Nicholas Winton

Když nacisté obsadili Československo a rozpoutali genocidu vůči „nepřátelům říše“, Jiří Švenger – Čech židovského původu – emigroval na Britské ostrovy a roku 1941 vstoupil do RAF, jako mnoho jeho krajanů. Jeho válečná dráha se od většiny jeho kamarádů letců zásadně lišila. Díky výborné němčině byl zařazen do přísně tajné poslechové služby nepřítele, poté sloužil i u personálu 311. čs. bombardovací perutě.

Tom Schrecker odjel v roce 1939 do Velké Británie pátým z Wintonových vlaků. Celý život žil v zahraničí. Po válce vystudoval historii v Oxfordu, sloužil v britské armádě a úspěšně podnikal v nakladatelství. V roce 2011 navštívil Třeboň a na místním gymnáziu měl se studenty debatu. Škola ho tak okouzlila, že jí před svou smrtí v roce 2024 odkázal 16 milionů korun.

Příběh chlapce, který v roce 1939 odjel do bezpečí pátým z Wintonových vlaků, dnes znovu ožívá v učebnách třeboňského gymnázia. Tom Schrecker, jedno z dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem, odkázal škole 16 milionů korun.

Holokaust dodnes zůstává jedním z největších zločinů v dějinách lidské rasy. V každé éře zla a tyranie se však najdou ti, kteří jí budou neohroženě vzdorovat.

Před 85 lety odjel z Prahy poslední vlak s dětmi, které zachránil Nicholas Winton. Skromný burzovní makléř o svém činu mlčel půl století. Dnes jeho „rodina“ čítá tisíce vděčných potomků po celém světě.

Ve věku 94 let dnes zemřela paní Zuzana Marešová, jedno z posledních žijících dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V České republice byla posledním žijícím dítětem, které Winton tímto způsobem zachránil. Na facebooku o tom v neděli informovali zástupci projektu Paměť národa. Příběh Marešové zpracovali a uveřejnili na svém webu.

Zuzaně Marešové bylo sedm let, když nastoupila v červenci roku 1939 do vlaku směrem do Londýna. Nicholas Winton jí tehdy jako židovskému dítěti zachránil převozem z Prahy život. Do Česka se vrátila v roce 1945.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová, jedno z posledních tzv. Wintonových dětí žijících v Česku. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky britskému zachránci Nicholasu Wintonovi.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V ČR byla posledním žijícím dítětem, které Winton tímto způsobem zachránil. Na facebooku o tom dnes informovali zástupci projektu Paměť národa. Příběh Marešové zpracovali a uveřejnili na svém webu.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V Česku byla jedním z posledních žijících dětí, které Winton tímto způsobem zachránil, poznamenali zástupci projektu Paměť národa.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V ČR byla posledním žijícím dítětem, které Winton tímto způsobem zachránil. Na Facebooku o tom v neděli informovali zástupci projektu Paměť národa. Příběh Marešové zpracovali a uveřejnili na svém webu.

Praha - Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V ČR byla jedním z posledních žijících dětí, které Winton tímto způsobem zachránil. Na facebooku o tom dnes informovali zástupci projektu Paměť národa. Příběh Marešové zpracovali a uveřejnili na svém webu.

Marie Schmolková (1893–1940), československá humanitární pracovnice, bojovnice za ženská práva, sionistka. Žena, která mávla křídly motýla.

Šestnáctého března 1939, den po vyhlášení protektorátu, zatýká gestapo v Praze Marii Schmolkovou, ženu, která právě zachránila stovky židovských dětí transporty do Británie a přivedla do Prahy Nicholase Wintona.

Desítky let zaplňují veřejný prostor osobní svědectví zachráněných Židů, kteří často téměř zázrakem přežili útrapy koncentračních táborů nebo těch, kteří tomuto příkoří unikli. Jsou to příběhy, které berou za srdce a nepřestávají dojímat.

„Vždy když jsem potkal takovou malou rozedranou, špinavou, hladovou a vychrtlou dětskou postavičku, zapsal jsem si její číslo a nechal ji přeložit k sobě…“ - Antonín Kalina.

Hotel Evropa byl vždy místem příběhů a za éry hoteliéra Karla Šroubka také symbolem světovosti Prahy. I proto se tam potkávali umělci, intelektuálové a politici jako Franz Kafka či Václav Havel, kteří zde měli dokonce svá oblíbená místa. Jak se dům, nyní známý jako W Prague, proměnil? Co zůstalo a co bylo nutné odstranit?

Denní přehled Seznam Zpráv.

Hodinový zvukový záznam z návštěvy u sira Nicholase Wintona z jara 2015 je pravděpodobně poslední známou nahrávkou – dosud nezveřejněnou – rozhovoru s mužem, který před nacistickým holocaustem zachránil 669 československých dětí.

Uprostřed totalitního násilí může mít odvaha jednoho člověka sílu zachránit tisíce životů.

Zachránil 669 dětí z nacistického Československa, aniž by o tom mluvil. Příběh tichého hrdinství muže, který jednal, když ostatní váhali.

EXKLUZIVNĚ. Tento zhruba hodinový záznam z přátelské návštěvy u Nicholase Wintona z jara 2015 je velmi pravděpodobně vůbec posledním známým rozhovorem – dosud nezveřejněným – s mužem, který před nacistickým holocaustem zachránil 669 československých dětí. Když Shawna Lum svůj rozhovor s Nicholasem Wintonem pořídila, byla to ještě „jen“ Američanka. Letos v  srpnu, díky tomu, že

V dramatizovaném vyprávění sledujeme životní cestu Otty Picka, jednoho z dětí zachráněných v roce 1939 z okupovaného Československa Nicholasem Wintonem. Nakladatelství Tympanum a Paměť národa vydávají původní audiodrama na pomezí audioknihy a audiohry.

Praha - Každý člověk by se měl snažit žít etický život bez ohledu na svou rasu, náboženství nebo cokoli jiného. V rozhovoru s americkou dokumentaristkou Shawnou Lumovou to prohlásil britský makléř a humanitární pracovník sir Nicholas Winton, který před druhou světovou válkou zachránil 669 českých a slovenských dětí převážně židovského původu před smrtí v nacistických táborech. Vnučka jednoho ze zachráněných dětí pořídila nahrávku na jaře 2015, zpracovaný rozhovor dnes zveřejnil server Hlídací pes. Sir Winton zemřel v červenci téhož roku ve věku 106 let.

EXKLUZIVNĚ. Tento zhruba hodinový záznam z přátelské návštěvy u Nicholase Wintona z jara 2015 je velmi pravděpodobně vůbec posledním známým rozhovorem – dosud nezveřejněným – s mužem, který před nacistickým holocaustem zachránil 669 československých dětí. Když Shawna Lum svůj rozhovor s Nicholasem Wintonem pořídila, byla to ještě „jen“ Američanka. Letos v  srpnu, díky tomu, že

Hodinový zvukový záznam z přátelské návštěvy u Sira Nicholase Wintona z jara 2015 je pravděpodobně vůbec poslední známou nahrávkou – dosud nezveřejněnou – rozhovoru s mužem, který před nacistickým holocaustem zachránil 669 československých dětí.

Na čtyřkilometrové trase z Václavského náměstí na Výstaviště se objevilo nové pěší značení, které je součástí navigačního systému Pražský chodec. Má usnadňovat orientaci, zatím je však především cílem výtek. Na obeliscích se totiž objevily chyby v místopisných názvech.

Nejen sir Nicholas Winton. Také další lidé výrazně pomáhali pronásledovaným československým dětem i dospělým. Jedním z nich byl norský architekt Odd Nansen, který z okupované střední Evropy vyvezl do Norska nejméně 260 Čechoslováků.

Antonín Kalina z Třebíče, politický vězeň v Buchenwaldu, zachránil kolem 900 židovských chlapců, přesto je v Česku téměř neznámý.

Horní komora Parlamentu České republiky hostila v úterý dopoledne přednášku izraelské historičky a spisovatelky Limor Regevové. Byla věnována jednomu z nejodvážnějších, ale zároveň nejvíce opomíjených hrdinů holokaustu. Antonín Kalina zachránil v koncentračním táboře Buchenwald přes 900 židovských chlapců, přesto jeho jméno dodnes mnoho Čechů nezná.

Pouhých 669 židovských dětí mělo během druhé světové války to štěstí, že dostalo druhou šanci na nový život. Jejich záchranu měl na vědomí do té doby neznámý mladík Nicholas Winton, který z Prahy do Velké Británie vypravil několik vlaků a a zajistil malým dětem přijetí v britských rodinách. Mezi nimi byla i Margita Schneiderová, která se po válce vrátila do Československa.

Jména Oskar Schindler nebo Nicholas Winton zná dnes každý. Irena Sendlerová s nimi stojí v jedné řadě. Za druhé světové války zachránila život 2500 dětí. Její vlastní život byl přitom plný utrpení.

V době bitvy o Británii za 2. světové války se mezi členkami Ženských pomocných sil WAAF objevovaly i „waafky“ s domovenkou Czechoslovakia na ramenou. Jednou z nich byla Margita Rytířová. Neodešla však z Československa dobrovolně. Patřila mezi zachráněné děti, které vlakem odjely v roce 1939 za lepším osudem díky Nicholasi Wintonovi.

Štědrý dar 600 tisíc švýcarských franků (asi 16 milionů korun) odkázal v závěti gymnáziu v Třeboni Thomas Shrecker, jedno z Wintonových dětí. Škola je zatím vynaložila na expedice v terénu pro studenty, studium v zahraničí nebo třeba přednášky s odborníky. Shrecker si jihočeské gymnázium oblíbil a za svého života apeloval i na důležitost takzvaných soft skills u žáků – schopnost komunikovat, spolupracovat a řešit problémy.

Brno minulý týden patřilo Nicholasi Wintonovi, muži, který před 86 lety zachránil stovky dětí z tehdejšího Československa. Na festivalu Meeting Brno se sešla trojice těchto Wintonových dětí i potomci dalších zachráněných, aby připomněli sílu lidskosti a odvahy. Jejich příběhy doprovodila světová premiéra muzikálu Winton v Městském divadle Brno i nově sestříhaný záznam legendární televizní scény, při níž se Winton po letech setkal se zachráněnými.

Kolem 1200 Židů zachránil Oskar Schindler v textilce v Brněnci na Svitavsku, 669 dětí pak sir Nicholas Winton na počátku druhé světové války. V pondělí si Wintonův syn Nick a potomci zachráněných dětí prohlédli Muzeum přeživších v Brněnci na Svitavsku, které vzniklo právě ze Schindlerovy továrny.

Prohlídkou bývalé textilky v Brněnci na Svitavsku zakončily svůj program v rámci festivalu Meeting Brno takzvané Wintonovy děti a jejich příbuzní. V ruinách továrny, která před druhou světovou válkou patřila rodině Löw-Beer a kde za války působil Oskar Schindler, vzniklo letos na jaře Muzeum přeživších holocaustu. To s pomocí své nadace vybudoval Daniel Löw-Beer, který také hosty po areálu provedl.

Nemlčet k bezpráví a nepřihlížet utrpení, aktivně konat, protože každý člověk může měnit svět. Takový je odkaz Nicholase Wintona. Shodly se na tom tři „Wintonovy děti“, které zachránil z Československa a které se zúčastnily debaty o jeho odkazu. Diskuze v Městském divadle v Brně v pondělí navázala na sobotní světovou premiéru muzikálu Winton.

Brno - Nemlčet k bezpráví a nepřihlížet utrpení, raději aktivně vystoupit a konat, protože každý člověk má zodpovědnost a může měnit svět. Takový je odkaz Nicholase Wintona podle tří "Wintonových dětí", které na prahu druhé světové války zachránil z Československa, i podle jeho vlastního syna. V Brně se dnes zúčastnili debaty, kterou pořádal festival Meeting Brno. Diskuse navázala na sobotní světovou premiéru muzikálu Winton v Městském divadle v Brně.

Oxfordskou univerzitu, Gymnázium Třeboň, Českou filharmonii a English College in Prague spojuje štědrý dar. Věnoval jim ho po smrti Tom Schrecker, jedno z Wintonových dětí. Ponesou tak odkaz Wintona i Schreckera dál.

Brno - Potlesk vstoje obvykle následuje až po představení, v Městském divadle v Brně však dnes publikum povstalo ještě před světovou premiérou muzikálu Winton. Dlouhým potleskem diváci přivítali tři z "Wintonových dětí" zachráněných z Československa na začátku druhé světové války i několik desítek zástupců dalších generací, kteří za život také vděčí odvaze Nicholase Wintona.

Proč Donald Trump neposkytne Ukrajině požadované střely dlouhého doletu Tomahawk? Měly by aspoň vybrané skupiny obyvatel dostat očkování proti žloutence typu A zdarma? Jak se chystá režisér muzikálu Winton na dnešní premiéru, na kterou přijde i syn sira Nicholase Wintona? A jak se hraje podvodní hokej?

Nick Winton, syn Nicholase Wintona, a dvě z dětí, sestry, které jeho otec v roce 1939 zachránil z okupovaného Československa před transportem do koncentračních táborů, přijeli do Brna. Zúčastní se premiéry muzikálu Winton, který nastudovalo Městské divadlo Brno. Dorazí i desítky potomků a příbuzných dalších dětí, které Winton zachránil. Byl jako otec pro všechny, shodly se sestry.

Brno - Po téměř 40 letech života v Británii zavolala Mileně Grenfell-Bainesové tamní slavná televizní moderátorka, aby ji sdělila, že její jméno objevila v sešitu Nicholase Wintona. Teprve tehdy se žena narozená v Praze dozvěděla, kdo ji jako dítě zachránil z Československa před nacistickým terorem. Společně s ní odcestovala i její mladší sestra Eva. Také ona Wintona poznala až po mnoha letech. Při setkání nikdy nemluvil o sobě. Zajímal se jen o to, jak se mají jeho děti, vzpomínají dámy, které jsou v Brně při příležitosti sobotní premiéry muzikálu Winton.

Na pozadí příběhu fiktivní židovské rodiny se odehrává nový muzikál Winton, který bude mít světovou premiéru v sobotu v brněnském Městském divadle. Muzikál zároveň připomíná hrdinství Nicholase Wintona, jenž dokázal dopravit do bezpečí z Československa 669 židovských dětí a tím jim zachránit život. O tomto činu se svět dozvěděl v podstatě díky náhodě až v roce 1988.

Před druhou světovou válkou zachránil 669 dětí před jistou smrtí, přesto o svém činu desítky let mlčel. Příběh Nicholase Wintona – muže, který jednal tiše, ale změnil svět – dodnes dojímá i inspiruje. Nyní se jeho osud dočká výjimečné pocty: nový muzikál Winton, který bude mít světovou premiéru v Městském divadle Brno, přináší silné poselství lidskosti a odvahy v časech temna. Událost se stane součástí festivalu Meeting Brno, na který přijede Wintonův syn Nick i desítky zachráněných dětí, aby společně uctili odkaz, který přetrvává napříč generacemi.

Skladatel Daniel Kyzlink s libretistou Luďkem Kašparovským na muzikálu pracovali několik let, premiéra se odehraje 18. října.

Řekne-li se britské královské letectvo, většina z nás si představí československé stíhací piloty a posádky bombardérů sloužící za druhé světové války. Své místo měly v RAF ale i československé ženy.

Dnes si připomínáme výročí smrti Ilse Weberové, ostravské spisovatelky, básnířky a skladatelky, která se stala symbolem odvahy a lidskosti v době, kdy svět ztratil svou tvář.

Šestnáct milionů korun České filharmonii odkázal loni zesnulý podnikatel Tom Schrecker. Byl jedním z 669 židovských dětí, které před nacistickými koncentráky zachraňoval Nicholas Winton. Schrecker podporoval české filharmoniky dlouho, a jak připomíná obchodní ředitel České filharmonie Michal Medek, byl zakladatelem novodobé mecenášské tradice orchestru.

Na první pohled to vypadá trochu bizarně. V Litoměřicích se nachází muzeum, kde uvidíte ruce nejslavnějších osobností. Jakmile se ocitnete uvnitř, spatříte něco velmi jedinečného.

Mecenáš Tom Schrecker (1932–2024), světoběžník, filantrop a jedno z 669 Wintonových dětí, odkázal České filharmonii téměř 16 milionů korun. Jeho dar podpoří mladé hudebníky.

KOMENTÁŘ: Šoa byl zločin, který nemá v lidských dějinách obdoby. Dokonce ani slovo zločin není dostatečně výstižné. Zrůdný čin. Spáchal ho jeden z tehdy nejkulturnějších národů Evropy. A pokud by mu svobodný svět dopřál více času, putovali by Češi patrně ve stopách zmizelé židovské rasy.

Možná si myslíte, že práce herce je jednoduchá. Ve skutečnosti však může být psychicky velmi náročná, zejména pro děti. Martina Čurdová, certifikovaná koučka herectví a intimity, v Ulici dohlíží na to, aby se herci cítili bezpečně. Díky tomu nám mohla prozradit zajímavé detaily ze zákulisí.

Zatímco o slavném britském zachránci a jeho německém protějšku Oskarovi Schindlerovi byly popsány stohy papíru, natočeny dokumenty i celovečerní filmy, příběh Polky, které přezdívali její chráněnci Anděl z Varšavy, upadl v zapomnění. Sendlerová čekala přes půl století, než svět ocenil její hrdinství.