagoga, kterých je už třicet tisíc. Ministerstvo školství chce proto změnou vyhlášky jejich počty regulovat.

Rčení o řemesle, jež má zlaté dno, mělo v posledních letech smutnou pachuť. Do učebních oborů se studenti příliš nehrnuli, a ty se tak spíše zavíraly, než by se otevíraly nové. Teď se však zdá, že se karta obrací a o práci rukama je opět zájem.

Sedm lidí se uchází o místo v čele Cermatu, který připravuje jednotné přijímací a maturitní zkoušky. Zájemci se mohli hlásit do výběrového řízení do pondělí. Komise by o nich měla rozhodnout tento měsíc, sdělilo tiskové oddělení ministerstva školství.

Ministerstvo školství zatím nedokončilo přípravu změn v zápisech dětí do neveřejných základních škol. MŠMT v únoru zveřejnilo návrh, podle kterého by církevní a soukromé základní školy mohly u zápisu vyžadovat přítomnost dítěte a dělat s ním rozhovor bez jasně stanovených pravidel.

V Plzeňském kraji bylo při mimořádných zápisech pro nadcházející školní rok přijato do mateřských, základních a středních škol 1 508 ukrajinských žáků.

Do oborů s výučním listem nastoupil v uplynulém školním roce nejmenší podíl žáků v novodobé historii Česka, to znamená od roku 1993. Podíl nových učňů činil 27,2 procenta všech přijatých do středních škol. V předchozích letech se jejich množství pohybovalo kolem 30 procent. Největší zájem je o maturitní obory středních odborných škol. V Jihomoravském kraji o maturitu stojí zhruba tři čtvrtiny přijatých žáků.

Před válkou na Ukrajině česko-ukrajinské slovníky internetové uživatele příliš nezajímaly, v současnosti je však situace výrazně jiná, ukazují data Zboží.cz. Pro integraci ukrajinských běženců je vzájemné porozumění klíčové.

Ukrajinští studenti sice ještě kvůli válce neví, jestli se jim na podzim otevřou univerzity, přesto mají o přijímací řízení zájem. Do bakalářských oborů se jich letos hlásí přes 200 tisíc. A 2000 z nich tento týden dělalo zkoušky na ukrajinské univerzity přímo z Česka. Prosbu ukrajinského ministerstva o pomoc při organizaci testů vyslyšely tři české univerzity. O nejvíc uchazečů se nakonec postarala Masarykova univerzita v Brně.

Do oborů s výučním listem nastoupil v uplynulém školním roce nejmenší podíl žáků v novodobé historii Česka, to znamená od roku 1993. Podíl nových učňů činil 27,2 procenta všech přijatých do středních škol. V předchozích letech se jejich množství pohybovalo kolem 30 procent. Vyplývá to z dat Národního pedagogického institutu (NPI), o kterých ČTK informovala mluvčí institutu Lucie Šplíchalová.

Česko-ukrajinské pexeso, poznávání částí těla v češtině nebo jednoduché vědecké experimenty. I takový je program letního příměstského tábora, který pořádá speciálně pro děti z Ukrajiny zájmová organizace Věda nás baví. Po celé republice jich organizuje na sto dvacet a kapacitu mají téměř naplněnou.

V diskusi o významu a roli víceletých gymnázií převládá rodičovský pohled. Mezinárodní srovnání i česká zkušenost přitom ukazují, že tento typ škol celému systému příliš výhod nepřináší. „Je třeba zvrátit zažité představy, že tato gymnázia jsou obecně prospěšná,“ říká Miroslav Hřebecký, expert na školství z informačního centra o vzdělávání EDUin.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze odmítá lidem po změně pohlaví vydávat diplom na nové jméno. Na jiných školách je to přitom výměna běžnou praxí, kterou doporučuje i ministerstvo školství. Vyřešit by to měla novela zákona.

Ministerstvo školství plánuje revizi rámcových vzdělávacích programů. Vzdělávací obsah by se měl rozdělit na jádrový a rozvíjející.

Lidé bez učitelské kvalifikace by od září 2023 mohli dočasně získat kvalifikaci pro výuku na druhém stupni základních škol a na středních školách i bez pedagogického vzdělání. Uznávala by se jim nejvýše tři roky. Pokud by pak chtěli kvalifikovanými pedagogy zůstat, museli by si učitelské vzdělání doplnit. Ministerstvo školství se na tom dohodlo se zástupci rektorů vysokých škol při vypořádávání připomínek k návrhu novely zákona o pedagozích. Návrh by měla brzy projednat vláda. Počítá mimo jiné s nastavením pravidla pro rozpočet na platy učitelů ve vztahu k průměrné mzdě v ČR či zlepšením podpory začínajících učitelů.

Ministerstvo školství prodloužilo lhůtu na podání přihlášek do výběrového řízení na ředitele či ředitelku Cermatu. Zájemci o funkci ve vedení organizace, která připravuje jednotné přijímací a maturitní zkoušky, se mohou hlásit do příštího pondělí 1. srpna, sdělil nyní vedoucí oddělení vztahů s veřejností na úřadu Ondřej Macura.

Ministerstvo školství prodloužilo lhůtu na podání přihlášek do výběrového řízení na ředitele či ředitelku Cermatu. Zájemci o funkci ve vedení organizace, která připravuje jednotné přijímací a maturitní zkoušky, se mohou hlásit do příštího pondělí. ČTK to dnes potvrdil vedoucí oddělení vztahů s veřejností na úřadu Ondřej Macura. Původně měl termín pro přihlášení do konkurzu vypršet o uplynulém víkendu. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v pátek řekl, že uvažuje o prodloužení, protože zájem o místo projevil zatím jen jeden člověk.

Podíl žáků, kteří nastupují na víceletá gymnázia, za posledních 10 let klesl. Zatímco ve školním roce 2011/12 přešla na osmiletá gymnázia desetina populačního ročníku, loni 7,7 procenta. Množství žáků v prvních ročnících šestiletých gymnázií se snížil zhruba o půl procentního bodu na 2,3 procenta ročníku. Zájem o víceletá gymnázia přitom zůstává stabilní, vyplývá ze statistik ministerstva školství a Cermatu.

Kvůli epidemii koronaviru musely české děti několik měsíců absolvovat výuku přes počítač z domova. Podobná situace by mohla nastat i nyní.

Miroslav Kalousek a Mirek Topolánek spojili svou pověst Pata a Mata a rozhodli se jako pejsek s kočičkou upéct dort naší budoucí prosperity. To, že jim z toho vypadl lidský rozměr, se dalo čekat. Pifku mají oba kmeti hlavně na důchodce. Ve svém desateru, které vypotili pro Hospodářské noviny, důchodcům a snižování jejich blahobytu věnovali plné tři body.

České školy v zahraničí by uvítaly, kdyby se do jejich výuky mohly zapojovat děti i na dálku. Distanční vzdělávání v době covidu-19 umožnilo účastnit se ve výuce v češtině i žákům z odlehlejších míst ciziny, nyní už tento způsob vzdělávání ale český stát oficiálně neuznává, a řada českých dětí tak přišla o možnost dostat i v zahraničí české vysvědčení.

Řada sportovních klubů se potýká s existenční krizí. Nemají dostatek peněz na běžný provoz kvůli prudkému nárůstu cen energií. Některé tak musejí omezovat spotřebu vody nebo topení. Další propouštějí trenéry. Sport je podle řady z nich v největší krizi za posledních 30 let. Ministerstvo financí sice navýšilo rozpočet Národní sportovní agentuře, jenže ani to prý nebude stačit.

Podíl žáků, kteří nastupují na víceletá gymnázia, za poslední desetiletí klesl. Zatímco ve školním roce 2011/12 přešla na osmiletá gymnázia desetina populačního ročníku, loni to bylo 7,7 procenta. Množství žáků v prvních ročnících šestiletých gymnázií se snížil zhruba o půl procentního bodu na 2,3 procenta ročníku. Zájem o víceletá gymnázia přitom zůstává stabilní. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství a Cermatu.

Přestože děti mají prázdniny, řada ředitelů základních škol musí řešit problémy s kapacitou škol. V některých obcích přibylo obyvatel, ale míst ve školách nepřibylo. Některé školy se teď proměnily ve staveniště a přestavováním tříd navyšují své kapacity. Jinde naopak losují, které děti z okolí ještě budou moci přijmout. Navíc nikdo netuší, kolik od září nastoupí do škol ukrajinských dětí.

Návrh, aby druhý cizí jazyk v tuzemských základních školách nebyl povinný, ale jen mezi povinně volitelnými předměty, jitří už několik měsíců emoce jazykářů. Nyní se k nim se svou výzvou připojili i velvyslanci Německa, Francie, Itálie a Španělska v ČR. Přitom ne ve všech evropských zemích je výuka dvou cizích jazyků na základním stupni školství plošně povinná, někde dokonce nemají ani první cizí jazyk.

Kvůli koronavirové situaci v Česku se již nyní někteří rodiče obávají, jak bude situace vypadat v září, až se děti vrátí do škol. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vzkázal, že plošné testování rozhodně nebude nařizovat. „Distanční výuku však nemůžeme vyloučit,“ podotkl. Jak by chtěl řešit úspory energií ve školách?

Ministerstvo školství čeká další personální obměna v souvislosti s kauzou Dozimetr. Šéf resortu Vladimír Balaš (STAN) naznačil, že skončí náměstek pro IT a veřejné zakázky Milan Štábl. Podle Balaše přivedl na úřad jako poradce Luďka Šteffela, který je nyní jedním z obviněných v kauze, jež se týká údajné korupce v pražském dopravním podniku. Ministr ale chce, aby Štábl svůj odchod oznámil sám.

Na Ministerstvu školství zřejmě skončí náměstek pro IT a veřejné zakázky Milan Štábl. Ministr to řekl před zahájením neformálního zasedání evropských ministrů pro vědu s tím, že očekává, že náměstek oznámí svůj odchod sám.

Na ministerstvu školství zřejmě skončí náměstek pro IT a veřejné zakázky Milan Štábl. Ministr to dnes řekl ČTK a České televizi před zahájením neformálního zasedání evropských ministrů pro vědu. Náměstek na jaře přivedl na ministerstvo jako poradce Luďka Šteffela, který je jedním z obviněných v kauze pražského dopravního podniku. Balaš už při svém nástupu do funkce na konci června naznačil, že ve spolupráci s náměstkem Štáblem asi nebude chtít pokračovat. Očekává, že náměstek oznámí svůj odchod sám.

Celkově se můžeme těšit na pět dnů volna. Podzimní prázdniny stanovilo ministerstvo školství na 26. a 27. října 2022. Navazují na ně státní svátek a víkend.

Na české základní školy dosud chodilo jen přes polovinu ukrajinských dětí. Střední a mateřské školy navštěvovala jen čtvrtina dětí, zjistil výzkum.

Do adaptačních a jazykových kurzů pro ukrajinské uprchlíky se od začátku ruské agrese na Ukrajině zapojilo v Česku více než 30 tisíc ukrajinských dětí. Tyto aktivity v současnosti provozuje přes 400 organizátorů.

Národní akreditační úřad (NAÚ) zastavil jednání o omezení akreditace, tedy povolení ke vzdělávání, na Právnické fakultě Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni. Fakulta podle něj už napravila zjištěné nedostatky, kvůli kterým jí odebrání akreditace hrozilo.

Národní akreditační úřad (NAÚ) zastavil jednání o omezení akreditace, tedy povolení ke vzdělávání, na Právnické fakultě Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni. Fakulta podle něj už napravila zjištěné nedostatky, kvůli kterým jí odebrání akreditace hrozilo. Vyplývá to ze zápisu z červnového jednání rady úřadu. Informaci dnes ČTK potvrdil zástupce NAÚ Jiří Smrčka. Akreditační úřad při kontrole na fakultě původně zjistil nedostatky v nastavení přijímacích zkoušek.

O rovných pracovních příležitostech se v Česku sice mluví, ale stále není vyřešený ani naprostý základ pro to, aby se (většinou) ženy s malými dětmi mohly vracet do práce, kdy potřebují. Těžko můžou zaměstnavateli slíbit, že v září nastoupí, když si do poslední chvíle nemohou být jisté, že jim dítě do státní školky vezmou. Na vině ale není vlna uprchlíků z Ukrajiny. Může za to spíše špatný systém.

Místo na gymnázium zamíří někteří premianti ze základních škol v září na učňovský obor. Více deváťáků než obvykle se kvůli velkému počtu uchazečů nedostalo na školy, kam se hlásili. Je to tím, že tento ročník je populačně silný, ale počet míst na výběrových školách se příliš nezvýšil. Největší problém je ve větších městech, hlavně v Praze. Zájemců o střední školy tam bylo letos o třicet procent víc než v roce 2019.

Magistrát hlavního města chce vyhovět požadavkům žáků devátých tříd a jejich rodičům a plánuje na školách přidat dva tisíc gymnaziálních míst. Záměr schválilo i ministerstvo školství, se kterým pak bude na projekt Praha žádat o peníze ministerstvo financí.

Ukrajinské rodiny se potýkají s odmítáním při zápisech do škol a upozorňují na málo volnočasových aktivit pro děti a nedostatek příležitostí učit se česky. Vyplynulo to z prvního výzkumu, který se zaměřil na jejich zkušenosti i bariéry ve vzdělávání. Začlenění do společnosti je přitom klíčové pro psychiku dětí i osvojení jazyka.

Osmina školou povinných dětí z Ukrajiny nezačala chodit do českých škol a neučila se ani on-line. Ukazuje to výzkum společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu AV ČR. I k zápisu dorazilo méně dětí, než se očekávalo.

Pro Ukrajince by měly mít české školy k dispozici více možností, jak naplňovat povinnou školní docházku. Například by mohly nechat Ukrajince pokračovat v online výuce s jejich ukrajinskými učiteli, jak se ji podařilo v mnoha případech už na jaře navázat.

Otázka omezení či rušení víceletých gymnázií je opět na stole a znovu vyvolává vášnivé spory mezi politiky i lidmi na sociálních sítích. Zatímco někteří v nich vidí elitářskou záležitost, která vede ke zbytečně brzkému vyčleňování dětí, pro jiné jde o funkční článek, jehož zrušení by nevyřešilo vůbec nic. Mezi zastánci gymnázií je i podnikatel a provozovatel několika škol Ondřej Kania. Možná překvapivě, ještě před dvěma lety považoval víceletá gymnázia za přežitek. „Ke stejné selekci dochází…