Nicholas Winton

Festival Ullmannovské slavnosti na konci dubna připomene dílo nacisty zavražděného židovského skladatele Viktora Ullmanna a jeho souputníky. Větší část pátého ročníku se uskuteční v Praze, kde mimo jiné vystoupí s písněmi Ullmanna, Zemlinského a Schönberga sólista vídeňské Státní opery, barytonista Adrian Eröd a německá klavíristka Annika Treutlerová.

Koprodukční snímek Všichni moji blízcí natočil režisér Matej Mináč podle scénáře zkušeného autora Jiřího Hubače. Tragikomedie z roku 1999 se vrací do období mezi Mnichovskou dohodou a začátkem druhé světové války.

Nejméně tisíc účastníků bude mít sjezd sudetských Němců, který se uskuteční v květnu v Brně. Zájemců může být ale i více, uvedl mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Podle něj to přinese prospěch brněnské ekonomice. Bavorská vláda sjezd podpoří částkou 850 tisíc eur (kolem 21 milionů korun). Součástí akce jsou připomínky obětí druhé světové války, koncerty i bohoslužby.

Teprve před dvěma lety se historikovi Jiřímu Klůcovi podařilo pro veřejnost objevit jednoho z posledních žijících českých veteránů 2. světové války, bývalého člena 311. bombardovací perutě, slavných „nebeských jezdců“, Jiřího Švengera. Bývalý člen pozemního personálu jednotky se teprve ve svých sto letech dočkal uznání a v nedávno skončené kampani také poděkování od stovek vděčných spoluobčanů.

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.

V Praze se konala komentovaná vycházka po stopách Nicholase Wintona. Uskutečnila se symbolicky v den 87. výročí prvního transportu židovských dětí, které britský makléř a humanitární pracovník Nicholas Winton pomohl zachránit před nacisty. „S potěšením mohu říct, že zájem o komentovanou vycházku byl opravdu velký,“ řekl Radiožurnálu Aleš Otava, lektor Muzea paměti XX. století, který zmíněnou vycházku připravil.

Se jménem Nicholas Winton se nám okamžitě vybaví stovky zachráněných, převážně židovských dětí z Československa, které by jinak čekal krutý život a velmi pravděpodobně i smrt v koncentračních táborech. Skutečně ale tajil své dobré skutky před ostatními? A jak pokračuje v tomto odkazu Wintonův syn?

Jak americko-izraelská operace narušila mocenské struktury a bojové kapacity íránského režimu? Jaké dopady má zdražování pohonných hmot na české dopravní firmy? A kudy vedla dnešní komentovaná procházka Prahou po stopách Nicholase Wintona?

Historie Česka je plná důležitých událostí od středověkých smluv a husitských reforem po symbolické národní díla a odbojové činy 20. století, které formovaly jeho identitu a postavení v Evropě.

PŘÍBĚH. Český pas získala Američanka Shawna Lum díky dědečkovi, který byl spolu se svým bratrem jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem. Po válce jim v Brně pomohl někdejší soused Antonín Sekal – ten také za protektorátu ukryl rodinné památky, následně vše vrátil a stal se poručníkem osiřelých chlapců. Letos v srpnu se Shawna Lum s

Když nacisté obsadili Československo a rozpoutali genocidu vůči „nepřátelům říše“, Jiří Švenger – Čech židovského původu – emigroval na Britské ostrovy a roku 1941 vstoupil do RAF, jako mnoho jeho krajanů. Jeho válečná dráha se od většiny jeho kamarádů letců zásadně lišila. Díky výborné němčině byl zařazen do přísně tajné poslechové služby nepřítele, poté sloužil i u personálu 311. čs. bombardovací perutě.

Tom Schrecker odjel v roce 1939 do Velké Británie pátým z Wintonových vlaků. Celý život žil v zahraničí. Po válce vystudoval historii v Oxfordu, sloužil v britské armádě a úspěšně podnikal v nakladatelství. V roce 2011 navštívil Třeboň a na místním gymnáziu měl se studenty debatu. Škola ho tak okouzlila, že jí před svou smrtí v roce 2024 odkázal 16 milionů korun.

Příběh chlapce, který v roce 1939 odjel do bezpečí pátým z Wintonových vlaků, dnes znovu ožívá v učebnách třeboňského gymnázia. Tom Schrecker, jedno z dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem, odkázal škole 16 milionů korun.

Holokaust dodnes zůstává jedním z největších zločinů v dějinách lidské rasy. V každé éře zla a tyranie se však najdou ti, kteří jí budou neohroženě vzdorovat.

Před 85 lety odjel z Prahy poslední vlak s dětmi, které zachránil Nicholas Winton. Skromný burzovní makléř o svém činu mlčel půl století. Dnes jeho „rodina“ čítá tisíce vděčných potomků po celém světě.

Ve věku 94 let dnes zemřela paní Zuzana Marešová, jedno z posledních žijících dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V České republice byla posledním žijícím dítětem, které Winton tímto způsobem zachránil. Na facebooku o tom v neděli informovali zástupci projektu Paměť národa. Příběh Marešové zpracovali a uveřejnili na svém webu.

Zuzaně Marešové bylo sedm let, když nastoupila v červenci roku 1939 do vlaku směrem do Londýna. Nicholas Winton jí tehdy jako židovskému dítěti zachránil převozem z Prahy život. Do Česka se vrátila v roce 1945.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová, jedno z posledních tzv. Wintonových dětí žijících v Česku. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky britskému zachránci Nicholasu Wintonovi.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V ČR byla posledním žijícím dítětem, které Winton tímto způsobem zachránil. Na facebooku o tom dnes informovali zástupci projektu Paměť národa. Příběh Marešové zpracovali a uveřejnili na svém webu.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V Česku byla jedním z posledních žijících dětí, které Winton tímto způsobem zachránil, poznamenali zástupci projektu Paměť národa.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V ČR byla posledním žijícím dítětem, které Winton tímto způsobem zachránil. Na Facebooku o tom v neděli informovali zástupci projektu Paměť národa. Příběh Marešové zpracovali a uveřejnili na svém webu.

Praha - Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V ČR byla jedním z posledních žijících dětí, které Winton tímto způsobem zachránil. Na facebooku o tom dnes informovali zástupci projektu Paměť národa. Příběh Marešové zpracovali a uveřejnili na svém webu.

Marie Schmolková (1893–1940), československá humanitární pracovnice, bojovnice za ženská práva, sionistka. Žena, která mávla křídly motýla.

Šestnáctého března 1939, den po vyhlášení protektorátu, zatýká gestapo v Praze Marii Schmolkovou, ženu, která právě zachránila stovky židovských dětí transporty do Británie a přivedla do Prahy Nicholase Wintona.

Desítky let zaplňují veřejný prostor osobní svědectví zachráněných Židů, kteří často téměř zázrakem přežili útrapy koncentračních táborů nebo těch, kteří tomuto příkoří unikli. Jsou to příběhy, které berou za srdce a nepřestávají dojímat.

„Vždy když jsem potkal takovou malou rozedranou, špinavou, hladovou a vychrtlou dětskou postavičku, zapsal jsem si její číslo a nechal ji přeložit k sobě…“ - Antonín Kalina.

Hotel Evropa byl vždy místem příběhů a za éry hoteliéra Karla Šroubka také symbolem světovosti Prahy. I proto se tam potkávali umělci, intelektuálové a politici jako Franz Kafka či Václav Havel, kteří zde měli dokonce svá oblíbená místa. Jak se dům, nyní známý jako W Prague, proměnil? Co zůstalo a co bylo nutné odstranit?

Denní přehled Seznam Zpráv.

Hodinový zvukový záznam z návštěvy u sira Nicholase Wintona z jara 2015 je pravděpodobně poslední známou nahrávkou – dosud nezveřejněnou – rozhovoru s mužem, který před nacistickým holocaustem zachránil 669 československých dětí.

Uprostřed totalitního násilí může mít odvaha jednoho člověka sílu zachránit tisíce životů.

Zachránil 669 dětí z nacistického Československa, aniž by o tom mluvil. Příběh tichého hrdinství muže, který jednal, když ostatní váhali.

EXKLUZIVNĚ. Tento zhruba hodinový záznam z přátelské návštěvy u Nicholase Wintona z jara 2015 je velmi pravděpodobně vůbec posledním známým rozhovorem – dosud nezveřejněným – s mužem, který před nacistickým holocaustem zachránil 669 československých dětí. Když Shawna Lum svůj rozhovor s Nicholasem Wintonem pořídila, byla to ještě „jen“ Američanka. Letos v  srpnu, díky tomu, že

V dramatizovaném vyprávění sledujeme životní cestu Otty Picka, jednoho z dětí zachráněných v roce 1939 z okupovaného Československa Nicholasem Wintonem. Nakladatelství Tympanum a Paměť národa vydávají původní audiodrama na pomezí audioknihy a audiohry.

Praha - Každý člověk by se měl snažit žít etický život bez ohledu na svou rasu, náboženství nebo cokoli jiného. V rozhovoru s americkou dokumentaristkou Shawnou Lumovou to prohlásil britský makléř a humanitární pracovník sir Nicholas Winton, který před druhou světovou válkou zachránil 669 českých a slovenských dětí převážně židovského původu před smrtí v nacistických táborech. Vnučka jednoho ze zachráněných dětí pořídila nahrávku na jaře 2015, zpracovaný rozhovor dnes zveřejnil server Hlídací pes. Sir Winton zemřel v červenci téhož roku ve věku 106 let.

EXKLUZIVNĚ. Tento zhruba hodinový záznam z přátelské návštěvy u Nicholase Wintona z jara 2015 je velmi pravděpodobně vůbec posledním známým rozhovorem – dosud nezveřejněným – s mužem, který před nacistickým holocaustem zachránil 669 československých dětí. Když Shawna Lum svůj rozhovor s Nicholasem Wintonem pořídila, byla to ještě „jen“ Američanka. Letos v  srpnu, díky tomu, že

Hodinový zvukový záznam z přátelské návštěvy u Sira Nicholase Wintona z jara 2015 je pravděpodobně vůbec poslední známou nahrávkou – dosud nezveřejněnou – rozhovoru s mužem, který před nacistickým holocaustem zachránil 669 československých dětí.

Na čtyřkilometrové trase z Václavského náměstí na Výstaviště se objevilo nové pěší značení, které je součástí navigačního systému Pražský chodec. Má usnadňovat orientaci, zatím je však především cílem výtek. Na obeliscích se totiž objevily chyby v místopisných názvech.

Nejen sir Nicholas Winton. Také další lidé výrazně pomáhali pronásledovaným československým dětem i dospělým. Jedním z nich byl norský architekt Odd Nansen, který z okupované střední Evropy vyvezl do Norska nejméně 260 Čechoslováků.

Antonín Kalina z Třebíče, politický vězeň v Buchenwaldu, zachránil kolem 900 židovských chlapců, přesto je v Česku téměř neznámý.

Horní komora Parlamentu České republiky hostila v úterý dopoledne přednášku izraelské historičky a spisovatelky Limor Regevové. Byla věnována jednomu z nejodvážnějších, ale zároveň nejvíce opomíjených hrdinů holokaustu. Antonín Kalina zachránil v koncentračním táboře Buchenwald přes 900 židovských chlapců, přesto jeho jméno dodnes mnoho Čechů nezná.

Pouhých 669 židovských dětí mělo během druhé světové války to štěstí, že dostalo druhou šanci na nový život. Jejich záchranu měl na vědomí do té doby neznámý mladík Nicholas Winton, který z Prahy do Velké Británie vypravil několik vlaků a a zajistil malým dětem přijetí v britských rodinách. Mezi nimi byla i Margita Schneiderová, která se po válce vrátila do Československa.

Jména Oskar Schindler nebo Nicholas Winton zná dnes každý. Irena Sendlerová s nimi stojí v jedné řadě. Za druhé světové války zachránila život 2500 dětí. Její vlastní život byl přitom plný utrpení.

V době bitvy o Británii za 2. světové války se mezi členkami Ženských pomocných sil WAAF objevovaly i „waafky“ s domovenkou Czechoslovakia na ramenou. Jednou z nich byla Margita Rytířová. Neodešla však z Československa dobrovolně. Patřila mezi zachráněné děti, které vlakem odjely v roce 1939 za lepším osudem díky Nicholasi Wintonovi.

Štědrý dar 600 tisíc švýcarských franků (asi 16 milionů korun) odkázal v závěti gymnáziu v Třeboni Thomas Shrecker, jedno z Wintonových dětí. Škola je zatím vynaložila na expedice v terénu pro studenty, studium v zahraničí nebo třeba přednášky s odborníky. Shrecker si jihočeské gymnázium oblíbil a za svého života apeloval i na důležitost takzvaných soft skills u žáků – schopnost komunikovat, spolupracovat a řešit problémy.

Brno minulý týden patřilo Nicholasi Wintonovi, muži, který před 86 lety zachránil stovky dětí z tehdejšího Československa. Na festivalu Meeting Brno se sešla trojice těchto Wintonových dětí i potomci dalších zachráněných, aby připomněli sílu lidskosti a odvahy. Jejich příběhy doprovodila světová premiéra muzikálu Winton v Městském divadle Brno i nově sestříhaný záznam legendární televizní scény, při níž se Winton po letech setkal se zachráněnými.

Kolem 1200 Židů zachránil Oskar Schindler v textilce v Brněnci na Svitavsku, 669 dětí pak sir Nicholas Winton na počátku druhé světové války. V pondělí si Wintonův syn Nick a potomci zachráněných dětí prohlédli Muzeum přeživších v Brněnci na Svitavsku, které vzniklo právě ze Schindlerovy továrny.

Prohlídkou bývalé textilky v Brněnci na Svitavsku zakončily svůj program v rámci festivalu Meeting Brno takzvané Wintonovy děti a jejich příbuzní. V ruinách továrny, která před druhou světovou válkou patřila rodině Löw-Beer a kde za války působil Oskar Schindler, vzniklo letos na jaře Muzeum přeživších holocaustu. To s pomocí své nadace vybudoval Daniel Löw-Beer, který také hosty po areálu provedl.

Nemlčet k bezpráví a nepřihlížet utrpení, aktivně konat, protože každý člověk může měnit svět. Takový je odkaz Nicholase Wintona. Shodly se na tom tři „Wintonovy děti“, které zachránil z Československa a které se zúčastnily debaty o jeho odkazu. Diskuze v Městském divadle v Brně v pondělí navázala na sobotní světovou premiéru muzikálu Winton.

Brno - Nemlčet k bezpráví a nepřihlížet utrpení, raději aktivně vystoupit a konat, protože každý člověk má zodpovědnost a může měnit svět. Takový je odkaz Nicholase Wintona podle tří "Wintonových dětí", které na prahu druhé světové války zachránil z Československa, i podle jeho vlastního syna. V Brně se dnes zúčastnili debaty, kterou pořádal festival Meeting Brno. Diskuse navázala na sobotní světovou premiéru muzikálu Winton v Městském divadle v Brně.

Oxfordskou univerzitu, Gymnázium Třeboň, Českou filharmonii a English College in Prague spojuje štědrý dar. Věnoval jim ho po smrti Tom Schrecker, jedno z Wintonových dětí. Ponesou tak odkaz Wintona i Schreckera dál.

Brno - Potlesk vstoje obvykle následuje až po představení, v Městském divadle v Brně však dnes publikum povstalo ještě před světovou premiérou muzikálu Winton. Dlouhým potleskem diváci přivítali tři z "Wintonových dětí" zachráněných z Československa na začátku druhé světové války i několik desítek zástupců dalších generací, kteří za život také vděčí odvaze Nicholase Wintona.

Proč Donald Trump neposkytne Ukrajině požadované střely dlouhého doletu Tomahawk? Měly by aspoň vybrané skupiny obyvatel dostat očkování proti žloutence typu A zdarma? Jak se chystá režisér muzikálu Winton na dnešní premiéru, na kterou přijde i syn sira Nicholase Wintona? A jak se hraje podvodní hokej?

Nick Winton, syn Nicholase Wintona, a dvě z dětí, sestry, které jeho otec v roce 1939 zachránil z okupovaného Československa před transportem do koncentračních táborů, přijeli do Brna. Zúčastní se premiéry muzikálu Winton, který nastudovalo Městské divadlo Brno. Dorazí i desítky potomků a příbuzných dalších dětí, které Winton zachránil. Byl jako otec pro všechny, shodly se sestry.

Brno - Po téměř 40 letech života v Británii zavolala Mileně Grenfell-Bainesové tamní slavná televizní moderátorka, aby ji sdělila, že její jméno objevila v sešitu Nicholase Wintona. Teprve tehdy se žena narozená v Praze dozvěděla, kdo ji jako dítě zachránil z Československa před nacistickým terorem. Společně s ní odcestovala i její mladší sestra Eva. Také ona Wintona poznala až po mnoha letech. Při setkání nikdy nemluvil o sobě. Zajímal se jen o to, jak se mají jeho děti, vzpomínají dámy, které jsou v Brně při příležitosti sobotní premiéry muzikálu Winton.